Diskuse » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 14. 3. 2022

Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 14. 3. 2022

autor	příspěvek
Mořepetr	Pondělí, 28. února 2022 - 18:12:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7224 Registrován: 3-2006	Pikehead: "Mimochodem, při té příležitosti jsem se zamyslel k čemu v těch 80. letech kdo prakticky potřeboval mít v hodinkách titěrnou kalkulačku " Dala se lépe použít než normální kalkulačka, ve škole, kde jsme měli kalkulačku zakázanou. Tedy s výjimkou případů, když jsme si rozdali školní kalkulačky made in CCCP a učili jsme se na nich počítat. Mimochodem v té době šla koupit kalkulačka SHARP EL-508A za cenu cca 2000 Kčs (dodnes maká)
Pikehead	Pondělí, 28. února 2022 - 18:30:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8041 Registrován: 3-2007	No jako jo, ale nechce se mi věřit, že by to učitelky nebyly schopné uhlídat. Navíc kalkulačka v hodinkách uměla jen 4 základní operace... Trvanlivosti věřím, sám mám "scientific" TI z roku 1991 (?).
Mořepetr	Pondělí, 28. února 2022 - 18:49:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7225 Registrován: 3-2006	Hodinky nejsou kalkulačka a také se lépe schovají. Na druhou stranu, fungovalo to, že i s. učitelka potřebovala něco sehnat a ten kdo měl hodinky s kalkulačkou, měl rodiče schopné sehnat nejen hodinky s kalkulačkou. Koncem 80. let se to ale zlepšovalo, tíráci v té době snad vozili víc pašovaného zboží, než toho normálního. Takový bazar pod Horní bránou v Berouně, zrovna byl takový neoficiální Tuzex. Jinak ostatní žáci používali třeba toto nebo toto
Pavel_Večeřa	Pondělí, 28. února 2022 - 19:45:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2600 Registrován: 11-2012	Ad taháky: Ještě dobrá klasika mých školních let (1992-2005) byla tužka se svinovacím tahákem. Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
RadekŠ	Pondělí, 28. února 2022 - 20:11:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12081 Registrován: 4-2003	k čemu v těch 80. letech kdo prakticky potřeboval mít v hodinkách titěrnou kalkulačku Tak tyhle Casia jsem měl v 2H80s a malování číslic na dotykové sklíčko moc titěrný nebylo. Riziko prozrazení téměř nulové, protože si to nikdo nedovedl představit. BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
RadekŠ	Pondělí, 28. února 2022 - 20:18:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12082 Registrován: 4-2003	Mimochodem v té době šla koupit kalkulačka SHARP EL-508A za cenu cca 2000 Kčs Šla a dobrá, ale za méně než polovinu občas prodávalo Progoimpo na Václaváku solární Casio Fx-85m která byla mnohem tenčí, nepotřebovala baterie a měla i víc využitelných fcí. Funguje taky dodnes. BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
Mořepetr	Pondělí, 28. února 2022 - 22:11:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7228 Registrován: 3-2006	RadekŠ: "Šla a dobrá, ale za méně než polovinu občas prodávalo Progoimpo na Václaváku solární Casio Fx-85m která byla mnohem tenčí, nepotřebovala baterie a měla i víc využitelných fcí. Funguje taky dodnes." Bohužel k nám na venkov solární dorazila až koncem 80 let. Jinak v půlce 90 let si pamatuji, že spolužák měl z Německa kalkulačku, která uměla zlomky. Dnes už to bohužel nikoho moc nebere, co umí kalkulačka.
RadekŠ	Pondělí, 28. února 2022 - 22:18:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12084 Registrován: 4-2003	půlce 90 let si pamatuji, že spolužák měl z Německa kalkulačku, která uměla zlomky. Ta mnou odkazovaná (z roku 1985) je umí taky... BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
Pikehead	Pondělí, 28. února 2022 - 23:25:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8043 Registrován: 3-2007	RadekŠ: "Tak tyhle Casia jsem měl v 2H80s a malování číslic na dotykové sklíčko moc titěrný nebylo." Tohle nikdo v mým okolí ani náhodou neměl. Všichni měli něco, co vypadalo jako miniaturní kalkulačka. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)
původní.gp	Úterý, 01. března 2022 - 08:47:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 492 Registrován: 11-2021	Pezos: to není na efekt, to zpresní odečet času. Na hodinách kde rafika poskakuje po celejch minutách nevidíš, jestli je pět vteřin po nebo před celou, čili máš nejistotu skoro minutu. Podobný problém byl s rychloměrem na 743, tam měli hoši vytaženou rychlost z regulátoru na analogový voltmetr, který krom přesně 17 a přesně 18 ukazuje i 17 a půl nebo 17 a trochu nebo skoro 18. Kdysi tu o tom někdo psal.
Aleš_Liesk.	Úterý, 01. března 2022 - 08:59:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7966 Registrován: 9-2011	SHARP EL-508A To byla ta, co se už zapínala/vypínala tlačítkem a měla převod na HEX? Ženě vydržela asi 20 let, než mladýmu upadla... Moje (snad) 5812 (její předchůdce, mechanický vypínač a HEX neuměla) ale pořád funguje. I když (subjektivně) teď počítá nějak pomaleji... No, ani já už neběhám stovku tak jako v roce 1985 Casio Fx-85m Měli kámoši na škole. Stála tuším 350 TK. Programovatelná, dokonce tam mohly zároveň existovat 2 programy, pokud se celkově vešly do tuším 35? kroků. Sestavil jsem do ní celkem úspěšný program pro násobení komplexních čísel ve složkovém tvaru. Všichni jste volové. Servít
Mirek_Zv.	Úterý, 01. března 2022 - 09:54:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 9-2015	@počítá nějak pomaleji To bude asi globálním oteplováním.
Pezos	Úterý, 01. března 2022 - 10:13:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2216 Registrován: 4-2014	původní.gp: "Pezos: to není na efekt, to zpresní odečet času." Pardon, samozřejmě jsem myslel to, že ručička oběhne ciferník za 58 sekund a pak čeká na změnu minuty. Na autonomních hodinách řízených pravděpodobně quartz strojkem je to pouze na efekt a stejně spolehlivě by fungovala i ručička, která by se nezastavovala. Není tam ta praktická potřeba jako původně na podružných hodinách. (Příspěvek byl editován uživatelem Pezos.) Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
původní.gp	Úterý, 01. března 2022 - 11:30:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 493 Registrován: 11-2021	Praktická potřeba tu stále je i u rádiem řízených hodin: vkládání přestupné vteřiny nevypadá jako porucha.
Aleš_Liesk.	Úterý, 01. března 2022 - 12:58:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7967 Registrován: 9-2011	vkládání přestupné vteřiny nevypadá jako porucha Myslím, že lidé sledující tu vteřinovou ručičku už mívají problém se soustředit na ručičku samotnou, a že se na chvilku zasekne, to se úplně ztratí v bouchání šampáňa a petard. Všichni jste volové. Servít
Viajero	Úterý, 01. března 2022 - 14:07:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 10-2005	Aleš_Liesk.: "SHARP EL-508A To byla ta, co se už zapínala/vypínala tlačítkem a měla převod na HEX? Moje (snad) 5812 (její předchůdce, mechanický vypínač a HEX neuměla)" Ne, EL-508 byla středoškolská kalkulačka, poměrně rozšířený typ i v ČSSR. Nástupcem 5812 (250TK) byla (i v Tuzexu za asi 300TK) EL-504, měla tuším 31 kroků a HEX neuměla. Měli jsme je doma léta, byly to držáky.
Aleš_Liesk.	Úterý, 01. března 2022 - 16:13:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7968 Registrován: 9-2011	Já tu kalkulačku před nedávnem vyhodil, vytekly jí tekuté krystaly a fakt už jsem nevěděl, k čemu by ještě šla využít :-) Kdybych věděl, že o ní budeme diskutovat, tak bych si jí ještě nechal :-) Všichni jste volové. Servít
původní.gp	Úterý, 01. března 2022 - 16:19:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 11-2021	Tak tomu říkám mít sexy mozek, když z Tebe vytekla i kalkulačka.
Pezos	Úterý, 01. března 2022 - 17:47:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2217 Registrován: 4-2014	Aleš_Liesk.: " Myslím, že lidé sledující tu vteřinovou ručičku už mívají problém se soustředit na ručičku samotnou, a že se na chvilku zasekne, to se úplně ztratí v bouchání šampáňa a petard. " Technická: přestupní sekunda je 23:59:60 UTC, takže u nás v jednu (resp. ve dvě v červnu) (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
Vodič_216	Středa, 02. března 2022 - 11:19:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 11-2013	Neviete náhodou niekto, či tento rok bude rušňoparáda v Košiciach?
S4991023	Pátek, 04. března 2022 - 19:15:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4940 Registrován: 9-2003	All: Účelem stop2go u náramkových hodinek je výhradně šoto, jinak to má jen samé nevýhody. Snad jediný švýcarský časostroj, který má hned v manuálu zmínku o tom, že z principu svého fungování je značně nepřesný. Původní účel zastavovací zrychlené vteřinovky u hodin řízených minutovými pulsy z matečních hodin je snad zde přítomným jasný. Ad Kalkulyho přístroje: Doteď mi na stole leží Sharp EL 5001 za 400,- TK z roku 1979, kdyby měl nějaký kalkulošotouš zájem, je k dispozici. NOBLE BRICKS
Mořepetr	Pátek, 04. března 2022 - 21:04:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7234 Registrován: 3-2006	S4991023: "Ad Kalkulyho přístroje: Doteď mi na stole leží Sharp EL 5001 za 400,- TK z roku 1979, kdyby měl nějaký kalkulošotouš zájem, je k dispozici." To už je vzácný exponát. Jako vzpomínku na matematiku konce 70. let, jsem si kdysi na nějakém blešáku pořídil toto: https://cdn.aukro.cz/images/sk1602239832531/logaritmicke-pravitko -logarex-84424287.jpeg Sice jsme to ještě ve škole měli, ale už bych to bez návodu nedal. To tahle "ASCOTA", kterou jsem vždy trápil v osobní pokladně, to byla jiná třída. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Nisa_K. JPG/800px-Nisa_K.JPG
honzaklonfar	Sobota, 05. března 2022 - 07:01:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5727 Registrován: 6-2016	Mořepetr: Jen pro info - oba tyto přístroje jsem používal při vytváření semestrálních prací na ČVUT Logáro doma (i po nocích), NISU u máminy známé jen v její pracovní době. Bylo to docela hlučné...
Marcel_Štancl	Sobota, 05. března 2022 - 17:04:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4257 Registrován: 7-2012	Pro všechny co touží jezdit v Čechách 200 km/h koukněte na malý problém přejezdy/nadjezdy Batajnica https://www.youtube.com/watch?v=2SCJ1dK_5oQ Batajnica je sice už územně mimo Bělehrad , ale sousední Zemun již patří do Bělehradu. Byl jsem tam několikrát protože tam procházejí obě hlavní tratě jak na Budapest tak na Zagreb a dokud nebyly protihlukové stěny bylo zde co fotit. nyní vidíte na videu jak vysoké a hlavně dlouhé rampy u nadjezdů jsou potřeba.
Mořepetr	Sobota, 05. března 2022 - 17:55:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7235 Registrován: 3-2006	honzaklonfar: " NISU u máminy známé jen v její pracovní době. Bylo to docela hlučné..." To bylo právě ono, zvuky zákulisí nádraží v 70 a 80 letech (Rozhlas, dálnopisy, mechanické kalkulačky, komposter, zvonky a zvuk točení induktoru z dopravy.
honzaklonfar	Sobota, 05. března 2022 - 18:50:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5728 Registrován: 6-2016	Mořepetr: 2 polní telefony s funkčními induktory mám v garáži (bez origoš baterii)
Mořepetr	Sobota, 05. března 2022 - 19:46:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7237 Registrován: 3-2006	honzaklonfar: "Mořepetr: 2 polní telefony s funkčními induktory mám v garáži (bez origoš baterii)" Také jsem vybaven a i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít: Tady ten induktor je ale drobet větší https://youtu.be/A26u_v0n8Vs?t=243
Hajnej	Sobota, 05. března 2022 - 23:55:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26122 Registrován: 5-2002	MP: i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít K telefonům v systému MB se většinou používaly suché články... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
honzaklonfar	Neděle, 06. března 2022 - 08:11:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5729 Registrován: 6-2016	Ano, "krabicoidní" na výšku, s lankovými vývody. Jestli mě stařecká paměť neklame, tak 1,5 V (bez záruky).
Mořepetr	Neděle, 06. března 2022 - 09:02:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7238 Registrován: 3-2006	Hajnej: "MP: i ty baterky bych tu někde našel, jen dolít a nabít K telefonům v systému MB se většinou používaly suché články..." Používal jsem k tomu stejné akumulátory jako do lamp z Kovo Věšín. Ale je pravda, že to bylo druhotné použití obého. Tady je pak ten původní suchý článek. https://www.valka.cz/files/tp2502_865.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Jeník_H..	Neděle, 06. března 2022 - 13:18:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3604 Registrován: 3-2015	https://www.denik.cz/galerie/policiste-zasahovali-ve-vlaku-pendol ino-na-nadrazi-v-zabrehu-2-unora-2022.html?photo=2&back=941843304 -6813-1
Pezos	Neděle, 06. března 2022 - 22:02:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2228 Registrován: 4-2014	Když už jsme tu probírali hodiny, ví někdo, v které zemi vznikl tenhle klasický "nádražní" dizajn ciferníku? Dost pochybuji, že by to vymyslel Elektročas Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
S4991023	Pondělí, 07. března 2022 - 13:17:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4942 Registrován: 9-2003	Pezos: Já bych řekl, že se jedná o kontinuální vývoj od firmy Jednotný čas Karlén, přes Elektročas až k Pragotronu a zase zpět. A průmyslový design byl u nás na velmi vysoké úrovni i za nejhorších dob. NOBLE BRICKS
původní.gp	Pondělí, 07. března 2022 - 13:42:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 11-2021	Pez: V Plzni byly na hlavním a ještě dýl na jižním IBM, na Jedlové a v Hrádku Siemens a až na tu značku stejný, takže na Prahu bych to nesváděl.
Pikehead	Pondělí, 07. března 2022 - 14:16:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8071 Registrován: 3-2007	Odhaduju to na meziválečný design z Německa.
Pezos	Pondělí, 07. března 2022 - 14:20:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2231 Registrován: 4-2014	S4991023: Wikipedie píše, že ho vytvořili Švýcaři v roce 1944. Měl bych sklony tomu věřit, ale víte jak Wikipedie... Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
původní.gp	Pondělí, 07. března 2022 - 16:47:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 11-2021	Ne, wiki píše, že Hilfiker 1944 vymyslel hodiny s vteřinovkou, co má na konci červenou bahnbuli a v celou stojí.
Pezos	Pondělí, 07. března 2022 - 17:07:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 4-2014	Ne, to bylo až pozdější vylepšení "Später ergänzte Hilfiker ... die Uhr um einen roten Sekundenzeiger..." Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
původní.gp	Pondělí, 07. března 2022 - 17:23:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 11-2021	Jo, máš pravdu.
Pikehead	Pondělí, 07. března 2022 - 18:40:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8073 Registrován: 3-2007	No a Junghans vyráběl takovýhle hodiny v roce 1923, dokonce pro kleine Haltestellen. (A to neříkám, že to jsou první hodiny, kde se tenhle cifrplót objevil.) (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)
Pezos	Pondělí, 07. března 2022 - 19:01:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 4-2014	To máte pravdu, že v tom roku 1944 to byl pravděpodobně finální design včetně těch širokých obdélníkových ruček, který se později už jen kopíroval s minimem změn. Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
Dj_la_défense	Úterý, 08. března 2022 - 00:12:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3967 Registrován: 4-2007	Neporadil by někdo, kde bych našel nějaký plán žst. Kutná Hora hl.n.? Jde mi hlavně o délku toho neutrálního pole a v kterých místech se nachází. Díky
Mouka	Úterý, 08. března 2022 - 09:13:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8653 Registrován: 1-2007	Umístění návěstí pro elektrický provoz je součástní tabulek traťových poměrů.
Hajnej	Úterý, 08. března 2022 - 10:35:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26129 Registrován: 5-2002	DJLD: To NP se dá kromě TTP celkem slušně vykoukat i na ortofotomapách. A u konfigurace pro samočinné vypínání podle GPS mám v poznámkách tohle: // styk Kutna Hora - trat 502A/324 // 49.961531 15.301527 320 // koleje 1,2,11 / 3,4,5,6 // km 286.981 S1 // km 287.500 <~> 287.200 // km 287.580 NP 287.260 // km 287.700 <=> 287.390 // km 287.723 L2 Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pezos	Neděle, 13. března 2022 - 18:58:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 4-2014	Pikehead: "No a Junghans vyráběl takovýhle hodiny v roce 1923, dokonce pro kleine Haltestellen. (A to neříkám, že to jsou první hodiny, kde se tenhle cifrplót objevil.)" Mimochodem je tam vidět drobný rozdíl, který se udržel i po všech těch letech. Švýcarský design (stejně jako třeba Elektročas/Pragotron z dob socialismu) má všechny hodinové značky stejně dlouhé, německý má 3,6,9,12 o něco delší. Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
Libcha	Pondělí, 14. března 2022 - 11:47:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1952 Registrován: 11-2005	S4991023: "Původní účel zastavovací zrychlené vteřinovky u hodin řízených minutovými pulsy z matečních hodin je snad zde přítomným jasný." Já si tedy z náznaků v této diskuzi dokážu představit, že jsou (byly) na celým bánhófu jedny skutečný hodiny, který každou minutu rozesílaly signál do všech ciferníků/ukazatelů. Jen mi není úplně jasné, jestli to bylo z důvodu ceny, nebo navázání na nějakou ještě nadřazenou hierarchickou strukturu hodin, nebo třeba jestli šlo jen o to, že když už by se hypoteticky stalo, že by šly na nádraží hodiny blbě, tak aby šly aspoň všechny stejně ... ? Mimochodem, o zastavující vteřinové ručičce kolovaly i zajímavé legendy, třeba že je účelem jejího zastavení, aby měl vlak zhruba dvě sekundy na to, aby se rozjel "na vteřinu přesně" ... což při pověsti SBB nezní vůbec nepředstavitelně Vær oppmerksom på avstanden mellom tog og plattform.
Mladějov	Pondělí, 14. března 2022 - 12:00:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17587 Registrován: 3-2007	>Já si tedy z náznaků v této diskuzi dokážu představit, že jsou (byly) na celým bánhófu jedny skutečný hodiny, který každou minutu rozesílaly signál do všech ciferníků/ukazatelů. Jen mi není úplně jasné, jestli to bylo z důvodu ceny, nebo navázání na nějakou ještě nadřazenou hierarchickou strukturu hodin, nebo třeba jestli šlo jen o to, že když už by se hypoteticky stalo, že by šly na nádraží hodiny blbě, tak aby šly aspoň všechny stejně ... ? Ano, jedny tzv. mateční (od slova matka), což vypadalo jako pendlovky (s automatickým natahováním), byly velmi přesné a posílaly do vedení stejnosměrné impulsy střídané polarity, kterými se řídily ty pobočné - třeba i proto, že k nim nemusel lézt každých pár dní zřízenec na štaflích a seřizovat je. Elektrický hodinový strojek s krystalem (za relativně pár korun) vážně nebyl běžnou věcí ještě v 70. letech i později. Stejné systémy byly ve veřejných budovách, velkých úřadech, nemocnicích, školách,..a u nás je dodávala firma Elektročas. Její předchůdci již za první republiky. Větší města provozovala rozsáhlé systémy pouličních hodin..a k seřizování se většinou využívalo tzv. časové znamení před celou hodinou v rozhlase (jo, to už je taky prehistorie..) a u velkých systémů DCF přijímač časového signálu, což nebyl jen dlouhovlnný Frankfurt, ale i "národní" vysílač přesného času (když jsme na železničním DF, tak třeba jeden typ el. rychloměru Metra se seřizoval automaticky DCF a měl s tím trochu problémy "daleko od "Frankfurtu" - třeba u Košic). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Pezos	Pondělí, 14. března 2022 - 13:00:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2237 Registrován: 4-2014	Libcha: "Mimochodem, o zastavující vteřinové ručičce kolovaly i zajímavé legendy, třeba že je účelem jejího zastavení, aby měl vlak zhruba dvě sekundy na to, aby se rozjel "na vteřinu přesně" ... což při pověsti SBB nezní vůbec nepředstavitelně " Důvod je prozaičtější. V době, kdy ji vymysleli, byla poháněna malým synchronním motorem. A protože ve 40. letech nebyl na síťovou frekvenci takový spoleh jako dnes, navrhli ji tak, aby i na dolní hranici povolené frekvence spolehlivě oběhla za minutu (minutovka by na ni nečekala, ta se řídila minutovými impulzy). Kvůli tomu to ale při normových 50 Hz stihla za 58,5 s. (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bodel někdo řídí. Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.* Hanlonova břitva
původní.gp	Pondělí, 14. března 2022 - 13:44:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 11-2021	Mla: DCF je Frankfurt, my jsme měli OMA. Libcha: důvody jsou oba, jednak jsou podružné hodiny levnější, jednak nejsou závislé na kvalitě elektřiny v síti. Normálně jsou jedny hodiny na celý uzel, třeba Koterov měl přenašeč hodin (relé) z Radbuzy.
Mladějov	Pondělí, 14. března 2022 - 14:01:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17589 Registrován: 3-2007	Jj, OMA, asi jsem to nejasně napsal. Dokonce dlouhovlnně první na světě, ještě před Frankfurtem.
Prag	Pondělí, 14. března 2022 - 14:49:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 10-2018	Tenhle systém čekání na minutu býval kdysi na lístkových ukazatelích hodin v metru, než byly po povodni všude nahraženy současnýma segmentovýma. Možná že k tomu docházelo z důvodů poruchovosti mechanik už dřív.
Mořepetr	Pondělí, 14. března 2022 - 17:51:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7251 Registrován: 3-2006	K tomu seřizování času, ještě jak se seřizovala celá trať z uzlové stanice. Dělalo se to telegrafem a v případě více tratí vycházejících (tedy i telegrafních linek) se polední časový signál vyslal na několika klíčích současně a to pomocí násady od koštěte (systém používaný v Berouně)
Luboš_3.21	Pondělí, 14. března 2022 - 18:35:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3671 Registrován: 4-2014	Mořepetr - k tomu mohu dodat jeden poznatek ze staré Plzně - Chebu, tam byli v každé stanici mateční hodiny, třeba u nás na stanici to byly hodiny viz: obrázek, které zabezpečováci každý den natahovali a z nich se pak rozesílal impuls do dalších hodin, různě umístěných ve stanici. Cca: kolem roku 1997 zrušeno a všechny hodiny se pak napojily na Žst. Mar. Lázně, kde byly jedny mateční hodiny pro celou trať Plzeň (mimo) - Cheb (mimo).
Mladějov	Pondělí, 14. března 2022 - 18:58:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17595 Registrován: 3-2007	Mp: Zajímavá informace. To proboha neměli něco jako telefonní zapojovač (ústředničku)pro propojení linek v případě potřeby? Se mi to dost nezdá.
Mořepetr	Pondělí, 14. března 2022 - 20:26:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7252 Registrován: 3-2006	Mladějov: "Mp: Zajímavá informace. To proboha neměli něco jako telefonní zapojovač (ústředničku)pro propojení linek v případě potřeby? Se mi to dost nezdá." Vzhledem k tomu, že to mám od telegrafistky, která to několik let vysílala, právě v tom Berouně, tak tomu věřte. Jinak byla legrace, když jsem s ní byl v muzeu DB v Norimberku, kde si bylo možné pomocí klíče zahrát na telegrafu. A ona si po nějakých 35 letech zase sedla za klíč. A začal koncert a za chvilku kolem nás stáli návštěvníci i kustodi a nevěřili vlastním očím. Holt se to nedalo zapomenout. ad Luboš_3.21: Ve Zdicích byly (jsou) zase tyto mateční hodiny u kabelových závěrů zde
Luboš_3.21	Pondělí, 14. března 2022 - 20:36:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3673 Registrován: 4-2014	Mořepetr - Zajímavá informace, díky, to jsem nevěděl, že zdické vybavení stanice sahá i do toho domku naproti dřevařskému závodu. Já to spíše čekal, buď ve staré kanceláři výpravčího ve výpravní budově, nebo již ve zbourané budově reléovky, kde v posledním patře byl indikační panel číslicovky a pak po zrušení budovy bych čekal, že se to přesune do nové technologické budovy u skladiště, kde je i nové pracoviště pohotovostního výpravčího.
Mořepetr	Pondělí, 14. března 2022 - 20:58:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7254 Registrován: 3-2006	Jenomže tohle je budova bývalé SZD BEROUN, od kolaudace budovy v roce 1961 SZD Zdice, kde měl kancelář i její náčelník. Prvním byl pan Vorlíček, ostatně výše zmíněná telegrafistka (protože telegrafisté patřili pod SZD, nikoliv pod dopravu) dělala jisý čas právě jemu sekretářku, než přešla k dopravě jako operátorka výpravčího. Jinak o té budově a o spoustě věcí se dočtete v této knize. https://i0.cz/s/nosf/3Gc3dN/808226/Publikace%20p.%20Tlapa.pdf
Luboš_3.21	Pondělí, 14. března 2022 - 21:04:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3675 Registrován: 4-2014	Mořepetr - Tu knihu už mám dlouho, ale podrobně jsem ji nečetl. Díky za info, musím podrobně prostudovat.
Mořepetr	Pondělí, 14. března 2022 - 21:18:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7255 Registrován: 3-2006	Není zač, je to výborná kniha.
Mladějov	Pondělí, 14. března 2022 - 22:59:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17596 Registrován: 3-2007	Mp: Ale já věřím, že to tak dělali v Berouně, jen by mne zajímalo, jestli to byla běžná praxe v síti ČSD. Jinak "pípat" nebo jinak "hrát" morseovku je trochu jako hrát na hudební nástroj - to se prostě nezapomíná (taky telegrafistovi/radistovi to "samo", automaticky naskakuje, asi jako když hrajete skladbu zpaměti) - lidský mozek je opravdu zajímavá věc.. Telegrafista si vážně neříká "Jo Cé - tak to budou cí-lov-ní-ci".. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)