| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » 380 a nové lokomotivy ze Škody Plzeň » Archiv diskuse 380 a nové lokomotivy ze Škody P... do 02. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse 380 a nové lokomotivy ze Škody P... do 02. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2420 Registrován: 12-2009 |
Cinskej: Spojene UIC kabely musi znamenat cinnost, ja myslel, ze si lze vybrat... A masiny, nechat necinne i pri spojenem kabelu... Mimochodem jak se Vám s tím osobně jezdí? (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 9-2008 |
S těma dvěma dalšíma jsem sice "tu čest" neměl, ale kolegové si též nestěžovali... Další dvě spolustojící taktéž služby schopné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21813 Registrován: 5-2002 
|
Č: Co by se na ní porouchalo několikadenním stáním v depu? Klíííd, to si jen pár moulů se syndromem sparťanského fanouška potřebuje omočit.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1837 Registrován: 3-2012 |
Hoonzok: Moje zkušenost, když 380 táhnu, tak je lepší jí úplně "umrtvit" a táhnout jí jako vagón. Mimochodem jak se Vám s tím osobně jezdí? Sice mě na ní ...píp... to mrňavý stanoviště a občas mě "dostane" tím, co "vymyslí", ale patří k mým oblíbeným řadám. Dám jí na 2.-3. místo hned za svojí nejoblíbenější řadu... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2422 Registrován: 12-2009 |
Čínskej: Mrňavý stanoviště chápu to s... Elektronické systémy si občas umějí vymyslet různé věci. Jeden kolega zase zjistil, že má na řídícím voze převodovku, která se přehřála a následně asi i chytla neb mu to místo přehřátí začalo z ničeho nic psát rovnou požár! Reset baterkama to naštěstí spravil. A jak se chovaj ty podvozky? Je to opravdu taková tragédie jak o tom někteří mluví?
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1839 Registrován: 3-2012 |
A jak se chovaj ty podvozky? Je to opravdu taková tragédie jak o tom někteří mluví? Tož Kefalín a co si představujete o "tragédii o které se mluví"? Jakým pohledem se na to mám podívat? Zvuky se z toho občas ozývají zajímavý, ale jak kterej kus. Občas na to vlezu z řady 242, většinou z 362, někde s tím jedu 70km/h po novejch kolejích, někde stovkou po starejch, občas i 160... Kafe nepiju, takže se mi nemá za jízdy co vylejt, batoh na tom z pultu taky spadnout nemůže… |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2423 Registrován: 12-2009 |
Činskej: Nevím nemám s tím zkušenosti, ale psávalo se, že je to nepovedené, že ty podvozky neustále kmitaj do všech myslitelných směrů. Ve 150 už prý mašinka vibruje jak jistá erotická pomůcka pro ženy... atd... Možná je to jen kec, nebo je to značně přibarvené... Možné je na dráze všechno...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21818 Registrován: 5-2002
|
Honnzok: Elektronické systémy si občas umějí vymyslet různé věci. Ono jak kdy. Jindy zase mají pravdu a jenom fírovi to nedochází. To si tak jednou fíra na jedné 754 vlastníma rukama svařil stykače baterkovýho pojezdu a pak se 10x pokoušel odpojením baterek přesvědčit počítač, že si vymejšlí, když tvrdí, že ten stykač nevypnul. Kdyby mu aspoň ten oheň, co se pokaždé objevoval na kudlách, chtěl vlítnout do kalhot - třeba by se mu konečně rozsvítilo... psávalo se, že je to nepovedené, že ty podvozky neustále kmitaj do všech myslitelných směrů Pokud vím, byly tam (kromě dlouhého ladění tlumičů) problémy s lemniskátovým přímovodem, který se nakonec nějak přepracoval. To ovšem samo o sobě nezaručuje, že se ten přepracovaný přímovod vyskytuje už na všech mašinách, z čehož pak mohou pocházet různá zdánlivě se popírající tvrzení...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1840 Registrován: 3-2012 |
Nevím nemám s tím zkušenosti, ale psávalo se, že je to nepovedené, že ty podvozky neustále kmitaj do všech myslitelných směrů. Ve 150 už prý mašinka vibruje jak jistá erotická pomůcka pro ženy... O kmitech ve vyšších rychlostech se psávalo, ale já jsem se s tím ve své praxi nesetkal. Tedy problém se vyřešil ještě před tím, než začaly jezdit do Bulharska... Dle mého se to chová adekvátně svršku, rychlosti a hmotnosti lokomotivy. Víc jak cca 162km/h jsem s tím nikdy nejel a ani s jinou řadou (taurus) jsem takhle rychle nejel, takže nemohu porovnat. Ve 140 je to nepatrně klidnější než eso. Jen podvozky na většině kusů pořád různě klepou a cvakají a nápravový převodovky taky pěkně "kňučí". Ale jestli tohle je na závadu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 12-2009 |
Čínskej: Moc díky za objasnění, (znalosti sbírám strašně rád!) člověk toho, kór když je na dráze, slyší mnoho, ale nemá šanci to nějak posoudit (tohle se mi osobně ověřit asi zas tak rychle nepovede) a pak se šíří drby. Já osobně jsem slyšel nezávazně na sobě min. tři strojvedoucí (jednoho osobně znám), s těmi ostatními jsem se dal do řeči dost náhodně, jak ty mašiny popisovaly jako naprosto strašný stroje a v podstatě se jim na tom nelíbilo vůbec nic a označovaly je pojmy, které by nešly zveřejnit ani po 22h.... Už delší dobu se snažim si jednotlivé věci srovnat... Zajímavé na dráze začínám mít pocit, že 30 strojvedoucích a 30 naprosto unikatnich a značně odlišných názorů... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 8-2017 |
lemniskátový přímovod je něco na způsob šikmých tyčí na plecháči/lamině, akorát to není roztahaný přes celý stroj, a je jasný, že když to vlítne do jamy, tak to bude příčně kmitat, a když se k tomu přidají vymletý silentbloky, je randál na světě - mě spíš vadilo, v jakým stavu se to pouštělo z depa (v rozporu nejen s předpisy ale i se zákonem a vyhláškou), jak se tím dráhy chlubili, ale přitom to v tomto stavu dělalo akorát ostudu a to i za hranicemi |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21825 Registrován: 5-2002
|
Pract: lemniskátový přímovod je něco na způsob šikmých tyčí na plecháči/lamině To sotva, protože účelem šikmých tyčí je posadit místo přenosu tažné síly do úrovně temene kolejnice a proto jsou šikmé. Kdežto lemniskátový přímovod se o nic takového nepokouší, jenom chce přenášet podélné síly a zároveň umožnit příčné pohyby - a proto jsou jeho ojnice přísně vodorovné. je jasný, že když to vlítne do jamy, tak to bude příčně kmitat Proč by mělo? Chování šikmých tyčí při vlítnutí do jámy je dáno tím, že honbě za mechanickým optimem byly obětovány jiné vlastnosti. Dnes je naopak snaha to tolik neprožívat a raději hledat rozumný kompromis mezi mechanickým optimem a přenosem tažné síly ve výši těžiště podvozku, kdy při houpání podvozku parazitní cukatůra nevzniká vůbec.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3324 Registrován: 12-2006 
|
Tak třeba teďka když se moc nejezdí dají aspoň něco do pořádku. Takové ty průsery s kterýma to jezdí třeba půl roku apod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 691 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - vážně? tak proč je umístěn tak nízko? tedy pod úrovní nápravových ložisek? to rovnou mohli nechat podvlečený příčník, který tou cukaturou netrpí (Příspěvek byl editován uživatelem Practicus.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21828 Registrován: 5-2002
|
Pract: tedy pod úrovní nápravových ložisek? Ale v úrovni temene kolejnice pořád ještě není, že...? Úroveň nápravových ložisek nemá jako taková až zas tak žádný fyzikální význam. Leda ve Tvé fantazii. to rovnou mohli nechat podvlečený příčník, který tou cukaturou netrpí Nejspíš ani nemohli kvůli menšímu rozvoru. A že by přenášel tažnou sílu ve výši těžiště podvozku, to se mi tak úplně nezdá. To nechám na YT.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3884 Registrován: 9-2003 
|
Kdybych měl znalosti na úrovni Praktika, tak šoupu nohama, poslouchám znalejší, snažím se nacucat co nejvíce vědomostí a nebudu s nimi polemizovat na úrovni "povídal Franta v servisu, že to OHC je to samé jako OHV, jen to má kratší tyčky" .
NOBLE BRICKS
|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2882 Registrován: 10-2009 
|
Ad Hajnej: To nechám na YT. Volal mě někdo...? ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Ad Practicus: ...lemniskátový přímovod je něco na způsob šikmých tyčí na plecháči/lamině... Pokud jste to "něco na způsob" myslel jen a pouze tak, že je to v obou zmíněných případech konstrukční uzel, jehož primárním úkolem je přenášet podélné síly mezi skříní a rámem podvozku, pak by se s Vaším tvrzením asi dalo i souhlasit... ...je jasný, že když to vlítne do jamy, tak to bude příčně kmitat... ...tuhle jasnost bych ale poprosil nějak vysvětlit, protože mně to tedy jasné nepřijde ani trochu... ...tak proč je umístěn tak nízko? No, doplnil bych Hajného, že lemniskát si sice na mechanické optimum nehraje (a ani nemůže, páč by jaksi vyčníval mimo obrys), ale snaží se mu přiblížit tak, že posouvá výšku přenosu podélných sil co nejblíže k rovině TK, čímž minimalizuje klopné momenty při vyvíjení tažné síly v rámci podvozku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6156 Registrován: 9-2005 |
Příčná osa otáčení (těžiště) podvozku: 1) v úrovni temene kolejnic způsobuje, že se nenadlehčuje ani přední ani zadní dvojkolí podvozku. Příklad: šikmé tyče přesně "namířené" do tohoto bodu. 2) pod úrovní temene kolejnic způsobuje při rozjezdu nadlehčování zadního dvojkolí podvozku, toto by mohlo být u závěsných drah, pokud by vozidlo neviselo na podvozku jako kyvadlo. 3) nad temenem kolejnice způsobuje nadlehčení předního dvojkolí podvozku při rozjezdu. Přiklad: přenos tažné síly přes otočný čep, ten dost dobře nelze umístit do roviny temene kolejnice. Pokud je osa příčného otáčení podvozku pod urovní os krajních náprav podvozku (což je typický u šikmých tyčí) dochází při jízdě hnacího vozidla silou přes díry (typický propadlé styky) k podélným rázům v soupravě. U laminátek a Plecháčů je to na na špatných tratích opravdu citelné. Na k-reportu jsme již podrobně rozebírali a popisovali princip lemniskatoveho přímovodu včetně výhod. (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 692 Registrován: 8-2017 |
Ythomas_ct - přesně tak a díky tomu, že je uložen nízko, tak to funguje jako šikmé tyče S4991023 - co čekat od někoho, kdo tu mašinu viděl max. z peronu, natož její výkresy - PS.: úplně ten samý systém je použit na panteru |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21835 Registrován: 5-2002
|
Q: Pokud je osa příčného otáčení podvozku pod urovní os krajních náprav podvozku (což je typický u šikmých tyčí) dochází při jízdě hnacího vozidla silou přes díry (typický propadlé styky) k podélným rázům v soupravě. Tam nejsou rozhodující ty osy náprav, jak se (marně) snažím naznačit, ale těžiště podvozku. Aby podélné rázy nevznikaly, musel by se podvozek houpat okolo svého těžiště. Do takového extrému se ale většinou nechodí, protože by to znamenalo velký klopný momenty. Pract: přesně tak a díky tomu, že je uložen nízko, tak to funguje jako šikmé tyče Tak ještě jednou: "fungovat jako šikmý tyče" znamená přenášet tažnou sílu v nulový vejšce nad TK. Tečka. Rač se někdy podívat na laminu z boku a prodluž si přitom ty tyče doprostřed podvozku. To ale ten lemniskát přece jen nedělá. Přenáší tažnou sílu hodně nízko, to jo, ale nějakej zbytkovej klopnej moment tam přece jenom zůstává. No a nepokouší se ani o ten druhej extrém (ač tohle by už dokázal), to jest přenášet tažnou sílu v těžišti. Prostě výška, ve které se přenáší tažná síla, je výsledek mnoha kompromisů. Rozhodně ale tvrzení "je jasný, že když to vlítne do jamy, tak to bude příčně kmitat" je píčovina jak Brno. To prostě jasný není vůbec a příčinu bych si dovolil hledat úplně jinde, a sice v tom, že naprostá většina propadů, které jsem kdy potkal, je výrazně nesymetrická, takže propadá jen jedna strana. Tím se ovšem náprava naklání a její gyroskopické účinky (a trakčáků) začnou rejdovat s podvozkem a to rejdování vzápětí udělá ty příčné pohyby. Lemniskát s tím ale nemá společného zhola nic - mimo jiné proto, že když je jeho úkolem příčné pohyby umožňovat (jinak by tam stačil čep natvrdo), tak je ani nemá jak vyvolávat. S499: co čekat od někoho, kdo tu mašinu viděl max. z peronu, natož její výkresy Víš hovno. Osobně jsem byl u toho, když si ji S499 dost důkladně prolézal na Innotransu (a myslím, že to nebylo naposled). (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6159 Registrován: 9-2005 |
Hajnej: to, co mi rozporuješ, ať radši potvrdí ythomas. Ten je v tom kovanej. Já si to nějak modeloval v hlavě. Podle mě jde o to, kde se nachází skutečná osa příčného otáčení podvozku (pro klopný moment je v tržišti, ale pro pohyb přes nerovnosti taky?, Čep je u laminátek v podélných pohybech natvrdo (kroutí se vypružení?), nebo s vůlí?) a zároveň kde je bod přenosu tažné síly. Když zajíždí podvozek laminatky do díry, čep předběhne bod přenosu dopředu. Když vyjíždí, je zase opožděn. To je podle mě to, co při jízdě silou způsobuje rázy, při jízdě výběhem to nepozoruji.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21843 Registrován: 5-2002
|
Q: Podle mě jde o to, kde se nachází skutečná osa příčného otáčení podvozku (pro klopný moment je v tržišti, ale pro pohyb přes nerovnosti taky?) Ta je na dané mašině vždy jen jedna a podle toho, v jaké je výši, se ta mašina projevuje. Pokud je ve výši temene, tak to nemá klopný moment, pokud je v těžišti, nevznikají parazitní podélné síly. V obojím naráz ale být nemůže. Čep je u laminátek v podélných pohybech natvrdo (kroutí se vypružení?), nebo s vůlí?) a zároveň kde je bod přenosu tažné síly. Cosi mi říká, že když má lamina ty šikmé tyče, tak by se s čepem natvrdo poněkud hádaly... Když zajíždí podvozek laminatky do díry... ...tak se opře do těch tyčí. Když vyjíždí... ...tak za ně zase škubne. Řeč je v obou případech o předním podvozku. U zadního je to naopak. Prostě tělesa se ze všeho nejraději otáčejí okolo vlastního těžiště. Pokud se mají točit okolo něčeho jiného, musí se jim k tomu nějak dopomoci - a na to ta tělesa odpovídají nějakou reakcí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6160 Registrován: 9-2005 |
No právě proto, že čep natvrdo asi nemají, ale mají vypružení, tak stejně k tomu místu příčné rotace nemusí docházet v těžišti. Nevím. Jsou nějaké podvozkové mašiny bez čepů? Šukafon vynechte . ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - no, a protože je na 380 a panteru ten lemniskát nízko, tak se to chová stejně - nejlepší je si vzít výkres, pravítko a pastelku - je to prostá geometrie skříň ř.230/240/242 je na podvozcích uložená na vypružených kluznicích |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21846 Registrován: 5-2002
|
Q: stejně k tomu místu příčné rotace nemusí docházet v těžišti Panenko skákavá, nejenže nemusí - vždyť tu celou dobu kolem dokola meleme, že k té rotaci dochází u laminy okolo osy ležící v rovině temene kolejnice. Pract: protože je na 380 a panteru ten lemniskát nízko, tak se to chová stejně - nejlepší je si vzít výkres, pravítko a pastelku - je to prostá geometrie A furt si mele svou - prostě ukázkovej Dunning-Kruger... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Nízko neznamená v nule, takže se to chová nanejvýš podobně, nikoli stejně. A ty příčné kmity to neudělá, ani kdyby sis prst v prdeli zlomil.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9426 Registrován: 5-2002 |
ad Hajnej: vítej v Klubu mistrů házení hrachu na zeď ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 8-2017 |
pardon, myslel jsem podélně, psal příčně, už to vidím jinak bych nepsal o podvozkách na laminu/plecháči - tam příčný kmity dělají vychozený silentbloky v Y ojničkách, podélný právě to nízký uložení při průjezdu jamou PS.: zkuste pro příště místo nadávání člověka opravit, děkuji..... |
|
januch1
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 9-2011 |
 Tom350:"Tak třeba teďka když se moc nejezdí dají aspoň něco do pořádku. Takové ty průsery s kterýma to jezdí třeba půl roku apod." To by bylo krásný ale zůstaňme u země... třeba ta hlučnost na stanovištích z důvodu netěsnosti bočních oken či kvílejících převodovek... I když převodovky se začínají měnit za nové (jiné ozubení) a změna je pozitivní. Zatím to má snad 019 a 007. 007 po dvou letech začala opět napájet čtvrtý motor a prý se zanedlouho dočká i 011, a bude tedy funět na čtyři "kotle"... ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21853 Registrován: 5-2002
|
Pract: zkuste pro příště místo nadávání člověka opravit, děkuji Od člověka, který píše "je jasný", se holt tak nějak očekává, že si neplete význam slov "podélně" a "příčně"... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Zkus příště tolik nemachrovat, děkuji.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2426 Registrován: 12-2009 |
Hajnej: Mám takovej skromnej dotaz přímo na Vás, ač se sem zcela nehodí, ale zajímá mě to to.... Je nějaká část lokomotivy, která by Vám byla vzdálená či snad cizí. Zdá se mi, že se orientujete a velmi do detailu téměř v celé lokomotivě. Od silnoproudých, slaboproudých až ty úplně nízkoproudé sloužící ke komunikaci jedniček a nul. V mechanice od konstrukce sběrače až k pojezdu.... Snad dokonce i v konstrukcích skříně a materiálových vlastností použitých k výrobě skeletu....
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21857 Registrován: 5-2002
|
H: Je. Třeba zrovna ty posledně jmenované matroše na kastli mi docela cizí jsou. Možná proto, že na nich není nic, co by se mělo ovládat počítačem. Ale o pohonařině, brzdařině a jejich řízení holt za ta léta něco nastřádáno mám...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 8-2017 |
Honnzok - konstrukce vozidel, aspoň ta základní, se stále v kurzu učí ale co se děje v jednotlivých drátech datových sběrnic v ten v kterýkoli okamžik, dávaj jen ti největší machři Hajnej - no nevím, ale klopný momenty a tažné síly s příčným kmitáním podvozků asi příliš společnýho mít nebude |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21860 Registrován: 5-2002
|
Pract: co se děje v jednotlivých drátech datových sběrnic v ten v kterýkoli okamžik, dávaj jen ti největší machři Co by se tam dělo? Lítají tam jedničky a nuly. Machrovina je v něčem úplně jiným. no nevím, ale klopný momenty a tažné síly s příčným kmitáním podvozků asi příliš společnýho mít nebude Já tady nepsal "je jasný, že když to vlítne do jamy, tak to bude příčně kmitat"... Za to, cos napsal, neseš kůži na trh jedině Ty, a snažit se to hodit na ty, co nepoznali, žes chtěl napsat "podélně", je prachobyčejná zbabělost.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - Co by se tam dělo? Lítají tam jedničky a nuly. Machrovina je v něčem úplně jiným. ano, machrovina je vědět, kdy tam ta 0/1 má být a když tam není, co to udělá ano, jsem vůl, napasal jsem něco jinýho, než jsem myslel, stačí? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21867 Registrován: 5-2002
|
Pract: kdy tam ta 0/1 má být a když tam není, co to udělá Speciálně u sběrnic, které jsi zmínil, bývá statická (a tedy lidskými smysly vnímatelná) úroveň jen málokdy. A sama sběrnice se jenom stará o to, aby se data vyskytující se v místě jejich zdroje dostala do místa jejich dalšího zpracování. Hodnota těch dat se přitom mnohem komfortněji zjišťuje v těch zdrojových/cílových zařízeních. Tím chci říct, že i ty největší machry většinou zajímá hodnota nějaké proměnné, ale kdy přesně lítá někde po drátech, to je jim většinou úplně fuk a sami to nevědí. U těchhle mašin je prostě přístup "sepnutím spínače Fň přivedeme napětí na vodič Bž" poněkud passé...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2020 |
Využiji toto blízké vlákno k dotazu asi možná na Hajného nebo někoho jiného kdo ví a nebo s tím dokonce jezdil. Zajímalo by mne jak to bylo s rozjezdy asynchrona (85E0-ATM) ve verzi s pomaluběžnými podvozky. Je pravda, že vždy musela být druhá lokomotiva, která s vlakem pohnula, protože asynchron se za určitých okolností nebyl schopen rozjet z nulové rychlosti? A pokud to tak bylo, tak to bylo nevhodnou konstrukcí proudového střídače a pomaluběžných motorů nebo to bylo úplně jinak? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - a v tom bývá mnohokrát problém, protože když se do drátu Bž, naindukuje nějaký to Chr, aniž by byl sepnut spínač Fň, tak na dřevěným stroji se na to nějak příjde, na digitálu už ne, a nebo, když je někde špatný kostření, či naopak zemní smyčky - to je panečku pak sranda |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 2-2014 |
Dispečerská souprava 27.3. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3328 Registrován: 12-2006
|
Kde to je focené? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 8-2017 |
Skolín |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2427 Registrován: 12-2009 |
Practicus: Jasne, v kurzu se to uci, ale mam-li spravne informace diskutujici Hajny neni zcela strojvedoucim, dokonce mam to tuseni, ze neni vubec strojvedoucim... Proto jsou jeho encyklopedicke znalosti technickych celku lokomotiv pro mnohe vcetne me prekvapujici.... K samotnému Hajnemu: V teto vete z Vaseho prispevku: "Ale o pohonařině, brzdařině a jejich řízení holt za ta léta něco nastřádáno mám" bych vynechal slovo holt... To zni jako omluvne, zamenitelne za slovo bohužel, a me to tam osobne tak trochu prekazi.... Naopak je super, ze je mate! Nevim mozna se mi to spletlo, ale zrovna Vy, jste myslim max. 2 roky dozadu pomerne dosti odborne s nekym rozebiral reseni kastle Krakena... Nevypadalo, ze by jste nevedel oc bezi ba naopak... A zpet k 380.... Lemniskatovy primovod jsem spise tusil, nez vedel co je zac a tak jsem zapatral, nevim jestli jsem hledal spatnou strategii, ale vyhazovalo me to jen k vecem smerujicim k 380... Byla tato vec pouzita i v nekterych dalsich lokomotivach nebo je v tom 380 spolecne se zminovanymi pantery atyp? Nemel by nekdo nejake situacni schema jak to vypada? Nemam z tech fotek uplne predstavu... A informaci je o tom opravdu poskromnu... Dekuji... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 1-2012 
|
Honnzoku, měl bys za tvé odhalení dostat Nobelovu cenu. Každý průměrný inteligent ví, kdo je Hajný. Já bych se tě spíš zeptal, čemu rozumíš ty alespoň tak, aby si se mu mohl rovnat. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4068 Registrován: 4-2009 
|
V teto vete z Vaseho prispevku: "Ale o pohonařině, brzdařině a jejich řízení holt za ta léta něco nastřádáno mám" bych vynechal slovo holt... To zni jako omluvne, zamenitelne za slovo bohužel, a me to tam osobne tak trochu prekazi. Kolego, to bude asi jen Váš problém Synonyma ke slovu holt jsou třeba: tož, tak, ovšem a zkrátka. Ani jedno slovo nevyjadřuje omluvu. Jelikož zřejmě nemáte představu s kým si tu dopisujete, tak tady krátké představení Hajného práce v železničářském tisku (aj tlači). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 12-2009 |
Nemec z Ova: Mate pocit, ze bych to právě ja nevěděl? Špatný výklad užitého výrazu jsem leč někde pochytil a neověřoval.... Marian P: Možné, ne vždy pravdivé! Byla to rekace na Practisusova prispeveku o tom, že se to učí v kurzech na strojvedoucí. Nejsem si ani vědom, že bych se k němu pokoušel rovnat... Jestli jsem se toho někde dopustil tak to bylo neúmyslné... V psanem projevu se mi to tu uz parkrat povedlo... Původně jsem je měl v planu obdivovat! (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 10-2009
|
Ad Honnzok: ...v kurzu se to uci (...) Hajny neni zcela strojvedoucim (...) Proto jsou jeho encyklopedicke znalosti technickych celku lokomotiv pro mnohe vcetne me prekvapujici... Tak tady mi tak trochu uniká ta Vaše logika. To jako máte vážně dojem, že "technickým celkům lokomotiv" rozumí jen strojvedoucí? Přijde mi to podobné, jako byste tvrdil, že řidič (tedy absolvent autoškoly) je automaticky odborníkem na konstrukci automobilů, resp. že člověk bez řidičáku o tom nemůže nic vědět. A mimo to, kdo zná Hajnýho (nebo kdo aspoň ví, co dělá), tak ho to asi až tak moc nepřekvapí... ;-) ...bych vynechal slovo holt... To zni jako omluvne, zamenitelne za slovo bohužel, a me to tam osobne tak trochu prekazi... Když už tu vzdáváte Hajnýmu hold, tak mu aspoň neříkejte, kdy má používat slovíčko "holt". :-) Nebo si aspoň zjistěte, co to znamená, protože synonymum k výrazu "bohužel" to zrovna není... Byla tato vec pouzita i v nekterych dalsich lokomotivach nebo je v tom 380 spolecne se zminovanymi pantery atyp? Lemniskát (antiparalelogram) byl použitý na 169 (asynchron), pak na 471 (MěstoSlon), na 380 a na panterech. Když půjdeme po zahraniční produkci, tak namátkou všechny taurusy to mají... Nemel by nekdo nejake situacni schema jak to vypada? Nemam z tech fotek uplne predstavu... Výkres toho, jak to vypadá na taurusu, by stačil? Vizte tuhle prezentaci, snímek 24... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2429 Registrován: 12-2009 |
Ythomas: Děkuji, zbytek jsem snad vysvetlil v predchozim prispevku. Za chybu v češtině si už také sypu popel na hlavu! Za prezentaci a další informace děkuji! (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21875 Registrován: 5-2002
|
can3: Je pravda, že vždy musela být druhá lokomotiva, která s vlakem pohnula, protože asynchron se za určitých okolností nebyl schopen rozjet z nulové rychlosti? A pokud to tak bylo, tak to bylo nevhodnou konstrukcí proudového střídače a pomaluběžných motorů nebo to bylo úplně jinak? Vždy být určitě nemusela, to vypadá spíš na nějakou mytologii. Ne že by mu změna z bezpřevodovkových motorů na klasiku nepomohla, to určitě, ale takový trága to přece jen nebyla. H: Nevim mozna se mi to spletlo, ale zrovna Vy, jste myslim max. 2 roky dozadu pomerne dosti odborne s nekym rozebiral reseni kastle Krakena To ses asi spletl - nebyl to spíš RegPetrS...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 325 Registrován: 2-2007 |
Když už jsem tu zmíněn já i kraken, tak ten měl taky přímovod na hnacích podvozcích. Jinak tohle vedení používá dnes prakticky každý, kdo chce jezdit trochu rychle. Není nic lepšího. Podélně tuhé, příčně poddajné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2430 Registrován: 12-2009 |
Už jsem se dostal k bedně, tak mohu lépe než z telefonu, ukázat na co jsem upozorňoval a proč tam zazněla věta, že Hajný není strojvedoucí.... Nic z toho nebylo myšleno zle... Honnzok: "Hajnej: Mám takovej skromnej dotaz přímo na Vás, ač se sem zcela nehodí, ale zajímá mě to to.... Je nějaká část lokomotivy, která by Vám byla vzdálená či snad cizí. Zdá se mi, že se orientujete a velmi do detailu téměř v celé lokomotivě. Od silnoproudých, slaboproudých až ty úplně nízkoproudé sloužící ke komunikaci jedniček a nul. V mechanice od konstrukce sběrače až k pojezdu.... Snad dokonce i v konstrukcích skříně a materiálových vlastností použitých k výrobě skeletu...." To bylo první..... Pak přišla odpověď..... Napřed od Hajného Hajnej:"H: Je. Třeba zrovna ty posledně jmenované matroše na kastli mi docela cizí jsou. Možná proto, že na nich není nic, co by se mělo ovládat počítačem. Ale o pohonařině, brzdařině a jejich řízení holt za ta léta něco nastřádáno mám..." A pak i dovětek od Practicuse... A tady jsem objevil jistý rozpor.... To nějak nepasuje... Celé to tak jen měla být narážka na toto... Hajný a poslední příspěvek: Je to možný, připouštím... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1134 Registrován: 1-2012
|
Ad Honnzok, nemyslel jsem to špatně, ale nemusí být každý strojvedoucí. Znáte jména třeba Ing. Dolch, Ing Schejbal, Ing Mareš, profesor Trnka, Ing.Mizerovský, Ing. Palík? Jednou třeba až někdo bude psát o historii stavby hnacích vozidel v naší kotlině, tak tam zařadí i Hajnýho. Ale bude to muset být odborník, ne manager a ne MBA. Toho už se já se ve svém věku nedočkám. Ale ty třeba ano, tak tomu drž palce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2431 Registrován: 12-2009 |
Marian_P: Krásná myšlenka.... Určitě držím.... Všechny jména teda ne, ale některé mi povědomé jsou. Taková kniha by byla ![[bomba]](https://www.k-report.net/discus/clipart/bomba.gif "[bomba]") ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") "Toho už se já se ve svém věku nedočkám." S tímto opatrně aby jste se pak, v tomto případě pozitivně, nedivil.... Život nemá definované konce a může to vlivem více náhod dopadnout úplně obráceně. Věk totiž není všechno... Naděje má umírat poslední a tak alespoň v pevné víře doufejme.... "ale nemusí být každý strojvedoucí" Zajisté a jistě mnoho z nich by mohlo Hajnému v rozsahu znalostí dosti závidět...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6726 Registrován: 9-2011 
|
Je pravda, že vždy musela být druhá lokomotiva, která s vlakem pohnula No tak určitě! Taková lokomotiva, která by vždycky vyžadovala ještě další na pohnutí vlakem, by byla absolutní obchodní bomba a chrlil by to jeden výrobce za druhým!!! Člověče, zapojte taky vobčas do procesu ten květák, co vám bydlí v lebce... ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") nebo to bylo úplně jinak? Bylo. jak to bylo s rozjezdy asynchrona ve verzi s pomaluběžnými podvozky. Škubavě a líně. tak to bylo nevhodnou konstrukcí proudového střídače a pomaluběžných motorů Konstrukcí určitě ne. Nicméně spolupráce proud. střídače s pomaloběžným motorem je krásný příklad praktické aplikace teoretické situace "jak pejsek s kočičkou pekli dort". Pomalý async. je krásně jednoduchý (pár závitů navíc a nemusí být převodovka), proud. střídač je taky jednoduchý (jednodušší než napěťový), ale oboje dohromady to chutná jak čekuládovej dort s kečupem. Má to souvislost s indukčnostma a názorem měniče a motoru na velikost proudu, ale je to na delší povídání, vobčas proložený diferenciálníma rovnicema (= teoretický kydy (TM), kde TM není Trakční motor). Jel jsem na obou verzích asynchrona, zrychlení hodně pomohlo, ale furt to ještě nebylo to pravý vořechový. Nicméně jako "funční vzorek pro ověření, že to může fungovat", to nějaký přínos mělo.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 11-2006 
|
A šlo by dovysvětlit, proč se proudové střídače nepoužívají? Případně zda-li právě z tohoto důvodu byly nástupce žehel pro DNT neúspěšné? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21876 Registrován: 5-2002
|
Kastelan: šlo by dovysvětlit, proč se proudové střídače nepoužívají? Od vynalezení dostatečně rychlých spínacích prvků potřebného výkonu už není důvod dělat to jinak, než s napěťovým meziobvodem. Ten se na stejnosměru dá přímo připojit k troleji a na střídavině se zase líbí výstupu pulsního usměrňovače. Prostě to do sebe tak nějak hezky zapadlo jako puzzle...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 2-2007 |
K asynchronu: Ona by se taky asi rozjela sama, ale v rychlostech blízkých 0 se celá třásla a podvozky vydávaly strašidelné zvuky (něco jako kouslá cirkulárka, jednou jsem stál u ní). A jelikož jezdívala na přípřeži, tak si zřejmě fírové zvykli ji při rozjezdu trochu pošťouchnout, aby se netýrala. Navíc při špatné adhezi a s těžkým vlakem by jí to s tím třesením klouzalo víc než běžné lokomotivě, ta odtud asi ta pověst. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6727 Registrován: 9-2011
|
Von ten napěťovej meziobvod se "laikům" (nemyslím teď ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") na Fajsbůku či kde se to dává) líp chápe. Skoro všichni chápou kondík, že když se nabije a odpojí, tak na něm to napětí drží dost dlouho (viz nějaká vedlejší diskuse o filtrech a jak dávají rány) a že se nemají dávat vývody nabitýho kondu xobě. Ale málokdo si to umí "přesně vobráceně" představit s cívkou - když se do ní pustí proud a pak se spojí nakrátko, tak v ní ten proud furt běhá a naopak se její vývody nesmí rozpojit, protože pak to udělá oblouk. Asi to souvisí s tím, že technický kondik má k ideálnímu kondíku podstatně blíž než technická cívka k cívce ideální. V proudovým střídači furt teče proud, ale mění se na něm napětí. I když je napětí nulový, proud furt teče*)... to je už na budku, ale zátěž má ideálně nulový odpor, takže teoreticky to možný je (stejně jako je teoreticky možný obstřelovat kopec zboku, když se kanon položí ). Při nulovým napětí je i výstupní výkon nulový, takže motor netáhne. Při rekuperaci tam teče furt stejnej proud, i stejným směrem, takže zcela logicky se musí otočit napětí na meziobvodu. Další těžko pochopitelná věc. Kvůli otáčení napětí nemá proudový střídač zpětný usměrňovače, jako je má napěťový střídač. No jak říkám, proudový střídač je makačka na představivost . Či spíš ani ne ten střídač, ten je jednoduchej jak facka, ale ty vostatní piškuntálie vokolo. *) doufám, že to někdo nepochopí tak, že i když je asynchron už 20 let po smrti, tak v jeho střídači ještě furt teče proud...
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6728 Registrován: 9-2011
|
PetrS: ona jezdila i sama, s Hajným jsme na ní jeli na osobáku z Třebový do Pardubic či kam. Ale to už byla rychloběžná. S pomaloběžnou jsem jezdil po okruhu a to třesení bylo fakt strašný. Vlivem vložených komutací (regulace proudu při nízké rychlosti) tam nastával jev, že maximální hodnota momentu už překročila mez adheze, takže to začlo klouzat, ale střední hodnota, která je důležitá pro tažnou sílu na háku, byla nízká, takže to moc netáhlo.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9079 Registrován: 9-2002 
|
Za mnou zase dorazila legenda (?), že Asynchron bez převodů dával velký proudový požadavky na uvedení se do pohybu a díky tomu padaly měnírny, zejména pokud už existoval zároveň požadavek na další odběr (třeba dvojtlama.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 848 Registrován: 2-2013 
|
dnešní "měřák" s 380.019 na Vysočině https://www.youtube.com/watch?v=-Os3QVGcbeA |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21878 Registrován: 5-2002
|
Agent: Za mnou zase dorazila legenda To musela být legenda, protože při uvedení do pohybu bral asi tolik, co Peršing (proudový meziobvod byl napájen z pulsního měniče a ten byl s ohledem na malé protinapětí skoro zavřenej). (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|