Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 31. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 31. 07. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10442 Registrován: 3-2007 |
TH : Řeknu to jednoduše, rychle, nesofistikovaně : No moment, ono to bylo jen deset let od 50. let, tím chci říct, že si opravdu nikdo nedovolil nahlas , natož podepsán v tisku, rozhlasu, TV, že je to totalita ať jdou komouši do Prčic. To by ho zavřeli jako před těma 10 lety. Nakonec v daleko mírnějších poiměrech osmdesátek se také vzývala přestavba, Gorby (vítán upřímně při své návštěvě, protože lidi tušili, že dělá něco, co tvrdé klice rudých gaunerů ala Husák,Biľak atd, atd..hodně nevoní), byly časy, kdy Izvestije (moskevské noviny) psaly to, co si tad nikdo netroufl a dokonce se některá čísla nedostala do distribuce (v ČSSR). Takže jako se nedivím opatrnosti těch lidí, nikdo nemohl vědět, jak to dopadne (ani v tom 1968, ani v tom 1987,8,9). Něco jinýho je hodnotit režim někde se známými (z nichž vás někdo maximálně nabonzoval a možná to bylo pak někde ve složce, ale nic víc), něco jiného je mluvit na veřejnosti (§ pobuřování atd, atd.). Že tahali Dubčeka do politiky, byla prostě taktika - a také jednou ze skupin, která byla po převratu velmi vlivná, byli tzv. reformní komunisti, osmašedesátníci, kteří byli jako jedni z prvních rehabilitováni a navraceni do šéfovských funkcí (typicky třeba vnitro, soudnictví,armáda) Ale to je zase spíš na nějakou celovečerní diskusi u skleničky - a opakuji, byla to taktika, aby i tihle osmašedesátníci byli na straně nového režimu. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
T_._H_. 5257: T_._H_.: "...v tom osmašedesátém už přece všichni (krom těch, kteří ze systému měli prospěch) věděli, že je to xindl..." Tak tohle je jak z učebnice demagogie pro začátečníky. Kolik ti bylo v r. 1968 let? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2391 Registrován: 1-2006 |
už přece všichni (krom těch, kteří ze systému měli prospěch) věděli, že je to xindl Asi jako dnes s Burešem. Potřeba modly zatemňuje mozek. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear 2391: Já tady do toho schválně tímhle způsobem rejpu ne proto, abych projevil svůj postoj (samozřejmě nějaký zastávám) nebo nedejbože někoho hájil a někoho haněl, ale proto, že čekám, jestli se tu objeví aspoň nějaký náznak kritického myšlení... Ten obrat "všichni věděli" je oblíbenou řečnickou figurou jednoho exnájemníka Pražského hradu, x-násobného doktora honoris causa bůhvíčeho, zloděje protokolárních psacích per a iniciátora beztrestnosti největších privatizačních šíbrů: "Každý rozumný člověk přece musí vědět, že..." a dál si kdokoli může dosadit cokoli, nejlépe něco, čím svého oponenta/protivníka/nepřítele zadupe do země. Jde o prastarou a dávno profláknutou manipulativní metodu, jednu z mnoha, proti kterým se obrana bohužel nevyučuje (a už dávno měla od co nejútlejšího věku) ve škole, a tak v tom aspoň většina zahraničních firem, kterým jde o slušnou úroveň jejich lidí, školí své obchodníky, šéfíky na všech úrovních, techniky v terénu i další, kdo jednají jménem firem navenek; a mně osobně takový výcvik x-krát pomohl nejen v práci, ale i při sledování médií nebo při obraně proti nátlaku kdejakých asertivně-agresivních agentů s teplou vodou. Omlouvám se za OT, ale já jsem s tím nezačal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5258 Registrován: 8-2012 |
Takže jako se nedivím opatrnosti těch lidí, nikdo nemohl vědět, jak to dopadne (ani v tom 1968, ani v tom 1987,8,9) Ale té já se přece taky nedivím, co se mi pokoušíte podsunout? Od "nemluvení na veřejnosti" je přece ke psaní jmen (v tu chvíli sice "odstavených", ale pořád) komunistických papalášů na lokomotivu ještě pořádně dlouhá cesta. Ten obrat "všichni věděli" je oblíbenou řečnickou figurou OK, tak Hankovi třeba nevěděli, protože se zrovna vrátili s dvacetiletého pobytu na jiné planetě a padesátá léta, justiční vraždy, kolektivizace, hromadná zlodějina při měnové reformě, kriminály, tábory nucených prací, to je prostě všechno nějak obešlo. Nebo, to pravděpodobněji, z toho měli prospěch. Ano, je to přesně jako s dnešním Burešem - všichni (teda krom Hankových) vědí, že je to ksindl a zloděj, ale někteří doufají, že drobeček z jeho hostiny spadne ze stolu i jim. (Anebo jsou úplně blbí, ale ti k volbám obvykle nechodí.) Howgh.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
T_._H_. 5258: T_._H_.: " Nebo, to pravděpodobněji, z toho měli prospěch." Další manipulace. Nevíš o mně ani o mých předcích nic... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1127 Registrován: 9-2005 |
Připadám si tady jak na vojně při PŠM.Měla by tady být diskuse o starých fotografiích a ne o politických postojích některých diskutujících. |
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
hm..koukám,kapánek se odbočilo někam úplně jinam |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 7-2005 |
u Včelné 1928 |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 7-2010 |
Zdepa: Ta 354.1 je prosím 116? A na té druhé, je prosím na to výrobním štítku 7337 ? Předem díky za odpověď. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Radar007 317: Jestli je to opravdu 7337, pak by to měla být 170.747=434.0271=434.2183 vyrobená v r. 1918 u Kraussů v Linci a rekonstruovaná v r. 1936. Zdepa 2353: To je ta srážka R 21 a Os 910 z 1. srpna 1928? Ve staniční kronice je o ní sice dost ukecaný záznam, ale o které stroje jde, to pan vrchní oficiál Zahradník bohužel tehdy nezapsal... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1969 Registrován: 6-2004 |
Nepozná, prosím, někdo aspoň některé z míst na fotografiích? Jejich autor, Ing. M. Knížek, před časem zemřel, takže už se ho na to zeptat nedá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4006 Registrován: 4-2003 |
To s tou elektrickou lokomotivou jsou Vrútky.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7027 Registrován: 9-2003 |
Nádherné vozy.. a jinak první foto mi bůhvíproč připomíná Veřovice(kus budovy),předposlední Žilinu..to nástupiště..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Neregistrovaný host 89.203.160.142 |
druhá je Štramberk, poslední je Olomouc - koleje pošty |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1230 Registrován: 10-2007 |
Koukám na ty fotky, a říkám si, ty jsou opravdu povedené, z těch bude mít pan Mahel radost. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Mahel 1969: Šlo by prosím napsat něco o těch vozech? Zajímají mě hlavně první 2 snímky - Bi 4-7296 a Bi 4-7297. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2955 Registrován: 7-2006 |
ČSD ?? 64-806 rok 1927 Administrační vagón, žst. Benešov. Prosím o doplnění - děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2956 Registrován: 7-2006 |
Jsou prosím nějaké poznatky o tomto voze. Rozměry, popřípadě barva vozu. Děkuji. Buštěhradská dráha rok 1913 napouštění pražců.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 6-2004 |
hank: já bych se o nich taky rád aspoň něco dověděl. Jen o tom 4-7296 vím, že se v červnu 1974 pod novým číslem 24-22 476 účastnil oslav Strakonice - Volyně: Alf: ten předposlední určitě nemůže být Žilina, protože na ceduli je text v češtině. rkwa: děkuji za upřesnění, Olomouc jsem tipoval... |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Mně ta předposlední fotka připomíná Přerov - jižní stranu osobního nádraží, odkud ze šturců odjížděly výchozí osobní vlaky na Břeclav a Brno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 6-2004 |
Tempotaxi: přečíslován na Ce 3-1472 (evidentně až při obnově nátěru skříně), Ringhoffer 1920 |
drake
|
|
Neregistrovaný host 78.45.51.176 |
Tempotaxi: Imprägn.-Wagen 333909P je z rok 1910 (vyroben pravděpodobně v Sanoku), bez brzdy, rozvor 5 m, vnitřní rozměry 8,72 x 3,00 x 2,23 m, ať už znamenají cokoli. Poválečné osudy jsou mi neznámé, Quido Rütgers postupně svoje podnikání v ČSR opustil. U ČSD zařazen nebyl, po válce se po nich slehla zem. Barva pravděpodobně šedá jako všechny ostatní nákladní vozy kkStB. ad 4-7296 a 7: Jsou to vozy SŠVD, do stavu ČSD přešly po roce 1948. Vůz 24-22 476 byl v roce 1974 již nějaký rok oficiálně vyřazen, ale to nevylučuje jeho účast na oslavách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2957 Registrován: 7-2006 |
drake - Děkuji za info. Při impregnaci se zvedla střecha. U některých vozů celá, na někde jen střední část střechy. Nemohla být skříň vozu černá, byl tam přeci kotel. KFNB 97299 rok 1895, zde bude barva šedivá. Mahel - Děkuji za info.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2354 Registrován: 7-2005 |
ad včelná - jde o srážku R 21 a Os 910 dne 1.8.1928 ve st.Včelná. Rychlík táhla 354.118 a osobák 434.0271 Jinak v roce 1928, přesně 4.6., se u Včelné (km 112,2/3) potkal nad ránem osobák č.801 (loko 354.199) na přejezdu s nákladním autem vezoucí prodejce na trh. V autě byli 3 mrtví a 6 zraněných. Důvod opožděné stahování závor, když už auto bylo najeté |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Zdepa: Děkuji. Z dosti podrobného záznamu ve staniční kronice vyplývá, že ta nehoda 1. 8. 1928 byla z dopravního hlediska docela zajímavá. Výpravčí měl ve dvoukolejné výhybně pravidelné křižování Os 910 s nákladním vlakem 8217 a od Č. Budějovic se mu tam tlačil R 21 zpožděný o 57 minut, který zde měl s osobákem mimořádně křižovat. Výpravčí se rozhodl uvolnit pro rychlík dopravní kolej tak, že nechal osobák po výstupu a nástupu cestujících uhnout na obsazenou kolej za krátký nákl. vlak a při tomto manévru rychlík projel vjezdové návěstidlo postavené na stůj. Tato nehoda byla sice bez obětí na životech, zřejmě i díky tomu, že vlakvedoucí R 21 použil záchrannou brzdu, ale zraněných bylo 37, oba stroje a hytlák rychlíku poškozené, první osobní vůz rychlíku na maděru a doprava přerušená asi na 6 hodin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7029 Registrován: 9-2003 |
Ad.p.Mahel .. omlouvám se,nápis mi nedocvakl,Žilina opravdu nee.. Jinak ten Bi na oslavách Strakonice..moc hezký..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4819 Registrován: 1-2012 |
ad Tempotaxi výše: Zajímavá dokumentace "převozného", zřejmě dočasného zařízení na impregnaci pražců. Pro srovnání foto z podobného ale stabilního závodu z 50. let minulého století v Rakousku: http://www.bahnmuseum.at/ta.htm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2958 Registrován: 7-2006 |
KkStB Jko 98413 rok 1907. Nemá prosím někdo fotku celého vozu. Děkuji. Rok 1914 stavba nuselského seřaďovacího nádraží. Prosím, o jaký vůz se jedná. Popřípadě rozměry a co tam může být napsáno. Děkuji.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
drake
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
Tempotaxi: Není důvod, proč by skříň vozu na impregnaci dřeva měla být černá. ad Jko 98413 - je to standardní vysokostěnný vůz bez brzdy s rozvorem 4,35 m dodávaný i na mnohé naše lokálky. Tento právě na trať Německý Brod - Tišnov. Poslední obrázek patří pracovnímu vozu, nejspíše jeden z vozů dodaných dávno před rokem 1870. V levé části je čitelný nápis "K.K. STAATSBAHN DIRECTION - PRAG", pod ním ještě něco, ale to už nejde ani odhadnout. Na poli vpravo od něj je napsáno "ARBEITSWAGEN", pod tím bude číslo a jistě je tam nápis "Prag". Čísla bývala v určitém období dvou až čtyřmístná, za lomítkem číslo ředitelství. Proto je tam před nápisem Prag čitelná číslice 5. Zbytek budou standardní nápisy, jen černá tabulka vpravo od dveří mi není jasná. V dolním řádku je "Vršovic" a na tím k.k. něco ... |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4821 Registrován: 1-2012 |
Cisterny na černouhelný dehet černé bývaly... V tomto článku: http://historie.ovajih.cz/tovarna-julia-rutgerse-v-zabrehu-n-o/ ale je fotka dvounápravové cisterny nástupnické firmy z roku 1931, již se svařovanou nádrží, která také černá určitě není - možná je šedá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2959 Registrován: 7-2006 |
drake - děkuji za infa. Rok 1914 stavba nuselského seřaďovacího nádraží. Jn 73381 Protože jsou plechové kryty na ložiskových domcích, nejedná se prosím o popelový vůz? (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2960 Registrován: 7-2006 |
Kotlové vozy na přepravu dehtů a horkého asfaltu. Třeba u vozů společnosti „Vacuum oil Company“ o obsahu 180 hl s topnými trubkami se uvádí tento nátěr. Spodek: černá olejová barva. Plášť kotle, sedla a budka: nátěr khaki. Na černobílých fotkách se špatně určuje barva, zda je šedivá nebo khaki.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
drake
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
Krycí plechy na ložiscích pracovních vozů jsou poměrně typické, nebyly jen záležitostí popelových vozů. Cogwheel: Jasně, ale řeč byla o skříni vozů. U starších kotlových vozů by to i tak byla hodně nezvyklá barva. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2961 Registrován: 7-2006 |
Popis asi KkStB Gg 3-052
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2358 Registrován: 7-2005 |
Na stavbu vršovického ranžíru, a věci kolem, zajišťovalo ředitelství Praha, na účet stavebních firem, návoz a odvoz sypkých stavebních hmot a štěrku. Tak se mohlo opravdu jednat o pracovní vozy k této potřebě a třeba i v nějaké kyvadlové dopravě. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7457 Registrován: 1-2007 |
Ještě se vrátím k neštěstí ve Včelné. Popis výše uvedené nehody v dobovém tisku. Osudná srážka rychlovlaku s automobilem: tři lidé zabiti, sedm těžce raněných. Krutě postiženi byli trhovci, odjíždějící dne 4. t. m. za ranního úsvitu z Č. Budějovic na výroční trh do Vyššího Brodu. O děsném neštěstí, které se jim přihodilo při přejezdu železniční trati u Včelné, kolují zprávy dosti se různící. Nejpravděpodobnější však jest asi tento průběh neštěstí, jak jsme se informovali na místě samém: Do Vyššího Brodu jela v pondělí ráno tři nákladní auta, na nichž jeli trhovci, vezouce s sebou různé zboží. Na autu jehož majitelem jest Fr. Pohan ze Čtyr Dvorů, sedělo 13 trhovců. Když toto auto přijíždělo k přejezdu trati u Včelné — byly tři hodiny ráno — měl přijeti rychlovlak od Lince a proto železniční hlídač Vavřinec Vančura chystal se spustiti závory. Však z automobilu bylo na něho voláno, aby počkal, on se zdráhal, ale konečně přece vyhověl. Kéž by tak nebyl učinil — jak dnes toho lituje! Když totiž auto vjelo na kolej, tu jaksi v jízdě uvázlo — snad proto, že zde začíná prudké stoupání silnice — a nežli se mohlo zase rozjeti, již přihnal se rychlík. Nastal osudný okamžik: lokomotiva plnou silou narazila na zadek auta a účinky byly hrozné: sedící na autu trhovci byli vymrštěni, dva z nich přímo pod lokomotivu a zboží rozházeno po trati a silnici. Rychlík zastavil poblíž hotelu „Du Parc” a zpod kol lokomotivy vytažena mrtvola Ant. Bartušky, syna trhovce z Jírovcovy ulice, mrtvola děsně zohavená, v půli těla úplně přeříznutá. Kus dále vklíněna byla do sloupu u trati stojícího mrtvola pí. Karly Lieblové, matky několika dětí. A kolem mezi rozházeným zbožím váleli se v krvi těžce ranění: pí. Karolina Straková (ze Štítného ulice č. 14), která pak zemřela za dopravy do nemocnice, p. Bohuslav Dostál ze Suchého Vrbného, jenž asi též sotva životem vyvázne, neboť utrpěl vnitřní zranění a v lebce má vražen kus skla, pí. Anna Bartušková, matka mrtvého Ant. Bartušky, Marie Kavanová ze Smetanovy ul. č. 9, Bohumil Hovorka z České ul. č. 39, Marie Králová z Jeronýmovy ul. č. 13, Marie Kümlová z Kostelní ul. č. 8 a Frant. Lhota z Pekárenské ul. č. 95. S menšími jen pohmožděninami neb zcela bez úrazu vyvázli: majitel auta Fr. Pohan, Fr. Hindrák, Věra Janátová a Jan Husar z Č. Budějovic. Zpráva o neštěstí se rychle roznesla po okolí a na místo neštěstí přispěchali členové hasičského sboru ve Včelné, kteří ujali se záchranných prací. Přišlo též četnictvo a z č. Budějovic povoláno sanitní auto v němž zranění odvezeni do nemocnice. Později — dopoledne — dostavila se soudní komise. Železniční hlídač Vančura, když viděl hrozné následky své povolnosti, utekl k lesu a chtěl se oběsiti, však byl zadržen a zatčen. Jeho žena, matka několika dětí, upadla do mdlob. Neblahý případ, jenž vzbudil v celé krajině velké vzrušení, jest přísně vyšetřován. Postižení trhovci svěřili zastupování svých nároků vůči železnici p. dru. J. Autengruberovi. Jihočeské Listy 1928 Ročník 34 06.06.1928 Číslo 44 str. 4
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25404 Registrován: 5-2002 |
BmbČ: "Rychlík zastavil poblíž hotelu „Du Parc” " Kde to přesně je a kudy vedla tehdy hlavní silnice? |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7458 Registrován: 1-2007 |
Bývalá hlavní silnice tzv. Linecká procházející Včelnou ve směru na Kamenný Újezd je dnes tř. 5. května a objekt hotelu se nacházel v Lesní kolonii zřejmě dnešní č.p. 245 (Mapy.cz), kde byl mj. o mnoho let později zřízen dětský domov.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25405 Registrován: 5-2002 |
Dík, je to jasné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2962 Registrován: 7-2006 |
Prosím odkdy, dokdy se používalo takové označení nákladních vozů? rok 1918 Gg 7-239
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Tempotaxi 2962: 1918 - 1924 |
drake
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
Tempotaxi: Fotografie vozu kkStB Gg 3-852 pochází ze série fotografií polní tiskárny umístěné v několika upravených krytých vozech (Felddruckereizug). Byly pořízeny v Kowelu v roce 1916 a lze je najít na některém z rakouských archivních serverů. Až se mi podaří najít odkaz, dám ho sem. Vozy s označením ČSD a s číslem z původního rakouského číslovacícho plánu se vyráběly od roku 1918 do roku 1921. Přečkat na voze však mohlo do konce dvacátých let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2963 Registrován: 7-2006 |
hank + drake Děkuji za infa. Prohlížím právě digitalizované knihy a časopisy. Je zde plno zajímavých věcí, ale k fotkám je jenom nápis o co jde ale, pokud je nějaký text, tak většinou zde není žádná doplňková informace k fotkám. Už v tom ležím pár dní a pořád nejsem na konci.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: Že se nově vyráběly pod starými čísly do r. 1921, to je mi známo. Přiznávám, že rok 1924 jsem nastřelil z toho důvodu, že v r. 1925 proběhla zákonem 156/1925 vlna zestátňování ztrátových lokálek. V této souvislosti by mě zajímalo, jestli, jak a kdy se vznik ČSD projevil na označení vagónů vlastněných soukromými lokálkami a provozovanými ČSD. Pokud je mi známo, za monarchie měly řady a čísla navazující na systém kkStB (i značku dráhy kkStB) a na vozech bylo pouze uvedeno, které lokálce vůz patří. Jak to bylo v přechodném období od 28. 10. 1918 do zestátnění většiny lokálek podle zákona 156? |
drake
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
hank: Pokud je mi známo, za monarchie měly řady a čísla navazující na systém kkStB (i značku dráhy kkStB) a na vozech bylo pouze uvedeno, které lokálce vůz patří. Pokud byla lokálka provozována kkStB, tak vozy byly zařazeny přímo v číslovacím plánu kkStB. Nebyl na to žádný systém, čísla přidělovala Vídeň průběžně a vozy jsou promíchány s běžnými vozy. Na skříni byl název lokálky uveden jen v některých případech. V roce 1910 byly zavedeny tzv. Linien, takže případné uvedení nazvu lokálky na skříni padlo a ani ČSD se k tomu neměly důvod vracet. I přeznačení proběhlo stejně jako u ostatních nákladních vozů od roku 1925. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: Děkuji ještě jednou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2964 Registrován: 7-2006 |
Vozy na přepravu ovoce – rok článku 1924. Zajímavé řady Grf, Gi, Me, Mo. Vozy řady Gi jsou přece vozy na přepravu mléka? (vozy mají bílou barvu).
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2969 Registrován: 7-2006 |
Betonářský vůz (pojízdná míchačka) v roce 1926.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 7-2006 |
Zajímavá přeprava v roce 1904.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 664 Registrován: 10-2012 |
Co je prosím tohle za stroj, a kde to může být??? Na čele je snad označení 327.036??? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Quadrophonia 664: Jestli to čteš dobře, tak 327 MÁV = 374.0 ČSD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 10-2012 |
Díky! Je to opravdu ta 327 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 10-2012 |
Opět mám prosbu o identifikaci místa, a opět fabriky. Na prvním snímku prochází středem 3-kolejná trať, z toho 1 kolej úzkorozchodná, a na druhém snímku jsou zřejmě Třebenice. |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3383 Registrován: 5-2002 |
To druhé jsou 100% Třebenice, Kraupnerova továrna na zpracování ovoce (po válce Fruta). Zde klikni pro srovnání (Příspěvek byl editován uživatelem tajemný em.)
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 5-2009 |
První bude Chvatimech.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4899 Registrován: 1-2012 |
Chvatimech (s železárnami Podbrezová v popředí?) na první fotce určitě není. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4901 Registrován: 1-2012 |
Nemohla by to být Moravská Chrastová (pohled směrem k jihu)? Podobně rozložené továrny (v ruinách i funkční) jsou tam i nyní. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4902 Registrován: 1-2012 |
Novodobý pohled na podbrezovské železárny od Chvatimechu (tj. z opačné strany) vypadá takto: S tím historickým snímkem to vůbec nesedí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 4-2003 |
Údolí Svitavy v M. Chrastové je o dost užší/strmější svahy. |