| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 19. 09. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 19. 09. 2016dolů |
| autor | příspěvek | ||||
|---|---|---|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11966 Registrován: 5-2002 
|
DL: Neznám přesné rozměry, ale třívozový slon do KH hlavní běžně jezdí a vejde se k prvními i druhému nástupišti. Ano, jezdí a vejde se v pohodě na 11. a 1. kolej, kdežto v případě 2. koleje už musí trochu strčit čumák (nikoliv pantograf) za značku stahovačky, aby byl celý za odjezdovým návěstidlem. A ještě slušný kus "stejnosměrného betonu" zbývá. Ten beton (nebo spíš asfalt?), co je za L2 směrem dál na Kolín, se počítat moc nedá (zejména pak úvrati). Určitě by se vešlo i cosi čtyřvozového. Pětivozová souprava už ale asi ne. Stačí rozdělit nástupiště na pomyslné čtvrtiny (kus pod neutrálním polem zahodíme) a zjistit, jak jsou dlouhé, přičemž nás pro účely pohodových průjezdů zajímají ty čtvrtiny, co jsou ve směru jízdy ZA dělením. Takže směrem na Brno je za dělením ještě 130 m peronu neboli pětivozový Panter by se vejít měl. Ale jak už jsem psal, bude to mimo vlaštovky neboli uživatelsky nepřívětivé. Směrem na Prahu je ve správném směru toho perónu poměrně málo, nicméně při orientaci Pantera sběračem na Prahu by to stačilo. Dodržovat orientaci v Brně problém není, jsou na to zvyklí u Syslografů z Nedakonic a pomáhá jim v tom i fakt, že v celém uzlu Brno není jediný triangl - naopak v Praze by to trochu svazovalo ruce, ale zvládat by se to mohlo. To by se muselo vyřešit přepínáním kusu trolejí. Ale ani to by nemusel být tak velký problém. To se obávám, že by naopak byl, ono totiž nejde jen o to přepínání, ale i o ostatní souvislosti. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 4-2011 
|
Takový zvědavý dotaz: když se brněnské příměstské osobáky odstavují na úroveň AZ Tower nebo Spielberk Office Centra, kde fírové čerpají přestávky?
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
||||
|
Němec_z_ova
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3409 Registrován: 4-2009 
|
Co znamená označená tabulka na slovenských vozech? Děkuji. Žeby to bol údaj a o zaťažení tiahla max kN ? atoris: Pane kolego, nezdají se Vám ty hodnoty zbytečně malé? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") V tom případě by tam bylo obligátních 350 či 850 kN. Ve skutečnosti se údaj vztahuje na ruční brzdu (tady na pořádací).
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 9-2014 
|
Pri ručných brzdách som skôr videl brzdiacu hodnotu v tonách, zvyčajne v predpise doplnené : najviac však 26 ton. | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 6-2015 
|
Stojí ještě stará měnírna v Nymburce nebo jí už srovnali se zemí? Díky. | ||||
|
D-laik
|
|||||
|
Neregistrovaný host 185.33.139.69 |
Hajnej: OK, beru. Asi se shodneme hlavně v tom, že kdyby se opravdu chtělo, šlo by to. | ||||
|
Němec_z_ova
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3410 Registrován: 4-2009
|
atoris: Věřit mi nemusíte, na významu značky to ovšem nic nezmění![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
||||
|
Bobo
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13222 Registrován: 5-2002 
|
a k čemu sou kN u r. brzdy?
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
||||
|
Němec_z_ova
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3411 Registrován: 4-2009
|
Bobo: S touto otázkou se z důvěrou obraťte na European Railway Agency, já si taky posledních 20 let vystačil s brzdící hmotností v t. Tak, jak se na vozech objevila značka průj. průřezu "G1" a údaj o maximálním sklonu na kterém ruční brzda zajistí vůz, tak teď je to holt červený (bílý) obdélník s údajem v kN ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Spolu s Cimrmanem se můžeme jen ptát: "Kde se ten vývoj zastaví?" Já to snad ani nechci vědět ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]")
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11967 Registrován: 5-2002
|
Už asi dvakrát jsem viděl měření účinku ruční brzdy ne klasickou brzdnou zkouškou, ale utažením definovaným momentem a následným vlečením přes měrnou kupli - čili měří se opravdu síla potřebná k utržení, takže ty kN jsou celkem na místě... | ||||
|
Arctia
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1073 Registrován: 6-2010 
|
Nemec: No pod tim kopcem, na kterym se to uz neudrzi. :-)
Utúlien aurë...
|
||||
|
Mladějov
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8683 Registrován: 3-2007 |
ty kN jsou celkem na místě... Možná tak pro tebe. Pro BŽŽ (Běžného Železničního Zaměstnance) to má být jednotné (a přepočítávat fiktivní brzdné tuny na rádoby korektní SI kN může jen úředník ). |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 5-2002 
|
A ve skutečnosti brzdný účinek není skalární veličina, což se jednak projevuje víc a víc se zvyšujícími se rychlostmi a různými typy brzd, druhak nějaká ta výpočetní technika už je dostupná skoro vždy a všude, takže bych vbrzku očekával výrazné zesložitění výpočtů toho, čemu ještě dnes říkáme "brzdící procenta" a ZATÍM to dokážeme spočítat kupeckými počty z jednoduchých čísílek... | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2958 Registrován: 3-2010 
|
Když je tady tolik odborníků na brzdění, mám dotaz. Motorový vůz ř.810 vážící 20 tun brzdí 27 tun. Nedávno (cca 10 let) brzdil v "P" 21 tun. Kde se těch 6 tun navíc najednou vzalo? Je to jen kvůli tomu, že někde potřebovali nějaká % navíc a papír snese všechno? | ||||
|
22michal
|
|||||
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Prd tomu rozumím, ale když se tažná síla (třeba na háku) uvádí v kN, proč je takový rozruch kvůli brzdné síle v kN? | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6282 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:takže ty kN jsou celkem na místě... Mnoho lidí (včetně mne) Ti už říkalo: Udělej si papíry na lokomotivu a začni jezdit. Pak konečně pochopíš, že to, co lehce snese půda akademická, není do provozu vhodné ani trochu. Jen tím zkomplikuješ práci mnoha lidem, přičemž zrovna k popisované změně není důvod vůbec. Tedy krom toho, že nějakému úřednickému akademikovi - oslovi nedošlo, co svým (na prvním pohled přitom rozumným nápadem) v provozu způsobí. Osobně si myslím, že to povede až k průserům - hodnoty číselně téměř stejné, ale s posunutou desetinou čárkou přímo vybízí k tomu, aby někdo sečetl jablka s hruškami ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2326 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: myslím, že nikdo nezpochybňuje brzdnou sílu, ani soustavu SI. Když byla zákonem zavedená od 1.1.1980, tak byl učiněn pokus ji dogmaticky napasovat do všech oblastí lidské činnosti. Velmi rychle se pak v některých věcech ustupovalo a hledal kompromis (třeba u atmosférického tlaku nebo přetlaku v kotlech a vzduchojemech). U brzdné váhy se tento pokus ani neuskutečnil, protože si zainteresovaní byli asi vědomi toho, jaké problémy a rizika by to v provozu vyvolalo. Dokonce nebyl ani nanrazen pojem "váha" pojmem "hmotnost". Je dost podivné, že najednou, tak nějak plíživě k tomu dochází. Něčí blbá iniciativa nebo implementace další z tisíců podivných směrnic EU? Pokud už by k tomu mělo dojít, tak by asi bylo záhodno vzít to důsledně a najednou u všech drážních vozidel...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4255 Registrován: 9-2011 
|
JxxL: pokud víte, co "brzdicí váha" znamená (což byste měl) a jak se k onomu číslu dojde (což, uznávám, fíru už moc nezajímá), tak byste mohl vědět, co a jakým způsobem brzd. váhu ovlivňuje. Co třeba jiný materiál špalků nebo změny ve vzduchové či mechanické části brzd? (takové špeky, jako změna vlastní hmotnosti vozu či součinitele rotujících hmot neuvažuji pro jejich praktickou nerealizovatelnost) |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11969 Registrován: 5-2002
|
Bram: Osobně si myslím, že to povede až k průserům - hodnoty číselně téměř stejné, ale s posunutou desetinou čárkou přímo vybízí k tomu, aby někdo sečetl jablka s hruškami Jestli je ve věci ručních špalíkových brzd něco sčítáním jablek s hruškami, tak to jsou zrovna brzdicí váhy litinových a nekovových špalíků. Ty nekovové totiž zpravidla nemají zdaleka takovou "špičku" třecí síly v nulové rychlosti, jakou má litina - takže toho za stání udrží výrazně méně, než by se podle brzdicí váhy očekávalo. No a protože stávající způsob stanovení potřebného počtu "utažených klik" odstavených souprav na základě brzdicích vah vychází z vlastností litinových špalíků a protože počet nákladních vozů s nekovovými špalíky postupně narůstá, stane se takto stanovené dostatečné zajištění nakonec nedostatečným - a to k těm průserům povede zcela určitě. Lze tedy v dohledné době očekávat revizi způsobu určování potřebného počtu utažených klik a k němu budou potřeba právě ty "nesmyslné" kN, ať se to §1 líbí nebo nelíbí. Mnoho lidí (včetně mne) Ti už říkalo: Udělej si papíry na lokomotivu a začni jezdit. Obávám se, že na (ne)schopnost ruční brzdy udržet vozy v klidu to nebude mít vliv vůbec žádný a na to, jak se to bude za pár let počítat, taky ne. Nehledě na to, že speciálně o této věci se mnohem víc dozvím třeba u brzdařů než za rajčákem. A pokud bys čistě náhodou z výše uvedeného naznal, že tentokrát něco uteklo Tobě, a připadal sis s tou zmínkou o papírech jako arogantní blb, tak ode mě prosím neočekávej, že Ti to budu vymlouvat... J11: U brzdné váhy se tento pokus ani neuskutečnil, protože si zainteresovaní byli asi vědomi toho... ...že je to mezisoučin bezrozměrného brzdicího procenta vozidla s jeho hmotností v tunách prefabrikovaný pro výpočet brzdicího procenta vlaku (protože chtít počítat váženej průměr po vozmistovi fakt nemůžeme), takže jsou tuny zcela namístě. ML: přepočítávat fiktivní brzdné tuny na rádoby korektní SI kN může jen úředník Výpočtů brzdicích vah provozní brzdy se to netýká, takže to nikdo přepočítávat nebude. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11970 Registrován: 5-2002
|
JxxxL: Kde se těch 6 tun navíc najednou vzalo? Přesně tam, kde se vzalo těch 30 br% navíc. Doporučuji zapátrat směrem, který naznačil A.L., tam se určitě nějaký důvod najde. Je to jen kvůli tomu, že někde potřebovali nějaká % navíc a papír snese všechno? Ta procenta byla zjištěna z brzdné dráhy, přičemž tento způsob zjišťování je výrazně objektivnější než agentura JFP/NFC... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2328 Registrován: 5-2002 |
Hajný: Není to čistě náhodou naopak? Že brzdící procento je poměr brzdící váhy a skutečné hmotnosti vozidla? Přičemž brzdící váha daného vozidla (řady) je stanovena empiricky? Domnívám se, že udávání "brzdné váhy" v tunách je pozůstatek dávných soustav veličin a jednotek, kdy se síla též měřila v "kilogramech" (a jejich násobcích), později v pondech, resp. kilopondech (soustava CGS, která bezprostředně předcházela soustavu SI, která je již skoro 60 let stará). Pokud se přejde na metodiku, která umožňuje přímé změření skutečné (průměrné, minimální) brzdné síly brzd kolejového vozidla, bude jistě vhodné přemalovat všechny údaje na hodnoty v N (kN) a upravit příslušné služební pomůcky... Ale mít údaje sloužící témuž v dvou různých systémech je opravdu ... zvláštní.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6288 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:A pokud bys čistě náhodou z výše uvedeného naznal, že tentokrát něco uteklo Tobě, a připadal sis s tou zmínkou o papírech jako arogantní blb, tak ode mě prosím neočekávej, že Ti to budu vymlouvat... Neutíkej laskavě jinam. Tu zmínku o papírech jsem použil právě proto, abych Ti připomněl, že ne každý je akademik a tyto rozdíly vezme v úvahu. Setkávám se v provozu z lidmi, kteří jsou rádi, že umí sčítat a odčítat a také násobit a dělit. To je tak nějak vše, co pro výpočet brzdících procent potřebuješ. Šlo mi tedy o udržení jednoduchosti a nezaměnitelnosti výpočtu v PROVOZU. To, jak se k dané hodnotě třeba pro ruční brzdy dojde, je pro provoz absolutně nepodstatné a pokud se změní na základě změněné metodiky výpočtu hodnota brzdící váhy v tunách, je pro tento účel (tj. samotný výpočet brzdících procent, abys mne neměl zas tendenci chytat za slovo) nepodstatné. V provozu se to projeví jinou číslicí, kterou si vozmistr a kdokoliv jiný přečte na voze, kde je napsána. Nesměšuj tedy metodiku výpočtu číslice s tím, zda je či není vhodné u ní měnit jednotky. Děkuji za pochopení a toho arogantního blba si pro příště odpust . Lze tedy v dohledné době očekávat revizi způsobu určování potřebného počtu utažených klik a k němu budou potřeba právě ty "nesmyslné" kN, ať se to §1 líbí nebo nelíbí. Viz výše - ty pro provoz nesmyslné kN mohou být i v tunách. Že se změní metodika výpočtu, která bude lépe respektovat skutečnost (což bude jen dobře), nebude mít přeci vliv na to, kde se bude nacházet desetinná čárka. Nezlob se na mne, ale opravdu spojuješ nesprávným způsobem dohromady dvě věci, které spolu sice souvisí - ovšem jinak, než nám tu prezentuješ . |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2960 Registrován: 3-2010
|
Co třeba jiný materiál špalků nebo změny ve vzduchové či mechanické části brzd? ======================= K ničemu takovému nedošlo, vše zůstalo jako předtím. Stejná litina, stejný brzdič DAKO BS2, stejný brzdič DAKO BP, stejný průměr i počet brzdových válců (2 x 10"), stejný rozvaděč, myslím že DAKO-BV Im-14",stejný tlak (0,4 MPa/cm2) Jen se přepsala čísla. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6289 Registrován: 4-2003 |
Johny11:Pokud se přejde na metodiku, která umožňuje přímé změření skutečné (průměrné, minimální) brzdné síly brzd kolejového vozidla, bude jistě vhodné přemalovat všechny údaje na hodnoty v N (kN) a upravit příslušné služební pomůcky... Ale pak o bude znamenat buď neuvádět na vozidlech hmotnost v tunách, ale tíhu vozidla v kN, abychom mohli pořád hovořit o brzdících procentech, nebo se do vzorečku pro výpočet brzdících procent bude muset zavést ještě přenásobení číslem 0,102 a název procenta tolerovat. Jak moc toto je pro provoz vhodná záležitost, tak to už jsem se vyjádřil . |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2329 Registrován: 5-2002 |
No, já pro změnu nepléduji :-). V tomto případě si myslím, že § 1 je naprosto v pořádku...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
||||
|
Practicus
|
|||||
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Asdf - pozor, IP má tl. KO 25Hz (stejně jak ř. 380) | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11972 Registrován: 5-2002
|
J11: Není to čistě náhodou naopak? Že brzdící procento je poměr brzdící váhy a skutečné hmotnosti vozidla? Přičemž brzdící váha daného vozidla (řady) je stanovena empiricky? Právěže není, stačí se podívat do vyhlášky UIC 544-1, přílohy A a B. Rozjedu vozidlo na některou z počátečních rychlostí, zabrzdím a změřím brzdnou dráhu, dosadím do vzorečku a vypadne mi brzdicí procento. Domnívám se, že udávání "brzdné váhy" v tunách je pozůstatek dávných soustav veličin a jednotek, kdy se síla též měřila v "kilogramech" To je právě jen domněnka a ještě k tomu nesprávná. Brzdicí váha nikdy nebyla žádná síla. Pokud se přejde na metodiku, která umožňuje přímé změření skutečné (průměrné, minimální) brzdné síly brzd kolejového vozidla Pro provozní brzdění tažených vozidel třecí brzdou nepřejde, není k tomu žádný rozumný důvod. Zato u té zajišťovací brzdy je, a to dost pádný. Bram: To je tak nějak vše, co pro výpočet brzdících procent potřebuješ. Šlo mi tedy o udržení jednoduchosti a nezaměnitelnosti výpočtu v PROVOZU. Ta jednoduchost v provozu bude taková, že po skončení přechodného období, kdy se pro ruční brzdu udává oboje, budou nově jen kN (mezitím jsem se trochu poptal). Nesměšuj tedy metodiku výpočtu číslice s tím, zda je či není vhodné u ní měnit jednotky. A jak u nezměněných jednotek poznáš, podle které metodiky máš to číslo? To je totiž to, oč tu běží - když se omylem chopíš starého údaje, může být příliš velkej, což není zrovna moc bezpečné. Takže změna metodiky (vynucená změnou provozní reality) si tu změnu jednotky de facto přímo vynutila. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4256 Registrován: 9-2011
|
JxL: tak jestli před +/- 10 lety měla 21 tun, tak to už byla další změna, protože dle předpisu (a ten je přece svatej ) D2/1 z roku 1998 měla 20 tun. 20 tun mi vychází i dle výpočtu z obrzdění (z knížky Hrušovský, Brzdy hnacích vozidel ČSD), kde se (ještě pro prototypy M 151.0) uvádí obrzdění 88% při váze prázdného vozu 18 tun, což odpovídá 20 brzdicím tunám. Jinak je zajímavý, že v té knížce jsou uvedeny kromě hodnoty obrzdění i hodnoty "brzdicích vah stanovených výběhovou brzdovou zkouškou" pro všeliká vozidla, ale pro M151.0 tam tahle hodnota (ještě) není. Obecně pak ta hodnota zjištěná měřením je o něco málo větší než hodnota vypočtená. No a tak teda jedna z možností je, že se 30 let opisovala hodnota vypočtená výrobcem, až to konečně napadlo někoho vopravdu změřit ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Zkusím se někde poptat. 0,4 MPa/cm2 Překlep, že? |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2963 Registrován: 3-2010
|
AL 0,4 MPa/cm2 není překlep, ale moje blbost, chtěl jsem napsat 0,4 MPa (= 4 kp/cm2) |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1804 Registrován: 7-2012 |
má někdo prosím znalost kde je dělení 25/15 kV na trati Vídeň - Sopron? případně co zde jezdí za hnací vozidla, předem děkuji. | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11985 Registrován: 5-2002
|
JxL: není překlep, ale ... ...nedoklep. Občas se zadaří každýmu. |
||||
|
Chary
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2210 Registrován: 3-2010 |
Dnes jsem z okna zahlédl ten Sv co sváží honekry z Kolína do Prahy ze spěšňáků na pacifiky, a za mašinou byl vůz Bvt. Co tam dělal?
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy
 Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách.
|
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8012 Registrován: 9-2002 
|
 Chary:"Dnes jsem z okna zahlédl ten Sv co sváží honekry z Kolína do Prahy ze spěšňáků na pacifiky, a za mašinou byl vůz Bvt. Co tam dělal?" No asi se nekam vezl. Tvoje starosti bych chtel mit...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
||||
|
Martin2
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3537 Registrován: 8-2005 |
Ad Hajnej: v čem spočívá problém převést brzdnou sílu ručky v kN na t, aby to mělo stejnou vypovídací hodnotu? Sestavit nějakou převodní tabulku. A stejně mi nejde do hlavy, proč se to řeší až teď, vždyť vozy s kotoučovou brzdou jsou na osobácích běžné desítky let. To je tak velký rozdíl mezi chováním kotoučovky a nekovovejma špalíkama? | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11999 Registrován: 5-2002
|
M2: v čem spočívá problém převést brzdnou sílu ručky v kN na t, aby to mělo stejnou vypovídací hodnotu? Mám za to, že v tom, že údaj mající správnou vypovídací hodnotu je menší než ten původní a pokud budou mít stejnou jednotku, tak půjdou splést. proč se to řeší až teď, vždyť vozy s kotoučovou brzdou jsou na osobácích běžné desítky let Těžko říct. Možná se jednoduše někdo probudil až teď - třeba proto, že osobní soupravy nemívají tolik vozů, jako nákladní, jsou lehčí a nepostávají leckde, ale spíš na rovině, takže i když se něco stalo, tak je udržela čuba a nedošlo k průseru (a nějak se to ututlalo, aby z toho Franta nebo Lojza neměl průser), takže nikdo zatím neměl potřebu to řešit... To je tak velký rozdíl mezi chováním kotoučovky a nekovovejma špalíkama? Jde o jinej rozdíl: mezi litinovýma a nekovovýma špalkama. Prostě pokud stávajícím postupem určíš potřebnou brzdicí váhu "klik" a zrovna na potvoru to jsou nekovy, tak je reálné riziko, že to tu soupravu neudrží. Soupravu s utaženejma litinama de facto drží to zastavení "jako vidle do hnoje", ke kterému dojde, když fíra včas nepovolí, a které se ale příliš neprojeví na brzdné dráze a tedy ani v brzdicím %. Neboli jinak řečeno litina líp drží než brzdí, takže už malý procenta hodně udrží a proto z postupů vycházejí relativně malá potřebná procenta na zajištění odstavené soupravy. Nekovový špalíky dělají obojí tak nějak stejně, čili pokud stejně brzdí, tak hůř drží, a to, co dřív stačilo, už najednou nestačí. Možná by mohli udělat jednoduchej experiment kluci z Metransu, tam mají těch nekovů po ruce docela dost... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 8-2010 |
ad Martin2: v čem spočívá problém převést brzdnou sílu ručky v kN na t, aby to mělo stejnou vypovídací hodnotu? No, ohledně toho vyznačování br. účinku ruční brzdy - poslední novelizaci UIC 545 z roku 2014 k dispozici nemám, nicméně pokud se kouknu třeba na nejnovější nákladní vozejk vyrobený v roce 2016 v Popradu , tak vidím, že tam mám vyznačeny "dvojitě" jak kN, tak i stávající brzdové tuny. Navíc by mne osobně zajímalo, jak by se s tou vyznačenou brzdicí silou v kN poprali dopravci - v pomůckách typu "Plán řadění nákladních vlaků" se pořád uvádí potřebná brzdicí % ručního brzdění, takže mít na voze vyznačenou br. váhu ruční brzdy v tunách je pořád snad ještě užitečné. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Ale je pravda, že "starší" vozy ty kN vyznačené nemají - viz fotky níže. a) řada Sggrrs: b) řada Sggrs: c) řada Falnss |
||||
|
Practicus
|
|||||
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Hajnej - jo to vždycky na bymkách, na otázku, jestli tam chci i zarážku odpovídám vždy: "hoď tam tu čubu, ať do nezdrhne, ty vozy nebrzdí" | ||||
|
Martin2
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3538 Registrován: 8-2005 |
Takže, kdyby se uváděl údaj se sníženou hodnotou, který by měl stejnou vypovídací hodnotu jako u vozů s kovem, tak by vše mohlo být ok? Na rozdíl mezi kovem a nekovem jsem se neptal, ten je mi znám. Netřeba odpovídat na něco na co se neptám, zbytečně se to zapleveluje a odvádí to pozornost. Spíš to asi opravdu souvisí s přeechozím odstavcem a někdo se probudil a místo aby se vymyslelo řešení pro provoz nepostřehnutelné (uvádět ponížené brzdící váhy), tak se asi půjde jinou cestou. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1805 Registrován: 7-2012 |
Dotaz z jiného soudku. Když se nemohla spustit stavba Běchovice - Úvaly jako 1. tak se místo ní začalo Běchovice - Libeň , výsledek byl pouze prohozené pořadí výstavby, ale včasné dokončení koridoru a čerpání dotací. Dnes se smetla ze stolu stavba Hostivař - Hlavní nádraží bez náhrady. Přeci je tolik nedodělaných staveb (Votice - Sudoměřice Doubí u Tábora - Soběslav, Smíchov - Radotín). Rozumný investor nespustí následující stavbu , aby dostal dotace od EU? | ||||
|
bandita
|
|||||
|
Neregistrovaný host 83.136.204.66 |
Marcel Štancl: odpoveď hledejte v tom že SŽDC není rozumný investor... | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1806 Registrován: 7-2012 |
Je pravdou, že prohození staveb Libeň - Běchovice a Běchovice Úvaly přineslo řadu nepříjemností. Rekonstrukce měnírny a vůbec celý Blatov se octl mimo stavbu, spousta práce na víc. Někteří lidé po dokončení staveb dostali výpověď.... Věřím, že investor možná zvolil standartní postup zrušit výběrko bez náhrady než strkat hlavu do oprátky. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6294 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Neboli jinak řečeno litina líp drží než brzdí, takže už malý procenta hodně udrží a proto z postupů vycházejí relativně malá potřebná procenta na zajištění odstavené soupravy. Nekovový špalíky dělají obojí tak nějak stejně, čili pokud stejně brzdí, tak hůř drží, a to, co dřív stačilo, už najednou nestačí. Toto ale lze přeci řešit daleko jednodušeji - právě změnou předpisů, které budou respektovat změněný výpočet ruční brzdy zvýšením potřebného počtu brzdících procent u ruční brzdy. Takto přeci lze zařídit, aby se také bylo na straně bezpečnosti......... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12005 Registrován: 5-2002
|
Bram: změnou předpisů, které budou respektovat změněný výpočet ruční brzdy zvýšením potřebného počtu brzdících procent u ruční brzdy. Takto přeci lze zařídit, aby se také bylo na straně bezpečnosti První potíž je už v tom, že samo brzdicí procento ruční brzdy bylo v minulosti zjišťováno měřením vzdálenosti, což je v dané souvislosti dost prasáckej způsob (je mnohem víc citlivej na sklon a vítr)... Druhá potíž je v tom, že se vyšší potřebná výměra celkem právem nesetká s pochopením tam, kde se stále používá litina - známe své pappenheimské, takže to skončí u "kraviny, kterou si vymysleli inkousti, když přece každej ví, že vždycky stačilo tolik a tolik" a začne se to ojebávat. Vždyť to nakonec bude úplně stejný - podle soupravy a místních podmínek si spočteš potřebný kN a ty poutahuješ podle čísel na vagónu. S výpočtem brzdicích procent pro jízdu vlaku to stejně nikdy nemělo nic společnýho, tak co... |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6295 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Druhá potíž je v tom, že se vyšší potřebná výměra celkem právem nesetká s pochopením tam, kde se stále používá litina - známe své pappenheimské, takže to skončí u "kraviny, kterou si vymysleli inkousti, když přece každej ví, že vždycky stačilo tolik a tolik" a začne se to ojebávat. Děkuji Ti za napsání očekávané výmluvy na to, proč to "NEJDE" jinak, tedy nakonec jednodušeji a levněji, tudíž vlastně i lépe . |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 8-2010 |
ad Hajnej: samo brzdicí procento ruční brzdy bylo v minulosti zjišťováno měřením vzdálenosti Když se kouknu do UIC 544-1, tak tam žádný cejchovní čáry ruční brzdy nejsou, prostě "ručka"podle UIC-ky je pouze matematicky počítána podle fyzickejch sil a převodu brzdy a součinitele tření brzdového obložení. Žádná rozvěšovací zkouška ani nic takového tady není.. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Dráhy (alias cejchovní čáry pro ruční brzdu - myšleno jako funkce výchozí rychlosti ze které se brzdí a brzdné dráhy) vím, že jsou na 100% v ČSN 280101 "Technickobezpečnostní zkouška drážních vozidel provozovaných na dráhách celostátních, regionálních a vlečkách", ale to je norma týkající se policajtek a ne pro stanovení hodnoty br. účinku ruční brzdy vyznačené na voze.. Takže jsem malinko z toho, co píšeš zmaten... ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
||||
|
hank
|
|||||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Přátelé, mohl bych prosím dostat souhrnnou stručnou informaci, ve kterých org. jednotkách DKV a do kterého stupně se v současné době provádějí pravidelné opravy velkých motorových vozů ČD (854, 843, 842, 840/841) a řídicích vozů k nim (954, 943) a kdo (jestli někdo...) mimo strukturu ČD provádí pravidelné opravy vyšších stupňů? (Tím nemyslím "velké" modernizace, jakými např. prošly vozy 842. Předpokládám, že ty jsou mimo systém plánovaných oprav.) Děkuji předem za ochotu. |
||||
|
Bobo
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13229 Registrován: 5-2002
|
odle soupravy a místních podmínek si spočteš potřebný kN a ty poutahuješ podle čísel na vagónu a proč to samí nemůžu udělat s tunama, který budou opravený dle new podmínek? místo dopisování kN se přepíšou t
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2243 Registrován: 2-2010 |
Hajnej 12005: Hajnej: " S výpočtem brzdicích procent pro jízdu vlaku to stejně nikdy nemělo nic společnýho, tak co..." . Ale platilo (platí stále až na nějaké výjimky?), že každý vlak musí už z výchozí stanice mít dostatečný počet vyzkoušených ručních brzd pro nejnepříznivější spád v celé jeho trase proto, aby mohl být zajištěn v případě poruchy průběžné brzdy-porucha kompresoru, delší výpadky napětí v TV, atd. A tedy ta brzd. % musí někdo spočítat a zajistit už ve stanici, kde se vlak sestavuje nebo tam, kde se mění jeho sestava. Nebo jdeme novým moderním směrem a spoléháme na to, že brzdová zařízení na vozech jsou dostatečně těsná? |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2146 Registrován: 5-2008 
|
Haan: nemusí , v ND jsou uvedeny vlaky , které "ruku " nemají , ale na mašině musí být dostatečný počet zarážek k nouzovému zajištění vlaku (přepočet na br. % jsem už zapoměl). Pokud se se dobře pamatuju tak takový soupravy jezdily na "ferdinadce" už před převratem . U nás to byl 49218 "sádrokarton" z Polska do Maloměřic | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 2-2010 |
A to jsou všechny nákladní vlaky, nebo jen některé? Protože pak bych se zeptala: a co ty vlaky, které dle ND "ručky" mít musí? Jak tam se počítá skutečné brzd. % r.b., pokud je údaj na voze uvededen jen v kN? |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2147 Registrován: 5-2008
|
Haan: mají v ND o tom poznámku , že jsou bez "ruky ", v ND jsou pořád % | ||||
|
Starý Vlk
|
|||||
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Parmezano: Podle D 1 čl.1516 je to takhle. Při podložení vozu zarážkami se brzdící váhou rozumí podíl z jeho hrubé hmotnosti spočívající na podložené nápravě (nebo nápravách). Pod vozem (vozy) musí být umístěno tolik zarážek, aby součet brzdících vah byl stejný nebo vyšší než dvojnásobná potřebná brzdící váha odstavené soupravy. | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2246 Registrován: 2-2010 |
SV: a co když tam v budoucnu ty brzdicí váhy nebudou uvedeny v tunách, ale velikost brzdicího účinku bude vyjádřena jen v kN? To se bude muset změnit řada předpisů. | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 2-2014 |
Nevím jak to bude u nás, pro příklad posílám jak to řeší na DB. Omluva za lenost ale snad i v originále to bude pochopitelné.
|
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 2-2014 |
Drobné dovysvětlení předchozích obrázků: 1-hodnoty tření u jednotlivých zdrží a přepočet brzd.tun na kN 2-piktogram a použití brzdy při přestavovači P/L 3-pomocná tabulka pro obr. 4 4-příklady výpočtů zajištění skupiny vozů bez vzduchu v HP |
||||
|
Starý Vlk
|
|||||
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Haan: Při podkládání odstavené soupravy zarážkami se brzdicí váha ruční brzdy, nebo její ekvivalent v podobě síly v kN, vůbec neuvažuje. Pracuje se s hmotností vozidla, lépe řečeno s jejím podílem na nápravu. Ta se považuje za br.váhu ruční brzdy. Je to logické, neboť u zarážky nehraje roli materiál třecího elementu mechanické části brzdy. Ještě je tam předpisová podmínka, že na rozdíl od brz.procent, získaných ručními brzdami, se u podkládání zarážkami musí dosáhnout dvojnásobku hodnoty, postačující pro zajištění utažením ručních brrzd. | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2148 Registrován: 5-2008
|
Starý Vlk: tak tedy : je předepsáno : r =10 % , takže musím podložit tolik náprav, abych dosáhl min. 20 brdicích% ? | ||||
|
Starý Vlk
|
|||||
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Parmezano: Ano. Mluví o tom již zde citovaný D 1 čl.1516. (Je citován v mém příspěvku z Pondělí, 19. září 2016 - 17:51:58). | ||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2247 Registrován: 2-2010 |
SV: V mé první reakci bylo zamyšlení se nad poznámkou p.Hajného, který píše, že "S výpočtem brzdicích procent pro jízdu vlaku to stejně nikdy nemělo nic společnýho, tak co..." Mně nejde o zajišťování vlaku zarážkami, ale o smysl nápisu na voze vyjadřující velikost brzdicího účinku r.b. v kN. A dále pak jak s touto hodnotou bude pracovat (a přepočítávat na tuny) ten, který při sestavě vlaku odpovídá za dostatečný počet ručních brzd, které mají zajistit dostatečnou brzdicí váhu r.b. odvozenou od předepsaného brzdicího % podle ND k zajištění vlaku proti ujetí. Protože ta hodnota brzdicí váhy r.b. vyjadřovaná doposud tunách s výpočtem brzd. % pro jízdu vlaku "něco" společného vždy měla a zatím mnohde i stále má. Pokud tedy nemáme spoléhat na 4 zarážky na HV. To bychom pak do zprávy o brzdění vůbec nemuseli uvádět č. vozů s vyzkoušenou r.b. A vše by bylo jednodušší-v tom případě ale postrádám smysl vůbec vyjadřovat velikost brzdicího účinku r.b. jakoukoliv veličinou. Hund: děkuji za odkaz na možné řešení. Nechme se překvapit, kterým směrem se půjde u nás. |
||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12008 Registrován: 5-2002
|
Bram: Děkuji Ti za napsání očekávané výmluvy na to, proč to "NEJDE" jinak, tedy nakonec jednodušeji a levněji, tudíž vlastně i lépe Hele, původní dotaz zněl, proč se u ručky nově píšou kN. Technickou podstatu problému jsem zodpověděl včetně rizik plynoucích ze současného stavu. Proč se brzdaři UIC rozhodli jít touto cestou a jak si to provozní praxe hodlá dělat, to je mi úplně fuk, já to ani nevymyslel ani za ujetou soupravu sedět nepůjdu. Možná naopak vyslyšeli hlas zdola, že se toho utahuje zbytečně moc, a snažej se tím zlepšit konkurenceschopnost železnice zkrácením přípravnejch časů. Bohužel se nemůžu dovolat brzdařům, abych vypátral tohle pozadí. PRA: prostě "ručka"podle UIC-ky je pouze matematicky počítána podle fyzickejch sil a převodu brzdy a součinitele tření brzdového obložení No a teď se to měří exaktně - utahuje se to momenťákem a měří měrným spřáhlem (jsouc přifařeno k měření trakčních charakteristik). ale to je norma týkající se policajtek a ne pro stanovení hodnoty br. účinku ruční brzdy vyznačené na voze. ... Takže jsem malinko z toho, co píšeš zmaten To asi máš pravdu, ty dráhy jsem viděl jen na policajtkách a na typovkách nemůžu vyloučit, že nebyly jediné. Každopádně dneska se ta síla potřebná k utržení měří. Haan: A tedy ta brzd. % musí někdo spočítat a zajistit už ve stanici, kde se vlak sestavuje nebo tam, kde se mění jeho sestava. Nebo jdeme novým moderním směrem a spoléháme na to, že brzdová zařízení na vozech jsou dostatečně těsná? Na těsnost brzd rozhodně nespoléháme, nechápu, jak jste na to přišla. Jenom se nebudou počítat %, ale kN, a odpovídajícím způsobem se upraví služební pomůcky. To se bude muset změnit řada předpisů. Ano. Předpis má odpovídat realitě a ne že se realita znásilňuje tak, aby zapadla do předpisu. Hund: Dík za skeny, něco málo z toho pro ostatní přeložím (někde možná trochu volně)... Die Haftkraft von Güterwagen mit V-BKS (Verbundstoff-Bremsklotzsohlen), also K, L oder LL sind aufgrund niedriger Reibwerte nicht so hoch wie bei GG-Sohlen. "Drživost" nákladních vozů s kompozitními špalíky, tedy K, L, nebo LL, není z důvodu nižšího součinitele tření tak velká jako u litiny. Následuje tabulka součinitele tření při 50 km/h a při stání: zatímco u litiny je skoro svojnásobná, u K a LL je prakticky stejná - to je snad dost pádnej důvod to řešit (pozn. H.)... |
||||
