Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 16. 04. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 16. 04. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
VáclavTheodor1
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 6-2018 |
Hřebeč urbex3 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 10-2017 |
Obrázky z hřebečského areálu jsou velice zajímavé, ale uvědomte si, prosím, že vstupujete na soukromý pozemek, kde hrozí nejrůznější nebezpečí a kdybyste byli sami a někam spadli-něco na vás spadlo, mohou vaše ostatky v lepším případě objevit po týdnech podle rojů much nebo po mnoha letech v rámci archeologického průzkumu...Mimochodem štola stále patří nástupnické organizaci po MŠLZ a je zřetelně označená zákazem vstupu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1417 Registrován: 3-2006 |
Však víš jak to je, kdo si jde na Hřebeč šotoušit a prolejzat, těžko se bude pídit pod kopcem v šamotce po bezpečnostním školení, dopravním předpise, prováděcím předpise, proškolení v první pomoci, přezkoušení a podobně u jednoho z inženýrů aby po takovém martyriu byl odměněn papírem na povolení vstupu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 7-2017 |
Ve čtvrtek 21.3 proběhl ve Zbýšově závaz náprav na lokomotivě Deutz omz 122f v.č.46786/1944 ex. lesní železnice Víglaš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 7-2017 |
600 mm 160: No vida. Už zase vypadá jako mašina. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2017 |
Úzkokolejka Háje, šachta č. 16 (u Příbramě): (Příspěvek byl editován uživatelem Vagonet.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 4-2009 |
dv.r.: takových urbexerů, obdivovatelů, zvědavců, čundráků, příznivců a milovníků opuštěných míst jsou bez nadsázky tisíce, a troufnu si říct že 99,9 jich tam žádnou škodu nezpůsobí, nasají ,,genius loci" a odejdou aniž se nikam nepropadnou. Buď nejsou blbí, anebo jsou blbí ale mají štěstí. Kdyby se někomu něco stalo - jeho problém, neměl tam co dělat, vlezl tam dobrovolně. Jakou by taky mohli způsobit škodu areálu, který minimálně 25 let podléhá živelné devastaci a nájezdům zlodějů a vandalů. Bohužel. Mj. když jsem tam byl poněkolikrát já, tak nikde kolem budov nebyla ani ta ,,blbá legislativní cedulka" ,,zákaz vstupu - soukromý pozemek - nebezpečí úrazu" . Každému kdo nechá stavby v této volně přístupné podobě musí být jasné že tam furt někdo poleze ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 7-2017 |
Též se začalo na opravě původní kapoty na lokomotivu Deutz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 10-2017 |
600_mm : blahopřeji k dalšímu významnému kroku v opravě lokomotivy Deutz, jakmile je rám na kolech, je další manipulace mnohem snazší. Ať se brzo rozjede vlastní silou! Martin_ben : Cedulky označující zákaz vstupu po areálu jsou, ovšem občas nějaká zmizí, také na bráně, kterou o víkendech lidé obcházejí blátivou pěšinkou lesem a do areálu se dostávají místem s chybějícím oplocením, takže každému musí být už z principu jasné, že do areálu nevchází oficiálním vchodem. Přesto přicházejí i celé rodiny s dětmi a pejsky, tam ale většinou nebezpečí nehrozí, obvykle se projdou kolem kolejí k betonárce a zpátky. Horší jsou výpravy různých puberťáků, kteří se vzájemně hecují k ničení všeho, co se zničit ještě dá, a kupodivu se skoro vždy něco najde. Vloni to bylo svítidlo před velkou budovou a luxfery v rozvodně. Viz archiv této diskuse. A domníváte se, že pokusy o vypáčení čerstvě osazených okenic ve vrátnici a poškození oken pod nimi proběhly jakýmsi omylem, protože nové okenice nebyly opatřeny nějakou cedulí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 6-2018 |
už to tady bylo ale odkazy nefungují tak sem dávám nové: Důl Nová Ves 1954 https://mapy.geology.cz/dotnet/proxy.ashx?http://www.geology.cz/a pp/archiv/sdd/php/gf.php?s=bm/GFM000000020707_01.jpg Důl Hřebeč 1954 https://mapy.geology.cz/dotnet/proxy.ashx?http://www.geology.cz/a pp/archiv/sdd/php/gf.php?s=bm/GFM000000020323_01.jpg Nemáte někdo mapu novodobé těžby od 50. do 90. let, jedna byla ještě před pár lety na zdi v kanceláři ve správní budově, ale už nebyla čitelná (Příspěvek byl editován uživatelem VáclavTheodor1.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 4-2009 |
dv.r.: evidentně já o koze vy o voze, pochopitelně rozlišuji vandaly a obdivovatele nebo jak celou skupinu nazvat. A mimochodem když jste nakousl obcházení brány, podle vás nelegálně, tak kudy je oficiální přístup k tomu zastavení hřebečských důlních stezek s posezením, které se tam za dotace postavilo vedle portálu zamřížované štoly a x let ukrývaje se ve vysoké vegetaci o něm věděli jen zasvěcení? A okolo jedoucí motoristi se tam akorát chodili vysr.t a já do toho šlápl při focení portálu štoly - chcete-li se škodolibě zasmát. To zastavení mělo fungovat jen za provozu úzkokolejky o prázdninových sobotách, když tam to zastavení bylo mnohem dřív než obnovená trať sjízdná pro vlaky s návštěvníky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 10-2017 |
Ona celá akce "Hřebečské důlní stezky" byla... No, řekněme ne tak zcela domyšlená a hlavně se to ukazuje teď po letech, kdy některé prvky chátrají a město Mor. Třebová, které patří, se s jejich údržbou rozhodně nepřetrhne. Když použiju výraz "odklánění", asi netřeba dále nic rozvádět. Jinak posezení s informačními tabulemi a lavičkami bylo i v prostoru před bránou, myslím, že ještě před stezkami. Po instalaci se o něj nikdo nestaral a do 2 let z něj nezbylo v podstatě nic... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 2-2004 |
dv.r.: Obávám se, že cokoliv na Hřebči za současné situace budovat bude čelit vandalismu ať chceme nebo ne. Dokud tam nebude adekvátní zabezpečení hlídání majetku či trvalá ostraha je s tím potřeba bohužel počítat. Ta odlehlost areálu a zároveň snadná dostupnost z příjezdové komunikace hraje do karet takovým to individuím víc než dost ... A ještě k těm zákazovým cedulím. Myslíte že na takové to cedulky někdo dává? Pokud tam někdo jde s úmyslem se tam jít podívat, ničit či krást tak nějaká zákazová tabulka je pro dotyčné jen cár bezvýznamného plechu
http://badber.blog.cz/
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 7-2008 |
Vospolok, našiel by sa niekto, kto má Tuláka po drahách, číslo 31/2003 a poslal by mi jeden článok? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2780 Registrován: 7-2005 |
ano, máme.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2784 Registrován: 7-2005 |
ještě něco k Deutzovi ze SVOČ od O.Řepky o LŽ Viglaš |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: velice zajímavé Práce na zprovoznění Deutze 46786/1944 běží dál. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 7-2017 |
Originální štítek,který byl a bude na zadní straně Deutze |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2019 |
Ahoj, posielam nejaké foto (pardón za kvalitu ) z pátrania po úzkorozchodke z Chalmovej do Bystričianskej doliny + odbočka do lomu Sokolec. Ak má niekto nejaké bližšie info o zmienenej trati, veľmi rád si o nej prečítam |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2019 |
Publikácie 120 rokov železníc na hornom Ponitrí, 100 rokov železníc na hornej Nitre, Baťovany brána hornej Nitry, prípadne Tuláka po drahách č. 24 mám k dispozícii a študujem. Ale ak vie niekto ešte o niečom inom, budem veľmi vďačný. Rád by som túto železnicu v krásnej prírode zoznámil so širšou verejnosťou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2786 Registrován: 7-2005 |
ad maros - určitě se něco nachází i v písemnostech ministerstva železnic v Národním archiv u v Praze. V rámci stavebního průmyslu si firma Arch.Imricha Spevára a spol. Andesitový kamenolom Chalmová v roce 1941 pořídila straší parní lokomotivu O&K č.197 z r.1897. Tu nejprve znárodnily stavební závody, aby jí následně i s dráhou předaly státním lesům. V Konfalových seznamech z r.1957 je vedena na LŽ Velké Uherce. S touto lokomotivu zde sloužila i lokomotiva Krauss č.4760 z roku 1902, která se zde objevil kolem roku 1940 po árizaci původní stavební firmy, kam jí prodal pražský zástupce firmy O&K. Jde o stroj dodaný v roce 1902 jako zkušební pro c.k. vojenské polní dráhy, po dvou letech byl pronajat a následně odpodán na dráhu Slaný-Smečno-Kačice, kde sloužila do roku 1932 a v roce 1934 jí koupil uvedený pražský zástupce. Ale původní bude asi tato - V roce 1912 si firma Schulz & Pollak, správa lesů a statků v Oslanech na lesní dráhu v Chalmové pořídil loko O&K č.6027, kterou v roce 1926 (možná již 1925) prodaly, prtože se objevila na zemědělské dráze v Kopidlně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2019 |
Zdepa: Pár metrov pod lomom Sokolec som našiel ocelový fragment na ktorom bolo odliate O&K. Myslel som, že to je z nejakého bagra ale možno že to je niečo zo zmienenej lokomotívy. Odfotím a pošlem na konzultáciu . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1418 Registrován: 3-2006 |
U orenštajnů vyráběli i vozy a třeba typicky na krytkách ložiskových domků měli odlité označení firmy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 9-2017 |
-- LŽ Chalmová žst., sklad dřeva (Bystričany) – Uhliště – Ráztoky – Bystričanská dolina. . - odb. Gepňárová dolina. . - odb. andez. lom na Hor. Hrádku, kota 402 m.n.m. Lesní dráha o rozchodu 760 mm a celkové délce 17 km, zpočátku sloužila ke svozu dřeva z lesů pod Vtáčníkem. Od roku 1929 vozila i kámen z kamenolomu Horního Hrádku (koncovou stanici a kamenolom spojovala svážnice) a z lomu Sokolec. Dřevo se vozilo z dolin Bystričanské a Gepňárovské, do skladu na nádraží Chalmové, kde bylo i depo (pozdější název Bystričany). V provozu se vystřídaly tři parní lokomotivy (OK 6027/1912 Ct, OK 197/1897 Bt (Ct ?) a KrLi 4760/1902 Ct). Za II. svět. války byl provoz i animální, po roce 1950 motorovou lokomotivou. Po II. svět. válce v letech 1946-1951 byla dráha ve svazku státních lesních železnic. Po roce 1951 se snižuje přeprava dřeva, délka tratě se zkracuje a slouží pak pouze na přepravu potřeb kamenolomů (délka asi na 7 km). Trať zůstala v provozu do roku 1962, kdy byla zrušena. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2019 |
BSD: Viaceré pramene uvádzajú celkovú dĺžku 17km. Ja sa k nej ale neviem akosi dopátrať. Od Chalmovej po Hrádok je to cca 7 km. Odbočka Sokolec mala 3 km. Trasu odb. do Gepňárovej doliny nemám zmapovanú ani potvrdenú (mohla mať cca 1 km), každopádne lieta mi tam tých 7 km. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 7-2017 |
Včerejší vyměřování a pasování nové vrchní části budky Deutze 46786,ve Zbýšově. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4702 Registrován: 5-2002 |
Tenhle dvorek v Olomouci je asi známý: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 6-2016 |
600_mm: Měl bych technologický dotaz "mimo mísu" - potřebuju renovovat mosazné číslice, které tvořily do kolaudace popisné číslo našeho baráku. Použití i vysokočíselných šmirglů (i na mokro) je vidět, potřeboval bych něco "chemického". Předpokládám, že machři kolem renovace úzkorozchodných mašinek a příslušenství budou něco vědět Dík! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 6-2012 |
Leštící pasta a filcový leštící kotouč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1424 Registrován: 3-2006 |
Honza Klonfar - můžeš použít tu čistící vatu na stříbro v krabičce nebo klasický Sidol ve flašce a hadr ale nejlepší výsledek má opravdu jak výše píše Marky ta leštící pasta ( zelená ) a filcák nebo hadrák. Nejmíň pracný a nejlepší lesk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4755 Registrován: 5-2002 |
Honza_o - to je ta "štreka", co začíná přímo na olomouckém náměstí (resp. jeho rohu nejbližšímu Kateřinské)???
www.prototypy.cz - Stránky, které vytváříte Vy všichni!
UPOZORNĚNÍ: Pokud najdete na stránkách O prototypech chybu, opravdu nepomůže, když budete po diskuzích šířit, že Kolmačka má toto a tamto špatně. Pomoci může jedině to, když mi napíšete CO je špatně a JAK je to správně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2873 Registrován: 6-2016 |
Děkuji praktikům! A začnu v garáži hledat ten filcák (tak 20 let nepoužitý,,,) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4703 Registrován: 5-2002 |
Rosťa: Tohle je v ulici Kaštanová - TADY (Příspěvek byl editován uživatelem Honza_o.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2427 Registrován: 4-2003 |
Minulý týden si BS80 zajezdila první zkušební jízdy v letošním roce. pokračuje tak příprava na rutinní provoz na výletních vlacích který začne 4.5.2019. V dílně ji tak vystřídala lok č5. A kdyby se někdo nudil, tak místa u brusek je dost. Každá pomoc vítána.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2876 Registrován: 6-2016 |
Jakuza: Rád se do tohoto vlákna dívám. A tak musím nahlásit špatné datum u těch fotek - červen ještě nebyl Až budou naši vnukové sestavovat historii, tak by je to pletlo! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 3-2006 |
Jakuza - tož ať vám béeska nesežere lopatu :-) vzpomínali před časem kluci od empéžetů že když vytáhli béesku na trať tak že jim skoro chtěla sežrat i lopatu - prostě muselo se na ní topit jinak než na starých krauskách. Já vám můžu akorát tak poradit ze zkušeností s naší Kačkou - držte tlak na 12-13 atmosférách (maximální přetlak má 14) jak vám spadne na deset topič se uháže a bude "žrát vodu" . Sice má béeska poloviční výkon než krausky ale zase netaháte nahoru nějakých 30 tun a dolů kopcem 200 jako kdysi za provozu, na což byly krausky stavěný. Tak by pár vozů vzít mohla. I do kopce tyhle stroje vaří dobře, jen nesmí jet moc pomalu, to jí pak roste oheň na roštu. Vzpomínal pan Brabec, že ty malý zelený kamna museli krotit stahováním rozvodu když tahali struskový vozy nahoru na haldu v Králodvorských železárnách. Tož ať vám jediná béeska s pojezdem na ložiskách dělá jen radost z |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1430 Registrován: 3-2006 |
Co se výkonu krausek týče jsem vycházel z jedné postarší reportáže v pořadu Za svědky minulosti, kdy natáčeli ještě za dávného pravidelného provozu a tam povídali že mají krausky výkon 150 koní. Až dneska jsem se dostal k tomu abych se zeptal člověka co ty mašiny zná - takový výkon nemají. Mají zhruba 60 a 70 koňských sil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 10-2008 |
BSka je zdaleka nejvýkonější parní lokomotiva na Mladějovské dráze, ale její dvě nápravy a výše položené težiště dávají tušit, že s vozbou težších vlaků do Vekslu může mít problémy. Docela bych věřil tomu, že až bude opravená lokomotiva č.5, tak si vezme do vekslu těžší náklad než BSka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1431 Registrován: 3-2006 |
Tož samozřejmě, výkon je jedna věc a adheze druhá. Jednou jsme udělali hokuspokus, zapřáhli jsme za béesku všechno co má kola (osobní i nákladní vozy a nečinný dýzlový mašiny ) byl to kaloun dlouhej jako dvě naše nádraží a vzala to bez problémů až na konečnou. Jenže my máme nejprudší stoupání 24 promile, čili kam se hrabeme na mladějovskou trať. Jen pro srovnání, BNE 50 má v tom stoupání problémy se čtyřmi čtyřnápravovými vozy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 6-2003 |
BNE50 je trakčně značně nevhodná lokomotiva oproti podobným v tom, že nemá spojené hnací nápravy. Jakmile jedna náprava sklouzne, lokomotiva díky systému přenosu tratí výkon a stojí. Díky výhledu i ovládání je příjemná na obsluhu, ale žádný velký tahoun to není - pokud nejsou ideálně suché koleje. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3572 Registrován: 4-2015 |
https://www.facebook.com/mocanitatransilvaniei/videos/68124350898 1856/?notif_id=1555313557802965¬if_t=live_video
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 6-2012 |
K BS80 a jejím trakčním vlastnostem bych podotkl, že v Mladějově lokomotivy tohoto typu už pár vlaků odvezly jak v pravidelném tak turistickém provozu a nezdálo se, že by za pětkou nějak zaostávaly (jedničku samozřejmě překonávaly). Takže pokud zátěže současného turistického provozu zvládá jednička, béeska je zvládne levou zadní. Konečně nedostatek tažné síly určitě nebyl důvodem neúspěšného nasazení BS80 v Mladějově v dobách pravidelného provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1432 Registrován: 3-2006 |
Marky - pamětníků už se nezeptáme, pan Bielik který by asi věděl nejvíc je už pár let po smrti. Můžeme se jenom domýšlet, proč béeska postávala v kopřivách a jezdila jednička s pětkou a RIIIC na posunu. Jediné co se člověk dočte v různých monografiích je to, že moderní béeska nebyla u lokomotivního personálu oblíbená ( z čehož vlastně vyplývá že ergo kladívko musela aspoň nějakou dobu drandit ze šamotky na Hřebeč aby ta neoblíbenost vznikla) a že křivolaký svršek lépe zvládaly staré kraussky. Faury se na původním svršku taky neosvědčily - což naštěstí zachránilo staré parní babičky až do konce provozu. Někde výš bylo zmíněno problematické vysoké těžiště u BS80 na šestistovkovém rozchodu - sloužím na ní už deset roků a mašina zvládala bez vylomenin prvotní devadesátkové kolejnice připevněné hřeby i problematické úseky různě podélně i příčně sedajícího si náspu. Na Mladějově je trať přece po rekonstrukci a generální opravě, svršek je mnohde nový, tak bych nějaké vážné problémy s těžištěm stroje nepředpokládal . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1433 Registrován: 3-2006 |
Bobeš - je to tak, už jsme i přemejšleli jak by se dal dát gebuse třetí řetěz, který by tuhle nectnost odstranil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 874 Registrován: 10-2006 |
Kovářmirek: to, že je nesmysl, informace o tom, že BSky nemají rády křivolaké tratě a díky svému vysokému těžišti jsou na to nevhodné, vždy a stoprocentně vyvracela drážka v Králováku a i jinde. Je nespočet fotografií náklonu BSek a vše zvládali. Jejich neoblíbenost bych tedy hledal jinde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 8-2015 |
Moje video ze Zbýšova - 16. únor 2019 https://www.youtube.com/watch?v=3G8O8FWaZeY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 4-2003 |
Bs80: vyzkoušené ze náklony Bskám nedělají dobře. Už při poklesu 50 na 600mm rozchodu dochází k vydírání rámu. Jednička takhle vydřená došla z Berouna. Na jarní brigádě se test podbijelo aby se trať srovnala. Výkonově je možná momentálně nejlepší. Ale je To podobné srovnání asi jako na velké dráze 753 vs 771. Jedna je výkonnější a ta druhá o.moc tahavější.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 8-2007 |
Zdravím Vás, Můžete mi prosím potvrdit, zda na obou následujících odkazech jde o lokomotivu ČKD 1724/1937? http://uzkorozchodky.hys.cz/nevim/n001.html http://uzkorozchodky.hys.cz/nevim/n002.html Děkuji Vám S pozdravem Ivoš |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2795 Registrován: 7-2005 |
Myslím si, že p.Cempírek fotil v roce 1977 před muzeem SONP Kladno, kde byla někdejší lokomotiva z Koněva č.21 a ta je dnes v Lužné. To je sice originál Krauss z roku 1912, ale v roce 1940 dostala úplně nový kotel, který si dokonce vyrobili sami na Kladně (PŽS). Je to papírově poslední vyřazená pára na úzké (1980), ale samozřejmě ve sktečnosti již pár let předtím byla dána na pomník (převod ze střediska Doprava Koněv úzká dráha) Na fotce z Chomutova by měla být někdejší poldovská č.7. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 7-2017 |
Ivosek 321: Především tedy údaj o provozovateli "SONP" pro specifikaci nestačí. Poldina huť a Vojtěšská huť měly každá svou číselnou řadu úzkorozchodných parních lokomotiv. Lok. č. 7 Poldiny huti skutečně je ČKD 1724/1937, to je ten obrázek z chomutovského depozitáře. Ta lok. č. 1 na fotce z r. 1977 vypadá spíš na kraussku. Ale mohu se samozřejmě mýlit. Zdepa byl rychlejší... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 6-2012 |
Jakuza: To, že je 753 výkonnější a 771 tahavější je bez diskuze, adhezní hmotnost 77 tun jedné proti 115 tunám druhé hovoří jasně. V podkritické rychlosti rozhoduje především adhezní hmotnost. Jenže pětka proti béesce žádnou takovou zjevnou výhodu nemá, 12 tun BS80 je stejných jako 12 tun pětky. Často diskutovaný problém je vztah BS80 k horšímu stavu tratě. Jenže v druhé polovině šedesátých let byla mladějovská dráha čerstvě po rekonstrukci svršku která proběhla v roce 1965. Trať byla tehdy přestavěna s použitím silnějších kolejnic 93/18, které nahradily starší 80/14. Třiadevadesátky pro nápravovou hmotnost 6 tun plně vyhovují (pro srovnání úzkokolejky v Jindřichově Hradci byly postaveny z kolejnic tv.XXX, které jsou o trochu menší než 93/18 a jezdily po nich léta lokomotivy se sedmi tunami na nápravu). Tedy trať byla nejspíš tou dobou v docela dobrém stavu a nemůžeme ji posuzovat podle stavu který byl o dvacet let později. Co vzpomínali pamětníci, největší problém byl s vodou. Béeska má podstatně menší vodojem (800 litrů proti 1300 pětky), což při obdobném výkonu a tedy i spotřebě znamenalo výrazně menší dojezd. Tedy častější zbrojení, víc práce, víc zdržování. A hlavně při plném výkonu při jízdě do kopce bylo už docela na hraně vystačit s vodou k první studni, pětka dojela se stejným vlakem spolehlivě až na druhou vodu na osmý kilometr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 3-2006 |
Kdyby to bylo jen o vodě - to by bylo řešitelný tehdy stejně jako dnes zařazením "vodního vozu" hned za mašinu pro případ nouze a ten kubík by mohl klidně i samospádem doplňovat vodu ve vaně cestou. Je to ale starost navíc, o tom žádná. Při dnešním muzejním provozu se přece jen tahají menší zátěže, tak by spotřeba vody nemusela být na hranici dojezdu k první studni. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 10-2017 |
V mladějovských podmínkách byly při nynějších prvních zkušebních jízdách nalezeny, pokud je mi známo, hlavně tyto nectnosti: Veliké sklony k prokluzování při rozjezdu nebo i jen zrychlování ve stoupání, což může souviset s nepříliš citlivým regulátorem, ještě budou učiněny pokusy o jeho úpravu. Dále příliš velké rozteče roštnic, což vede ke zbytečnému propadávání velkých kusů nespáleného uhlí a předčasnému naplnění popelníku, odhlédneme-li od mrhání palivem, může to být nebezpečné z hlediska požárního. Z tohoto důvodu dojde i k úpravám popelníku. Je nutno také upravit spřáhla, která nevyhovují svým umístěním / výškou. Vzhledem k tomu, že jde o lokomotivu určenou pro poněkud drsnější průmyslové podmínky, kde lze předpokládat provizorně položené koleje všelijak zvlněné, překvapilo i drhnutí kol o rám, které vede místy až k problémům s rozjezdem, pokud je nutno zastavit v poněkud "klopenějším" oblouku, a kola se do rámu doslova zakousnou. Vzhledem ke stopám po vyvařování provázejí tyto problémy lokomotivu po celou její kariéru. A to vše je třeba řešit v rámci "vychytávání much", nejlépe ještě před hlavním náporem během léta, kdy se již až na vyjímky nepočítá s nasazením lok.č.1. Pokud jde o vodu, při zkušebních jízdách to ke studním vycházelo a zcela nový ejektor fungoval bezvadně, jsou jen obavy o vydatnost pramene u první studny. V nejhorším případě by se to mohlo řešit cisternou, odstavenou na Větrné nebo Nové Vsi. Celkově bych BS 80 přirovnal ke sprinterovi, který je extrémně výkonný na krátké dokonale upravené dráze. V Mladějově jej bude nutno trošinku přeučit na maratonce, který zvládne delší a rozmanitější tratě nejen na stadionu, ale i v ulicích a parcích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 3-2006 |
dv.r. - kola by se ale neměly dostat až k rámu aby o něj dřely ať stojí mašina jak chce - od toho byly na původním systému přesahy na pánvicích, takzvaný holtry, který tomu zabraňovaly.Kolo se opřelo o holtr ale k rámu se nedostalo ani zadní stranou ojničního/spojničního čepu. Jak to máte vymyšlený dnes, když je ta mašina na válečkách? Kdyby to mělo držet jen ložisko... U regulátoru "skokový chod" může být buď vydřeným a oběhaným palcem nebo špatným seřízením zdvihu mezi malým a velkým ventilem.Obecně vzato je regulátor u béesky docela citlivý. S popelníkem se toho bez vyvázání kotle z rámu moc udělat nedá. Rozhodně ale dát do popelníku stříkání jde i bez jeho demontáže. Roštnice se řeší sice podle velikosti používaného uhlí ale většinou tak aby mezi nimi byly 2 až 3 centimetry všude po celé peci. A zcela jistě roštnice na koncích i uprostřed s rozšířením ne kusy pásoviny. (Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 10-2017 |
Jak výše popisuji, problémy s otěrem kola o rám se neprojevily až v Mladějově, ale zřejmě pronásledují nejen tento konkrétní stroj od samého počátku. Konstrukce vypružení a vedení ložisek nejspíše umožňuje posun náprav ve větší než žádoucí míře. Pokud mne paměť neklame, na BS 80 upravené pro rozchod 760 mm, "exbohumínskopomníkové", nyní ve Zbýšově, jsou pod koly navařeny pláty materiálu, které omezují posuv náprav, ten by vůči užšímu rámu mohl býti značný a možná by došlo k poškození rozvodu. Takže to asi nebude závada, nýbrž vlastnost. Přihlédneme-li k neobvyklosti valivých ložisek u této řady, bude nutno nalézt nějaké individuální řešení. Problémy popelníku a roštu jsou proti tomu řešitelnější, i když zpočátku půjde spíše o pokusy a improvizace. Hotové, osvědčené, "instantní" recepty nejsou k mání... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1436 Registrován: 3-2006 |
Proč improvizace? Roštnice dokážou vyrobit ve většině sléváren kde odlévají litinu. Jestli počet roštnic a jejich rozměry nebude mít někde v poznámkách pan Kolomý, tak to můžu u naší mašiny oměřit a spočítat. Kotle a pece by měly být stejné i když byla ta vaše béeska od výroby o pět centimetrů širšího rozchodu než naše ( ta měla původně 600, v Králodvoře předělaná na 650 no a u nás zase zpátky na 600mm ). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 10-2017 |
Uvidíme, pokud budou mít přátelé z Mladějova zájem o nabízenou konzultaci, jistě se ozvou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2429 Registrován: 4-2003 |
dv.r., Kovářmirek: Roštnice budou během května, regulátor se řeší. Spolupracuje se na tom i s mistry z Zbýšova. Je toho mraky a Víťa s celou dílnou má jen jedny ruce a dělají to v volném čase. Marky: Díky za přednášku. Ona ale jen adhézní hmotnost není vše. Jde hodně o počet hnaných náprav, průměr kol...jemnost regulace. Nevěřím tomu že by BS80 dokázala překonat pětku od Krausze. Určitě ne do rychlosti, ale na háku toho utáhne více. Ale nejsem párař. Jen pomáhám lidem v dílně co je potřeba, udržuju mašinky na naftu a na velké dráze tahám za páky toho co mi dají. (Příspěvek byl editován uživatelem Jakuza.)
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1437 Registrován: 3-2006 |
Jakuza - spolupráce s MPŽ ze Zbýšova je myslím velmi dobrým počinem pro to, aby béeska normálně fungovala. Mají ten samý stroj a navíc znají mladějovskou trať jak svoje boty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 8-2007 |
Zdepa, dědek_hank: děkuji. Ještě pár dotazů pokud byste někdo věděl 1) Krauss-Linz XXVII 6682/1912 Proč je na mašině číslo 1? To je pozůstatek čísla 21 nebo nějaká pomníková fantazie? 2) ČKD 1724/1937 Nevíte, kdy byla odvezena z Lužné do Chomutova? 3) ČKD 1999/1940 Máte prosím někdo fotografii tohoto stroje? Děkuji Vám S pozdravem Ivoš |