| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 359 Registrován: 3-2005 |
A co státní dráha, jednokolejka, od N.Gorice do Terstu C.M. Je na ní nějaký provoz? V 90 létech jsem na ní na slovinském území před hranicí viděl odstavené nákladní vagony. A další věc. Nikde jsem neobjevil, kdy v Občinách/V.Opiccina proběhla přestavba železniční sítě. Za společného státu tam byly dvě stanice, na Jižní i Státní dráze. Myslím si, že proběhla cca v 70 létech. Krátké stavební změny zaústily Jižní dráhu do nádraží Státní dráhy, i z něj ven, směrem ke klasickému průběhu tratě. Pozn.: český název Občiny, (slovinsky Opčine), je používán v průvodci Slovinské Alpy a Přímoří, vydaném čes.odborem Slovinského alpského družstva cca v r.1910. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4297 Registrován: 1-2012 
|
Také existuje tradovaná báchorka, že Villa Opiccina má něco společného s opicemi. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 5-2002 
|
Občas tam místní šotoušstvo pořádá šotoosobák... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25128 Registrován: 5-2002 
|
Kniha - kdy tam byl celý vlak železa z Košic, asi někam do přístavu na loď a do světa A ve Slovinsku jako od Sežany sem do Gorice? A pak dál do Itálie? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10635 Registrován: 5-2004 |
Stojí za zhlédnutí https://www.youtube.com/watch?v=y-iDfkYqaTM |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
ad McBain : ve Slovinsku jako od Sežany sem do Gorice? A pak dál do Itálie? To snad ne, ze Sežany by to snad jelo do Terstu přímo. Myslím si, že to jezdí –Villach –Jesenice-NG-G-... K té Bochiňce se váže jedna zapomenutá historie – když vznikla republika, posílali nám z USA zásilky snad potravin, nebo tabáku, asi od každého kousek. A mělo se to z Terstu dopravit po kolejích k nám. Ale naši přátelé, co ten Terst krátce předtím ukořistili (vítězné mocnosti ho „darovaly“ Jugo) nám řekli (stejně jako o rok pozděj jiní „přátelé“, Rumuni) : nemáme mašiny ani lidi, musíte si to odvozit sami. A tak čeští fírové a topiči, co se nedávno vrátili z Terstu do vlasti, opět vyrazili i s mašinama do Terstu, vozit ty zásilky z USA. Je to námět na zajímavý článek či knihu – Provoz českých lokomotiv a personálu v daleké cizině. Ale nejsou k tomu fotky a tím pádem je takový článek odsouzen k uložení do šuplíku. Bez obrázků není šance na otištění, zatímco s balíkem fotek má šanci kdejaká kokotina. A není to problém jen náš, u našich západních sousedů to je podobné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6818 Registrován: 9-2003 
|
Prosím,kde je ten pětikolák a co jsou ty červené a šrafované úseky na mapce? Zrušené?
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Bochiňka obživla 2.2.2014, když hlavní trať, ex Südbahn, vypadala takhle : Problém byl ale v tom, že mnoho bývalých stanic tam už není, jsou z nich jen zastávky, takže málo míst na křižování (stejně jako u nás...). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25129 Registrován: 5-2002
|
To snad ne, ze Sežany by to snad jelo do Terstu přímo. Myslím si, že to jezdí –Villach –Jesenice-NG-G-... To taky moc smysl nedává. Relaci z Košic bych viděl na Košice - Maďarsko - Hodoš - Sežana - Gorica/Goricia - severní Itálie. Ale samozřejmě jen spekuluju, smysl by to dávalo jen v případě potřeby vyhnout se v relaci Slovensko - Itálie Rakousku. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5144 Registrován: 6-2004 
|
Kniho, jak se v naší literatuře několikrát prokázalo, chybějící fotky lze s úspěchem nahradit kresbami nebo malbami. Jejich atraktivita i vypovídací hodnota je kolikrát vyšší, než u (sice) autentických dobových fotografií, ale fotky často nebývají valné kvality (hlava a ruce fotografa, zub času, materiál...). Stačí nějakého kreslíře oslovit, text už je na Vás. Pokud k tomu máte, co říct či napsat, stačí jen zvednout hozenou rukavici. |
|
Radar007
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 7-2010 
|
Alf: Ten pětikolák je ve stanici Divača, v Slovinsku. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Statistik - namalovaný obrázek není dokument, bohužel. Namalovat se dá všechno, to souhlasím. Ale nepotvrzuje to fakta, skutečnost. Může to fungovat přesně naopak - falešný obrázek podporuje nepravdivé informace. Jak asi bude vypadat namalovaný obrázek „srážka našich mašin v Bukurešti“ ? Hodně autorů popisujících ¨historii" ve skutečnosti popisuje své vlastní představy o tom, jak by to třeba mohlo být. A když k tomu přidají ještě obrázky, doplňující ten jejich text, najde se dost lidí, co tomu uvěří, jako třeba zde VB a loko 524.1109. Já tomu říkám pivní historky, protože u piva se pije a povídá o všem možnám, hlava nehlava. Se skutečnou historií to má málo společného. A tak tedy neznám nymburskou 354.1224, stejně jako neznám hradeckou 475.162. Ale vím, že obě mašiny pobývaly v Bratislavské dráze, takže spíš se mohly zatoulat do Karpat nebo Tater, než do Lužice. A 475.162 byla první "štokr" na Slovensku, byla tam zapůjena, aby "sa s ním naučili zarábať". Navíc v roce 1962 pardubický R tahaly liberecké 464.0. A stavědlo 4 je na kraji peronu. Taky neznám zvolenskou 524.1109, zato vím, že tahle mašina jako jedna z mála lokomotiv byla po celý svůj život věrná jedné topírně, s výjimkou okupace (DRB ventilovky odmítla). Přesto i za války jezdila na dohled od Bezdězu, jen o malý kousek dál, než dříve. Lužický vypravěč sice vypráví hezky, ale nezná historii ani své topírny, ani mašiny které do ní přijížděly. A VB tohle opisuje, místo aby zašel do archívu přehrabat dokumenty. To se pak ty nesmysly množí. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Alf, ano Divača, v r 72 ještě jezdily do Puly, v r.74 byly zatopené v depu. Mapa - červeně nově postavené, čárky - mrkni na fotomapu od Googlu. McBain – taky je možné, že to železo z Košic vůbec nejde do přístavu, ale na zpracování někde v Itálii. Proč by si čmoudili vzduch, když mohou železo koupit levně z bývalé RVHP. O staré železo tam není zájem, díky tomu ani pomníkovým mašinám po půlstoletí nic nechybí. Němci taky už nevozí uhlí od nás, nechají ho spálit u nás, a my jim pošleme čistou a levnou elektřinu po drátech. A dráha má po kšeftech. Dle fotek z NG tam jezdí i loko FS, nejen soukromníci. Podle stínu asi státmí mašiny po ránu, a privátky odp a večer. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5145 Registrován: 6-2004
|
Kniho, zdá se, že jsme se nepochopili. Vy archivy evidentně máte prohrabané od A do Z, odklon k fabulaci zajisté nehrozí nebo se limitně blíží nule. Můžete tedy "vést ruku" kreslíře v duchu archivních informací, aby náhodou nekreslil něco, co (se) nemá. Mimochodem, kresba má (i u toho Vámi zesměšňovaného "lužického vypravěče") v prvé řadě doprovodný, ilustrační efekt. A narozdíl od fotky umožňuje v rámci fantazie autora zachytit i to, co fotograficky z různých důvodů zachyceno nebylo nebo nemohlo být. Ta fantazie je rozhodně namístě, protože - nezlobte se na mě - ale jedině člověk neschopný nadhledu a svázaný tou svou "svatou pravdou" chápe takovou kresbu jako "dokument". Ne nadarmo se jí synonymicky říká "ilustrace". Mimo to, kniha je určena pro čtenáře. A aby se prodala, musí čtenáře zaujmout. Bílá plocha přecpaná textem s doslovným detailním opisem archiválií je sice asi pro pár smrtelníků cenná, ale jinak to asi žádný kasovní trhák nebude. Srovnejte s "lužickým vypravěčem". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 11-2006 
|
Kuřil_p,3642754, Muselo jít o druhý nálet 29/04/1945, kdy bylo ve výtopně zničeno / poškozeno / zasypáno 18 lokomotiv, aniž by byly známo jejich označení. I takovýto osud mohl potkat italskou lokomotivu po válce v tehdejším Československu. Jednalo se o lokomotivu původně označenou u kkStB jako "170.332". Byl to výrobek strojíren ve Slaném z roku 1917. Po první světové válce připadla lokomotiva Itálii, kde byla označena jako "729.016". Během války byla pronajata žel. správě MÁV. Mnohé lokomotivy MÁV včetně těch pronajatých se na konci války evakuovaly směrem na západ od postupující fronty. Konec války ji zastihnul v Táboře. Možná byla i přítomna v době bombardování Tábora, které proběhlo ve druhé polovině dubna 1945. Po válce jí uvádí výtopna Tábor jako těžce poškozenou. Byla také označena jako trofej Sovětského svazu. Ve druhé polovině roku 1945 měla být označena prozatímním číslem "434.0516". U mnoha lokomotiv, které před válkou byly předány Německu nebo Maďarsku, se vlastnictví k příslušné žel. správě prokazovalo podle původních vyražených vlastnických značek na součástkách, výrobních štítků atd. Snad u této lokomotivy mohlo sehrát i to, že lokomotiva byla výrobkem strojírny ve Slaném a tedy výtopnou svévolně kořistní znak SSSR odstraněn. Ministerstvo ji vedlo ve skupině cizích lokomotiv a nikoliv ve skupině trofejních lokomotiv SSSR. Možná to byl důsledek jen nedostatečné, resp. chybné evidence výtopny v Táboře či ministerstva (nic neobvyklého). Není ani nic neobvyklého, že tato italská lokomotiva ve statistikách (viz. příspěvky výše) není započítávána mezi italské lokomotivy na území Československa. Jako lokomotiva ve skupině cizích lokomotiv byla označena v roce 1948 definitivním označením ČSD 434.0383. Lokomotiva však byla i nadále vedena ve skupině neprovozních lokomotiv. Dle dokumentů v době přeznačení je zmíněna zpráva o stavu kotle "Jest třeba nové trubkovnice. Žárnice vyměn. Stropy vyhř. stačí jejich vyrovnání." Tendr lokomotivy odpovídal řadě 516.0. Tento tendr měl být dle výnosu z června roku 1948 označen jako "516.0824". Lokomotiva se však již nikdy nedostala do provozu ČSD a zůstala i nadále odstavena v Táboře. V roce 1955 vlivem potřeby součástek pro lokomotivy řady 434.2 především v dílnách v Lounech, které se zabývaly opravami těchto lokomotiv, bylo rozhodnuto zrušit poslední lokomotivy řady 434.0 a tím vyzískat některé náhradní součástky. Tím se dostalo i na tuto lokomotivu v Táboře. Zrušení této lokomotivy bylo nařízeno rozkazem číslo 5630/55 ze dne 2. února 1955. Lokomotiva se měla odeslat do dílen v Lounech, kde se měla rozložit a upotřebitelné součástky ponechat. To ale nešlo, neboť lokomotiva nebyla schopná přepravy. Měla deformovaná prsa, pružnice z větší části poškozeny, rozbitá ložiska a rozbité ložiskové domky. Lokomotiva se měla tedy rozložit v Táboře. Tendr měl být zrušen nebo se měl vést nadále jako záložní. O kotel z této lokomotivy měl zprvu zájem Ústav státního projektování v Sezimově Ústí. Tento ústav chtěl kotel upotřebit v teplárně v Táboře. Teplárna měla být dokončena asi v roce 1957 a dostavba městské čtvrti na Ústeckém předměstí v Táboře měla být dokončena asi v roce 1956. Bylo třeba zařídit prozatímní vytápění této nové čtvrti. V dubnu už tento ústav na nabídku tohoto kotle nereflektoval, neboť získal jiný kotel od STS Tábor. O kotle byl tehdy velký zájem, takže se ozval jiný zájemce. Tím byl podnik "Tatra nábytok, národný podnik, Martin". Kotel podnik získal za 20 400,- Kčs. Účetně byl převod uskutečněn k 1. říjnu 1955.}
*** Kde všude udeřili hloubkaři proti železniční dopravě? Sledujte http://hloubkari.wordpress.com
|
|
sehule
|
|
|
Neregistrovaný host 188.75.139.98 |
Hradlo Tatce a stavědlo Pečky-kolínské zhlaví mohu poprosit znalé, kdy stavědlo a hradlo bylo v provozu ?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 9-2010 |
Kniha + Statistik: oba máte v lecčems pravdu. V mém případě bych dokumentační hodnotu kreseb viděl až jako druhotnou. Ono když nechcete obkreslovat fotografie, tak prostě jdete do rizika, že vaše fantazie bude příliš bujná až zcestná. Když budu hledat dokumentační sdělení, tak fotografie, byť třeba ne nejkvalitnější, obvykle bude lepší. Pominu-li moje díla, existují i obrázky s nepochybně vysokou dokumentační cenou (třeba pan Kratochvíl). Co se týká textu - inu, čím více textu a dat, tím větší nebezpečí omylů a chyb, bohužel i navzdory jazykové a odborné korektuře. Kdo kdy psal, ví, o čem píšu. Pak skutečně stačí trocha nepozornosti (524.1109), trocha roztržitosti (stavědlo 4) nebo spoléhání na jediný zdroj (354.1224), a nesmysly lezou na světlo. A odhaleny jsou pochopitelně, až když už je vše vytištěno a na pultě. Nemluvě o tom, že měsíc po vydání knížky se objeví zdroje a informace, desetkrát obsažnější a úplnější, než ty, co kdysi pracně a s patřičnou pýchou vyštrachal autor. A je pravdou, že buď píšete odborně, nebo čtivě, nebo nepíšete nic. Pokud ti, co nepíšou nic, jsou odborníci, je to škoda. Ti, co píši odborně a zároveň čtivě, jsou dle mého názoru v naší železniční literatuře tak tři, čtyři (sebe nepočítám). Konečně, titul "lužický vypravěč" se mi moc líbí, poněvadž celkem vystihuje moje počínání. Určitě nejsem historik (v archivu jsou častěji myši než já),nejsem spisovatel (nedatluji po nocích na psacím stroji navlečen v papučích a nesrkám u toho černou kávu), nejsem výtvarník (každý učitel kreslení by mě uškrtil) a zas tak světoborný znalec železnic taky nejsem. Zdravím, ZdŠ |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 12-2014 |
VIDEO: Dnešní zvláštní vlak vedený T478.1008 s 423.094, 354.7152 a historickými osobními vozy ve Všetatech ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") https://youtu.be/etp7Hod9Fxw |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Statistik – já napsal : Lužický vypravěč sice vypráví hezky, ale nezná historii... tak kde ho zasměšňuju ? Pouze konstatuji fakt, že i v tom jeho hezkém textu jsou chyby, a ne málo. A jsou zbytečné, kdyby u těch dvou obrázků nenapsal číslo lok, ale jen řadu, bylo by o 2 chyby méně. Zrovna tak zbytečné upřesňování dělá další chyby – stačilo nechat jen Krauss, ale přídavek „v Linci“ už je blbost, tam začali s výrobou až o 10 let později. Nebo V-éčko na loko DRB – neznám jedinou fotku, to mi připomíná ta domalovaná na fotky v „Sudetech“. A roku 1943 ? Tady možná ZdŠ naletěl na info z jednoho starého týdeníku na webu, kde byl „Přerov 1943“ a mašiny s V. Moc lidí si myslí, že V bylo po celou válku, a ona to byla epizoda trvající sotva půl roku. Asi filmaři pro ten Přerov použili staré záběry co jim zbyly. Poslední vlak z Těšnova se jim také asi nepovedl, tak do týdeníku dali ten předposlední a tvrdili, že tohle je ten poslední. Falšuje se všechno, když je zapotřebí – Vlasta Burian tomu říkal : „imitace“. . A nevím jak si představujete toto : "vést ruku" kreslíře v duchu archivních informací... Nejsem opravdu věštec abych věděl, jak vypadaly ty nehody lok ČSD na kolejích CFR. ZdŠ – Vaše knihy mám, a rád si v nich ty historky čtu, ale možná by to chtělo některé věci ověřit, než je hodím na papír. Máte pravdu v tom, že kniha je buď odborná, nebo čtivá. Obojí skloubit nejde. Už před lety jsem slyšel, že 95% zákazníků chce knihy s mnoha obrázky a ne texty s historií, bez obrázků. Takže pokud vydavatel nechce zkrachovat, nemá na výběr. Těch pár zájemců o historii musí do archivů, v obchodě nemají šanci něco si tam koupit. V archivu pak zjistí, že všechno bylo jinak, než se píše v knihách. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2164 Registrován: 1-2006 
|
Takže pokud vydavatel nechce zkrachovat, nemá na výběr. Internet již byl vynalezen, takže k publikaci "neobrázkových" faktů vydavatele netřeba. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2202 Registrován: 7-2005 |
Chyby a překlepy budou stále. Vždyť i "železniční bible" od Ignaze Kohna - Österreichisches Eisenbahn-Jahrbuch, z které se dodnes jen opisuje, má své chyby. Ale pokud nemáte čas či potřebu data křížově prověřit, tak to často ani nezjistíte. Ale zjistil to třeba p.Štěpán a provedl o tom záznam do výtisku uložených v tehdejším archivu ministerstva dopravy (dnes součástí fondu MŽ I.). Na druhou stranu pro křížovou kontrolu Štěpán použil jedinou možnou pomůcku a to byl věstník ministerstva obchodu (Centralblatt). A co když je chyba v něm? Díky dochované korespondenci mezi redakci Eisenbahn-Jahrbuch a ředitelstvím BNB, jsem se mohl seznamit se způsobem dodávání podkladů. Chyba klidně mohla nastat i u úředníka, který dotazník pro redakci ročenky každoročně vyplňoval. A tak se nesmíme divit nepřesnostem i dnes...... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2203 Registrován: 7-2005 |
ještě pro dráteníky... |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Tak on je rozdíl mezi neúmyslným překlepem a vědomým vymýšlením pohádek pro ty co to sežerou i s navijákem... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 926 Registrován: 5-2002 
|
Vážení, sháním předpis D2/1 z 60tých let - konrétně stránka s normativem hmotnosti pro řadu 431.0. Díky předem. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 7-2012 
|
doufám že nebudu u varianty z roku 1952 vysvětlovat co znamenají písmena čísla tabulky a nahoře písmena tabulky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 927 Registrován: 5-2002
|
Super, díky. Stačí ta verze z roku 1962. Docela mě překvapuje, že ta hračka uveze na rovině 2600 tun. Ale vzhledem k tomu, co tahaly 423.0 na vlečce pískovny Jestřebí bych to i pochopil. Edit: Jsem se blbě podíval, 1500 tun, ne 2600. Ale i tak. Díky moc. (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.) |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Petr_barchánek - ona uveze daleko víc ! V té tabulce z r.52 se přidává NULA, takže po rovině 2800 tun !!! |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
ad Zdepa 10. listopadu 2016 - 21:09 je otázkou, co tím "otevřením" kdo myslí : zda první vlak, co tam přijel, nebo až zahájení provozu pro veřejnost. Pro Pražský večerník byl zajímavý ten první vlak, pak už nepovažoval za potřebné o dalších vlacích informovat. A zatímco svět už byl propojen dráty telegrafu, v Praze asi zprávy nosili poslové (a cestou se stavili "na jedno") takže večerník informoval večer o tom, co se skoro v centru Prahy událo včera ráno. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Prosím pamětníky výroby v lokomotivce ČKD o sdělení, jestli - a jestli jo, tak od kterého sériového čísla - dostávaly lokomotivy řady T 478.3 červený nátěr podle výnosu z r. 1977 už z výroby. V modelářské diskusi padl názor, že to bylo od č. 128 včetně a že navíc byla červená i čísla 89, 90, 118, 119, tj. už od konce roku 1973 a tedy dost dlouho před platností příslušného výnosu FMD. Můžete to prosím někdo potvrdit nebo upřesnit? Děkuji předem za informaci. |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Taky mám prosbu- označování průmyslových lokomotiv EP800 bylo v tomto formátu už z výroby? Nebo se třeba nějak měnilo? Jde o to, zda původně neměly označení EN800 (které se dá dohledat v literatuře?). Tady se to tak trochu načalo: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3653048 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 6-2004 |
hank: na 89 a 90 byla pokusná verze nátěru s odlišnostmi proti sérii - tmavší červená atd. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
A takhle vypadal 4.6.74, když jel na přípřeži Plzeňáku, R 591. Tohle je jeden z těch 40ti diáků, co mi "zamrzly" v Coroně. Už přes 3 roky marně čekám na jejich vrácení. |
|
Tajemný_em
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3229 Registrován: 5-2002 
|
Odněkud z netu mám stažený tovární snímek stroje č. 89, ten se od 90ky trochu lišil, protože měl červený i rám a pluhy. Střecha strojovny i kabin, podvozky, hák a kuple, jímky, nádrž, nárazníky a zásuvky, to všechno bylo šedé. Nevypadalo to úplně špatně.
"S ohněm se prý nemá hrát. Ale těm, kdo by si chtěli zahrávat se mnou, upřímně radím: hrajte si raději s ohněm."
|
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13306 Registrován: 5-2002 
|
něco je na prototypech
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Prototypy musí brát člověk hóóódně s rezervou.... Fotek hodně, ty beru - ale ty texty moc často už ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 3-2012 |
Ahoj Kniho:ta 90ka v Benešově n.Pl. super fotka,nebyla by takhle i 89ka? Jsem ze severu a velký fanda brejlovců a foto ze 70-90let mě vždy potěší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 8-2008 |
Prodám knížku Pravidla technického provozu železnic 1954 http://aukro.cz/show_item.php?item=6615796433 |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
RDLOKO - 89 nemám ani čb, nějak se mi vyhýbala. |
|
AntiCorona
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.70.76 |
Tohle je jeden z těch 40ti diáků, co mi "zamrzly" v Coroně. Už přes 3 roky marně čekám na jejich vrácení. Tak ono toho tam je ""zamrznuto trochu více"" ... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Hlavně že to tam všichni nosíte a cpete se tam ! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 5-2012 |
Nevím, kam zaředit, tak třeba sem - historie pardubického nádraží hlasem i obrazem: http://www.rozhlas.cz/pardubice/vylety/_zprava/kino-holic-pivovar -co-ukryva-pardubicke-nadrazi--1670917 |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Naše obecenstvo stále dodržuje staré zvyklosti a pořád jezdí nakupovat do Vídně, i když jsme mu to cestování před pár lety ztížili tím, že jsme zrušili první ranní (před pátou) EC z Prahy do Vídně : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2178 Registrován: 1-2006
|
Ano, Pospischil, můj oblíbený obchůdek již řadu let. Plus antikvariát hned přes ulici. ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3842 Registrován: 8-2012 |
95% lidí, co do té předvánoční Vídně/Drážďan/Norimberka/Irgendwo jedou, se "ztížení zrušením" nějakého ranního EC vůbec nedotklo. Jedou totiž autem (zvlášť, jde-li právě o nákupy). Ano, svět se od roku 1920 poněkud změnil. Oprostěte se od fixní ideje, že neexistuje život mimo železnici. No schválně: jezdil Hunger-Bär k Pospischilovi ranním EC z Prahy?
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 78.45.51.176 |
Hungry bear: Asi ste tam dlouho nebyl, ale Pospischil svůj krámek už dávno zavřel. Ale obchod s modely je tam znovu (http://www.modellbahndiskont.at). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 7-2013 |
V časopisu Krkonoše (11/2016) vyšla dvojstránka o jablonecké malodráze. Ofotil jsem: |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
vonschirz - hezký článek, ale moc toho tam chybí. Třeba o plánech dalších tratí do Tanvaldu a Ž.Brodu, tím by pak teprve vznikla konkurence RGTE. Vše zhatila 1.WW a vznik nových států. S budováním byl konec - viz ukázka, jak v "chudé" zemi z hlavních tratí nadělali lokálky : |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 7-2008 
|
Kniha: tak si tak nějak myslím, že lidé v I.republice (zejména pak v prvních letech) měli úplně jiné starosti, než jezdit do Vídně za nákupy. To, že se republika snažila vyhrabat se z poválečných s.aček všemi způsoby se ani nedivím (otázkou zůstává, zda k jejich realizaci opravdu došlo - papír toho snese hodně, nic to však nemění na zajímavosti informace, kterým se ubíraly tehdejší úvahy).
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 12-2013 |
Kniha: Je to článek, kterému je v časopise věnována dvoustrana (jako pravidelně podobným článkům) - je tedy pochopitelné, že nemůže obsahovat vše zajímavé - a že toho kolem jablonecké malodráhy bylo... S budováním by byl konec i kdyby monarchie nezanikla... nástup silniční veřejné dopravy další zahušťování sítě lokálek a malodrah podobné typu v zásadě ukončil. Simba: Souhlas - bez informace na kterých tratích to bylo realizováno se jedná jen o návrh... kterých je v archivech řada... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 5-2013 |
pro sehule-stavědlo Pečky- dle dostupných pramenů začala nová reléovka v Pečkách svoji činnost 16tého prosince 1951. Stavědlo na snímku se zdá v likvidaci takže někdy poté. Hradlo Tatce zase někdy předtím. Můj tip je mezi dvěma válkami. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 5-2013 |
pro sehule-hradlo Tatce mezi dvěma válkami je odhad data pořízení snímku. Konec jeho činnosti asi bude po aktivování aut.bloku jak uvedeno výše. Konec závorářů a jejich domečků byl ale o něco později. V Pečkách například vybíhala teta s červeným praporkem se začátkem předzváněcí doby ještě několik let. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 3-2005 |
Jihočeši, souvisí nějak název jistého jídla "cmunda" s názvem města Cmunt?, dříve za společného státu se psávalo i Cmund. Vy byste to měli vědět.. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Bramac - ono to s tou silniční dopravou zas tak slavné nebylo, už jen ta kvalita silnic tehdy v horách, a cena benzínu. Kvůli němu se dřevoplyn u nás zaváděl dávno předtím, než začal totalkrieg. Zato na každém trochu lepším potoku byla turbína a tudíž elektřina byla skoro zadarmo (ne jak dnes, kdy se o ekologii jen plácá,vydávají debilní zákazy, ale uhlí spálíme u nás a vyrobenou elektřinu pak "výhodně" pošleme po drátech do říše, to je hezkej Balkán ! Dřív se vozilo vlaky uhlí do říše) Kolega z práce žil v bývalém mlýně, a s topením si nedělali starosti, topili pouze ele z potoka. Proti těm hrbatým silnicím byly ty přespolní tramvajky super pohodlné a snad i levnější. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Kniha: Míst vhodných pro MVE je v Čechii přes 10 000, už někdy před 20 - 25 lety to nějací aktivisté poctivě spočítali, nejen místa, kde turbíny už někdy byly, ale i všechna místa na tocích, kde je dostatečný spád aspoň pro turbínu s výkonem v jednotkách kW, v podstatě lze MVE zřídit všude, kde je nebo někdy byl vodní mlýn... Dnes jich je v provozu nanejvýš 1500. S tím uhlím do/z říše to bylo tak, že se vozilo obousměrně, severočeské uhlí tam a slezské uhlí zase k nám, slezské černé se používalo i jako energetické. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7249 Registrován: 1-2007 
|
Jariss: Řekl bych, že nikoliv. Podobná věc je Segedínský guláš. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Řeklo by se, že pochází z maďarského Segedína, ale pravda to není. Četl jsem o tom kdesi nějaký článek. Jestli slovo cmunda spíš nesouvisí s krajovým slovem cmudit.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2207 Registrován: 7-2005 |
Označení Cmund je záležitost několika málo let (1919-1922). Předtím to byl jen Gmünd a část města, kterou nám přiklepla smlouva Saint-Germain z 10.9.1919, se spojila s několika menšími vesnicemi vedle. Označení Cmund nebo též Český Cmund zaniklo 1.12.1922, kdy podle výnosu ministerstva vnitra bylo město označeno jako České Velenice |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Jariss, BmbČ: Podle etymologického slovníku jazyka českého je slovo "cmunda" odvozeno od "čmoudit". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 5-2002
|
Ano, nebylo - ale přesto okamžitě s nástupem těch nejprimitivnějších automobilů prakticky končí veškerá výstavba železnic - protože i ty archaické automobily na těch nevyhovujících silnicích dokázaly ty přepravní požadavky splnit laciněji. No, možná ano, ale jenom pro těch pár jezistů s turbínkou. Jinak si nedovedu vysvětlit ty tlaky na úspory proudu už v předválečné literatuře (20 W járovky pro osvětlení méně důležitých prostor, pracovna a obývák doporučeno 75W!).  Kniha:"uhlí spálíme u nás a vyrobenou elektřinu pak "výhodně" pošleme po drátech do říše, to je hezkej Balkán ! Dřív se vozilo vlaky uhlí do říše)" hank:"Kniha: Míst vhodných pro MVE je v Čechii přes 10 000, už někdy před 20 - 25 lety to nějací aktivisté poctivě spočítali, nejen místa, kde turbíny už někdy byly, ale i všechna místa na tocích, kde je dostatečný spád aspoň pro turbínu s výkonem v jednotkách kW, v podstatě lze MVE zřídit všude, kde je nebo někdy byl vodní mlýn... Dnes jich je v provozu nanejvýš 1500." ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Přímo v Szegedu jsem se ptal místních domorodců: "Zelí?? Do gulyáse??? To je nějaká blbost!" Zdepa:"Označení Cmund je záležitost několika málo let (1919-1922). Předtím to byl jen Gmünd a část města, kterou nám přiklepla smlouva Saint-Germain z 10.9.1919, se spojila s několika menšími vesnicemi vedle. Označení Cmund nebo též Český Cmund zaniklo 1.12.1922, kdy podle výnosu ministerstva vnitra bylo město označeno jako České Velenice" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2512 Registrován: 5-2002 |
Kniha jako vždy demagogický... Benzín byl problém, protože jediný zdroj byl dovoz ropy z Rumunska. Proto se prosazovalo používání směsi Biboli - podle valka.cz tohoto složení: - Bi-Bo-Li automobilní: 50% etanolu, 30% benzenu a 20% ropného benzinu - Bi-Bo-Li letecké: 44% etanolu, 44% benzenu a 12% petroleje Bylo to i uzákoněno a "překvapivě" v tom měla prsty agrární strana. Dřevoplyn opravdu za první republiky nikdo vážně neřešil. Co ale bylo skutečným problémem nebyly vozovky a palivo, nýbrž dovozní cla na auta spolu s nevýkonným automobilovým průmyslem. Je paradoxní, že Fordem se inspiroval švec, ale automobilky (stejně jako lokomotivky) setrvávaly u manufakturní nebo spíše řemeslné výroby. Vývoz uhlí versus elektriky - řekl bych, že vývoz elektriky vynáší více... Ale určitě se tu můžeme opevnit a nevyvážet a nedovážet nic. Zkušenosti s tím mají v nějaké Severní Koreji. Inventura vhodných míst na MVE se dělala už v první polovině osmdesátých let, kdyby zelení dementi nebyli přesvědčeni, že dějiny začínají odpískání Nagymarose, tak si ušetřili práci. Výsledek ovšem byl takový, jak píše Sants. Míst se skutečným potenciálem bylo pár jednotek/desítek.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Z F J
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.18.6 |
Ne že by to patřilo do železnic, ale když už jste to nakousli (sic!): to čemu říkáme Segedinský guláš se správně jmenuje Székely-gulyás, neboli Sekelský guláš (Sekelsko je území v dnešním Rumunsku s maďarskou menšinou - centry jsou města jako Miercurea Ciuc nebo Sfintu Gheorghe). A původní Segedinský guláš byl guláš z drůbežího masa. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 12-2013 |
Kniha - no trochu jsem se problematice veřejné silniční dopravy ve vztahu k železnici věnoval... těžko hovořit o tom, že silniční doprava byla okrajová - to se dočtete ve Výroční zprávě ČSD za rok 1926... že silniční doprava nikdy nebude vážnější konkurencí železnice - o rok později už to na ministerstvu železnic dost intensivně řešili.... v roce 1933 pak byly sloučeny dva státní provozy veřejné silniční dopravy - poštovní a železniční pod ministerstvem železnic v podniku ČSD... a v roce 1937 odvezly autobusy ČSD přes 18 milionů cestujících... |
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")