| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 02. 03. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 02. 03. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6996 Registrován: 4-2003 |
David Jaša:Ad PVE: osobně vidím potenciál v doplnění reverzibilních soustrojí (a případně dalších tunelů) k existujícím dvojicím nádrží: Pastviny I - Pastviny II - ta prvních 30 let své životnosti jako PVE už sloužila! Lipno I - Lipno II Orlík - Kamýk + Slapy (+ Štěchovice) Křižanovice I - Křižanovice II Seč - Pařížov Doporučoval bych shlédnout kolísání hladiny Vltavy v nádrži ve Štěchovicích. Nějak si moc dobře nedokážu představit, že tam ta hladina bude kolísat ještě více, pokud se budou Štěchovice jednak využívat k regulaci průtoku ve Vltavě pod nimi a přitom ještě se z nich bude přečerpávat voda do přehrady Slapy. A pokud by to mělo být v soustavě trochu znát, tak by ve Štěchovicích chtělo, aby tam byl instalovaný výkon jako na Dlouhých stráních, kde je 650 MW. Současná PVE ve Štěchovicích má 50 MW, což je sakra rozdíl. Ale to je jen taková moje úvaha........... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13195 Registrován: 5-2002 
|
Wagon: A docela by mne zajímalo, jakým efektivním způsobem se v budoucnu počítá zejména s regulací nebo využitím elektřiny, které bude v určité době přebytek. Jednoduše: co nepůjde uskladnit, to se nebude smět vyrobit. Od jednoho krásného dne prostě bude muset být na střídačích FVE omezení výkonu řízené regulátorem z dispečinku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3095 Registrován: 5-2004 |
Doporučoval bych shlédnout kolísání hladiny Vltavy v nádrži ve Štěchovicích. pokud by to mělo být v soustavě trochu znát, tak by ve Štěchovicích chtělo, aby tam byl instalovaný výkon jako na Dlouhých stráních, kde je 650 MW. Srovnej s Dalešicemi: ty mají 480 MW při spádu 60-90 m, rozloze horní nádrže necelých 5 km² a kolísání horní nádrže (která slouží i rekreaci) typicky do metru. Pro srovnání: Hypotetická PVE Slapy-Orlík by měla rozdíl hladin 80 m a menší Slapy mají 14 km², tedy pro stejnou uloženou energii jako v Dalešicích jí stačí třetinové kolísání, resp. při stejném kolísání a době dodávky může mít trojnásobný výkon... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3096 Registrován: 5-2004 |
Od jednoho krásného dne prostě bude muset být na střídačích FVE omezení výkonu řízené regulátorem z dispečinku. To už v německých větrnících je (minimálně v těch novějších). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13196 Registrován: 5-2002
|
DJ: Tak ten důvod je hlavně ekonomický Ale prdlajs ekonomický, ona je to především prasečina vůči turbíně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 9-2002 |
Je na obzoru nejaký reaktor, který by jel na vyhorelé palivo našich soucasných tlakovodních reaktoru? Je. Jedná se o tzv. množivé reaktory. Sice tam vyhořelé palivo nejde nacpat přímo, ale po přepracování dokáží 'spálit' jak Pu, tak 238U, které jsou vyhořelém palivu a pro tlakovodní rektory jsou nevyužitelné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3097 Registrován: 5-2004 |
Ale prdlajs ekonomický, ona je to především prasečina vůči turbíně. To už je druhotné. Turbíny, pro které to prasečina není, se používají ve Francii, protože jinak to s jejich podílem JE nejde, ale dál to zvedá poměr fixních nákladů k mezním a tedy motivaci dotyčnou elektrárnu provozovat na co nejvyšší výkon.  Je. Jedná se o tzv. množivé reaktory. Sice tam vyhořelé palivo nejde nacpat přímo, ale po přepracování dokáží 'spálit' jak Pu, tak 238U, které jsou vyhořelém palivu a pro tlakovodní rektory jsou nevyužitelné. 238U s poločasem rozpadu v miliardách let není zajímavé pálit, zajímavé by bylo se zbavovat těch aktivnějších prvků, které vyžadují stavbu zatím nedosažitelného snu - trvalého úložiště. Pro ty, jestli si dobře pamatuju, fyzikálně připadají v úvahu MSR a podkritické reaktory. Bohužel ale nemám přehled o tom, nakolik: 1) reálně existují (jediné provozní MSR jsou snad ruské BN600, jestli si dobře pamatuju; o urychlovačích s kladnou energetickou bilancí jsem ještě neslyšel) 2) opravdu pálí ty nebezpečné zbytky po PWR Množivé reaktory co já vím spíš ustupují, místo dosluhujících se nestaví buď nic, nebo nové PWR/BWR. Ale JE sleduju jen okrajově, proto se ptám lidí, co by mohli mít větší přehled. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
00_Hex
|
|
|
Neregistrovaný host 82.142.70.71 |
"Wagon: Pokud něco bude zajišťovat soulad poptávky a nabídky elektrické energie ... hlavně to budou jaderné elektrárny. Mohu Vás o něco požádat? Dejte si prosím doživotního bobříka mlčení v záležitostech týkajících se výroby elektřiny. Právě jste totiž předvedl, že v lepším případě nevíte, co mluvíte (a v tom horším úmyslně šíříte bludy" Procentické rozdělení zdrojů za - řekněme 30-30 let pro zajištění poptávky? Pro "ekology" nejekologičtější energie je ta nespotřebovaná |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 9-2002 |
to dj: vyhořelé palivo je z 90% 238U. Pak tam máte štěpné produkty a pak Pu a další transurany, které jsou tou hlavní dlouhožijící radioaktivní složkou vyhořelého paliva. No a ony transurany lze v množivých reaktorech využít. Štěpné produkty navyužijete a musíte je uložit. Co se týše ústupu od množivých reaktorů, tak Rusové předloni spustili BN800 a ve výstavbě mají BN1200. Pak mají prototyp olovem chlazeného breedru. V Indii probíhá licencování jednoho množivého reaktoru. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4553 Registrován: 1-2012 
|
A do "ekologicky vyspělejší" západní Evropy se bude pro "čistší energetiku" raději dovážet přes půl zeměkoule palivové dřevo: http://www.osel.cz/9247-dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-neje n-v-dansku.html ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
SŽ
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Wagon: Připojuji se k Hajnému. Výrok "Pokud se týká spalování biomasy, může se jednat např. o spalování slámy, dřevního odpadu z dřevařských firem apod." je šílený. Vezměte si středoškolské mat-fyz-chem tabulky a podívejte se na hustotu té slámy a její výhřevnost a porovnějte s měrným teplem a měrným skupenským teplem vody. A alespoň řádově si spočítejte, kolik energie vyplýtváte na svoz té slámy z polí do elektrárny. A nezapomeňte přidat skutečnost, že se jedná o spalování organických látek se všemi důsledky (produkty spalování byste měl znát). Co se týká odpadu z dřevozpracujícíh závodů - dovolím si upozornit, že cca 80 % vytěženého dřeva v johozápadních Čechách se vozí do Bavorska a Rakouska v podobě kulatiny. Tekže žádný odpad. DJ: Odpověď už se tu objevila. Já jen dodám, že (pokud je mi známo) bez přepracování stejně není možné "vyhořelé" palivo rovnou použít v jakémkoliv dosud postaveném zařízení. Problém je v tom, že ty články mají vysokou aktivitu a jsou toxické. Čili nároky na přepracující provoz jsou obrovské, smysl by to mělo v případě jednoho závodu pro půlku světa. Což je politicky neprůchozí. V této větě nejmenší ceny za jednotku energie se dosáhne tehdy, když jede furt. vám chybí důležitý dovětek "na plný výkon". Ekonomický aspekt regulace výkonu JE není jen v tom, že se fixy rozpočítávají do menšího množství vyrobené energie, ale také v rychlejším opotřebení. zajímavé by bylo se zbavovat těch aktivnějších prvků, - tyhle aktivnější prvky mají jednu vadu - nejdou štěpit. Nesměšujte radioaktivitu (lze ji využít k výrobě elektřiny, ale s velmi nízkou účinností - termočlánky), štěpnou reakci a případně jadernou fúzi. Dusanh: Už od dávných dob se odvádí jistá částka z každé kWh vyrobené v JE do speciálního fondu určeného k likvidaci jaderných zařízení. Pochopitelně, mlže to dopadnou jakov MUS, kde tyto peníze určené k likvidaci následků těžby použili manažeři k incestní privatizaci nebo přebytky z odvodů na sociální pojištění, které v devadesátých letech Klaus a Kočárník použili k vyrovnání deficitu státního rozpočtu. Ale to jsme zase u politiky a všeho/ne/schopných politiků (předponu škrtněte dle libosti). K PVE se vyjadřovat nebudu. Snad jen tolik, že bych se bál rýpnout jakkoliv do existujících a provozovaných údolních nádrží. Ne kvůli technickému stavu, ale kvůli legislativě a tomu, co by to vyvolalo. Vzpomeňte na šílené návrhy na zvětšení retenčního prostoru Orlíku po povodních, kdy ty výkřiky nebyly podloženy jakýmikoliv výpočty dopadu na statiku hráze, ale o to urputněji byly prosazovány vůči Povodí Vltavy. Jinak prosím všechny diskutující na téma akumulace energie - jakoukoliv formou - aby si uvědomili, že jakákoliv přeměna je doprovázena ztrátami, tedy zbytečnou spotřebou. To platí i v případě PVE. Koncept PVE v moderní době byl postaven právě na myšlence toho, že JE jedou nepřetržitě na maximální výkon, ale odběr kolísá, takže k vyrovnání propadů a špiček se využijí PVE. Pokud se dobře pamatuji, tak DS byly projektovány a postaveny ve prospěch zamýšlené a nepostavené JE Blahutovice (nebo tak nějak) na severní Moravě, plánovaná a nepostavená PVE Křivoklátsko ve prospěch postavené JE Temelín. JE Dukovany má svoje Dalešice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1446 Registrován: 12-2007 |
SŽ: Nemyslím si, že by se sláma nebo dřevní odpad odvážely někam daleko, pokud vím, tak se spalují v poměrně malém okruhu v různých spaloven pro spalování biodpadu. Asi více by bylo možno zjistit na následující akci: http://www.teplarenske-dny.cz/cs/odborne-konference?utm_source=se znam&utm_medium=cpc&utm_campaign=Tepl%C3%A1rensk%C3%A9+dny&utm_co ntent=Tepl%C3%A1rensk%C3%A9+dny+2017 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2392 Registrován: 3-2004 |
Už od dávných dob se odvádí jistá částka z každé kWh vyrobené v JE do speciálního fondu 1) to není odpověď na otázku za co se postaví nové bloky 2) není to opět určitá forma dotace nebo daně? Tj. zase něco, co křiví trh? 3) kde je jistota, že to neprožereme v důchodech - jak správně podotýkáte? 4) víme, kolik ta demontáž spolu s výstavbou trvalého úložiště budou stát? Aby těch love v tom fondu byl dostatek (a nemuseli jsme pak zase křivit trhy dalšími dotacemi) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3098 Registrován: 5-2004 |
Vytrezvitel: díky. No a ony transurany lze v množivých reaktorech využít. Štěpné produkty navyužijete a musíte je uložit. Nicméně množivý reaktor si vyrábí další transurany právě množením ze "základního" 238U, nebo se pletu? Netušíte, jaká je tedy výsledná bilance? A kolik % aktivity by po prohnání odpadu z našich PWR k uložení zbylo? A nakonec - jak moc ladí rychlé reaktory s nešířením zbraní - nebál byste se postavit nějaký energetický FBR v zemi, která touží po jaderné zbrani? tak Rusové předloni spustili BN800 a ve výstavbě mají BN1200 Jasně, ale to jsou spíš výjimky, oproti tomu jsou desítky PWR/BWR ve výstavbě... CW: což se právě z ekologických (v obojím smyslu) kruhů kritizuje, viz třeba zprávu BBC. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4554 Registrován: 1-2012
|
Však oni ti technicky nevzdělaní "Zelení fanatici", kteří ale mají čím dál tím větší moc ve strukturách EU, ty moderní jaderné technologie zastáncům VRT (a tudíž odpudivým "technokratům") vytlučou z hlavy. Nějaký rozumný vývoj v tomto směru nepředpokládám. V Německu se dějí třeba takovéto excesy: http://www.n-tv.de/politik/Bahn-soll-ohne-Atomstrom-fahren-articl e2716696.html (demoška Greenpeace v Berlíně-Hbf). ![[lame]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lame.gif "[lame]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3099 Registrován: 5-2004 |
SŽ: tyhle aktivnější prvky mají jednu vadu - nejdou štěpit Mají ještě jednu vadu - potřebují úložiště, o kterém ani nevíme, jestli vůbec postavit jde (možná ano, Finsko vypadá nadějně, možná ne - viz příběhy úložišť v USA a Německu). Proto mě dlouhodobě zajímá, jestli by šlo se těchhle věcí zbavit a to nejlépe tím, že se z nich vytěží energie do mrtě. Ne kvůli technickému stavu, ale kvůli legislativě a tomu, co by to vyvolalo. Vzpomeňte na šílené návrhy na zvětšení retenčního prostoru Orlíku po povodních, kdy ty výkřiky nebyly podloženy jakýmikoliv výpočty dopadu na statiku hráze, ale o to urputněji byly prosazovány vůči Povodí Vltavy. Tak zvětšení zásobního prostoru je z hydraulickýho a statickýho pohledu větší zásah, než jiný využívání existujícího prostoru. Politicky nejošemetnější bych viděl tu potenciální PVE konverzi právě u Flájí. Koncept PVE v moderní době byl postaven právě na myšlence toho, že JE jedou nepřetržitě na maximální výkon, ale odběr kolísá, takže k vyrovnání propadů a špiček se využijí PVE. Pak se to postupně opustilo, protože nová JE nevznikla a u fosilií není takový tlak na neustálou výrobu, nicméně v posledních letech nastupuje vítr, který má ještě větší potřebu akumulace než JE, jeho instalovaný výkon v regionu (řekněme v Evropě na sever od Alp) bude zanedlouho odpovídat zdejší maximální spotřebě, a jeho cena se už začíná blížit dumpingové ceně fosilních zdrojů - a to vše bez ohledu na to, co budeme dělat s energetikou uvnitř našich hranic my. Proto mi přijde debata o tom, jestli by se nedaly zřídit PVE mezi existujícími nádržemi, jako zcela na místě, resp. ignorovat to je promarněná příležitost nechat si zde elektřinu dotovat německými a dánskými daňovými poplatníky. Předpokládám, že fungl nová PVE se vyplatit nemůže, stejně jako by se těžko vyplatily Dlouhé Stráně nebýt desetinásobné inflace před dokončením stavby, nicméně PVE mezi existujícími nádržemy by mohly být ziskové velice, kromě toho, že by umožnily zvednout % energie z větru a FV. ještě Mladějov: Ježíšmarjá, tak se podívejte do nejprůmyslovějšího státu Evropy, do Německa, co tam politici napáchali s energetickou soběstačnostzí !!!!!! Prakticky nic, protože kromě větrníků a FV staví i tepelky o stejném výkonu, jako mají odstavované JE, viz iděs |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 9-2002 |
Mají ještě jednu vadu - potřebují úložiště, o kterém ani nevíme, jestli vůbec postavit jde Ale víme. Příroda nám kdysi v Africe v lokalitě Oklo provozovala lehkovodní reaktor. Na jeho místo je možné vidět, kam se dokáží v horninách dostat štěpné produkty. Prakticky nikam. Proto mě dlouhodobě zajímá, jestli by šlo se těchhle věcí zbavit a to nejlépe tím, že se z nich vytěží energie do mrtě. Ve štěpných produktech už v prakticky žádná energie není. Zatímco při štěpení se uvolní cca 200MeV, tak v rozpadových produktech je maximálně pár MeV. Takže nic. Lze je sice transmutovat pomocí neutronů na nějaký stabilní isotop, jenže vite houby, co který neutron trefí. Taky může vyrobit nový nestabilní z něčeho stabilního. Takže jediná možnost, neustále přepracovávat prohánět aktivní zonou atd. A to není zadarmo. IMHO to bude stejně efektivní, jako půlvalcový diesel s patnácti turby o kterým sní euroúředníci, jako o vrcholu tepelných strojů. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1727 Registrován: 5-2002 |
Na PVE Orlík byla už vypracována EIA a stále se o tom vážně uvažuje při budoucí rekonstrukci soustrojí. Dále se uvažuje o PVE Dunaj - Lipno. Poláci mají nedostavěné 750 MW Mloty. To jsou projekty s výkonem ve stovkách MW. U menších výkonů malých desítek MW bych asi pochyboval o rentabilitě. Na jeho místo je možné vidět, kam se dokáží v horninách dostat štěpné produkty. Prakticky nikam. Ono se to tam štěpilo před nějakými mld lety, od té doby se všechen sajrajt rozpadl, ať už se dostal kamkoliv. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 3-2007 |
Lipno-Dunaj, hm... Rozdil 450 metru je zajimavy, ale vzdalenost je 34 km a je blbost do cisteho Lipna pumpovat sragory z Dunaje... |
|
SŽ
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Dusanh: Nu, nepište tedy a především demontáž JE. Pochopil jsem váš 2391 především jako starost o to, jak zaplatit likvidaci JE po ukončení provozu. Na otázku "kdo zaplatí výstavbu" si dovolím odpovědět protiotázkou - Kdo zaplatil a platí výstavbu fotovoltaik a větrníků? Správně, my všichni. Jednak přímo v příspěvku na OZE (najdete na faktuře) a jednak nepřímo prostřednictvím daní, ze kterých stát platí dotace solárníkům a větrníkům. Tedy je třeba přiznat JE statut ekologických zdrojů energie (tak jak si to vylobbovali solárníci) a máte po problému. Tím spíše, že JE jsou ekologickým zdrojem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1808 Registrován: 11-2005 
|
Koukám, že se tu rozjela diskuse o energetice. Sice jsme ve vlákně o VRT, ale vše souvisí se vším a tuto diskusi tu vítám. Na Technetu nedávno vyšel tento článek: http://technet.idnes.cz/vitr-nefoukal-nemci-pritopili-co-nam-zima -rika-o-energeticke-revoluci-12h-/tec_technika.aspx?c=A170202_140 455_tec_technika_mla Já za sebe říkám, že bez jaderné energie to prostě nepůjde. Samozřejmě čím dříve zprovozníme fúzní reaktor na komerční úrovni, tím lépe. Rychle a od oka jsem spočítal, že pokud by se postavila všechna rychlá spojení, do toho bychom elektrifikovali některé hlavní trati, zejména to bílé místo na mapě v Podkrkonoší, Praha – Kladno, Praha –Nučice, Šumavské elektrické dráhy, trať Břeclav – Znojmo, do toho bychom převedli 30% nákladní dopravy ze silnice na železnici a zároveň bychom podpořili elektromobilitu na lokální úrovni ve 4 největších městech ČR, tak bychom potřebovali oproti dnešnímu stavu extra výkon okolo 2000 MW, tedy přesně další 2 plánované bloky v Temelíně (nebo někde jinde). A to do toho nepočítám vůbec fakt, že ekonomika podepřená právě existencí rychlých spojení v synergii s kapacitními nákladními koridory by produkovala více než dnes. Němci říkají, že naše ekonomika je energeticky náročná a že musíme více šetřit, místo budování dalších zdrojů. Jenže my, na rozdíl od nich, ještě máme nějakou prvovýrobu a nedovážíme veškeré energeticky náročné suroviny/výrobky z Číny, jako oni. Naopak, bez našich subdodavatelů, zejména v automobilovém průmyslu, by půlka Německa klekla. Takže tudy cesta nevede. Je potřeba po vzoru Francie zvýšit podíl naší jaderné energie výrazně nad 50% produkce, už i proto, aby byly plánované infrastrukturní projekty reálné. Předpokládám, že ve Francii se po volbách dostane k moci člověk, který současnou jadernou stagnaci, respektive drobný pokles zastaví a dojde i tam k výstavbě nových bloků, protože ty nejstarší již budou mít brzy svůj bezpečný život za sebou.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2840 Registrován: 3-2007 |
 Rail2005:"pokud by se postavila všechna rychlá spojení ... elektrifikovali některé hlavní trati, zejména to bílé místo na mapě v Podkrkonoší, Praha – Kladno, Praha –Nučice, Šumavské elektrické dráhy, trať Břeclav – Znojmo" Nějak mám pocit, že se v tomto vlákně asi rok bavíme o tom, že i jedno rychlé spojení mezi dvěma největšími městy nepůsobí úplně přesvědčivě. A bingo, vy potřebujete stavět všechny. Ale souhlasím, že pokud by se stavěla všechna "rychlá spojení", například do Vratislavi, je škoda to nerozšířit o zadrátování nějakých zoufalých podkrkonošských a šumavských lokálek. Jen pro nás slabší povahy - k čemu že by to drátování bylo, v čem by to něco uspořilo a v čem by to společnost zefektivnilo a učinilo bohatší? Rail2005:"A to do toho nepočítám vůbec fakt, že ekonomika podepřená právě existencí rychlých spojení v synergii s kapacitními nákladními koridory by produkovala více než dnes." |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9729 Registrován: 3-2007 |
Jen pro nás slabší povahy - k čemu že by to drátování bylo, v čem by to něco uspořilo a v čem by to společnost zefektivnilo a učinilo bohatší? Bingo. To je totiž o "socefektu" aneb "když utrácí manžel, tak já tomu dám taky na ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") ". Vcelku ubohé, ale lidské. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13203 Registrován: 5-2002
|
00h: Pro "ekology" nejekologičtější energie je ta nespotřebovaná Tak té jsme se prostřednictvím AVV za ta léta už něco "navyráběli". Ale asi to není tak bombastické, jako když se "ekolog" k něčemu přiváže... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9730 Registrován: 3-2007 |
té jsme se prostřednictvím AVV za ta léta už něco "navyráběli". Koukám ty už se v tom sebechválení skoro nelišíš od až orientálního Jančury :-)) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1810 Registrován: 11-2005
|
Já vůbec neříkám, že se mají stavět všechna navržená RS a drátovat ty další tratě. To byla jen řečnická otázka, pokud by k tomu náhodou došlo, jak by na to musela zareagovat energetika státu a to v předstihu. Ohledně RS budu realisticky rád, když postavíme alespoň Lovosice - Praha - Brno a k tomu novou trať Praha - Kladno v elektrické trakci. Těch 30% nákladní dopravy ze silnice co požaduje převést Evropská komise na železnici také za těchto okolností nedostanem, možná tak 15%. Takže to s odběrem elektrické energie nebude tak extrémní. Každopádně bude muset do budoucna ministerstvo průmyslu a dopravy řešit, kde vzít více el. energie. Efektivita jednotlivých spotřebičů a spotřebitelů sice bude stoupat (snižování energetické náročnosti), ale zároveň daleko větším tempem poroste absolutní spotřeba, protože počet spotřebičů raketově poroste.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Telini
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 558 Registrován: 10-2006 |
Žádná štěpka se do Elektrárny Mělník nevozí a ani se tam snad vůbec žádná nepálí. Štěpka se vozí do Hněvic, respektive do papíren ve Štětí, a to z Plané a Ždírce. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2346 Registrován: 10-2009 
|
Ad 00_Hex: Pro "ekology" nejekologičtější energie je ta nespotřebovaná Je pravda, že pokud by se zbytečně nevozily zbytečnosti sem a tam po zeměkouli, ekologické efekty plynoucí ze snížení spotřeby energie v dopravě by byly možná větší než zavádění všemožných solárů, větrníků a kdovíčehodalšího. Když měla tuhle žena svátek, tak jsem se náhodou v květinářství zeptal, kde že je začátkem února při pěkných nočních -15 °C možné sehnat tak pěkné růže, a byl jsem docela překvapen, když mi bylo sděleno, že přiletěly do 24 h od uříznutí z Kolumbie... Ad Rail2005: Samozřejmě čím dříve zprovozníme fúzní reaktor na komerční úrovni, tím lépe. Jen to ne! Když mají lidi k dispozici nadbytek levné energie, začnou obvykle vymejšlet krávoviny... :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3102 Registrován: 5-2004 |
Já za sebe říkám, že bez jaderné energie to prostě nepůjde. Samozřejmě čím dříve zprovozníme fúzní reaktor na komerční úrovni, tím lépe. Osobně jsem zvědavý, kam to půjde, za nedávné roky se stalo několik věcí: - cena OZE dál klesá, vítr na moři jde už k 53 €/MWh (viz první link z mého 3099) - Hinkley Point má zaručenou cenu za MWH £92, tedy €107 při dnešním kurzu, Flamanville a finské uki...to na tom buodu podobně (protože mají stejný reaktor) - do rozdílu se už může vejít vyšší nutný instalovaný výkon větru+FV a k tomu nějaké extra PVE - došlo k rozpojení HDP a spotřeby energie, loni (možná už předloni) poprvé rostl evropský nebo (nebo světový, už si nepamatuju, čeho se to týkalo) HDP aniž by rostla spotřeba energie - cena fosilní energie bude (muset) stoupat, současné dumpingové ceny jsou dlouhodobě neudržitelné Před časem jsem si taky myslel, že bez více jádra to tady nepůjde, nicméně za dnešních podmínek to nehraje ekonomicky, a možná to ani s tou potřebou nebude tak žhavé. Odhadovat dnes stav více než pár let dopředu je aktuálně čisté věštění z křišťálové koule. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1811 Registrován: 11-2005
|
Sorry, ale teď to nemůže být debata čistě o penězích. Každý "luxus" totiž něco stojí. Čím se ty obnovitelné zdroje (vítr, solar) budou v době nedostatku regulovat? Stačí, že bordel v evropské energetice dělá Německo. Ještě aby se přidali další... Pro bezpečné využití obnovitelných zdrojů musíte mít instalovaný stejný výkon v klasických zdrojích (jádro, uhlí, plyn), jako je obvyklá celková spotřeba vaší ekonomiky. Jinak jste v došlo k rozpojení HDP a spotřeby energie, loni (možná už předloni) poprvé rostl evropský nebo (nebo světový, už si nepamatuju, čeho se to týkalo) HDP aniž by rostla spotřeba energie To by mě fakt zajímalo, ve kterém světovém regionu to tak bylo. Ekonomika, která skutečně něco produkuje (rozuměj má silný průmysl) a nejede pouze na debilních službách a bankovních produktech, bude již z podstaty věci mít vždy výrazně vyšší energetickou potřebu.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1504 Registrován: 4-2010 
|
Mladějov Se štěpkou z z Plané u ML do Hněvic je to trochu jinak. Ta štěpka je určená do papíren Štětí. V Plnané stejně jako ve Ždírci a dalších velkých dřevozpracujicích závodech vznikají obrovské objemy čisté dřevní hmoty (odpad z řezání a hoblování) která se využivá pro výrobu dřevotřískových desek nebo jako vstupní materiál pro ceulozky. V Plané by z toho mohly dělat jen briketzy jako ve Ždírci nebo spalovat ve vlastním energetickém zdroji. Do EMĚ I, II, II se žádná biomasa vlakem nevozí. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 2-2013 |
Pozor ! Politici před volbama ! Chceme vlaky na 300 km/h a už v roce 2025, zaúkolovali poslanci vládu Zdroj http://ekonomika.idnes.cz/poslanci-chteji-urychlit-vystavbu-rychl ych-vlaku-fs7-/eko-doprava.aspx?c=A170302_085120_eko-doprava_suj |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4536 Registrován: 8-2012 |
Pamatuju jednu volební kampaň HZDS v devadesátkách, kde na blbbordu pod siluetou (tuším) Tater bylo přifotomontované "ženoucí se" TGV. Nás to holt čeká letos... a pak to zas bude moct na čtyři roky k ledu.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
SŽ
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Rai2005: Sorry, ale teď to nemůže být debata čistě o penězích. Každý "luxus" totiž něco stojí. Čím se ty obnovitelné zdroje (vítr, solar) budou v době nedostatku regulovat? Teď si ale výrazně protiřečíte, pokud zároveň o něco výše navrhujete další elektrizace, čili zvyšování spotřeby elektrické energie. Protože na tu zvýšenou spotřebu budete muset postavit více OZE (neb bruselsko-zelené náboženství) a zároveň provozovat více záložních zdrojů (protože spolehlivost dodávek, která je vyžadována spotřebiteli a má samozřejmě nemalé ekonomické důsledky, pokud je nízká). Nebo snad plánujete, že ta VRT a elektrifikované Kladno či Podkrkonoší budou jezdit jen když bude foukat a svítit sluníčko (ideálně najednou)? |
|
kuna
|
|
|
Neregistrovaný host 147.251.87.207 |
„Ztratili jsme 26 let vývoje, budeme jen dohánět ztrátu,“ míní poslanec Karel Šidlo. „Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst s výstavbou dopravní infrastruktury,“ podotkl Laudát. Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/poslanci-chteji-urychlit-vystavbu-rychl ych-vlaku-fs7-/eko-doprava.aspx?c=A170302_085120_eko-doprava_suj |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 11-2005
|
ŠZ: - Čtěte prosím pořádně (1810), mluvil jsem reálně pouze o RS Lovosice - Praha - Brno a trati Praha - Kladno. - Je to minimalistická varianta, bez které se ČR neobejde. - Ano, energetika na to bude muset reagovat, ideálně stavbou dalších jaderných kapacit. Na bruselské zelené náboženství já . Pokud by se v energetickém centru Evropy (Francie, Německo a ČR) chovali takto debilně všichni, tak se celý el. systém v Evropě zhroutí. Vždyť Francie a ČR zachraňují ty německé ekošílence v dobách nedostatku. Naopak my německé přebytky těžko regulovatelné větrné energie (jako právě dnes, když je orkán) nutně nepotřebujeme, ale oni nám to sem cpou pod tlakem, protože nemají vlastní distribuční vedení sever-jih. A až Němci v roce 2022 vypnou poslední jaderný reaktor, fakt nevím, co nastane. My ten další ještě mít nebudeme.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4540 Registrován: 8-2012 |
Francie a ČR zachraňují Nechtěl jste napsat "jim rády prodají"? (Čímž si minimálně ČR vylepšuje svou obchodní bilanci levné východní montovny.) Nebo nás snad Rusko zachraňuje svou ropou v době nedostatku naší vlastní? Němci na to prostě mají, koupit si elektřinu jinde, tak proč ne. No a na blackouty si očividně vystačíme sami ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1505 Registrován: 4-2010
|
T_._H_. Koupit si elektrickou energii jinde když na to mám. A její výrobu včetně negativních dopadů přenechat těm méně vyspělým. V tomto světle z toho ČR nevychází dobře, když se to děje díky uhelné energetice. Aby mohlo Německo upřednostňovat obnovitelné zdroje, tak si ČR likviduje krajinu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 8-2010 |
V minulých dnech se mi dostalo do ruky číslo 10/16 Železničního magazínu a se zaujetím jsem si přečetl o nové trati Džibuti-Addis Abeba. Elektrická jednokolejka na 160 km/h, dlouhá 760 km, 115 km tratě je dvoukolejných. Lokomotivy vyvinuté na bázi Siemens z Číny. Číňani jim to postavili za 6 let. Když jsem v Džibuti působil na přelomu let 2000 a 2001, pamatuji starou jednokolejku, která víc nefungovala než fungovala a veškeré zboží do Etiopie jelo po silnici v konvojích kamionů. Tak si jen říkám, že nás ti černoši ze slumu Balbala (předměstí Džibuti), co furt žvejkali kat, aby byli v pohodě, dohnali nebo dokonce i předehnali. Ano, volby se blíží a produkce slov z huby je zadara. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4542 Registrován: 8-2012 |
nás ti černoši ze slumu Balbala (předměstí Džibuti) ... dohnali nebo dokonce i předehnali Tak nevím, kde má komplet novostavba zemí nikoho (a kdyby přece jen někdo protestoval, tak by dostal přes držku) srovnání s železnicemi v hustě osídlené české kotlině... každopádně není nikomu bráněno přestěhovat se a participovat na džibutském železničním předehnání. (Číňani prostě potřebujou přístup k africkým nerostným zásobám, Balbalákům zůstane zas jen ta kata.)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9734 Registrován: 3-2007 |
štěpka Štětí: Aha, to jsem nevěděl, díky za opravu. Ale pořád to nic nemění na tom, že spalovat povinně štěpku v elektrárnách je blbost, která není ekologická ani ekonomická. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13209 Registrován: 5-2002
|
ML: Koukám ty už se v tom sebechválení skoro nelišíš od až orientálního Jančury Ale kdeže, to je konstatování, že na rozdíl od některých "ekologů" někdo dělá něco nejen hubou. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1728 Registrován: 5-2002 |
„Nesmí nastat snaha upravovat stávající tratě, musí to být v nových trasách,“ dodal Šidlo Není ten pán überkokot? Stopstav na jakékoliv modernizace, i ve směrech kam VRT určitě nepovede, pohřbení 25letých investic. Ale i zarach na ty VRT, protože v naší krajině plné kopců, sídel a rezervací je ekonomicky nebo technicky nemožné, aby bylo vše na minimálně 300. Chtěl bych se radši zítra svézt "až" 160 mezi libovolnými 2 městy, než zakonzervovat skanzen ve jménu zítřků maximalističtějších než dává smysl. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4558 Registrován: 1-2012
|
Šidlo = komunistický poslanec za Plzeňský kraj. Tedy "rafinovaně provedená sabotáž"? ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") (Nechvalně známý býv. plzeňský hejtman Šlajs - viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_%C5%A0lajs měl podobně úchylné názory na kolejovou dopravu.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 12-2007 |
P_v: no to usnesení jsem teda zatím nenašel, ale váš výklad se mi zdá poněkud svérázný. Citované bylo vyřčeno v kontextu vysokorychlostních tratí, takže pochybuju, že to bylo myšleno na opravy a případně rekonstrukce stávajících tratí na max 160 km/h. |
|
SŽ
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Také jste se pobavili doprovodným obrázkem/videem, na kterém po údajné VRT na 350 km/h jedou auta na nějakých Laes (nebo jak se tyhle vozy značí)? Páni poslanci zjevně pracují s nějakými veeelmi odbornými podklady. No, to je takové plácnutí do vody, o kterém za týden nikdo nebude vědět. Asi jako Chruščovova direktiva "dohnat a předehnat". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7600 Registrován: 5-2002 |
Šidlo = komunistický poslanec za Plzeňský kraj. A bývalý náměstek v depu Plzeň. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4547 Registrován: 8-2012 |
doprovodným obrázkem/videem, na kterém po údajné VRT na 350 km/h jedou auta na nějakých Laes Tak ona to je "vizualizace" (bez toho se taky dnes nic neobejde) tratě do Drážďan, která by měla být od Ústí do cca Pirny (tunelem pod Erzgebirge) se smíšeným provozem (osobní i nákladní). Ovšem tu teď vezme do svých "švýcarských" představ CEDOP, takže z toho asi nic nebude...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
VRT Praha-Brno
|
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
"RS Lovosice - Praha - Brno a trati Praha - Kladno. - Je to minimalistická varianta, bez které se ČR neobejde" Pro RS Lovosice-Praha není dost velká poptávka, byl by to nadbytečný luxus. Nákladní doprava tady jezdí víc po pravobřežce než po koridoru, příměstská doprava na 091 není tak silná aby zásadněji kolidovala s dálkovými vlaky, atd. Pro Praha-Brno potenciální poptávka je (nejen současné vlaky, ale i množství lidí v autobusech a autech, vlaky které dnes jezdí přes Olomouc atd.), tratě 010 a 011 jsou silně přetížené, a bylo by to vzhledem k tvaru republiky a rozmístění tří největších sídel v ČR potřebné. Je ale dost silné kafe tvrdit, že se bez VRT Praha-Brno neobejdeme. Samozřejmě bychom se bez VRT obešli (i když by se mi to nelíbilo). Taky je nutné stále opakovat, že k náležitému využití VRT Praha-Brno je nutné mít modernizaci Brno-Přerov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3103 Registrován: 5-2004 |
Haldir, Rail2005: Německo buduje vlastní fosilní kapacity na pokrytí své spotřeby, naše a polské fosilie zásobují Rakousko. Bordel dělá to, že Německo exportuje veškeré přebytky, které může, a že musí přenášet skrz další státy včetně nás... Rail2005: tak to rozpojení je dvojí: HDP od energie se týká USA, celosvětově je pak rozpojenej růst HDP od růstu emisí CO₂. Ano, energetika na to bude muset reagovat, ideálně stavbou dalších jaderných kapacit. Na bruselské zelené náboženství já [zadnice]. Bruselské náboženství je ekonomického charakteru, viz story okolo Hinkley Point C nebo maďarského Paksu. Protijaderné náboženství hledej jinde a u těch větších zkus korelaci s historií tamního úložiště. Jinak říct si, že chci jádro protože chci jádro, a to bez ohledu na ekonomiku celé věci je něco jako chtít dostat celou celostátní dráhu pod drát protože proto. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2349 Registrován: 10-2009
|
Ad T. H.: Ovšem tu teď vezme do svých "švýcarských" představ CEDOP, takže z toho asi nic nebude... No, pokud se třeba budou nekriticky inspirovat v projektu GBT, u kterého teď začínají vyplouvat na povrch různé drobné vady na kráse, tak to může být zajímavé. Na druhou stranu - Petr by asi nemusel mít obavy o to, že by tam chtěl někdo "vyžírat kapacitu" pro Nexáky tím, že bude chtít jezdit s vlaky osobní dopravy rychleji než 200 km/h. ;-) Přečetl jsem si nedávno zrovna na toto téma několik článků a zaujalo mě např. několik perliček: - Lokomotiva Re 460 SBB s 12 osobními vozy není schopna v tunelu ve stoupání 4 promile dosáhnout rychlosti vyšší než 185 km/h, a to ani tehdy, když je v tunelu sama (a tudíž např. nedělá "aerodynamický postrk" třeba s pomalejšímu nákladnímu vlaku pár km před sebou). - Různé řady vozidel v osobní dopravě mají v GBT s ohledem na aerodynamiku různě omezenou maximální rychlost v závislosti nejen na počtu a vzájemném rozmístění činných sběračů, ale i na směru, kterým se sběrač pohybuje ("kolenem" vpřed/vzad). Např. soupravy s lokomotivou Re 460 za určitých podmínek "jen" 180 km/h, ICN ve dvojité trakci za určitých podmínek 160 km/h, ETR 610 ve dvojité trakci za určitých podmínek a Flirty vždy dokonce jen 140 km/h... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7601 Registrován: 5-2002 |
Pro RS Lovosice-Praha není dost velká poptávka, byl by to nadbytečný luxus. Nákladní doprava tady jezdí víc po pravobřežce než po koridoru, příměstská doprava na 091 není tak silná aby zásadněji kolidovala s dálkovými vlaky, atd. Já bych nebyl takový "optimista". Nákladní doprava 2015: vlevo Ústí - Lovosice - 33,5 mil. hrubých tun vpravo Ústí - Litoměřice - 39 mil. hrubých tun Osobní doprava 2015: vlevo Ústí - Lovosice - 12,6 mil. hrubých tun vpravo Ústí - Litoměřice - 4,2 mil. hrubých tun Celkem 2015: vlevo: 46,1 mil. hrt vpravo: 43,2 mil. hrt |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7602 Registrován: 5-2002 |
No, pokud se třeba budou nekriticky inspirovat v projektu GBT, u kterého teď začínají vyplouvat na povrch různé drobné vady na kráse, tak to může být zajímavé. Na druhou stranu - Petr by asi nemusel mít obavy o to, že by tam chtěl někdo "vyžírat kapacitu" pro Nexáky tím, že bude chtít jezdit s vlaky osobní dopravy rychleji než 200 km/h. ;-) Přečetl jsem si nedávno zrovna na toto téma několik článků a zaujalo mě např. několik perliček: - Lokomotiva Re 460 SBB s 12 osobními vozy není schopna v tunelu ve stoupání 4 promile dosáhnout rychlosti vyšší než 185 km/h, a to ani tehdy, když je v tunelu sama (a tudíž např. nedělá "aerodynamický postrk" třeba s pomalejšímu nákladnímu vlaku pár km před sebou). - Různé řady vozidel v osobní dopravě mají v GBT s ohledem na aerodynamiku různě omezenou maximální rychlost v závislosti nejen na počtu a vzájemném rozmístění činných sběračů, ale i na směru, kterým se sběrač pohybuje ("kolenem" vpřed/vzad). Např. soupravy s lokomotivou Re 460 za určitých podmínek "jen" 180 km/h, ICN ve dvojité trakci za určitých podmínek 160 km/h, ETR 610 ve dvojité trakci za určitých podmínek a Flirty vždy dokonce jen 140 km/h... To je velice zajímavé. A má to samozřejmě výrazně negativní vliv na plnění plánovaného budoucího konceptu osobní dopravy, ale vzhledem k tomuto vynucenému snížení rychlosti vlaků osobní dopravy se povede "zázrakem" naplánovaný koncept celkové dopravy v GBT, tedy jedna trasa osobní a tři trasy nákladní dvakrát v hodině. |
|
VRT Praha-Brno
|
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
Petr Šimral: Máte na tratích 090-091 nějaké velmi úzké hrdlo, které by zásadně brzdilo nákladní dopravu? Co se týče osobky, tak současné dálkové vlaky Praha-Ústí a Praha-Brno přepraví řádově podobné množství lidí. Na severu už ale není moc potenciál, ani nevidím zásadní společenský zájem aby se zrovna do Ústí jezdilo rychleji. Osobní mezinárodní doprava je daleko slabší než vnitrostátní doprava. Ve směru Praha-Brno-Přerov je potenciál mnohonásobně větší. Postavit v dohledné době 200 km VRT Praha-Brno na cca 300 km/h, a k tomu 100 km modernizaci Brno-Přerov na 200 km/h, to by mohl být realistický cíl. Úvahy o 1000 km VRT v dohledné době, sorry, to jsou jen řečičky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7603 Registrován: 5-2002 |
Petr Šimral: Máte na tratích 090-091 nějaké velmi úzké hrdlo, které by zásadně brzdilo nákladní dopravu? Doporučuji ke studiu NJŘ tratě Praha - Děčín. Polohy vlaků osobní dopravy úspěšně negují bezzastávkovou jízdu nákladních expresů. Částečně se to daří omezit pobyty Os na předjetí NExem v Kralupech, Hněvicích a Roudnici |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1815 Registrován: 11-2005
|
David Jaša: Komentář k HDP Tak USA. To jsem si mohl myslet. Tam už se skoro nic nevyrábí, vše se vozí z Číny a odjinud. HDP USA začal zázračně růst ve druhé polovině 90. let za Billa Clintona, poté, co povolil obchodování z deriváty. Zelená křivka v grafu se právě okolo roku 1996 začíná povážlivě odchylovat od křivky šedé. Pak je tam vidět určitý pokles po roce 2008 v důsledku hypotéční krize, ale globálně se vlastně moc nestalo. Jede se dál a úzká skupina "vládců světa" okolo rodin Bush, Clinton a Rockeller si mastí kapsu a milióny Američanou utírají hubu. Šedá křivka spotřeby energie tak nějak od roku 2000 s lokálními variacemi stagnuje.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2423 Registrován: 5-2002 
|
Ythomas: Myslím, že je zbytečné až nevhodné odvozovat něčí budoucí návrhy čistě jen na osobních pocitech, negativních zejména. Pokud jde o GBT, tak mi nedávno přistálo na monitoru toto. Přečetl jsem to opravdu velmi pečlivě a jisté závěry mimo jiné ve vztahu ke Krušným horám si z toho odnesl, bez obav. |
|
VRT Praha-Brno
|
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
Petr Šimral: Ale jo. A je to narušení podle Vás tak zásadní, aby mělo řešení 090-091 přednost před řešením jiných úzkých hrdel, třeba na 010-011? Bylo by asi mrhání penězi posilovat za drahé peníze kapacitu 010-011 když se plánuje VRT Praha-Brno-(Ostrava), která by tam měla výrazně odlehčit. Z hlediska osobky je VRT směr Ústí málo potřebná. Bylo by mrhání penězi stavět VRT víceméně jen proto, aby se odlehčila dosavadní trať pro nákladní dopravu? Nepomohlo by vyřešit pár "drobností" na pravobřežce a převést ještě víc vlaků na pravobřežku? |
|
SŽ
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Rail2005:HDP USA začal zázračně růst ve druhé polovině 90. let za Billa Clintona, poté, co povolil obchodování z deriváty. Pokud si tak matně pamatuji z ekonomie, tak finanční kouzelnictví se do HDP nezapočítává ani v jedné z metod, které se používají k jeho vyčíslení... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4551 Registrován: 8-2012 |
když se plánuje VRT Praha-Brno Plánuje se... žádná VRT Praha-Brno se stavět nebude, pochopte to konečně. Ale ano, plánovat se bude, zadávat studie, podstudie a nadstudie, vydávat knihy, vyplácet granty, vymýšlet provozní modely, "přesně" spočítat cenu jízdenky, každé čtyři roky před volbami to projedná vláda - vždyť postavenou VRT tu vlastně nikdo nepotřebuje, tohle všechno by vyschlo nebo se minimálně muselo přenastavit.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|