| Diskuse » Archiv 2020 » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 29. 09. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 29. 09. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1384 Registrován: 5-2009 
|
Podle ruských zdrojů (o jejichž důvěryhodnosti nemám ani páru) byly prototypy K2 dva - první (výr.č.155437) po mezipřistání v Moskvě (1966-1970, ev.č.151) skončil v Novosibirsku pod číslem 120 a druhý (výr.č.155438) je naše 1007/7000. Tím ovšem neříkám, že to tak bylo.
Suzuki Swift Sedan 1.6 16V (1994)
Čtu v poslední době tak strašné věci o kouření, že jsem se tedy rozhodl přestat číst. (W. Churchill) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5101 Registrován: 7-2003 
|
Mno ono je vtipný, že K1 mají podle všech seznamů i přidělený vyšší výrobní čísla jak K2. K1: 155652, 155653 K2: 155438, 155437 . V tomto pořadí e.č.
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 1-2009 |
7607:Nikdo nehledá tajemství,mě ta tramvaj K2 zajímá proto, jelikož jezdila v Mostě a Litvínově, jen jsem chtěl vědět pár věcí jak to s ní bylo před Mostem a Litvínovem. Takže nejdříve jsem zjistil že byla na veletrhu v Brně, fotku jsem sehnal,byl spokojen a co takhle si sehnat ještě fotku při zkušebních jízdách v Praze, jenže fotku ne a ne sehnat, s č.7001 jsem sehnal, nojo ale to není ta mostecká,takže toto byl pro mě začátek že něco není v pořádku, no a nakonec se zjistí že ten prototyp byl jen jeden, takže toto když jsem zjistil,tak mě to velice zklamalo. Ano, nakonec váhám jestli DP Most - Litvínov jí vůbec koupil, když se z publikací dočtu že tramvaj K2 č.7000 byla předána DP Most - Litvínov, proč nebylo napsáno že byla zapůjčena nebo prodána.Já jsem ochoten přijmout klidně nové informace jak to bylo,víc nic nechci. Takže si počkám na to seriozní zpracování této historie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 10-2012 |
A co napsat email přímo do DP Most-Litvínov a optat se, měly by o tom voze mít teoreticky nějaké záznamy a minimálně by měly vědět, zda to bylo půjčené, koupené, což si nemyslím a podobně.
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
7607
|
|
|
Neregistrovaný host |
Pvvs "Mno ono je vtipný, že K1 mají podle všech seznamů i přidělený vyšší výrobní čísla jak K2. K1: 155652, 155653 K2: 155438, 155437 . V tomto pořadí e.č." Výrobní čísla výrobce přiděloval při zahájení obchodního případu. Tato čísla pouze říkají, že existoval prvotní záměr na výrobu celoelektrického kloubáku dříve, než na ty "vzduchovky". V seznamu zůstávala i v.č. po stornované výrobě. Prototypy T5A5 z r. 1972 měly také 2 výr. čísla, ale fyzicky byl vyroben jen jeden kus. To není tak, že by tramvaje sjížděly z jednoho výrobního pásu a než spadly na koleje, tak dostávaly výr. čísla ve vzestupné řadě... Socialistický bordel se nedá pochopit a naučit, to se musí zažít. |
|
7607
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jardo, moc děkuji za objasnění zdroje informací k "nákupu" K2 do Mostu. Už ani nevím, kdy naposledy bylo něco o prototypu K2 publikováno a kým. Slovní obrat "tramvaj K2 č.7000 byla předána DP Most - Litvínov" je nešťastný a povrchní. Tramvaj podle všeho nebyla ani zapůjčena nebo prodána, nýbrž zkoušena. Mostecká rychlodráha byla výhodná pro doplnění zkoušek provedených v Praze: Normální rozchod, úplně jiný charakter tratě než v městském provozu - a z Prahy to nebylo nijak daleko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1855 Registrován: 1-2009 |
7607: Tak bezva je to vysvětlené a tím bude i jasné že ta předělávka střechy byla udělána v ČKD Praha,ano přijímám to a v mém archivu si to poopravím. Toto je pro mě i kolegu Kreuze důležité,protože mi si chceme spolu udělat knihu různých zajímavostí DP Most - Litvínov které několik let společně archivujeme a nechceme tam mít nepřesnosti, a ten prototyp K2 tam mít chceme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 5-2009 |
malinko mě mrzí, že si myslíte že hledáme snad nějakou senzaci. Už dávno nám není 20 let,takže opravdu o senzaci nejde. S Jardou se už ten nějaký pátek pohybujeme v historii DP Mostu a Litvínova, je to naše srdcovka. Ani nevíte, co všechno jsme hledali a co všechno jsme museli předělat. Teď jsme se dostali ke K2. DP Most a Litvínov bohužel nemá archiv, jako jiné dopravní podniky. Je to dáno i historií města, protože když pokročila těžba zasáhlo to i DP, který se tam nacházel. Ani tato informace není asi ta 100%, ale údajně se archiv nedochoval, když se podnik likvidoval, druhá verze je ta, že auto co převáželo dokumentace a fotografie někdo přepadl a vše ukradl. Tím odpovídám na dotaz, jako že napište maila nebo vemte telefon zavolejte tam a oni nám dají informace. Já tam pracuji, není problém si tam dojít. Ale žádné dokumenty bohužel nejsou. Kdyby byly, věřte mi, že už bych je měl dávno v ruce. Co nám tedy zbývá ? Chodit po pamětnících a ptát se jich, těch co tam dříve pracovali. Né všichni však byly hned u zdroje nebo si to už nepamatují. A proto my dva jdeme po informacích a co zjistíme tak přepisujeme nebo se ptáme a zjišťujeme. Proto jsem se zeptal, nejdříve ve skupině zaniklé tramvaje, zda vůbec existuje fotka ze zkušebních jízd v Praze s ev.č.7000. Jak dobře píšete, v té době už se fotilo a pokud z linky vyjela nová tramvaj, tak by se fotky našli. Ale aby je nikdo neměl , ani pamětníci, tak asi je někde něco špatně. Co opravdu víme je že tramvaj udělala pár zkušebních jízd, tramvaj vylepšili, šla na výstavu a pak dorazila k nám do Mostu. Touto tramvají začala úzká spolupráce mezi naším podnikem a ČKD. To co se navázalo u K2, pokračovalo u T5A5 a pak i T5B6t. Až pomine tahle doba, tak si zajdu za lidma kteří v té době byly u K2, co si o tom budou pamatovat. Zbytek co se týče dokumentů ČKD, mě doplní jiní. jinak v publikaci 75 let MHD Mostu a Litvínova, se píše v evidenci vozového parku, tramvaj K2 ev.č.7000/II. Pokud už v té době (rok 1976), píšou o pořadovém číslu II. tak to má asi své opodstatnění. A tam je také psáno byl převeden do DP Most, dále převeden do DP Brno. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jarda1950: Žiaľ z týchto 3 x 4 cm výstrižkov z novín sa toho moc vytiahnuť nedá. Snáď je to aspoň o niečo lepšie. Kreuz: Fotka K2 na linke 4 - vyzerá byť tiež z rastru. Máš to náhodou v plnej veľkosti, ideálne bez úprav? Tam je raster jemnejší, dalo by sa z toho vytiahnuť viac detailov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2253 Registrován: 6-2004 |
K pořadí výrobních čísel a pořadí hotových výrobků: to není otázka socialistického bordelu, podobné případy se dají najít ve výrobě kolejových vozidel na Smíchově i v době před 100 a více lety. Některé zakázky se realizovaly "hned", jiné třeba s dvouletou prodlevou od zadání. Důvodů k tomu může být víc - náročnost konstrukční přípravy, míra pracnosti ve výrobě, koordinace s jinými zakázkami, dodávky materiálu či různé subdodávky atd. V daném případě (K1/K2) mohla hrát roli i kapacita prototypové dílny versus stanovení priorit apod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5102 Registrován: 7-2003
|
Kreuz: Nahodou to sleduju se zajmem. Protoze presne tenhle vuz jsem resil nedavno. Kdyz jsem uz drive zkoumal rusky DF, tak tam se pro zmenu resilo, ze prototyp nikdy neopustil moskvu. Ze misto nej byl predan jiny vuz. A TAk jsem si rikal, jestli podobny cachry neprobehly i mezi vozama v CKD.
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1856 Registrován: 1-2009 |
Naposledy se vracím k tramvaji K2 a to proto, když jsem před lety začínal študovat tramvaje DP Most - Litvínov a neměl prakticky žádnou publikaci,tak jsem informace čerpal z internetu,a co se týče právě té tramvaje K2 č.7000, jsem se dočetl v článku (Provoz rychlodráhy na Mostecku) že byla do DP Most - Litvínov na konci roku 1966 prodána, tím chci říci že jsem si nevymýšlel,byl jsem taky učen co je psáno to je dáno,dneska vidím že je vše jinak. http://mosteckamhd.unas.cz/rychlodraha.htm No a když jsem si časem sehnal si i publikace, tak jsem se zase dočetl že byla předána do Mostu a Litvínova, překládal jsem si to jako prodána. |
|
Neregistrovaný host |
Měl bych dotaz. Loni jste tu řešili odstíny sedadel v K2, konkrétně žluté/krémové a červené. Zná tu někdo kód i té šedé z T3? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Sivá podvozkov, spriahadiel, strechy a madiel v interiéri bola podľa ČSN 67 3067 odtieň 1100 šeď střední. Moderný ekvivalent je RAL 7005 myší šeď. Ak vychádzam z predpokladu, že madlá aj sedadlá majú rovnakú farbu, tak by to bol práve uvedený odtieň. https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/%C4%8CKD-Tatra-T3-vyh%C4%BEad %C3%A1vanie/203813/Interi%C3%A9r-7819-poh%C4%BEad-z-prednej-%C4%8 Dasti?ghp=interi%C3%A9r&ghg=1&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2FGal%25C3%25 A9rie-vyh%25C4%25BEad%25C3%25A1vanie%3Fghp%3Dinteri%25C3%25A9r%26 %2338%3Bghv%3D0+2338%3Bghe%3D+2338%3Bghl%3D+2338%3Bgha%3 D+2338%3Bghdo%3D+2338%3Bghdd%3D+2338%3Bghg%3Dtrue+233 8%3Bp%3D2 |
|
Neregistrovaný host |
dopravopat: Nějak se mi nechce věřit, že by ty podvozkové díly byly takto světlé, leda u některých vozů v Plzni. Ale mohu se plést. Taky třeba SU měly ty tyče tmavěji lakované, kdežto myslím, že u nás se někdy od T3/V používaly (až do komaxitu a nerezu) ty PVC převleky v odstínu toho kornoutu sedadel a šedých skořepin. Ten by mě právě zajímal. Jo a v tom převodu mezi ČSN a RAL mám taky docela guláš. viz: https://static1.squarespace.com/static/55ffc53de4b07f44d4c86be8/t /567adb362399a3b54db4d17f/1450892086946/T3+p%C5%99%C3%ADloha.pdf https://www.dpp.cz/data/leaflets/documents/2019-11-05-10-40-45_DP K-leden-2019-web.pdf https://mhd86.cz/wp-content/uploads/2019/02/DSC02976-1w.jpg https://foto.bmhd.cz/f/31/306/30505.jpg https://tram.mobilnitabla.cz/vuz/8211 |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Na tejto fotke https://mhd86.cz/wp-content/uploads/2019/02/DSC02976-1w.jpg je pekne vidno že madlá sú síce tmavšie, ale pätky v strope ako aj hrnce pod sitzlami sú svetlejšie. Povedal by som že sú rovnakého odtieňu ako sivé sitzle. Je možné že sa rôzne série líšili, aj že sa to natieralo v rôznych odtieňoch. V Bratislave sú podvozky na 100% RAL 7005. Problém je, že sa rýchlo zašpinia, čím stmavnú. Vozy tesne po VP vyzerajú lepšie. |
|
Neregistrovaný host |
Z vnějšku působí RAL 7005 hodně světle a je mi jasný, že se hned ušpiní, ale zevnitř je to trochu jinak. Zkusil jsem si vyhledat RGB možných RAL a vložit je do fotky pana OMH. RAL 7001 ČSN 4149/1010 šeď pastelová RAL 7005 ČSN 1120/1100 šeď střední RAL 9006 ČSN 9104/9110 bílý hliník RAL 7037 ČSN 1178/1110 šeď světlá RAL 7043 ČSN 1349 RAL 7035 ČSN 1014 |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Takéto porovnanie som tiež robil a je veľmi orientačné. Lebo množstvo externých faktorov ako svetlo, odrazy svetla od okolitých plôch (čo ovplyvní jeho farbu), samotný povrch (matný/lesklý), vyváženie bielej pri fotení, profil kamery, profil monitoru, color space daného softvéru, color profil systému, monitoru, samotného súboru (metadata). Najlepšie bude vziať si vzorkovník odtieňov RAL a vyraziť do terénu. Spraviť čo najviac porovnaní, zapísať si ktorý odtieň najviac zodpovedá sivej laminátových škrupín, prípadne zapísať si aké bolo svetlo, resp. spraviť na mieste fotku vzorkovníka so sedadlom, ideálne do formátu RAW, aby bolo možné následne vyvážiť bielu. To by bolo z praktického hľadiska najlepšie. Chcelo by to odborníka na kolorimetriu. Obávam sa, že nájsť takého človeka nebude jednoduché, obzvlášť v šotokomunite. |
|
Neregistrovaný host |
Ten dotaz byl směřován hlavně na ty, co s tím lakem přímo pracovali. A ano, známe optický klam, když dáme jeden odstín na tmavé a na světlé pozadí, že se jeví jinak. Šedá se pak rozlišuje zvláště blbě. To platí zejména pro srovnání exteriéru a interiéru. A určitě všechna města nepoužívala úplně stejnou barvu, po revoluci zvlášť. Co bych ale podtrhl, je, že se mi i naživo jevila jako velmi světlá a do modra (kontrastně k červené a krémové), což by z těchto výše zmíněných splňoval RAL 7001. K těm čtyřem jsem taky napsal obchodní názvy, protože to jsou odstíny, jež dodnes patří do základní palety emailů Industrol od Barev a laků. https://www.bal.cz/wp-content/uploads/2017/02/s2013_industrol_uni veral.jpg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1857 Registrován: 1-2009 |
Pvvs:Tak jsem zjistil jak to bylo z tou střechou tramvaje K2 č.7000 II. Po návratu z Mostu k výrobci ČKD Praha, byl vůz zrepasován (ale nepíše se kdy) a předán do Brna. Sehnal jsem si ten článek z časopisu Dráha 1/2000. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2399 Registrován: 5-2002 |
Fotka by se musela pořídit tak, že se vyváží bílá na kalibrační destičce, osvětlené okolním světlem v místě foceného předmětu. Nebo se to vyfotí i s tou destičkou a vyváží se to dodatečně v editoru. Pak by šly určit barvy přímo z fotky. https://www.megapixel.cz/desticky-pro-vyrovnani-bile-barvy (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5103 Registrován: 7-2003
|
Jarda1950 : Díky za informaci.
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2257 Registrován: 6-2004 |
P_v: K porovnání s na místě vyfotografovaným vzorníkem ano, ale samotná sebelépe kalibrovaná fotka bez vzorníku k úplně přesné identifikaci odstínu nemusí stačit. Různé odstíny barev se po rozkladu na základní složky (RGB, CMYK,...) a zpětném skládání pro reprodukci zobrazují více či méně nepřesně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1143 Registrován: 10-2012 |
Já mám vzorník RAL přímo vytištěný jak se prodává, vypadá to podobně jak toto: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/RAL_K5_ F%C3%A4cher_RGB.jpg/1200px-RAL_K5_F%C3%A4cher_RGB.jpg Pak stačí přiložit k originálu, dělat něco podle fotek neni přesné.
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
Neregistrovaný host |
On bude asi dost problematický i ten převod mezi RAL a ČSN. Třeba co uvádí Mobilní tabla, tak současný vnější lak má být RAL 3020 a RAL 1015, ale zároveň ČSN 8140 a 6050, což odpovídá spíše běžně prodávaným RAL 2002 a 1014. To by se pak opravdu muselo porovnat fyzicky. Každopádně ten můj dotaz byl směřován hlavně na sběratele dokumentací a lakýrníky, jestli se používaly ty zrovna nejdostupnější odstíny a které, nebo něco speciálnějšího, případně jak moc velký mohl být rozptyl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 914 Registrován: 3-2013 |
Veškerá tramvajová šedá byla skutečně ČSN 1100,včetně podvozků. Madla měla o něco tmavší potah z PVC. Laminátové sedáky nebyly podle mého lakovány, ale laminát byl probarven z výroby - tam je otázka do jaké míry originální odstíny sedadel vůbec vycházely z ČSN. Podvozky byly opravdu světle středně šedé. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 3-2013 |
A schválně, kdo z brňáků uhádne, kam ta jednička jede. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 8-2006 
|
Netočila se tehdy kvůli zavřenému přednímu nástupišti u hlavního na Zvonařce přes smyčku a zpět zadním nástupištěm u hlavního směr Mendlák?![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 10-2012 |
TMB : to samé jsem chtěl napsat, jede pod viadukt a pak na Zvonařku, kde se otočí a zpět na nádraží asi v době stavby podchodů na nádru?
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1145 Registrován: 10-2012 |
TMB : jinak super fotky a ty modrý ŠL vzadu ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 916 Registrován: 3-2013 |
Na Zvonařku nemusela: A ani to zadní nástupiště nebylo. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1146 Registrován: 10-2012 |
TMB: tak tos mě dostal, o této propojce jsem vůbec nevědel ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") V kterém to bylo roce? Ta propojka by se tam občas hodila i dnes ... (Příspěvek byl editován uživatelem M2359.)
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8475 Registrován: 2-2006 
|
Praha měla původně podvozky RAL 7005, červená RAL 3020, krémová RAL 1015, šedá na sedačkách RAL 7040, korpusy RAL 7043.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! |
|
Neregistrovaný host |
Demon3: Dík, 7040 jsem do úvahy zatím nebral. Co se týče 7043, tu Mobilní tabla uvádějí u R.P, což je v reálu hodně tmavý odstín. To slovo „původně“ platí prosím pro kterou sérii? Jo a ještě mě napadla RAL 7042 „dopravní šedá A“ analogicky k RAL 3020 „dopravní červené“. Ta by dle použitého RGB převodníku měla být ve srovnání se 7040 jen o trochu více hliníková než pastelová. |
|
Náhradník
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2159 Registrován: 4-2011 
|
TMB: na druhé straně propojky byly výhybky? Bylo zachováno spojení od viaduktu do Benešovy ulice?
Náhradníci - Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky ...
|
|
TMvB
|
|
|
Neregistrovaný host |
Byly, pod viadukt jezdila linka 19. Jinak omluvte kvalitu fotek: Jde o rok 1983. Ještě jeden barevný snímek světlých podvozků originál z ČKD |
|
Brejšín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 5-2002 
|
Co se týká reálného převodu barev, no neexistuje. Už jen protože prokazatelně každá série T3SUCS měla jiné odstíny. Prokazatelně série z roku 1989 měla sytější odstíny než tav z 1986 a 1984 byl zase téměř na úrovni 1989, ale 1982 byl něco mezi 1986 a 1984 ..... osobně porovnáváno v uzavřených profilech či na nikdy nepoužitých dílech. Přesný převod na RAL tedy nikdy nemůže existovat .... a i proto pokud ho použijete, pamětníci vás pošlou do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") . Takže 7001 má reálné odstíny vůči sérii 1989 a to i odpovídá převážně použitým odstínům v DP po novolacích. Nakonec Němci, když ji viděli, okamžitě to převzali na prototyp KT4. A všechno jsou to na zakázku dělané mixi ... a krémová má zvláštní vlastnost, že na slunci je krásně slonovinová, za šera ujíždí k žluté a když je pod výbojkama tak to vypadá jak žlutej zvýrazňovač v roce 1989. Což je vlastnost pražských laků, která mě utkvěla v palici z dětství. Šedá zase ujíždí za určitých okolností do fialovo zelené. Hnědá schodová je téměř identická s červenou základovkou... atp
Asi jsem z jiného světa.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 6-2004 |
Ad barvy: ony jsou v tom dva principiální problémy: první je ten, že u barev deklarovaných jako určitý odstín se mohou vyskytnout rozdíly mezi jednotlivými výrobními šaržemi u téhož výrobce, nemluvě o porovnání mezi různými výrobci. Někdy to je jen jemná nuance, zjistitelná jen opravdu detailním zkoumáním, ale setkal jsem se i s rozdílem docela výrazným. Druhým problémem je, že sice existují různé převodní tabulky mezi odstíny ČSN a RAL, ale v řadě případů nejde o přesné ekvivalenty, jen přibližné. Někdy je to "něco mezi", např. RAL 1014 se udává jako náhrada ČSN 6050 i 6100. BTW ve stupnici RAL např. není odpovídající ekvivalent (jen s hodně velkým přimhouřením očí) ke světle zelené, která se do 70. let používala na horní část skříně stejnosměrných elektrických lokomotiv... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 8-2006
|
TMB: kdy ta propojka zmizela? Protože v období 85-87 jsem jezdil pod Pisárkami na VPP a tu propojku si vůbec nepamatuji. V době 82-84 jsem vojančil, tak neskončilo to někdy tehdy, že bych ji nezažil? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3579 Registrován: 6-2002 
|
Světlé podvozky originál z ČKD? Na všech těch fotkách "světlých" podvozků jsou podvozky zasviněné, tak proto vypadají jinak než třeba pražce dveří. Opravdu světlé byly z výroby na podvozcích od určitého roku jen blatníky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2825 Registrován: 8-2008 
|
6905 Praha 8.3.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 5-2020 |
Nevíte někdo, co znamenají písmena UA/UB/TR u el. výzbrojí ČKD Trakce? UA se většinou, co jsem si tak všiml, vyskytují u článkových vozidel, zatímco UB/TR jsou jen u sólo vozů. Označení TV myslím, že znamená "trakční/tyristorová výzbroj", ale nejsem si jistý. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Dobrá otázka. UA/UB by mohol byť ZR ktorý sa točí dvakrát? Ale čo presne to znamená neviem. TR sa píše tuším s malým r ako Tr, napr. Tr37. |
|
EIO
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 5-2017 
|
Zjavne by mohlo súvisieť s úpravami výzbroje TR37 určenej len pre sólo vozy alebo spojené motorové dvojice, trojice v mnohočlennom ovládaní. Narýchlo z Wikipedie... Tramvaj K2 je vybavena elektrickou výzbrojí typu UA12 s odporovou regulací výkonu.[1] V krajních podvozcích se nachází vždy dva trakční motory TE 022 (každý pohání jednu nápravu), které jsou zapojeny sériově, vzájemné spojení obou podvozků je paralelní.[6] Motory s cizí ventilací jsou napájeny přes sériově zapojené omezovací a pojezdové odpory a zrychlovač. Při rozjezdu vozu je plně využit odpor zrychlovače (na rozdíl od tramvají T2 a T3). Elektrická výzbroj tramvaje Tatra K5 typu UA 14 byla upravena pro těžké klimatické podmínky subtropického pásu, vycházela však z výzbroje vozů K2 (typ UA 12),[4] oproti typu K2 byl zvýšen výkon motorů. Tatra T4 je jednosměrný čtyřnápravový vůz se odporovou elektrickou výzbrojí UB 13 se zrychlovačem), která vycházela z výzbroje UA 12 pro kloubové vozy Tatra K2. Konstrukce T4 je odvozena od typu T3, z něhož převzala i řadu konstrukčních prvků. Oproti T3 má velké rozdíly především ve výzbroji, která měla zvýšený výkon trakčních motorů na 4×43 kW, s tím související zvýšený výkon motorventilátorů a upravený zrychlovač pro těžší rozjezd s vlečným vozem. Pro dodávky do Rumunska, kde je napětí v troleji 750 V, bylo zapotřebí upravit tuto výzbroj pro vyšší napětí. Tato výzbroj byla poté označena jako UB 17.[5] Přibyly i další stykačové skříně na podvozku kvůli několika možným způsobům spřažení do soupravy s vlečným vozem. Úprav doznaly i pomocné obvody a rozmístění přístrojů uvnitř vozu. Výzbroj UB13 mali aj vozy T3D. Vozy KT4 zas UA15P (odporová) a UA17P (tyristorová TV3) (Příspěvek byl editován uživatelem EIO.) (Příspěvek byl editován uživatelem EIO.) (Příspěvek byl editován uživatelem EIO.) (Příspěvek byl editován uživatelem EIO.)
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní. J. Spišiak, ex Policajný prezident SR ![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 5-2020 |
To o výzbrojích UA/UB znám, sám jsem to na wiki doplňoval. Jen tvrzení, že to má souvislost s úpravami TR 37 nebo se zrychlovačem mi nesedí. Vemte si, že toto už vyvrací výzbroj, vyvinutá ještě v 60. letech, a to přesněji typ elektropneumatické odporové stykačové UA 11 pro vozy K1 (z TR 37 využila tato výzbroj jen pár stykačových skříní) nebo i stykačová odporová UB 20 pro T5C5H. A také - proč by řady tyristorových výzbrojí TV 1 (UB 15), TV 2, TV 3 přejímaly toto označení, když šlo o zcela odlišné výzbroje pracující na jiném principu? Já si myslím, že po TR 37 byl zaveden někdy po roce 1960 jistý systém označování, jen nerozumím, co soudruzi mysleli označením UA/UB. (Příspěvek byl editován uživatelem ČKD-Tatrovák.) |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3593 Registrován: 6-2002
|
Na čem byla původně použita výzbroj TR37? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 5-2020 |
Na prototypu T III č. 6101 z roku 1960, pokud se nemýlím. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3594 Registrován: 6-2002
|
No to ne, já myslím původní výzbroj TR37. S T3 neměla vůbec nic společného. Řekl bych, že to označení použili už dříve (asi 1951) a nějakým nedopatřením pak použili stejné označení pro T3. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 5-2020 |
Tak o tom nic nevím, to je pro mě novinka. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3595 Registrován: 6-2002
|
To byla i pro mě. Domnívám se, že to byly vozy pro TrTeplou, ale nikdy jsem nenašel čas si prostudovat schéma. |
|
K2ovladače
|
|
|
Neregistrovaný host |
Dotaz na znalce tramvají K2, zaujala mě fotografie malého pultu s ovladači dveří: Dveře 1, Dveře 2, Dveře 3 a Dveře 4. To opravdu musel řidič v zastávce použit všechny čtyři přepínače k otevření dveří? Zda se mi to jako nepraktické, zvlášť v době, kdy se poptávka na tehdejším území ČSSR nepraktikovala. Dávám odkaz pro ilustraci https://foto.bmhd.cz/foto/7251?searchParameters%5BcarOperatorId%5 D=43&searchParameters%5BcarTractionId%5D=1&searchParameters%5Bcar Mode%5D=b%C4%9B%C5%BEn%C3%BD+v%C5%AFz&searchParameters%5BcarBrand %5D=%C4%8CKD+Tatra&searchParameters%5BcarMainType%5D=K2&searchPar ameters%5BcarSortOfPhotoId%5D=p&searchPresenter=Gallery%3AStructu redPhotoList&listUrl=https%3A%2F%2Ffoto.bmhd.cz%2Fdpmb%2Ftramvaje %2F%25C4%258CKD%2520Tatra_K2%2Fpracoviste_ridice%3Fpage%3D2#photo |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
K2ovladače: V Bratislave to tak bolo až do montáže dopytového otvárania na K2. Dvere sa otvárali väčšinou zvnútra von, t.j. najpv vnútorné (2. a 3.), potom vonkajšie (1. a 4.). Postup pri zatváraní bol opačný. Ovládalo sa to dvoma rukami. Možno ma niekto opraví/doplní. |
|
LB
|
|
|
Neregistrovaný host |
Pokud se nepletu, tak v Brně byl na většině K2 přepínač Dveře 1 třípolohový. V poloze, jak je na fotografii, tedy otočený doprava, by otevřel jenom první dveře. Pokud by byl otočený doleva, otevřel by všechny dveře. |
|
TMvB
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ano, ale až pozdějí po úpravě zapojení. Otevírání dveří oběma rukama v Brně si pamatujiu také. I vozy 1118-1132 z roku 1983 měly z výroby vypinače dveře 1, 2, 3, 4. Ostatně vypinač na každé dveře zvlášť měly i T3 i T2. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 10-2019 |
Zdravím, chci si stavět pojízdnou T3 v měřítku 1:8. Potřeboval bych sehnat stl soubor tramvaje nebo alespoň čela. Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 4-2020 |
Zdravím, kedysi dávno bola v tejto diskusii čiernobiela snímka PCC vozňov s úzkorozchodnými podvozkami s vnútorným rámom. Ono to vyzeralo ako na nejakej rýchlodráhe (aspoň sa mi to tak zdalo), navyše boli v trojvozovej súprave. Rád by som ten obrázok našiel (alebo aspoň kde je zreteľne vidno tie podvozky), už som hľadal aj v archíve tejto diskusie, aj inde na internete, ale nemohol som nič ani podobné dohľadať. Vedel by s tým niekto pomôcť? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3597 Registrován: 6-2002
|
PCC na úzkém rozchodu byly jen v Los Angeles a tam mnohočlenné řízení neměly. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Žeby tento obrázok? https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1245713.jpg |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3598 Registrován: 6-2002
|
To je ovšem normální rozchod - Pacific Electric. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 4-2020 |
Nie, tento obrázok nemyslím, ono tam tie podvozky bolo zreteľne vidno, plenty vozy nemali vôbec. Je možné, že v súprave neboli, ale určite ich tam bolo viacej za sebou. Ako vravím, je to už dávno čo som tu fotku videl a mohlo sa mi to v hlave nejak pomiešať![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . Pokúsim sa hľadať dalej. |