Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 09. 3. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 09. 3. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7493 Registrován: 7-2011 |
Daarzyn67: Dobře, že po TT Motol nemůžou jezdit busy vůbec a škoda každé TT po které jezdit mohou. I když má rozšířené osovky. Obávám se, že zodpovědným (a pochopitelně i laikům) vůbec nedochází, že buď budeme mít tramvaje rychlé, nebo společné s busy. Oboje dohromady nejde. Po společné TT tramvaj zkrátka vždy pojede pomaleji, než po samostatné. Bez ohledu na rozšířenou osovku, protože téměř vždy je rozšířena nedostatečně, nebo jsou nedostatečné alespoň nájezdy. "Škoda, že po trati na Motol nemůžou jezdit autobusy alespoň v jednom směru..." Anebo by zodpovědní měli natvrdo říct, že dopravu na silnicích zkrátka vyřešit neumí, proto posílají busy na koleje, ale že daní za to je z důvodu bezpečnosti snížená rychlost všeho. A že na nějakou (alespoň trochu) rychlou MHD tedy rezignují. |
Administrátor Číslo příspěvku: 9218 Registrován: 6-2002 |
Dnes na Újezdě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1778 Registrován: 8-2020 |
Má na to vliv i přímo ten druh vozovky, nebo je to prostě jenom tím společným provozem? |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Tramvaj má velká přečnívající zrcátka a vedou jí koleje. Autobus má velká přečnívající zrcátka a nevedou ho koleje |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13773 Registrován: 4-2003 |
A přitom to je kardinální krávovina a žabomyší spor, kvůli kterýmu systémově trpí komplet MHD Jestliže třeba Svatovítská autobusem z kopce dolů ke Kulaťáku připomíná jízdu po schodech kvůli klasický stavbě kolejovýho roštu na pražcích zablitý nejobyčejnějším asfaltem (u kterýho se počítá, že pod jeho 5 cm budou uválcovaný další dvě konstrukční vrstvy kameniva), není vada toho autobusu, ale toho vola, co tam takhle vymyslel infrastrukturu, přičemž řešením není nechat autobus zase kysat v tradičních kolonách, aby tam trambajky mohly nerušeně lítat 50 km/h. Podobně třeba není vadou autobusů, že na Vypichu už asfalt ze silnice leze na refýže, o idiotském řízení křižovatky Vypich vč. výjezdu z obratiště nemluvě. Na druhou stranu, na Plzeňský by se dalo systémově ušetřit, kdyby autobusy (zejm. 123 a 167) obsluhovaly tytéž zastávky, co trambaje, a tudíž by tam nebyly potřeba linky, co končí na Kotlikářce. Ale to se nikdy nebude líbit chlapcům, co spolu mluví, trambajky jsou kůl a šoto, busíky fujky Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1125 Registrován: 3-2007 |
Jarmil: "Měl by někdo odkaz na nějaké osvědčené stránky, kde bych našel seznam dopravních akcí (MHD i železnice) na rok 2023? Ď." Vím jen o tomto
Vokovice!
Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 8-2020 |
No to je problém dávání busů na koleje po jejich zřízení, asi souhlasím. Svatovítská mi ale přijde docela nová, tam by to měli řešit šířkově pro autobusy v první řadě. V autobuse jsem teda to schodiště nezaznamenal, ale v tramvaji jedoucí dolů jsem se v daném úseku docela slušně bál. Naopak doslova jízda po schodech autobusem se dá zažít v úseku Prašný most - Vozovna Střešovice (Muzeum MHD). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9602 Registrován: 2-2006 |
Petr_k: A proto řidiči autobusů setrvale torpédujou veškerý snahy o zřizování společných zastávek ? "A přitom to je kardinální krávovina a žabomyší spor, kvůli kterýmu systémově trpí komplet MHD " Mě jich je teda celkem líto, když je pozoruju jak se zoufale snažej neprorazit gumy nebo neorvat zrcátka (a že se to často nepodaří je nasnadě) i na zastávkách, který byly pro společnej provoz upravený a spousta z nich raději vyčkává před zastávkou, až jí opustí tramvaj v protisměru (15T s tou hnusnou diodovou krabicí je obzvlášť smrtící kombinace), ale koukam že zcela zbytečně, když se najdou točvolanti , co by to tam klidně rvali plnou...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Garfield
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13594 Registrován: 10-2004 |
jentak: Bertramka, U zvonu Zúžení do 1 pruhu je odjakživa na křižovatce Plzeňská × Kmochova × Tomáškova. Tak jak může následně 1 pruh u zastávky Bertramka něco omezovat, když mezi těmito místy žádná ulice, kterou by mohly přijet auta navíc? Zastávka U Zvonu a následný přechod před ústím Holečkovy to samé, (ulice U Paliárky a Erbenova, kterými se můžou auta na Plzeňskou dostat, mají z pohledu celkového provozu na Plzeňské nulový vliv). A aspoň díky těmto zúžením není z Plzeňské úplná závodní dráha. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 538 Registrován: 9-2012 |
jentak: "safra, umí tady někdo vysvětlit, proč na tom křížení u Šárky je jedna srdcovka hluboká a druhá mělka ????" Standardní srdcovky lze osadit jen, když kolo žlábek překlene (dosedne na kolejnici před a za žlábkem zároveň). To jde jen pokud je úhel srdcovky do určité hodnoty., která je závislá na šířce kol. Širší kola by umožnila použití standardních srdcovek s ostřejšími úhly, ale rozjezdila by vše, co by bylo výše než kolejnice (zákrytové panely, dlažba apod.) Z toho důvodu budou srdcovky pojížděné po okolcích existovat i po naší smrti. Mají to tak všechny tramvajové provozy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 4-2016 |
Bobik: "Daarzyn67: Dobře, že po TT Motol nemůžou jezdit busy vůbec a škoda každé TT po které jezdit mohou. I když má rozšířené osovky. Obávám se, že zodpovědným (a pochopitelně i laikům) vůbec nedochází, že buď budeme mít tramvaje rychlé, nebo společné s busy. Oboje dohromady nejde. Po společné TT tramvaj zkrátka vždy pojede pomaleji, než po samostatné." To bych chtěl vidět, o kolik rychleji by jsi to mohl s tramvají bez busů smažit například mezi Octárnou a Prašným mostem. Mám dojem, že tam naopak tramvaje zpomalují autobusy To, že se v posledních letech povedlo na mnoha místech autobusy dostat na oddělené těleso k tramvajím, je určitě velké plus. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 8-2020 |
Když se úředníci ohánějí normami, kolik je norma pro buspruh? Doufám že 3 metry... čili aby měl společný tramvajový pás 6 metrů, to mi přijde jako dostatečná vzdálenost. |
Smithers
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 12-2007 |
Ale vždyť tramvajové pásy s provozem bus se standardně rozšiřují. Výjimkou je pár zastávek, kde se čeká na rekonstrukci a přeřešení (napadá mě Teplárna Michle, kde je kvůli tomu i rychlostní omezení). |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13774 Registrován: 4-2003 |
Demona je nutný chápat, on je überodborářsky postiženej, že jakmile viděl dělat tenhle nesmysl jednoho jedinýho jedince v celým městě, musí je zákonitě dělat všichni Nenapadá mě na západním břehu žádná společná zastávka, kde by nebyla osovka rozšířená, ovšem základní problém je v tom, že jsou spíš krátký hrany, takže když se sjede potenciální přestup (většinou něco načas, něco se zpožděním a něco si z toho zpoždění následně odnese), klienti se mermomocí snažej sebevražedně skákat do silnice, aby to stihli za každou cenu. Typicky Vozovna Střešovice, teď se celkem často sjíždí 2 a 25 se 143 nebo 180, což se logicky do 4xT zastávky nevejde. Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
čítatel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 4-2012 |
Daarzyn67: Proboha tady přece nejde o úředníky, a ohánění předpisy, ale o selský rozum. Osovka 3,0 m v zastávce znamená prostor mezi obrubama 5,7 m. Šířka sorky 2,55, takže na vyhnutí, zrcátka a neproražení kola pak zbývá každému busu manévrovací prostor 30 cm! Jak "dostatečně" to je je denně k vidění u Teplárny Michle. "Když se úředníci ohánějí normami, kolik je norma pro buspruh? Doufám že 3 metry... čili aby měl společný tramvajový pás 6 metrů, to mi přijde jako dostatečná vzdálenost." A teda abych i odpověděl, tak BUS pruh je 3,5, připouští se 3,25. Takže i ta návrhovaná osovka 3,5 je tip ťop.
Retrovozejky maj vozit turisty a šotouše, ne běžnou frekvenci mezi IPP a KN.
23: Královka -> Právnická fakulta -> Malostranská -> Hrad -> Královka. Rozsah provozu i interval pružně měnit podle potřeby. Při stejných vozokm mnohem víc užitku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1781 Registrován: 8-2020 |
čítatel: Právě, takže kdo to v té démonické šířce (5,7 m) povolil?"Daarzyn67: "Když se úředníci ohánějí normami, kolik je norma pro buspruh? Doufám že 3 metry... čili aby měl společný tramvajový pás 6 metrů, to mi přijde jako dostatečná vzdálenost."Proboha tady přece nejde o úředníky, a ohánění předpisy, ale o selský rozum. Osovka 3,0 m v zastávce znamená prostor mezi obrubama 5,7 m. Šířka sorky 2,55, takže na vyhnutí, zrcátka a neproražení kola pak zbývá každému busu manévrovací prostor 30 cm! Jak "dostatečně" to je je denně k vidění u Teplárny Michle. A teda abych i odpověděl, tak BUS pruh je 3,5, připouští se 3,25. Takže i ta návrhovaná osovka 3,5 je tip ťop." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1227 Registrován: 1-2015 |
Petr_k: Přesně tak. V roce 2012 se mi nelíbily některé změny, jako třeba 6 přes Nuselské údolí nebo právě zmiňovaná 123 zkrácená na Kavalírku, to byla debilita non plus ultra, protože tramvaje, že jo??"Na druhou stranu, na Plzeňský by se dalo systémově ušetřit, kdyby autobusy (zejm. 123 a 167) obsluhovaly tytéž zastávky, co trambaje, a tudíž by tam nebyly potřeba linky, co končí na Kotlikářce. Ale to se nikdy nebude líbit chlapcům, co spolu mluví, trambajky jsou kůl a šoto, busíky fujky "
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk Nejdebilnější výrok v historii: "Nevěřte všemu, co je na internetu, to už říkal Masaryk". Jakub Michálek (Piráti) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7494 Registrován: 7-2011 |
Adam108: Spíš to, kolik by kde mohla jet tram bez busů ber jako základ a pak se ptej, o kolik kde kvůli busům musí zpomalit - viz různé třicítky na drátech, právě kvůli busům (naštěstí se mnohde daří s dodatkem "při míjení", ale i tak) co se širé trati týče a mnohé zpomalení kvůli nedostatečné šířce zastávek či úhlu nájezdů. Typickým příkladem širší osovky, leč nedostatečnýho nájezdu je třeba Hrouda, tam bus ten roh do protisměrnýho profilu prostě strčí. Jistě, většinou to vyjde, ale cenou je zpomalení a kolikrát velký leknutí, když to tam na tebe bafne. " To bych chtěl vidět, o kolik rychleji by jsi to mohl s tramvají bez busů smažit například mezi Octárnou a Prašným mostem. Mám dojem, že tam naopak tramvaje zpomalují autobusy." A ano, může to být oboustraný, někde klidně naopak může tram zpomalovat busy. Daarzyn67: Že by politici, protože "to tak chtěj"? To sis ještě nevšiml, že pokud "je to potřeba", tak si politici "vykládají" zákony, jak se jim to hodí - viz ignorování zákona třeba na přejezdech na Barrandově (drážní vozidlo podle značek musí dát přednost silničnímu), provozování silniční dopravy po dráze (sjezd Chodovská - smyčka Spořilov)? Mimochodem zrovna tady je kvůli busům třicítka v celé dálce celoročně, v zimním období v podjezdu pod Jižní spojkou dokonce dvacítka. "Právě, takže kdo to v té démonické šířce (5,7 m) povolil?" Dalším negativem společného provozu je rozdílnost jednotlivých trakcí - busy tahají bordel na koleje, v zimě sůl, což tram klouže, takže sypou písek, což zase klouže busům, rozdílná zábrzdná vzdálenost, takže za busem, který oproti tram "stojí na fleku" se musí jet opatrněji, jiné požadavky na konstrukci trať/silnice a nutnost častější - a tedy dražší údržby společných úseků. Viz různý vyježděný koleje, přinejmenším. Ale jo, dá se to provozovat společně, ovšem každé pozitivum má i nějaký negativum a nutnou podmínkou je dělat věci pořádně. Tyhlety lowcost řešení jsou akorát na vztek a ve výsledku medvědí službou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9604 Registrován: 2-2006 |
Petr_k: Zkus se vrátit k podstatě věci točvolante, prostě jsi napsal blbost, protože sis chtěl pohladit mindráček a byl jsi navrácen do reality. "Demona je nutný chápat, on je überodborářsky postiženej, že jakmile viděl dělat tenhle nesmysl jednoho jedinýho jedince v celým městě, musí je zákonitě dělat všichni" To se ti v životě stane ještě mockrát.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2771 Registrován: 11-2007 |
Můžu se zeptat proč se v Praze téměř nepoužívaj obrubníky uzpůsobené pneumatikám, aby se právě v zastávkách řidiči nebáli najet co nejblíž k refíži a používají se stále ty kolmé? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2772 Registrován: 11-2007 |
ad Martyk:Dík za odpověď. To jsem si tak nějak myslel. Taková ta česká klasika, všude jinde jsou blbý, jen my víme co je nejlepší Jinak dokonce u nás na vesnici se dělaly ty nové obrubníky |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13775 Registrován: 4-2003 |
Demon3: Zabloudilovatíš: jsi starý a nervní teoretik + dělá ti dobře lhát, když tím můžeš někomu tzv. ublížit. "Zkus se vrátit k podstatě věci točvolante, prostě jsi napsal blbost, protože sis chtěl pohladit mindráček a byl jsi navrácen do reality. To se ti v životě stane ještě mockrát. " Ad kassely - problém je v tom, že obruby jsou dražší a vyžadují pečlivější a tedy dražší práci při ukládání (jak by to dopadlo pokaždé při standardním provedení viz Stadion Strahov, kde obrubník přesně kopíruje vymačkané vlnobití zádlažby zálivu). Na to každý pražský pseudopolitický šťoura reaguje tak, že je za tím určitě korupce, a s korupcí je nutno razantně zatočit. Proto se třeba provedení Nové Butovice ve výstupní zastávce (panely v jednom kuse s obrubníkem) nemůže rozšířit a tímtéž problémem trpí i odolnější formy gumokoly pojížditelných traťových konstrukcí jako např. LRB. Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2773 Registrován: 11-2007 |
Petr_k: a to je argument,že to vyžaduje pečlivější práci?Do ta by snad měla být samozřejmostí a jestli není tak by ten kdo za to odpovídá měl jít od válu. Bohužel v tomhle banánistánu to nejde Ono je to tady tak se vším, nové dálnice, zjistí se po čase, že se vlní, koridory se po pár letech rozpadají, reko vozy mají jeden problém za druhým a tak by se dalo pokračovat. A nikdo za nic nenese odpovědnost |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2774 Registrován: 11-2007 |
Se vůbec nedivím autobusákům, že neradi jezdí proti tramvaji do zastávky, když je tam ten blbej obrubník, při tom zkoseném do tvaru pneumatiky to je jiná |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13776 Registrován: 4-2003 |
Dj_tiësto: To není argument, to je klacek použitý jako argument. Bohužel dokud se vrhač klacku svou argumentací pořádně nespálí, tak se nic nehne - a ani to nezaručuje, že se zase nenajde jiný dement, který ten klacek znova zvedne. Příští rok se to třeba začne týkat dopravní obslužnosti v kraji, jelikož prokazatelně uspěli hlavně ti, co dokázali ulhat nejvíc, ale nedělám si iluze, že_by to mohlo komukoli otevřít oči. "Petr_k: a to je argument,že to vyžaduje pečlivější práci?Do ta by snad měla být samozřejmostí a jestli není tak by ten kdo za to odpovídá měl jít od válu. Bohužel v tomhle banánistánu to nejde" A pak tady máme různé polodementní proroky, jako je např. jedenáctkový Burešův velekněz Prokop, kde je špatně volit jakékoli řešení, ze kterého přímo jemu z toho nic nekápne, jenže zaplňuje mediální prostor tak urputně, že vynakládaná energie je full-time mařena ve vyvracení jeho lží, argumentačních faulů a nesmyslů, až se ke skutečným východiskům není kdy propracovat. Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1782 Registrován: 8-2020 |
Nespravuje ty obrubníky někdo jiný než DPP? Pak je jasné, že se nákladům na opotřebení obrubníku bude chtít vyhnout a klidně nechá potřebovat autobusy (i kdyby to mělo být drazsi). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9606 Registrován: 2-2006 |
Petr_k: To by mě fakt zajímalo za koho mě ve skutečnosti považuješ, protože ses opět netrefil do žádného přídavného jména, které by mě dokázalo charakterizovat... "jsi starý a nervní teoretik + dělá ti dobře lhát, když tím můžeš někomu tzv. ublížit. " Ale tak jsi aspoň pobavil, Káem se tím řídí celý život a jak mu to jde. Tímto ho zdravím, už dlouho tu nebyl... Daarzyn67: Investorem je DPP, ale samozřejmě si najímá, jak projektanty u nových, tak zhotovitele u stávajících. "Nespravuje ty obrubníky někdo jiný než DPP? Pak je jasné, že se nákladům na opotřebení obrubníku bude chtít vyhnout a klidně nechá potřebovat autobusy (i kdyby to mělo být drazsi)." Kassel tu sice na několika zastávkách je, ale nepatří prostě mezi preferované.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2775 Registrován: 11-2007 |
Jasně, takže kvůli pochybné úspoře a aby to tedy šlo odfláknout, se používají obrubníky co poškozují pneumatiky nebo stresují řidiče při potkávání s tramvají v zastávce. Kterejch z těch dementů co o tom rozhoduje řídí autobus? A´t si to zkusí a uvidí. Je zajímavý, že u nás na vesnici, kdy jede pár busů za den a tramvaj žádná tu mít můžem |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 2-2007 |
Tramvajáci asi dosud neobjevili zkrácené délky kolejnic. Aspoň ne na Libuši. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2026 Registrován: 7-2017 |
Vzhladom na to, ze viacere zastavky aj tak v noci obsluhuju bus a tram trate maju velke mnozstvo krizeni s cestami ci priechodmi by som zase to spomalenie az tak neriesil, to sa mozeme rovno stazovat aj na znizenu rychlost cez taky Andel, na druhej strane ten prinos takychto prestupnych uzlov je nesporny, odpava tak rizikove prebiehanie cez cestu a tiez nutnost hladat tu spravnu zastavku. Ak by niekto chcel zrychlit tram dopravu, tak by ju musel navrhnut a postavit bezkolizne, inak na nej vzdy bude hrozit kolizia s prekazkou (auto, chodec...) |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2961 Registrován: 5-2002 |
Regpetrs: Ty mezery se vyvaří. Jen mi tedy není jasné, když ta mezera vyjde k pražci, co zůstane z upevňovadel a podložek po vystavení žáru svařování. A co je to za volezlou povrchovou úpravu sloupů? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 570 Registrován: 8-2019 |
Tam jsou betonové sloupy, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4168 Registrován: 3-2004 |
Regpetrs: Ty mezery jsou v pořádku. Doporučuju se podívat na tohle video o svařování termitem. Oni to nedělají poprvé. Sloupy jsou v tomhle úseku betonové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 8-2018 |
V zásadě jsem jen humanitně vzdělaný člověk, takže moje znalosti fyziky jsou velice obecné. Zajímá mě, jak to funguje s tepelnou roztažností? Mně právě na starých stykových kolejích kdysi jako malému táta vysvětloval, jak to funguje. Že v zimě je mezera větší, v létě menší, protože se kolejnice roztáhnou. Když jsou takhle svařené a dilatace nikde (v Praze si vzpomenu kromě mostů/estakád skutečně jen na jednotky míst, kde ty dilatace jsou) jak to tedy funguje? (Příspěvek byl editován uživatelem Šimon96.) |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 876 Registrován: 2-2007 |
Mezery tam samozřejmě být musí, ale na železnici jsme zvyklí mít styky kolejnic v jedné úrovni. |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 2-2007 |
Šimon 96: Jinak dnes se používá tzv. bezstyková kolej, svařená v celé délce. Musí se to dělat při předepsaném rozmezí teplot kolejnice a kolej musí být dobře zaštěrkovaná, protože vlivem potlačení tepelné roztažnosti hrubou silou je v kolejnici v zimě tahové napětí a v létě tlakové. A tam, kde to nejde, typicky na mostech, se dává dilatační zařízení - viz třeba wikipedie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9237 Registrován: 1-2007 |
Kolejnice jsou v provozu vystaveny venkovnímu prostředí a tím i širokému rozmezí teplot. U kolejnicových pásů v délkách i několika kilometrů nelze uvažovat s umožněním teplotní dilatace. Dostatečně pevným upevněním kolejnic se zabrání pohybům kolejnic v podélném směru, to však přináší značně vysoká tahová (v zimě) nebo tlaková namáhání kolejnicových pásů. U kolejnice tvaru S 49 představuje každý stupeň teplotního rozdílu nárůst síly o cca 15 kN (tj. 1,5 t). Zdroj: Wiki |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10736 Registrován: 9-2002 |
Netušim nakolik je technicky schůdný udělat kolejnici dlouhou několik km z jednoho kusu, ale dokud se budou používat lepeňáky, tak šroubospojky budou minimálně u každýho oddílu. Co jsem viděl přepravy kolejnic, tak se vozí kusy snad do 500 nebo 600 metrů a jezdí se s tim hodně pomalu.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 4-2022 |
Trvat na vstřícných stycích u tramvaje není myslím nutné, je to spíš estetická věc, než že by to mělo nějaký význam, zvlášť když se bude svařovat. Ty styky by pak ve finále měly vyjít mimo upevňovadla, to dá rozum. Americké železnice používají naopak styky vystřídané a s těmi jejich diamondy taková trať dobře kamarádí, jde o zvyk (například pak nemůžou pokládat kolejová pole, takže jsou vždycky na větvi, když tu metodu někde jinde ve světě vidí). Ocintky na nových betonových sloupech bývají zbytky takového jako vosku, co separuje beton od formy. Zakrátko to oprší, resp. rozpadne se působením Slunce a zimy. |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
No jelikož některým uživatelům evidentně došly domácí medikamenty, tak v těch "franfurtských" zastávkách uděláme trochu ordnung, že? Relativně hodně měst v ČSSR je začalo používat a většina z nich i přestalo. První důvod byl ten, že byla snaha nástupní hranu udělat vyšší (i kvůli tramvajím) a obrubník opravdu umožňoval tak těsný kontakt z vozidlem, že pokud byl vůz poněkud přetížen a dveře při otevření přečnívaly karoserii (předsuvné, výklopné), tak se hádejte co stalo? Druhý důvod byl, že když DP občas v poctivé soutěži vysoutěžil vozidla od úplně někoho jiného než očekával a tento někdo jiný dodal vozidla s přečnívajícími šrouby disku kola na přední nápravě, tak se hádejte co stalo? Potom to vedlo, že se dělala propadlá 5 cm hrana, aby se tyto problémy vyřešily, ale zase si tam začali rozbíjet huby cestující ... takže se slavné obruby zase přestaly používat ... jentak na okraj diskuze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1784 Registrován: 8-2020 |
No to pořád neřeší ten problém, že ty tramvajové pásy údajně nejsou pro autobusy dost široké... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 4-2022 |
Libuš včera: Výhybka pro vlečku je již připravena, směr dobrý Obratové koleje budou zjevně na panelech - snad aby nám tady nechyběla žádná varianta svršku: A moje oblíbené zátiší se vyvíjí takto: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4169 Registrován: 3-2004 |
Ty obratové koleje budou na panelech, řekl bych, spíš kvůli tomu, že se to bude za několik let zase rozjebávat. Ale jinak díky za report! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 6-2022 |
Daarzyn67: "Svatovítská mi ale přijde docela nová, tam by to měli řešit šířkově pro autobusy v první řadě." Svatovítská je obecně pro MHD špatně řešena: 1. jedny z nejfrekventovanějších zastávek tramvají na Praze 6 jsou přikrátké na 2 soupravy - pravidelně dochází ke zdržování, když tramvaj nejdřív vyčkává na uvolnění zastávky, pak odbavuje cestující na zastávce a pak dává přednost autům. Při délce zastávek pro 2 soupravy by bylo navíc možné přestoupit i z 2. do 1. stanicující tramvaje. 2. zastávky autobusů u Kafkovy daleko od výlezu z metra (a zastávek tramvají) namísto zastávek přímo na Vítězném nám. na úrovni zastávek nočních busů (ano, potřebné zastávkové zálivy kvůli denním autobusům by ukrojili části trávníků). |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2540 Registrován: 5-2002 |
Konečná Libuš bude ve tvaru Y (Pankrác), nebo X (Holyně)? Ad sloupy: budou se nějak lakovat, nebo zůstanou surové? Jinak jsem rád, že se staví, ale nové TT z poslední doby (Holyně, Pankrác) mi přijdou celé takové ... "hezky česky" zbastlené, prostě stylem co dům dal. Různé typy sloupů v nejrůznějších barevných provedeních, hnusné zastávky (beton). S Francií, Německem nebo Polskem to vůbec nejde srovnat. A stejné je to i u rekonstrukcí tratí. Kvituji svršek, ale zastávky a celý uliční prostor je na úplně jiné úrovni než na západ i sever od nás. Mimochodem, kde jsou další tolikrát slibované cedule s odjezdy? Karlovy lázně forever, nebo se někdy dočkáme i dalších míst? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9608 Registrován: 2-2006 |
Danubius: Vyhrála vize strážců krásna z Prahy 6 - delší zastávky by příliš zasahovaly mimo prostor náměstí, opticky zužovaly Svatovítskou a způsobovaly nesouměrnost náměstí. "jedny z nejfrekventovanějších zastávek tramvají na Praze 6 jsou přikrátké na 2 soupravy" To jsou oficiální důvody vzniku paskvilu na 1,5 soupravy, z čehož je patrné, že na zájmy cestujících potažmo dopravců nikdo nebral ohled...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9609 Registrován: 2-2006 |
Pawel: Spíš blíž k Pankráci. Pravá kolej přímá (narozdíl od Pankráce), zastávka s pokračováním koleje pro možnost odstavu druhé soupravy, po obratu odjezd vpravo na kolej DC. "Konečná Libuš bude ve tvaru Y (Pankrác), nebo X (Holyně)?" Pawel: Beton se pokud vím obvykle nijak nelakuje..."Ad sloupy: budou se nějak lakovat, nebo zůstanou surové?"
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1785 Registrován: 8-2020 |
Danubius: Tohle mě opravdu štve, jelikož i ten druhý výlez (zastávka Dejvická) je od těch samých autobusů příšerně daleko. Zřejmě ti z P6 autobusy nejezdí."2. zastávky autobusů u Kafkovy daleko od výlezu z metra (a zastávek tramvají) namísto zastávek přímo na Vítězném nám. na úrovni zastávek nočních busů (ano, potřebné zastávkové zálivy kvůli denním autobusům by ukrojili části trávníků)." |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 5-2002 |
D3: Díky za info k Libuši. Ad Kulaťák: Vážně? Tak to je teda síla. Já myslel, že to vše vzniklo v této podobě proto, že nešlo zrušit/posunout směrem k Praš. mostu přechod na jižní straně zastávky. Vyasfaltovaná refýž se zábradlím podle mě zrovna definici krásy neodpovídá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 4-2022 |
Ústečáku, já jsem naopak přesvědčen, že když chci polohu kolejí měnit, tak není nad pražce a štěrk, ale chci věřit, že projektanti měli nějaký dobrý důvod proč volili panely. Ono i ty koncové sloupy. Stojí v pokračování koleje a nejsou to nějaké provizorní přemístitelné (jako třeba ty v Opletalce). Ale známe častý osud těchhle dočasných provizorií (co pak slouží 20 let)... |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Sice jsem casto mimo, ale nebuto to tim, ze tam je ten podchod a klasicka stavba spodku by vyzadovala jeho zbourani ?? |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Teoreticky - co by se stalo, kdyby ta kachna najela na tu vyboulenou kolej? Předkládám, že by ji vlastní vahou vrátila, pokud vůbec, tak minimálně. Tudíž by sjela ližina z troleje. Taky v tu chvíli je větší rozchod. A jak se tato havárie následně řeší? Přeřízne, zkrátí a zavaří? Nechybí ten kus pak v zimě? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2777 Registrován: 11-2007 |
ad Demon3: A Ty se divíš? Nevíš kdo žije na Praze 6 a kdo ji vede? Těm je nějaká MHD uStačí zmínka, rychloráha na letiště,stačí ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4170 Registrován: 3-2004 |
P.L.: Ještě mě napadá, že se tam budou v dohledné době dost vrtat okolím v souvislosti se stavbou metra. Ostatně i proto se nakonec nerealizovala ta dočasná smyčka - nakonec se to rozhrabe dřív, než se čekalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 4-2022 |
Osobně si myslím, že nejsilnější důvod je ten, aby se kolem obracející se tramvaje dobře chodilo. A to s tím podchodem je taky možný důvod. (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7495 Registrován: 7-2011 |
Emil Švec: Nejdřív se chladí, aby se kolejnice co nejvíc zase stáhla, následně se řízne. Chvíli se to nechá řízlý (pár dní, bývá přes to OR), načež se zavaří. V zimě to maximálně někde praskne (nestává se, zcela vyjímečně)."A jak se tato havárie následně řeší? Přeřízne, zkrátí a zavaří? Nechybí ten kus pak v zimě?" |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Tu vlnu prejet nejde, bud se zapre o vuz driv, nez k ni dojede kolo, nebo se ta kolejnice dal vytrhava z toho zlabu vcerne gum, jak ten vuz jede. |
čítatel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 492 Registrován: 4-2012 |
Dlouhé nudné čtení na téma svařování kolejnic, koho to nezajímá, celé to přeskočte. Bohužel jsem nestihl reagovat včera, snad teď nic nepřeskočim a vysvětlím nějak pochopitelně, kdyžtak pak doplním. Šimon96: Část už řekli ostatní, jen doplním. To co popisujete s roztahováním, je tzv "stykovaná kolej" a ta fungovala přesně jak popisujte. Léto - styk se zavře, zima - styk se otevře. " Zajímá mě, jak to funguje s tepelnou roztažností? ... Že v zimě je mezera větší, v létě menší, protože se kolejnice roztáhnou. Když jsou takhle svařené a dilatace nikde jak to tedy funguje?" U bezstykové (nebo obecně pro tramvaje svařované) koleje vzniká změnou teploty napětí. V zimě tah a kolejnice má v extrémním případě tendenci prasknout,v létě tlak a kolejnice má tendenci vybočit. Proti vybočení, což je vlastně projev toho protažení kolejnic, bojujeme různými prostředky: od zvětšení profilu štěrkového lože v obloucích, přes aplikaci pražcových kotev (v těch velmi malých obloucích), teoreticky také například použitím Y pražců (na tramvajích například trať v Plzni k univerzitě), ale i dalšími spíše exotickými prostředky - například natírání povrchu kolejnic bílou barvou, aby se tak neohřívaly - občas k vidění třeba v Itálii. Celé se to motá kolem tzv upínací teploty, což je teplota, při které můžeme kolej svařovat (respektive kdy zřizujeme tzv. závěrný, čili poslední svar). Regpetrs: Viz ústečák - vědí do dělají Dolním, že existují dva základní způsoby svařování kolejnic (a oba se používají jak na velké dráze tak na tramvajích) a sice svařování termitem a svařování odporem. Základní rozdíl je v tom, že pro termit se kolejnice upraví aby měli mezeru cca 2 cm, do které se pak naleje směs oxidu železitého, který kolejnici svaří (kolejnicové pásy se dafacto prodlužují), a naopak svařování odporem, kde dochází k úbytku délky při zvýšení teploty kolejnic průtokem elektrického proudu a jejich svaření. Velmi pěkná, názorná a přitom stručná vide v češtině na Youtube svařování termitem a svařování odporem. "Tramvajáci asi dosud neobjevili zkrácené délky kolejnic. Aspoň ne na Libuši. " Obecně lze zjednodušeně říct, že svařování odporem vede ke kvalitnějšímu svaru, nicméně nikdy s ním neuděláte svar závěrný (viz dále) a nevyplatí se to "na pár svarů" - spíš na souvislé úseky. Omezení je víc, ale to tady pro jednoduchost zatím pominu. P_v: Toto se stát nemůže - svar nikdy nesmí být nad podporou/v místě upevnění. Což navazuje na to video se svařování odporem výše, kde je přímo vidět, že se s kolejnicovými pásy před svařením jako celkem hýbe a posouvají se - pokud to vyjde blbě, kolejnice se zkracuje. Což i odpovídá na "rýpnutí" Regpetrs - ta poloha spáry takhle určitě není finální "Jen mi tedy není jasné, když ta mezera vyjde k pražci, co zůstane z upevňovadel a podložek po vystavení žáru svařování." Regpetrs: Na mostech to jde taky Dilatační zařízení se na mosty vkládají z jiného důvodu - aby napětí v bezstykové koleji neovlivňovalo konstrukci mostu a jeho namáhání. Jde o to, že (jak tu padlo) při změnách teplot dochází ke vzniku napětí v kolejnicích (tak v zimě, tlak v létě) - a pokud by nebylo před most vloženo dilatační zařízení, tak se to napětí přenese do nosné konstrukce mostu - což by činilo nemalé potíže až problémy s ohledem na statické schéma daného mostu, namáhání ložisek a podobně. Nicméně udělat bezstykovou kolej přes most lze, a na kratších mostech se to i běžně dělá. " A tam, kde to nejde, typicky na mostech, se dává dilatační zařízení - viz třeba wikipedie." Agent: Mámě dva různé pojmy (podobné ale odlišné) kolejnice a kolenicový pás. Kolejnice, tedy ten "kus železa vyválcovaný v Třinci" bude skutečně dosahovat maximálně stovek metrů, avšak kolejnicový pás, který vzniká spojováním kolejnic za sebe (třeba tím svařováním) má několik km poměrně běžně (na velké dráze úplně normálně). Tedy jinými slovy horní omezení pro délku kolejnicového pásu žádné neexistuje, pro kolejnice existuje podle délky válcovací stolice v té které železárně. "Netušim nakolik je technicky schůdný udělat kolejnici dlouhou několik km z jednoho kusu,...Co jsem viděl přepravy kolejnic, tak se vozí kusy snad do 500 nebo 600 metrů" Agent: Bacha na jemný rozdíl "lepeňáku", alias lepeného izolovaného styku a standardního styku spojkováním kolejnic. " dokud se budou používat lepeňáky, tak šroubospojky budou minimálně u každýho oddílu." LIS nám bezstykovou kolej nijak nenarušuje a je tak proto konstruován. Má sice v sobě nevodivou vložku, avšak spojení dvou navazujících kolejnic je provedeno tuze, bez možnosti vzájemného posunu (ať už teplotního, či jiného). Vložením LISu do bezstykové koleje tak nijak napětí nezměnšuje, ani neumožňuje "roztahování" koleje. Naopak kolejnicová styk má zcela záměrně ponechanou vůli v otvorech ve stojině a v prošroubování tak, aby se pohyb kolejnic umožnil a v létě se "zavřel" a v zimě "otevřel" na (až max 20 mm). tento styk tedy v bezstykové koleji zpravidla nalézt nemůžeme.
Retrovozejky maj vozit turisty a šotouše, ne běžnou frekvenci mezi IPP a KN.
23: Královka -> Právnická fakulta -> Malostranská -> Hrad -> Královka. Rozsah provozu i interval pružně měnit podle potřeby. Při stejných vozokm mnohem víc užitku. |
Pokustón
|
|
Neregistrovaný host |
Aktuálně z linky č. 23 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 4-2022 |
S těmi mosty je hlavně potřeba doplnit, že nějak řízeně dilatuje celý most a pokud má na jednom konci pevný bod, tak se ten druhý konec může docela dost hýbat, což musí být na té koleji ošetřeno dilatací. A pokud je tam štěrkové lože, musí se řešit i "řidnutí štěrku", je to zkrátka složitější. U stykované koleje normálně dilatují jen konce poblíž styku, takže pokud nejsou ty kolejnice kratičké, tak ve střední části (třeba u 25m kolejnic) je podobné napětí jako u koleje bezstykové, ty svěrky to udrží. K vybočení ale nedojde, protože kdyby se tam poměry blížily kritickým, tak si to pomůže, protože ten úsek s vysokým napětím je vlastně příliš krátký na to, aby se něco fatálního stalo. Co já vím, tak se neválcují delší kolejnice než asi 60 m. Ono to není sranda, musíte mít válcovací trať té délky na obě strany od stolice a pak ten vstupní materiál, ingot, s každým metrem narůstá jeho hmotnost, musí na to být pec, příslušné manipulační zařízení atd. Z těchto se pak svařují pásy dlouhé 200-300 m ty se občas vozí naložené přes šňůru vagónů, je to zajímavá představa, že v prudším oblouku nepřivedou příčné síly od ohýbání celého štosu kolejnic ty vozy k vykolejení. U nás, kde jsou na hlavních tratích kolejnicové obvody, pochopitelně v trati nepotkáte kolejnicový pás delší, než je délka úseku autobloku. |