| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 01. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 01. 07. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 958 Registrován: 9-2007 |
Slanour - pokud uděláte obrat o 180 stupňů, tak zjiste, že v rohu je zřizován stánek květinářství |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 5-2004 |
Z vedlejšího vlákna: VRT ve var. E na ulož.to Překvapuje mě na tom, že jen mezi Popůvkami a hl.n. je tam 7 km tunelů, to na tom NvC s podzemním nádražím není o moc hůř (řádově asi o 1 km trati + to nádraží). K tomu je všech 8 hran na povrchu k dispozici pro "normální" železnici, kapacitu neužírá úvrať P-BA/W, a od Ostravy nemá 4 km pomalé jízdy. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1733 Registrován: 9-2005 
|
V Popuffkach asi varianta E moc nadšení nevyvolává... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 5-2016 |
DJ: Srovnání délek tunelů od společného bodu u Domašova (km, u var.E délky zaokrouhleny nahoru): var. B (Kalčík 2011+IKP CE 2014) Žebětínský .......................... 4,57 Jundrovský ......................... 2,66 Stránický (202,17-205,17) . 3,00 podzemní sk. hl.n. (2*0,92). 1,84 Svratecký (2*1,24) ............ 2,48 celkem ............................. 14,55 var. E (11.2016) Žebětínský .... 4,3 Bosonožský ... 4,0 Štýřický ........ 3,7 celkem ....... 12,0 K tomu je třeba dodat, že ve var.B se ražený Stránický tunel rozvětvuje k nástupištím a Svratecký tunel se hloubí pod řekou, což podstatně zvyšuje jejich pracnost, první z nich navíc vede po zástavbou. A hloubený nádražní tunel je v exponovaném prostoru těsně u nádraží. Naproti tomu ražené tunely ve var.E jsou všechny bez větvení a mimo centrální část města. Stavební náročnost i vliv na prostředí jsou u variant B a E značně rozdílné, račte si to uvědomit. Pomalý vjezd od Černovic je k začátku zhlaví dlouhý cca 2,7 km a má TR 80 km/h (uvnitř města oboustranně snesitelnou). Ve var. E je 12 hran u průjezdných kolejí a úvrať neužírá kapacitu jako u var.A, protože je na vranovickém vjezdu MÚ-přesmyk. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 5-2016 |
DJ: Překvapuje mě, jak se přes uložto.cz sníží kvalita obrazu. Když si to pošlu sám sobě, je to mnohem líp čitelné i lepší barevně. G-finger: V Popůvkách je otevřený úsek u zahr. kolonie, kde trvalé bydlení není. |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3172 Registrován: 5-2002 |
Suchol: A kdybysme si odmyslili Svrateský tunel a z podzemního hl. n. šli ven, jak má NvC? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 5-2016 |
Iiii: Líbí se Vám drahé nádraží s dlouhými přestupními cestami mezi povrchovou a podzemní částí? Pak se můžete snažit zařídit, aby takové nádraží šlo v dané geologii postavit jinak, než to navrhli v IKP CE se Svrateckým tunelem (původní návrh NvC postavit nejde). Vyjde Vám, že by to šlo, ale výjezd na most přes Svratku by značně zasahoval do území uvažovaného pro novou zástavbu a vozovka okruhu by se musela zahloubit v místě, kde je mělce uložen uzel páteřní stokové sítě (= podle mě obtíže nepřekonatelné). Mně (a cestujícím+daňovým poplatníkům) se ale líbí nádraží levné a pohodlné a aby to nebylo monstrum jako u řeky, udělají se MÚ-přesmyky na vjezdech - nádraží pak dokonce líp funguje. Je to např. hl.n. ve var. E. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 472 Registrován: 2-2011 |
Jakým právem si dovolujete mluvit za lidi, kteří s vámi nemají nic společného? Vaše nafoukanost je nekonečná![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 5-2016 |
Zdenek102: Proč útočíte na moji osobu? Mluvte k věci! Myslíte si, že cestující a daňoví poplatníci chtějí něco jiného? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1541 Registrován: 4-2006 
|
Popůvky: hahaha, kousek nad výjezdem z tunelu bydlí synkův spolužák. Onehdá jsem tam byl, to byste se divili, kolik lidí tam žije trvale! Jo, že je to vedeno jako chatová oblast? No, tak to už je věc každého tamžijícího soudruha... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 473 Registrován: 2-2011 |
 Suchol:"Zdenek102: Proč útočíte na moji osobu? Mluvte k věci! Myslíte si, že cestující a daňoví poplatníci chtějí něco jiného?" ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") Považuji se za cestujícího, (protože jím jsem.) Dále si myslím, že nejste nijak oprávněn rozhodovat o tom, co kdo chce a nechce. S vašimi názory nesouhlasím a absolutně odmítám to, abyste za mě něco někam komentoval. Ještě k tomu v čele svých příspěvků zmiňujete většinu, která o vaší existenci nemá ani ponětí Sorry za OT. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 5-2016 |
Zlámalík: Nemějte obavy, bude-li to třeba, hluk je tam řešitelný technickými prostředky, popř. i výškovým vedením tratě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1734 Registrován: 9-2005
|
Mimoúrovňový přesmyk je zajímavé řešení kapacity jižního (a vlastně i severního) zhlaví). Díky šimické spojce by se jezdilo bez úvrati dvěma směry ze tří, akorát mi dost vadí úvrať v relaci PRG-VIE. Proto se ptám, zda by neexistovala jiná možnost přivedení VRT ze severu, než tunelem pod Stránicemi. Napadá mne tunel pod Black fields a pokračování na Kuřim a někam. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 5-2016 |
G-finger: Vracíte se do začátku století, severní varianta je hlavně z územních hledisek proti jižní velice nešikovná. Když by k tomu měla zároveň fungovat nová židenická spojka pro relaci Břeclav-Ostrava, neúnosně by to zkomplikovalo severní vjezd do hl.n. A pokud by neměla být úvrať v hlavní vnitrostátní relaci Praha-Ostrava, musel by být v uzlu i nový vstup přerovky dle var.B., který komplikuje využití drážního koridoru pro VMO. Úvrať, byť v hlavní mezinárodní relaci, asi tolik nevadí, když je v dosud preferované var.A-odsun. |
|
Racek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 5-2004 
|
Suchol: máte chybu v syntaxi Úvrať v hlavní mezinárodní relaci nevadí, PROTOŽE je v preferované variantě A odsun. V každé jiné variantě by nepochybně vadila velmi, tak jako u varianty B vadí úvrať v marginální relaci Břeclav-Ostrava. Aneb, proč mají v modelových GVD studie proveditelnosti ve variantě B Petrov vlaky relace Praha-Ostrava v Brně pobyt 6 minut? Přece proto, aby to nevypadalo, že úvrať ve var. A odsun tytéž vlaky zbytečně zdržuje. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 5-2016 |
Racek: V relaci Břeclav-Brno-Ostrava by vedle značného prodloužení proti přímé trase přes Otrokovice znamenala úvrať v Brně další komplikaci, takže dosáhnout toho, aby vlaky Břeclav-Ostrava jezdily přes Brno, by už bylo sotva reálné. Naproti tomu relace Břeclav-Praha každopádně vede přes Brno a úvrať vlaky nezdrží natolik, aby bylo požadováno tuto úvrať nějak objíždět (pokud se ovšem pro ně takový objezd přímo nenabídne - jak už se ale jednou přihodilo, viz tzv. Dopracování variant přestavby ŽUB, var.A). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1736 Registrován: 9-2005
|
Nemá jít VMO mezi Mariánským nám. a Heršpickou tunelem pod drážními tělesy? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 5-2016 |
Pokud vím, VMO se už přes Mariánské nám. nechce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1738 Registrován: 9-2005
|
Na portálu města Brna je stále zakreslena trasa VMO s komároffským a jižním tunelem. |
|
Petr31
|
|
|
Neregistrovaný host 95.82.135.164 |
Suchol: Relace Břeclav-Brno-Ostrava nikdy nebude rychlejší než přímý koridor Břeclav-Přerov -Ostrava (a pomalé rozjíždění směrem k letišti tomu určitě nepomáhá). Navíc ve studii proveditelnosti Modernizace trati Brno-Přerov se s žádnými takovými vlaky nepočítá. Uzel by měl po modernizaci mít hlavní směry bez úvrati a těmi jsou Praha-Brno-Vídeň/Bratislava a Praha-Brno-Ostrava. Jinak bude Brno první uzel na světě, který po modernizaci zavádí nově do hlavních směrů úvrať (asi je to škoující, ale bere to kapacitu a spoustě lidí to na pohodě cestování nepřidá). |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 298 Registrován: 5-2016 |
Petr31: Relace Břeclav-Brno-Ostrava má vést přes Brno, o to přeci jde a časová ztráta pomalejším rozjezdem je vůči úvrati zanedbatelná. Že s těmito vlaky nepočítá modernizace Brno-Přerov, je trapnou CHYBOU odpovědných pracovníků resortu (zavedení těchto vlaků je obsaženo v přestavbě ŽUB). Opakuju, že když úvrať v relaci P-B-Vídeň/Bratislava nevadí ve var.A, nemůže vadit ani ve var.E, kde navíc NEBERE kapacitu. Zbytečně přeháníte, jde jen o jeden směr s úvratí, ve světě se úvratě běžně provozují a těch několik lidí, kterým to vadí, si jako jinde asi přesednou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2943 Registrován: 5-2004 |
S Brno-Přerov zabetonovaným na 200 km/h na mezinárodní vlaky Břeclav-Přerov přes Brno můžeme v klidu zapomenout, úvrať neúvrať. Možná kdby dolní ferdinandka byla natolik zatížená nákladama, že by ty expresy nemohla pobrat (a na Břeclav-Brno by pro ně místo bylo). Suchol: možnost 12 hran na povrchu je výhodná bez ohledu na to, jestli chcete mít podzemní nádraží nebo ne. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Jinak těch 2,7 km neznamená rozdíl při Brno-Přerov na 200 km/h, nicméně pokud by se tam stavěla dedikovaná VRT, pak ta ztracená minuta a půl jinde chybět může. Jinak var. E z gůgl drájv, to by komprimovat obrázky nemuselo: https://drive.google.com/open?id=0B7DqrV6rc4TqVjJISUtFbU1hS3c |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 5-2016 |
DJ: Myslím, že kapacita B-Přerov se bude muset nakonec dohnat nějakým nepříliš vznešeným způsobem (přístavbou třetí koleje u Vyškova?) - pochybuju, že by se vedení Brna těch dálkových vlaků zřeklo. Obrázek je takhle dobrý. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5565 Registrován: 6-2005 
|
S Brno-Přerov zabetonovaným na 200 km/h na mezinárodní vlaky Břeclav-Přerov přes Brno můžeme v klidu zapomenout, úvrať neúvrať. Možná kdby dolní ferdinandka byla natolik zatížená nákladama, že by ty expresy nemohla pobrat (a na Břeclav-Brno by pro ně místo bylo). On je tu ještě jeden pohled: Praha - Brno - Břeclav - Bratislava mít časem po hodině.* Brno - Břeclav - Vídeň taky po hodině*: A do Brna to přijede na střídačku z Prahy a Ostravy. *) Mezi Brnem a Břeclaví vůči sobě o 30 minut. Toto si poměrně dobře dovedu představit už v době předVRTané, tj. s hotovou Přerovkou a třeba i Brno - Vranovice. Rozhodovat o tom bude reálně to, zda mezi Prahou a Brnem přejde EC/Ex linka do půlhodiny a to se může stát poměrně brzy, tedy dříve než bude Brno - Přerov.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2944 Registrován: 5-2004 |
Praha - Brno - Břeclav - Bratislava mít časem po hodině.* OK. Obzvlášť, kdyby byl v Blavě protras někam dál na Slovensko, pak si to dokážu představit pravidelně natřískané... Brno - Břeclav - Vídeň taky po hodině*: A do Brna to přijede na střídačku z Prahy a Ostravy. Má to kvůli poptávce W-B smysl? A nezpomalí to relace W-Ova/PL natolik, že by to byla čistá ztráta frekvence? Tohle mi přijde trochu jako šoto nebo brnocentrismus. Ale můžu se plést. Rozhodovat o tom bude reálně to, zda mezi Prahou a Brnem přejde EC/Ex linka do půlhodiny a to se může stát poměrně brzy, tedy dříve než bude Brno - Přerov. Jo, tomu věřím, že může nastat brzo. |
|
Petr31
|
|
|
Neregistrovaný host 95.82.135.140 |
Suchol: Vyjde Vám, že by to šlo, ale výjezd na most přes Svratku by značně zasahoval do území uvažovaného pro novou zástavbu. Tady to strašně vadí, ale v Židenicích ve Vaší variantě "E" je vedení trati v úrovni oken rodinných domů OK. To je taky důvod proč na obyvatelích Židenic v minulosti ztroskotala původní varianta Odsun a taky proč by tato Vaše varianta E nikdy neprošla. I když zase budete psát, že je to lepší než varianta A, není to pravda (trať vede dost vysoko a stejně to těm lidem pije krev). Varianta A by po dopravní stránce byla asi to nejhorší pro Brno(hlavně kvůli katastrofickému napojení rychlíků na MHD).Myslím taky, že původní varianta Petrov by při troše snahy realizovatelná byla a byla by asi pro cestující asi ta nejlepší.To zmršení s tunelem pod Svratkou zavánělo trochu záměrem. Jinak ty přestupy mezi podzemní a nadzemní částí se snad dost mažou při jízdě eskalátory podobně jako v metru, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2946 Registrován: 5-2004 |
Petr31: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Ještě ke spojení do Vídně. Jeden dobrý důvod pro zakvrdlání vlaky do Vídně bych viděl v možnosti příjezdu do W v S:00-15 tak, aby se stíhaly odjezdy z W na západ (a na jih) v S:25-S:30. Pokud by to šlo bez rozbití vazby do Berlína, bylo by to geniální. Vycházím přitom z dopravy, kterou generuje můj zaměstnavatel. Jezdí se pravidelně ve skupinkách do Mnichova mikrobusem nebo půjčenými auty. Věřím tomu, že při srovnatelné JD a jednom přestupu (okolo 6 hodin, což jde) by bylo průchozí jezdit to vlakem, ale sekat takovou cestu 2 přestupy (ať už v Břeclavi nebo v Salcburku) komfort dost snižuje. Vcelku často se ještě jezdí z letišť Praha a Vídeň, P půl napůl vlak/bus, W častěji busem (přímý, rychlejší a levnější...). Zbytek je málo častý nebo úplně nepravidelný. Zrovna Polsko by teoreticky mohlo být silnější (třeba loni se tam jedna akce pořádala), ale tam se poláci sedí na železničním prameni sami, když cesta Brno-Katowice je jen o málo delší, než posledních pár km Katowice-Krakov. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 300 Registrován: 5-2016 |
Petr31, DJ: Var.E proti var.A se v Židenicích dotýká jen zlomku z počtu lidí, ti by měli být ovšem nějak odškodněni. Var.B se zase dotýká jiných. Dlouhé přestupní cesty znehodnocují funkci nádraží (nepohodlí pro přestupující, prodloužení pobytu navazujících vlaků, u nádraží s podzemní částí dražší investice i provoz, větší bezpečnostní riziko atd.). |
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.234.119 |
Se dívám na tu variantu E, máte tam úrovňové křížení nebo přesmyk přes nákladní průtah? Bojím se totiž o kapacitu a když tam budou muset nákladní vlaky brzdit (uprostřed bytové zástavby!!), aby pustily rychlou osobku tak se nejen vytvoří špunt, ale i vlna odporu. Další věcí je, že ty oblouky jsou na 80 a víc z nich nedostanete. Celkově se v tom návrhu trať na Ostravu motá jak kača v čepici, než se ze Štatlu vymotá. K tomu bych citoval: "Zakřivená ulice je cestou osla, ne člověka", Le Corbusier. Osobně bych preferoval tento výjezd z Brna Od bodu 1 je možno jet 100 km/h, od bodu 3 120 km/h, od bodu šest pak nejste rychlostně omezen ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") . U bodu 8 je zastávka pro letiště. Body 9-10 možné pokračování výjezdu na VRT. Rychlostní omezení kopírují dynamiku rozjezdu vlaku a rychlejší trasu z Brna směr Vyškov a Ostrava jen tak nenajdete. Samozřejmostí je mimoúroňový rozplet s tratí do Chrlic a je možná nová zastávka Brno-Komárov. Jen k ní prodloužit ![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") o jednu zastávku. A pokud jde o výjezd z podzemního nádraží na Nových Sadech, tak se to dá zvládnout i před Svratkou. Jednak pro VRT jednotky není problém 35‰ stoupání (až 15 metrů výšky, což je nadbytek) a druhak v tunelu nehrozí spadané listí. Ano, nebude tam moci nákladní vlak, jenže co by tam dělal? Pokud vám záleží na délce přestupu: Dvě páteřní tramvajové linky variantu Řeka totálně míjejí. Přestup z/na tyto linky bude tristní (velmi mírně řečeno) |
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.234.119 |
A přihodím ty varianty D-E-F (další z této série nemám) z 90. let: |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 5-2016 |
Poklop: To jsou asi nějaké neoficiální výchozí varianty cca z r. 90 (?) Veřejně se projednávaly v letech 91-92 už jen 4, A - D a od nich se odlišuje nová var. E, psal jsem tady o ní na podzim. Pro napojení nové přerovky má var. E místo dlouhé novostavby s tunelem v Tuřanech mnohem kratší židenickou spojku a ta vede POD krátkou přeložkou nákladního průtahu. Myslím, že rychlost 80 km/h je v obytné zástavbě přiměřená. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2953 Registrován: 5-2004 |
Suchol: přiznám se, že nechápu ty vaše dlouhé přestupní vazby s podzemním nádražím. Naopak, jsou jen o málo delší než se všemi kolejemi na povrchu: 1. změníte úroveň z nástupiště do podchodu 2. přejdete max 200 m od jedněch schodů k druhým 3. změníte úroveň z podchodu do nástupiště Všehovšudy něco přes 200 m. Máte-li smůlu a musíte jít z/na S půlku povrchových nástupišť, tak 300 m. Srovnejte nejhorší případ na aktuální role (~400 m) a v práglu (taktéž ~400 m, ten pochod po nástupišti je nutný s kočárkem): Poklop: jo, ten výjezd podle přerovky a letiště, co popisujete, se mi taky s postupujícím časem líbí čím dál víc. Jinak vlára se dá na S zhlaví roly napojit ještě tzv. Jandáskovým obloukem, který mi přijde lepší než Sucholova židenická spojka (lepší směrové poměry a menší narušení obytné zástavby, nicméně přes místní to neprojde stejně jako neprošel odsun... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 5-2016 |
DJ: Pokud srovnáte vodorovnou vzdálenost mezi krajními nástupišti, je to ve var.E (mezi nástupišti 1 a 7) max. 128 m, což je cca 2/3 délky ve var.B (mezi nást. VI a P4), kterou jsem naměřil 193 m (a Vy jenom 182 m), s tím, že kusé koleje na 1. nást. jsou přístupné i z podchodu zhruba uprostřed jejich délky. Kromě toho je ve var.B větší rozdíl výšek mezi podchodem a podzemním nástupištěm. To jsou ale méně podstatné rozdíly obou nádraží, důležitější je řada jiných, pro něž je var. B (nejenom podle mě) sotva prosaditelná. Židenickou spojkou zhruba v trase Jandáskova oblouku s dosažitelnou rychlostí 80 km/h (aniž jsem o něm věděl) jsem zkoušel jako první event. možné řešení, ale opustil jsem ho pro příliš velké zásahy především do areálu Alstomu, do horizontu města i pro značnou délku viaduktu. Já zas nechápu, jak (podle Vás) o volbě varianty přestavby ŽUB rozhodují Žideničtí - myslím, že to budou spíš lidi v resortu MD. |
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 185.137.125.1 |
Našla by se dobrá duše, co by mě odkázala na zdůvodnění, proč 6 nástupních hran? Dle poloměrů oblouků soudím, že se nejedná o koleje SJKD (Pokud ano, tak berte mou otázku za bezpředměntnou). Ať počítám, jak počítám, tak v této poloze (David Jaša, obr. 1) bude kolejiště obsluhovat VRT směr Praha-Vídeň/Bratislava a Praha-Ostrava. Vzhledem k taktovému prokladu mi přijde, že jeden "Ostravský" a jeden "Vídeňský" peron by byly více než dostačující. Dost možná by se to dalo odbavit i u jednoho peronu. Uvažuju cca 2-3 minuty pobytu při 15 min. taktu proloženém na polovic něčím jako Rx. Šlo by to s "japonským" řízením dopravy? (Autoblok tam nestrkat!). K těm přestupům: To je na delší debatu, kam by které linky měly primárně zajíždět, aby se pokrátily přestupy. Tedy nic menšího než vymodelování konceptu S-Bahn. A ten bude více či méně překopán v jakékoliv variantě, kromě nulové. Ještě jednu věc bych ale dodal: Z peronu do podchodu dolů je to 3 metry a pak vodorovně k Prioru (=K-Mart=Tesco) nebo na šalinu, kde je to 3,5 metru nahoru. Do podzemní části by to bylo z podchodu cca 6 až 6,5 metru dolů (5,3 m při pevné troleji). Nad podzemními perony by to byl tedy nadchod. Přestupy přibližně jako v Pražském Metru. Což vede k úvaze, zda je Brno dost bohaté na provoz několika eskalátorů. Ale furt mi přijdou lepší eskalátory než "feeder" linka od řeky k páteřní šalině 1 a 8. A to i z pohledu TCO. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 1-2016 |
Jestli budou i nadále stát vlaky na nádraží v oblouku (z těch vizualizací to tak vypadá), tak to ani nemusíme řešit, to bude pořád na houby jako teď. Pro ty, kteří si myslí, že to není problém, doporučuji vyzkoušet např. s kočárkem, malými dětmi nebo větším množství zavazadel. Nebo tak nechte vystupovat třeba (pra)rodiče. Jinak, ANO už plánují hyperloop, tak se na polohu nádraží můžeme vykašlat, budeme jezdit kapslema, jen nevím odkud :-D |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2979 Registrován: 5-2004 |
Poklop: třeba bude něco v textové části té studie (Dopracování variant ŽUB, IKP, 2014, link buď v archivech nebo vygůglitelný). Jako nesmysl mi to nepřijde, interval na VR trati je 3 minuty (neboli max. 20 vlaků za hodinu), to a ještě úvrať W/B-O by 4 koleje nedávaly, a doplňovat další koleje do podzemí by bylo dražší, než je postavit rovnou. HL je sice blbost, ale dílčí výzkum okolo toho by marný být nemusel, tedy pokud jeho výsledky nezůstanou v rukách (pod patentem) HTT. TN26: on je oblouk a oblouk a vozidlo a vozidlo. Když to má přiměřeně mírné (nebo žádné) schody a vysouvací/vyklápěcí stupínek, tak to jde i s kočárkem, kufrem a s malým dítětem i na současném hl.n., a ty oblouky jsou ve všech variantách s mnohem větším poloměrem než na současném hl.n. |
|
Racek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 5-2004
|
Poklop: provozní koncept, který tehdy IKP CE dostali od Šlegra se Zárubou, požadoval na těch kolejích nějaká předjíždění a snad i obraty, proto 6 kolejí. Původní OK NvC mělo 4 koleje, aktuální MCO - SUDOP Brno ve studii proveditelnosti už má zase 4 koleje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1739 Registrován: 9-2005
|
Jak to dělají v Kolíně nad Rýnem a ve Vídni, že oblouk nevadí? Právě kvůli maximální eliminaci úvratí vidím jako nejperspektivnější severní napojení trati od cajzlárny, případně jižní, ale s Jandáskovým obloukem, nebo Sucholovou spojkou na Ostravu, případně na Wien. |
|
Tom987
|
|
|
Neregistrovaný host 94.113.74.254 |
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/hrbitov-vlaku-na- brnenskem-dolnim-nadrazi-prohlednete-si-rozsahlou-fotogalerii-132 8008 |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 11-2015 |
Dvě připomínky k "Hřbitov vlaků na brněnském dolním nádraží. Prohlédněte si rozsáhlou fotogalerii" 1. Dolní se má psát s velkým D, protože jde o oficiální jméno toho nádraží. 2. Na fotkách žádný vlak nevidím, jen pár lokomotiv a vagónů |
|
Charles K.
|
|
|
Neregistrovaný host 193.84.164.145 |
Další odklad. http://www.dnoviny.cz/infrastruktura/studie-na-modernizaci-brnens keho-zeleznicniho-uzlu-bude-v-kvetnu |
|
Triba1
|
|
|
Neregistrovaný host 62.168.25.38 |
Roberto nespí http://www.nadraziprobrno.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1759 Registrován: 9-2005
|
Robert o je zpufalec posedlý zelenou obsesi a jeho famulusove zejména Dittrich radostně Hynka ji při každém jeho postu |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 11-2015 |
Roman taky nespí... Roman Onderka novým členem Dozorčí rady ČD Cargo, a. s. |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 11-2015 |
Studie o poloze nádraží má další zpozdění a asi se i prodraží Zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/o-tri-ctvrte-roku-studie-o -poloze-nadrazi-ma-dalsi-zpozdeni-a-asi-se-i-prodrazi-20170504.ht ml |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 2-2011 
|
Měl bych dotaz: Kdy přesně byla otevřena ta "hrůza" v Židenicích a Maloměřicích v podobě protihlukových stěn, předělané elektrifikace a zkrácení nástupiště v ŽST. Brno - Židenice? Kdy se s tou stavbou začalo?
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
|
češtin
|
|
|
Neregistrovaný host 85.163.27.254 |
trolejbusy :-))))) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 512 Registrován: 6-2005 
|
Sominus - http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/br no-malomerice-zidenice.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 2-2011
|
Děkuji :-)
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.24.1 |
Goldfinger: Jak to dělají v Kolíně nad Rýnem a ve Vídni, že oblouk nevadí? Netřeba cestovati do dálav: Ústí nad Orlicí, Lipník nad Bečvou, Přerov, Praha... Všude najdete peron v relativně prudkém oblouku. A mnoho dalších. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7576 Registrován: 5-2007 |
Poklop D400: A je ten oblúk rovnako prudký ako v tom Brne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3237 Registrován: 5-2004 |
Asdf: je rovnako prudký, jako má být s novým nádražím v centru - 300 m a víc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 1-2016 |
http://brno.idnes.cz/oprava-hlavni-vlakove-nadrazi-brno-dty-/brno -zpravy.aspx?c=A170629_2335925_brno-zpravy_vh Takže opět poděkování všech zeleným a aktivistickým šmejdům, že se v podstatě zbytečně vyhodí dalších 2,5 nebo kolik miliardy, protože pořád není rozhodnuto a stejně, když to vyjde tak, že bude lepší posun o pár stovek metrů, tak zase bude Patočka a spol. řvát a neuzná nic. Mohlo být dávno postaveno, v klidu jezdit z nového nádraží, ale jsem v Anderově,že... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 571 Registrován: 3-2013 |
Naštěstí. Ono nebýt odsunovačů, mohlo být už dávno zmodernizováno. Holt je to o úhlu pohledu. |
|
Practicus
|
|
|
Neregistrovaný host 78.45.75.167 |
no jo, jenže Vám jaksi nikdo nesdělil, že pod centrem Brna je zakázáno cokoliv stavět, neb je to poddolovaný jak ostravsko, jinak by se mohlo stát, že centrum se propadne |
|
kuna
|
|
|
Neregistrovaný host 82.202.112.233 |
V postatě odsunovači nádraží dosáhly úspěchu v zastavování (alespoň dočasném) mezinárodních vlaků na Dolním nádraží. Taková malá demo-verze odsunutého nádraží a důstojný protipól Zvonařky včetně napojení na MHD. Hlavně ty 3 Toi Toi budky jsou zcela famózní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7630 Registrován: 5-2007 |
TMB: Zmodernizované v tak isto nedostatočnej podobe. Ďakujem pekne. kuna: Až tá dočasnosť skončí a ľudia sa vrátia späť do zmeti pochcaných podchodov a budú sa predierať davmi v nedostatočnom priestore pred nádražím, tak si na to demo možno ešte radi spomenú. Každopádne, až to za 3 roky skončí, zostane po tom Dolní nádraží v podobe schopnej trvalo fungovať ako osobné nádražie. Takže si už len počkať na prvého odvážlivca, ktorý tam niečo nechá zastavovať a varianta dvoch nádraží bude dokonaná. |
|
Honza_-_St.
|
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
To já radši budu používat stávající nádraží v nedostatečné podobě nafurt, než abych musel od vlaku kilometr do centra a aby Brno přišlo o oddělený osobní a nákladní průtah. Podotýkám, že všechny ty zelený blbečky naprosto nesnáším. Stačí si vzpomenout, kolik staveb se kvůli nim zdrželo a zdržuje, jak dělají vše pro to, abysme museli platit za dovoz uhlí, když máme dost vlastního, jak úspěšně napomáhají likvidaci Šumavy, a že jsou taky pro import přivandrovalců, a mám sto chutí poslat je do pralesa, kde budou konečně šťastní. Ale v tomhle případě výjimečně udělali dobrou věc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 3-2005 |
Dráha by měla rozhodnout sama. Brno se už přes 20 roků jen ztrapňuje. A výsledkem jsou pouze dva kůly v zemi a mezi nimi nápis Brno zast. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1789 Registrován: 9-2005
|
Asdf: pochcanost neni fyzikální vlastnosti HBf. V centru.Mozna jste si nevšiml, ale prostor nádraží se uz rok intenzivně uklizi. Mne ta demoverze rozhodne chybět nebude. Predpokladam, ze při velké výluce upraví jižní zhlavi tak, aby se na kusa nástupiště dalo od Strelic jezdit bezkolizne, snad se zvýší Diky opravě viaduktu rychlost na příjezdu, mohla by se ze dvou jednokolejek-vlády a preroffky udělat dvojkolejka, bude nove zabzar, takze část kapacitních problému bude vyřešena. |