Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Stavby v síti TEN-T » Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 14. 02. 2019 předcházející | další

Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 14. 02. 2019

dolů
   autor příspěvek
Pátek, 01. února 2019 - 21:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 446
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18372:
To je otázka, jestli tam vychází relativně slušné kapacity, tak bych se spíš ptal proč ne? přece jenom té vody není tolik a pokud máme hydroelektrárny kterým při průměrném průtoku za den nateče jen na 2-4 hodiny provozu, mnohdy ani to ne, tak je otázka jestli se to i přes jistou "úchylnost" nemůže hodit. Vltavská kaskáda se konec konců stavěla někdy od 40. do 60., (Kořensko a Hněvkovice až někdy v 80.-90., ale ty jsou energeticky nezajímavé) Lipno je stavěné na cca 7.6x větší průtok, než je průměrný ve Vltavě a dále je v létě situace takové že výpar z nádrže překračuje hodnotu přítoku. Navíc využití vychází jen asi na 1200h ročně, takže koeficient využití jen asi 0.14. To je skoro stejně jako u FVE. Orlík to má podobně, konverzí by se to mohlo podstatně zvednout.

Gejza.L 166:
A nemají z toho mít náhodou nemalé výhody i nákladní dopravci snížením sklonů?
Pátek, 01. února 2019 - 23:01:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18375
Registrován: 5-2002
 KS: pokud máme hydroelektrárny kterým při průměrném průtoku za den nateče jen na 2-4 hodiny provozu
To je u špičkové elektrárny vlastnost celkem obvyklá a není na tom nic špatného.
IMHO je rozumnější nejdřív zkusit najít nějaké rozumné místo na PVE a teprve potom vymýšlet nějaké zoufalé kroky v podobě konverze špVE na PVE...
Pátek, 01. února 2019 - 23:11:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1248
Registrován: 7-2017
 Zeptám se trochu k tématu (@PRA? [andel]): Nevylezla už TESka na Klatovy?
Sobota, 02. února 2019 - 01:46:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18375:
Ano, místa jsou, jenže je s nimi problém, většinou jsou někde u, nebo v CHKO či NP, nebo nikdo tu přehradu nechce. Asi před deseti lety se měla jedna stavět, myslím že někde v Krušných horách. Místo je vybrané snad od 70. jenže jak se tam nic nestavělo, tak tam vyrostl les a skrz ten les začaly protesty a takový odpor že se na záměr vykašlali. Pak se mluví o jedné PVE v Beskydech, ale tam je taky odpor, dost silný, navíc by to zatopilo pár domů a protože ta přehrada je dost malá, plocha asi 20ha, tak se to snad nedá uhrát ani jako veřejné prospěšná stavba. (On je rozdíl stavět přehradu proti povodni, dálnici, železnici, nebo elektrárnu pro nějakou firmu), takže se tak nějak na úplně nové PVE, zdá se, daly k ledu. A to nádrž PVE má opravdu jenom pár desítek hektarů byť větší hloubku a musí být u vhodného kopce. O převrtání Orlíku pak bylo slyšet víc asi tak 2-4 roky po tom co nevyšla ta nová PVE.

NIMBY a žabičkáře bych opravdu nepodceňoval. Při převrtávání se jim dají hodit alespoň kosti. ostatně o tom mluvili už před mnoha lety přímo na stránkách ČEZu. Od té doby, troufám si tvrdit, se situace moc nezlepšila, spíše naopak.
Sobota, 02. února 2019 - 13:17:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2357
Registrován: 8-2010
 ad Tantin27:
Nevylezla už TESka na Klatovy?
Podle toho, co se píše zde by ji již od 30.11.2018, tj. nejméně 2 měsíce, měl mít v ruce ve finální verzi objednatel...[vypravci]
Sobota, 02. února 2019 - 13:55:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 7-2017
K.S.:
"Pro potrubí dlouhé 20km, průměru 10m by pak pro 300m3/s byla tlaková ztráta 106kPa, takže asi 10m."
Auvajs. Při rozdílu hladin 100 metrů a průtoku 100 m3/s pracujeme s výkonem přibližně 100 MW. Což je zhruba případ turbíny na PVE Dalešice-Mohelno. Ve Vašem případě budou ztráty ve výši 30 MW. Nezapomeňte, že u přečerpávání nutno započítat hydrodynamické ztráty v potrubí 2x, voda (potažmo energie) proteče potrubím dvakrát v každém cyklu. Nemenší problém bude kinetická energe vody ve 20 km dlouhém potrubí. Tuto energii je nutno zohlednit při regulaci výkonu. Jisté je, že doba náběhu bude dlouhá, neboť ráz v potrubí si nemůžete dovolit.

K.S.:
"H_k 6830:
Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte."
Čtyři až sedm z dvanácti měsíců. No právě, zkuste takto provozovat železniční dopravu. Po zbytek roku, tedy nanejvýš 8-5 měsíců v roce, bude (nejen!) SŽDC potřebovat zdroj, který je na počasí a denní době nezávislý. Nebo náhradní autobusovou a kamionovou dopravu. Asi tušíte, kam by to vedlo.
Sobota, 02. února 2019 - 16:07:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 450
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18375:
Ano, 2-4 hodiny bylo celkem slušné chování špičkové hydroelektrárny, ale tak v době vzniku, situace se dnes mění spíše k delší špičce. Pokud po tom toužíte, mám někde excel s daty od ČEPSu, můžu tam nějak zkusit pár dní v létě zprůměrovat a vykreslit do grafu, ale dost zvýšená spotřeba je tam déle než ty 2-4 hodiny. Navíc v létě je nedostatek vody, takže babrání pro výrobu proudu nemusí být zrovna ideální.

Poklop D400 170:
A v tom je právě ten problém, ztráty by byly obrovské, rázy v potrubí se dají omezit vertikálními šachtami na způsob vodního zámku, třeba každý kilometr, to už je asi jen o tom jak to vyjde, když už kutáte tak dlouhý a velký tunel (nový přivaděč elektrárny Sir Adam Beck má snad 10m průměru), tak ventilační šachty nejsou problém, ale ztráty energie jsou obrovské. Jediné schůdné řešení jak spojit Orlík a Slapy je překlenout problematický úsek Vltavy jen cca 5km dlouhými tunely od Kamíku někam po Zrůbek se stropem potrubí na výše než 260m.n.m.

4-7 měsíců, podle toho jak moc velkou akumulaci v síti máte, je celkem dost, v první fázi byste mohl mít přes léto spuštěno jen minimum parních elektráren což by byla značná úspora energie a paliv (kdybychom to již měli nasazeno, tak sice budou mít uhlobaroni asi vztek, ale uspořili bychom uhlí a prodloužili životnost lomů, trochu zvláštní že je to nenapadlo, prostoru tam mají na pár desítek či stovek MW). Pak to začne dělat něco čemu se říká kačení křivka(toho že to není úplně technický text si nevšímejte), což v síti jakou v létě máme už je problém, ale zase, s PVE nemusí být odpolední špička tak zlá, respektive se tam dají během minut napálit gigawatty.

Nevím tedy kolik přesně má železnice u nás potřebu výkonu, ale pokud by se zavedla jednotná fáze, tak by se pár elektráren na "olej"/plyn jistě dalo zřídit a efektivita využití paliva bude násobná proti silniční dopravě. Zejména pokud si na regulaci někde uzme/zřídí nějakou přečerpávačku.
Sobota, 02. února 2019 - 16:20:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1250
Registrován: 7-2017
 PRA: To jsem právě našel, ale od té doby ticho. Takže požádat… Děkuji ale. [vypravci]
Sobota, 02. února 2019 - 17:25:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18380
Registrován: 5-2002
 KS: Pokud po tom toužíte, mám někde excel s daty od ČEPSu
Děkuji, netoužím - z ČEPSu mám něco mnohem víc, než nějaký excel s daty: člověka v rodině, kterej tomu rozumí. [wink]
P_v
Sobota, 02. února 2019 - 23:39:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2082
Registrován: 5-2002
 Na PVE Orlík už má ČEZ zpracovanou EIA.
Neděle, 03. února 2019 - 07:20:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2625
Registrován: 6-2016
 P_v: Jak tak koukám, tak už dost dlouho... Aneb jak říkal kolega (majitel MVE) - není politická vůle.
Neděle, 03. února 2019 - 11:00:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 3-2018
K.S.:
"Gejza.L 166:
A nemají z toho mít náhodou nemalé výhody i nákladní dopravci snížením sklonů?"

Tomu nerozumím. Jako že by se VRTka dělala pro smíšený provoz? [nene]
Neděle, 03. února 2019 - 11:21:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 454
Registrován: 8-2017
 Gejza.L 167:

Odkazoval jsem se na článek na stránce ze serveru Zdopravy.cz kde se řešila rekonstrukce pravobřežky.
Neděle, 03. února 2019 - 16:39:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18384
Registrován: 5-2002
 PV: Na PVE Orlík už má ČEZ zpracovanou EIA
Ale jak vidno na podstatně umírněnější variantu (polovinu stávajícího výkonu), než kterou tu někteří fantazírují (naopak dvojnásobek).
Ono totiž fyziku neočůráš - současných maximálních 4x150 = 600 m3/s představuje 2,2 milionu m3/h, což na Orlíku odpovídá nějakým 8-10 cm/h, ale na Kamýku více než 1 m/h.
A i kdyby se postavila ta fantasmagorie s tunelem přímo do Slap, tak tam je to pořád skoro 20 cm/h.
Pondělí, 04. února 2019 - 17:26:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 171
Registrován: 7-2017
 Dívám se na tu P_v odkazovanou EIA. Píše se v ní, že manipulační řád Kamýku stanoví provozní kóty hladiny 282,10 až 284,60 m n.m. Tedy rozdíl hladin 2,5 metru, což by tedy vystačilo na 2 hodiny provozu při maximálním výkonu/průtoku.

KS: Česky je Kachní křivka popsaná tady tady. Obávám se ovšem, že poznatky z Kalifornie či Arizony lze v ČR aplikovat jen velmi omezeně a to z důvodů zcela jiného klimatu a zeměpisné šířky. Kvízová otázka: Je severněji Praha nebo kanadský Winnipeg? Překvapivě je severněji Praha.
Úterý, 05. února 2019 - 00:18:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 460
Registrován: 8-2017
 Poklop_D400 171:
Poznatky z Kalifornie a Arizony mohou pomoci s tím jak se nám může diagram chovat, byť tedy se u nás předbíhá o asi 1-2 hodiny, u nás vůbec den začíná tak v 6-8, v USA je tradice 9 to 5, u nás 6(7) to 14(15), navíc přičtěte kratší dojezdovou dobu. Pak podle toho jak to bude s nasazením trackerů na FVE budeme mít buď něco podobného "U", nebo vaně, tedy kačeně.

PVE Orlík má mít 2 reverzibilní turbíny o 150m^3/s, takže to je na 4 hodiny provozu, problém s průtokem z akumulační elektrárny se dá řešit tak že virtuálně spřáhnete elektrárnu Kamýk a Orlík do jedné a přes obě poteče v jeden moment stejné množství vody, tím pádem máte ty 2m na provoz PVE.
Úterý, 05. února 2019 - 06:40:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2635
Registrován: 6-2016
 Poklop_D400: Zajímavé čtení. Ukazuje to, že bez akumulace jsou "obnovitelné" zdroje prakticky GH (což pochopil každý reálně uvažující technik už dávno).
Tiše si představuju střechu naší bytovky (cca 600 m2 použitelných pro FVE), orientovanou k Z, jak nám dneska ráno (-11) těmi panely ten barák vytápí bez akumulace, pouze s "meziregionálními" přenosy[rofl]. Např. FVE ve Štítné nad Vláří (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html? cam=stitnanadvlari) by toho v tuto chvíli moc neposlal, že? I když už tam "svítí". A větry dují minimálně až vůbec. Vesměs pod spodní hranicí použitelnosti.
Takže tímto děkuji stávající výrobě a distribuci elektřiny!

Jinak doma svítím LED a barák máme zateplený[biggrin]
Úterý, 05. února 2019 - 09:15:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6833
Registrován: 5-2002
 Jinak doma svítím LED

To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit. [happy]


K.S.:
H_k 6830:
Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte.

Celkově mají časovou účinnost asi 12%, ovšem s tím že většinu energie mi dají když jí nepotřebuju - děkuju, nechci (dotovat).


Podle mě je důležité oddělit energetiku od víry a náboženství. Jestli si někdo instalací FVE něco vyléčí a bude mít lepší pocit, tak budiž, ale já mu to platit nehodlám.


(Pro inspiraci - https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-pocasi-vir-vortex-mraz -energie.A190201_124922_zahranicni_luka )
Úterý, 05. února 2019 - 09:46:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2640
Registrován: 6-2016
 H_k: "To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit."
Nějaký žárovky mám schovaný a v nouzi je (společně s ventilátorem na cirkulaci ohřátého vzduchu) použiju[rofl]

"Podle mě je důležité oddělit energetiku od víry a náboženství" - doplnil bych DŮSLEDNĚ, jinak podepisuju!
Úterý, 05. února 2019 - 10:02:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3920
Registrován: 5-2004
K.S.:
"NIMBY a žabičkáře bych opravdu nepodceňoval."
S těmi žabičkáři je to paradox. Pokud neudělají vše pro to, aby se fosilie poslaly co nejdřív do minulosti, nebudou mít co chránit tak jako tak (např.). A vzhledem k tomu, že těžko zařídí vypnutí všech kotlů a motorů bez náhrady, měli by se spíš snažit takovýmhle věcem nebránit…

Hajnej:
"DJ a Intertie: já neměl na mysli ani tak nemožnost technickou, jako nemožnost projednat... [sad]"
To je právě důvod pro to stavění PVE z existujících nádrží a konverze delších vedení na HVDC. Protože potrubí a barák je o dost menší sousto než nová nádrž, byť by byla technicky sebelepší, a (opravy vítány, mám-li v tom 🏒!) u konverce AC dvojlinky na HVDC přenesu stejnými dráty na stejných izolátorech (π/2)²násobek čistě konverzí sinusovek proudu a napětí na konstanty, další nevím jak velký přírůstek pak tím, že se mimo přechodové stavy přestane uplatňovat parazitní indukce/kapacita, skin effect a tak. Tedy stejné dráty přenesou minimálně 2,5násobný výkon, nové vedení ve stejné stopě pak ještě o něco větší.

Hajnej:
"Ale jak vidno na podstatně umírněnější variantu (polovinu stávajícího výkonu), než kterou tu někteří fantazírují (naopak dvojnásobek). "
Tak ono je dnes 6 let docela dlouhá doba. Před 6 lety třeba ještě dávalo jakýs-takýs smysl zahajovat stavbu novýho jadernýho bloku.

Hajnej:
"Ono totiž fyziku neočůráš - současných maximálních 4x150 = 600 m3/s představuje 2,2 milionu m3/h, což na Orlíku odpovídá nějakým 8-10 cm/h, ale na Kamýku více než 1 m/h. "
Však jsem psal hned na začátku, že ohledně pohybů hladin jsou podstatné ty spodní nádrže, které v ideálním případě mají 3/5 rozhlohy Orlíku coby horní.

Hajnej:
"A i kdyby se postavila ta fantasmagorie s tunelem přímo do Slap,"
Brání něco, aby to spojení bylo jen od Kamýk - nejnižší pracovní hladina Slap?

honzaklonfar:
"jak nám dneska ráno (-11) těmi panely ten barák vytápí bez akumulace, pouze s "meziregionálními" přenosy[rofl]."
Severní moře, Kattegat a baltský pobřetí vypadaly celkem schopně.

Ale jinak samozřejmě, je potřeba k tomu obojí, jak akumulace, tak ty dálkový linky.

honzaklonfar:
"H_k: "To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit."
Nějaký žárovky mám schovaný a v nouzi je (společně s ventilátorem na cirkulaci ohřátého vzduchu) použiju[rofl] "
Taky už je mám jen ve skříni. Světlo halogenek mám rád, ale kdo to má furt kupovat a měnit… Teď jsou místo nich LEDky, byť s o něco horším světlem (CRI/Ra nad 90 neřkuli 95 bohužel ještě dostupné nebylo), a je klid.
Úterý, 05. února 2019 - 10:25:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169
Registrován: 3-2018
K.S.:
"Gejza.L 167:

Odkazoval jsem se na článek na stránce ze serveru Zdopravy.cz kde se řešila rekonstrukce pravobřežky."


Článek je o úseku Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou.
Úterý, 05. února 2019 - 15:39:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18401
Registrován: 5-2002
 KS: problém s průtokem z akumulační elektrárny se dá řešit tak že virtuálně spřáhnete elektrárnu Kamýk a Orlík do jedné
Tandemový provoz není nic nového pod Sluncem, v případě dvojice Orlík+Kamýk tomu tak bylo již od projektu.
Jenom je třeba mít na paměti, že Orlík má hltnost 4x150 m3/s, kdežto Kamýk jen 4x90 m3/s.

přes obě poteče v jeden moment stejné množství vody, tím pádem máte ty 2m na provoz PVE
Pominu-li poznámku výše, tak mi cosi říká, že pokud nepředělám na PVE i půl Kamýka, tak to nebude fungovat, neb voda bude nenávratně mizet ve Slapech...

Mimochodem, když jsem v neděli se "svým zdrojem" zavedl řeč na téma PVE Orlík, odpověděl lapidárně dvěma větami, ve kterých bylo vše: "Na to je Kamýk moc malej. Jedna mašina na Orlíku tam dělá 30 cm/h"
Ani jsem na to nemusel vypisovat studii za miliony...
Úterý, 05. února 2019 - 15:48:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18402
Registrován: 5-2002
 H_k: To je taky důležité, zatočit s odpadním teplem žárovky a pak o to víc topit.
A nebo taky v létě o to míň klimovat...

DJ: Protože potrubí a barák je o dost menší sousto než nová nádrž, byť by byla technicky sebelepší...
...ale nevyřeší potřebu nových kapacit.
A ty budeme potřebovat zvýšit nejen pro výrobu či akumulaci elektřiny, ale i pro samotné hospodaření s vodou. Holt bude muset přijít ještě několik suchých let, než se rozsvítí i v těch nejzabedněnějších v kebulích...

Tak ono je dnes 6 let docela dlouhá doba. Před 6 lety třeba ještě dávalo jakýs-takýs smysl zahajovat stavbu novýho jadernýho bloku...
...zatímco dnes je jasný, že už před těmi 6 lety bylo pozdě.
Úterý, 05. února 2019 - 16:06:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6834
Registrován: 5-2002
 A nebo taky v létě o to míň klimovat...

V našich klimatických podmínkách ovšem tak 7 -8 měsíců topíme, další tak 2 je to jedno, a pak ty měsíce kdy se klimuje - tak obvykle nejvíc klimuju během dne, kdy nesvítím... (Když pořád uvažuju domácnost nebo max kancl, ne nějakou pěstírnu nebo podzemní továrnu [happy] )

Z doby používání žárovky bude souboj s klimatizací tedy tak 5%? A teplo obecně jako ztráta - kdyby 15-20% z doby jejího používání? (Období kdy sice netopím, ale teplo z žárovky pořád mohu prohlásit za ztrátu)
Úterý, 05. února 2019 - 17:45:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8613
Registrován: 5-2002
 Z doby používání žárovky bude souboj s klimatizací tedy tak 5%? A teplo obecně jako ztráta - kdyby 15-20% z doby jejího používání? (Období kdy sice netopím, ale teplo z žárovky pořád mohu prohlásit za ztrátu)

Nezapomínej, že žárovku máš obvykle kde? Pod stropem. Jinak se mi jeví myšlenka jako správná, pokud si to ještě dobře pamatuji, tak žárovka vysvítí 10% a 90% jsou tepelné ztráty.

Ale nelze použít jako jediný zdroj tepla, pokud si neřekneme, že chceme žít v "bílých" nocích.

Jinak pokud se kouknu na mé dvě čidla v pracovně (jedno skoro správně ve výšce cca 1,2 metru nad podlahou) a druhé zcela nesprávně v rohu místnosti a domu ve výšce 2,5 metru, tak dávají přesně teď rozdíl 2,3 °C. Samozřejmě tepleji je nahoře a ovládání podlahovky jsem naprosto blbě napojil na čidlo u stropu...
Úterý, 05. února 2019 - 17:52:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2641
Registrován: 6-2016
 Petr_Šimral: Žárovka se kdysi používala (tak 40W) jako obrana proti zamrznutí vody na záchodech (vnitřních) v rekreačních chalupách[biggrin] Svítila od neděle do pátku, ale za komančů byla elektřina levná.
Mladějov
Úterý, 05. února 2019 - 17:59:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13507
Registrován: 3-2007
 A občas nějaká ta chalupa vyhořela [proud].
Úterý, 05. února 2019 - 18:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8614
Registrován: 5-2002
 Žárovka se kdysi používala (tak 40W) jako obrana proti zamrznutí vody na záchodech (vnitřních) v rekreačních chalupách[biggrin] Svítila od neděle do pátku, ale za komančů byla elektřina levná.

A v případě, když vypadl jistič nebo si školní děti hrály s elektřinou cestou ze školy, tak se vybudoval v chalupě nový vodní a topný systém :-(

Ano, já mám dnes jako pojistku v místnosti s rekuperační jednotkou přímotop 300 W (svítit tam nepotřebuji [happy]).

Spínací logika je jednoduchá --> venku méně jak + 2°C a uvnitř méně jak + 5°C. Teď to jede druhou zimu a ani v "třeskutých" středočeských mrazech v současné zimě nedošlo ke spuštění.
Přímotop byl spuštěn dvakrát --> při instalaci a loni v listopadu při provádění zimních opatření [biggrin]

V roce 2019 byla dosažena nejnižší teplota právě dnes v 6:12 a to -10°C.
Mít tam trvale svítící žárovku 100W bych považoval za energetické zvěrstvo, termostaty byly vynalezeny již dávno.
Úterý, 05. února 2019 - 21:50:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6835
Registrován: 5-2002
 Nezapomínej, že žárovku máš obvykle kde? Pod stropem.

Tak ona zase předává teplo zářením, není to ohřev vzduchu.

Jinak ať si každý svítí jak chce , jenom narážím na vylhané “štítky” o tom jak je žárovka zlo; lidi pak kupujou úsporky se rtutí v luminoforu a príšerným spektrem, většinu té “úspory” protopí, a ještě mají pocit co zachránili přírody . Opět náboženství.... :-(

Nehledě na to že žárovka je v našem RVHP vlastně zakázaná, jenom zaostalí Švýcaři s nima svítí jakoby nic.
Úterý, 05. února 2019 - 22:33:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18403
Registrován: 5-2002
 H_k: V našich klimatických podmínkách ovšem tak 7-8 měsíců topíme
Ono nejde ani tak o počet dnů, jako spíš o příkon.
Navíc hodně elektrického topení je akumulační, schopné zatížení spíš vyrovnávat, což se o klimě rozhodně říci nedá...

tak obvykle nejvíc klimuju během dne, kdy nesvítím
Větší město dokáže být za veder rozpálené až skoro do půlnoci.

jenom narážím na vylhané “štítky” o tom jak je žárovka zlo; lidi pak kupujou úsporky se rtutí v luminoforu a příšerným spektrem, většinu té “úspory” protopí, a ještě mají pocit co zachránili přírody
Až na to, že většinu toho v domácnosti prosvítím večer, kdy topení sjíždí na noční snížení, a že chci mít teplo od podlahy na nohy a ne u stropu, kde je mi k ničemu.

Opět náboženství
Naštěstí jsou mezi námi bystroňové jako Ty, kteří to uvedou na pravou míru...
Úterý, 05. února 2019 - 22:48:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2643
Registrován: 6-2016
 Petr_Šimral: V rekreačních chalupách si přes týden zpravidla nikdo nehrál[biggrin] Když žárovka praskla, tak byl někdy problém, to je pravda. Ale dneska když padne strom na místně příslušnou linku 22 kV, tak je přímotop s termostatem taky na nic...
Žárovka se používala hlavně proto, že to bylo totálně jednoduché, nemusela se na záchodě dělat zásuvka pro přímotop. Dneska by moje 40 let stará "diodová regulace" výkonu REMOSky budila jen úsměv, ale tenkrát to byl proti vytahování/zastrkávání ze zásuvky pokrok.
Mladějov
Úterý, 05. února 2019 - 22:56:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13510
Registrován: 3-2007
 Jednocestné usměrnění tipuji.
Já zas bastlil nabíjení baterie 12V na principu galvanického spojení s využitím kapacitní reaktance, malý kondík a pár diod - ale nakonec zůstalo u jediného exempláře, netroufl jsem si to laikovi vyrobit.
Úterý, 05. února 2019 - 23:58:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 461
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18401:
V kříďáku jsou 2x reverzibilní turbíny, 2x normální, tedy 300 a 300 kubíků, Kamýk by měl být schopný převádět asi 360m3/s, přečerpávačka tak vůbec nemusí poznat že vedle jsou nějaké další dvě turbíny, protože průtok přes Kamýk bude shodný s přítokem ze špičkového Orlíku a na PVE tak bude zbývat nevyužitý prostor.

Zřejmě někdo na vyšších místech nesdílí obavy Vašeho zdroje a problém podle všeho za jistých podmínek v kolísání nevidí ani odborníci na ŽP.

Otázky asi musí znít jinak: Má pro síť význam PVE 180MW/720MWh? Má pro majitele více elektráren význam PVE 180MW/720MWh?

David_jaša 3920:
No nevím, to by chtělo tak na kótu 250m.n.m. a to je pořád asi 12km i od Kamýku, takže pořád se ztrátami, nebo dost trubkami, to se moc nevyplatí, zdá se mi. Pořád si ale myslím že na to nejakutnější odpoledne by plně dostačovaly 4h pro Orlík-Kamýk a Slapy Štěchovice, nakonec Dalešice se také na více než 4h nepouští. Řezat kopec Bukovici, Vám asi nikdo nedovolí. Lipno jen za podmínky předělání štoly a dobudování průtočné elektrárny, otázka zda dole v kaverně (např. 2x Pelton), nebo na přehradě s tím že se obnoví průtok ve Vltavě a bude se dát obnovit elektrárna "Spiro".

Při konverzích se myslím využívá cca 1.4x vyšší napětí na vodiči oproti AC a ještě uspořádání +800kV -0- -800kV (např.) kde je buď střed taktéž veden na sloupu, nebo se napojuje do země, v ideálním případě jím neteče proud, no pokud vezmu 400kV linku, tak to mám 560kV DC a teď to pronásobím ještě 2 protože střed, tak mám 1120kV, teď je otázka ještě ohledně "mědi", ten třetí vodič, nyní za něj slouží zem, se dá podělit mezi zbylé dva co do materiálu, máme tedy 1.5kA. Už jen tímto jsme nahoře o pár set MW, otázka kolik toho udělá ještě to že odpadá indukčnost a další věci.
Středa, 06. února 2019 - 00:37:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3921
Registrován: 5-2004
 Formátovací příkaz newurl vyžaduje 2 argument(y); zadali jste pouze 1 argument(y).
Středa, 06. února 2019 - 06:23:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2644
Registrován: 6-2016
 Mladějov: Správně, 3 body[biggrin]
Kondenzátorovou nabíječku jsme ve fabrice dělali "malosérivou výrobou" z "výzisků". Jestli mě paměť neklame, tak krabicové MP kondy + nějaké proudové trafo, takže proudové omezení na primáru nepustilo do sekundáru "více než".

Skoro bych se vsadil, že ji švára ještě na chalupě má. Vestavěna byla do krytu starého návěstního opakovače[rofl]
Středa, 06. února 2019 - 08:10:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3922
Registrován: 5-2004
 (repost příspěvku 3921, díky tomuhle)

Hajnej: ...ale nevyřeší potřebu nových kapacit.

Tak hydro co si pamatuju mívalo instalovaný výkon 10 % a dodávalo 1 % spotřeby. I kdyby se pokryl každý potůček a každý volně plynoucí úsek řeky nějakou MVE, řekněme, že to zdvojnásobíme.
Ubyvani MVE (z mve.energetika.cz )
Vede tudy cesta? IMO leda pro pro nějaké mikro- či pikošpičkování na samotách nebo malých vesnicích. Případně zarytý fanda vodních technologií by si tak mohl udělat i akumulaci, ale baterka na zeď bude v takových případech vhodnější už dnes.

H: , ale i pro samotné hospodaření s vodou. Holt bude muset přijít ještě několik suchých let, než se rozsvítí i v těch nejzabedněnějších v kebulích...

Ony současné nádrže byly nadimenzované na přelom 19. a 20. století a ve 20. obstály. Přesto jsme se v aktuálním (končícím?) suchu 2015-? dostali na sucho v tocích podobné těm z dob před přehradami… Nové nádrže bych si tedy dovolil vidět spíš jako doplněk hlavních změn, které by měly proběhnout nad nimi, aby voda do nádrží přitékala postupně i přesto, že srážky budou do budoucna koncentrovanější a výpar z krajiny se bude zvedat.

Dobrej první krok je k tomu projekt Rebilance zásob podzemních vod, nicméně chtělo by to pokračovat: spočítat potřebu vody a rozložení srážek pro jednotlivá RCP a podle toho navrhnout, jak s konkrétně tu vodu zachytit a udržet.

H_K: V našich klimatických podmínkách ovšem tak 7 -8 měsíců topíme,

Jak kde. V našich klimatických podmínkách začínám zvažovat, že těch pár J chycených v okny v chladné půlce roku nestojí za výheň v „létě“, tedy loni od dubna do září.

PŠ: pokud si to ještě dobře pamatuji, tak žárovka vysvítí 10% a 90% jsou tepelné ztráty.

3 %. LEDka vysvítí 30 %. Okolo těch 10 je tuším zářivka. Jinak opravdu úsporná žárovka by byla taková, která by měla tepelněizolační baňku a pulní měnič; spínací frekvence by byla tak, aby vlákno během cyklu viditelně neblikalo a šířka pulzu by se řídila podle teploty. Nicméně než takové kejkle, tak to už je jednodušší tu přeměnu proudu na fotony udělat na tom PN přechodu. [happy]
Středa, 06. února 2019 - 08:55:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2647
Registrován: 6-2016
 David_jaša: Metalizované vnější sklo plastového okna je VELMI dobrý služebník! Ověřeno cca 10 let na SZZ straně baráku.
Ta "rebilance" je zajímavé čtení. Za sebe dodám, že vyčištění rybníků od bahna (odvezením z5 na pole) by skutečné množství vody taky malinko zvedlo. Naši nedigitalizovaní a primitivní předci to dělali v zimě, kdy nebyla práce v polích a lukách a vozy se na zmrzlých cestách použitelně pohybovaly... Dneska by to díky výběrovým řízením a dotačním procesům tutově vyšlo na červenec[rofl]
Středa, 06. února 2019 - 09:18:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6836
Registrován: 5-2002
 a že chci mít teplo od podlahy na nohy a ne u stropu, kde je mi k ničemu.

No žárovka nejsou wafky.

Ale co, moudrý úřada už je zakázal a nastalo dávno blaho, jenom bystroň jako já si nevšiml.
Středa, 06. února 2019 - 14:49:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18405
Registrován: 5-2002
 KS: Zřejmě někdo na vyšších místech nesdílí obavy Vašeho zdroje
Otázkou je, jestli má taky znalosti mého zdroje. [proud]

Má pro síť význam PVE 180MW/720MWh?
Ať už má nebo nemá, tak někde jinde by ho měla větší o to, že kvůli ni nezařve 180 MW klasické VE.
Nicméně pořád je to tak nějak přiměřené vůči Jašou (3916) zmiňované megalománii "Tedy na Orlíku na nějakých 720 MW"...

DJ: Tak hydro co si pamatuju mívalo instalovaný výkon 10% a dodávalo 1% spotřeby
Z čehož je krásně vidět jeho špičkovej charakter a/nebo strádání nedostatkem vody v suchých měsících.

I kdyby se pokryl každý potůček a každý volně plynoucí úsek řeky nějakou MVE
Tak jsme na to jenom o malounko líp, než s OZE - je to furt prakticky neovladatelný, ale aspoň to teče i v noci.

H_k: No žárovka nejsou wafky.
Ono je hlavně dobré využívat zdroj světla pokud možno jenom ke svícení a k topení zas preferovat topná tělesa. Kombinace, kdy se mi v záři lustru potí hlava a na nohy mi táhne stedenej luft, je vtipná možná v Holzmannově statistice, ale v reálu je to poukázka na nachcípání.
Jo a píše se wawky, bývala to značka WAW...
Středa, 06. února 2019 - 23:54:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 462
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18405:
No obávám se že vzhledem k tomu s kým jsem si o tom kdysi psal ty znalosti měli.

Ať už má nebo nemá, tak někde jinde by ho měla větší o to, že kvůli ni nezařve 180 MW klasické VE.
Zařve... Nemyslím s že se to tak dá brát jako zařvání, budete mít 180MW a 180MW kde, bude 360MW dostupných po původní cca 3 hodiny a 180MW po další asi 3 hodiny. Pak ano, nabízí se ještě jedna možnost, navýšení kapacity VE Kamýk a koryta pod ní na třeba 600 kubíků a nová PVE s přivaděčem ve skále. Což považuji za hodně, hodně divokou akci, protože by se to asi neobešlo bez prohloubení koryta Vltavy tak o 6m, minimálně, což by vyžadovalo hodně velké trhací práce. Alternativa je dvojice štol pro 150 m^3s^-1 až někam pod velkou, jsou to 3km, to spíš [nene], bylo by to asi dost drahé, na těch možná 40MW. Tu k tomu není důvod moc. Otázka kolik může bezpečně téct z Kamýku.

Z čehož je krásně vidět jeho špičkovej charakter a/nebo strádání nedostatkem vody v suchých měsících.
Klasické VE dodávají v průměru asi 2.5TWh ročně, nebo podobný objem výroby (Váš zdroj to zná jistě lépe), ročně se u nás vytočí asi 75TWh, tedy asi 3 %, instalovaný výkon je cca 900MW, celkový v síti asi 16 000MW, tedy asi 5.6 %

U vody je ještě jeden problém, zrychlila, podstatně, takže je více zejména malými elektrárnami nezpracovatelných špiček průtoku, které mohou naopak ještě elektrárny poškodit, to je třeba osekat, třeba i tím že poddimenzujete propustky u vhodných silnic, Dyje se takto "regulovala" až snad do 20. století kdy byl průřez pod mostem, snad, u Nových Mlýnů (nebo možná u Pasohlávek, nevím kudy vedla císařská silnice), dost malý na to aby voda před náspem silnice nastoupala. Na malých tocích s průtoky do stovek litrů by to sloužit také mohlo.

David jaša 3922:
Stránky odkud mapa pochází znám, najděte si tam i seznam vodních děl ze 30. let 20. století. Vtip je v tom že ta vodní díla z té doby byla buď pekelně naddimenzovaná, to na malých tocích, nebo velmi poddimenzována, nebo nevyužívala spád lokality optimálně etc. Například v Břeclavi je splav o asi 20-30cm nižší než původní (byl u žlutého "hrádku"), spád moderní elektrárny, taktéž poddimenzované na danou lokalitu (dalo by se jít s hltností asi o 10-15 kubíků nahoru) má spád 2.5m, mlýn měl asi 2m a průtok cca 12 kubíků. Pak tu byly z dnešního pohledu trochu podivné vodní mlýny využívající více méně jen kinetickou energii vody...

Jak je možné si ověřit, tak v republice byly stovky rybníků, ty zanikly, pokud je nemáte, celé soustavy, tak tu vodu nezadržíte, budete mít malou kapacitu a budete mít velký vsak a odpar. V 17. a 18. století byla naše krajina prakticky bez lesů, vody se musela zadržovat uměle, nejspíš z té doby byly nádrže, které se pak v 19. století vypařily. Stejně jako obrovská jezera v Kobylí, Čejči a pod zámkem Jezeří.

Měli jsme tu unikátní vodní díla, do Kutné Hory vedl akvadukt a průplav (Šífovka), současná Klejnárka je možná umělá rozdíl části nad soutokem se Starou Klejnárkou ještě na I. vojenském mapování je tok, náhon, z Církvice do Nového rybníka (a tedy Staré Klejnárky, tedy to vypadá i díky nepřirozenému zlomu jako odvedení vody ke Kutné Hoře, nebo historicky nedávné říční pirátství). Jenom v této oblasti bylo 5 celkem velkých rybníků a mám podezření že Žehušická obora je starý rybník, jednak odpovídá tvarem, jednak uspořádáním toku a náhonu a má odvodňovací strouhu středem a do toho příkopy, některé protékané i dnes. Dalších pár toků, když se mrknete na mapu z 19. století, tam dělá nepřirozené zatáčky, to je podle mne, jasný důkaz o minulých regulacích a využití jejich vody pro rybníky a vodní díla. (středověk byl někdy překvapivě moderní) Pod Králové Hradcem bývalo také dost velkých rybníků, které ale jsou dnes z větší části suché/zanesené, nebo poloprázdné, nevím co z toho platí. Další velký býval třeba v prostoru Žatčany-Telnice... A to se nebavíme rozhodně o vrcholu!

Málo se ví, že i jižní Morava byla rybníkářskou, měl jste velký "Altmartier Teich" u Staré Břeclavi (kde je zajímavé psaní názvu obou obcí s Markt až do 19. století, takže to byl Markt Lundenburg a Altenmarkt a na mapách asi i přisuzování statutu města (Beranow Vorstadt)), pod Hodonínem býval rybník zvaný Nesyt. Kdesi směrem nahoru na Boskovice bylo zajímavé vodní dílo pro dopravu dřeva... Dalších pár protržených nádrží na plavení dřeva, celkem velkých, je na Šumavě... Kdyby někdo chtěl vážně s tím něco začít dělat, tak si sedne k mapě a začne hledat kde co bylo a jak to obnovit. To jednak zdrží vodu a jednak bude z dlouhodobého hlediska stabilizovat situaci. Například se uvádí že jen od 50. zmizely 4 miliardy kubíků zádržné kapacity půdy v krajině z celkových asi 9 miliard, Čert ví kolik to bylo ještě za první republiky, za císaře pána a třeba za Ferdinanda Dobrotivého. S 10-12 miliardami kubíků se asi moc nepletu.
M_g
Čtvrtek, 07. února 2019 - 01:11:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1027
Registrován: 6-2006
 Málo se ví, že i jižní Morava byla rybníkářskou

Byla?????
Pohořelickou oblast někdo zavezl vyvážkou?
A tyto vánoce dovezli pohořeličáci do Brna poslední kapry?

No pane vachmajstr, voni sou hlava...
Čtvrtek, 07. února 2019 - 01:29:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 463
Registrován: 8-2017
 M_g:
Pan vachmajstr to zase zařízl Palavou, jak je zvyklý, no. Ale i tak jich tam bylo podstatně více a třeba Kobylské jezero bylo od středověku rozděleno na několik rybníků a takto obhospodařováno.
Telini
Čtvrtek, 07. února 2019 - 23:00:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 591
Registrován: 10-2006
 Z dodatku na DSP Velim - Poříčany BC:

Zásady organizace výstavby (ZOV) budou zpracovány variantně za následujících předpokladů:

ZOV budou pro úsek Velim - Poříčany uvažovat se souběhem výluk vždy ve dvou z osmi úseků mezi stanicemi a odbočkami, s cílem zkrátit dobu negativního omezení provozu na co nejkratší období;

Budou zpracovány dvě varianty výluk:

a) Výluky v ŽST Poříčany od r. 2020 včetně výluk traťových kolejí Poříčany - Český Brod (vždy jen jedna traťová kolej, vylučování druhé koleje jen v nočních hodinách). Vložení odboček Cerhenice a Tatce o prázdninách r. 2021 přímo jako zabezpečených. Výluky traťových kolejí Velim - Poříčany na podzim r. 2021 a celý rok 2022;
b) Výluky pro vložení odboček o prázdninách r. 2020 bez zabezpečení (po dobu cca půl roku uvažovat přes výhybky s rychlostí 50 km/h). Výluky traťových kolejí Velim - Poříčany od jara r. 2021 do jara r. 2022. Výluky v ŽST Poříčany od jara do podzimu r. 2022, příp. do jara r. 2023

O výsledném řešení rozhodne Objednavatel, a to nejdéle v rámci připomínkového řízení k DSP.
Garfield
Sobota, 09. února 2019 - 10:48:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12877
Registrován: 10-2004
 SŽDC koncem roku vypíše tendr na uzel Pardubice, cestující čekají velké výluky

Tady se s provizorními odbočkami nepočítá? Do Kostěnic 10 km, do Přelouče 13...
Telini
Sobota, 09. února 2019 - 14:02:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 592
Registrován: 10-2006
 Dle DÚR jsou výluky kolejí směr Přelouč a Kostěnice minimalizovány do řádu dnů až jednotek týdnů, tak by se to asi nevyplatilo.

U odboček Cerhenice a Tatce se spíše domnívám, že mají být definitivní...? Zadání pro DSP se pro tuhle akci na profilu zadavatel asi nevyskytuje?
Sobota, 09. února 2019 - 15:11:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2359
Registrován: 8-2010
 ad Telini:
U odboček Cerhenice a Tatce se spíše domnívám, že mají být definitivní...?
O tom, že ty odbočky mají být namísto provizorních trvalé se psalo již v prvním (z aktuálně celkem tří) dodatku ke smlouvě - viz zde.
Neděle, 10. února 2019 - 20:38:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 2-2019
 Dobrý den, dojíždím denně do práce z Pardubic do Prahy. Má někdo z Vás představu, jak dlouho a jaké přibližně lze očekávat omezení při modernizaci Velim-Poříčany? Mám z této akce obavu už předem a vážně uvažuji o změně práce. Měl jsem radost, že vlaky konečně jezdí bez zpoždění, když se dodělal poslední úsek Běchovice-Úvaly a nyní nevím, zda na to budu mít znovu nervy. Děkuji.
Pikehead
Neděle, 10. února 2019 - 21:04:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4782
Registrován: 3-2007
 No nejjistější rada je prodat jeskyni a odstěhovat se do Prahy... [happy]
Středa, 13. února 2019 - 12:51:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 2-2019
 Zajímá mne zda má někdo představu, jak modernizace omezí provoz, zda lze očekávat každý den zpoždění, odklony atd.
55p
Středa, 13. února 2019 - 14:09:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1969
Registrován: 6-2009
 Jelikož mají být postaveny výhybny Tatce a Cerhenice, bude převážnou většinu času omezen jednokolejný provoz na cca 4 km, kolem stavby bude asi 50 km/h, takže počítejte +/- 5 minut na průjezd omezením + třeba nějaké čekání, když se ve stejnou dobu setkají dva vlaky na začátku výluky...

Ale jak to bude reálně vypadat... :-)
Sledovačky nasazení skoro všeho na http://sledovani.55p.cz/.

Průjezdy vlaků přes stanice na http://stanice.55p.cz/. Co to jsou stanice? Sledovačky pro konkrétní trať či spíš stanici.
Středa, 13. února 2019 - 21:03:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12678
Registrován: 8-2004
55p:
"Jelikož mají být postaveny výhybny Tatce a Cerhenice, bude převážnou většinu času omezen jednokolejný provoz na cca 4 km,"
Upozornil bych na výše uvedené, cit.:ZOV budou pro úsek Velim - Poříčany uvažovat se souběhem výluk vždy ve dvou z osmi úseků mezi stanicemi a odbočkami, s cílem zkrátit dobu negativního omezení provozu na co nejkratší období
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Středa, 13. února 2019 - 21:14:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3184
Registrován: 5-2002
 Pardon, ten úsek Přelouč - Pardubice fakt nebude dělen odbočkou, nebo je to jen tady taková fáma?
55p
Čtvrtek, 14. února 2019 - 08:12:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1971
Registrován: 6-2009
 Hroch: Ok, to jsem netušil, díky za doplnění. Budou mimo proboz vždy cíleně dva sousední nebo naopak nikdy dva sousední úseky?
Sledovačky nasazení skoro všeho na http://sledovani.55p.cz/.

Průjezdy vlaků přes stanice na http://stanice.55p.cz/. Co to jsou stanice? Sledovačky pro konkrétní trať či spíš stanici.
Čtvrtek, 14. února 2019 - 15:59:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1328
Registrován: 5-2002
 Uvažujte, prosím: kdyby dva sousední, tak ta odbočka mezi nimi by tam byla proč..?
Čtvrtek, 14. února 2019 - 16:49:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34
Registrován: 7-2017
dejvidd:
"Dobrý den, dojíždím denně do práce z Pardubic do Prahy. Má někdo z Vás představu, jak dlouho a jaké přibližně lze očekávat omezení při modernizaci Velim-Poříčany? Mám z této akce obavu už předem a vážně uvažuji o změně práce. Měl jsem radost, že vlaky konečně jezdí bez zpoždění, když se dodělal poslední úsek Běchovice-Úvaly a nyní nevím, zda na to budu mít znovu nervy. Děkuji."
Tak to si nachystejte ještě nervy na přestavbu Pardubic.
https://zdopravy.cz/szdc-chce-koncem-roku-vypsat-tendr-na-uzel-pa rdubice-cestujici-cekaji-velke-vyluky-23313
Čtvrtek, 14. února 2019 - 20:17:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 177
Registrován: 3-2018
dejvidd:
"Dobrý den, dojíždím denně do práce z Pardubic do Prahy. Má někdo z Vás představu, jak dlouho a jaké přibližně lze očekávat omezení při modernizaci Velim-Poříčany? Mám z této akce obavu už předem a vážně uvažuji o změně práce. Měl jsem radost, že vlaky konečně jezdí bez zpoždění, když se dodělal poslední úsek Běchovice-Úvaly a nyní nevím, zda na to budu mít znovu nervy. Děkuji."

OT: Bez ohledu na dopady staveb na plynulost dopravy...kdy jindy změnit práci, než teď? Až se ty stavby rozběhnou, už třeba nebude taková příležitost. A kdyby mě v práci prudili, že musím vždy dorazit na pevný začátek pracovní doby bez ohledu na dojíždění, tak bych o změně opravdu vážně uvažoval.
Čtvrtek, 14. února 2019 - 20:44:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18439
Registrován: 5-2002
 GL: kdy jindy změnit práci, než teď?
Není nad to, když někdo umí dobře poradit: tazateli, aby změnil zaměstnání, státu, aby postavil to či ono.
Říkává se tomu "hraběcí rady"...
Čtvrtek, 14. února 2019 - 21:14:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 8-2017
 Hajnej 18439:
Někdy musíte dát člověku i ono Hraběcí radu aby se v něm nějaká ta rezavá kolečka začala hýbat.
55p
Čtvrtek, 14. února 2019 - 21:56:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1973
Registrován: 6-2009
 Sants: Co třeba dva sousední úseky Tatce - Pečky a Pečky - Cerhenice?
Sledovačky nasazení skoro všeho na http://sledovani.55p.cz/.

Průjezdy vlaků přes stanice na http://stanice.55p.cz/. Co to jsou stanice? Sledovačky pro konkrétní trať či spíš stanici.
Čtvrtek, 14. února 2019 - 22:06:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18442
Registrován: 5-2002
 55p: Co třeba dva sousední úseky Tatce - Pečky a Pečky - Cerhenice?
To záleží na tom, jestli ta výluka s sebou vezme i část zhlaví (i takové bývají) nebo ne...
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru