Diskuse » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 14. 3. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 14. 3. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7224 Registrován: 3-2006 |
Pikehead: "Mimochodem, při té příležitosti jsem se zamyslel k čemu v těch 80. letech kdo prakticky potřeboval mít v hodinkách titěrnou kalkulačku " Dala se lépe použít než normální kalkulačka, ve škole, kde jsme měli kalkulačku zakázanou. Tedy s výjimkou případů, když jsme si rozdali školní kalkulačky made in CCCP a učili jsme se na nich počítat. Mimochodem v té době šla koupit kalkulačka SHARP EL-508A za cenu cca 2000 Kčs (dodnes maká) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8041 Registrován: 3-2007 |
No jako jo, ale nechce se mi věřit, že by to učitelky nebyly schopné uhlídat. Navíc kalkulačka v hodinkách uměla jen 4 základní operace... Trvanlivosti věřím, sám mám "scientific" TI z roku 1991 (?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7225 Registrován: 3-2006 |
Hodinky nejsou kalkulačka a také se lépe schovají. Na druhou stranu, fungovalo to, že i s. učitelka potřebovala něco sehnat a ten kdo měl hodinky s kalkulačkou, měl rodiče schopné sehnat nejen hodinky s kalkulačkou. Koncem 80. let se to ale zlepšovalo, tíráci v té době snad vozili víc pašovaného zboží, než toho normálního. Takový bazar pod Horní bránou v Berouně, zrovna byl takový neoficiální Tuzex. Jinak ostatní žáci používali třeba toto nebo toto |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2600 Registrován: 11-2012 |
Ad taháky: Ještě dobrá klasika mých školních let (1992-2005) byla tužka se svinovacím tahákem.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12081 Registrován: 4-2003 |
k čemu v těch 80. letech kdo prakticky potřeboval mít v hodinkách titěrnou kalkulačku Tak tyhle Casia jsem měl v 2H80s a malování číslic na dotykové sklíčko moc titěrný nebylo. Riziko prozrazení téměř nulové, protože si to nikdo nedovedl představit.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12082 Registrován: 4-2003 |
Mimochodem v té době šla koupit kalkulačka SHARP EL-508A za cenu cca 2000 Kčs Šla a dobrá, ale za méně než polovinu občas prodávalo Progoimpo na Václaváku solární Casio Fx-85m která byla mnohem tenčí, nepotřebovala baterie a měla i víc využitelných fcí. Funguje taky dodnes.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7228 Registrován: 3-2006 |
RadekŠ: "Šla a dobrá, ale za méně než polovinu občas prodávalo Progoimpo na Václaváku solární Casio Fx-85m která byla mnohem tenčí, nepotřebovala baterie a měla i víc využitelných fcí. Funguje taky dodnes." Bohužel k nám na venkov solární dorazila až koncem 80 let. Jinak v půlce 90 let si pamatuji, že spolužák měl z Německa kalkulačku, která uměla zlomky. Dnes už to bohužel nikoho moc nebere, co umí kalkulačka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12084 Registrován: 4-2003 |
půlce 90 let si pamatuji, že spolužák měl z Německa kalkulačku, která uměla zlomky. Ta mnou odkazovaná (z roku 1985) je umí taky...
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8043 Registrován: 3-2007 |
Tohle nikdo v mým okolí ani náhodou neměl. Všichni měli něco, co vypadalo jako miniaturní kalkulačka. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 492 Registrován: 11-2021 |
Pezos: to není na efekt, to zpresní odečet času. Na hodinách kde rafika poskakuje po celejch minutách nevidíš, jestli je pět vteřin po nebo před celou, čili máš nejistotu skoro minutu. Podobný problém byl s rychloměrem na 743, tam měli hoši vytaženou rychlost z regulátoru na analogový voltmetr, který krom přesně 17 a přesně 18 ukazuje i 17 a půl nebo 17 a trochu nebo skoro 18. Kdysi tu o tom někdo psal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7966 Registrován: 9-2011 |
SHARP EL-508A To byla ta, co se už zapínala/vypínala tlačítkem a měla převod na HEX? Ženě vydržela asi 20 let, než mladýmu upadla... Moje (snad) 5812 (její předchůdce, mechanický vypínač a HEX neuměla) ale pořád funguje. I když (subjektivně) teď počítá nějak pomaleji... No, ani já už neběhám stovku tak jako v roce 1985 Casio Fx-85m Měli kámoši na škole. Stála tuším 350 TK. Programovatelná, dokonce tam mohly zároveň existovat 2 programy, pokud se celkově vešly do tuším 35? kroků. Sestavil jsem do ní celkem úspěšný program pro násobení komplexních čísel ve složkovém tvaru.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 9-2015 |
@počítá nějak pomaleji To bude asi globálním oteplováním. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2216 Registrován: 4-2014 |
původní.gp: Pardon, samozřejmě jsem myslel to, že ručička oběhne ciferník za 58 sekund a pak čeká na změnu minuty. Na autonomních hodinách řízených pravděpodobně quartz strojkem je to pouze na efekt a stejně spolehlivě by fungovala i ručička, která by se nezastavovala. Není tam ta praktická potřeba jako původně na podružných hodinách. "Pezos: to není na efekt, to zpresní odečet času." (Příspěvek byl editován uživatelem Pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 493 Registrován: 11-2021 |
Praktická potřeba tu stále je i u rádiem řízených hodin: vkládání přestupné vteřiny nevypadá jako porucha. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7967 Registrován: 9-2011 |
vkládání přestupné vteřiny nevypadá jako porucha Myslím, že lidé sledující tu vteřinovou ručičku už mívají problém se soustředit na ručičku samotnou, a že se na chvilku zasekne, to se úplně ztratí v bouchání šampáňa a petard.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 10-2005 |
Aleš_Liesk.: "SHARP EL-508A To byla ta, co se už zapínala/vypínala tlačítkem a měla převod na HEX? Moje (snad) 5812 (její předchůdce, mechanický vypínač a HEX neuměla)" Ne, EL-508 byla středoškolská kalkulačka, poměrně rozšířený typ i v ČSSR. Nástupcem 5812 (250TK) byla (i v Tuzexu za asi 300TK) EL-504, měla tuším 31 kroků a HEX neuměla. Měli jsme je doma léta, byly to držáky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7968 Registrován: 9-2011 |
Já tu kalkulačku před nedávnem vyhodil, vytekly jí tekuté krystaly a fakt už jsem nevěděl, k čemu by ještě šla využít :-) Kdybych věděl, že o ní budeme diskutovat, tak bych si jí ještě nechal :-)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 11-2021 |
Tak tomu říkám mít sexy mozek, když z Tebe vytekla i kalkulačka. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2217 Registrován: 4-2014 |
Aleš_Liesk.: Technická: přestupní sekunda je 23:59:60 UTC, takže u nás v jednu (resp. ve dvě v červnu) " Myslím, že lidé sledující tu vteřinovou ručičku už mívají problém se soustředit na ručičku samotnou, a že se na chvilku zasekne, to se úplně ztratí v bouchání šampáňa a petard. " (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 11-2013 |
Neviete náhodou niekto, či tento rok bude rušňoparáda v Košiciach? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4940 Registrován: 9-2003 |
All: Účelem stop2go u náramkových hodinek je výhradně šoto, jinak to má jen samé nevýhody. Snad jediný švýcarský časostroj, který má hned v manuálu zmínku o tom, že z principu svého fungování je značně nepřesný. Původní účel zastavovací zrychlené vteřinovky u hodin řízených minutovými pulsy z matečních hodin je snad zde přítomným jasný. Ad Kalkulyho přístroje: Doteď mi na stole leží Sharp EL 5001 za 400,- TK z roku 1979, kdyby měl nějaký kalkulošotouš zájem, je k dispozici.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7234 Registrován: 3-2006 |
S4991023: "Ad Kalkulyho přístroje: Doteď mi na stole leží Sharp EL 5001 za 400,- TK z roku 1979, kdyby měl nějaký kalkulošotouš zájem, je k dispozici." To už je vzácný exponát. Jako vzpomínku na matematiku konce 70. let, jsem si kdysi na nějakém blešáku pořídil toto: https://cdn.aukro.cz/images/sk1602239832531/logaritmicke-pravitko -logarex-84424287.jpeg Sice jsme to ještě ve škole měli, ale už bych to bez návodu nedal. To tahle "ASCOTA", kterou jsem vždy trápil v osobní pokladně, to byla jiná třída. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Nisa_K. JPG/800px-Nisa_K.JPG |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5727 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Jen pro info - oba tyto přístroje jsem používal při vytváření semestrálních prací na ČVUT Logáro doma (i po nocích), NISU u máminy známé jen v její pracovní době. Bylo to docela hlučné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4257 Registrován: 7-2012 |
Pro všechny co touží jezdit v Čechách 200 km/h koukněte na malý problém přejezdy/nadjezdy Batajnica https://www.youtube.com/watch?v=2SCJ1dK_5oQ Batajnica je sice už územně mimo Bělehrad , ale sousední Zemun již patří do Bělehradu. Byl jsem tam několikrát protože tam procházejí obě hlavní tratě jak na Budapest tak na Zagreb a dokud nebyly protihlukové stěny bylo zde co fotit. nyní vidíte na videu jak vysoké a hlavně dlouhé rampy u nadjezdů jsou potřeba. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7235 Registrován: 3-2006 |
honzaklonfar: " NISU u máminy známé jen v její pracovní době. Bylo to docela hlučné..." To bylo právě ono, zvuky zákulisí nádraží v 70 a 80 letech (Rozhlas, dálnopisy, mechanické kalkulačky, komposter, zvonky a zvuk točení induktoru z dopravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5728 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: 2 polní telefony s funkčními induktory mám v garáži (bez origoš baterii) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7237 Registrován: 3-2006 |
honzaklonfar: Také jsem vybaven a i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít: "Mořepetr: 2 polní telefony s funkčními induktory mám v garáži (bez origoš baterii)" Tady ten induktor je ale drobet větší https://youtu.be/A26u_v0n8Vs?t=243 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26122 Registrován: 5-2002 |
MP: i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít K telefonům v systému MB se většinou používaly suché články...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5729 Registrován: 6-2016 |
Ano, "krabicoidní" na výšku, s lankovými vývody. Jestli mě stařecká paměť neklame, tak 1,5 V (bez záruky). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7238 Registrován: 3-2006 |
Hajnej: "MP: i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít K telefonům v systému MB se většinou používaly suché články..." Používal jsem k tomu stejné akumulátory jako do lamp z Kovo Věšín. Ale je pravda, že to bylo druhotné použití obého. Tady je pak ten původní suchý článek. https://www.valka.cz/files/tp2502_865.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3604 Registrován: 3-2015 |
https://www.denik.cz/galerie/policiste-zasahovali-ve-vlaku-pendol ino-na-nadrazi-v-zabrehu-2-unora-2022.html?photo=2&back=941843304 -6813-1 |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2228 Registrován: 4-2014 |
Když už jsme tu probírali hodiny, ví někdo, v které zemi vznikl tenhle klasický "nádražní" dizajn ciferníku? Dost pochybuji, že by to vymyslel Elektročas
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4942 Registrován: 9-2003 |
Pezos: Já bych řekl, že se jedná o kontinuální vývoj od firmy Jednotný čas Karlén, přes Elektročas až k Pragotronu a zase zpět. A průmyslový design byl u nás na velmi vysoké úrovni i za nejhorších dob.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 11-2021 |
Pez: V Plzni byly na hlavním a ještě dýl na jižním IBM, na Jedlové a v Hrádku Siemens a až na tu značku stejný, takže na Prahu bych to nesváděl. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8071 Registrován: 3-2007 |
Odhaduju to na meziválečný design z Německa. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2231 Registrován: 4-2014 |
S4991023: Wikipedie píše, že ho vytvořili Švýcaři v roce 1944. Měl bych sklony tomu věřit, ale víte jak Wikipedie...
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 11-2021 |
Ne, wiki píše, že Hilfiker 1944 vymyslel hodiny s vteřinovkou, co má na konci červenou bahnbuli a v celou stojí. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 4-2014 |
Ne, to bylo až pozdější vylepšení "Später ergänzte Hilfiker ... die Uhr um einen roten Sekundenzeiger..."
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 11-2021 |
Jo, máš pravdu. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8073 Registrován: 3-2007 |
No a Junghans vyráběl takovýhle hodiny v roce 1923, dokonce pro kleine Haltestellen. (A to neříkám, že to jsou první hodiny, kde se tenhle cifrplót objevil.) (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 4-2014 |
To máte pravdu, že v tom roku 1944 to byl pravděpodobně finální design včetně těch širokých obdélníkových ruček, který se později už jen kopíroval s minimem změn.
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3967 Registrován: 4-2007 |
Neporadil by někdo, kde bych našel nějaký plán žst. Kutná Hora hl.n.? Jde mi hlavně o délku toho neutrálního pole a v kterých místech se nachází. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8653 Registrován: 1-2007 |
Umístění návěstí pro elektrický provoz je součástní tabulek traťových poměrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26129 Registrován: 5-2002 |
DJLD: To NP se dá kromě TTP celkem slušně vykoukat i na ortofotomapách. A u konfigurace pro samočinné vypínání podle GPS mám v poznámkách tohle: // styk Kutna Hora - trat 502A/324 // 49.961531 15.301527 320 // koleje 1,2,11 / 3,4,5,6 // km 286.981 S1 // km 287.500 <~> 287.200 // km 287.580 NP 287.260 // km 287.700 <=> 287.390 // km 287.723 L2
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 4-2014 |
Pikehead: Mimochodem je tam vidět drobný rozdíl, který se udržel i po všech těch letech. Švýcarský design (stejně jako třeba Elektročas/Pragotron z dob socialismu) má všechny hodinové značky stejně dlouhé, německý má 3,6,9,12 o něco delší."No a Junghans vyráběl takovýhle hodiny v roce 1923, dokonce pro kleine Haltestellen. (A to neříkám, že to jsou první hodiny, kde se tenhle cifrplót objevil.)"
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1952 Registrován: 11-2005 |
S4991023: "Původní účel zastavovací zrychlené vteřinovky u hodin řízených minutovými pulsy z matečních hodin je snad zde přítomným jasný." Já si tedy z náznaků v této diskuzi dokážu představit, že jsou (byly) na celým bánhófu jedny skutečný hodiny, který každou minutu rozesílaly signál do všech ciferníků/ukazatelů. Jen mi není úplně jasné, jestli to bylo z důvodu ceny, nebo navázání na nějakou ještě nadřazenou hierarchickou strukturu hodin, nebo třeba jestli šlo jen o to, že když už by se hypoteticky stalo, že by šly na nádraží hodiny blbě, tak aby šly aspoň všechny stejně ... ? Mimochodem, o zastavující vteřinové ručičce kolovaly i zajímavé legendy, třeba že je účelem jejího zastavení, aby měl vlak zhruba dvě sekundy na to, aby se rozjel "na vteřinu přesně" ... což při pověsti SBB nezní vůbec nepředstavitelně
Vær oppmerksom på avstanden mellom tog og plattform.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17587 Registrován: 3-2007 |
>Já si tedy z náznaků v této diskuzi dokážu představit, že jsou (byly) na celým bánhófu jedny skutečný hodiny, který každou minutu rozesílaly signál do všech ciferníků/ukazatelů. Jen mi není úplně jasné, jestli to bylo z důvodu ceny, nebo navázání na nějakou ještě nadřazenou hierarchickou strukturu hodin, nebo třeba jestli šlo jen o to, že když už by se hypoteticky stalo, že by šly na nádraží hodiny blbě, tak aby šly aspoň všechny stejně ... ? Ano, jedny tzv. mateční (od slova matka), což vypadalo jako pendlovky (s automatickým natahováním), byly velmi přesné a posílaly do vedení stejnosměrné impulsy střídané polarity, kterými se řídily ty pobočné - třeba i proto, že k nim nemusel lézt každých pár dní zřízenec na štaflích a seřizovat je. Elektrický hodinový strojek s krystalem (za relativně pár korun) vážně nebyl běžnou věcí ještě v 70. letech i později. Stejné systémy byly ve veřejných budovách, velkých úřadech, nemocnicích, školách,..a u nás je dodávala firma Elektročas. Její předchůdci již za první republiky. Větší města provozovala rozsáhlé systémy pouličních hodin..a k seřizování se většinou využívalo tzv. časové znamení před celou hodinou v rozhlase (jo, to už je taky prehistorie..) a u velkých systémů DCF přijímač časového signálu, což nebyl jen dlouhovlnný Frankfurt, ale i "národní" vysílač přesného času (když jsme na železničním DF, tak třeba jeden typ el. rychloměru Metra se seřizoval automaticky DCF a měl s tím trochu problémy "daleko od "Frankfurtu" - třeba u Košic). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2237 Registrován: 4-2014 |
Libcha: Důvod je prozaičtější. V době, kdy ji vymysleli, byla poháněna malým synchronním motorem. A protože ve 40. letech nebyl na síťovou frekvenci takový spoleh jako dnes, navrhli ji tak, aby i na dolní hranici povolené frekvence spolehlivě oběhla za minutu (minutovka by na ni nečekala, ta se řídila minutovými impulzy). Kvůli tomu to ale při normových 50 Hz stihla za 58,5 s. "Mimochodem, o zastavující vteřinové ručičce kolovaly i zajímavé legendy, třeba že je účelem jejího zastavení, aby měl vlak zhruba dvě sekundy na to, aby se rozjel "na vteřinu přesně" ... což při pověsti SBB nezní vůbec nepředstavitelně " (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 11-2021 |
Mla: DCF je Frankfurt, my jsme měli OMA. Libcha: důvody jsou oba, jednak jsou podružné hodiny levnější, jednak nejsou závislé na kvalitě elektřiny v síti. Normálně jsou jedny hodiny na celý uzel, třeba Koterov měl přenašeč hodin (relé) z Radbuzy. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17589 Registrován: 3-2007 |
Jj, OMA, asi jsem to nejasně napsal. Dokonce dlouhovlnně první na světě, ještě před Frankfurtem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 10-2018 |
Tenhle systém čekání na minutu býval kdysi na lístkových ukazatelích hodin v metru, než byly po povodni všude nahraženy současnýma segmentovýma. Možná že k tomu docházelo z důvodů poruchovosti mechanik už dřív. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7251 Registrován: 3-2006 |
K tomu seřizování času, ještě jak se seřizovala celá trať z uzlové stanice. Dělalo se to telegrafem a v případě více tratí vycházejících (tedy i telegrafních linek) se polední časový signál vyslal na několika klíčích současně a to pomocí násady od koštěte (systém používaný v Berouně) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3671 Registrován: 4-2014 |
Mořepetr - k tomu mohu dodat jeden poznatek ze staré Plzně - Chebu, tam byli v každé stanici mateční hodiny, třeba u nás na stanici to byly hodiny viz: obrázek, které zabezpečováci každý den natahovali a z nich se pak rozesílal impuls do dalších hodin, různě umístěných ve stanici. Cca: kolem roku 1997 zrušeno a všechny hodiny se pak napojily na Žst. Mar. Lázně, kde byly jedny mateční hodiny pro celou trať Plzeň (mimo) - Cheb (mimo). |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17595 Registrován: 3-2007 |
Mp: Zajímavá informace. To proboha neměli něco jako telefonní zapojovač (ústředničku)pro propojení linek v případě potřeby? Se mi to dost nezdá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7252 Registrován: 3-2006 |
Mladějov: "Mp: Zajímavá informace. To proboha neměli něco jako telefonní zapojovač (ústředničku)pro propojení linek v případě potřeby? Se mi to dost nezdá." Vzhledem k tomu, že to mám od telegrafistky, která to několik let vysílala, právě v tom Berouně, tak tomu věřte. Jinak byla legrace, když jsem s ní byl v muzeu DB v Norimberku, kde si bylo možné pomocí klíče zahrát na telegrafu. A ona si po nějakých 35 letech zase sedla za klíč. A začal koncert a za chvilku kolem nás stáli návštěvníci i kustodi a nevěřili vlastním očím. Holt se to nedalo zapomenout. ad Luboš_3.21: Ve Zdicích byly (jsou) zase tyto mateční hodiny u kabelových závěrů zde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3673 Registrován: 4-2014 |
Mořepetr - Zajímavá informace, díky, to jsem nevěděl, že zdické vybavení stanice sahá i do toho domku naproti dřevařskému závodu. Já to spíše čekal, buď ve staré kanceláři výpravčího ve výpravní budově, nebo již ve zbourané budově reléovky, kde v posledním patře byl indikační panel číslicovky a pak po zrušení budovy bych čekal, že se to přesune do nové technologické budovy u skladiště, kde je i nové pracoviště pohotovostního výpravčího. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7254 Registrován: 3-2006 |
Jenomže tohle je budova bývalé SZD BEROUN, od kolaudace budovy v roce 1961 SZD Zdice, kde měl kancelář i její náčelník. Prvním byl pan Vorlíček, ostatně výše zmíněná telegrafistka (protože telegrafisté patřili pod SZD, nikoliv pod dopravu) dělala jisý čas právě jemu sekretářku, než přešla k dopravě jako operátorka výpravčího. Jinak o té budově a o spoustě věcí se dočtete v této knize. https://i0.cz/s/nosf/3Gc3dN/808226/Publikace%20p.%20Tlapa.pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3675 Registrován: 4-2014 |
Mořepetr - Tu knihu už mám dlouho, ale podrobně jsem ji nečetl. Díky za info, musím podrobně prostudovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7255 Registrován: 3-2006 |
Není zač, je to výborná kniha. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17596 Registrován: 3-2007 |
Mp: Ale já věřím, že to tak dělali v Berouně, jen by mne zajímalo, jestli to byla běžná praxe v síti ČSD. Jinak "pípat" nebo jinak "hrát" morseovku je trochu jako hrát na hudební nástroj - to se prostě nezapomíná (taky telegrafistovi/radistovi to "samo", automaticky naskakuje, asi jako když hrajete skladbu zpaměti) - lidský mozek je opravdu zajímavá věc.. Telegrafista si vážně neříká "Jo Cé - tak to budou cí-lov-ní-ci".. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |