| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historické vozy osobní a nákladní » Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 11. 01. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 11. 01. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5810 Registrován: 6-2004 
|
Mám dotaz: osmiokenný Donnerbüchsen Cid-27, resp. Cid-21 - jezdil některý po 2. válce jako kořistní u ČSD? Pokud ano, jsou známá nějaká čísla? Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2020 Registrován: 6-2004 |
Statistik: od jednoho kamaráda mám fotku skříně tohoto typu, ale číslo není známo. Znal jsem také několik vozů se stejně členěnou osmioknovou skříní, ale se vzpínadlem - jeden jsem registroval s pomocným číslem 65430 v Loukově u Mnichova Hradiště, předchozí čísla snad 4-0624 a 4-7110 (velmi špatně čitelné), SV 94059 ex 4-0776 se likvidoval v roce 1988 u stanice Dobřenice, skříň Ci 4-2855 byla v roce 1984 v Nymburce, MSV 84028 neznámého předchozího označení byl v roce 1989 v Hradci Králové |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2021 Registrován: 6-2004 |
V roce 1950 bylo pro Severočeské hnědouhelné doly Most schváleno jako typ šest výsypných vozů německého původu typu Saarbrücken (délka 12 m, vzd. čepů 6,3 m, rozvor podvozku 1,6 m) původní německé řady OOt (podobné našim pozdějším Wa/Wap). Neví, prosím, někdo ze zde diskutujících alespoň jedno číslo ČSD pro takový vůz? Hodilo by se to pro modelářské účely... |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5812 Registrován: 6-2004
|
Díky. Já jsem pak ještě hledal ve svých fotkách a našel v Hranicích na Moravě taky jeden osmiokenný se vzpínadlem, což byl dle stop po označení Bi 50 54 24-22 498. Pokud to nebylo něco jiného, pak by mělo jít o Cid-21, který vzpínadlo měl. Sa ČSD (OOt Saarbrücken) znám jen v této (odkaz) podobě. Nakolik je to reálné, nebo není, netuším. Ale je to ČSD, ne SHD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 1-2015 |
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi parametry "Ložná váha" a "Únosnost", které byly uváděny na nákladních vozech před válkou a i nějakou dobu po válce, než byly nahrazeny tabulkou ložných hmotností dle traťové třídy? (viz třeba foto nákladního vozu Z 1-54596 výše v příspěvku č. 358 uživatele Jamesc). Na německých vozech tomu odpovídají pojmy "Ladegewicht" a "Tragfähigkeit", ale ani jejich překlad mi nedává žádné lepší vysvětlení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1119 Registrován: 2-2012 |
Neměl by prosím někdo fotky, jak vypadaly po přestavbě na osobní vozy motory M242.0 a M130.4 ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2022 Registrován: 6-2004 |
Statistik: děkuji za další číslo k těm osobním vozům a za snahu k těm OOt - bohužel se jedná o jiný, kratší a nižší typ. I takové tu byly, autenticitu šedé barvy však potvrdit neumím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2023 Registrován: 6-2004 |
obdivovatel: při ruce mám jen snímek soupravy, v níž je jeden ex M 130.4: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 611 Registrován: 7-2017 |
pěkný dokument!![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7140 Registrován: 9-2003 
|
K nedávné debatě o pruských vozech u nás..malý střípek.Jako doprovodný obytný vůz k parní lokomotivě 423.009 je používán původně tříosý vůz posledního označení PVD94550 dříve používaný jako rekreační ubytovna pro zaměstnance depa Č.Třebová v oblasti Jeseníků..Poslední "počítačové"označení po přečíslování mohu pro statistiky doplnit..Druhý vůz či spíše skříň jsem dokumentoval 18.8.2000 v Suchdole n/Odrou.. naposled SV76090 dom.st. Mohelnice,TD Olomouc..viz ozdobný detail skříně.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5815 Registrován: 6-2004
|
Poslední "počítačové"označení po přečíslování mohu pro statistiky doplnit. Díky předem ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 7-2014 |
V rusnovom depe SNV maju uplne vzadu odstaveny dvojosovy Glm (Ztr) zelenosivej farby, celkom zachovaly sa zdal byt, asi ho este pouzivaju k niečomu....aj som ho chcel cvaknut ale bolo dost tmavo vonku uz na fotenie... Inak v Presove este stoja uplne stare Facc, 2 ks maju brzdarske budky, jeden je zeleny z nich a kryte dolne vysypky....kusok od stanice smerom na Kysak v areali zeleny Tcms a zeleny Gbgs s otvormi na streche, v Kysaku 4 ks pracov. voznov, 2 obyvacky podvozkove a 2 ks dvojosove nakladne kryte vozne VVUZ Zilina |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 2-2012 |
Mahel: díky ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 383 Registrován: 7-2017 |
Prosím, ví někdo co je to původně za vůz? Mně to připadá jako z nějaké maďarské motorové jednotky. ZU 61512 (ŽSR)_1995.12.11_Tatranská Lomnice (SK) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 2-2016 |
Od kkStB k ČSD přešly velmi krátké oplenové vozy Ot 9-27500 až 599 s rozvorem 2,5 m. Zajímalo by mě, jakým způsobem byly tyto vozy reálně používány pro přepravu dlouhých kmenů. Možnosti jsou tři: 1. Vozy mezi sebou nespojeny, dlouhé kmeny naloženy na oba opleny a tažná síla byla přenášená těmi kmeny, zaseknutými o spodní hranu oplenu 2. Vozy byly mezi sebou spojeny dlouhou tyčí, která mezi nimi přenášela tažnou sílu, kmeny uloženy v oplenech 3. Mezi vozy byl vložen plošinový vůz pouze k přenášení tažné síly, kmeny byly uloženy v oplenech krajních oplenových vozů. Obrázky či fotky jsem viděl na všechny způsoby, nicméně u ČSD poze variantu 1, u DR či německých lokálek i variantu 2, spojovací tyče byly součástí vybavení oplenových vozů ve dvou délkách. Viděl jsem i fotku, kde tyč byla delší než vůz. Možnost 3 jsem viděl na fotkách taky, ale šlo spíše o přepravu jiných nákladů než kmenů. Jde mi o to, jak správně vozy provozovat v meziválečném období - pokud budu provozně modelovat svoz kmenů z místa těžby do místa zpracování či překládky na jiný způsob přepravy. Nezdá se mi, že by způsob 1 byl vhodný pro řazení ve vnitřní části vlaku nebo do delších souprav, třeba i jen pěti oplenových dvojic. Děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 6-2012 |
Viki59: Tyto vozy se už tady probíraly několikrát. Jak jste správně odhadl, jedná se o maďara, ale ne z motorové jednotky, je to osobní vůz běžné stavby. ČSD byly dodány v jedné padesátikusové sérii v roce 1951. Označeny byly jako Ca 4-2900 až 4-2949 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 7-2017 |
Fardy: "1" je správně a vozilo se to na konci vlaku. Řekl bych, že místní ustanovení pro jednotlivé trati určovala povolený počet takových dvojic ve vlaku. Mohu se mýlit, ale myslím, že víc než dva nebo tři páry se nevozily. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 348 Registrován: 7-2012 
|
Kdybych si tak vzpoměl - v NA fondu MŽ I. nevím jaký karton, je celý tlustý spis řešící dopravu dlouhého dříví, oplen vozy, nejen na konci vlaku, hlášení ze stanic, atd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1286 Registrován: 10-2007 |
http://parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=46&ktere=0&raze ni=0&odkud=80 Vložené vozy pro M295.o jsou hodně podobné, ale měly lištu po celé délce a zástěrky. Furt z něj mohli zrovna tohle odstranit při přestavbě, ale viděl bych to jako velmi nepravděpodobné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1470 Registrován: 5-2009 |
Ad oplenové vozy. Někde jsem se setkal i s variantou, že dvojice byla spojena lanem. Proti roztržení vlaku to postačí, snadněji se upevní a také se s ním lépe manipuluje než s těžkou tyčí. V poznámkách mám, že v kartonu 2452 má být spis zabývající se přepravou dlouhého dřeva na vozech naložených na podvalnících. Ale je to jen podle spisových knih, takže ve skutečnosti tam nemusí být nic a nebo tam naopak může být zpriorováno i leccos souvisejícího.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 7-2017 |
Zmar 1470: Na podvalnících? Tzn. na úzkých? Záměrně jsem se v minulém vstupu nezmiňoval o lesních železnicích. Tam se soupravy spojené jen dlouhým dřívím dopravovaly běžně a fotky i staré filmy z PLŽ nebo Oravy/Kysuc dokládají i dost dlouhé soupravy složené jen z ložených oplenů. I s max. délkou takto dopravovaných kmenů se dělaly všelijaké experimenty. Na jedné LŽ na bruntálské straně Jeseníků (jen si vzpomenout, kde to bylo...) tak odvezli dokonce pár oplenů s kmeny dlouhými 25 m. Předem museli upravit průjezdný profil v obloucích, ale zkouška byla nakonec úspěšná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 5-2009 |
Na lesních železnicích byla trochu jiná situace. Tam naložené vlaky jezdily téměř výhradně s kopce - a tedy samospádem - a přitom byli brzdaři rovnoměrně rozděleni po celém vlaku. Tím se zmenšily podélné síly v soupravě, takže potom mohl být vlak o hodně delší. Bývalý vlakvedoucí z Hronce mi říkal, že v Kamenisté dolině směl mít vlak až 24 vozových jednotek. Vozovou jednotkou byl buď plošinový vůz nebo dvojice oplenových vozů. I tak se za lokomotivu řadily nejdřív plošinové vozy a až potom oplenové vozy. Ano, název toho spisu uvedený ve spisové knize, resp. záznam v rejstříku, mluví o oplenových vozech s dlouhým dřívím naložených na podvalnících. Ale v ruce jsem jej neměl, takže je nutné to brát s rezervou.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 2-2016 |
No, pokud to bylo takto, tzn. že tažná síla byla přenášená kmeny, tak potom se asi jednalo o přepravy na relativně krátké vzdálenosti v menším počtu dvojic. Z místa těžby, nějakého nákladiště, do místa zpracování na trati, do nějaké pily u nádraží nebo s vlečkou. Mezi Chomutovem a přístavištěm v Ústí nad Labem to asi na oplenech nejezdilo, ledaže by stačila jedna dvojice na konci vlaku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1472 Registrován: 5-2009 |
No nevím. Například lipenská elektrické dráha, pro kterou byla přeprava dřeva velmi důležitá, měla na počátku své existence 8 oplenových vozů (2 s brzdou, 6 bez brzdy). Velmi pochybuji, že by je vozili po jednom (tedy jedné dvojici) na konci vlaku - tím spíš dvojici složenou z obou vozů bez brzdy. Edit: to, že oplenové vozy bývaly řazeny na konec vlaku, považuji tak nějak za samozřejmé. Ale s omezením na jednu dvojici se mi to opravdu nezdá - nejen na Lipence ale ani jinde. Kdyby kvůli každé dvojici opleňáků museli vypravovat samostatný vlak, nestihli by nic odvézt. A to i tehdy už bývaly nárazové přepravy, kdy musela železnice odvézt velké množství dřeva z polomu. (Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1402 Registrován: 8-2006 
|
Hledám a nemohu teď najít fotku, kde byl mezi dvěma opleny vložen plošiňák, aby vozidla nebyla spojená jen nákladem. A dlouhý náklad nad tím. Nemohlo to tedy být takto?
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 965 Registrován: 10-2010 |
Jen jako kuriozitu dodám jednu informaci. Přeprava dlouhého dřeva vyžadovala zvláštní péči, zmiňovanou v příslušném předpise. Doufám, že ho někdo dokáže vyhledat, rád se poučím. Ale !! V běžné hantýrce výpravčích se při telefonickém dorozumívání přeneseně používal výraz: "Pozor jede Ti tam (ve vlaku) dlouhý dříví"!! To značilo, že se blíží nějaká kontrola, či jiná úřední osoba. Toto jsem zažil ve Stránčicích ještě počátkem osmdesátých let. P.F. 2018 !! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 7-2017 |
Polabský: ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") V ajznbónním slangu: dlouhé dříví, škodná = revizor |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1473 Registrován: 5-2009 |
Motoráček: určitě mohlo i takto. Navíc vozy samy o sobě měly v provedení bez brzdy délku přes nárazníky 9420 mm, takže kmeny do délky cca 17 m bylo možné přepravovat jen tak na normálně spojené dvojici vozů. Teď jsem si našel i technický popis vozů a v něm je m.j. uvedeno, že k vybavení vozů patřila i spojovací tyč o délce 4,5 m. Takže tím je vše jasné. Přesto bude velmi důležité, jestli se podaří vypátrat příslušný předpis pro zacházení s těmito vozy.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 2-2016 |
Zmar - mohl byste sem dát ten technický popis nebo fotku toho vozu s tyčí? Neznám vůz ČSD který spojovací tyč má, pouze oplen a klanice. Německé krátké oplenové vozy měly spojovací tyče dvě, 4 m a 6 m dlouhé. Naše Ol, Otd ani Otdr ty tyče neměly, pokud je mi z jejich popisu známé. Byl by to hezký model... Děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 2-2016 |
Hosana, stokrát jsem se na ten obrázek koukal a byl jsem úplně slepý, ale to je tím, že mám "kopii skenu skenu kopie" - že by z nějakého Železničáře (??) Oplenový vůz Ok, délka přes nárazníky 9420 mm, později řada Ol, a na obrázku je zřejmé, že si vůz nese podélně uloženou spojovací tyč! Nicméně článek je tolikrát kopírovaný, že ho nepřečtu. Jsou v něm i původní a nová čísla vozů. Prosím tedy někoho, jestli by mi udělal lepší kopii. Děkuji. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5821 Registrován: 6-2004
|
Fardy: pošlu. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3752 Registrován: 4-2009 
|
Bádejte chlapci, bádejte Tady máte k úvahám jeden snímek z Idnes: K nalezení zde. A ještě dva snímky z vykládání dřeva v Děčíně Loubí pod dozorem svastiky.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 521 Registrován: 5-2012 |
Zajímavá fota. Z toho vykládání (1938?) tam lze vyčíst i číslo vozu 9.32529 (nebo méně pravděpodobně 9.37529) a předtím řadu začínající na O, šlo by z toho dopátrat řadu? |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5823 Registrován: 6-2004
|
Pravděpodobně řada Od. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 5-2009 |
Zdroj: NA Praha, fond GI-R, karton 1243. Dále jsem si dnes všimnul, že v sekci Zrušené tratě příbyl tento příspěvek: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3854267 V něm je odkaz na článek o zrušeném úseku Lipenky a v jeho fotogalerii je i vlak s dvojicí oplenových vozů.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 2-2016 |
Nahlédl jsem do seznamu vozů 1935 a je tam Od 9-32529, ložná délka 10 m, rozvor 6 m. Mám jednu fotku toho vozu, bez klanic a působí takovým jemným dojmem, rozhodně to bude chtít použít rozsochy pana Lepieše, ne ty humpolácké plastové. Ty mám na Ptdr, který jsem dělal mezi svátky, s využitím dílů ze stavebnice od Plastikomu. Bylo potřeba ale udělat pár konstrukčních zásahů. Krásné fotky (Němec-z-ova) resp. odkazy. Ten snímek zde by asi mohly být vozy Ok, aspoň ten první, druhý vůz je krátký, je na jednom vidět ta podélně uložená tažná tyč, a navíc je to komplet ukázka parádního nákladiště, hezký námět na ztvárnění. A na té jedné fotce z Děčína-Loubí jsou dvě dvojice, přičemž součástí té zadní je jiný, kratší vůz (alespoň to tak vypadá), který není se sousedním vozem do dvojice spojen šroubovkou, takže další ukázka z reálného užití těchto vozů. Dostal jsem za úkol postavit nějaké vozy na svoz dřeva, takže o programu na další náš modelářský víkend mám jasno... A děkuji Zmarovi za plánek a technický popis. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3753 Registrován: 4-2009
|
Fardy: Více zajímavých snímků (včetně těch z vykládání v Děčíně Loubí) najdete tady A když zkusíte zadat Aussig, či jiná německá jména měst a obcí z Vašeho okolí, určitě najdete další zajímavé snímky. Z Ústí n L. jsou třeba krásné snímky s vlečkou přístavu pod hlavním nádražím nebo zachycená točna na tomto nádraží. A ještě přikládám snímek, jež tu zmiňoval kolega Zmar. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3001 Registrován: 7-2006 
|
Kdo má prosím poznatky o tomto voze. Děkuji
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5825 Registrován: 6-2004
|
K té fotce z Děčína-Loubí si ještě dovolím poznámku, že to bude patrně foceno lehce později. Na voze už je BMB-ČMD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 2-2016 |
K oplenovým vozům tedy už zbývá jen technický dotaz: Jakým způsobem byly vozy spřaženy, pokud byla použita pevná spojovací tyč. Díval jsem se do knihy pana Carstense, kde jsou čelní nárysy oplenových vozů, a není tam nic zvláštního, pouze hák a šroubovka, pod čelníkem není taky žádný přípravek. Bokorysy znázorňují tyč v rovině nárazníků, takže vidět tento detail není, na výkrese vozu Ok (později Ol, rozvor 4,35 m) není u čelního nárysu taky nic zvláštního. Jediné, co se dá z toho všeho vykoukat je, že tyč má na koncích otvor skrz. Mě z toho vychází jediné - tyč byla zasunuta oběma krajními konci do háků obou vozů. To, že bývávala i ze dřeva a jakou asi měla pevnost a kolik vozů utáhla a jak těžké škodě mohla zabránit a jak se to chovalo při sunutí, už raději neřešme... :-) |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5827 Registrován: 6-2004
|
Ta tyč se chytala za tahadlový hák každého z vozů. Do háku zapadl odnímatelný čep na každém konci tyče, který zapadá do ok, rozkovaných na koncích obou podélných pásnic. Ta tyč totiž není jen dřevěná - středový dřevěný hranol je obepnut dvěma kovanými pásnicemi a celé je to stažené kovovými přezkami. V místě čepu je na jedné pásovině vykovaná závora, ohnutá dolů ve tvaru L, která fungovala proti vyklesnutí tyče z háků při jízdě. Z obrázku (Encyklopedie von Röll) to asi bude pochopitelnější: Pevnost to samozřejmě astronomickou asi nemělo, ale nepodceňujte dřevo. Navíc při nesení nákladu tažnou sílu z oplenu na oplen z větší části přenášela právě sama kulatina. Kdyby ta tyč byla čistě ze "železa", tak byste s tím musel kvůli značné váze manipulovat výhradně jeřábem, který nemusel být vždy po ruce, navíc by se mezi vozy za všech okolností nemusel dostat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 2-2016 |
Tak teď už je vše jasné... |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5829 Registrován: 6-2004
|
Ještě jsem zapomněl (je to vidět na výkrese vozu Ihe / Od, co sem dával Zmar v příspěvku 1474, resp. je to uvedeno i v textu k výkresu), že ty tyče se na voze vezou dvě - "krátká" délky 2,5 metru, "dlouhá" délky 4,5 metru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 3-2011 |
Něco pro odborníky: vyskytovaly se na našem území vozy na přepravu vína? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 3-2011 |
Nebo ještě: Jsou-li takové přepravy zdokumentované - jaké vozy se používaly? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5255 Registrován: 1-2012 
|
Do Vinařských závodů v Bratislavě (dř. firma Palugay) dokonce vedlo z nyní muzejní části bratislavského hl. nádraží mosazné postříbřené potrubí, které vybudovala firma Palugay ještě před první světovou válkou. Pomocí něho se víno čerpalo do sklepů přímo z železničních cisteren. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3761 Registrován: 4-2009
|
Lodyha77: V Zemském archivu Opava je k vidění tovární snímek vozu Zsr 520003 vyrobeného Vagonkou Studénka pro Půjčovnu cisternových vozů Praha II. s domovskou stanicí Praha Bubny. Později přeznačen na řadu Rv. Zvenku vypadá jako "obyčejný" vůz Ztr s žebříkem na zadním čele vozu (bez brzdařské budky), lávkou na střeše a dvěma poklopy tamtéž.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 2-2016 |
Podrobnosti k vozům na víno Rv viz zde na tomto vlákně dne 29.1.2017 a kolem tohoto data. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 2-2016 |
Jinak známé jsou vozy na víno, později snad označené řadou Zt, jinak vzhledově stejné jako nejzetkovatější zetky Z, např. u Deli.V. řada Gv, 504517, WEINKESSELWAGEN R.METZGER & Co, který tedy na našem území jezdil, budeme-li se hrdě hlásit k c.k. Rakousku-Uhersku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 12-2017 |
Ad Lodyha77: Nejsa odborníkem, přesto si dovolím k tématu cosi doplnit. Poznatky uvedené pány předřečníky jsou z dob před jednou nebo i více válkami. Z doby novější, konkrétně sladkých let 90. mám s těmito přepravami osobní zkušenost. Do žst. Jablonec nad Nisou docházely v 90. letech zásilky vína pro firmu Soaré, která provozovala v Jablonci stáčírnu a výrobu šumivého vína. Pro tyto účely kupovali víno ve velkém v Moldávii, Rumunsku, Maďarsku ale i Francii (možná i jinde, to jen co mi uvízlo v paměti). Víno přicházelo "volně ložené" v cisternových vozech celkem běžného typu z odesílající železnice, pouze byly vždy označené nápisem "Jen pro potraviny - Nur für Lebensmittel", samozřejmě opět v jazycích podle země původu. Víno se ze železniční cisterny přečerpávalo do cisterny automobilní a odváželo do stáčírny. Jak ovšem ví každý dopravák nebo starý praktik, v předpisech se u cisteren uvádělo, že mají tzv. "nevyčerpatelný zbytek". Prostě když stočíte cisternu, vzhledem k velikosti kotle, umístění výpustných kohoutů, nerovnosti koleje atd. zbyde na dně větší či menší louže tekutiny která byla v cisterně ložena. (Proto se také cisterny přepravovaly na nákladní list i prázdné a muselo být uvedeno po čem cisterna je, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu znečištění nové zásilky). Po odjezdu přepravce pak nastala ve stanici horečná činnost, kdy jsme za pomocí lokomotivy, dřevěných klínů, zarážek a nádob nejrůznějšího tvaru, velikosti a původu proměnili - podobně jako kdysi Ježíš Kristus - onen "nevyčerpatelný" zbytek ve víno... Maně se mi vybavuje, že při jedné takové akci, po naplnění všech myslitelných dostupných nádob včetně kbelíků z kumbálu staniční uklízečky, došlo i na skleněné koule svítidel ve staničních kancelářích... Možná i proto dnes pamětníci říkají, že kdo si pamatuje 90. léta, ten si je neužil... |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13836 Registrován: 5-2002 
|
aj f šampusátkově byl vínovod z hbf
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 8-2017 |
Starej_pes: přesně na to samé vzpomíná moje tchýně, ale pro změnu z jednoho z ostravských lihovarů z let 70.-80. Ze zásob jsme "čerpali" ještě dlouho po revoluci![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 3-2011 |
Děkuji. A děkuji za případné další poznatky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 2-2016 |
Má někdo prosím k dispozici popis významu písmenek řadového označení nákladních vozů kkStB, verze platné v roce 1918? Mám význam písmenek starého značení, ale to pak bylo nahrazeno novým. Jelikož označení řad kkStB mělo jinou logiku než u ČSD, těžko se dá význam některých písmenek odhadnout. Asi jsem na stopě písmenkům a, f, e, i, s, y, h pokud je hned za velkým písmenem, b u G ale ne u I, ale zbytek mi totálně uniká....Klidně i německy Děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2476 Registrován: 7-2005 |
kolega Drake bude ještě chvilku mimo Evropu, a asi i signál, ale jistě na většinu dotazů časem bude reagovat jinak vůz (vozy) na víno u nás byly, protože z nádraží Vysočany (Praha-Vysočany), kde byla vlečka (rampa) vinařských závodů, kromě úzkých kolejí pro dopravu lahvovaného vína či sudů, vedl i produktovod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2478 Registrován: 7-2005 |
k vozům na dlouhé dříví (oplenům) ještě drobnou poznámku - podle seznamu vozidel rakouských (předlitavských) železnic k 31.12.1899, bylo ve stavu státních drah 1650 takových to vozů na normální rozchod a 6 na úzký rozchod. Na místních drahách ve státním provozu dalších 261 vozů. Když se připočtou všechny ostatní soukromé dráhy, tak výsledný počet je 3464 vozů. Ze soukromých drah jich měla nejvíc Südbahn - 617 vozů |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 2-2016 |
Ty oplenové vozy, řekněme, Rakousko-uherských železnic, tedy včetně normálněrozchodných lokálek, byla vůbec zajímavá kategorie vozů. Normálně by člověk řekl plošiňák s oplenem a někdy s klanicemi, ale ono jich snad většina byla nízkostěnných s oplenem, a hodně vozů, byť k ČSD přešlo pod označením Oln, mělo stěny 70 cm vysoké a oplen, dále zde byly přímo vozy vysokostěnné s oplenem, k ČSD přešly jako Vo a Vlo. Když se podívám na fotku vozu Od, tak na rámu jsou jak úchyty pro klanice, tak upevňovací prvky pro stěny, a v seznamu vozů je řada Ond, takže mě se to jeví jakoby všechny Od byly původně Ond, tedy nízkostěnné s oplenem a 8 klanicemi a nízké stěny se pak později u ČSD trvale odebraly, včetně klanic (fotka Od co mám nemá příčné nosiče pro nepoužité klanice, ale všechny uchyty viditelné jsou). Dokonce snad nějaká série ve své době nejnovějších Otdr byla vyrobena ve verzi Otdnr. Takže užití všech nebo velkého procenta z těchto různých řad vozů bylo zřejmě mnohem pestřejší než pouze na přepravu dlouhých či krácených kmenů. Už jen třeba účel vozů V(l)o nebo Oln s vysokými stěnami..., taková na první pohled zvláštní kombinace. Proč si nechal někdo vyrobit něco takového. Docela zajímavé téma, pro mě zcela neprobádané. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3765 Registrován: 4-2009
|
Fardy: Jeden nízkostěnný "kříženec" byl zachycen ve stanici Hlinsko roku 1871
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1476 Registrován: 5-2009 |
Nejspíš přeprava dlouhého dříví byla dost nárazová záležitost a tak bylo praktické, když se vozy mezitím mohly využívat i pro jiné účely. Ostatně klanice a opleny sloužily pro stejný substrát a záleželo jen na délce dřeva. V jiných částech světa měli zajímavější kombinace. Úplně nejlepší mi příjde kombinace cisterny a plošinového vozu pro ingoty, když železnice v každém směru přepravovala typicky jiný náklad a nechtěli pokaždé přes vysokohorské sedlo vozit polovinu vlaku prázdných vozů.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 3-2011 |
Fardy - žádný takový příspěvek okolo 29.1.2017 jsem nenašel ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |