| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Česká Třebová » Archiv diskuse Česká Třebová do 14. 10. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Česká Třebová do 14. 10. 2019dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 8-2017 |
Měl bych mírně historický dotaz. Jak bylo za II. republiky a za Protektorátu plánováno nahrazení zabrané tratě přes Třebovou? Vím že se prvně začalo z Brna do Prahy provizorně jezdit přes Třebíč, ale tam jsou přece jenom šílené sklony pro nákladní dopravu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2646 Registrován: 3-2004 |
Tišnov - HB? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 371 Registrován: 8-2017 |
Dushan 2646: Že to narychlo naplánovali a začali stavět vím, ale pokaždé mi to přišlo jako nouzová slepovačka, nemyslím si že by za definitivní řešení brali trať, která má na krajích poměrně znační sklony limitující maximální hmotnost vlaku. Hlavně těch 17 promile u Řikonína. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2017 |
K.S: A co má být, že je u Řikonína maximální sklon 17 nebo 18 promile? Na Semmeringu je rovnou 25 promile (někde jsem četl, že dokonce 28), a vyjeli to i se sakra míň výkonnýma mašinama ještě za Ghegy (byť to byl opravdu zázrak, že to dokázali). Když to nejde jinak, tak proč nepostavit trať s maximálním sklonem 17 - 18 promile? To je napuosto noumáuní Uďo ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") To až teď po roce 2000 jsou všichni podělaní ze sklonu nad 8 promile. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 388 Registrován: 8-2017 |
Honza - St.: No třeba že to dost limituje hmotnost vlaku, tak se mi to nezdá že by to měli za finální řešení tak důležité tratě. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8569 Registrován: 5-2007 |
K.S.: V tej dobe ešte nestála D1. Kľudne jazdili s 3-4, možno aj viac mašinami, alternatíva nebola, leda voziť odinakiaľ. Je to niečo podobné, ako keď som prvýkrát videl stúpať LIKO z Majlontu na Tišnov. Na prvý pohľad niečo úžasné, na druhý pohľad - veď to sa dofrasa nemôže oplatiť. Honza_-_St.: Dnes už na rozdiel od doby, keď sa tá trať stavala, stojí (chvalabohu) kúsok od nej D1 a tak s ňou treba uvažovať. Nejde o to, že by to vlak nezdolal, dnes to naopak zdolá za každého počasia, ide o to, že by to stálo toľko peňazí, že by sa miesto toho viac oplatilo použiť kamióny. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1182 Registrován: 4-2009 |
Ano, dlouhý a těžký vlaky jsou v zásadě jediná konkurenceschopná alternativa silnice. Prostě to tak je a od toho se odvíjí naše obecné požadavky pro nákladní dopravu na koridorech - dvoukolejné, elektrifikované AC, se sklony kolem 8 promile a sem tam se stanicnimi kolejemi 800 m. Nic jiného nedokáže cenově kamiony porazit. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 8-2017 |
Elektrifikované můžou být klidně i DC (a ne, že ne, viz. Itálie nebo Polsko), při těch koridorizacích ze zatím bohužel ve většině stanic na délku nad 650 metrů zvysoka kašlalo, a jestli chceme vrátit náklady na koleje a zároveň jezdit 160 (200), tak leckde budeme potřebovat rovnou čtyřkolejné tratě. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2549 Registrován: 5-2008 
|
Asdf: viděl jsem nákl.list. těch "Liko" , cca 1 mega si Cargo za ten vlak účtovalo
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2017 |
Asdf 8569: 3-4 lokomotivy mi přijde i na tu dobu jako dost neefektivní záležitost. Existuje ohledně toho úseku ještě jedna urban legend, kterou jsem slyšel už od dvou lidí z Bíteše, ale to už se zeptám v příslušném vlákně. |
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8843 Registrován: 6-2002 
|
Elektrizační diskuse pokračuje zde. | |
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2696 Registrován: 10-2009 
|
Ad Quenya: ...se sklony kolem 8 promile... No, jsem zvědav, jestli se podaří technicky dořešit možnost použití dvojité moderní trakce na jednom vlaku do doby plánovaného "nickolejného provozu" (nevěřil jsem svým očím, když jsem tenhle pojem četl) mezi Brnem a Blanskem. Tedy jestli s těmi dlouhými a těžkými vlaky půjde jezdit alespoň dočasně i přes Vysočinu... ...a sem tam se stanicnimi kolejemi 800 m. ...a s tím nešťastným ETCS asi spíš i víc, ne? :-/ A na závěr nějaká ta moderní trakce ze Třebové obrazem... ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8595 Registrován: 5-2007 |
Ythomas_ct: Výpočtovo vyšlo, že by to nemal byť problém, na obvodoch s KAV-FID to ale bude nutné potvrdiť skúškami, páč po tých desaťročiach prevádzky už úplne nemusia spĺňať papierové parametre. | |
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2697 Registrován: 10-2009
|
Ad Asdf: Výpočtovo vyšlo, že by to nemal byť problém... Jenže se obávám, že to zdaleka nebude pouze problém kolejových obvodů. Ta problematika je mnohem širší (druhý díl bude snad někdy letos ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") ), tak jen namátkou: - Jak docílit schválení typu pro vícečlennou trakci, když to dneska není kde vyzkoušet? - Jaký je výkon TNS v tom problematickém úseku se 17promilovou rampou? - Co s podélnými silami v soupravě? Ať už pro přípřež (narazíme na předpisové omezení zatížení šroubovky), nebo pro postrk (nějaký předpis, jak s tím pracovat v "kritických situacích"?), nemluvě o rekuperační EDB... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 8-2017 |
Neberte to prosím jako další rejpání, ale když tak čtu všechny ty problémy s dočasným návratem nákladů na Vysočinu (přičemž ještě po roce 2000 většina nákladů stále jezdila vrchem a žádné takové problémy nebyly - pro mě další důkaz toho, že mají být jedny státní dráhy provozující tratě i vlaky), tak se divím, že při těchhle dnešních evropských předpisech ještě vůbec něco jezdí přes již zmíněný Semmering, nebo přes Tauernskou dráhu, která je ještě větší výtah, navíc díky zdvoukolejnění a přeložkám v 70., 80. a 90. letech se sklon ještě zýšil, možná rovnou nad 30 promile (tam sice nejspíš tak dlouhé vlaky jako mezi Prahou a Brnem nejezdí, ale krk bych na to nedal). | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1231 Registrován: 7-2017 |
Honza_st: Ty problémy nebyly, protože nikdo neřešil, že by to mělo vydělávat a tak. Co se Rakouska týče, tam možná bude rozdíl třeba ve zpoplatnění silniční nákladky, kapacity a rychlosti železniční nákladky a problémy s průjezdem po silnici přes ty průsmyky. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 8-2017 |
Honza_-_St. 111: Jo, ale to byste asi železnici poslal už rovnou do kopru. Bez konkurence nebude tlak na cenu a kvalitu a vyhraje to silnice, to už tu bylo. To byste spíš musel napříč evropou musel rozdělit síť podobně jako je to v USA, nebo bylo za Rakouska. Další problém může být v tom že s rostoucí rychlostí tažná síla lokomotiv klesá, takže možná snaha projet rampu z Tišnova celkem rychle je jedním z problémů, na druhou stranu jet pomaleji by znamenalo delší obsazení úseku a problémy pro ostatní dopravu. Možná by byl někdo schopný a ochotný spočítat maximální hmotnost vlaku při rychlosti při níž má zvolená lokomotiva, například 753, nebo 771, maximální tažnou sílu. Respektive jak těžký vlak by mohla například 753.6 táhnout přes Řikonín, Pernštejn, nebo Poličku, pokud by bal dodržena rychlost 28km/h? Eventuálně jak těžký vlak by zvládala lokomotiva podobná řadě 184 (vím že ta je stejnosměrná) na trati se sklonem 17-23 promile. Přijde mi totiž že pokaždé když vidím záběry někde z USA, nebo Austrálie atd. tak že se tam těžké nákladní vlaky pohybují i na celkem slušných sklonech (byť jsem je nedohledával), ale dost pomalu. Tak mne napadá jestli řešením problému se sklony u nás je v kritických úsecích, což je třeba na vysočině asi 17km, jet takovou rychlostí při které má daná lokomotiva co nejvyšší tažnou sílu. Na druhou stranu chápu že jet Sudkov - Dolní Lipka půl dne není konkurenceschopné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7058 Registrován: 8-2007 
|
K.S.:Další problém může být v tom že s rostoucí rychlostí tažná síla lokomotiv klesá, takže možná snaha projet rampu z Tišnova celkem rychle je jedním z problémů, na druhou stranu jet pomaleji by znamenalo delší obsazení úseku a problémy pro ostatní dopravu. Výkonným el. lokomotivám(např. Vectron) klesá tažná síla až při rychlosti nad 100 km/h.To by při jízdě z Tišnova nevadilo. Esa ztrácejí tažnou sílu nad rychlost 65 km/h,Brejlovci od 30 km/h a 771 od 15 km/h. Možná by byl někdo schopný a ochotný spočítat maximální hmotnost vlaku při rychlosti při níž má zvolená lokomotiva, například 753, nebo 771, maximální tažnou sílu. Respektive jak těžký vlak by mohla například 753.6 táhnout To je hodnota maximální zátěže pro danou lok.řadu na daném úseku tratě a je uvedená v pomůckách pro strojvedoucího. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4410 Registrován: 10-2005 
|
K.S.: Toto by bylo na dlouhou diskuzi, ale základem je jednoduchý fyzikální vzorec: P=F*v (trakční výkon=tažná síla*rychlost). Obecně dále platí, že čím větší hmotnost má lokomotiva, tím větší tažnou sílu jsem teoreticky schopný vyvinout při daném součiniteli adheze. Při rozjezdu (resp. v nízkých rychlostech u výkonnějších lokomotiv) je tažná síla limitována adhezním omezením, které však rychle nahradí omezení výkonové. Laicky řečeno, čím výkonnější mám lokomotivu, tím je tento zlom v trakční charakteristice ve vyšší rychlost (tím vyšší je rychlost, kdy jsem schopen působit maximální tažnou silou danou součinitelem adheze). Stejnou zátěž tedy mohu dostat na "stejný kopec" dvěma různě výkonnými lokomotivami o stejné adhezní hmotnosti různými rychlostmi (jen nesmím klesnout pod hodnotu trvalé/kritické rychlosti). Např. čmelák T669 s poměrně nízkým výkonem ale velkou adhezní hmotností byl schopný vytáhnout slušnou maximální zátěž (danou normativem hmotnosti pro daný sklon) z jedné stanice do druhé, ale traťový úsek obsadil na dlouhý čas (trvalá rychlost okolo 10km/h). Sergej T679.1 s podobnou adhezní hmotností a vyšším výkonem by se stejnou zátěží potřeboval ke zdolání daného traťového úseku kratší čas (vzhledem k vyšší trvalé rychlosti). To je celý problém sklonově náročných tratí. Pokud chceme zachovat rychlost, tak při stejné zátěži rychle narůstají požadavky na trakční výkon lokomotiv. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8605 Registrován: 5-2002 |
T 669.1 (771) uveze na 17 promile 1200 tun při jízdním odporu T4 rychlostí 15 km/h. Tedy pojede z Tišnova do Vlkova cca hodinu a deset minut. Rychlík na to má 12,5 minuty... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 8-2017 |
Apollo_17 7058: Pokud myslíte ty na gvd.cz tak o těch vím, jenom mi přišlo že asi nebudou odpovídat úplnému maximu lokomotivy. Alešt 4410: Díky. A právě ta snaha o zachování rychlosti mi přijde trochu kontraproduktivní v současné situaci, tedy vyčerpané kapacitě na sklonově příznivé trati, byť nákladní vlaky, zejména dieselové, jedoucí plným výkonem, rychlostí 10-30km/h by značně vytáčely okolní obyvatelstvo. Petr Šimral 8605: Ta hmotnost nevypadá zrovna zle, jenom to kazí že by to kolej v daném úseku obsadilo na tak dlouho. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2653 Registrován: 3-2004 |
když vidím záběry někde z USA, nebo Austrálie atd. tak že se tam těžké nákladní vlaky pohybují i na celkem slušných sklonech Vyšší nápravová hmotnost = lepší využití adheze Malá konkurence silniční dopravy na velké vzdálenosti = zcela jiné vstupní parametry a požadavky na přepravu Ani jedno z toho není případ (střední) Evropy |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4411 Registrován: 10-2005
|
K.S.: Přesně o to jde, pomalu jedoucí nákladní vlak s méně výkonnými lokomotivami zatíženými plným výkonem nejen obsadí traťový úsek po dlouhý čas, ale po ten samý čas bude spotřeba těchto lokomotiv maximální (jedno jestli dieslové nebo elektrické). Dokud nebudou sklonově náročné tratě výrazně zvýhodněné, tak se tam dopravci nikdo nepohrne. Spotřeba elektřiny/nafty vždy roste víceméně přímo úměrně s potřebným trakčním výkonem. Vzhledem k tomu, že měřením spotřeby elektrické energie je zatím vybaveno pár lokomotiv, tak je dopravcům účtován za odebranou elektřinu nějaký paušál násobený hrubými tunokilometry nebo se rozlišují tratě do kategorií podle sklonu a poplatky jsou různé? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 451 Registrován: 8-2017 |
Alešt 4411: Dobře, ale jaký je rozdíl spotřeby oproti situaci kdy po relativní rovince jede Xkm/h s výkonem 1MW, pak do kopce Xkm/h výkonem 4MW po dobu t a tím když jede po rovině Xkm/h výkonem 1MW a do kopce třeba X/4km/h a výkonem 1MW za 4t?? (Vím že to nebude tak lineární, ale pro jednoduchost) Dusanh 2653: Ano, mají těžší vozidla, ale mě šlo spíše o to že se neženou tak moc za výkonem a kopce prostě vyjedou pomalu. Myslím že když se konečně dostaneme do situace že dopravci budou jezdit přes více států a budou nějak rozumě navrženy jízdní řády, tak že ten rozdíl možná zmizí. Sice opravdu nemáme důvod/potřebu vozit zboží mezi pobřežími a odlehlým středem, máme tu výhodu že se kolem Evropy dá po moři, ale i tak je to po zemi rychlejší, kratší, ale bohužel zatím asi i dražší. Také je škoda že není pořádně zaintegrován systém SUW2000 a Ukrajina/Bělorusko stojí mimo EHP, jejich členství by mohlo železniční přepravy trochu nakopnout. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7072 Registrován: 8-2007
|
K.S:Pokud myslíte ty na gvd.cz tak o těch vím, jenom mi přišlo že asi nebudou odpovídat úplnému maximu lokomotivy. No počítat s úplným maximem lokomotivy v praxi moc nelze,protože ho dosáhnete jen v ideálních podmínkách.Maximální tažná síla hnacího vozidla je součin adhezní hmotnosti a velmi proměnlivého součinitele adheze.Ten je maximálně 0,35,ale stačí pár kapek,nevyhovující kolejový svršek a bude poloviční. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4414 Registrován: 10-2005
|
K.S.: Pokud se na to díváme čistě teoreticky bez uvažování účinností elektromotorů apod. a 1MW výkonu v našem příkladě bude představovat jeden čmelák T669.0/1, pak by spotřebovaná nafta na Vámi zadaném úseku byla v podstatě shodná. Porovnám situaci, kdy by na rovinatém úseku byl v čele jeden čmelák a v kopci dostal/nedostal přípřež a dvojitý postrk. Velký rozdíl bude jen v té rychlosti. V praxi by bylo nutné zvolit kompromis, aby traťový úsek nebyl obsazený několikanásobně déle, než je běžné. V tu chvíli by musel nasadit dopravce 2-3 čmeláky a spotřebovaná nafta by na sklonově náročnější trati byla mnohem vyšší. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 7-2017 |
 Petr_Šimral:"T 669.1 (771) uveze na 17 promile 1200 tun při jízdním odporu T4 rychlostí 15 km/h. Tedy pojede z Tišnova do Vlkova cca hodinu a deset minut." Ony ty vlaky v USA jedou pomalu, ale to se zdá. Ty mašiny jsou na evropské poměry obrovské, takže vlak se jeví dál a jeho rychlost menší. Typický stroj, jako je SD70, má maximální tažnou sílu 620 kN při rychlosti 22 km/h. Jestli tu rychlsot neudrží, tak uvízne. Hádám, že bývá ložen méně, čím uvíznutí předejde a jako bonus pojede 22, ale mil za hodinu. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8640 Registrován: 5-2002 |
To bylo dáno za příklad. Těžko z mého působení na K-Reportu (jen 22 let) můžete usuzovat, že jsem reinkarnaci Čmeláků na těžkých nákladních vlacích nakloněn... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 7-2017 |
Pane Šimrale, to nebylo mířeno na Vás, ale pro K.S., který s nápadem pomalých vlaků přišel. Omlouvám se za nedorozumění. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 8-2017 |
Poklop D400 177: Ptal jsem se na to z toho důvodu existence poměrně dost velkého množství tratí v krajích kde lišky dávají dobrou noc, +- paralelně s hlavními a dopravci si stěžují na nedostatek kapacity. Pokud po trati projede 1 osobní vlak za hodinu, takt je dvě hodiny ve špičce, tak by jízda pomalého nákladního vlaku na takové trati, třeba i několika s malým rozestupem, nemusela být problém a vynucovat si uhýbání, respektive by to jistě šlo vyřešit bez větších problémů. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 4-2014 |
K.S. Jenže ta vedlejší trat může mít větší stoupání než ta hlavní, kratší stanice, nemusí být elektrifikovaná. Asi nikdo není zvědavý, aby vlak co utáhne jedna tramvaj někdo tahal někudy dvojčetem banglí na třikrát. A dopravci nikdo náklady navíc nezaplatí, krom zákazníka. Které úseky třeba myslíte konkrétně. V mém okolí mě nic nenapadá a třeba něco na druhém konci republiky mi uniká? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 8-2017 |
K12V170DR 354: Právě z důvodu vyšších sklonů, na Vysočině je mimochodem 17 promile, jsem se ptal, na to kolik by utáhla lokomotiva jedoucí rychlostí odpovídající té při které má nejvyšší tažnou sílu. Navíc mnoho dopravců provozuje i pod dráty dieselové stroje, uvažovat vedlejší tratě není zrovna od věci. Ano jsou tu problémy jako délka stanice etc. ale ty jsou ve střednědobém výhledu řešitelné. Navíc bude rozdíl mezi tím jestli se daný vlak plouží po rychlíkové trati, nebo po trati kde ničemu moc nepřekáží protože je na ní nízká traťová rychlost a jeden osobák za hodinu se pustil o deset minut před ním. Pak je taky otázka jaký vliv mohou mít případné krátké úseky s vyšším sklonem atd. Náš hlavní problém je v současnosti jak dostat nákladní vlaky mezi Čechy a Moravou. (Že máme síť pořád orientovanou na Vídeň je věc druhá, což by chtělo asi trochu změnit.) Otázka je jak odůvodnit třeba jen spojky a krátké přeložky či úpravy krátkých sklonů. Vím že to co budu psát dál je dost šotúvaha, ale pokud upravíte například trať ze Světlé do Čerčan, kde se bavíme o úpravách sklonu v pár stovkách metrů na pár místech, tak se doprava nákladu do Prahy kompletně může vyhnout zatíženým tratím v Polabí. Ano, už to vyžaduje minimálně nějakou vizi dělat věci jinak, nutnost úprav a investic (nic nejde jen tak hned), ale dalo by se to. Eventuálně tu máme další zatíženou trať z Ostravy na Přerov, ale máme tu také tratě přes Frýdek a Bruntál, kde by možná vhodné poskládání grafikonu, spolu s uvažovaným poklesem rychlosti na bod kdy je dosaženo maximální tažné síly, mohlo posunout dané tratě z kategorie "Náklad jenom při válce, povodních, výbuchu sopky a zombie apokalypse (pokud nastanou ve stejný čas)" alespoň do kategorie "No jo dobře, když je teda nátřesk na koridoru..." Samozřejmě do budoucna dráty, ale také se při plánování nezaobírat tolik současným stavem dopravy, ale možným dosažitelným, tedy jestli má trať pár pitomých míst tak se ne ptát nákladních dopravců "Jezdíte tudy?", ale "Když tady těch 18 promile na 500m zmenšíme na 9 na 1000m, když tady dáme na rovinku výhybnu s 800m a 1000m dlouhými kolejemi, a když tady úvrať nahradíme trojúhelníkem, jezdili byste tady?", eventuálně "Chystáme tady revitalizaci, co se musí udělat abyste po ní byli ochotní začít jezdit?" (Pak samozřejmě nějaké hádání se o požadavcích.) Nemyslím si že zrovna u nákladní dopravy by nešlo dojít dlouhodobé dohody "Dobře, nenecháme Vám vlak tvrdnout půl dne ve stanici, ale Vy to vezmete po vedlejší trati kde kritický úsek pojedete s maximální tažnou silou, tedy pomalu a na to dostanete kapacitu." "Bizon" (753.6) má při 28km/h tažnou sílu 148kN, dvojice by snad měla být schopná táhnout kolem 2500-3000t na sklonech kolem 10 promile, nebo se někde v úvaze pletu? Dobře, ještě bude třeba připočíst jízdní odpor, takže kolik to bude? 2000t? Samozřejmě výhledově by bylo vhodné identifikovat tratě k možné úpravě a uvažovat o úpravách a elektrifikaci. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8644 Registrován: 5-2002 |
ad K.S: Teda Vy dovedete pobavit takhle při neděli ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ... Už si to živě představuji: Vlak 700 metrů dlouhý, 2 000 tun. Vpředu 2 x Bizon nebo 1 x Herkul, vzadu taktéž. Z Brna vyjíždí ve 13:00 a přibližně v 16:55 projíždí Světlou a jede před osobákem. Tedy je potřeba trať do Ledče rozdělit na 3 traťové oddíly. Ledčí projíždí 17:30, opět jede těsně před osobním - opět musíme trať rozdělit na tři oddíly. Zruč 18:00 průjezd Kácov 18:30 průjezd Ledečko 19:05 průjezd Sázava 19:20 - 19:40 křižujeme Čerčany 20:20 - změna směru a davaj do kopce do Stránčic a pak z kopce až do Prahy. 65 km 3:25 - a to je to velmi kvalitní trasa s jedním křižováním a jsme už v Čerčanech. V naftové nádrži všech lokomotiv jsou víry, lokomotivy žerou i trávu u trati, dopravci místo jedné lokomotivy platí čtyři, místo jednoho strojvedoucího tam jsou v lepším případě jen dva. A to se Horste fakt vyplatí ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3953 Registrován: 11-2008 |
Proboha jen ne se Čmelákem na koridor. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3954 Registrován: 11-2008 |
Když tak jedině mezi půlnoci a 4 hod ráno.![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 8-2017 |
Petr Šimral 8644: Vycházím z toho co je dostupné na gvd.cz (soubor 516A) a toho co vypadne z měření na mapách cz, kde jsou i výškové údaje, kde to vypadá že větší sklony jsou povětšinou v okolí stanic a že by mohly být s patřičnými úpravami odstraněny, jinak zbytek tratě vypadá na sklony do nějakých 5 promile. Pokud by se už do tratě hrabalo, což by se muselo skrz ZZ a možné nápravové zatížení, tak se rovnou mohou v okolí stanic sklony upravit, eventuálně najít vhodnější místo pro výhybny. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8645 Registrován: 5-2002 |
Promiňte, ale jste úplně mimo mísu. Říká Vám něco slovo "peníze"? |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26068 Registrován: 5-2002 
|
Tak já si pořádnej náklad dokážu na Pacifiku představit. Rataje: Luka pod Medníkem: Petrov u Prahy: Davle: Měchenice: ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 8-2017 |
McBain: A pak že to nejde, hezky smečka kocourů a jde se na to. Petr Šimral: Dobře, bavíme se tu o tratí dlouhé cca 80km, jednokolejné, bez elektrifikace, což by mělo být asi 30 milionů za kilometr a 7 stanic z toho: 3 dvojkolejné, 3 čtyřkolejné a 1 vícekolejná. 2,4mld trať +0.26 Zruč, +0.546 (Kácov atd.) +0.284 dvě současné výhybna +0.124 nová dlouhá. 6.82mld, to je celkem pěkné za to jak je to dlouhá trať. Zůstává jestli se to nedá ještě nějak zoptimalizovat |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 3-2004 |
K.S. - můžu požádat o kontakt na dodavatele toho kvalitního matroše? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 6-2016 |
McBain: V těch Měchenicích je na hladině řeky nějaké divné plavidlo |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 7-2017 |
Jo, 37 tun na nápravu, předělat všecko na spřáhla ... a máme vyřešený Golčův Jeníkov, kocouři mohou zůstat za pecí. Edit: Nebo třeba nádraží Brno - Královo Pole (Příspěvek byl editován uživatelem Poklop_D400.) |
|
|
Tranďák
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 9-2006 
|
a máme vyřešený Golčův Jeníkov, Mmch. pěkná fotka dobové podružné stanice. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 8-2017 |
Dusanh 2660: No... hhhh... 5 let 3-4 hodiny spánku denně a pár týdnů naprosto nepochopitelného chování serveru v práci, to přijde... Poklop_D400 178: Já to říkám pořád že to chce C-AKv. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18551 Registrován: 5-2002 
|
KS: Možná by byl někdo schopný a ochotný spočítat maximální hmotnost vlaku při rychlosti při níž má zvolená lokomotiva, například 753, nebo 771, maximální tažnou sílu. Jet maximální tažnou silou je hovadina, protože je to vysoko nad trvalejma proudama. Když už, tak trvalou tažnou silou, a to není potřeba počítat, ale dá se to odečíst ze zátěžového diagramu, kterej za tímto účelem konstruuje. |
|
|
jitachru
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 930 Registrován: 3-2017 |
Zdravím, bude se letos v České Třebové konat den železnice? Pokud ano, zúčastní se nějak programu řada 810, pro kterou bude tento den letos definitivně poslední? Předem děkuji. | |
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13648 Registrován: 3-2007 |
Proč by měl být datum konání Dne železnice 2019 definitivně poslední pro řadu 810 ? Jak jste na to proboha přišla ? Tohle tady píšete do půlky rubrik už aspoň měsíc - JE TO NESMYSL. | |
|
jitachru
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 931 Registrován: 3-2017 |
Protože od GVD 2020 tato řada již nebude zasahovat do pravidelného provozu. A pokud někde ano, tak pod PJ česká Třebová určitě ne, neboť hejtman PU kraje který je že Třebové, si provoz této řady zásadně nepřeje. A hejtman je zákazník, takže je ČD budou muset sešrotovat, takže pravda, ve Třebové bude 810 v roce 2020 hojno...... A navíc, myslíte, že ve 20.letech 21. století bude vhodné provozovat vozidla vyrobená za socialismu? To snad ne. To už můžeme jezdit rovnou s párou. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1497 Registrován: 2-2010 
|
ad jitachru: Nevím, co chlastáte, ale vypadá, že Vám to nedělá moc dobře, takže radši s tím skončete. Děkuji.
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
|
|
jitachru
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 3-2017 |
Nic nechlastám, pouze konstatuji, co pan hejtman pořád dokola hlásá do médií. A jestliže hejtman rozhodne, že v jeho kraji nebude jezdit řada 810, tak přesto vlak nejede. Je to sice trochu smutné, ale je to tak. Abyste věděl(a), že si nevymýšlím nebo nebo nemám vidiny z chlastu. https://www.krajskelisty.cz/pardubicky-kraj/okres-pardubice/19335 -nase-regionalni-trate-vlastne-obsluhuje-srot-na-kolejich-rozkati l-se-hejtman-a-zacina-jednat-s-dopravci.htm https://pardubice.rozhlas.cz/pardubicky-kraj-shani-dalsi-dopravce -pro-regionalni-trate-7600207 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7465 Registrován: 9-2003 
|
Články z dubna a srpna loňského roku.. Klíííd..![[lame]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lame.gif "[lame]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1391 Registrován: 9-2004 
|
Na to nemá cenu reagovat... |
|
|
jitachru
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 939 Registrován: 3-2017 |
Alf: a to je tak dlouhá doba k tomu, aby to bylo již neaktuální? Nebo si myslíte, že hateman náhle změní názor a šukafony mu přestanou vadit? | |
|
Kříž
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 11-2005 |
Pokud bude Leoš v následujícím GVD na 024 a 025 jezdit a PK objedná přibližně shodný rozsah dopravy jako je tomu nyní, reálně hrozí, že řada 810 nebude na ramenech v působnosti SÚ ČT vůbec potřeba. Hrůůůza že![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ?!!!! |
|
|
jitachru
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 3-2017 |
Ale Honeckerova pomsta, kde se v létě nedá narozdíl od modernizované 810 vyvětrat a která je cca stejně stará a má horší nastupování, nežli šukafon, už nevadí....... nebude na ramenech v působnosti SÚ ČT vůbec potřeba. Hrůůůza že[proud][biggrin]?!!!! Však to byl cíl kraje. Proto se ptám, zda se bude letos v rámci Dne železnice v tomto SÚ konat nějaká rozlučková akce s touto řadou a za to mě tu někteří osočují z alkoholismu...... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1520 Registrován: 1-2006 |
Jitachru: Samozřejmě že bude ! Pojede se z Třebové z rotundy rovnou na koleje smrti. Zpět už pěšky
Když tě všechno zradilo, pomůže ti kladivo... a když né to, tak použij flexu!! Jinak tě už nic nezachrání... Je to v řiti. Dneska ani flexa nepomohla!
Na K-reportu od 23.ledna 2006 |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2772 Registrován: 10-2009
|
...ze včerejšího koncertu pro dvanáct válců na dvě doby... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 8-2013 |
v Lanškrouně se chystá nějaká fakt velká akce...bude to lepší nebo horší, až skončí..? ![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 6-2005 
|
Kdo se chce svézt muzejním žabotlamem a k tomu ještě po úsecích, kde nikdy pravidelně nejezdil či dokonce ani nikdy nebyl, má jedinečnou možnost 14. 9. 2019:
Trance 4 ever
![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") www.mixcloud.com/LubosNovak![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]") |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2816 Registrován: 10-2009
|
Ad 471015: Kdo se chce svézt muzejním žabotlamem a k tomu ještě po úsecích, kde nikdy pravidelně nejezdil či dokonce ani nikdy nebyl, má jedinečnou možnost 14. 9. 2019... Já zahlédl muzejní žabotlam i včera kolem poledne v České Třebové. Zřejmě nějaká zvláštní jízda, nebo návrat odněkud do Šumperka... Jinak přidám zase jednou pár (podzimních) fotek, tentokráte z okolí Mítkova; včera byl vůbec nějaký "retroden"... |
|
Program a jizdni rady