| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » České Budějovice a okolí » Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 26. 06. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 26. 06. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 249 Registrován: 7-2017 |
MZ: to místo je snad deset let stejný... Akorát, že to náhodný cestující netuší... Tak hlavně, že je povinnost splněná. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8380 Registrován: 1-2007 
|
K 19. květnu 1869 - Do obce Borovany přijela první lokomotiva vezoucí vozy se štěrkem tzv. šutrovka. Většina místních po negativních zkušenostech s budovateli dráhy železnici zpočátku příliš nefandila, ale výhody rychlé dopravy ji časem přesvědčily. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Snad pro zajímavost. V té době už měla KFJB v Budějovicích Oddělení údržby tratí s podřízenými úsekovými kancelářemi pro údržbu tratí (zatím jen pro úseky provozní tratě Budějovice - Plzeň). Oddělení údržby tratí Budějovice: přednosta - vrchní inženýr Alois Wandruschka, inženýři - Heinrich Thomas, Franz Biela, inženýr asistent Johann Flach. Úseková kancelář Budějovice: inženýr asistent Ludwig Machovetz. Úseková kancelář Ražice-Písek: inženýr asistent Heinrich Nerad. Úseková kancelář Strakonice: inženýr Eduard Liebich. Úseková kancelář Plzeň: inženýr Oswald Zwodsky. Oddělení údržby tratí v Budějovicích bylo po reorganizaci údržby zrušeno 5. srpna 1874 a zůstala jen úseková kancelář. Vedení údržby tratí KFJB převzalo I. oddělení ve Vídni, II. oddělení v Plzni a III. oddělení v Praze. V Budějcích na dráze nezůstalo nikdy nic "lepšího". ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") Všechno "lepší" bylo a je od začátku, tedy 150 let, přesunováno do Plzně. ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") Se divím, že tam tenkrát taky nepřesunuli ředitelství koněspřežky. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Bílý_petr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2759 Registrován: 7-2005 
|
 BmbČ:"V Budějcích na dráze nezůstalo nikdy nic "lepšího". Všechno "lepší" bylo a je od začátku, tedy 150 let, přesunováno do Plzně. Se divím, že tam tenkrát taky nepřesunuli ředitelství koněspřežky. "Protože v Pelzni všemu rozumí líp ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Každopádně - díky ti za další historické okénko ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4279 Registrován: 1-2010 
|
Protože v Pelzni všemu rozumí líp Třeba mytí osobních vozů určitě. Rozdíl ve vnitřní i vnější čistotě vozů (hlavně Béček a jejich derivátů) z domovské stanice Plzeň a ČB je velice často patrný na první pohled. Zatímco na lince R17 (Praha-ČB) vypravované z ČB jezdí naprostá většina vozů relativně čistých, na R11 (Plzeň-ČB-Brno) vypravované z Plzně jezdily během korona-omezení na 3 vozy některé soupravy z venku špinavé jako ![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") . V interiérech většiny vozů takový rozdíl není, ale třeba u pár starých BDs, které přešly v prosinci z Plzně do ČB, je to změna citelná. Tam šlo o kompletní umytí stěn, doplnění záclonek, výmalbu WC.. Neříkám, že je to teď ideální, ty vozy už jsou dost jeté, ale pod Plzní to byl občas dost humáč. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73562 Registrován: 4-2003 
|
Humáč je to děsnej i v Budějcích, ale oproti Plzni opravdu menší. Se stačí podívat na rozmatlanej bordel po podlahách (na protiskluzu je to obvykle vidět dost dobře...). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4283 Registrován: 1-2010
|
S protiskluzem je to těžký, bordel v něm drží dobře a běžná úklidová četa si s tím neporadí, i když se snaží. To je potřeba pořádně vydrhnout (ne mopem nebo koštětem), na což by byl potřeba další personál. Bohužel se teď masově používá světle šedé altro, na kterém je toho vidět opravdu nejvíc. Pár vozů má aspoň na chodbě tmavošedou verzi, na které to není tak vidět a ještě jako bonus líp vypadá. V Plzni má jeden vůz červené altro, taky docela v pohodě. No a nebo pak obyč červené lino, to se myje nejlíp, ale zas není protiskluz.. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8382 Registrován: 1-2007
|
K 23. květnu 1869 - Vyšel říšský zákon 83 "jenž se týče přestavění koňské železnice Linecko - Budějovické a udělání z ní železnice lokomotivní s vedlejší dráhou z Wartberka do S. Valentina". Na zákon navázala Úmluva (č. 97 ř.z.) ze dne 30. června 1869 mezi c. k. ministerstvem obchodu a c. k. ministerstvem financí jako zástupců státu a správní radou Dráhy císařovny Alžběty jako majitelkou koněspřežky o přestavění koňské železnice Linecko - Budějovické a udělání z ní železnice lokomotivní s vedlejší dráhou z Wartberka do S. Valentina pro spojení s železnicí císaře Františka Josefa a se železnicí císařovice Rudolfa. Úmluva obsahovala XI článků a můžeme se v ní např. dočíst, že se prodejní cena koněspřežky 3 500 000 zl. může přenést do zakládajícího kapitálu, spodní stavba může být zhotovena pro jednu kolej, most poblíž Mathausenu musí mít připraveny pilíře i pro případnou druhou kolej, stavba musí být zhotovena nejpozději do čtyř let od obdržení stavebního povolení a to v takovém stavu, aby na hlavní a vedlejší trati mohl být zahájen veřejný provoz atd. Dále jsou v Úmluvě řešeny garance státu, pak např. že zmíněné dráhy stát po dobu stavby a následujících 9 let osvobodí od daně z příjmu a kolkovních poplatků a mnoho dalšího. Koncese vydána 17. srpna 1869 a o den později byla zahájena přestavba koněspřežky na lokomotivní železnici slavnostním výkopem zeminy poblíž Netřebic, přibližně ve stejných místech, kde byla před 44 lety slavnostně zahájena stavba koňky. ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8383 Registrován: 1-2007
|
A ze současnosti ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Tohle je hodně divná vizualizace jakéhosi drážního objektu. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Ale je mi jasný, že příznivci rallye řeší úplně něco jiného.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4026 Registrován: 6-2016 |
BmbČ: Já těm hrám vůbec nerozumím, ale troufám si ODHADNOUT, že byla použita metoda "dělá se z toho, co je k dispozici" ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8384 Registrován: 1-2007
|
honzaklonfar: Ano, asi tak nějak. Tvůrci vycházeli z toho, že pohled na "správnou" dráhu musí mít semafor, most, telegrafky kolem tratě a nějaký mišmaš představující nejspíš staniční budovu bez kolejiště. Ještě tam mohl začoudit parní stroj a iluze by byla dokonalá. Faktem je, že z hlediska virtuální rallye je toto naprosto nepodstatné. Pouze jedna z kulis závodu. Oprava Pst 1 finišuje (vidět je nová střecha, okapy, okna, fasáda...a kdoví co ještě uvnitř)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 4-2014 
|
BmbČ - pěkná fotoreportáž od PSt.1 - uvnitř asi deska s ovládacími prvky přilehlých výhybek, seřaďovacích návěstidel a přejezdu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4929 Registrován: 9-2005 
|
Semafór je obráceně |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8386 Registrován: 1-2007
|
Já vám tedy nevím, ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") ale zdá se mi, že se z housenek dělají ještě větší housenky. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Zkrátka návěs kamionu v zatáčce lízl krajnici rozměklou deštěm, víc, než bylo obvyklé u jeho předchůdců. To je vidět na první pohled na fotografiích. Na našich silnicích úplně běžný stav a zde je z toho udělána zpráva dne. Ještě tam měl zakroužit policejní vrtulník. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Kdyby tam nepracovali stavební dělníci, tak si toho nikdo ani nevšimne. Na rozměklých krajnicích se už spálilo mnoho šoférů náklaďáků...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Cobram
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 10-2019 |
Měl bych jednu obecnou prosbu na všechny, co mají trochu přehled o provozu ve Veselí nad Lužnicí a v blízkém okolí, a na trati mezi Veselím a Českými Velenicemi, a mezi Veselím a J. Hradcem. Budu trávit druhou polovinu června na Třeboňsku, a chtěl bych potěšit oko (a objektiv) nějakou tou Laminátkou, Barčou, nebo čímkoliv jiným, co vozí náklady v okolí Veselí. Kdy je nějaká slušná šance něco v téhle lokalitě vidět (jaké dny a časy a kde) ? Budu rád za jakoukoliv informaci. Díky |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8387 Registrován: 1-2007
|
Šikovní mládežníci. Aspoň trochu oživili tu současnou hrůzu. Stejně by mne ale zajímalo, kam se tenkrát z podchodu poděly desítky byť znečištěných původních (a poměrně drahých) travertinových desek, které nahradil levný papundekl a to v takovém řemeslném provedení, že jakýsi učedník jdoucí s kámoši podchodem prohlásil (před lety zaslechnuto), přibližně: Takhle kdybych udělal sádrošovou stěnu, tak mně mistr zabije.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23189 Registrován: 1-2006 
|
742 716 + 714 v ČB 742 712 + 713 v ČB na nulce ...
ICQ 191300062
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8389 Registrován: 1-2007
|
K 31. květnu 1880 byla vykonána politická pochůzka k rozšíření kolejiště a přestavbě některých budov budějckého nádraží, které nestačilo vzrůstající dopravě. K rozšíření kolejiště později skutečně došlo a před staniční budovou bychom tenkrát napočítali 15 kolejí, z nichž pouze 4 krajní před staniční budovou sloužily pro příjezdy a odjezdy vlaků osobní dopravy. Z důvodu rozšíření kolejiště musel být nad starým nádražím postaven příhradový most o dvou polích, který nahradil zrušený šestikolejný železniční přejezd na cestě do Suchého Vrbného (1886). 1992 (zavedení GVD 1992/1993) přijel do Budějc poprvé pravidelný rychlík z Vídně. Soupravu tvořily zpočátku dva, později jen jeden rakouský vůz. Na našem území byl veden jako R 478/R 479 s příjezdem do Budějc v 10.14 h., do Vídně odjížděl v 17.50 h. Nevím jak kdy, ale když jsem občas zahlédl tento večerní rychlík do Vídně, tak vezl v podstatě vzduch. Ale možná, že jsem neměl štěstí...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Bílý_petr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2761 Registrován: 7-2005
|
BmbČ: "K 31. květnu 1880 byla vykonána politická pochůzka k rozšíření kolejiště a přestavbě některých budov budějckého nádraží, které nestačilo vzrůstající dopravě. K rozšíření kolejiště později skutečně došlo a před staniční budovou bychom tenkrát napočítali 15 kolejí, z nichž pouze 4 krajní před staniční budovou sloužily pro příjezdy a odjezdy vlaků osobní dopravy. Z důvodu rozšíření kolejiště musel být nad starým nádražím postaven příhradový most o dvou polích, který nahradil zrušený šestikolejný železniční přejezd na cestě do Suchého Vrbného (1886). " Paráda! Díky za historické okénko. Takže to bylo nádraží ještě na starém místě a nadjezd byl někde kde je dneska lávka? 1992 (zavedení GVD 1992/1993) přijel do Budějc poprvé pravidelný rychlík z Vídně. Soupravu tvořily zpočátku dva:" do Vídně odjížděl v 17.50 h. Nevím jak kdy, ale když jsem občas zahlédl tento večerní rychlík do Vídně, tak vezl v podstatě vzduch. Ale možná, že jsem neměl štěstí... "Možná kdyby byl odjezd z Budějc do Vídně ráno a příjezd zpátky do Budějc večer tak se nějací cestující najdou spíš než když to bylo vedený takto.
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8390 Registrován: 1-2007
|
Bílý_petr: Díky. Most byl blíž ke stanici. Západní opěra mostu stála přibližně v polovině dnešní Nádražní ulice přibližně tam, kde je dnes přechod od Mercury centra k parkovišti zaměstnanců stanice, druhá střední opěra o 30 metrů dál a východní opěra byla postavena přibližně tam, kde dnes končí jižní část 4. nástupiště os. n. Most s výškou 5,5 metru překlenul Nákladní (Nádražní) ulici a kolejiště starého nádraží. Jeho celková délka včetně dlouhých nájezdů činila 379,28 metru, samotná ocelová konstrukce 30 + 50 metrů. Ale co je zajímavé, již po 20 letech šel z důvodu přestavby budějckého uzlu k zemi. Takový mladík. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Několik šutrů v Nádražní ulici, původně umístěných v Dvořákově ul., jsou z jeho základů. Byly objeveny při stavbě Mercury centra a je dobře, že dodnes zůstaly zachovány jako památka na starý most, kterému už tenkrát místní říkali viadukt.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8391 Registrován: 1-2007
|
K 1. červnu 1904 - v Budějcích poprvé zastavil luxusní vlak - sezónní "Lázeňský expres" společnosti CIWL složený pouze ze zavazadlových, jídelního a salonních vozů. Spojoval Berlín, (Karlovy Vary, Mariánské Lázně) s Vídní. Jeho počáteční řazení s kterým zastavoval v Budějckém nádraží bylo: D WS WR WS D. 1945 - obnovena železniční doprava z Budějc do Kájova, kde bylo zabaveno 11 motorových vozů a 2 parní lokomotivy, které se německé straně nepodařilo odvést na své území z důvodu zničeného mostu mezi Hůrkou a Horní Planou. 2002 - nová technika byla příčinou zrušení turnusové služby na budějckých stavědlech č. 1, 2 a Odbočce Rožnov. Na ranžíru bylo zrušeno pracoviště výhybkářů a dozorců výhybek na stanovištích VIII a IX. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1410 Registrován: 10-2011 |
Bmbč: Našla by se fotečka toho mostu a mohl bys mi ten most vyznačit na mapy.cz? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 7-2017 |
Ještě dodatek k R 479/478 České Budějovice - Vídeň a zpět: Podle VagonWebu v GVD 1992/1993 bylo řazení Bm ÖBB+ABm ÖBB, v GVD 1993/1994 B ČD+AB ČD (+ Gss ÖBB). A zde bylo zajímavé omezení jízdy, kdy vlak v zimě jezdil mimo léto denně, ale v letním období nejel v sobotu R 479 a v neděli R 478. (Příspěvek byl editován uživatelem Bdmteeo294.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8392 Registrován: 1-2007
|
Bdmteeo294: Díky za upřesnění. vlasak: S fotkama mostu je to velmi špatné. Za celý svůj pohnutý život jsem viděl jen čtyři a na žádné z nich není zachycen most celý, nebo alespoň jeho větší část. Vždy jen jeho malá část. Dvě z nejznámějších fotek jsou zde (druhá delší část mostní konstrukce měla oblouk) a na třetí je vyznačena poloha mostu. Oranžově - ocelová konstrukce mostu, zeleně - klenuté kamenné nájezdy na most, světle modře - trávník se zachráněnými několika kameny z jeho konstrukce. Doufejme, že jsou tam pořád.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2980 Registrován: 1-2005 
|
Dokumentačně padesátižár na zastávce Hosín, jak dlouho tam stojí však netuším. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8393 Registrován: 1-2007
|
Ale fundament pod ním je jak pro dvěstěžár. A víme proč. Na dvěstěžáru v Hosíně, houpají se tři tchýně. Houpá se i monter, to mě tedy pos.. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8394 Registrován: 1-2007
|
K 3. červnu 1985 - v budějckém nádraží uvedena do provozu převratná novinka. Jízdenkový automat MERONA ze západního Německa. Umístěn byl v odjezdové hale hned vpravo za dveřmi. Na barevném schématu umístěném na čelním panelu byla vyznačena po deseti kilometrech pásma a v nich jednotlivé stanice a zastávky s cenou jízdného podle platného tarifu. Jednalo se o 115 stanic a zastávek do vzdálenosti 60 km od Budějc pro pět směrů. Do automatu bylo možné ládovat kovové mince od padesátníků, po pětikoruny a případné přeplatky jízdného vracel. Tenkrát toto rozmezí stačilo, neboť např. jízdné z Budějc do Velenic tehdy u os. vlaku činilo (jestli se nepletu) 6,60 Kčs. Ještě malá statistika: Např. v roce 1988 bylo z prodejního automatu prodáno 53 357 ks jízdenek, z ternionů 50 017 ks jízdenek, z tiskacích strojů 1 003 679 ks jízdenek, vypsáno bylo 81 250 ks jízdenek a z ARESu, který též umožňoval jejich prodej, 2 041 ks. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Bílý_petr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2764 Registrován: 7-2005
|
Díky za odpověď k tomu mostu. Škoda že těch fotek nebo prostě nějaký dokumentace nejni víc. Ale to jsem vůbec neměl tucha že most byl v těch místech. Mohli udělat podjezd a viadukt by dneska nebyl tak ucpanej (možná ). BmbČ: "K 3. červnu 1985 - v budějckém nádraží uvedena do provozu převratná novinka. Jízdenkový automat MERONA ze západního Německa. " Teda to je stožár jak od Eiffela - ale díky za dokumentaci
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8395 Registrován: 1-2007
|
Bílý_petr: K mostu - pravdu máš, uvažovalo se i o podjezdu, ale pravděpodobně tehdejší stavitele odrazovala poměrně vysoká hladina spodní vody. Podobnost se současným tunelem Pohůrka na budované D3 čistě náhodná. Zde to však stavitele neodradilo i za cenu nějakých těch desítek milionů Kč navíc. K jízdenkovému automatu - tady by nám mohl pomoci ještě nějaký pamětník, protože si matně vybavuju, že se v odjezdové hale vystřídaly dva typy automatů. Ale netvrdím to. A ještě k přeložce velenické trati nad D3 u Hodějc - s pomocí DF České dálnice trochu netradiční pohled. K orientaci pro přespolní: zeleně naznačená současná trať, červeně budovaná přeložka trati, fialově trasa D3.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73580 Registrován: 4-2003
|
Vlak v Neratovicích smetl auto na přejezdu, řidičku museli vystříhávat Z fotek je vidět, že šlo o jeden z bejvalejch budějckejch držáků - 809.534. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8396 Registrován: 1-2007
|
Dnes v Českobudějovickém deníku uvedeno, že budějcká teplárna postupně přestane spalovat uhlí, přejde na štěpku a na distribuci tepla přivedeného do Budějc právě budovaným horkovodem z Jetelína. Uvažuje se také o spalování vhodného komunálního odpadu v upravené záložní teplárně ve Vrátě, kam by se měly odpady z Jč. kraje vozit z poloviny po železnici. Hlavně, aby doprava paliva nedopadla jako do Energobloku v Domoradicích, kam se původně mělo veškeré palivo navážet pouze dráhou a nákladními vozidly odvážet jen popel. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") Ale lidi budou nejspíš protestovat, že spalovnu odpadu ve Vrátě nechtějí, a tak uvidíme.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8397 Registrován: 1-2007
|
K 6. červnu 1874 uskutečněna jízda slavnostně vyzdobeným separátním vlakem po poslední vybudované trati FJB - spojovací dráze Budějce - Veselí. Jízdy se zúčastnil mimo pozvaných členů správní rady FJB i rakouský ministr obchodu Dr. Anton von Banhans. Účastníci jízdy se stali po návratu z Veselí do Zámostí hosty knížete Schwarzenberga na zámku Hluboká, kde oslavili ukončení výstavby tratí FJB. Za dva dny poté byla trať Budějce - Veselí otevřena. Když uvážíme, že ještě lednu 1874 byla vrchní stavba této trati zhotovena pouze na devíti kilometrech délky a 13 % spodní stavby bylo potřeba ještě dokončit, musíme před tehdejšími pracovníky smeknout. A to jim práci navíc ztěžovaly toho roku neobvykle silné květnové slejváky. Kdyby se tenkrát trať stavěla současnou technikou se současným přístupem, možná bychom slavnostní jízdu na této trati, ovšem s jinými lidmi a jinou soupravou, zažili i my.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8398 Registrován: 1-2007
|
K 8. červnu 1874 - po technicko policejní prohlídce (3.6) a slavnostní jízdě (6.6.) otevřena spojovací dráha Budějovice - Veselí. První vlak do Veselí odjížděl z Budějovic v pondělí ráno v 01:15 h. Cestující jedoucí dále museli ve Veselí přestupovat. Osobní dopravu mezi Budějovicemi a Veselím zpočátku zajišťovaly dva páry smíšených vlaků. Stanice byly propojeny Morseovo elektrickým telegrafem a jednotlivé strážní domky a stanoviště zvonkovými návěstmi. 1984 - v českobudějovickém depu po několika letech dostavěna hala provozního ošetření lokomotiv (POL)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8399 Registrován: 1-2007
|
U budějckýho nádraží, tam kde stála mašinka, Metrostav a další firma zařizují staveniště. Viditelná část z ulice je návoz a umisťování stavebních buněk. Tak už to přece jen vypuklo.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8400 Registrován: 1-2007
|
K 10. červnu 1904 - otevřeny oferty prvního dílu stavebních prací v rámci přestavby (rozšíření) budějovického nádraží. Jednalo se především o zemní práce v ceně 456 000 K. Do veřejné soutěže se přihlásilo 18 firem z nichž pouze jediná, Priesl a Rubricius Budějovice, požadovala zvýšit rozpočet o 5 %. Ostatní firmy slevovaly od 1 % - firma Al. Epstein Vídeň, do 27,1 % - firma Václav a Cyril Marek z Královských Vinohradů. Nakonec po dlouhých diskuzích zakázku v červenci 1904 získal místní stavitel Bohuslav Kebl, který nabízel slevu 22,7% z celkové částky prvního stavebního období. 1916 - mohutná bouřka doprovázená silným větrem a krupobitím měla za následek obrovské škody v lesích na budějovicku. Jen v libničském revíru u Budějovic leželo tisíce padlých stromů, které bylo nutné co nejdříve zpracovat. Na pražskou trať muselo být nasazeno vojsko pro odklízení popadaných stromů. Rozsah polomů byl tak velký, že se vyplatilo vybudovat dvě lesní železnice. Jedna z nich (760 mm) začínala u pražské trati naproti dnešnímu Budvaru, kde z hlavní tratě odbočovala Schwarzenberská vlečka zbudovaná z důvodu nakládky vytěženého dřeva dovezeného tam lesní železnicí z Mojského lesa za Borkem (její délka 6,5 km, parní mašinka Liesel). Lesní drážka měla v oploceném areálu překladiště i remízu. 1942 - Na výzvu ministra dopravy byly 10. června 1942 vypraveny zvláštní vlaky vezoucí poštovní zaměstnance a železničáře z celého Protektorátu do Plzně na manifestaci proti zradě a úkladům z ciziny. Zvláštní vlak tehdy odjel i z Č. Budějovic. V Plzni, ve slavnostně vyzdobené velké dílenské hale, vyslechlo 12 000 účastníků manifestace projev ministra dopravy Kamenického, který odsoudil atentát na zastupujícího říšského protektora, generála policie R. Heydricha. "Železničáři postaví se otevřeně a nekompromisně proti všem rušitelům klidu a míru a stojí v jednom šiku po boku Říše a svého státního presidenta. Válka a hospodářství potřebuje rozjetá kola a ty železničáři nedají zastavit! Železničáři jedou po správné koleji až do úplného vítězství Říše a Nové Evropy!" 1965 - zahájil činnost Školní vůz Jihozápadní dráhy (později Pojízdný kabinet bezpečnosti práce) 2001 - zahájen zkušební provoz "pojízdných úschoven", v síti ČD definitivně ukončen prodej lepenkových jízdenek, k novému jízdnímu řádu byla zastávka Trocnov (zastávka na trati Č. Budějovice – Č. Velenice) přejmenována na Radostice u Trocnova
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8403 Registrován: 1-2007
|
Z přeložky velenické tratě u Hodějc dnes 1 - druhá jižní mostní opěra přeložky tratě nad budoucí D3 leze pomalu nahoru. V pozadí jsou vidět pilíře budoucího gumokolního mostu nad přeloženou tratí. 2 - nový propustek tratě nad roklí s občasnou vodotečí na budoucí přeložce se také pomalu dostává nahoru. 3 - jen Panter z Velenic jede dolu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
-PJ-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 6-2020 |
Vážení přátelé, jak jistě víte, společnost KPT Rail organizuje v sobotu 20.6. Jihočeský miniDen železnice v Týně nad Vltavou. Na této akci má proběhnout křest motorového vozu 811. Jenže dle mých informací tento motorový vůz zatím není schválený pro provoz na českých kolejích. Proto jsem se obrátil na prezidium Federace strojvůdců (FSČR), aby tuto informaci prověřili, zda je pravdivá nebo ne. FSČR už jedno neschválené vozidlo před dvěma lety odhalila. Všichni víte, o co se jednalo. Pokud se potvrdí, že motorový vůz 811 není schválený, bude to pro KPT Rail velmi závažný problém. Nelze vyloučit, že mají všechno v pořádku, ale tato možnost není příliš pravděpodobná. Těšte se! |
|
Bardotka_749
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1996 Registrován: 10-2008 
|
PJ - ještě to napište do vlákna o koridorech, vlečkách, a dalších....
Bardotky - they are back
|
|
-PJ-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2020 |
Proč bych to měl psát tam? Napsal jsem to do jihočeských vláken, protože tam to tématicky zapadá, a protože právě v jižních Čechách byla v minulosti FSČR velmi aktivní. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8406 Registrován: 1-2007
|
K 21. červnu 1854 - po první pokusné jízdě parní lokomotivy po trati koněspřežky z Kerschbaumu do Budějc (18. 6. 1854) provedena druhá pokusná jízda po další části koněspřežky z Lince do Gmundenu. Tentokrát se jednalo o pokusnou jízdu nákladního vlaku s 38 vozy ověřující vhodnost zavedení lokomotivního provozu na úzkém rozchodu. Vlak vyjel z Jižního nádraží v Linci v sedm hodin ráno a do Gmundenu dorazil v pět hodin večer. Zpáteční jízda do Lince byla vykonána o dva dny později. Po získání povolení z Ministerstva obchodu (25. srpna 1854) začala přestavba této části koňky na úzkorozchodný parní provoz, narozdíl od úseku Linec - Budějce, kde se ještě dlouho poté plazili s nákladními vozy koně. Po dobu přestavby existoval na rakouském území zajímavý smíšený koňsko parní provoz, který byl definitivně ukončen v roce 1856 a na trati zůstaly jen lokomotivy, které dostaly jména podle vesnic a městeček v trase (10 lokomotiv s char. 2B, 4 lokomotivy s char. 1C1).
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Strojni_Petr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 1-2016 |
PJ: tobě to moc v hlavě nepálí, co? Od Bardotky749 to byla ironie ... Máš potřebu asi hlásit věci, co? Pokud si byl v Tejně, tak snad ti nepraskla žilka |
|
Bardotka_749
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1997 Registrován: 10-2008
|
Strojni_Petr: přesně tak, jen kolega nepochopil... Pro info - ten motůrek byl pouze politý vínem,stál jako exponát. Ono pokřtít nerovná se jezdit po trati s vozem plným lidí:-) Ale jak praví klasik: hlásit se to musí!
Bardotky - they are back
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8408 Registrován: 1-2007
|
K 23. červnu 1870 - do Vídně lze cestovat vlakem bez přestupu, neboť byl otevřen další úsek dráhy FJB Eggenburg - Vídeň. Ve Vídni zatím na provizorní nádraží. Pro zajímavost - v roce 1870 jelo např. z Budějc do Vídně 5 799 cestujících, z Borovan 429 cestujících, z Hradů 1 271 cestujících. O rok později (1871) to bylo již 15 801, 1 405 a 5 187 cestujících. Opačným směrem z Vídně přijelo do Budějc v roce 1870 11 014 cestujících, (v roce 1871 14 226 cestujících), do Borovan 835, (1 243) cestujících, do Hradů 3 080, (4 780) cestujících. 1988 - skladiště spěšnin v Budějcích končí na původním místě svou činnost z důvodu plánované demolice a výstavby nového. Skladiště spěšnin bylo provizorně přemístěno k rampě na konci koleje č. 207 v nákladovém obvodu. Tenkrát stáhli kalhoty a brod byl ještě daleko. Samotná demolice skladiště spěšnin začala z důvodu stavebních potíží až začátkem listopadu. Původní MTZ a skladiště spěšnin v roce 1972 (oslava Dne železničářů) Zdroj: Třicet let socialistické práce v Jihozápadní dráze (kolektiv autorů 1975)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6107 Registrován: 7-2007 |
BmbČ: Malý dotaz pro znalce. Byly Hrdějovice někdy dříve žst? Dle teréní úpravy, dodnes zřetelné, to vypadá na dvoukolejnou + možná i nějakou tu skladištní. A Šťáhlavy, nz to byly určitě, to si i pamatuji, ale terén by ukazoval i na dopravní kolej. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5605 Registrován: 5-2007 
|
Oldcerry: To samé bych tipoval i v Trocnově. Ve Šťáhlavech byly dokonce koleje tři.Co já pamatuju ,tak na druhé od budovy měla TSS Plzenec odstavené "šroty" a na straně co je budova, byl šturc směrem k Plzenci. A jestli on tam nakonec nebyl kdysi oddíl? (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3184 Registrován: 11-2006 
|
To samé bych tipoval i v Trocnově. Fotka je z roku 1984.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 12-2013 
|
E499001: Dobrá dokumentace A ta vedlejší kolej je šturc nebo staniční kolej v Trocnově? Kde začínala výhybka č.1. od Borovan? Děkuji
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5606 Registrován: 5-2007
|
Lelek...výhybka byla až někde v rovný koleji za obloukem. Bejvalo tam myslím i stavědlo. E499001...tak vidím,že už v roce 1984 ta kolej byla pouze manipulační. Dík za foto. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8409 Registrován: 1-2007
|
Ano, na Velenickém zhlaví stála ruina stavědla v zářezu, a to ještě docela nedávno. Ve směru na Velenice vlevo. Úplně zlikvidováno bylo, tuším, že při PEÚ. Oldcerry: Malý dotaz, složitá odpověď. Tohle nevím, možná, že něco podobného jako budované a nedokončené výhybny ve Vidově nebo v Petříkově na Velenický (Nemanice tenkrát ještě nebyly). Možná i nákladiště... Co jsem viděl, tak všude se udává zastávka. Zastávka Hrdějovice (Hartowitz) byla pro osobní dopravu otevřena 15. května 1895, v říjnu 1942 prodlouženo nástupiště, 1948 postavena čekárna a vybavena nábytkem. 1.10.1952 hláska Hrdějovice přidělena k žst. Hluboká-Zámostí. Možná někdo jiný doplní a bylo by to zajímavé.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 11-2008 
|
Někdy v letech 1995 - 1999 tam stávala odstavena souprava na čištění štěrku, pokud si pamatuji dobře. Na přelomu tisíciletí pak došlo k vytržení výhonky na zhlaví ku Borovanům. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8410 Registrován: 1-2007
|
Ještě něco k Trocnovu (Záluží - Ledenice) podle Pamětní knihy 20. července 1923 - Zastávka Záluží - Ledenice ležící na trati Č. Budějovice – Č. Velenice změněna na zastávku – nákladiště. Zároveň došlo k rozšíření výpravního oprávnění na podej a výdej vozových zásilek rychlozboží a zboží nákladního. Vyloučen podej a výdej vozidel a živých zvířat (později zastávka přeměněna na stanici). 21. května 1935 - Stanice Záluží-Ledenice opět přeměněna na zastávku a nákladiště. Na zhlaví zrušena stanoviště výhybkářů (od roku 1934 budováno nové zabezpečovací zařízení s obsluhou z dopravní kanceláře). září 1938 - Zastávka – nákladiště Záluží-Ledenice přeměněna znovu na stanici. 19. května 1948 - Stanice Záluží-Ledenice na trati Č. Budějovice – Č. Velenice přeměněna na zastávku - nákladiště a dopravně upravena na traťové hradlo. 4. září 1949 - Zastávka - nákladiště Zaluží-Ledenice slavnostně přejmenována na Trocnov. Účetně přidělena k stanici Nová ves u Č. Budějovic A takhle to skončilo
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5607 Registrován: 5-2007
|
.......tam stávala odstavena souprava na čištění štěrku..... To asi ne,maximálně tak nějaký šroty nebo vozy typu Ua s dopravníkem,neboli tato souprava PTO Ahoj Honziku,zdravím z Toužimi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 10-2018 |
Aktualizovány pomůcky GVD |
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 12-2013
|
24.6.2020 Nové Hodějovice Os 8015 754 074 do Českých Velenic
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 11-2008
|
Paveldacicky: Ne, ne.🙂 Stávalo tam něco takového https://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/sukl019.jpg, myslím tím vozy na konci, jen nebyly žluto-sede, ale jen sedo-rezave😁. Byly to jakési vozy s dopravnikovim pásem a délkou tak 2/3 oné koleje, na které stály. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5608 Registrován: 5-2007
|
Qöp No jo na PSE SM-2 č.25 bych skoro i zapomněl.To tam stávalo a pak před zimou ,než napadl první sníh se to vezlo většinou do Volar na sníh. Barvu to mělo šedo zelenou ,pás dopravníkový to nemělo ,jen takovou pohyblivou podlahu složenou z plechových lišt tuším 2,2 m délky. Byly to celkem tři vozy + centrála.Další fotky zde. Mmch. tento stroj (teď už šrot) je kupodivu stále k vidění na traťovce v Plzenci.Stačí vykouknout z okna vlaku ,když se jede okolo. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8411 Registrován: 1-2007
|
Jo, jo SM 2. Ta byla poprvé v roce 1967 použita v budějckém ranžíru k úklidu vypadaného materiálu z vozů. V roce 1987 byla na ranžíru poprvé použita i k úklidu sněhu a přitom za celou zimu tam najezdila téměř 13,5 km. Oldcerry: Ještě k Hrdějovicím. Nedalo mi to a podíval jsem se na fotoletecký snímek z této oblasti z roku 1946 a skutečně, na snímku je vidět budování druhé koleje, zřejmě tedy výhybna. Plac je vidět i pro třetí kolej. Konec války budování nejspíš zastavil, stejně tak jako třeba výhybny v již vzpomenutém Petříkově, výhybny u obce Vidov, nebo třetí koleje v žst. Včelná a další. A ještě k Trocnovu - tam podle fotoleteckého snímku z roku 1962 byly dvě dopravní koleje a třetí poměrně krátká, nejvzdálenější od staniční budovy, byla skladištní ukončená šturcem. lelekhalo: Dneska navečer jela nějaká souprava směrem na Velenice. Kvůli poslanej PHS jsem zahlídl jen střechu posledního osobního vozu. Podle zvuku dieslu, co to táhnul jsem nebyl štont určit, co to bylo za stroj. Nevyblejsknul jsi to náhodou? ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") Mohlo to být okolo půl sedmé, nebo tak nějak.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8412 Registrován: 1-2007
|
Na Velenické na přejezdu pod obcí Nedabyle střet gumokola s vlakem. Řidič osobního auta nehodu nepřežil. ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73607 Registrován: 4-2003
|
Předpokládám, že je to aspoň částečně důvod, proč je grafikon rozmrdanej široko daleko - kromě velenický i z Budějc po Plzeň, Brno i Prahu. Anebo se stalo to, co se dalo čekat a ukazuje se, že se to prostě vyjezdit nedá (neumí)? |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8413 Registrován: 1-2007
|
Stejný přejezd, na kterém došlo v listopadu 2012 ke střetu tehdy necelý měsíc jezdícího nového Pantera 650.001 také s gumokolem a téměř ve stejný čas. Tenkrát mladý řidič auta nezemřel, ale byl z vraku vyproštěn ve velmi vážném stavu. Pantera pak měsíc opravovali. Řidiče nejspíš ještě déle.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2567 Registrován: 12-2007 
|
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/nehoda-zeleznice-vla k-srazka-budejovice.A200626_134105_budejovice-zpravy_mrl![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") <font color="ff0000">T47.011 - 705.911-6</font><font color="000000"></font> Chválkov 30.srpen 2016
|