Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Lanové dráhy a vleky předcházející | další

Lanové dráhy a vleky

dolů
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Archiv diskuse Lanové dráhy a vleky do 25. 08. 2016 soukupivo 60 1  25-08-16  22:31
   autor příspěvek
Gemer24
Neděle, 28. srpna 2016 - 17:12:47  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 V svojej štúdii rozpisujem konštrukciu, technické parametre a históriu týchto gemerských lanoviek:
Železník (Sirk) - Likier,
Železník - Tisovec,
Tisovec - Grilka,
Železník - Chyžná Voda - Nandráž,
Sirk - Lubeník,
Hačava - Burda,
Lubeník - Teplá Voda,
Hrádok - Štítnik,
Rožňavské Bystré - Rožňavabaňa,
Malý vrch - Rožňavabaňa,
Luciabaňa - šachta Rúfus,
Stratená - Dobšiná - Mlynky,
Dobšiná - Schwarzenberg.
To sú všetky mne známe nákladné banské lanovky na Gemeri, aj keď viem, že niektoré mi možno unikli. Napríklad spomína sa aj lanovka Klenovec - Borová a Klenovec - Hnúšťa, ale archívny materiál mi v banskom archíve v Banskej Štiavnici nevedeli poskytnúť, lebo sa stratil. Ďalej nejasná mi je aj lanovka Dobšiná - Vlachovo niekedy z roku 1944, neviem o nej ani či bola nakoniec postavená ale plány som videl.Budem rád, ak mi môj zoznam doplníte. [happy]
Cogwheel
Pondělí, 29. srpna 2016 - 15:00:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4182
Registrován: 1-2012
 Pokud znáte i to maďarské arcidílo (Eisele,1907) - lze též volně stáhnout z netu, tak nemám co dodat. Doporučuji kontaktovat přímo kolegu "Vagoneta", co všechno zná a co fyzicky prošel, příp. nafotil. Email má: pribyl_jaroslav(zavináč)centrum.cz (snad se na mne nebude hněvat).
Cogwheel
Úterý, 30. srpna 2016 - 09:06:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4183
Registrován: 1-2012
 Ad "je však potrebná istá dávka znalosti maďarčiny": Podle některých indicií v seznamu literatury by autor této studie (pokud dosud žije) mohl rozumět i slovensky:
application/pdfgomor
Erc_es_Asvanybanyaszati_Muz_kozl_3_2006_Batta.pdf (560.5 k)

(ke konci je několik pěkných obrázků, ale ne z lanovek).
Gemer24
Úterý, 30. srpna 2016 - 12:55:12  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Ďakujem za kontakt, napíšem mu.
Eiseleho kniha má aj obrazovú (plánovú) prílohu, kde sú všetky v knihe uvádzané lanovky aj výkresovo znázornené. Každopádne, archívny výskum mi priniesol množstvo nových poznatkov, ktoré vrhajú na niektoré skutočnosti nové svetlo.

V štúdii, ktorú ste tu uvideli, sú 2 fotky lanoviek, jedna je fotka stanice v Hrádku lanovky do Štítnika, druhá je stanica lanovky Rožňavabaňa - Rožňavské Bystré. Tú prvú som poznal, je z Eiseleho, tú druhú nie, ale videl som podobné fotky v knihe o Bani Rožňava z roku 1990.
Cogwheel
Úterý, 30. srpna 2016 - 14:48:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4184
Registrován: 1-2012
 Je ta výkresová příloha Eiseleho knihy někde naskenovaná na netu? Já jsem si odkudsi stahoval jen 2 balíky textu (s obrázky a tabulkami uvnitř), ale že by tam byly nějaké (rozkládací?) výkresy lanových drah, si nevzpomínám. Bohužel, mé znalosti maďarštiny se limitně blíží nule.
P.S.: Až to Vaše pojednání o zaniklých nákladních lanovkách na Gemeru vyjde, měl bych o něj zájem, kolega "Vagonet" asi také.
Cogwheel
Úterý, 30. srpna 2016 - 15:06:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4185
Registrován: 1-2012
 Bohužel, pamětník lanovek a autor výše zmiňované studie, pan Štefan Batta, zemřel již v roce 2011. Zdroj: http://www.banmuz.sk/wp-content/uploads/2010/05/Muzejne_noviny_20 11.pdf
Uvedu odkaz ještě na jednu bibliografii, možná tam najdete něco užitečného: http://www.hermuz.hu/hom/images/latogatoinknak/history-journal/pd f/1_2014_2/SZLOVAK-BIBLIOGRAFIA.pdf
Úterý, 30. srpna 2016 - 22:17:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 10-2014
 Zajímavé předávání informací o Gemeri...
..ad Gemer24

Jsem rád, že mi vyšlo těch 13 lanovek. Akorát Schwarzenberk - Dobšiná jsem vedl jako "neověřenou" a za tu třináctou mám lanovku Havrania dolina - Vojtechova Osada, nákladiště úzkorozchodné dráhy. Ale nevím, zda ještě patří ke Gemeri.

Z těch neověřených:

Na www stránkách mejgemer.sk v seriálu stručné dejiny ťažby ložísk nerastných surovin v Gemeri, díl 11 vzpomíná Ing. M. Rozložník "...V roku 1930 boli železnorudné bane Skalica spojené lanovou dráhou so stanicou v Chyžnej Vode...." Tedy někdy v době, kdy by měla být zrušena lanovka Železník - Chyžná voda. Více jsem nedohledal. Nicméně v některých mapách III voj. mapování a např. na mapě systému S52 M-34-125-A je zanesena krátká lanovka ze stráně nad Chyžnou Vodou, se zakreslenýmyh lomy, přibližně k železniční stanici Chyžná voda, křižující lanovku Lubeník - Teplá Voda. Zda jde o uvednou lanovku či o jiné dílo zatím nevím.

Ve výše uvedené knize o bani Rožňava je zmínka o lanovce od drážky k dolu Gabriela k úpravni rud v Čučme. I když je v mapách zakreslená jako visutá, možná se jednalo o svážnou dráhu. V tomto jsem se již "nachytal" a tak jsem opatrnější.

Na mapě vojenského mapování sytému S52, třeaba M-34-113-B je znázorněna lanovka pravděpodobně od pražících pecí (přibližně stejné místo jako končila odbočka Mlynky dráhy Stratená - Dobšiná)k nákladišti - vlečce u ž. st. Prostredný Hámor.

Rovněž na mapách III. voj. mapování i S52 je zanesena lanová dráha z pravděpodobně vápencového lomu mezi obcemi Vidová a Slavec k drtiči u trati Plešivec - Rožňava. I když zanesena jako visutá, mohlo by však opět jít o svážnou. Nemám více ověřeno.

Ještě jsem někde narazil na zmínku o cca 100 m dlouhé lanovce od zásobárny rudy k pecím v Tisovci. Musel bych dohledat a také neověřeno.

To je snad vše. Kromě dříve uvedené lanovky v Slavošovských papírnách, uvedené v seznamu lanovek řešených v technické kanceláři Transporty. Zda byla postavena však nevím. Tentýž materiál z Transporty ještě uvádí lanovku pro Lučebné farmaceutické závody, místo realizace Likier.

Z toho dnešního stavu lanovek se mi pdařilo dohledat odkaz:
http://www.chronica.sk/index.php?option=com_k2&view=item&id=118:s tanica-lanovky-na-korimove&Itemid=377

Mám k dispozici prospekty Transporta Chrudim, kde jsou dle mého názoru i slovenské lanovky včetně Gemera. Měl bych zájem o konzultaci pro "identifikaci" některých obrázků. Asi by to ale bylo nad rámec v této diskuzi. Kontak na mne
soukupivo@centrum.cz, pokud by byl zájem.
Gemer24
Úterý, 30. srpna 2016 - 23:01:38  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Vďaka, že sa konverzácia tak rozbehla. [happy]

Tá moja štúdia by mala výjsť niekedy koncom tohto alebo začiatkom budúceho roka v ročenke Montánna história č. 8-9, potom dám o tom vedieť aj na tieto vlákna.

K Eiselemu: tie prílohy nie sú nikde naskenované, ja sám sa o ich existencii dozvedel len nedávno a šokovali ma. Napokon, Eisele v svojej knihe sa na ne aj odkazuje, sú tam napísané čísla tých výkresov, kde sú lanovky. Celú výkresovú prílohu som nevidel, ale sú tam výkresy lanoviek, pražiarní, lokomotív, vozňov, šácht, ložísk...

K lanovkám: Viem aj o lanovke Havrania dolina - Vojtechová samota, tá však slúžila na prepravu dreva k stanici úzkokoľajky Vojtechová samota - Podskala pri Spišskej Novej Vsi. Túto lanovku však radím k spišským, ale nie banským.

Ďalej poznám aj lanovku v Mlynkách, ktorá viedla od pražiarne k železničnej stanici, tá skončila niekedy v 70. rokoch ale bola pomerne krátka. Taktiež je mi známa aj lanovka v Čučme medzi úzkokoľajkou a úpravňou, ale jej existencia je dosť hmlistá, lebo v blízkom okolí bolo niekoľko zvážní. Tu však na 99 % bola ja táto krátka lanovka, ktorá preklenula údolie v dĺžke asi 400 m. Jediný, ktorý sa tejto oblasti seriózne venoval bol Ing. Kladivík, ktorý o tom napísal štúdiu do Montánnej histórie č. 2, tam však nerozlišoval medzi lanovkou a zvážňou. Uvádza tam dokonca aj technické parametre dráhy, ale nie je mi úplne jasné, ktorej presne.

O lanovke, ktorá by križovala lanovku Lubeník - Teplá Voda info nemám, jediná, ktorá zodpovedá tomuto popisu je lanovka Sirk - Lubeník, tá je však niečo iné.

Z Tisovca viedli dve lanovky, jedna do Železníka, druhá na vrch Grilka. Ak ide o lanovku dlhú 100 m je možné, že ide o vnútrozávodnú lanovú dráhu, aké boli v takýchto veľkých závodoch bežné. Slúžili na vnútrozávodnú dopravu materiálu, napr, od úpravne k pražiarni, alebo k vysokej peci a pod. Viem o existencii takýchto krátkych lanoviek v Slovinkách (2 dráhy), Markušovciach, Bindte, Rudňanoch a pod. V drvivej väčšine mali nosné lano nahradené visutou koľajnicou a pohon bol ručný alebo motorový.

Lanovky v Plešivci, Slavošovciach a ďalšiu lanovku v Likieri som nezaregistroval, ale mohli pokojne existovať. Dokonca, viem o existencii aj jednej osobnej banskej lanovky pri lome Dúbrava pri Teplej Vode, ktorá slúžila na dopravu baníkov po strmom svahu až do lomu. Tá existovala a potom chátrala do 90. rokov.

Chronicu poznám, má pekné fotky, ale textu málo, niekedy aj s menšími chybami. Ale na vytvorenie si predstavy o pozostatkoch po týchto staniciach je výborný.

Na prospekty sa rád pozriem, môžete mi ich poslať rovno na môj mail: lukas.patera24@gmail.com [happy]
Cogwheel
Středa, 31. srpna 2016 - 14:56:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4189
Registrován: 1-2012
 Situaci v Mlynkách a okolí popisoval "Vagonet" v jednom ze svých starších článků takto: https://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h173-6.htm Brzy potom jsme tam byli na terénní exkurzi, ale zaměřili jsme se jen na pozůstatky kolejové dopravy - povrchové úseky důlních drážek a kolejových svážnic. Tehdy jsme také fotili ještě na klasické fotoaparáty (pořídil jsem tam několik diáků - než bych je našel, zařídil naskenování atd., je lepší vypravit se tam znova [wink]).
Gemer24
Středa, 31. srpna 2016 - 17:47:51  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Zaujímavý článok, ale niečo mi nie je jasné. Ak bola v roku 1936 cez Mlynky vedená normálnorozchodná železničná trať, ku ktorej viedla krátka lanovka, tak teda starú lanovku Mlynky - Dobšiná zrušili, že? K tomu som sa nedopátral a nikto mi to nevedel ozrejmiť, ale vyznieva to logicky.
Mám niekde aj fotku z tejto krátkej lanovky (vidno tam drevený pilier a železobetónové torzo už zrušenej stanice pri vlečke- tá bola neskôr odstrelená),posielam v prílohe:
Cogwheel
Středa, 31. srpna 2016 - 20:36:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4190
Registrován: 1-2012
 Já se v tamní báňské historii až tak nevyznám. [uhoh]

Ještě k Tisovci: Ona "100 m dlouhá lanovka" nepochybně vedla od mohutných zděných zásobníků rudy u tisoveckého nádraží k vysoké peci železáren, přičemž překračovala veřejnou komunikaci. Na historických fotografiích je v tomto směru jakási železná konstrukce.

Ještě bych chtěl podotkout, že problematika zaniklých nákladních lanovek na Gemeru by se neměla oddělovat od přilehlých povrchových úseků důlních úzkokolejek, navazujících úzkých kolejí v úpravnách a hutích a normálněrozchodných vleček. Izolovaná "jen samotná lanovka" snad nebyla nikde.
Gemer24
Čtvrtek, 01. září 2016 - 09:08:23  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 V Tisovci bola taká oceľová konštrukcia, ale nemyslím si, že šlo o lanovku. Niečo tam však mohlo byť, napokon existuje aj jedna pohľadnica, na ktorej je časť železiarní v Tisovci a nesie názov lanovka, pričom tam žiadna viditeľná lanovka nie je...

Povrchové banské železničky sú síce veľmi dôležitou súčasťou dopravy v závodoch, ale k lanovkám by som ich nepriraďoval, teda len s výnimkou dvoch: úzkokoľajky Rákošbaňa - Sirk (4 km, vznik 1895) a úzkokoľajky Drnava - Malý vrch (5,5 km, okolo r. 1940). Obe slúžili na dopravu rudy k staniciam lanoviek, ale ešte pred nakládkou prešli úpravou alebo pražením. O tej rákošskej chystám článok do časopisu Montanrevue. V prípade každej jednej spišskej či gemerskej lanovky bola od bane vedená koľajová trať do nakladacej stanice lanovky, je to samozrejmé, ale nedá sa to spájať s lanovkami, pretože by štúdia nabrala veľké rozmery...
Tu je tá pohľadnica Tisovca s označením Sodronypálya = lanovka. Iba žeby šlo o označenie tej budovy vpravo, ktorá bola skutočne vykladacou stanicou lanovky Železník - Tisovec.
Cogwheel
Čtvrtek, 01. září 2016 - 10:41:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4191
Registrován: 1-2012
 K Tisovci jsem Vám poslal mail, doufám že dorazil.
Cogwheel
Čtvrtek, 01. září 2016 - 15:01:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4193
Registrován: 1-2012
 Zajímavé dobové obrázky od tisovecké zubačky a blízkých lanovek jsou také zde: http://mek.oszk.hu/09500/09536/html/0008/18.html Co se týče textu, znalcům maďarštiny mohu doporučit i kapitolu předchozí, zatímco následující se týká zřídel minerálních vod a lázeňství před více než 100 lety.
Gemer24
Čtvrtek, 01. září 2016 - 15:57:59  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Tento text poznám, z neho som čerpal doplnkové informácie - napríklad o lanovke Hačava - Burda. Fotky sú tie fajn, kvalita však nie je nič moc.
Gemer24
Pátek, 02. září 2016 - 16:32:29  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Inak, nepodarilo sa niekde náhodou nájsť fotografiu z lanovky Železník - Chyžná Voda s odbočkou ku Nandražu? Eisele fotku nemá a jedna je síce v knihe od Fráka o Železníku, avšak jej kvalita nie je ideálna. Tiež by ma zaujímala aj nejaká fotka z trate lanovky Železník - Tisovec, viem len o existencií fotiek vykladacej stanice s pohľadom na tisovecké železiarne... [happy]
Neděle, 04. září 2016 - 15:14:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 10-2014
 Na mapě poválečného vojenského mapování je zakreslena také odbočka lanovky k Nandražu. Mělo by jít už o tehdy nově vybudovanou lanovku Sirk - Lubeník. Byla tato odbočka opravdu v 50. letech postavena? Rovněž je na mapě krátá odbočka u obce Turčok ke kótě 512. Byla postavena a k čemu sloužila (důl, odval..)?
Neděle, 04. září 2016 - 15:18:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 10-2014
 A "krátká" lanovka Mlynky - Prostredný Hámor, včetně úzkorozchodné drážky...
Cogwheel
Pondělí, 05. září 2016 - 08:55:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4200
Registrován: 1-2012
 Vždycky jsem se domníval, že zobrazená elektrifikovaná úzkokolejka byla (ne hned, ale za Slovenského štátu, případně až po válce) v lokalitě Prostredný Hámor protažena od pražírny dále pod svahem až k překladišti s vlečkou u žst. Mlynky). Viz též poznámka kurzivou v článku na www.rail.sk na který jsem odkazoval 31.8. A tady je na mapě z období socialismu zobrazená jen krátká lanovka. Tak teď nevím. [crazy]
Pondělí, 05. září 2016 - 11:44:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2483
Registrován: 8-2010
 http://cestovani.idnes.cz/rekordmanka-mezi-lanovkami-zugspitze-na vstivi-500-turistu-za-hodinu-11t-/kolem-sveta.aspx?c=A160902_1106 04_kolem-sveta_hig
T4783363
Pondělí, 05. září 2016 - 12:32:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1084
Registrován: 2-2006
 Ve sbírce fotografií k ročence ZKKZ Horní Bříza z roku 1924 jsem našel fotky lanovky v magnezitovém lomu Lovinobáňa. Sice už to (asi) nepatří do Gemeru, ale proč to sem nedat... Ročenka obsahuje i dvě fotky magnezitky Hnúšťa, ale tam žádnou lanovku vidět není.

(přefoceno mobilem)
Majkl007
Pondělí, 05. září 2016 - 12:57:07  
Neregistrovaný host
78.102.91.46
 Pár fotek z návštěvy gruzínského města Čiatura a tamního legendárního "adrenalinového" lanovkového systému:

Majkl007
Pondělí, 05. září 2016 - 13:04:44  
Neregistrovaný host
78.102.91.46
 pokračování ...

Majkl007
Pondělí, 05. září 2016 - 13:06:14  
Neregistrovaný host
78.102.91.46


Více o tomto unikátním systému lanových drah se můžete dočíst např. zde nebo zde
Úterý, 06. září 2016 - 11:14:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1269
Registrován: 5-2009
 Tak trochu jiná lanovka.
http://vtedy.tasr.sk/zoom/647096/view?page=1&p=separate&view=0,0, 1297,1277
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Gemer24
Úterý, 06. září 2016 - 16:58:13  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 K lanovke Sirk - Lubeník: áno, o bočných vetvách viem, ale s nimi je to nejasné. Prvá krátka viedla zrejme k lesom a mohla slúžiť na dopravu dreva, lebo v mieste jej konečnej stanice nie sú známe žiadne bane. Bočná vetva lanovky k Nandrážu súhlasí s trasou bočnej vetvy lanovky Železník - Chyžná Voda k nandrážským baniam. Síce je tam zakreslená aj 50. rokoch, no bane zanikli skôr. Iba žeby slúžila k prieskumným prácam (o tom ale pochybujem)...

K Mlynkám: železnička končila v pražiarni a od nej viedla najprv lanovka k Dobšinej, neskôr za druhej svetovej nová krátka lanovka už len ku železničnej stanici.

Fotky lanovky v Lovinobani dokazujú, že tam bola lanovka typu Pohlig celkom bežnej konštruckie s drevenými piliermi, táto lokalita však už nesiaha k mojej vymedzenej oblasti. Ale raz možno.. [happy]
Cogwheel
Úterý, 20. září 2016 - 11:18:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4218
Registrován: 1-2012
 V nejnovějším (59.) čísle Světa železnice je zajímavý článek o býv. železárnách Krompachy (maď. Korompa) a tamních průmyslových drahách. Je to vlastně popis železáren k roku 1907 (zestručněný překlad z maďarštiny), doplněný zajímavými hist. fotkami/pohlednicemi a plánkem. V článku se mj. uvádí, že železárny tehdy byly spojeny s doly na Klippbergu a v Helcmanovcích lanovými drahami o celkové délce 9,5 km, které přepravovaly rudu z důlních vozíků přímo ke vsázkovému zařízení vysokých pecí.
Patří Krompachy ještě do oblasti Vašeho zájmu?
Gemer24
Středa, 21. září 2016 - 20:38:59  
Neregistrovaný host
141.136.52.72
 Viem, že v čísle 41 bol uverejnený pomerne obsiahly článok o krompašsko - slovinkských úzkokoľajkách a lanovkách od Z. Marunu. Na toto číslo (59) si posvietim zajtra.
Krompachy a Slovinky patria k môjmu záujmu, o lanovke Krompachy - Klippberg s odbočkami do Sloviniek a Helcmanoviec (a vetvou Slovinky - Bagnavci) som pozisťoval z archívneho materiálu kopu nových poznatkov a v štúdii som jej vyčlenil 4 strany textu, teda pomerne dosť. Viac už má len lanovka Sirk - Likier (okolo 5 strán).
Včera mi bol upresnený termín odovzdávky textu k editorovi ročenky, mám čas do konca roka. Teda štúdia vyjde v Montánnej histórii 8-9 až na budúci rok, o tom však vopred dám vedieť.
Úterý, 27. září 2016 - 09:17:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1506
Registrován: 1-2009
 [new]Nová lanovka v Nízkých Tatrách [wink]

K štartu novej sezóny pripravila spoločnosť TMR darček,novú kabínkovú lanovku.

KRUPOVÁ - KOSODREVINA

prepravná kpacita : 2800 cestujúcich / hod

kapacita kabínky :15 miest

doba jazdy : 4,83 min
Pondělí, 03. října 2016 - 11:42:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 12-2015
 Ja som Gemer24, len už bolo na čase sa zaregistrovať. [happy]

Takže Svet železnice č. 59 som si kúpil a ten článok o krompašských železiarňach je vlastne tretí diel série Železnice krompašských železiarní od Z. Marunu, koľajovej a lanovej doprave sa síce venuje menej oproti prvým dvom dielom, ale i tak je to cenný zdroj informácií, zvlášť pre mňa, keďže sa v budúcnosti plánujem Krompachom a Slovinkám podrobnejšie venovať.

Keď už spomíname tú literatúru, tak by som chcel uviesť do pozornosti túto zaujímavú knihu o lanovkách. Je to po nemecky písaná Die Drahtseilbahnen od prof. P. Stephana vydaná J. Springerom v Berlíne v roku 1926, toto je reprint štvrtého vydania. Kniha samotná je staršia, myslím, že z roku 1913. V nakladateľstve Springer sa rozhodli vydať jej reprint, ktorý je veľmi kvalitný, text aj obrázky sú skvele čitateľné. A že obrázkov tam je, na každej strane je jeden či dva obrázky (vzácne staré fotky a plány), kniha má 572 strán, škoda len že v tenkej väzbe. Kniha popisuje históriu najstarších lanoviek, ich vývoj a konštrukciu s dôrazom na najväčších nemeckých výrobcov ako sú Bleichert, Pohlig, Kaiser, ATG či Mackensen, opisuje rôzne súčastí lanoviek, ďalej uvádza a rozoberá aj niektoré známe lanovky, zachádza aj do detailov, text sprevádzajú početné plány a tabuľky. Spomínajú sa v nej aj niektoré spišské či gemerské lanovky. Je to taká "biblia" pre lanovkárov.
Knihu som objednal pred mesiacom z Nemecka cez Amazon, spolu s poštovným ma to vyšlo na nejakých 65 €. Pre niekoho možno veľa, ale táto kniha bude určite o niekoľko rokov cenná kvôli malému počtu vydaných kusov a dovolím si tvrdiť, že na Slovensku ju mám zatiaľ asi len ja..



Pondělí, 03. října 2016 - 22:42:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14
Registrován: 10-2014
 K publikaci Die Drahtseilbahnen od prof. P. Stephana
S tím přirovnáním jako "bible lanovkářů" plně souhlasím. Asi nelze najít lepší publikaci na toto téma. Dle mých poznatků tato publikace vycházela - vše u nakladatelství "Springer"
1. vydání 1907
2. vydání 1914
3. vydání 1921
4. vydání 1926
Ale mohu se mýlit.
Druhé vydání je ve formátu pdf na internetu dohledatelné. Tuším na stránkách Internet Archive. Text je dobře čitelný, ale obrázky jsou ve špatné kvalitě. A má "pouze 300 stran".
Reprint 4. vydání je pro mne novinkou, za lanovkáře děkuji za tip...
Shodou okolností je v náhledech z publikace snímek zachycující lanovku na území dnešní ČR.
Nechávám jako hádanku či kvíz - kdo pozná?
Cogwheel
Úterý, 04. října 2016 - 09:29:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4225
Registrován: 1-2012
 Že by lanovka na popílkovou haldu býv. elektrárny Oslavany? V pozdějších fázích fungování vypadala takto (pohled od nádraží): http://vladykac.rajce.idnes.cz/Oslavany/#archiv_OO_017.jpg
LukasPatera
Úterý, 04. října 2016 - 11:24:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 12-2015
 To s tými vydaniami môže byť tak, nehľadal som kedy presne vyšli. Čo je však zrejmé je to, že Stephan každé vydanie doplňoval a rozširoval až na konečnú verziu 4. vydania.

Na fotke na 3 obrázku je zachytená aj lanovka Žakarovce - štefánska huta na Spiši (tá fotka s pastierom a ovcami pod pilierom). Okrem nej sa v knihe spomína aj magnezitová lanovka pri Jelšave, myslím však že ide o lanovku Hačava - baňa Burda. škoda je, že pri fotkách nie je v ich popise uvedená aj lokalita, kde bola fotka urobená.
Neděle, 09. října 2016 - 17:21:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 6-2016
 Jelikož jsem na internetu nic nenašel (jsem ale špatný hledač), tak se zeptám tady - neví někdo, co bude se starou Jáchymovskou sedačkou? Byl jsem tam onehdá s kolem a oběžné lano působilo velmi rezatým dojmem...
Němec_z_ova
Neděle, 09. října 2016 - 22:28:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3435
Registrován: 4-2009
 honzaklonfar: Bůh ví, původně se měla bourat. Hornický dům je dávno v propadlišti dějin a lanovka stále stojí. Aspoň počátkem června určitě.



Doufám, že tahle "lanovka"[lol] vydrží podstatně dýl.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Pondělí, 10. října 2016 - 06:41:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182
Registrován: 6-2016
 Němec_z_ova: Právě to zazdění horní stanice je mi divné - to čekají až lano praskne a pak dozdí ty 2 díry? Jestli se lano sundá "řízeným procesem", tak se nic nestane a třeba se nahoře rozšíří hospoda. V tom studeném větru bylo ve stávající místnůstce celkem narváno.
LukasPatera
Pondělí, 10. října 2016 - 18:34:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 12-2015
 To zamurovanie hornej stanice lanovky a zvlášť tých lán je jedna z najbizarnejších vecí, aké som kedy videl [biggrin]
Pondělí, 10. října 2016 - 20:32:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2882
Registrován: 11-2007
 Přátelé, jaké je v.č. třetí - záložní kabinky lanovky na Ještěd? 1 - 21001-2/1974, 2 - 21001-3/1974, 3 - 21001-x/1974. Díky
Pondělí, 10. října 2016 - 22:28:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15
Registrován: 10-2014
 K publikaci Die Drahtseilbahnen od prof. P. Stephana:
Opravdu se jedná o odvalovou lanovku, obr. 407 na straně 323. Njede však o Oslavany ale o Třinecké Železárny a jejich lanovku pro odvoz strusky. V průběhu existance vyrostla v celkem inpozantní velikost.

K příspěvkům o železárnách Krompachy:
Pěkné povídání včetně krásných fotografií ve Světu železnice č. 40, 41 a 59. Příspěvek pojednává o želzničním provozu Kromašských železáren a tedy asi logicky pojednání končí ve 20. letech už minulého století. Lanovka však dle všeho byla provozována dále. Existují informace do kdy byla provozována?

Ve Slovinkách byla rovněž odvalová lanovka, minimálně ve dvou polohách. V dokumentu "Haldy produktov úpravy nerastných surovín na ložiskách Slovinky a Rudňany, Peter Šottník",asi z roku 2005,je uvedeno, že v haldě je ještě zasypána podpěra lanovky.
Ví někdo o současném (i minulém)stavu?
Pondělí, 10. října 2016 - 22:32:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 10-2014
 Ještě ten obrázek...
LukasPatera
Úterý, 11. října 2016 - 11:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10
Registrován: 12-2015
 K Slovinkám: lanovka fungovala aj naďalej, len došlo k presunutiu vykladacej stanice v Krompachoch, pretože tá prvá končila nad vysokými pecami, ktoré však už v 20. rokoch neexistovali. Ruda sa tak sypala už len do vozňov KBŽ na čo bola postavená pre tento účel nová stanica. Lanovka fungovala určite v 50. rokoch 20. storočia a jej zánik datujem niekedy do 60. rokov.

Okrem nej existovala v Slovinkách aj odťažbová lanovka Nižné Slovinky - Bagnavci (Bagdanec), ktorá odvážala substanciu z haldy do úpravne. V mojej štúdii o týchto lanovkách mám pomerne dosť informácií, takže musíte vydržať. [wink] O zasypanej podpere neviem nič, ale je to možné. V tom prípade ale asi nepôjde o nejak vysoký pilier, skôr o niečo menšie. Žeby námet na archeologický výskum? [lol]

Súčasný stav celej lanovky je žalostný, zachovali sa len betónové pätky, ktoré asi neboli nejak kvalitné, keďže sa úplne rozsypávajú a ich identifikácia v lese je ťažká. Niekedy nie je jasné čo je pätka a čo kopa šutrov... Aspoň že je pekne viditeľná uhlová stanica a aj na Klippbergu sa dajú nájsť krásne ruiny pražiarne.
Pátek, 30. prosince 2016 - 18:43:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 350
Registrován: 6-2016
 https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/425007-na-slovensku-uviz la-na-lanovce-temer-stovka-lyzaru.html

Vzpomínám, jak na staré kabince na Černou horu došlo k podobné situaci. Asi po 20 minutách nahodili borci agregát a DESETINOVOU rychlostí nás vyvezli nahoru. Cca -12... A potmě cesta zpátky na Zrcadlovky. Počítání dětí potmě bylo velmi náročné, ale dovezli jsme všechny!
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru