Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 03. 2020

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 03. 2020

dolů

autor	příspěvek
T_._H_.	Čtvrtek, 12. března 2020 - 13:07:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11274 Registrován: 8-2012	Asi bych očekával, že řekne 上駅か下駅か (případně k tomu něco jako ホリソウ ). Ale i přes ten Google Translator byste se domluvili. Ovšem celé je to stejně jen kec - japonská železnice je schopná do zahraničí prodat maximálně jízdenku po Jižní Koreji a to ještě musíš do tamní obdoby CK ČD... 電車オタク
Aleš_Liesk.	Čtvrtek, 12. března 2020 - 14:54:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6690 Registrován: 9-2011	To je vtip ještě ze socijálizmusu, jak Fero z Horného Hričova jel do Jokohamy. A ve vtipech se obvykle přehání. Všichni jste volové. Servít
honzaklonfar	Čtvrtek, 12. března 2020 - 14:58:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3849 Registrován: 6-2016	Aleš_Liesk.: Mám zvolil nějaké vísky bez železnice? Vím o mnoha místech, kde je sice krásně, ale zároveň to je světa! Hajnej: Nejsme Jen je mi proti srsti "nekritická adorace integrace", zejména té velkoplošné.
Hajnej	Čtvrtek, 12. března 2020 - 17:27:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21642 Registrován: 5-2002	HK: Průvodním jevem integrace bývá větší nabídka časových jízdenek a z té zas obvykle plyne větší tendence používat VHD. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
T_._H_.	Čtvrtek, 12. března 2020 - 19:36:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11280 Registrován: 8-2012	A ve vtipech se obvykle přehání Právěže si spousta lidí ale myslí, že je to pravda - jenže je to tam naopak horší než zde. 電車オタク
Hajnej	Čtvrtek, 12. března 2020 - 22:13:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21650 Registrován: 5-2002	TH: kdoví, jestli nakonec nejde o modifikaci nějakýho starýho židovskýho vtipu... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
mot	Úterý, 17. března 2020 - 13:03:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2278 Registrován: 7-2017	Vytáhl jsem ze starýho dřevěnýho pražce hřeb se šestihrannou hlavou, do kterého je vyražené "P 29 2". Věděl by někdo význam toho označení?
T_._H_.	Úterý, 17. března 2020 - 13:10:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11311 Registrován: 8-2012	Šestihranná hlava = bukový pražec, "29" bude rok výroby (1929). Další údaje se budou týkat výrobce a způsobu impregnace, ale to se v průběhu let měnilo. (Pokud je to 2 P blíž u sebe, může to znamenat "2P" - dvoustupňová impregnace.) (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) 電車オタク
mot	Úterý, 17. března 2020 - 14:18:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 7-2017	Díky. Je to takhle:....P ...................................2 .............................29
Hajnej	Úterý, 17. března 2020 - 17:27:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21678 Registrován: 5-2002	Tak to bude spíš označení impregnýrky - že by Planá...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Hajnej	Čtvrtek, 19. března 2020 - 11:56:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21702 Registrován: 5-2002	Rychlodotaz: pochopil jsem z D1(2193) správně, že Lv už může jet i 160...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bllizzard	Čtvrtek, 19. března 2020 - 11:59:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 911 Registrován: 9-2008	Hajnej: Pochopil.
Aleš_Liesk.	Čtvrtek, 19. března 2020 - 13:19:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6693 Registrován: 9-2011	Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace? Všichni jste volové. Servít
Pikehead	Čtvrtek, 19. března 2020 - 13:55:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6006 Registrován: 3-2007	Pěticyklá impregnace? Kde se tohle zastaví...
Němec_z_ova	Čtvrtek, 19. března 2020 - 14:50:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4066 Registrován: 4-2009	Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace? Aktualizuj literaturu V Příručce železniční služby technické se v Železničním svršku, stavbě a udržování z roku 1947 píše: Hlava značkovacích hřebů, jejíž tvar udává druh dřeva (trojúhelník=modřínové, čtverec=borové, šestiúhelník=bukové, kruh=dubové), s vyraženými značkami impregnace (S=smíšené, P=podvojné, Ú=úsporné, J=jednoduchý Rüping, D=podvojný Rüping), poznávacího čísla impregnačního závodu, výrobního ročníku (poslední dvě číslice roku).
mot	Čtvrtek, 19. března 2020 - 15:19:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2292 Registrován: 7-2017	Super, děkuji. Pražce se rozpadají, obroučky urezlé, ale ty hřeby jsou skoro netknuté... A to jim teda za pár let bude 100. Takže impregnační závod bude ta 2? (Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Aleš_Liesk.	Pátek, 20. března 2020 - 10:37:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6695 Registrován: 9-2011	Němec: dík, budu muset naopak deaktualizovat. Já to čerpal z literatury z konce 70. let Všichni jste volové. Servít
Ross	Pondělí, 23. března 2020 - 11:04:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2155 Registrován: 10-2005	Měl bych takový zvláštní dotaz. Jsem v tomto oboru laik, tak to berte z rezervou Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie? U tramvaje zmáčknu čudlík a sběrač je nahoře během pár vteřin. U lokomotivy (co jsem tak vysledoval) to trvá mnohem déle, než se kompresory nafoukají atd, atd. Punk's not dead!
Aleš_Liesk.	Pondělí, 23. března 2020 - 14:12:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6698 Registrován: 9-2011	I u železničních vozidel se pantografy zvedají elektricky, třeba novější 471. Ale zvedání vzduchem je jednodušší a tedy levnější. Dalším důvodem bylo, že (v dřevních dobách) jste si ten tlakový vzduch mohl v nejhorším případě vyrobit i ručně, což se o elektrické energii potřebné pro zvednutí tak jednoduše říci nedá (třít si ocas ebonitovou tyčí v praxi moc nefunguje). Všichni jste volové. Servít
7080	Pondělí, 23. března 2020 - 15:30:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 2-2009	Ross: U té tramvaje, to myslíte zřejmě novější vozidla. U T3 a jejich rekonstrukcí se v Praze stále ještě tahá za provaz.
Avia_Furgon	Pondělí, 23. března 2020 - 19:03:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 7-2017	Ještě k těm pražským jízdenkám... Tuší prosím někdo, zda se lze v těchto kokoko dnech dopracovat k papírové třicetidenní přenosné za 670? Výdejní místa zavřená, použijte e-shop. Na e-shopu: "Nejdříve je třeba se REGISTROVAT. Pro zakoupení kupónu se musíte PŘIHLÁSIT. Díky registraci si můžete kontrolovat platnost vámi zakoupených kupónů i vašich identifikátorů." Nechci jakýsi kupón, nevím, co to je identifikátor a nemám šmírovací šmatlafoun. Chci jen papírovou přenosnou. Asi mám nyní smůlu, že? 1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často. 2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné.
Pikehead	Pondělí, 23. března 2020 - 19:22:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 3-2007	Ano, máte smůlu. A nevím, s kolika lidma ten lístek sdílíte, ale kdybyste si oba koupili roční nepřenosnou, tak to vyjde nastejno jako tahle jedna. Co je identifikátor si nastudujte na webu, když se vám povedlo nahrát si do profilu obrázek autíčka a psát modrým písmem, zvládnete i roční jízdenku na bankovní kartě...
Avia_Furgon	Pondělí, 23. března 2020 - 19:41:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2017	Dík, já věděl, že tady najdu kvalifikovanou odpověď insidera. Sice potřebuji jen po dobu dvou měsíců jezdit z Prahy do Říčan, než tam cosi dodělám, ale dám na Vás, evidentně tomu rozumíte. Koupím si teda dvě roční nepřenosné. Barvičky jsou specielně pro Vás. Autíčka také. 1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často. 2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné.
Bobik	Pondělí, 23. března 2020 - 20:40:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6013 Registrován: 7-2011	Ross: "Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie?" Kvůli přítlaku pantografu na trolej (nejde ani tak o to zvedání, jako o následný přítlak). Jednak s rychlostí roste riziko odskakování a jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají. Tramvaj má Vmax 60km/h a nějakých 600V* 550A na rozjezd, takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem. A když už je to řešený presovaným luftem, tak se to jím zároveň i zvedá, to by byla blbost, montovat tam extra ještě elektomotůrek. *byť se standardně udává 600V, tak reálně dneska (alespoň v Praze) je v drátech +/- 700V (Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)
Pikehead	Pondělí, 23. března 2020 - 20:58:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 3-2007	Avia Furgon: Vidíte, a já vás neprávem diagnostikoval na člověka, který po příchodu domů vrazí tramvajenku manželce, která jde na noční, čímž se mohutně ušetří. Tím pádem by bylo nejjednodušší si naklikat na webu měsíční vázanou na libovolnou platební kartu a v této situaci neotravovat s kravinami...
Ross	Pondělí, 23. března 2020 - 21:29:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2156 Registrován: 10-2005	Díky všem za odpovědi ohledně sběrače tramvaje a vlaku. Přítlak, to jsem si taky myslel, že bude jeden z důvodů. 7080: já jezdím v Ostravě a u nás jen nejstarší T3 jsou na špagát. A nějaké modernizace také. Bobík: některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V. Punk's not dead!
Vasekpetr1	Pondělí, 23. března 2020 - 21:36:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 8-2006	Bobik: " To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem. " U starších typů pantografů (4SLS a pod.) se přítlak řeší dvěma pružinami a vzduch pouze přetlačuje pružinu, která ve válci tlačí sběrač dolů. U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím.
Hajnej	Úterý, 24. března 2020 - 00:15:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21754 Registrován: 5-2002	VP1: U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím. Je to celkem jednoduché: dá se zjistit, jaký tlak je potřeba na samotné zvednutí (vyrovnání tíhy sběrače), a další zvýšení tlaku už tudíž zákonitě vytváří přítlak. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bobik	Úterý, 24. března 2020 - 06:01:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6014 Registrován: 7-2011	Ross: "některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V." To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly). A od toho se odvíjí další - tratě, troleje. Dráha má všude řetězovku a obyčejnej "jenom" drát jako u tramvají byl (je) snad akorát jenom někde na vlečce (už si nevzpomínám na jaký).
Mouka	Úterý, 24. března 2020 - 09:36:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7769 Registrován: 1-2007	To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly). Mezi Brnem a Modřicemi je kousek s traťovu 70, nebo 80 km/h. Pochopitelně se to ale týká jen tramvají, které mají příslušnou konstrukční rychlost vyšší než 60 km/h. Jinak na rychlodráze do košických železáren se taky jezdí i kolem 80 km/h, ale tam to možná není legální.
Qěcy	Úterý, 24. března 2020 - 09:49:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6137 Registrován: 9-2005	Bobik: na Ostravsku budou přestavovat kus tramvajové trati na 80 km/h. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Petr_vlček	Úterý, 24. března 2020 - 10:37:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13180 Registrován: 5-2004	Jeste za sociku spoluzak brigadil ve vozovne vokovice a pri pokusu "kolik umi jet t3" jim nekde u koospolu cajti namerili 93. Co je na tom pravdy netusim.
Bram	Úterý, 24. března 2020 - 11:02:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10454 Registrován: 4-2003	Tak s téšestkami se lítalo běžně v druhé polovině devadesátých letech mezi Braníkem a Modřany i 85, což na digitálním rychloměru s velkými červenými číslicemi bylo při stání za kabinou velice dobře vidět . Řidiči sice na mne házeli občas xichty, když jsem jim vyloženě stál za zadkem a někteří se začali i krotit, když si mne všimli. Ale když jim došlo, že jsem sotva dvacetiletej neškodnej šotouš, tak se zase krotit přestali. Ovšem za několik let po otevření tramvajové trati Braník - Modřany jim tyhle rychlojízdy někdo musel zarazit, když najednou všichni začali jezdit maximálně šedesát... Ale s tétrojkami jsem tam takové rychlosti moc často nezažil, ty se nad šedesát chovaly hůře než téšestky a s kátéčkama také mockrát ne, protože ty zase začaly při rychlosti nad šedesát dělat pěkný kravál .
Aleš_Liesk.	Úterý, 24. března 2020 - 11:19:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6701 Registrován: 9-2011	jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají. Myslíte? Taková 15T má 720 kW, to je (zanedbáme-li účinnost) asi 1200 A. Peršink má zhruba 3400 kW, to je... něco přes 1100 A. Všichni jste volové. Servít
Hajnej	Úterý, 24. března 2020 - 13:21:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21757 Registrován: 5-2002	Bobik: takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu. U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem. To, že se dnes zvedá i přítlakuje vzduchem, je jenom důsledek obecného vývoje techniky: proč vozit na střeše monstrum se čtyřma pružinama a dvěma válcema, to všechno pod širákem na dešti, když tam může bejt jeden měch a vevnitř pod střechou elektronickej (dnes obvykle mikrokontrolérovej) regulátor tlaku. Měch s řízeným tlakem se sice dá nahradit motorem s řízeným momentem, ale protože ADD (kontrola neporušenosti ližiny) stejně potřebuje vzduch, tak je to víceméně zbytečná komplikace. Proto se většinou elektrifikace podobných zařízení zastavila u pohonů odpojovačů a přepojovačů a u hlavních vypínačů, kdežto u sběračů zůstal vzduch. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Libcha	Úterý, 24. března 2020 - 13:24:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1569 Registrován: 11-2005	Mýlím se, nebo mezi (ne)řetězovkou a maximální rychlostí není žádný vztah? Řetězovka myslím hlavně slouží k tomu, aby mohly být závěsy trakčního vedení dál od sebe, a pak jde jen o to, co vyjde levněji, ne?
Aleš_Liesk.	Úterý, 24. března 2020 - 13:51:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6703 Registrován: 9-2011	Mýlím se Ano. Prosté vedení (neřetězovka) je do max. 60 km/h (napínané (kompenzované) do cca 80 km/h). Řetězovkové vedení hlavně umožňuje mít ten trolejový drát celkem rovně, protože vlastní řetězovka (což je druh křivky, popsaný rovnicí y = r. cosh (x/r) ) je na nosném lanu mezi jednotlivými závěsy, zatímco na trolejovém drátu jsou jen malé řetězovčičky mezi jednotlivými laníčky (ještě navíc zkomplikované (matematicky) vzájemným se ovlivňováním přes tuhost trol. drátu). Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka (tj. horní nosné lano, pod ním na laníčkách druhé nosné lano a na něm trol. drát). Má to souvislost se svislou tuhostí sestavy - tady je podélně "stejnější" než u jednoduché řetězovky. Dalo by se o tom povídat hodně dlouho Všichni jste volové. Servít
Qěcy	Úterý, 24. března 2020 - 15:55:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6139 Registrován: 9-2005	A také existuje dvojitý trolejový drát, čili dva dráty vedle sebe na jedn nosném lanu. Sestav je samozřejmě mnoho druhů i u nás a rychlostní limity také mají. A rovněž proudové a jiné. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Qěcy	Úterý, 24. března 2020 - 16:01:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6140 Registrován: 9-2005	Jinak ty rychlosti zásadně také ovlivňuje napnutí trolejového drátu a nosného lana. Říkadel se tomu kompenzace. U vyšších rychlostí je nutno mít tuhost drátu v určitých mezích, což TV bez kompenzace nemůže splnit, u ještě vyšších rychlostí nestačí ani polokompenzace. Vliv má třeba to, že sběrač před sebou vytváří vlnu, jak nadzdvihuje trolej. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Hajnej	Úterý, 24. března 2020 - 16:13:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21763 Registrován: 5-2002	AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném. Q: Říkadel se tomu kompenzace Kompenzace se říká tomu, že je napínací síla nezávislá na teplotě. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Qěcy	Úterý, 24. března 2020 - 16:25:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6141 Registrován: 9-2005	Hajnej: jj, to jsem zapomněl vysvětlit. Proto musí trolej a nosné lano být pro vyšší rychlosti napínána konstantní silou. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pavel_Večeřa	Úterý, 24. března 2020 - 17:39:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 11-2012	Bobik 6014: Doufám, že to nezařvalo při koridorizaci, ale drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu. I když tam možná nějaké to trojúhelníkové zavěšení bude. Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
Mike_shunt	Úterý, 24. března 2020 - 17:40:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 10-2005	Hajnej: "AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném. " Správně nazvané jako přídavné lano, které jde pod konzolí. Klasické nosné jde průběžně nad konzolou (mysěleno klasickou konzolu, u SIKů a na bránách je to trošku jinak) Doporučuji nastudovat prospekt Elektrizace železnic Jinak věšák je to, co spojuje nosné lano s trolejí, tedy laníčko.
Hajnej	Úterý, 24. března 2020 - 18:44:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21767 Registrován: 5-2002	Děkuji za opravu odborných termínů. Dráteničina není úplně moje parketa - dráty šponuju leda za účelem pěstování ostružin... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
David_jaša	Středa, 25. března 2020 - 07:26:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4293 Registrován: 5-2004	Tady máte vlečku s prostou trolejí.
Jenki	Středa, 25. března 2020 - 07:47:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5575 Registrován: 5-2002	Pavel_Večeřa: "drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu" Je tam furt, akorát relativně nedávno (rok? dva?) kus vykuchali. Jo a je tam trojúhelníkový závěs.
Pikehead	Středa, 25. března 2020 - 08:50:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6027 Registrován: 3-2007	Nějakou jednodušší formu mají i ve vršovickém depu.
Bram	Středa, 25. března 2020 - 09:15:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10455 Registrován: 4-2003	Stejně tak na ONJ, viz zde: https://en.mapy.cz/s/cululalepu Nedávám sem panorama, není to z něho dobře vidět .
Rumek	Středa, 25. března 2020 - 09:41:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3343 Registrován: 2-2007	Stejně tak na ONJ, aspoň trošku to je vidět na fotce:
Qěcy	Středa, 25. března 2020 - 11:41:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6143 Registrován: 9-2005	A Lipenka má nyní řetězovky svislé v přímých a šikmé v prudkých obloucích. Ve staničních kolejích nevím. Bývalo tam prosté, nebo s trojúhelníkovými závěsy. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Aleš_Liesk.	Středa, 25. března 2020 - 11:46:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6705 Registrován: 9-2011	Na Lipence se zkoušelo kde-co, včetně vystřídaného vedení či šikmé řetězovky i v přímých úsecích. Všichni jste volové. Servít
Qěcy	Středa, 25. března 2020 - 11:59:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6144 Registrován: 9-2005	To jo, ale to už minulost. Nová stridavinu tam má jen málo typů sestav. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bobik	Středa, 25. března 2020 - 16:09:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6017 Registrován: 7-2011	Hajnej: "I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu." Vida, díky za poučení. Já měl za to, že od určitejch vyšších rychlostí by pružina musela být tak silná, že by to dělalo neplechu zase v malých rychlostech (nebo naopak, ve vyšších rychlostech by netlačila dost) a proto se používá vzduch, protože se přítlak jím dá regulovat.
Hajnej	Středa, 25. března 2020 - 17:16:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21777 Registrován: 5-2002	Přiznám se, že třeba závislost tlaku na rychlosti u VR-vlaků neznám, ale určitě hraje velký vliv to, jestli to je stejnosměr nebo střídavina. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mouka	Čtvrtek, 26. března 2020 - 07:57:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7778 Registrován: 1-2007	Hajnej: U vysokorychlostních vlaků se používá někde stejnosměr?
T_._H_.	Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:23:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11410 Registrován: 8-2012	Diretissima (Florencie-Řím). 電車オタク
Hajnej	Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:46:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21782 Registrován: 5-2002	TH: Direttissima Tohle slovo (stejně jako skoro každej italskej superlativ) je úžasné slyšet z úst rodilého mluvčího. To je prostě zážitek (něco jako "muška jenom zlatá" ze študáckého filmu). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Aleš_Liesk.	Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:53:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6706 Registrován: 9-2011	U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem. Esa mají pružiny s dopínáním malým vzduchovým válcem. (vpravo dole) Všichni jste volové. Servít
Agent	Čtvrtek, 26. března 2020 - 13:14:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9073 Registrován: 9-2002	Ve Španělsku se vyskytují hojně úseky s Vtr 200 na stejnosměru. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Mirek_Zv.	Pátek, 27. března 2020 - 12:35:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 9-2015	>> Hajnej; Určitě hraje velký vliv to, jestli je to stejnosměr nebo střídavina (tedy, z kontextu: při stejném efektivním napětí, a tím i proudech) A jaký?

Přejít z archivu 2020 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru