| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze » Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 10. 10. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 10. 10. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 4-2007 |
Ale ono to z textu dotazu vyplývá, že poslední fotka je jiné datace. A ty označníky byly tu a tam k vidění ještě v polovině osmdesátých let a o periferii fakt nešlo - pamatuju si Kačerov a Budějovickou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 12-2007 |
Tak jsem se dozvěděl na dnešním setkání na Úřadu Městské části Praha 6, že Dopravní podnik hlavního města Prahy počítá s rozvojem hybridních trolejbusů - elektrobusů, které by v určitých úsecích, zejména při jízdě do kopce, jako kdysi jezdila linka č. 58 do Proseku od Kříže, využívaly trolejbusové troleje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7134 Registrován: 5-2002 |
Wagon: Nebylo to naopak? Že by tyto hybridobusy při jízdě s kopce rekuperovaly do tramvajové sítě? Koukám, že se tam projednávaly samé perly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 846 Registrován: 12-2007 |
Borovička: Ne nebylo, mohl jste tam být, když jste z Prahy 6. Trolejbusové troleje by pomohly vytáhnout hybridní trolejbusy do kopce, přičemž by se využila blízká měnírna pro tramvaje. jednalo by se o hybridní trolejbusy a elektrobusy, při jízdě z kopce by se naopak mohly dobíjet baterie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7135 Registrován: 5-2002 |
Wagon: Já si myslím, že ta hybridnost zatím není levná záležitost. A ani další sloupy do ulic asi dnes nikdo chtít nebude (viz navrhované zrušení el. osvětlení na sloupech na Bělohorské), pokud to nebude ve volné krajině, kde nikdo nebydlí. Dnes už i tramvajová trolej má skoro všude své sloupy a nevěší se na sloupy el. osvětlení. |
|
Svatojánek
|
|
|
Neregistrovaný host 77.236.207.11 |
Borovička: Na sloupy čistě pro veřejné osvětlení se trolej nezavěšuje nikdy! Jsou neúnosné a nemají skoro žádné základy. Ze směru je dokáže vychýlit i obyčejný kablík třeba od městského rozhlasu a pokácí je i malé osobní auto. To se spíš veřejné osvětlení dává na sloupy trakční a laici si myslí, že jsou to původně sloupy osvětlovací. I když veřejné osvětlení se dá v předstihu postavit na sloupy kombinované, kde se očekává nástup trakce. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 10-2010 |
Svatojánek: Pokud se pamatuji, tak stožáry byly značeny J, K, Na J -éčka se nedala trolej pověsit ale na K -áčko v betonovém základu a s obsypem díry betonem to šlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7145 Registrován: 5-2002 |
Předpkládám, že sloupy s plynovým osvětlením se nevyužily pro závěs troleje nikdy. Jinak plynové osvětlení (ne to dnešní retro) bylo na konci 70. let stále v Nuselském údolí až po Ječnou a také v Holešovicích například i na frekventované Argentinské. Tedy dlouho po skončení provozu trolejbusů. Zřejmě existuje dost fotek, kde elektrická trakce včetně trolejbusů jezdí po ulicích osvětlených plynem. |
|
Svatojánek
|
|
|
Neregistrovaný host 77.236.207.11 |
Polabský: Ocelové trubkové trakční sloupy se označovaly A, B, C, D, E, F, G, H, J, K, L. Osvětlovací, sadové a staniční sloupy měly označení trochu jiné, ale J tam bylo taky. Zájemcům doporučuji sehnat si knížku Stožáry z ocelových trubek - vydalo Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, Hlavní správa odbytu, rok není uveden, ale odhaduji 1956 nebo 1957. Zde je na ukázku nomogram trakčních sloupů A až L. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 10-2010 |
Svatojánku, já ty stožáry stavěl asi před čtyřiceti lety jen občas. Praha: Plzeňská, Č. Most, Trojská a další. V té době se skutečně J -éčka na trolejové převěsy už neužívaly. Hezký den a díky za upřesnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 4-2007 |
Ad sloupy s plynovým osvětlením. Jestli v době, kdy byly funkční nesly příčňáky, to fakt nevím, nepamatuju to. Ale v době dnešní je ještě na pár místech nesou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7153 Registrován: 5-2002 |
Jinak jsem našel pár fotografií provozu tramvají a trolejbusů v ulicích Prahy s plynovým osvětlením ze 70. let na webu. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 10-2010 |
Plynové osvětlení: Jen uvažuji o nebezpečí působení bludných, zpětných proudů. Dále bych uvažoval o nebezpečí přeskoku. Proto bych přemýšlel o historii užívání plynových sloupů k nesení troleje. |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 7-2012 |
Za tím nápadem s hybridní e-trakcí stojí někdo důvěryhodný nebo jsou to jenom předvolební halucinace? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1943 Registrován: 12-2007 |
Nějaké kusé informace i tom, že Praha chystá jako další pokus s e-busem "parciální elektrobus s průběžným dobíjením" už prosakují. Že by tyto hybridobusy při jízdě s kopce rekuperovaly do tramvajové sítě? To si nemyslím, budou rekuperovat do baterií. Kromě toho i ta napájecí a dobíjecí trolej do kopce musí už dnes být samostatná, tedy izolována od tramvajové sítě, takže to bude nezávislá soustava nejspíš o napětí 750 V. Ale není vyloučeno, že ten zkušební provoz bude ještě na 600 V jako je to u Dobudky na Želvě. Ale pokud by se to mělo stát základem větší sítě, tak je vhodné tam těch 750 V dát hned. A ani další sloupy do ulic asi dnes nikdo chtít nebude Nebuď takovej pesimista. Zjevně je tady snaha DP ušetřit za naftu, a tohle je cesta. Když nikomu nevadí sloupy tramvajové, tak proč by měly vadit sloupy pro trolejbusy. Ono taky záleží na tom (pokud je to myšleno vážně), zda chtějí, aby to byl "spíš elektrobus", nebo "spíš trolejbus". Protože pokud to bude např. linka dlouhá 15 km a z toho jen 2 km do kopce to pojede pod trolejí (a to jen do kopce v jednom směru, tedy spíš elektrobus), tak to bude muset vozit hodně velkou a těžkou baterku, která se blíží vozu SOR EBN 11,5. Pokud to bude kloubák, tak i větší. Ale pokud to bude např. 70% pod trolejí a 30 % bez troleje (v obou směrech), tak by ta baterka mohla být docela malá a poměrně lehká. To už bude spíš trolejbus. To by asi mohla být cesta pro Prahu.
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2483 Registrován: 3-2004 
|
Já si dokážu představit zkušební provoz na lince 107. Trať by stačilo vybudovat na obou konečných a jednosměrně ve stoupání v ulici Kamýcká. Dohromady by se to vešlo do dvou kilometrů jednostopé trati, navíc místy, kde by si těžko někdo mohl stěžovat na stožáry (nemluvě o možnosti integrace veřejného osvětlení a trakčních stožárů). Vzhledem k nárazové frekvenci cestujících i profilu linky se mi to zdá jako ideální testovací trasa. Tedy v případě, že bych do toho měl co a kde kecat. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Slovan!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1944 Registrován: 12-2007 |
To bych si dovedl představit taky. Klidně kapacitní dvojice linek 107, 147 přetrasovaná tak, aby obě linky vedly kolem ČZU. Ovšem má to 2 úskalí. 1. už není pro vozovnu k dispozici odstavná plocha DP Suchdol, protože je prodaná Ekospolu. Tady by byly řešením ty parciální vozy s menší baterkou pro přejezd mezi Dejvicemi a např. vozovnou Řepy. Jinak trasa linky může být pod trolejí klidně celá. 2. zastánci tramvají na Suchdol budou proti - v praxi to dopadne tak, že jakmile se tam postaví trolejbus, tak tam v budoucnu už nejspíš nikdo nepostaví tu tramvaj. To by na druhou stranu nemusel být takový problém, ovšem za předpokladu, že bude uspokojivě vyřešena preference busů v ulici Jugoslávských partyzánů ve směru ke Kulaťáku a že se ČZU do budoucna nebude nějak výrazně rozšiřovat - stavba tramvaje v kopcích na Suchdol je docela dost náročnou a drahou záležitostí.
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3938 Registrován: 12-2007 |
Lehká námitka proti 107 je ta že nevidím hybridní vozidlo (od SORu) v kloub provedení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2486 Registrován: 3-2004
|
Gabuliatko: Ta technologie existuje, v podstatě jde o trolejbus s bateriemi. Pokud by to měl být SOR, pak je jedno, jestli výzbroj a baterie bude montovat Ceglec, nebo Škoda, oba výrobci s tím již mají zkušenosti. Spíš by mě zajímalo, jestli by onen v podstatě klasický trolejbus s bateriemi šlo přihlásit jako elektrobus s možností průběžného dobíjení.
Slovan!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3939 Registrován: 12-2007 |
Není trolejbus spíše drážní vozidlo? V elektrobusu SOR je čí výzbroj, to má SOR vlastní? Poučte laika, pokud na dobití baterek je potřeba aby vozidlo stálo hodinu v klidu, jak moc se dobijí když pojede do kopce? |
|
Kuba_j
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3904 Registrován: 8-2005 
|
Rychlonabíjení trvá kratší dobu, třeba ten vídeňský Rampini se sběračem, když se testoval v Pardubicích jezdil v režimu 45 minut jízdy a 15 minut rychlodobíjení a takto několik hodin. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5124 Registrován: 6-2005 
|
Gabuliatko: je a to je ono jádro pudla. Bude to vozidlo trolejbus s dojezdem, nebo elektrobus, který je schopen odebírat trakční energii z troleje a zároveň se za jízdy dobíjet? Tady nejde o plné dobití, ale o průběžné, jako na konečné. Hlavní myšlenka je, že při jízdě do kopce se nebudou dojit baterky, o to jde. Technicky je to o nastavení SW, to je to nejmenší.
Makrelu neumeješ.
|
|
Petr_k
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11509 Registrován: 4-2003 
|
Rampini na tehdejší 216 dokázal udělat bez dobíjení 3 kola v podstatě přetížený šotosubstrátem a pak se vzhledem k nevyčerpané rezervě kapacity baterie za půlhodinovou pauzu na Bořislavce dobít do skoroplna (98 %). SOR používá pro baterkobusíky trakční vybavení od Cegelecu. Nur selten kommt was besseres nach. (Franz Josef Karl von Österreich) |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 7-2012 |
Dnes jsem si vyšel na špacír mezi vilky v Podolí a mj. jsem si prošel předpokládanou (?) trasu nerealizované t-bus trati z Podolí na Klaudiánku, o které se zmiňuje Antar ve fotogalerii na svých stránkách. Máte někdo něco bližšího k tomuto projektu? Napadlo mě, že i dnes by to mohla být atraktivní zkratka na Kavčí Hory a sídliště Pankrác/Budějovické náměstí, jenomže co s úzkou ulicí a parkujícími automobily? (při trasování ulicemi Na Zlatnici, Pod Klaudiánkou, Na Klaudiánce, což je ode mne ryzí spekulace). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 3-2004
|
Gabuliatko: Ano, trolejbus je drážní vozidlo, ale vývoj šel trochu stranou od legislativy a to vymezení trochu plave. Elektrobus totiž drážní vozidlo není. Když pak máme například Škodu 27 Tr s bateriemi, jde o trolejbus, nebo o elektrobus s možností průběžného dobíjení? Pro dopravce by mohlo být zajímavé takto "obejít" drážní úřad. Jinak pokud budeme uvažovat mnou nadhozenou linku na Suchdol, tak by se ten trolejbusoelektrobus dobíjel na obou konečných (pokud by to mělo automatické sběrače a na troleje by se daly stříšky, řidič by ani nemusel ven), cestou na Suchdol by bylo jednostopé trolejové vedení, tedy největší zátěž by vůz zvládal jako trolejbus a na baterky by to nemělo vliv, cestou dolů může rekuperovat do baterek, ve výsledku tedy směle předpokládám, že by zbývala opravdu nemalá kapacitní rezerva a vůz by nemusel mít upravené oběhy s ohledem na dobíjení. Když už elektrobusy, pak je tohle podle mě nejrozumnější cesta. Samozřejmě vůbec nejlepší by bylo si přiznat, že nejdokonalejším elektrobusem jest stále a jednoznačně trolejbus, ale to se teď nesmí říkat.
Slovan!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3946 Registrován: 12-2007 |
U 107 je několik problémů. - nepředvídatelná doba stání v JuPa a tím riziko vybití více než je zdrávo - krátká doba odstavu na Dejvické, to znamená nemožnost dobití - mnoho strojů na Suchdole, to znamená mnoho dobíjecíích stop a případných vyhybek a problémů s tím - autobus má podle mne vyšší kapacitu (baterie něco váží) než elektrobus/trolejbus a ta je na 107 potřeba |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5247 Registrován: 6-2004 
|
Přes většinu vyřčených věcí se možná trochu zapomíná na životnost bateríí? Co to udělá po 3 letech provozu např. 16 hodin denně? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5128 Registrován: 6-2005
|
Gabuliatko: Zrovna 107, vzhledem k charakteru provozu je zralá na 100% zadrátování, dobře, z kopce ty dráty být nemusí. Kapacita vozu je stejná, baterie jsou jen doplněk, takže moc nezaberou a mohou se dát i na střechu. Ovšem případné zrychlení/zpomalení trolejbusu (větší i jak metro) dovolí mírné navýšení kapacity linky, nehledě na výhodu, kdy 3 článkový trolejbus má 2 malé motory, které zacvičí s vozem neskutečně, to stejný autobus jaksi nezvládá, protože spalovák, že... nebo ten motor bude jak kráva. Dnešní výhybky nedělají problémy a stopy nemusí být napojeny výhybkami, prostě jen odstavné stopy a po odjezdu z odstavu stáhnu sběrače, najedu do nástupní a zadám povel o jejich nasazaní, čímž se mně přes stříšky sběrače navedou a vesele jedu. Nehledej problémy, kde nejsou. Antar Obavy stran tramvaje jsou na místě, ovšem je ta tramvaj opravdu opodstatněná, vzhledem k rozdílu vytížení linky v pd/so-ne-sv?
Makrelu neumeješ.
|
|
Dandy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1739 Registrován: 5-2002 
|
Když tu čtu úvahy o elektrifikaci autobusových linek do Suchdola, napadá mě jak by byly vhodné na elektrifikaci linky 137 a 176? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") U linky 176 z Karlova náměstí na Strahov by mě přišlo záhodno troleje natáhnou v celé délce, s tím že na Karlově náměstí by se mohl z troleje nabíjet minibus pro linku 291 způsobem ala Vídeň. U linky 137 z Knížecí na Ohradu viděl instalaci troleje, aspoň jednosměrně mezi Knížecí a Jinonicemi. Je tedy pravdou že oblast Smíchova a kopečků nad nim je na tyto úvahy vyloženě vyzývající. On i zadrátovaný úsek linky 191 z Knížecí na Strahov by také nebyl marný.
M1 - Maracaibo
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 7-2012 |
Je to legrační představa, takové téměř guerillové znovuzavedení trolejbusů v Praze, ale upřímně, samotná představa toho, že se bude budovat napájecí infrastruktura kvůli tomu, aby se pak na výložníky pověsila třeba jenom jedna stopa...to je absurdní. Pro mě je realističtější představa, že se vybrané linky zatrolejují kompletně a akumulátory vyloučí pouze nutnost budování manipulačních tratí a/nebo eventuálních složitých křížení s tramvajemi, i když i to lze technicky zvládnout. Jenomže - jak už tu někdo někdo naznačil - v takovém případě už bychom s módním/"povoleným" názvem elektrobus asi neuspěli. |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 7-2012 |
Pro zajímavost: V Římě cca před deseti lety obnovili provoz trolejbusů na jediné lince č. 90. Z důvodů památkové ochrany však koncový úsek linky v centru nebyl zatrolejován. Nasazeny byly vozy Ganz Solaris Trollino 18T s akumulátory a pár let to docela úspěšně fungovalo - přesně do té doby, než začaly haprovat akumulátory. No a jelikož zelené nadšení mezitím opadlo, tak se baterky moc neřeší a linka 90 je čím dál častěji autobusová než trolejbusová. A protože Řím je městem paradoxů (lepší nerozebírat), s několikaletým zpožděním budou brzy spuštěny nové trolejbusové linky, ale v jednom se poučili - nové vozy Avancity už mají pro nájezdy na linku a překonávání komplikovaných nezatrolejovaných úseků dieselový agregát... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 468 Registrován: 7-2005 |
Nippy: On ten Řím je hlavně o přístupu místního DP. Vím o čem mluvím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1955 Registrován: 12-2007 |
trasu nerealizované t-bus trati z Podolí na Klaudiánku Zmínka o ní je v té tenké zelené knížce Čech, Fojtík, Prošek: Trolejbusy v Praze 1936 - 1972, stejně tak o jejím možném pokračování na Dobešku (Zelený Pruh), o kterém se ovšem neví, nebo aspoň nevědělo v době vydání knihy. A jiný zdroj zatím nemám. je ta tramvaj opravdu opodstatněná, vzhledem k rozdílu vytížení linky v pd/so-ne-sv? Mám dojem, že ta tramvaj by se vyplatila, i kdyby tam v S a N jezdila třeba jen jedna linka po 15 min, protože se to vynahradí v PD, když jsou studenti. Taky je třeba počítat s vybudováním dálničního okruhu, u kterého, pokud půjde přes Suchdol, bude možnost sjezdu z dálnice a P+R někde u konečné tramvaje někde za Novým Suchdolem. Ale stejně dobře tam může jezdit kapacitní trolejbus a dovedl bych si představit i tříčlánkový (ve svých návrzích už s tou smyčkou v polích počítám). aby se pak na výložníky pověsila třeba jenom jedna stopa...to je absurdní. Tady naprosto souhlasím s Nippym. Tyhle ptákoviny ve stylu "trolejbus/elektrobus ano, ale co nejméně trolejí", kdy pověsím v omezeném úseku jen jednu stopu ve směru nahoru, a přitom budu v KB voze vozit baterku o váze 2-3 tuny, jsou opravdu absurdní. Když už ty parciální trolejbusy/elektrobusy, tak trolejové stopy zásadně obousměrně, protože když už tam ty převěsy jsou, tak je škoda tam tu trolej nedat i opačně. Ono je nutné najít rovnováhu mezi přiměřenou velikostí, hmotností a kapacitou baterek a rozsahem trolejového vedení. Řekl bych, že dobrý je poměr tak 60-70 % pod trolejí a 30-40 % na baterku. } napadá mě jak by byly vhodné na elektrifikaci linky 137 a 176? Samozřejmě by vhodné byly. A klidně so dovedu představit třeba 137 zatrolejovanou ke smyčce Jinonice (metro) a dál na baterku ns Butovice, a tam návaznost na další síť. Ono se pořád uvažuje o nějaké izolované "jedné lince", ale já bych to pojal od začátku trochu velkoryseji. A Praha 5 a 6 je na menší ucelenou síť asi nejvhodnější.
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
DjDD
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.245.98 |
Nippy, Antar: Ale tak právě proto, aby ty AKU mohly být co nejmenší, se s touhle myšlenkou přišlo, ne? Ale je nemožné zadrátovat celou Prahu. Přitom rozumným kompromisem můžeme časem vyřadit diesly na většině linek. Je důležité si uvědomit, že pokud elektrobus má průměrnou spotřebu (z AKU) X kWh/km, tak externím napájením v těch největších krpálech mi ta průměrná spotřeba dost podstatně klesne. Takže dojezd se mi prodlouží nejen o tyto úseky a o to, kolik se na nich stihne dobít energie, ale hlavně díky té nižší průměrné spotřebě (z AKU). Myslím si tedy, že AKU budou skutečně relativně malé, i když toho zatrolejování nebude mnoho. A z kopce skutečně nemá smysl tahat dráty, to se rekuperuje do AKU. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1956 Registrován: 12-2007 |
No, já jsem taky nemínil zadrátovat celou Prahu, a asi taky nemá cenu vyřazovat diesely na většině linek, protože pak mj. nemáž k dispozici nezávislou trakci po případ nějakých výpadků v síti a potřebu náhradní autobusové dopravy. Bez autobusů se neobejdeme a není to ani žádoucí. Ten mix je důležitý. Spíš bych se přikláněl k modelu, že páteřní frekventované nekolejové linky MHD budou převážně "ortodoxně" trolejbusové, a k tomu některé parciálně trolejbusové s AKU, které jsou s těmi trolejemi částečně v souběhu, a na tom zbytku pojedou bez troleje.
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5139 Registrován: 9-2005 
|
Při příležitosti trolejbusooslav v Plzni 18. června, bude především pro přespolní určen Den pootevřených vrat v muzeu ČSAD v Plzni-Doubravce. |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1616 Registrován: 10-2004 
|
Splněno! Praha bez trolejbusů! - Vlasta, 25. 10. 1972
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 7-2012 |
Napadla mně taková blbost, ale proč se vlastně ty z troleje nabíjené baterkobusy vybavují dvoupólovým panťákem namísto klasických trolejbusových tyčí? Přijde mi, že by byly praktičtější - odpadla by nutnost "trefit" se přesně na místo, jdou naštelovat manuálně, popř. by stříšky na troleji umožnily automatické natrolejení. Ptám se kvůli tomu, že mi není zřejmé, zda má ten panťák nějakou konkrétní výhodu - třeba menší zábor místa na střeše - nebo je pouhým výrazem křeče, aby to za žádnou cenu nevypadalo jako trolejbus? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2018 Registrován: 12-2007 |
To je jednoduché. Ty trolejbusové tyče mají význam za jízdy, kdy se trolejbus může odchýlit od troleje až o 4,5 m. Vzhledem k tomu, že elektrobus se nabíjí vždy v klidu a navíc v nějakém vyhrazeném stání, kam nic jiného nemá přístup, tak je jednodušší dát na střechu dvoupólový pantograf. Jednodušší konstrukce, nejsou třeba natrolejovací stříšky, zřejmě je ten pantograf i lehčí, když není namáhán jízdou, tudíž může mít i daleko menší přítlak a není třeba nějak zvlášť zesilovat střechu vozidla atd. Samozřejmě, kdyby to byl parciální trolejbus/elektrobus, který se nabíjí při jízdě, tak už musí mít klasické trolejbusové sběrače (nějaké ty oddělené speciální betonové dráhy, kde jezdí naváděné cosi podobné článkovému autobusu s pantografem na střeše, pomíjím).
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 2-2011 |
Trolejbusový tykadla vzadu dost přečuhují.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
|
Dandy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1740 Registrován: 5-2002
|
Tak ono je otázka aby nebyla snaha pro elektrobusy protlačit tuto technologii, kterou zkouší Scania se Siemensem ve Švédsku na plugin-hybridních tahačích. Použít by se to dalo jak na hybridech tak i čistě elektrobusech, trakční vedení by mohlo být ve městě jednoduché. Další otázkou je jak by se na toto provedení dívaly úřady, jak a pod čím by to bylo schváleno. I v tom švédsku ten 3 km úsek je jen testovací provoz na standardní dálnici.
M1 - Maracaibo
|
|
Jva
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3774 Registrován: 6-2002 
|
...a nepředjede ani cyklistu, bo by mu spadly (vysřelily) smetáky...
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 7-2012 |
Okurková sezóna? http://byznys.lidovky.cz/praha-neplanuje-navrat-trolejbusu-pocita -pouze-s-elektrobusy-pbj-/doprava.aspx?c=A160825_092527_ln-doprav a_bri |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2021 Registrován: 12-2007 |
Spíš zase výročí 29. srpna (v článku je chyba a ta dvojka vypadla). Těch 80 let se prostě muselo připomenout, aby se neřeklo. Nicméně DP má nového generálního ředitele, takže je jasné, že je třeba "držet linii" a nepoustět se do úvah, co by kdyby... K těm pantografům na švédské dálnici - nejsem si jist, zda je tohle budoucnost. Připadá mi to takový kříženec mezi tramvají a trolejbusem, protože v případě použití pantografů bude muset být to vozidlo při jízdě vedeno hodně přesně (naváděno pomocí nějakých čidel nebo jiných elementů "chytrých" silnic), a stejně přesně nad vozovkou bude muset být upevněna trolej. Zejména v prudších obloucích (např. ve městech) by musela být dráha vozidla velmi přesně určena, aby mu nespadly smetáky z trolejí. Vyhnout se plynule překážce je prakticky nemožné. Takže to už je spíš na nějaké speciální naváděné vozovky oddělené od ostatní dopravy, a pak už se to principem vlastně blíží tramvaji nebo železnici. Pro případ vychýlení se od troleje jsou ta vozidla stejně vybavena pomocným dieselovým agregátem. Zjevně je tam snaha dosáhnout vysoké rychlosti toho elektrovozidla, protože při rychlosti nad 80 km/h už nejsou klasické tyčové sběrače vhodné mj. kvůli velkému odporu vzduchu a riziku jeho odskakování od troleje, což se u pantografu řeší lépe než u tyčového sběrače. Zajímavá by v takovém případě, za použití dvoupólových pantografů u podobných "trolejbusů", byla i konstrukce trolejových výhybek a křížení, protože by odpadly pohyblivé (přestavné) části a dráty by se jen daly k sobě, případně překřížily. Zůstala by samozřejmě izolace obou pólů, přičemž by se muselo zaručit, aby to + a - takhle široký smeták nějak na křížení nepropojil. Trolejové vodiče jsou u tohoto systému dál od sebe, takže by to znamenalo i větší plochu, kteropu by zabrala výhybka nebo křížení. Naproti tomu by odpadly obloukové svorky v zatáčkách a šly by používat boční odtahy pro tramvaje.
Skutečné METROLINKY jsou v Praze jen tři. Označují se A, B, C a jezdí převážně pod zemí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 9-2002 |
to Dandy: IMHO pro elektrobusy v MHD tahle technologie vhodná nebude, stejně jako jakékoliv nábíjení za jízdy. Když už baterka elektrobusu nebude kapacitně stačit na celodenní ježdědní v tom kterém provozu, tak vždycky bude levnější vybudovat dobíjecí stanici s pár metry troleje na konečné (nejlépe tam, kde se schází víc linek), než na vícerolinkách budovat a udržovat několik kilometrů vedení. to Antar: AFAIK žádné superpřesné vedení vozidla není potřeba, stejně jako extremně přesná poloha troleje. Tohle je řešeno senzorem, který snímá polohu troleje a vpřípadě potřeby pohybuje pantografy kolmo na směr jízdy. No a křížení a výhybky vyvojáři taky vypustili. Prostě tohle má mít jen dráty nad dálnicí, protože auta jsou hybridy a mimo dálnici dojedou vlastní silou. Nicméně hlavní bariéra prosazení se na trhu bude ekonomické povahy, spočívající v (ne)schopnsti investorů rozetnout bludný kruh: "dopravci si takový vehikly nekoupí, dokud nebude dostatečně hustá infrastruktura, zatímco vlastníci infrastruktury se nebudou pouštět do výstavby drátů, dokud nebude v provozu dostatek vozidel". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5172 Registrován: 6-2005
|
Vytrezvitel: ale ty baterky za provoz vozu budou stát tolik, že je trolejbus stále levnější varianta. Ale musí se počítat na 20 a více let dopředu, ne jedno volební období... Antar: Stáhnu smeták, přejezdu, zvednu v pruhu a frčím, ani nepotřebuji náhradní pohon, neb ve vysoké rychlosti mám dostatečnou setrvačnost
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 9-2002 |
Ať počítám jak počítám tak mi to tak jednoznačně nevychází. Lehká početní rozcvička. Dneska baterka stojí nějakýh 350USD/kWh (tendence setrvalý pokles; prolomení 100USD za kWh se dá čekat v období 2020-2025) a vydrží víc než 3000 cyklů (při EOL na 80% původní kapacity). V elektrobuse bude 200kWh, spotřeba e-busu cca 1kWh/km. => Náklady na baterku pro jeden kilometr jízdy e-busu jsou tedy okolo 3Kč. Naproti tomu troljebusová trať výjde na desítky MKč/km. Např. v Ústí na Střekov 5,5km 216MKč. Ale budu na Vás hodný a řeknu že pořídíte kilometr za 10MKč. Abych se za 20let provozu dostal na cenu 3Kč/km a jízdu, muselo by denně projet nějakých 450 spojů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5179 Registrován: 6-2005
|
Vytrezvitel: ale trolejbusová trať má životnost 50 let a po této době měníme jen trolej a možná případně zavěšení, to nejdražší, sloupy, zůstává... Zatím pořád jsou baterie neúměrně těžké a drahé. Až bude baterka velikosti současné 12V, 180Ah tak má e-bus význam. Je to v mnoha společnostech nezávislé na sobě spočítané, tak Nehledej tam, kde nic není.
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7401 Registrován: 5-2002 |
ale trolejbusová trať má životnost 50 let - opravdu se taková někde vyskytla? Nemluvím o tom, že ve světě je 100 let starý nepřetržitě provozovaný trolejbusový podnik (opravdu jen jeden), ale 50 let stará trať, to asi ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5180 Registrován: 6-2005
|
Borovička: to ne protože se např. V 70.- 80. letech měnilo uchycení troleje z pevného na pružný, ale minimálně 30 let už ano i ke 40. A při vhodných uhlících není problém těch 40-50 dosáhnout. Sloupy jsou i z roku 48, minimálně v Jihlavě a stále nesou trolej.
Makrelu neumeješ.
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 7-2012 |
Navštívil jsem po nějaké době Střešovice a postrádal Tatrovku. Podle přítomného personálu je 431 na opravě, co se polámalo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7403 Registrován: 5-2002 |
9Tr - trolejbusová trať nejsou jen sloupy a dráty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5181 Registrován: 6-2005
|
Trafa jsou dnes suchá, co na nich měnit? Vypínače, tam stačí vyměnit opálené palce. Kabelové vedení může být v určitých úsecích vedeno na sloupech, tudíž není nutné dělat drahé výkopy. Menší měnírna je 1-2 mil. Nejdražší je pořád trolejbus. Kdyby už konečně se provozovatelé domluvili, tak trolejbusu s cenou 5-6 mil. e-bus konkurovat nemůže. A už se vůbec nezohledňuje, co vznikne při výrobě akumulátorů za bordel... Vytrezvitel: kup si poslední číslo ČsD, tam je pojednání o Salzburgu a řádně rozebrán problém akumulátorů... (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 7-2012 |
Elektrobus taky není jenom akumulátor ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 9-2002 |
Jenže u té životnosti nejde ani tak o fyzickou, jako o ekonomickou. Ono existuje cosi, čemu se říká úrok, který jsem pro jednoduchost vynechal. Aneb peníze na dlouhou dobu taky něco stojí. Jestli budete splácet 20 nebo 50 let, tak to při rozumné úrokové sazbě bude rozdíl několik desítek procent a na mnou nastíněnné úvaze se nic podstatného nemění. No a kromě tehlé proměnné, může do života trati vstoupit dalších tisíce dalších faktorů, které se dlouhodobě dají těžko naplánovat a které mohou ekonomiku otočit úplně na ruby. IMHO je tedy potřeba počítat ekonomiku jenom v horizontu, kam jakž takž vidím. Což i u těch 20 let je docale na hraně. Kdyby už konečně se provozovatelé domluvili, tak trolejbusu s cenou 5-6 mil. e-bus konkurovat nemůže K ČsD se tady nedostanu, ale v německých zdrojích jsem našel ceny e-busu, za kolik je v ruzných provozech kupovali. Něco okolo půl M€. To je sice dvakrát víc než trolejbus, ale když se vrátím ke zmiňované trati v Ústí, tak kdyby místo trati za 216Mega bych mohl nakoupit 16 e-busu. To by snad na pokrytí provozu na 5,5 km dlouhé trati mohlo na pár let stačit . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 339 Registrován: 9-2002 |
A už se vubec nezohlednuje, co vznikne pri výrobe akumulátoru za bordel... Hlavní bordel je metalurige přechodných kovů. Jako Cu, Ni, Co, Mn. Což je samozřejmě naprosto odlišné od metalurige Cu pro výrobu trolejového drátu . |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 7-2012 |
Že jsem tak zvědavej, jak jsou daleko práce na TOTčku? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5187 Registrován: 6-2005
|
Vytrezvitel: trať ale nesplácíš 50 let. Jo stačilo, ale ten e-bus má menší obsaditelnost, takže potřebuješ více řidičů na stejnou přepravní kapacitu. Prostě je provozem prověřeno, že dokud nebudou revolučně přepracované akumulátory, tak je trolejbus v dlouhodobém horizontu efektivnější. Když mrzne, klesá kapacita akumulátorů, to jaksi u trolejbusů nehrozí, topení buď nafta, nebo to zase žere kapacitu a poslední. Zatím většina provozů e-busů těží z infrastruktury elektrické MHD, tzn i tebou zmiňované kabelové trasy a měnírny, když jsi psal, že trolejbus není jen trať, že..... TOT, to už by snad mělo jezdit samo, když si dají tak záležet, že se nestihlo výročí. Ale je fakt, že bude boží....
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7417 Registrován: 5-2002 |
euro.cz 7.10.2016 Žižkov a Vinohrady má propojit elektrobus Městská část Praha 3 má v plánu zavést novou autobusovou linku z dolního Žižkova na Vinohrady, trasu bude obstarávat elektrobus. Praha 3 teď potřebuje ještě schválení od organizace ROPID. Zavedení linky navazuje na koncept Smart City, který letos na jaře schálilo místní zastupitelstvo. Na jeho zpracování se podílela i ČVUT. ... S myšlenkou na větší zapojení elektrobusů do pražského provozu už si pohrává i magistrát a další městské části. Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) již dříve hovořil o tom, že by magistrát rád zavedl pilotní elektrobusouvou linku mezi Veleslavínem a letištěm. Elektrobusy by ale pomohly podle něj i Spořilovu, který je přetížený kamionovou dopravou. Zatím Praha vyzkouší provoz kombinovaného elektrobusu s trolejí na proseckém kopci v Praze 8. Do kopce si elektrobus přičerpá proud z troleje a z kopce bude energiii naopak rekuperovat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7418 Registrován: 5-2002 |
Z usnesení Rady Prahy 3 č.708/2016 |