| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Nehody » Archiv diskuse Nehody do 04. 08. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nehody do 04. 08. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7994 Registrován: 9-2002 
|
 Hajnej:" Spíš bych řekl, že fíra tam už tehdy měl zelenou linku a ty signálky mu akorát pomáhaly zrychlit lokalizaci, kterej že vůz ji trhá." Pamatuju casty "prosby" strojvedoucich: "Prosim vas, kopnete nekdo do tech nezavrenejch dveri v predposlednim voze..." ________________________________________ Ja jsem urvanou kupli zazil jednou. Ovsem za zcela jinych podminek. Nicmene... Jen dukaz, ze vozy 021 (Btx ?, drive Bifx) uz maji bejt davno na srotaku. No a abych nezapomnel - 714 dokaze dobouchat dva - tri vozy s otevrenou brzdou ? - Nevim, ptam se... Sestikolo nebo Eso to udajne zvladne, ale ma kompresory ponekud vetsi a k tomu dva. Youtrumbery radeji resit nebudu, jinak se budu zase rozcilovat...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6369 Registrován: 4-2003 
|
Naopak, video by měli brát vážně "manažeři značky" nebo jak si říkají. Je vidět, jak průměrný puberťák vnímá železnici. http://archiv.ihned.cz/c1-65385860-dvacatnici-delaji-firmam-potiz e-facebook-je-pro-ne-nutne-zlo-nyni-je-pritahuje-hlavne-youtube-n ebo-snapchat
Makat je fakt na ...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 5-2002 |
K hlášenému požáru Pendolina se dnes po půl jedné odpoledne sjela na plzeňské hlavní nádraží asi desítka požárnických aut. Dle informací přímo od cestujících došlo k požáru pravděpodobně od vysokého napětí na střeše prvního vozu soupravy. „Vnitřek vozu se zakouřil čpavým dýmem a začaly se tavit platové desky na stropě,“ popsal nám jeden z cestujících. odkaz krimi-plzen.cz |
|
Petr_hradecký
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 4-2015 
|
Agent: " Pamatuju casty "prosby" strojvedoucich: "Prosim vas, kopnete nekdo do tech nezavrenejch dveri v predposlednim voze..." " Snad si to pamatuju dobře, je to z doby, co už dávno není pravda.
Nejsem
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]") Na K-Reportu od 2012. Modely amerických trucků - dcp.wz.cz |
|
Schneider_Z
|
|
|
Neregistrovaný host 46.167.220.73 |
Ještě k té 714 a 021. Naprosto nechápu, jak mohl dojet tak daleko. Jediné, co mě napadá, že měl na mašině vyplou samočinnou brzdu, jinak to není možné. Určitě se rozpojily hadice, a to pochybuju že kompresory stihnou doufoukat i na tom peršingu. Jediné, co se na té 714 mohlo stát, pokud mě vyplou brzdu, že mu odpadl stykač buzení a mašina mu spadla z výkonu. Každopádně, zadělali si na průser.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11716 Registrován: 5-2002 
|
Tak samozřejmě, že se fíra snaží přední část přetrženého vlaku odbrzďovat jak může, aby to do sebe nenajelo. A dobrá je každá vteřina, dokud je nějakej vzduch. No a mašina se dá od-OL2-ovat nebo aspoň odfukovat a její váha je proti pár Bixům znát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6019 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Tak samozřejmě, že se fíra snaží přední část přetrženého vlaku odbrzďovat jak může, aby to do sebe nenajelo. Do sebe to vzhledem k tomu, že vagóny VŽDY mají oproti lokomotivám z ČKD a Škody (vyjma řady 380) výrazně větší poměr brzdící hmotnost/vlastní hmotnost, ani najet nemůže - lokomotivy (zejména ty ze Škodovky vyjma řady 380) díky tomu doletí vždy o hodně dále, než vagóny ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11719 Registrován: 5-2002
|
Bram: Do sebe to vzhledem k tomu, že vagóny VŽDY mají oproti lokomotivám z ČKD a Škody (vyjma řady 380) výrazně větší poměr brzdící hmotnost/vlastní hmotnost, ani najet nemůže Jasně, a proto si v devadesátkách pod Leštinou rozbilo TGV čumák o Eso, který ho táhlo... A ruku do ohně bych nedal ani za kombinace špalková mašina vs. kotoučový vozy, zejména při přetržení v příhodné (spíše nízké) rychlosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6020 Registrován: 4-2003 |
Schneider_Z:Ještě k té 714 a 021. Naprosto nechápu, jak mohl dojet tak daleko. Jediné, co mě napadá, že měl na mašině vyplou samočinnou brzdu, jinak to není možné. Viz můj předchozí příspěvek. Nemá cenu z něčeho nekalého obviňovat strojvedoucího . |
|
Tom von Blansko
|
|
|
Neregistrovaný host 89.177.60.89 |
ad: neregPetrS.; Jnd: Tak určitě k tomu pěšímu přesunu nikoho nenutili násilím a na druhou stranu by těžko někomu násilím zabránili ve vystoupení a odchodu, jen mi to přijde poněkud nestandardní řešení. Kdyby to do stanice nebyly 2, ale 5 kilometrů řešili by to stejně? A jestliže ne, tak jaká je mezní vzdálenost do které může být pasažér vyslán po svých? Taky jsem zažil situaci kdy Os vlak zastavil v B-Židenicích, po 5 minutách přišel průvodčí, oznámil "mimořádnost na trati, vystupte si" a tím jeho starost o pasažéry skončila - žádné vysvětlení, rada, nic "já nic nevím, na nic se mě neptejte". Jasně, místní si poradí a "přespolní" se buď místního zeptá, nebo jde za ostatními na šalinu. Jen mi tenhle typ přístupu ze strany dopravce moc nesedí a vážně to ČD moc dobrou reklamu nedělá, toť vše. Jinak za puberťáka se už dlouho nepovažuju, na dráhy nenadávám, nikoho neobviňuju a tohle video jsem, jak píšu, našel náhodou, tudíž různé blogy a videoblogy kde se mluví o lejně jdou vážně mimo mě. Ale pokud nějaký videoblog udělá někdo kdo ví o čem mluví, tak proč ne - třeba Posezení s Netharem jsem si celkem oblíbil ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6021 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Jasně, a proto si v devadesátkách pod Leštinou rozbilo TGV čumák o Eso, který ho táhlo... Speciálně pro Tebe jsem měl napsat, že vyjma nějakých hodně zvláštních případů. Stoprocentně teď po čtvrtstoletí asi ani nevíš, jestli to TGV nebylo vypnuté z brzdy a nedoháněla se potřebná brzdící procenta dalšími osobními/nákladními vozy, přičemž stejně jich bylo málo a omezovala se ještě rychlost. Já u toho tedy rozhodně nebyl ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . A podle toho, co píšeš, tak se musela roztrhnout od sebe spřáhla Scharfenberg a jestli to bylo v oblouku (což u Leštiny je hodně pravděpodobné), tak se mohla spřáhla vyosit (což bych vzhledem k odlišným rozměrům lokomotivy TGV a lokomotivy 363 považoval za velmi pravděpodobné) a znovu do sebe nezapadnout a tím pádem došlo k poškození čumáku TGV. Pokud vím, tak nárazníky a šroubovku TGV má, ale jen mezi čelními vozy (což jsou fakticky lokomotivy) a soupravou vložených vozů samotnou. A ruku do ohně bych nedal ani za kombinace špalková mašina vs. kotoučový vozy, zejména při přetržení v příhodné (spíše nízké) rychlosti. Přijde mi, že nejen toto nemáš nějak moc dobře myšlenkově zvládnuté ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
neregPetrS.
|
|
|
Neregistrovaný host 77.240.103.199 |
Bram: U TGV vypadnul čep pomocného spřáhla, kterým drželo na háku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6022 Registrován: 4-2003 |
neregPetrS.:U TGV vypadnul čep pomocného spřáhla, kterým drželo na háku. Tak to jo. Ale další okolnosti nevím, nebudu vařit z vody. U případu 714 + několik vozů 021 šlo o vozidla se špalíkovou brzdou (patrně vše s litinovými zdržemi), vše režim P, čili tam už se dá udělat nějaký odhad. Ale u Hajným uváděném příkladu s TGV, na který jsem zapomněl a o jehož podrobnostech mi není známo nic, tedy krom toho, že si teď matně vybavuji, že jedno (asi to rozbité) čelo bylo zakryté (snad) francouzskou vlajkou, nechci vyvozovat raději nic ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11722 Registrován: 5-2002
|
Bram: Speciálně pro Tebe jsem měl napsat, že vyjma nějakých hodně zvláštních případů. Ono by bývalo stačilo nepsat velkejma písmenama "vždy"... Přijde mi, že nejen toto nemáš nějak moc dobře myšlenkově zvládnuté Obávám se, že Ti to přijde špatně a že to zvládnuté docela mám - špalková mašina (a k ní třeba ještě špalkovej hytlák) se zdánlivě malejma brzdicíma procentama (protože stanovenejma z vysoký rychlosti, kde je malej součinitel tření a navíc časem brzda ohřátím zvadne) brzdí v malý rychlosti jako čert (neb nestačí zvadnout). Naproti tomu kotouče budou brzdit víceméně furt stejně, takže až dojde vpředu vzduch a rozváděče konečně zabrzdí naplno, může se počáteční oddálení rychle ztratit. No a to TGV bylo sice bez EDB, ale s normálně zapnutou pneumatickou brzdou (neboli ... s kotoučema). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Ono by bývalo stačilo nepsat velkejma písmenama "vždy". Napsal jsem toto: Do sebe to vzhledem k tomu, že vagóny VŽDY mají oproti lokomotivám z ČKD a Škody (vyjma řady 380) výrazně větší poměr brzdící hmotnost/vlastní hmotnost, ani najet nemůže - lokomotivy (zejména ty ze Škodovky vyjma řady 380) díky tomu doletí vždy o hodně dále, než vagóny. Výše uvedené je snad napsáno dostatečně jasně natolik, aby to snad i Hajnej mohl správně pochopit. Neb ty rozdíly mezi účinky brzdy zmíněných lokomotiv a vozů jsou ohromné . A pokud chceš rozehrát oblíbenou hru slovíčkaření, hraj jí tedy tehdy, pokud máš neprůstřelnou vestu, aby Tě někdo nemohl dostat. Tady jsi ale na neprůstřelnou vestu tentokrát nějak zapomněl, neboť to slovo VŽDY se týká té části výroku, se kterou nelze polemizovat. Ale chápu, že při rychlostartech, které jsou pro Tebe charakteristické, jsi toto přehlédl ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Obávám se, že Ti to přijde špatně a že to zvládnuté docela mám - špalková mašina (a k ní třeba ještě špalkovej hytlák) se zdánlivě malejma brzdicíma procentama (protože stanovenejma z vysoký rychlosti, kde je malej součinitel tření a navíc časem brzda ohřátím zvadne) brzdí v malý rychlosti jako čert (neb nestačí zvadnout). Naproti tomu kotouče budou brzdit víceméně furt stejně, takže až dojde vpředu vzduch a rozváděče konečně zabrzdí naplno, může se počáteční oddálení rychle ztratit. Vzhledem k tomu, že (speciálně pro Tebe) u TGV, které je mimochodem dlouhé jak tejden, projevuje i vliv velké délky soupravy, tak se do celé problematiky vnáší další proměnné. Co takhle rychlost šíření změny tlaku vzduchu od místa přetržení ke konci soupravy? Tato změna se může šířit maximálně rychlostí zvuku, ale reálně se šíří pomaleji, tak klidně i zadní část Tebou popisované anomální soupravy mohla začít brzdit třeba o dvě sekundy později. Nehledě na to, že další vliv může (ale nemusí) být, je jízda lokomotivy pod výkonem. Prostě nevím, proč jednoduchý případ 714 + dva (nebo tři?) vozy 021, což je krátká souprava, vše v režimu P, špalíková brzda s litinovými špalky zbytečně komplikuješ. Nehledě na to, že nějaké i celkem teoretické jebnutí do sebe nevadí - do pěti kilometrů je to povolené a reálně do deseti kilometrů by to nemělo napáchat žádné škody na vozidlech. Samozřejmě bys to nebyl Ty, abys nevybral případ, kdy je v soupravě nějaká anomálie - spřáhla Scharfenberg a vozidla TGV . Navíc musí dojít i k tomu, že přední část soupravy té zadní části soupravy odjede a začne brzdit s výrazně větším účinkem, než zadní část soupravy, která pak má možnost přední část dojet a narazit do ní. Tento scénář mi moc jako pravděpodobný u relativně krátkých osobních vlaků nepřipadá. A u zmiňovaného vlaku (dlouhého) s TGV k poškození nemohlo nedojít - i lehké ťuknutí nárazníků do skříně lokomotivy TGV třeba při rozdílu rychlostí byť jen o 1 km/h lokomotivy 363 a zbytku soupravy muselo lokomotivu TGV poškodit. (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4214 Registrován: 9-2011 
|
Bram: když jsme u toho slovíčkaření, tak se neříká "brzdicí hmotnost", ale "brzdicí váha". Dále, mám takový dosti silný dojem, že u "případu TGV" se tenkrát pohyboval pan cvičný Jirka V. a od něj jsme to pak slyšeli "z první huby". Mmch, za mašinou byly asi 3 doprovodné vozy a francouzská dieselová mašina (napájení TGV), a až pak vlastní TGV. Za další, i v oblasti brzd samozřejmě platí nějaký "první zákon", zde tedy "1. z. brzdařský", který říká něco v tom smyslu, že za přesně definovaných vnějších podmínek si brzda stejně udělá, co chce ona. Proto se strojvedoucímu veselé krávy nedivím, že se snažil odjet co nejdále. Ono by stačilo, aby z roztržené hadice (ať už červené či žluté) vystříkl na kolejnice nějaký sajrajt (co si budeme povídat - v jímkách je sajrajtu dost, ves. kráva nemá šroubák še šušičkou), vozy po něm klouzly... Dále, Hajnej se na Okruhu účastnil MNOHA brzdových zkoušek (včetně toho, že se zkoušený vůz roztáhne na určenou rychlost, pak se rozpojením speciálního spřáhla "urhne", přičemž mašina s měřičákem pokračují dál a zkoušený vagon brzdí), takže si je vědom rozdílu mezi "globálním pohledem" na to, kolik má která část vlaku brzdicích procent, a "lokálním pohledem", jak se časově a dráhově vyvíjí brzdicí účinek jednotlivých částí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6026 Registrován: 4-2003 |
Aleš Liesk:Dále, mám takový dosti silný dojem, že u "případu TGV" se tenkrát pohyboval pan cvičný Jirka V. a od něj jsme to pak slyšeli "z první huby". Mmch, za mašinou byly asi 3 doprovodné vozy a francouzská dieselová mašina (napájení TGV), a až pak vlastní TGV. Však jsem psal, že o tomto případu vím jen to, že se stal. Nic víc o něm nevím a to, že se stal, už jsem dočista zapomně. A Hajnej mi ho připoměl. Za další, i v oblasti brzd samozřejmě platí nějaký "první zákon", zde tedy "1. z. brzdařský", který říká něco v tom smyslu, že za přesně definovaných vnějších podmínek si brzda stejně udělá, co chce ona. Ale toto já přeci nijak nerozporuji! Se slovíčkařením začal Hajnej a já jsem namítl, že rozporuje v mém příspěvku to, co rozporovat nejde. A trochu jsem si do něj rýpl, ale to hlavně kvůli tomu, že na slovní přestřelky zde má jiného partnera. Toho ze stáje Metransu a ne mne. Mne ať z těchto klání vynechá . Dále, Hajnej se na Okruhu účastnil MNOHA brzdových zkoušek (včetně toho, že se zkoušený vůz roztáhne na určenou rychlost, pak se rozpojením speciálního spřáhla "urhne", přičemž mašina s měřičákem pokračují dál a zkoušený vagon brzdí), takže si je vědom rozdílu mezi "globálním pohledem" na to, kolik má která část vlaku brzdicích procent, a "lokálním pohledem", jak se časově a dráhově vyvíjí brzdicí účinek jednotlivých částí. Toto je dokonce zachycené i na youtube, čili i běžný smrtelník se má možnost z klidu a tepla domova podívat, co se při takových zkouškách děje. Opět nijak nerozporuji Hajného vědomosti z těchto zkoušek. Jen mi prostě přišlo toto, co uvádí, jako nepravděpodobné: A ruku do ohně bych nedal ani za kombinace špalková mašina vs. kotoučový vozy, zejména při přetržení v příhodné (spíše nízké) rychlosti. Aby to do sebe třísklo s nějakými následky, musí se to od sebe nejprve vzdálit a aby nějaké zaznamenatelné následky (tedy poškození vozidel) vznikly, musí to pak do sebe třísknout s rozdílem rychlosti více než pět (ale reálně spíš alespoň deset) kilometrů. A to mi jako scénář v nižších rychlostech (30 km/h???), co uvažoval Hajnej, nepřipadá moc jako pravděpodobné. Včetně vystříknutí nějakého bordelu typu směs vody a oleje z rozpojených hadic - ty hadice tam při roztržení nejen díky unikajícímu vzduchu všemožně poletují a zásah nějakého delšího úseku kolejnic mi též nepřipadá pravděpodobný. A píšu pravděpodobné, ne nemožné. To pokud by došlo zase na slovíčkaření. Protože když by došlo na toto:Obávám se, že Ti to přijde špatně a že to zvládnuté docela mám - špalková mašina (a k ní třeba ještě špalkovej hytlák) se zdánlivě malejma brzdicíma procentama (protože stanovenejma z vysoký rychlosti, kde je malej součinitel tření a navíc časem brzda ohřátím zvadne) brzdí v malý rychlosti jako čert (neb nestačí zvadnout). Naproti tomu kotouče budou brzdit víceméně furt stejně, takže až dojde vpředu vzduch a rozváděče konečně zabrzdí naplno, může se počáteční oddálení rychle ztratit. ...........tak mi tam nějak chybí popis oddálení lokomotivy, respektive popis důvodů, proč by vlastně k oddálení lokomotivy mělo dojít a tím i vzniku dojetí zadní části soupravy k přední části soupravy. Takhle jak to Hajnej píše, by přeci k oddálení vůbec nedošlo....... Byl bych tedy rád, pokud bys měl zájem to tu uvést, pokud se něco takového na okruhu "povedlo" jako příklad. Docela by mne to zajímalo . A zajímalo by mne ne proto, abych si něco dokázal, ale proto, abych se něco dozvěděl, což myslím, že je trochu rozdíl. Předem díky za pochopení . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4216 Registrován: 9-2011
|
proč by vlastně k oddálení lokomotivy V uvedeném případu (loko + hytlák špalky, zbytek kotouče) si to umím představit celkem dobře: mašina a hytlák mají velké válce (menší souč. tření potřebuje větší přítlačnou sílu), které se plní déle. Taky jsou tam větší vůle v mechanických částech. Takže se nejdřív nic neděje. Ale když už se válce naplní, tak se - zvlášť v nízkých rychlostech - začnou dít věci. Naopak souprava má kotouče, tj. menší objem všech brzdových válců (na jednom voze) a menší vůle, tj. naplní se rychleji - souprava začne brzdit dříve, tj. utržená mašina jí nejprve poodjede, ale pak brzdí pořád stejně (nezamázne to na fleku jako špalky) a tedy přední díl (se špalky) klidně dojede. Na bumbác s následky stačí i rozdíl rychlostí 10 km/h. Uvědomte si, že v těch Bixech nebylo uhlí, ale lidi, a "následky" nejsou jen ohnutý plechy, ale i polámaný ruce a nohy, kufr spadlej na hlavu atd. Na Okruhu se dělo věcí... Máme mnoho historek z měření, i z brzdařských (přetržené vlaky, skorosrážky, zničené motory spalovací i elektrické...), ale to je spíš k pivu. Nicméně historku, kdy by při trhací zkoušce dojel utrřený vagon lokomotivu, si nevybavuji. Neznamená to ale, že se nestala - přeci jen jsme nebyli vždy a u všeho, naše práce byla trochu jinde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7264 Registrován: 5-2002 |
Nicméně historku, kdy by při trhací zkoušce dojel utrřený vagon lokomotivu, si nevybavuji. Neznamená to ale, že se nestala - přeci jen jsme nebyli vždy a u všeho, naše práce byla trochu jinde. Já tedy taky ne, ale při posledních, kterých jsem se zúčastnil jsem byl upozorněn, že brzdíme příliš brzo a příliš ostře, že už moc nechybělo. Je samozřejmě snaha nezastavovat příliš daleko, aby se nemuselo moc daleko sunout zpět k odvěšenému vozu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6029 Registrován: 4-2003 |
PŠ:Já tedy taky ne, ale při posledních, kterých jsem se zúčastnil jsem byl upozorněn, že brzdíme příliš brzo a příliš ostře, že už moc nechybělo. Je samozřejmě snaha nezastavovat příliš daleko, aby se nemuselo moc daleko sunout zpět k odvěšenému vozu. To bude asi opravdu tím, že nelze položit rovnítko mezi řadu 386, kterou jste předpokládám při zkouškách používali a staršími lokomotivami ČKD a Škoda......... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7266 Registrován: 5-2002 |
Poslední trhačky asi opravdu byly s řadou 386, někdy v roce 2012 jsem je dělal i s řadou 761 (když byla výluka TV na okruhu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6030 Registrován: 4-2003 |
Aleš Liesk:V uvedeném případu (loko + hytlák špalky, zbytek kotouče) si to umím představit celkem dobře: mašina a hytlák mají velké válce (menší souč. tření potřebuje větší přítlačnou sílu), které se plní déle. Taky jsou tam větší vůle v mechanických částech. Takže se nejdřív nic neděje. Ale když už se válce naplní, tak se - zvlášť v nízkých rychlostech - začnou dít věci. Naopak souprava má kotouče, tj. menší objem všech brzdových válců (na jednom voze) a menší vůle, tj. naplní se rychleji - souprava začne brzdit dříve, tj. utržená mašina jí nejprve poodjede, ale pak brzdí pořád stejně (nezamázne to na fleku jako špalky) a tedy přední díl (se špalky) klidně dojede. Jenže to se pohybujeme s rychlostmi pod cca 40 km/h, aby se Tebou napsané mohlo projevit. Ovšem vzhledem k tomu, že brzdící procenta starších lokomotiv ČKD se pohybují někde okolo 60 až 70 v režimu P, u lokomotiv Škoda někde okolo 40 až 50 procent, kdežto například vůz Ampz má v režimu P brzdící procenta cca 117, tak mi to přijde fakt jako nepravděpodobný scénář. Navíc ani u obložení destiček kotoučových brzd součinitel tření není úplně konstantní (tj. nezávislý na rychlosti) a při rychlostech pod dvacet km/h také narůstá, ovšem ne na více než dvojnásobek jako u litinového špalku, ale narůstá. Ale to je jen můj názor nepodepřený zkušenostmi z brzdových zkoušek . Na bumbác s následky stačí i rozdíl rychlostí 10 km/h. Uvědomte si, že v těch Bixech nebylo uhlí, ale lidi, a "následky" nejsou jen ohnutý plechy, ale i polámaný ruce a nohy, kufr spadlej na hlavu atd. Proto jsem psal jen o poškození vozidel. S poškozením zdraví lidí si není radno zahrávat . Na Okruhu se dělo věcí... Máme mnoho historek z měření, i z brzdařských (přetržené vlaky, skorosrážky, zničené motory spalovací i elektrické...), ale to je spíš k pivu. Nicméně historku, kdy by při trhací zkoušce dojel utrřený vagon lokomotivu, si nevybavuji. Neznamená to ale, že se nestala - přeci jen jsme nebyli vždy a u všeho, naše práce byla trochu jinde. Tak pokud bys měl zájem, tak to u piva klidně probrat můžeme, také mám zajímavé historky nejen ze zkušebny . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4218 Registrován: 9-2011
|
Ona ta (tahací) mašina nebrzdí jen sama sebe, ale ještě měřicí vůz, který má jeden podvozek nebrzděný (protože na něm je kalibrované měřicí dvojkolí) . Jinak ale hnací vozidla se buď zkoušejí sama (tj. po zabrzdění nemá co dojíždět) anebo je v pozici onoho taženého a utrženého vozidla, a pokud teda brzdí fest dobře, tak jen dobře, protože tu tahací mašinu s měřičákem nedojede. Každopádně ale při této zkoušce nikdo nebude říkat, aby se "brzdilo méně", protože se musí brzdit maximálním účinkem onoho zkoušeného vozidla. Takovýto pokyn může být vydán jen pro tu "tahací" mašinu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11725 Registrován: 5-2002
|
Bram: Tady jsi ale na neprůstřelnou vestu tentokrát nějak zapomněl, neboť to slovo VŽDY se týká té části výroku, se kterou nelze polemizovat Však taky polemizuju až s Tvým závěrem, že když jsou vždy větší brzdicí procenta vzadu než vepředu, tak se nikdy nemůže do sebe najet. tak mi tam nějak chybí popis oddálení lokomotivy, respektive popis důvodů, proč by vlastně k oddálení lokomotivy mělo dojít a tím i vzniku dojetí zadní části soupravy k přední části soupravy. Takhle jak to Hajnej píše, by přeci k oddálení vůbec nedošlo Stačí se podívat na průběh brzdné síly (resp. jejího projevu v podobě odrychlení) v závislosti na rychlosti - u kotoučů se od Vmax k nule zvětší řekněme o 20%, u špalků klidně na dvojnásobek. U špalků je navíc zpočátku patrný mírný pokles, daný "zvadnutím" brzdy v důsledky jejich ohřátí. Pro špalkovou brzdu proto platí, že čím vyšší počáteční rychlost, tím hůř to brzdí a tím nižší vyjde br%. Proto si špalková vozidla v pohodě vystačí s jedním údajem stanoveným z Vmax. U kotoučů naopak s rostoucí počáteční rychlostí výsledné brzdicí procento roste, proto se objevují všelijaké další údaje brzdicích vah jako P120, R160 a tak podobně. Pokud si vzpomínám, tak u brejlovců vycházely brzdné dráhy ze stovky na nějakých 600 metrů, tomu odpovídá střední odrychlení 0,65 m/s2 (včetně počátečního náběhu) a špička na závěr tedy může snadno překročit 1,5 m/s2 - a to je už brzda teplem zvadlá, takže z nižší rychlosti to za nižších teplot může být klidně ke 2 m/s2. Pokud za sebou bude mít kotouče přepnuté v P, které dosahují řekněme 1,2 m/s2, tak se to nakonec dojede. K počátečnímu oddálení dojde kvůli nižším počátečnímu účinku brzdy přední části vlaku - jednak z důvodů výše uvedených, jednak jako výsledek snahy fíry předek odbrzďovat co to jde. Nemusí se to samozřejmě stát pokaždé, ale vyloučit tak kategoricky jako Ty bych si to rozhodně netroufal (jediné, na co jsem ochoten přísahat, je to, že si řídicí vůz při rozjezdu nehrábne ). pokud se něco takového na okruhu "povedlo" Odvěšovací brzdové zkoušky na okruhu jsou z tohohle pohledu docela extrém - přední půlku představuje mizerně brzděná mašina a zcela nebrzděnej měřičák, navíc se brzdí z velkejch rychlostí a po určité prodlevě a ne naplno (protože měřičák má dělené hlavní potrubí a umí zabrzdit jen zkoušený vůz, kdežto mašinu si brzdí sám fíra). (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4219 Registrován: 9-2011
|
že brzdící procenta... lokomotiv ... někde okolo 40 - 50 (Šk.), 60 - 70 (ČKD),... vůz Ampz má v režimu P brzdící procenta cca 117 No to je právě ten globální pohled. Ze 120 km/h zastaví Ampz dřív než 363, ale nikde není zaručeno, že 5 sekund po přetržení vlaku (ve 30 km/h) nebude to Ampz chtít být o kus dále než 363 s hytlákem "v oprejsku v Déesku ve špalkách" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6032 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Však taky polemizuju až s Tvým závěrem, že když jsou vždy větší brzdicí procenta vzadu než vepředu, tak se nikdy nemůže do sebe najet. To z toho ale není vůbec patrné, pokud se Ti nelíbilo slovo VŽDY. To se právě týkalo první části mého výroku . Stačí se podívat na průběh brzdné síly (resp. jejího projevu v podobě odrychlení) v závislosti na rychlosti - u kotoučů se od Vmax k nule zvětší řekněme o 20%, u špalků klidně na dvojnásobek. U špalků je navíc zpočátku patrný mírný pokles, daný "zvadnutím" brzdy v důsledky jejich ohřátí.Pro špalkovou brzdu proto platí, že čím vyšší počáteční rychlost, tím hůř to brzdí a tím nižší vyjde br%. Proto si špalková vozidla v pohodě vystačí s jedním údajem stanoveným z Vmax. U kotoučů naopak s rostoucí počáteční rychlostí výsledné brzdicí procento roste, proto se objevují všelijaké další údaje brzdicích vah jako P120, R160 a tak podobně. Právě proto bych čekal dojetí utržené lokomotivy brzděné špalíkovou brzdou soupravou s kotoučovými brzdami v případě brzdění z vyšší rychlosti (například 100 km/h), aby se mohl projevit nízký součinitel tření u špalíkové brzd na lokomotivě plus Alešem Lieskovským zmiňovaná delší doba plnění brzdových válců většího objemu na lokomotivě) a lokomotiva mohla soupravě odjet a posléze nárůst tohoto součinitele při nižší rychlosti, kdy by díky tomuto jevu při nižších rychlostech silně narůstalo odrychlení. Při nižších rychlostech mi vychází, že by například lokomotiva 363 a vůz Ampz mohly naopak brzdit v režimu P zhruba stejným účinkem - viz Hajného příspěvek a mne celkem známá věc:Stačí se podívat na průběh brzdné síly (resp. jejího projevu v podobě odrychlení) v závislosti na rychlosti - u kotoučů se od Vmax k nule zvětší řekněme o 20%, u špalků klidně na dvojnásobek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6033 Registrován: 4-2003 |
Aleš Liesk:Ze 120 km/h zastaví Ampz dřív než 363, ale nikde není zaručeno, že 5 sekund po přetržení vlaku (ve 30 km/h) nebude to Ampz chtít být o kus dále než 363 s hytlákem "v oprejsku v Déesku ve špalkách" To jsme ale přeci ve shodě . Já se ale pořád motám kolem tohoto Hajného výroku, který mi nějak od počátku neseděl: A ruku do ohně bych nedal ani za kombinace špalková mašina vs. kotoučový vozy, zejména při přetržení v příhodné (spíše nízké) rychlosti. (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11726 Registrován: 5-2002
|
Bram: Já se ale pořád motám kolem tohoto Hajného výroku, který mi nějak od počátku neseděl: Možná se míjíme v tom, co si představujeme jako příhodnou rychlost - já tak 50-60, možná 70 km/h. Asi by bylo bývalo lepší ji charakterizovat jako "střední" - tou nízkou jsem měl na mysli výrazně menší, než ze které má mašina stanovana br%. Jestliže z vysoké rychlosti mašina dojede "bezpečně" daleko a z nízké se naopak pořádně nevzdálí, tak nelze s jistotou vyloučit, že někde mezi je pásmo rychlostí, kde se nejdřív vzdálí a pak drcne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6036 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Možná se míjíme v tom, co si představujeme jako příhodnou rychlost - já tak 50-60, možná 70 km/h. Tak mne spíš než to, co si představuješ jako příhodnou rychlost, vysvětli, co si představuješ jako spíše nízkou rychlost: A ruku do ohně bych nedal ani za kombinace špalková mašina vs. kotoučový vozy, zejména při přetržení v příhodné (spíše nízké) rychlosti. Já si jako spíše nízkou rychlost tedy nepředstavuji to, co uvádíš za hodnoty. Ty bych si představoval třeba pokud bys napsal nižší rychlosti. Ale pod pojmem spíše nízké rychlosti si představuji rychlosti pod 30 km/h . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11728 Registrován: 5-2002
|
Bram: No, holt se každýmu všechno nepovede napsat napoprvé úplně dokonale... |
|
Jihlavák
|
|
|
Neregistrovaný host 213.226.242.36 |
Bram: Takový poznatek z praxe, vezmi si 742 a za ní 2 až 3 Bdt, Bymee nebo podobný parodie na kotoučový vozy, hoď to na úplně povolenou kupli, rozjeď se na těch 30 - 40 km/h a pak si trošku zakruť s BS-2 (na takový 3,8 možná 3,5 barů v potrubí). To bude sranda pokud nešáhneš po OL-2 nebo aspoň ručním odbrzďovači, kor pokud to necháš až do zastavení. Nemluvě o celkem velký pravděpodobnosti vytvoření klepací mašinky. Abych tu situaci trochu popsal, jakmile se s BS-2 zatočí tlak v potrubí letí okamžitě dolu. Vozy ač za normálních okolností nebrzdí zrovna nějak zázračně reagují téměř okamžitě, dochází k celkem rychlému natažení kuple a dost prudkému rázu. Chvíli po prvním rázu přichází citelné zpomalení, to jak se začnou plnit válce na mašině, a souprava se začíná dostávat do jakési "harmonie". Ale ta netrvá dlouho, maximálně do nějakých 20 km/h. Postupně se z prdlačky brzdící mašiny stává něco co je schopné stát na fleku, vozy ale jedou dál. A tak právě někdy kolem těch 20 km/h přijde druhá rána, to už se dlouhá kuple dostatečně "zkrátila" a na těch možná 25cm mezi nárazníky to udělá dost citelný ráz když do sebe nárazníky klepnou. No nebudu to natahovat, od takových 10 až 5 km/h nejen že za vhodných podmínek může mašina klouznout (a tlačící vozy jí jen podporují), ale už se nemají ani kam zmačkávat nárazníky. Po zastavení a odbrždění (při zabržděný mašině) dojde k dalšímu rázu, to jak se vozy odpruží na nárazníkách a znovu vrátí. Počet opakování záleží na podmínkách kolem. Takže co víc k tomu říct, nikdy se mi to nestalo a doufám že ani nestane, ale i když si přičtu nějakou dobu na svojí reakci pro zavedení závěru po zjištění že mi fouká vzduch někam do vzduchu, tak se zkušenostmi z posunu budu mašinu po utržení odbržďovat jak jen to půjde, zvlášť pokud budu mít za zadkem kotouče a budu se pohybovat rychlostí dejmetomu mezi 30 a 80 km/h (při více už jen doufám že doba mojí reakce a tím plnění potrubí lokomotivy oproti neplnění potrubí vozů bude dostatečná na ujetí od již zpomalujících vozů). Takže asi tak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6042 Registrován: 4-2003 |
Jihlaváku, vždyť ale přeci to, co píšeš Ty, není nikterak v rozporu s tím, co jsem uváděl. Mimochodem, také mimo jiné strojvůdcuji a po takovém super zážitku, co jsi popsal, zrovna dvakrát netoužím. Celé toto povídání se začalo točit od toho, že jsem okomentoval roztržení soupravy 714 + několik vozů 021, čili soupravu bez kotoučových brzd. Pokus samozřejmě dělat nebudu, spokojím se s tvrzením jiných, co to absolvovali . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6043 Registrován: 4-2003 |
Hajnej: No, holt se každýmu všechno nepovede napsat napoprvé úplně dokonale... Vyjasnilo se to a nakonec to snad nebyla úplně nezajímavá diskuse . |
|
pajik.s
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.220.98 |
Osobně jsem zažíl před léty přetržení expresu v Olomouci přednádraží,když chtěl fíra zrychlit po minutí depa směrem na Prahu z 60 na 100km/h. Mašina (150 nebo 151) s vozem 1.třídy (kotouče) a špalkovou hospodou se utrhla, nejdřív se chvíli vzdalovala a pak během chvilky stála. Nebyl zrovna příjemný pohled sledovat z okna BDmeer, jak se k ní zbytek soupravy blíží. Naštěstí jsme zastavili sotva 30 metrů od toho jídelňáku s vytrženými střevy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11730 Registrován: 5-2002
|
Bram: jojo, vyjasnilo - a podle toho, co psal Jihlavák, bych tu ruku do ohně nestrkal celkem oprávněně... Jinak mi Jihlavák s tou úplně povolenou kuplí připomněl jinou věc: pro našince jsou docela nezvyk ruský autoscepky. Ty mají jen trochu vůle a pak jdou natvrdo. Výsledkem je strašlivá cukatura při přechodech jízda/brzda a podobných příležitostech, hlavně při rozjezdu postupné "dobírání" vozů při natahování vlaku vypadá, jako kdyby se mašina smekala. Když se pak člověk vrátí zpátky a jede s něčím dobře staženým, tak má furt pocit, že to ztratil... |
|
ad autoscepky
|
|
|
Neregistrovaný host 81.7.17.24 |
Na vlastní kůži: EEx21 Dukla za rozjezdu v Pardubicích slušným proudem, najednou mašina prudce vyrazí vpřed, nato bum HV a únik vzduchu z potrubí. Mašina se zaryje jak do hnoje (z 10-15kmh). Po další sekundě rána zezadu a postrčení vpřed. Lezu dolů po madlech a najednou mezi ruskými vozy vylézá zpod peronu ruský vozový děžurnyj, mává vzdálit a huláká "charašó, pajďóm". Trhlo se to, hned se to zase sbouchlo, on svěsil vyzuté hadice a než došel výpravka s dotazem, bylo i nafoukáno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11731 Registrován: 5-2002
|
Tak to si spíš předtím někdo hrál s rozvěšovací klikou, protože trhnutá autoscepka je (s ohledem na symetrii) konečná... |
|
dohlib
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 8-2014 
|
Roztržená souprava vlaku v červenci : odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6056 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Výsledkem je strašlivá cukatura při přechodech jízda/brzda a podobných příležitostech, hlavně při rozjezdu postupné "dobírání" vozů při natahování vlaku vypadá, jako kdyby se mašina smekala. Když se pak člověk vrátí zpátky a jede s něčím dobře staženým, tak má furt pocit, že to ztratil... Spíš by mne zajímalo, proč si nenechali i u nákladních vozů a lokomotiv nárazníky, když u osobních je ponechali. Pomíjím teď důvod odlehčení vozu o nepotřebné železo při absenci nárazníků. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4221 Registrován: 9-2011
|
Oni si je u osobních neponechali, nárazníky mají jen vozy, co jezdí do "Evropy" (plus staré vozy, plus možná něco z nějakého dalšího důvodu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6774 Registrován: 5-2007 |
Nemohli u niektorých vozňov zostať práve kvôli eliminácii cukatúry autoscepky? (neviem, pýtam sa) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11732 Registrován: 5-2002
|
Obávám se, že by si tím zkomplikovali svěšování a rozvěšování (bylo by nutné fest natlačit). Ale možná má osobka pružnější uložení než nákladka - zkusím se pozeptat. |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4900 Registrován: 5-2002 
|
nárazníky mají jen vozy, co jezdí do "Evropy" No já nevím, teď jsem se poflakoval po UA a přišlo mi, že nárazníky mělo všechno dálkové co vozilo ljudi... (alespoň dle pozorování při fajčení na představku, které je zakázané, ale u UZ tolerované). |
|
ad autoscepky
|
|
|
Neregistrovaný host 81.7.17.24 |
Hajnej:"Tak to si spíš předtím někdo hrál s rozvěšovací klikou, protože trhnutá autoscepka je (s ohledem na symetrii) konečná..." Trhnout nebo utrhnout znamená rozvěsit/odvěsit a ne přetrhnout. To ovšem ty nemůžeš znát coby nepolíbený pravým ranžírem. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3395 Registrován: 4-2009 
|
A teď mudrujte.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3737 Registrován: 8-2012 |
Dráha vymyslela, na koho to hodí (ale je to vymyšlený dobře!): http://olomouc.idnes.cz/vlak-divka-vypadla-stepanov-policie-olomo uc-zabezpeceni-dveri-ceske-drahy-vagon-gfz-/olomouc-zpravy.aspx?c =A160803_151524_olomouc-zpravy_mip
informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 2-2007 |
Místní šotovyšetřování v čele s dohlibem viníka našlo hned po neštěstí, takže nějaký oficialnejsi závěry nikoho nezajímají... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3739 Registrován: 8-2012 |
Tak s tezí, že to byly nedovřené dveře, které se tudíž nezablokovaly a za jízdy se otevřely, jsem přišel i já. Ale teď oceňuju, jak to má Šťáhlava dobře vymyšleno! Nikdo za nic nemůže, všichni mají alibi, všechno bylo zavřený a zkontrolovaný a virtuálního "dobíhajícího cestujícího" nikdo nikdy nenajde... práce na jedničku s hvězdičkou.
informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6059 Registrován: 4-2003 |
T.H.:Dráha vymyslela, na koho to hodí (ale je to vymyšlený dobře!): S tím by si ale mohla policie při troše zájmu rychle poradit. Srovnají se výpovědi svědků a pokud v nich budou nesrovnalosti (ty se při nějakých dodatečných výmyslech projeví vždy), tak výpovědi brát jako nevěrohodné a nestavět na nich. Ale klidně se to tak také mohlo stát, vyloučit to opravdu nelze.......... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3107 Registrován: 7-2011 |
Bram: "...Srovnají se výpovědi svědků a pokud v nich budou nesrovnalosti (ty se při nějakých dodatečných výmyslech projeví vždy)...." Mno, při vší úctě, ale na to se spoléhat moc nedá. Neboť je zadokumentováno i mnoho nesrovnalostí v mnoha případech u výpovědí přímých účastníků různých událostí - tedy těch, kteří danou věc na vlastní oči viděli - a přesto se jejich výpovědi liší. A někdy i značně. |
|
Vyník
|
|
|
Neregistrovaný host 85.70.254.173 |
Úkol zněl jasně: "Za vypadnutí dítěte můžou dráhy a nikdo jiný !" |
|
Kryštof
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.130.20 |
A kamery na nástupišti v Olomouci? Jsou tam? Už fungují? Uchovávají nějakou dobu záznam nebo jsou jen na živé sledování? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3740 Registrován: 8-2012 |
klidně se to tak také mohlo stát Tak určitě mohlo, jako závěr Drážního vyšetřování je to dokonalý - tomu děcku už to nepomůže a vlakoš si snad příště dá většího bacha. Smutný akorát je, že hradby Drážních výmluv se drolí jen ztěžka a musí být lemovány dětskejma mrtvolama. Dveře mají blokovací zařízení a nemůžou se za jízdy otevřít, některý dveře nemají blokovací zařízení, můžou se otevřít i když mají blokovací zařízení, dítě si je otevřelo samo, může za to matka, chudák Dráha nedostává peníze... já bych na to neměl žaludek.
informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu
|
|
Dvéře
|
|
|
Neregistrovaný host 83.167.225.161 |
Ale tohle je naprosto normální jev. První varianta antiČD byla, že dveře nemají blokování. Tehdy jsem se smál, protože vím, že blokování mají a vlakové čety je zavírají centrálně. VYVRÁCENO - vůz blokování měl, hledáme jiného ČD viníka a nacházíme jej ve vlakové četě, že nezavřela dveře. Já se opět směji, pochybuji, že si někdo riskne vědomě odjet s otevřenými dveřmi. Místní antiČD vyšetřovatelé totiž evidentně nikdy snad ani neviděli podobnou soupravu. Blokované jsou všechny dveře s výjimkou dveří u služebního oddílu. Ví to vůbec šotovyšetřovací skupina? A dále. Vlak mívá 5 vozů a většinou ještě stále dva členy vlakové čety. Otevřené dveře vlaková četa nepřehlédne, ale blbě zavřené dveře signalizuje pouze poloha kliky a vidět správně polohu kliky například 2 vozy od sebe, zvláště když se jedná o dveře na odlehlé (tedy zalomené) straně vozu, může být problém - být tam jen vlakvedoucí (bo šetřit se musí), nemá šanci - tedy, pokud by to nebylo naše milé TéHáčko. Když někdo dveře zaklapne jen "na jeden zoubek", dveře se na pohled jeví zavřené a při centrálním zavírání se nezavřou. Kdyby byly přivřené, tlaková síla je otevře, zabouchne a chvilku drží zavřené. Z tohoto hlediska je prohlášení "lepší, když nezavřou vůbec než blbě" pravdivé. Pokud někdo neumí zavřít ty vrata pořádně, ať na to radši nehrabe. A dobíhající pasažér mě napadl taky už někdy před 14 dny. Dveře jsou zavřené, proběhne výprava vlaku, vlak se rozjíždí, vlaková četa zaleze, v tom dobíhá nějaký trouba, který nikdy nečetl, že nemá naskakovat do rozjíždějícího se vlaku, otevře, ale už pořádně nezavře a průser je na světě. Pokud se jedná o dveře proti směru jízdy, proud vzduchu vykoná své. S podobnými dobíhači jsem se setkal již mnohokrát a vždy jim to dal pořádně sežrat, v drtivé většině jejich odpověď zněla "A co má jako být". Až na jednoho, kterému se to moc nepovedlo a z vlaku vypadl zpět na nástupiště. Tak závěrem - pochybuji, že někdo odjel vědomě s otevřenými dveřmi. Spíše bych to viděl na dveře blbě zavřené, které se snadno přehlédnou a centrál je nezavře nebo právě na toho dobíhače, protože lidi jsou arogantní kreténi a zrovna jim se přeci nemůže nic stát. Dříve vlakvedoucí dával souhlas z okna služebního vozu a následně mohl ještě sledovat situaci na nástupišti - něž přišel jeden mladý buzi p*čus z GŘ, který v životě neviděl vlak a vymyslel, že se z okna služebního oddílu souhlas k odjezdu dávat nesmí. Takže, nemůže za to vlastně on? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3741 Registrován: 8-2012 |
Spíše bych to viděl na dveře blbě zavřené, které se snadno přehlédnou a centrál je nezavře Tak on tu jistý T.H. už 26.7.2016 napsal: "Jenže tenhle případ pravděpodobně bude (i podle náznaků ve výrocích ČD-mluvky) jiný - to BDs blokovací zařízení nejspíš mělo, ale dveře nebyly před odjezdem řádně uzavřeny." (V té době se Dráhoadvokáti zbytečně věnovali obhajobě možnosti odebírat blokovací zařízení a zavinění podle SPPO.) Takže odkud jste právě vylezl, milý anonyme, když "jste to říkal" už před čtrnácti dny?
informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu
|
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1002 Registrován: 10-2012 |
T_._H_.: Hned od zveřejnění této nešťastné události se zde pokoušíte dokázat i spoluvinu ČD (u matky je nezpochybnitelná, vyvinit ji nelze), že nezajistily a nezkontrolovaly před odjezdem vlaku řádné uzavření dveří. Policie ale podle záběrů kamer dospěla k závěru, který jste neočekával. Viz „Dvéře Čtvrtek, 04. srpna 2016 - 10:41:58". |
|
Starý Vlk
|
|
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Ovšem holým faktem stále zůstává to, že postup matky s dvěma dětmi,tak jak se píše v dnešní i dnes, byl opravdu nezodpovědný. Je to obrovská tragédie, ale pokud by rodiče (byl tam i otec) brali na záchod děti po jednom, stát se to nemuselo. Nebyl jsem tam, jen jsem četl vyjádření v médiích, podle kterého je tohle poslední vyšetřovací verze. Prostě malé dítě zůstalo na představku vozu samo, matka s druhým dítětem byla v kabině WC. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3744 Registrován: 8-2012 |
Policie ale podle záběrů kamer dospěla k závěru Jaká policie, jaké kamery? Tohle všechno je pořád jen na úrovni píár ČD (DIČR a PČR "žádné závěry oficiálně nesdělili, protože mimo jiné čekají na odborné posudky"), které to dávkují do tisku a tlače tak, aby se mediálně vyvinily (nejdřív matka a blokované dveře, pak dobíhající a špatně zavřené). Proč nejste ve své zaťatosti schopni připustit, že dveře vlaku, které se za jízdy zničehonic otevřou, aniž by o tom kdokoli věděl (včetně vlakoše hned někde vedle v hytláku), jsou prostě PRŮSER? A to přitom nejsou ojedinělé případy, jen to naštěstí jen ojediněle končí smrtí tříletého děcka...
informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu
|
|
Vyšehrad_2014
|
|
|
Neregistrovaný host 5.102.48.3 |
Tak po skoro dvou letech tu máme závěrečnou zprávu Drážní inspekce k nehodě ve výhybně Praha Vyšehrad: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Vysehrad_140917.pdf |
|
Schneider_Z
|
|
|
Neregistrovaný host 46.167.220.73 |
Bram:Viz můj předchozí příspěvek. Nemá cenu z něčeho nekalého obviňovat strojvedoucího [wink]. No, když se na to video podívám líp, vidím, že v vagón má v brzdových válcích 3,8 baru, a 714 je vzdálená dobrých, kolik.....300 metrů? 200? Dejme tomu. Další důležitou věcí je, že v případě roztržení soupravy, se mašině okamžitě vypustí hlavní potrubí a OL-2 je tedy neučínná, i při jejím mačkání. Navíc "kráva" má dobrých 70% v "Pčku", možná i přes. Dost silně pochybuju, že by ta "kráva" dojela až pěkných minimálně 200 metrů od vlaku. Nikoho z ničeho nekalého neobviňuju, jen by mě zajímalo, jak to fíra udělal..... |