Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 6-2015 |
No, tak si přece jen asi vybrali to nejmenší zlo. Lipenku bych do toho taky netahal, a ani přepínání z 1500 na 3000 v Praze. Do Prahy jezdily i nadále stejné ss bobiny, předtím tedy se sníženým výkonem. Pokud vím tak jen změnili polaritu napětí v troleji a vyměnili staré izolátory které nevyhověly použití pro dvojnásobné napětí. A jak jsem psal, když už se to teda bude dělat, nesmí dojít ke stavu že se to někde zasekne na nedostatek peněz. Pak tam bude na 10 a více let nějaký paskvil, druhý Púchov. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8205 Registrován: 3-2007 |
Taky o 1,5/3kV nepíši . Ono asi dost zdejších čtenářů četlo čtyřstranu od pana Pohla v Dráze, jak je nutno..atd. Pana P. si velmi vážím, je to odborník, ale prostě je nutno rozhodnout v konkrétním případě na základě konkrétních čísel, ne vždy je dodržení teoretických pouček a pravd za každou cenou faktickou výhrou (zde provozní i ekonomickou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 6-2015 |
Taky jsem psal - Nové měnírny to utáhnou s prstem v nose, nebo v usměrňovači, tak v čem je problém. Buď nechat jak to je - i stát si to vybral - nebo když do toho jó budou chtít jít, tak nejdřív motivovat dopravce k náhradě ss vozidel za 2S/3S. Ale ss tady bude ještě hóóódně dlouho. Zvlášť teď když tady budou všechny napáječky nové. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 6-2015 |
Já vím. Žádný článek v Dráze jsem nečetl tak nevím co tam bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 6-2015 |
Apollo, jak máte podložené a vypočtené ty 3 MW ztrát na ohřev troleje? A ještě jednou - VYUŽIJE na tom vlaku lokomotiva CELÝ svůj výkon a po jak dlouhou dobu? Pročpak prastaré měnírny vypadávaly zpravidla při rozjezdu těžkého nákladního vlaku? (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4064 Registrován: 9-2011 |
Při rozjezdu (zvlášť pokud byl na vlaku jeden šestikolák) nevypadávaly, anebo to byla souhra náhod. Já bych spíš hádal, že vypadly při přechodu na 2. paralel někde poblíž měnírny. Podobně na Okruhu - když jsme rozjížděli se 151.008 vlak složený z 22 lůžkových vozů, tak pohoda. Když jste se ale pokusil přejít na paralel ve východním oblouku nebo na rovince před dopravou, tak zaručeně prásk. Muselo ze přecházet nejlíp "u pumpy", to měnírna ustála. No a pak je ještě drobnej rozdíl v odběru při rozjezdu odporovýho škopku a mašiny s pulsní regulací či 3-f motory. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 6-2015 |
Tak v to případě byl můj známý pořádná "nadílka" pro Elektroúsek. Nebo tam muselo ještě něco jet, holt měl asi štěstí. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
22michal
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
A.L.: u pumpy je kde? Předpokládám správně, že je to někde dál od "napájecího bodu"? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4066 Registrován: 9-2011 |
"U pumpy" je zhruba ve dvou třetinách (směrem po kilometráži) západního oblouku. Tzn. z pohledu měnírny je to "u protinožců" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7900 Registrován: 9-2002 |
Při rozjezdu (zvlášť pokud byl na vlaku jeden šestikolák) nevypadávaly, anebo to byla souhra náhod. Já bych spíš hádal, že vypadly při přechodu na 2. paralel někde poblíž měnírny. Podobně na Okruhu - když jsme rozjížděli se 151.008 vlak složený z 22 lůžkových vozů, tak pohoda. Když jste se ale pokusil přejít na paralel ve východním oblouku nebo na rovince před dopravou, tak zaručeně prásk. Muselo ze přecházet nejlíp "u pumpy", to měnírna ustála. Jeden z veteranu mi kdysi vykladal, ze na sestikolaku pokud mozno na druhym paralelu necpat sunty v blizkosti menirny v Bechovich. Za sebe muzu dat podobnou story, kdy jsem v dobe predokoridorovy vyjizdel s 1 x 163 a +/- 1500 tun naklad z Roztok smerem na sever (tam je taky menirna) a kdyz jsem to zkusil trochu svizneji rozjet, tak jsem taky shodil menirnu. Pres stanici bylo 50, nekde pred zastavkou Zalov pak 90. Stavalo se to v rychlosti kolem 65 - 70 km/h, tj asi v dobe, kdy ta masina nejvic zere (2x1000 A - to neni "tabulkovejch" 3480 kW, ale skoro dvojnasobek.) Stalo se mi to nekolikrat - pak uz jsem si daval pozor a necpal tam ten PT tak vysoko/rychle. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8209 Registrován: 3-2007 |
Agente,jo, zajímavé. Jen bych dodal, že rovnice 1000A v paralelu = 6MW můžu počítat u odporovky, ne u pulsní mašiny (kde dám při zabrzděné přídavné při stání třeba 2X500A, ale sběračem teče třeba 50A. Samozřejmě okolo těch 65-70 km/h jsou ty pulzáky otevřený hodně, jestli wono to nebyl spíš neseřízený přechod na "horní stovku", to je tak 67 km/h plus ¨mínus (podle napětí troleje). Ono se, pokud to dělalo problém, vyplatilo stáhnout okolo těch 65-70 km/h trakční proud a pak zas přidat, pak šlapala bezva (a hučela jak piliňáky ). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5401 Registrován: 8-2007 |
K6S31ODR :A ještě jednou - VYUŽIJE na tom vlaku lokomotiva CELÝ svůj výkon a po jak dlouhou dobu? Tak nejsem fyzik,jak jsi správně podotknul v některém z minulých příspěvků,ale vztahy výkon/rychlost/síla je učivo základní školy a tu jsem absolvoval s úspěchem.Tak Ti to spočítám. Dosadím-li si do té rovnice výkon Vectrona /380 6400 kW a tažnou sílu 200 kN(trochu omezenou,protože to trochu klouže),vychází mi ,že maximální výkon dosáhne při rychlosti 115 km/h a pak již bude jeho tažná síla klesat,protože výkon bude se zvyšující se rychlostí pro udržení tažné síly nedostatečný. Takže příkon 7MW bude cucat vždy při zrychlování od 115-160 km/h. jak máte podložené a vypočtené ty 3 MW ztrát na ohřev troleje? Ztráty až 30 procent ve vedení jsou zmiňovány v článku ŽM o rekuperaci a měření spotřeby proudu na Slovenských drahách.Tam je problém,komu ty ztráty naúčtovat,protože jsou proměnné a závisí na odebíraném proudu,vzdálenosti od měnírny.. Spočítat by se to dalo(průřez vodičů,materiál vodičů,aktuální proud,teplota vzduchu,výchozí teplota vedení),ale moc přínosné to není,protože vzdálenost,proud se stále mění a tím i hodnota ztrát. Jednodušší je změřit odběr lok a výkon měnírny.Rozdíl jsou ztráty ve vedení a u ss trakce jsou 10x větší,než u střídavé. (Příspěvek byl editován uživatelem Apollo 17.) |
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4648 Registrován: 5-2002 |
Mladějov Takhle velká akce se má rozjíždět, až je-li (odborně)jasno, a ne kvůli tomu, že si někdo (třeba Petr Šimral) pořídí nové mašiny a jinak je mu jedno, co to bude státní rozpočet stát a jaké problémy to jiným (ČDC,ČD, ale třeba i AWT a dalším menším dopravcům) přinese. To myslíte skutečně vážně? Jakože byste tu nejraději viděl nadále v provozu 50 let starý škopky, bez jakýchkoli investic do nových mašin? Bavíme se stále o té samé železnici v roce 2016, která má odpovídat na nějakou reálnou poptávku po dopravě? Těch 20 nových 386 vidím jako jeden z mála světlých momentů a malý doklad toho, že nákladní železnice ještě u nás má jakousi perspektivu. Vaše starost o provozovatele dávno odepsaných strojů je velmi dojemná, ale na rozhodování jak naložit se stejnosměrnou trakcí tohle skutečně mít vliv nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7156 Registrován: 5-2002 |
Vaše starost o provozovatele dávno odepsaných strojů je velmi dojemná, ale na rozhodování jak naložit se stejnosměrnou trakcí tohle skutečně mít vliv nebude. Děkuji za ochranu. I v případě, že bychom omezili proud vstupující do lokomotivy třeba na 1000 A (naše max. je 2200 A) by problémy nastaly stejně. Doprava na koridorech strmě stoupá. Nákladní doprava za rok 2015 vzrostla sice jen o šest procent, ale hlavní je její přemísťování na koridory. K tomu je potřeba zmínit taktéž výrazný nárůst osobní dopravy na páteřní trati Praha - Ostrava. |
Dj_cargo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1889 Registrován: 11-2005 |
Takhle velká akce se má rozjíždět, až je-li (odborně)jasno Fakt nevím, co je na tomto k vyjasňování. Prostě možnosti ss systému se už dávno vyčerpaly a je potřeba ho začít utlumovat a likvidovat. Doprava na koridorech strmě stoupá. Nákladní doprava za rok 2015 vzrostla sice jen o šest procent, ale hlavní je její přemísťování na koridory. K tomu je potřeba zmínit taktéž výrazný nárůst osobní dopravy na páteřní trati Praha - Ostrava. No jistě. Už včera bylo pozdě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5403 Registrován: 8-2007 |
I v případě, že bychom omezili proud vstupující do lokomotivy třeba na 1000 A (naše max. je 2200 A) by problémy nastaly stejně. To bys vydal rozkaz pro vaše vlaky trvale "Jeďte na sériové spojení? Také se mi "líbí" přehnaná starost o dopravce s 50 letými keply,které půlku doby stojí někde ve šturcu než vyjedou, před opravdu funkční a spolehlivou dopravou se soudobými stroji. Každý systém se musí přizpůsobovat změněným podmínkám aby obstál.Stejně tak železnice.Buď bude konkurenceschopná a žádaná,nebo z ní bude víkendová atrakce,jako již nyní je část lokálek,kde jezdí jen nostalgické vlaky. Nebudou-li peníze na údržbu a obnovu,skončí jako atrakce bez dopravní funkce. (Příspěvek byl editován uživatelem Apollo 17.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 4-2009 |
P.Š., Dj_cargo: Už je na dobré cestě i vyřešení čtyřkolejného problému ÚnO - ČT plus celá akce VOCHOC. Doufám pevně,že to bude i přes Hradec ve střídavé trakci.Totéž ten ostrovní provoz na pravobřežce, ve středu na MD na tom setkání nákladní dopravy to otevřu, pokud ne nikdo jiný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4068 Registrován: 9-2011 |
Ty ztráty 30% jsou teoretické maximum (celý odběr na konci úseku), v praxi to bude menší, protože odběr bude rozdělený rovnoměrněji. Tam je problém,komu ty ztráty naúčtovat,protože jsou proměnné a závisí na odebíraném proudu,vzdálenosti od měnírny. ... Jednodušší je změřit odběr lok a výkon měnírny. Rozdíl jsou ztráty ve vedení Jedna mašina má příkon 1000 kW, druhá taky 1000 kW, výkon měnírny je 2500 kW. Ztráty sice jsou 500 kW, ale jak je rozúčtuješ mezi obě mašiny? Pokud je jedna hned u měnírny a druhá na konci úseku, tak všechny jdou za tou druhou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 12-2007 |
Quenya: Pokud by úsek Libice (mimo) - Sány - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Újezd u Chocně byl elektrizovaný ve střídavém systému, potom by měl být také úsek Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice-Rosice nad Labem také elektrizován ve střídavém systému, s tím, že by se mohla zvážit současně i elektrizace tratě Jaroměř - Trutnov, popř. také úsek Týniště nad Orlicí - Letohrad, a posoudit, zda pro dopravu aut z automobilky v Solnici je ekonomicky vhodné elektrizovat i trať Častolovice - Solnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5405 Registrován: 8-2007 |
A.L.:Pokud je jedna hned u měnírny a druhá na konci úseku, tak všechny jdou za tou druhou... Přesně tak.Potom je přesné měření měřáky spotřeby na lokomotivě jen šaškárna,protože jeden by zaplatil spotřebovaných 1000 kW a druhý 1500 kW,i když lokomotiva spotřebovala také 1000 kW. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2047 Registrován: 5-2002 |
Aha. A ta první mašina je trvale blíž k měnírně a ta druhá dále? Neměří a neúčtuje se přeci okamžitý příkon, ale spotřebovaná elektrická práce (příkon za čas). Je to stejné jako s měřením tepla nebo vody v obytných domech - fakturační měřidlo je na patě domu (v tomto případě na výstupu z měnírny/napáječky) a bytová měření (v tomto případě elektroměr na lokomotivě) slouží ke stanovení toho, v jakém poměru se dodané teplo/voda (u lokomotiv elektrická práce) rozúčtuje na jednotky. Ztráty holt jsou zahrnuté v ceně tak, aby byly pokryty. Absolutní spravedlnost stejně neexistuje :-). |
22michal
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Johny11- přesně tak, přece stejný postup je i u distribuce do domácností. Každý zaplatí součet toho, co mu proleze přes elektroměr a nějakého navýšení, které hromadně (tudíž ne spravedlivě) zahrne ztráty. Přitom by to u těch domácností bylo vcelku jednodušší, asi těžko má někdo barák jeden den v Nymburku a druhý den mezi Břeclaví a Přerovem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5408 Registrován: 8-2007 |
Neměří a neúčtuje se přeci okamžitý příkon, ale spotřebovaná elektrická práce (příkon za čas) No to je už nyní-podle hmotnosti vlaku,druhu vlaku se účtuje spotřeba el.energie i bez elektroměru. To měření el.energie jsem tady uvedl jen z důvodu,abych odpověděl na otázku,kde jsem vzal,že ve vedení ss trakce jsou až 30 procentní ztráty. (Příspěvek byl editován uživatelem Apollo 17.) |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
...přes Hradec ve střídavé trakci... Hoši, co hulíte? "Doprava na koridorech strmě stoupá. Nákladní doprava za rok 2015 vzrostla sice jen o šest procent, ale hlavní je její přemísťování na koridory. K tomu je potřeba zmínit taktéž výrazný nárůst osobní dopravy na páteřní trati Praha - Ostrava." Když jsem se narodil, byl na hlavních tratích ještě nesčetněkrát hustší provoz, a šlo to i na tom stejnosměru. Buď bude konkurenceschopná a žádaná,nebo z ní bude víkendová atrakce,jako již nyní je část lokálek,kde jezdí jen nostalgické vlaky. Pokud půjdem stejnou cestou jako bratia, tak s velkou pravděpodobností půjde naše železnice do velice rychle, a nakonec budem rádi, když z ní zůstane jen ta víkendová atrakce. A pokud někde na severu drátují nové tratě, tak nevidím nic špatného na to, že v DC. Ještě aby to bylo naopak. Jediný, s čím souhlasím, že Šumperk - Kouty jsou peníze spláchnutý do záchodu, ale to jsou bez ohledu na napájecí soustavu. Jak už bylo řečeno: Dostavme koridory včetně uzlů, zkapacitněme páteřní tratě popř. udělejme pořádné odklonové trasy, dodělejme obnovu vozového parku (a kromě některých panťáků na severu berme opravdu jen ty 2-3 systémové loko a jednotky) včetně dieselu (120-140 se dá jet i bez drátů, jen bohužel ne u nás - maximálně jen v pár výjimečných případech). Pak, až to bude, můžeme řešit, jestli předělat nebo nepředělat (v té době už beztak půjdou izolátory z 90. let a kolem roku 2000 do kytek, nové měnírny už budou mít taky svoje odslouženo, ešusy zrovna tak). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 12-2007 |
Honza-St. Uvidíme, jak si bude vést elektrizovaná trať do Kout. Faktem je, že to může být využita lyžaři nebo turisty z Olomouce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7157 Registrován: 5-2002 |
Když jsem se narodil, byl na hlavních tratích ještě nesčetněkrát hustší provoz, a šlo to i na tom stejnosměru. Nezapomeň taky na rychlost. Náklady už nejezdí čtyřicet a rychlíky devadesát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 11-2005 |
Když jsem se narodil, byl na hlavních tratích ještě nesčetněkrát hustší provoz, a šlo to i na tom stejnosměru. Jo, to byl Šemík ještě hříbě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7901 Registrován: 9-2002 |
Jen bych dodal, že rovnice 1000A v paralelu = 6MW můžu počítat u odporovky, ne u pulsní mašiny (kde dám při zabrzděné přídavné při stání třeba 2X500A, ale sběračem teče třeba 50A. Sberacem nejde 2000 A, ale 1500 A (odhadem) klidne jooo. Samozřejmě okolo těch 65-70 km/h jsou ty pulzáky otevřený hodně, jestli wono to nebyl spíš neseřízený přechod na "horní stovku", to je tak 67 km/h plus ¨mínus (podle napětí troleje). Na horni stovku to nebzucelo. Rachlo to tesne predtim, nez se to melo prepnout. O dva kilometry dal horni stovka sla dat bez problemu.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1247 Registrován: 12-2007 |
Možno som to prehliadol, ale nenašiel som tu odpoveď na otázku, ktorá je podľa mňa najzásadnejšia: Koľko rokov dopredu treba dať dopravcom vedieť, že na trati X-Y dojde ku zmene? Aby mali čas sa na tú zmenu pripraviť. Je 10 rokov málo? Alebo sa má čakať až posledný doravca vyradí poslednú Bobinu a potom to rozbehnúť? |
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4650 Registrován: 5-2002 |
Tohle nikde zatím není stanoveno. U ETCS máme migrační období minimálně 5 let. Asi by odpovídalo dobrým mravům, kdyby něco podobného bylo i u přepínání trakce. Samozřejmě je řeč o jednotlivých traťových úsecích, nikoli o vypnutí stejnosměru en bloc. Datum konečného přepnutí bude skutečně hodně daleko. Předpokládám, že rámcový harmonogram bude jednou obsažen v implementačním plánu TSI ENE, stejně jako v případě ERTMS. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1248 Registrován: 12-2007 |
Takže veľa kriku pre nič? Mimochodom ani ten Púchov nebol zo dňa na deň, ale niekoľko rokov dopredu avízovaný. Tak sa najprv dohodnite, že napr. min 10 rokov a potom sa mydlite medzi sebu ďalej... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 11-2012 |
Stejně závidím Slovákům ten Púchov. U nás se např. trať 300 bude ještě 30 let zdvojkolejňovat na papíře, než se konečně kopne a oni jasně ukázali: "Podívejte, prostě to přepnem a tak to bude!" I když si tam teď vytvořili ostrov a přetnuli jednu štreku, tak jasně ukázali, že na to maj gule a opravdu to myslí vážně. Schválně můžeme uzavřít sázku co bude dříve, jestli střídavé Slovensko, nebo dvojkolejná třístovka. Já sázím na Slováky.
Tož to by mě zajímalo, kdo je to ta Selfie, že si ju všeci chcou fotit...
ČMŽO Elektronika. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5419 Registrován: 8-2007 |
I když si tam teď vytvořili ostrov a přetnuli jednu štrekuI když si tam teď vytvořili ostrov a přetnuli jednu štreku No takových míst by bylo při změně napětí i u nás mnoho,protože tam žáden ostrov nevznikl,ale byla prodloužena střídavina od Bratislavy až za Půchov. To samé by vzniklo při reelektrizaci z Prahy na východ např. v Kolíně(nebude-li předělána trať od Nymburka a dál na Třebovou) a mnoha dalších uzlech. Pokud si někdo nemyslí,že se napájení přepne v den D v celé síti. |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Prej nevznikl ostrov. Na čem jedeš? Já to chci taky. Ostrov vznikl, uprostřed jižní větve někdejšího 1. hlavního tahu je díra a spousta vlaků naprosto zbytečně přejíždí z DC na AC a po 1-2 km zase na DC. Kolín, to je ještě lepší nápad. Všude okolo stejnosměr, nejbližší styk je sice za rohem v KH, ale není naprosto žádný důvod tu střídavinu protahovat dál (naopak bych v případě elektrizace KH - KH město uvažoval o posunutí styku na úsek KH - Čáslav). Pokud by se tam udělalo to, co v Púchově, tak by to byl konec českých železnic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 12-2007 |
A ja sa zas spýtam, aká je už akceptovateľná dĺžka ostrova? Keby ten strov nebol 1-2 ale 10-20 km, bolo by to lepšie? O koľko vlakov by prepriahalo menej? Kedy sa to malo na ŽSR prepnúť? A keď bude (vraj) v roku 2020 hotový uzol Žilina, tak zase iba vznikne ostrov na severnej vetve niekdajšieho 1. hl. ťahu... ZA - KnK nie je pripravené na 25 kV a keby aj, po št.hr. koridor hotový nebude. Varín - Vrútky je čerstvo po reko zvršku, tam sa tak skoro s koridrizáciou nezačne... Ako sa teda chcete tým ostrovom povyhýbať? Čakať 20 rokov kým sa dojde do Košíc? A keď sa tam vobec nedojde? |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Na to je jednoduchá odpověď: Pokud vůbec něco takového provádět, tak napřed opravdu dovést koridor až do Čiernej nad Tisou (a po hranici Mosty/Čadca), přetrolejovat či upravit ostatní DC tratě a nakoupit potřebný počet vícesystémových vozidel. Teprv pak se to může rozjet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1251 Registrován: 12-2007 |
Aha. A teda v rámci koridorizácie postaviť nové meniarne? P.S.: už nejaký ten rok sa vie, že styk sústav bude pri Strečne. Koľko dopravcov bude v roku 2020 na to pozerať jak teľa na nové vráta? (Příspěvek byl editován uživatelem tratovak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4076 Registrován: 9-2011 |
aká je už akceptovateľná dĺžka ostrova? Taková, která je technicky opodstatněná. V tomto případě třeba úsek Horní Lideč GR - Pú (vč.), který by umožnil eliminovat měnírnu v Pú. Samotný Pú je jen a pouze šprajc, technické opodstatnění nemá. Tím spíš, že nějaký čas fungovala střídavá trolej v pohodě stejnosměrně. Tak mohla fungovat klidně ještě pár let, až se připraví návazné úseky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6510 Registrován: 5-2007 |
Aleš_Liesk.: Púchov je hlavne taký šprajc, že niekto napísal projekt na eurofondy tak, že tam 25kV proste muselo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5421 Registrován: 8-2007 |
A teda v rámci koridorizácie postaviť nové meniarne? Tak se to dělá v české republice.Ani se nemusí stavět koridor. Přes stanici Oldřichov u Duchcova se jede pomalou 30 km/h na obou zhlavích,ale je tam fungl nová měnírna za 300 milionů. Honza_st:a nakoupit potřebný počet vícesystémových vozidel. No ta stará vozidla asi notně zředí ETCS . |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Tratovak: To není potřeba, pokud nebudou v havarijním stavu. Pokud nás od dne D dělí pár desetiletí, tak je to stejně jedno, pokud méně let, tak se prostě udělají provizorní měnírny. P.S: S tím rokem 2020 bych byl opatrný. Púchov taky původně předpovídali o pár let dřív. Podle mě to nebude před rokem 2025 a nejspíš i 2030 (vzhledem k současné situaci v Evropě o opaku pochybuju). Apollo 17: No ta stará vozidla asi notně zředí ETCS. A místo nich pojede co? Koňka? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1252 Registrován: 12-2007 |
Ja roku 2020 tiež neverím, ale končí OPD a je stanovený cieľový GVD 2020 - keď bude politické zadanie, stihnúť sa to proste bude musieť, aj keby sa pri tom všetci pototo... Aleš Liesk. - to s tou technickou opodstatnenosťou sme si vysvetlili už posledne. Mňa to teraz zaujíma z pohľadu dopravcov - keď tu niektorí diskutujúci argumentujú, že by to pre tých menších bolo likvidačné a pod. Čiže opäť: 1) koľko rokov dopredu by mali byť dopravcovia informovaní? 2) aké dlhé "ostrovy" sú pre dopravu už akceptovateľné? Neviem ako je to na ŽSR, ale v tomto počítam to bude podobné ako na SŽDC - pozastávky z ceny diela 10%. 5% sa uvoľní po odsránení "vad a nedodělků" a 5% po záruke. A neprepnutie na 25 kV by asi bol dovod podržať tých 5%, nehladiac na to, či by sa záruka na 25 kV nezačala počítať až od prepnutia... A pokiaľ ma RAMka neklame, tak povodný zámer bol, že sa s Púchovom prepne aj trať na hranicu. Ale nevydalo... Či to súvisí s tým, že národne zdroje sa museli presunúť neplánovane na Trenčín, neviem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5424 Registrován: 8-2007 |
Honza_-_St.:A místo nich pojede co? Koňka? No to si provozovatel vozidla bude muset rozmyslet,zda bude montovat do 50 let starého vozidla zařízení za 10 milionů(což je cena vyšší,než těchto starých vozidel),aby mohl na trať Kolín-Břeclav,nebo si připlatí s perspektivou provozu na dalších 40 let. Provozovatel infrastruktury zamýšlí po spuštění zabezpečovače ETCS migrační dobu(provoz vozidel bez tohoto zabezpečovače) 5 let a pak zákaz provozu těchto vozidel. A to bude určitě dříve,než nějaké přepínání trolejí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4079 Registrován: 9-2011 |
Trat: ad 1) jakýkoliv údaj menší než 50 let může být napadnutelný argumentem "včera jsem si koupil novou mašinu a její životnost odhaduju na 50 let" . Nicméně prakticky bych to viděl na 20 let. Zvlášť moderní mašiny jsou modulové koncepce a jde je i celkem zásadně překopat (byť to bude stát peníze, peniaze a peněži). Po 20 letech je mašina zralá na generálku, při které se to dá udělat. Ad 2) jak jsem psal výše. Jako dopravce bych viděl samotný Pú jako šprajc (byť asdf uváděl argument, ovšem pořád si umím představit, že by bylo řešitelné nechat tam 1/2 až 1 peron a 2 zadní koleje ss), pokud by to bylo až na hranice, tak bych se s tím smířil. Někde se prostě začít musí a ucelený úsek má opodstatnění. Honza: A místo nich pojede co? Koňka? Ne, buď staré vozidlo s ETCS, nebo nové vozidlo s ETCS, nebo nic (= jinej dopravce, kterej vozidlo s ETCS má). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1253 Registrován: 12-2007 |
Ad2) - tá predstava ponechania časti v ss nekorešponduje s tým argumentom asdf a už vobec nie s argumentom pozastávka/záruka... Dobre. Povedzme, že 20 rokov. Keď teraz SŽDC vyhlási, že v roku 2036 niečo/všetko prepne na 25 kV a potom to nestihne/neprepne, bude sa niekto krútiť, že zbytočne kúpil drahšiu mašinu? P.S.: a prečo by koň za sebou nemohol na voze ťahať mobilku ETCS? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5425 Registrován: 8-2007 |
A.L.: Po 20 letech je mašina zralá na generálku, při které se to dá udělat. Ale tak to na Slovensku proběhlo.Nové se kupují již dlouho dvousystémovky(671) a ty dvacetileté prošly/procházejí reko(163,362/3).Osobka má jen pár stejnosměrných mašin před reko na dvousystém a Cargo dvojičky,kterým táhne na čtyřicítku a do té padesátky dojezdí z východu po Tepličku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4081 Registrován: 9-2011 |
Trat: ad2) to je holt, jak říkával nebožtík pan šéf, vítězství teorie nad praxí . Kdyby se v r. 2036 nestačilo přepnout, tak soukromník rozhodně nadávat nebude, protože, maje vícesystémové mašiny, je bude od začátku nasazovat na obou systémech. Nezdá se mi, že by soukromník odmítnul zakázku třeba do Bratislavy (Budějic, Plzně) jen kvůli tomu, aby pak mohl nadávat, že má vícesystémovku a druhý systém je tam zbytečně a ještě ho nepoužil. Naopak, bude mít konkurenční výhodu, že nebude omezený na jeden systém. A17: na Slovensku to pochopili, u nás ještě ne . A pak bude velké divení, co s těmi ss pantery a ss elefanty, však by ještě mohly X let jezdit, kdyby nám "najednou" nezměnili trakci na střídavou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 12-2007 |
AL: 1) nemusí sa krútiť iba súkromník 2) nie každý súkromník potrebuje konkurenčnú výhodu vo viacsystémovosti Dobre. A čo ostatní? Je 20 rokov adekvátna doba? Aby Dvojičky nedostali vo Vrútkach príprah, ktorý sa odpojí v Kysuckom Novom Meste... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4569 Registrován: 9-2005 |
Tak elefanty jsou už pomaličku také zralé na reko, první byly už v roce 2007. Výměna interiéru, vzduchotecniky aj trakce by se snesla, vždyť jízda v prvních dvou sériích už je docela bída díky nedostatečné údržbě. To trafo by se do ešusu snad vešlo,ne? No a ss pantery a nové ss mašiny snad už nikdo kupovat nebude, nebo se mýlím?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4570 Registrován: 9-2005 |
Ale co se týče Dvojiček, tak co pozoruji od tetičky ve Smižanech tak jsou stále hojně nasazovány. Jak hodlá ZSCS řešit jejich náhradu? ČD-C snad už pochopilo, že moderní vozidlový park je jednou z podminek úspěchu na tak vysoce konkurenčním trhu, jakým nákladní doprava je.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4651 Registrován: 5-2002 |
K tomu migračnímu období - stanovit ho na 20 let bych považoval celkem za zhůvěřilost. Tam by bylo akorát skoro na 100% jistý, že takhle přesně to nebude, protože v takto dlouhém horizontu může nastat příliš mnoho nepředvídatelností. Tohle bude relevantní tak pro ten rámcový celosíťový harmonogram. Problematiku vozidel bych obecně za tak zásadní neviděl. Vzhledem k tomu postupnému přepínání bude dost příležitostí ještě použitelná ss vozidla přesouvat do jiných lokalit. Hlavně v případě osobky je naprostá většina výkonů v závazku, takže to přímo dopravce až zas tak zásadně pálit nemusí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 854 Registrován: 12-2007 |
Teď uvedu trochu provokativní nápad. A co místo našich systémů postupně zavést německý a rakouský systém a začít od hranic u Dolního Žlebu, Břeclavi, Českých Velenic a Horního Dvořiště. A pak bychom nemuseli mít žádná třísystémová hnací vozidla, ale pouze jednosystémová. A možná, že by potom Škoda Transportation byla vážnou konkurencí se svými produkty na německých a rakouských tratích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5431 Registrován: 8-2007 |
Wagon: A pak bychom nemuseli mít žádná třísystémová hnací vozidla, ale pouze jednosystémová. Což by skoro nic nepřineslo (v ceně těch vozidel). -Nejlevnější jednosystémové vozidlo je stejnosměrné-nemá trafo a usměrňovač. -Dražší je střídavé na 25 kV-má menší a lehčí trafo(protože 50 Hz) a usměrňovač. -Podobně střídavé na 15 kV-má těžší a větší trafo(protože 16,7 Hz a usměrňovač. Střídavé vozidlo na 15 kV lze celkem levně upravit i na 25 kV(odbočky na sekundáru trafa) i 3 kV=(dosazením indikace,vypínače a další bižuterie). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4086 Registrován: 9-2011 |
Qěcy: první ešus začal jezdit s lidimama už v r. 2000 (to jen na upřesnění). Jinak já si umím představit reko 131 na 331, je to mašina mechanicky velmi podobná řadě 163, a ta se na 363(.5) či 361 překopat umí (stejně z původní mašiny zbyde víceméně jen ta ulita). Otázka jen je, jak moc je hlavní rám shnilej. Sice jsem někde chytil info, že prý hlavní rám 131 je "slabší" než u 163/363, a že by teda mohl být problém s umístěním trafa, ale nechal bych to na odborníky, jak to doopravdy je (včetně posouzení, jestli by do dvojčete nestačila "slabší" trafa, třeba 2 x 2500 kW namísto 2 x 3500 kW (prosím neřešme teď vztah kW vs. kVA)) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6519 Registrován: 5-2007 |
Aleš_Liesk.: Výkon jednej sekcie je 2x2240kW. Rám je vraj moc slabý, preto sa uvažovalo s experimentami ako pridanie tretieho dielu (s trafom) alebo gigantickým spínaným zdrojom, ale vyzerá to, že definitívnym riešením bude to najjednoduchšie a najlacnejšie (dokonca až v záporných hodnotách), tzn. že sa proti určitému obnos peňazí napatrónuje logo nejakého poľského dopravcu... |
Vechtr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 12-2015 |
Při dnešním vývoji polovodičové techniky je klidně možné, že za pár let ten spínaný zdroj na 25 kV nebude nic gigantického a v mašinách službu udělá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4091 Registrován: 9-2011 |
Spínaný zdroj na 15 kV měl tuším Siemens na křídovém papíře už před 10 či 11 lety. Stejně tak měl Voith na papíře rekuperaci na HD přenosu a ATdranc (či kdo) přídavný parní stroj, kde vodu vařili výfukovými plyny. Vše bylo ve stádiu funkčních vzorků, sériová výroba očekávána do dvou-tří let. Poslední dobou jsou ty roky nějaký dlouhý, to za mejch mladejch let... |
Vechtr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 12-2015 |
Tak mezi přídavným parním strojem a měničem na 25 kV je určitý rozdíl. V poslední době se objevila spousta nových materiálů, které ten měnič můžou klidně přivést k realizaci, navíc se bavíme o stavu za x desítek let. Před třiceti lety by i pitomý současný počítačový zdroj taky zněl jako nesmysl. |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Vechtr: chápu správně, že hypotetický měnič by byl AC/DC z 25kV/50 Hz na 3 kV ss? Něco takového by teoreticky fungovat mohlo, ale EMC by asi bylo problém. Rovněž ovlivňování kolejových obvodů by asi dalo zešedivět mnohému vlasu technikovu |
Vechtr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 12-2015 |
Pokud by ta mašina stačila jednosystémová, tak by tam ten 3 kV mezistupeň možná ani nemusel být. |