Diskuse » Železnice » České Budějovice a okolí « předcházející | další »

České Budějovice a okolí

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (35)   
 
Předchozí roky: 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 26. 1. 2020 lelekhalo 60 26. 1. 2020 10:22
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 22. 3. 2020 Trojaz 60 22. 3. 2020 14:16
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 01. 5. 2020 BmbČ 60 01. 5. 2020 23:35
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 26. 5. 2020 BmbČ 60 26. 5. 2020 22:17
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 04. 7. 2020 Bílý_petr 60 04. 7. 2020 17:57
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 14. 8. 2020 BmbČ 60 14. 8. 2020 19:45
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 13. 10. 2020 Maršál 60 13. 10. 2020 10:08
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 16. 11. 2020 1510015 60 16. 11. 2020 22:00
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 15. 1. 2021 Bílý_petr 60 15. 1. 2021 23:01
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 15. 3. 2021 Radar007 60 15. 3. 2021 20:43
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 26. 3. 2021 Felix 60 26. 3. 2021 23:48
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 03. 5. 2021 Paveldacicky 60 03. 5. 2021 12:16
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 18. 6. 2021 lelekhalo 60 18. 6. 2021 20:21
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 30. 7. 2021 lelekhalo 60 30. 7. 2021 17:51
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 03. 9. 2021 vlasak 60 03. 9. 2021 08:02
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 23. 9. 2021 Bílý_petr 60 23. 9. 2021 10:35
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 17. 10. 2021 lelekhalo 60 17. 10. 2021 16:29
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 25. 11. 2021 BmbČ 60 25. 11. 2021 22:34
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 17. 12. 2021 Jaroslav_T 60 17. 12. 2021 19:49
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 29. 1. 2022 BmbČ 60 29. 1. 2022 14:51
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 02. 4. 2022 BmbČ 60 02. 4. 2022 23:48
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 24. 5. 2022 Paveldacicky 60 24. 5. 2022 12:13
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 10. 7. 2022 lelekhalo 60 10. 7. 2022 19:05
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 12. 9. 2022 lelekhalo 60 12. 9. 2022 18:02
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 13. 11. 2022 Bílý_petr 60 13. 11. 2022 18:04
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 24. 2. 2023 Bílý_petr 60 24. 2. 2023 23:18
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 05. 4. 2023 vlasak 60 05. 4. 2023 12:22
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 29. 6. 2023 BmbČ 60 29. 6. 2023 20:54
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 13. 9. 2023 Trojaz 60 13. 9. 2023 14:34
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 16. 12. 2023 Trojaz 60 16. 12. 2023 20:41
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 06. 2. 2024 BmbČ 60 06. 2. 2024 16:09
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 29. 4. 2024 lelekhalo 60 29. 4. 2024 14:01
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 12. 7. 2024 BmbČ 60 12. 7. 2024 18:27
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 24. 11. 2024 Pépa_rákos 60 24. 11. 2024 20:31
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 08. 2. 2025 Bílý_petr 60 08. 2. 2025 00:10
   autor příspěvek
Bílý_petr
Sobota, 08. února 2025 - 00:12:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3371
Registrován: 7-2005
BmbČ:
"Bílý_petr: NMŠZČ. Mění, mění. Kdoví, co bude za dalších 150 let. To už možná bude i dostavěn dvojkolejný IV. železniční koridor až do Lince. [wink]

K drážní plesové sezóně v Budějcích v roce 1899. Dobový tisk píše:
"Opravdu skvostně vydařil se ples českých strojvůdců, pořádaný dne 7. t. m. v Besedě. Výzdoba byla originelní. Chodby, dvorana i vedlejší místnosti ozářeny železničními svítilnami a opatřeny pěknými odznaky. Ve dvoraně přeměněna galerie ve viadukt, přes nějž jela lokomotiva. Kolem plno exotických květin. Také vkusný, veliký taneční pořádek budil pozornost. Návštěva byla přečetná, zábava znamenitá."
Předtím 29. ledna plesali v Německém domě v Budějcích (pozdější "Armáďák") i konduktéři c. k. rakouských státních pod patronací ředitele státních drah v Linci Dr. Hanse Messerklingera. Výtěžek plesu věnován na podporu vdov a sirotků po železničních zřízencích.
Strojvůdci sdružení v Budějcích v německém klubu strojvůdců pořádali tzv.rodinné večery s pestrým a bohatým programem. Jeden z nich pořádaný 21. 1. téhož roku v hotelu International "byl tak hojně navštíven, že stávající prostory nestačily pojmout příchozí..." [vypravci]"

To ještě ajnboňáci něco znamenali [vypravci][masinka]
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)

fotogalerie 4. koridoru
Čínskej
Sobota, 08. února 2025 - 12:08:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2215
Registrován: 3-2012
Kudy to tenkrát z toho Wartbergu vedlo - jako na Mathausen nějak?
Dodnes má trať přes Summerau km 0 ve Valentinu, nikoli Linci, jak by mohlo vypadat (konec je v ČB). V Mauthausenu se na současné trati láme kilometráž, ve Wartbergu též.
Dodnes je též kilometráž s počátkem ve Valentinu a koncem v Tarvisiu (a dále do Lublaně a Terstu) "cik-cak" přes Alpy, jak je v mapce od BmbČ (9485). Jedná se první trať přes Alpy a je to jediné spojení bez (dlouhého) tunelu. Proto mimo Linec, na jihu třeba mimo Klagenfurt. Úsek Tarvisio - Jesenice je dnes cyklostezka. Jednu dobu se to dokonce uvádělo jako hlavní trať Praha - Terst...
BmbČ
Sobota, 08. února 2025 - 19:18:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9490
Registrován: 1-2007
Čínskej: zajímavé. [ok]
Zajímavostí je snad i skutečnost, že některé budějcké strojní a vlakové čety začaly po vybudování centrální výtopny v Budějcích jezdit přes St. Valetin až do Kleinreiflingu, a to už byla pěkná štreka, bezmála 200 km. [blush]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej
Pondělí, 10. února 2025 - 20:13:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2217
Registrován: 3-2012
některé budějcké strojní a vlakové čety začaly po vybudování centrální výtopny v Budějcích jezdit přes St. Valetin až do Kleinreiflingu
Též zajímavé... [ok]
BmbČ
Pondělí, 10. února 2025 - 21:53:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9492
Registrován: 1-2007
Čínskej: Dík a ještě tedy trošku podrobněji. [wink] Po zrušení budějckého ředitelství státních drah došlo od 1.1.1887 k přerozdělení působnosti sekcí pro udržování tratí. Trať z Budějc do St. Valentina udržovaly dvě sekce - Budweis I a Gaisbach a patřily pod ředitelství státních drah v Praze. Někdy se uvádí, že tento úsek tratě patřil pod linecké ředitelství, ale to nastalo až při další změně později. Počet sekcí a jejich působnost se celkem často měnily. [vypravci]
ŘeditelstvíSekce pro udržování tratěPřidělený úsek tratěDélka [km]
JednotlivěCelkem
K.k. E.B.D. PragBudweis IBudweis (excl.) – Vessely (excl.)36,977,9
Bahnhof Budweis1,7
Umlovitz (incl.) – Budweis (excl.)39,3
GaisbachSt. Valentin (excl.) – Umlovitz (excl.)79,479,4
K.k. E.B.D. PilsenBudweis IIBudweis (excl.) – Protivin (incl.)37,275,6
Protivin (excl.) – Čimelic (incl.)38,4
Budweis IIIGmünd (excl.) – Budweis (excl.)47,647,6
PřibramČimelic (excl.) – Zdic63,963,9
PürglitzBeraun – Rakonitz42,742,7
K.k. E.B.D. WienEggenburgAbsdorf (excl.) – Wappoltenreith (incl.)64,964,9
GmündWappoltenreith (excl.) – Gmünd (incl.)54,754,7

A ještě rozdělení výtopen. [masinka] Po zrušení budějckého ředitelství státních drah došlo v Budějcích i k přerozdělení působnosti výtopny. Ta se tehdy rozdělila na samostatné výtopny Budweis I a Budweis II, každá se samostatným vedením a administrativou, ale musely si v některých věcech smluvně pomáhat. Rozdělení vydrželo až do roku 1919, působnost se měnila.
ŘeditelstvíVýtopnaObvod výtopnyDélka [km]
JednotlivěCelkem
K.k. E.B.D. PragBudweis IIVessely – Budweis – St. Valentin155,5155,5
NuslePrag (Hrabovka) – Vessely (excl.) – Gmünd186,8186,8
K.k. E.B.D. PilsenBudweis IGmünd (excl.) – Pilsen (excl.)185,2185,2
RakonitzRakonitz – Beraun42,7145
Zdic – Protivin (excl.)102,3
K.k. E.B.D. WienWien IIWien KFJB – Gmünd (excl.) Donaulände Klosterneuburg165,2165,2

Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Úterý, 11. února 2025 - 16:22:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6201
Registrován: 5-2007
Pánové, každý z nás viděl Švejka.Tak si pusťte Poslušně hlásím a jukněte na scénu z restaurace v Táboře.Tam to jasně ten nádražník hlásí,že vlak směr Veselí Mezimostí,České Budějovice,Horní Dvořiště, Vídeň připraven k odjezdu.Nebo tak nějak.
BmbČ
Úterý, 11. února 2025 - 22:11:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9493
Registrován: 1-2007
Pavle, nic bych za to nedal, [nene] že ten hlášený vlak ve Veselí dělili na Vídeň a na Linec. No a nádražník si to zjednodušil a shrnul hlášení do jedné věty. [proud]
Ale kdoví, jak hlášení ve skutečnosti probíhalo. Fim je film. [andel]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
lelekhalo
Středa, 12. února 2025 - 19:25:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 629
Registrován: 12-2013
Zdravím,
R 321 Silva Nortica Praha hl.n.- Wien FJB odklonem přes České Budějovice, dokonce se se tu už mnohokrát objevily tady na trati 199 na rychlíkách také elektrické lokomotivy řady 380, když byly odklony
V čele vlaků do Českých Velenic Eso řady 362 112-5
Foceno u zastávky Radostice u Trocnova dne 12.2.2025


(Příspěvek byl editován uživatelem lelekhalo.)
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869




Neděle, 16. února 2025 - 10:49:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23313
Registrován: 1-2006
Z UNL do ČB jede 5 kolo 388 [fotic]

Aktuel před Kralupama ...
ICQ 191300062
BmbČ
Pondělí, 17. února 2025 - 21:09:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9496
Registrován: 1-2007
DÚ zveřejnil aktualizovaný seznam provozovaných vleček k 10.2.2025. Budějcký vlečky jsou beze změn. Od minulého vydání v červnu loňského roku žádná zrušená. [vypravci] Že se na některých 20 let, možná i víc, nehnulo ani kolo, nevadí. [nene] Zatím poslední zrušenou budějckou vlečkou byla vlečka do místních papíren (31. 12. 2022). Předpokládám, že další vlečky (býv. Palstav a Plynárna) budou nejspíš sneseny při stavbě podjezdu pod ranžírem a stavbě parkovacího domu. [auto] Vizualizaci tohoto prostoru s nimi nepočítá. Plynárna je úplně k hounu, tam už dávno na kratičké koleji chcípnul pes, na býv. vlečce Palstav, dnes KB Blok, by se dalo ještě něco vykouzlit. [wink] Ale to by musel přijít kouzelník. [proud]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ
Středa, 26. února 2025 - 22:35:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9501
Registrován: 1-2007
Po osmé večerní ve směru z Budějc na Velenice něco bublalo jako beztlumičová Barča. [coze] To už tu dlouho nebylo slyšet. [blush] Neviděl jsem. Tma jako v [zadnice] a PHS k tomu. [sad]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Středa, 26. února 2025 - 22:46:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5639
Registrován: 4-2004
Ad Bmbč: 751.335 na výletě do Nových Hradů a zpět do Jihlavy.
Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…
Plzeňští strojvůdci - popisy, rady, návody a fotogalerie
BmbČ
Čtvrtek, 27. února 2025 - 14:40:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9502
Registrován: 1-2007
Tak přece jen. Díky za info. [ok]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ
Pátek, 28. února 2025 - 21:40:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9503
Registrován: 1-2007
Nikdo nic nepíše, tak malá statistika, jak bylo v Budějcích na dráze před padesáti lety. [andel] Údaje vybrány z RHČ za rok 1975 [vypravci] V závorce je uveden rok 1974. Kdo má možnost, může některé údaje porovnat s dneškem. [happy]

Prodej lepenkových jízdenek - 1 014 002 ks (1 007 814 ks)
Psané jízdenky vnitro - 69 316 ks (65 093 ks)
Psané jízdenky mezinár. - 1 255 ks (1 145 ks)
Místenek vnitro - 7 953 ks (4 544 ks)
Místenek mezinár. - 793 ks, (702 ks)

Počet výchozích nákl. vlaků - 16 832, (16 081)
z toho vlaků včas - 11 134, (9 710)
Počet končících nákl. vlaků - 16 727 (15 883)
z toho vlaků včas - 9 797, (8 811)
Počet výchozích os. vlaků - 18 659, (18 641)
z toho vlaků včas - 18 332, (18 122)
Počet končících os. vlaků - 19 049, (19 139)
z toho vlaků včas - 17 953, (17 580)

Nakládka - 369 411 tun, z toho 40 923 kusového zboží (363 509 tun, 39 057 tun)
Vykládka - 1 469 860 tun, z toho 48 629 tun kusových zásilek (1 426 279 tun, 47 569 tun)

Nehody kategorie A - 1 Kájov (žádná)
Nehody kategorie B - žádná (2, 1 cizí vinou)
Pracovní zmetky celkem - 80 (99)
Poškozeno lokomotiv - 9 (7)
Poškozeno vozů - 124, (156)
Způsobená škoda (Kčs) - 45 220, (77 749)
Počet prac. úrazů - 14 (19) žádný těžký ani smrtelný

Počet pracovníků stanice v roce 1975 celkem - 890, skut. 805, chybí 85
z toho vlakové čety - 194, skut. 171, chybí 23
posun - 185, skut. 139, chybí 46
Limit přesčasové práce 560 hodin byl v roce 1975 překročen u 69 pracovníků zejména u vlakvedoucích nákl. vlaků a průvodčích nákl. vlaků, u mnohých o více než 100 %.
Průměrná mzda v roce 1975 vzrostla oproti roku 1974 u pracovníka stanice o 4,4 %, u vlakových čet o 4,6 %, u posunovačů 10,9 %. Průměrná mzda činila u vlakových čet 3 162 Kčs, u posunu 3 208 Kčs. Dosažená průměrná mzda na jednoho pracovníka včetně podílů činila 2 640 Kčs. Průměrný republikový plat byl v roce 1975 2 313 Kčs. [vypravci]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Sobota, 01. března 2025 - 20:01:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5247
Registrován: 12-2020
Zajímavá čísla. Díky.
Neděle, 02. března 2025 - 10:29:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 730
Registrován: 8-2010
No to byla jína síla železniční dopravy a přepravy. Otec dlouhá léta vozil manipuláky s Bugatkou 556 0506. Jako malý kluk jsem se něco navozil v Nové Vsi....

(Příspěvek byl editován uživatelem herkules2016l.)
herkules2016l
Středa, 05. března 2025 - 00:44:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3520
Registrován: 8-2008
704.015

České Budějovice 10.6.2008


Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/


Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/

..............................................................
lelekhalo
Pátek, 07. března 2025 - 19:37:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 630
Registrován: 12-2013
242 260-8- ŽST České Velenice- Mn do Českých Budějovic

T478.1002- Depo České Budějovice

Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869




lelekhalo
Neděle, 09. března 2025 - 20:18:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 631
Registrován: 12-2013
Po stopách koněspřežky na česko-rakouských hranicích u Dolního Dvořiště
Vysoké náspy, hluboké zářezy a ostatní stavby v dobách Gerstnera gigantické dílo
Stezka Koňská dráha

Česko-rakouská hranice- zbytky hraničního mostů
Česká strana

Rakouská strana

Část původní koněspřežné dráhy v Čechách
Vysoký násep

Zbytky strážního domků

Původní koněspřežná dráha

Zbytek mostních pilířů


Jinak od ŽST Rybník a dál k hranicím k této stezce Koňské dráhy jsou vidět jak u nádraží tak i v loukách a pastvinách zbytky náspů a hlubokých zářezů. Hluboké zářezy jsou i v lese.

(Příspěvek byl editován uživatelem lelekhalo.)
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869




Pondělí, 10. března 2025 - 07:28:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5317
Registrován: 12-2020
Loni jsem to šel od Rybníka do Summerau a mohu doporučit. Moc pěkná místa tam jsou[ok]
Ajznbony
Pondělí, 10. března 2025 - 13:10:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 7-2011
Hodně toho je i mezi Suchdolem a Rybníkem, je to sice hůř prostupné než úsek od Rybníka k SH, ale zbytků mostů je tam dost, pět původně dřevěných a dva klenuté. Včetně nejvyššího mostu, teď nevím jestli na českém území nebo celkově.
BmbČ
Pondělí, 10. března 2025 - 18:57:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9506
Registrován: 1-2007
lelekhalo: Pěkná procházka a vzpomínka na doby minulé. [ok]
Ajznbony: Bylo by zajímavé zjistit, který koňkomost byl v celé trase nejvyšší. Nejdelší dřevěný koňkomost, než se poměrně brzy začal propadat a bortit, byl v Budějcích a byl ještě delší, než most přes Dunaj v Linci. [coze] Udává se, že byl ve své době snad nejdelším mostem nejen v Království českém, ale i v celém Rakousku. [blush]
Kdo by to řekl, že v takové větší vsi, jako jsou Budějce, mohlo něco takového být? [proud]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pondělí, 10. března 2025 - 19:17:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5336
Registrován: 12-2020
Který byl nejvyšší nevím, ale na našem území možná ten kousek před hranicí. Na rakouském úseku do Summerau asi Velký Edlbrucký viz foto zde
BmbČ
Pondělí, 10. března 2025 - 20:11:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9507
Registrován: 1-2007
J.M.: Tohle je také pěkný kousek. [ok] To asi cestujícím musela pěkně cvakat [zadnice]ka, když přes tak vysoké stavby přejížděli. Ale největší cvakot musel být slyšet 18. 6. 1854 při zkušební jízdě s jedenáctitunovou parní lokomotivou po chatrném svršku koňky, za kterou byl přivěšený vůz s topivem a osobní vůz se šesti vlivnými osobami. Vždyť také po ukončení jízdy v Budějcích současník napsal:
"Mezi příchozími, kteříž tuto cestu s pravým pohrdáním smrti podnikli... V hostinci U zlatého slunce zotavili se zmužilí cestovníci z předešlých nebezpečenství a strachů, při čemž na zdar nového podniku četné přípitky proneseny..." [vypravci] Dojeli tedy dobře, Wenzel Günther lokomotivu ukočíroval a v ten den panovala spokojenost, která však neměla dlouhého trvání. [uhoh]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ
Pondělí, 10. března 2025 - 21:45:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9508
Registrován: 1-2007
Když už jsme u té koňky, tak jsem ještě vyhrabal mašiny (rozchod 1106 mm) vyrobené v letech 1854 – 1856, které nahradily na rakouském území koňský provoz v úseku Linz Südbahnhof - Gmunden-Traundorf. Zajímavostí je, že tam krátce existoval smíšený provoz, kdy po trati jezdily jak lokomotivy, tak klusali koně. 1. 9. 1856 došlo k definitivnímu ukončení koňského provozu na celé trati, ale z Lince do Budějc byli koně pro dopravu osob a nákladu využíváni ještě čtvrt století poté. [andel]

1. sl. - č. lok. u Prv. žel. spol., 2. sl. - jméno lok., 3. sl. - charakteristika, 4. sl. - přetlak páry, 5. sl. - hmotnost lok. ve službě, 6. sl. - hmotnost lok. adhezní, 7. sl. - tovární výr. č.
1Linz**2B m2 t6,7117128
2Wels2B m2 t6,7117129
3Lambach2B m2 t6,7117130
4Gmunden***2B m2 t6,7117131
5Roitham2B m2 t6,7117132
6Traunfall2B m2 t6,7117133
7Engelhof2B m2 t6,7117134
8Laakirchen2B m2 t6,7117135
9Ischl2B m2 t6,7117136
10Obersee2B m2 t6,7117137
11Marchtrenk1C1 m2 t6,71813146
12Neubau1C1 m2 t6,71813147
13Maxlhaid1C1 m2 t6,71813148
14Zizlau1C1 m2 t6,71813149

** první parní lokomotiva, která přijela po trati koněspřežky do Budějc 18. 6. 1854
*** rakouský muzejní exponát (Südbahnmuseum Mürzzuschlag)
lokomotivy čísel 1 – 10 určeny pro osobní dopravu, 11 – 14 pro nákladní dopravu
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pondělí, 10. března 2025 - 21:58:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1637
Registrován: 12-2006
Koňka je velmi zajímavé dílo a i po těch letech má své neuvěřitelné kouzlo. V roce 2012 jsme šli z Pšenice do Summerau ve stopě koňky a jednoznačně nejzajímavější úsek je ten český. Udělal jsem z toho knížku, kdyby někdo chtěl, rád zapůjčím.
Svojí mamku jsem tenkrát poprosil o kresby, které přikládám spolu s koláčovou stanicí a klenutým mostkem, který se nachází nedaleko Kerschbaum.


Pondělí, 10. března 2025 - 22:12:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1638
Registrován: 12-2006
V roce 2012 šlo dojet autem "po kolejích" na první perón [proud]

BmbČ
Pondělí, 10. března 2025 - 23:55:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9509
Registrován: 1-2007
Trojaz: Unikátní záběr. [ok] Tohle se desítky let nebude opakovat.
Ale teď je to jasný. [proud] Proto tenkrát nádražním rozhlasem probíhalo hlášení, aby cestující využili NAD a nedobývali se na řidiče na 1. nástupišti v očekávání, že budou přistavena další vozidla. [coze]

Mostek koňky je jako z nějaké pohádky. [ok] Jen tančící víly a koník Pferdík tam chybí. [wink]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej
Úterý, 11. března 2025 - 12:02:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2220
Registrován: 3-2012
lelekhalo:
Vysoké náspy, hluboké zářezy a ostatní stavby v dobách Gerstnera gigantické dílo
Trochu tě opravím, spíš doplním. Doby Gerstnera (Gerstnerů) to sice byly, ale po něm toho na procházení mnoho nezbylo, protože se to většinově dá projet vlakem...
To, co se dnes dá projít je dílo Mathiase Schönerera.

J.M.:
Na rakouském úseku do Summerau asi Velký Edlbrucký
Udává se jako nejvyšší most na celé trati, nejvyšší dřevěný byl určitě (https://mapy.cz/s/mupezulaje). Nejvyšší kamenný by měl být Velký Waldburský (https://mapy.cz/s/hozofaheba).

Loni jsem to šel od Rybníka do Summerau a mohu doporučit. Moc pěkná místa tam jsou[ok]
A my to šli přesně obráceně... [wink][ok] Je to ale celodenní štreka pro zdatné chodce, dohromady se ujde skoro 25km. A po cestě v Kerschbaumu (svého času nejvýše položená stanice na světě [pozor]) se dá i občerstvit... [jidlo] Též doporučuju a doporučuju i pokračování ze Summerau do Freistadtu a dále...
lelekhalo
Úterý, 11. března 2025 - 20:45:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 632
Registrován: 12-2013
Zdravím, Děkuji všem za info
BmbČ: Děkuji. Opravdu to byla pěkná procházka, slunce svítilo.
Čínskej: Děkuji za doplnění. Gerstner už tehdy počítal do budoucna, že by se objevily (parní stroje) nebo-li parní lokomotivy. To je pravda na českém území je těch krátkých úseků původní koněspřežky minimální, zbytek té koněspřežky s tratí splynul.
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869




Úterý, 11. března 2025 - 21:04:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 64
Registrován: 11-2005
Dneska odpoledne jsem viděl v areálu teplárny na Okružní stát světle zelený osobní vagón firmy FlixTrain ... Nevíte někdo co to je za akci?
Úterý, 11. března 2025 - 21:30:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1980
Registrován: 6-2010
Honza_k: Řekl bych, že byl na lakování v 4rail.
Šumavské lokálky

Úterý, 11. března 2025 - 21:56:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1639
Registrován: 12-2006
BmbČ: Je to jak říkáš, odvezl jsem všechny cestující rychlíku do Brna [lol]

Honza k: A hned za ním je M262-0180
Úterý, 11. března 2025 - 21:59:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1640
Registrován: 12-2006

Středa, 12. března 2025 - 10:41:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 65
Registrován: 11-2005
BmbČ, Čínskej: Kudy vedla stará trať z Wartbergu do St. Valentinu je krásně vidět tady:
DORIS - Historische Landkarten
Čínskej
Středa, 12. března 2025 - 12:47:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2223
Registrován: 3-2012
Lelekhalo:
Gerstner už tehdy počítal do budoucna, že by se objevily (parní stroje) nebo-li parní lokomotivy.
I to je všeobecně rozšířený omyl. Gerstner ve své době neznal otočné podvozky a měl strach, aby koně v obloucích vlak utáhli. A navíc se "bál" ztracených spádů. Že se jeho dílo později hodilo k přestavbě na lokomotivní provoz je spíš dílo náhody. Toto vysvětlení mi připadá logičtější, než stavba pro parní provoz o 50 let dříve, než bylo potřeba. Ostatně ztracených spádů se bál i Schönerer. Krásně je to vidět na trasování mezi Summerau a Rybníkem (Suchdolem), kde trať vede prakticky po vrstevnici. Jen už si "dovolil" ostrý oblouky, takže víc kopíroval terén a stavěl tedy levněji...
BmbČ
Středa, 12. března 2025 - 21:05:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9511
Registrován: 1-2007
Honza_k: dík za odkaz. [ok]
Čínskej: I na Gerstnerově velkoryse stavěném úseku měli stavitelé z pražské firmy Bratři Krausové při přestavbě koňky na parní provoz problémy se stabilitou náspů, nasucho zděná kamenná jádra náspů plnila za větších dešťů, nebo jarním tání funkci trativodu. Na některých fotografiích je vidět, že současná kolej jde sice v trase koňky, ale mimo zděné jádro po rozšířeném náspu.
Schönerer se na budování drahých jader vypšouk, podstatně zlevnil stavbu a měl spolu s akcionáři klid. [andel]
Při přestavbě na parní provoz stavitelé i na úseku stavěném Gerstnerem netrvali na dodržení původní trasy, ale tam, kde to bylo možné navrhovali podstatné narovnání trati, tím také její zkrácení, vyšší rychlost, nebo v jiné trase její přiblížení k větším obcím. Vlivní tenkrát nechtěli, občané také ne, a tak to teď máme. [uhoh]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ
Čtvrtek, 13. března 2025 - 22:11:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9512
Registrován: 1-2007
Snad ještě pro zajímavost. [wink] Mathias Schönerer (od prosince 1860 Mathias Ritter von Schönerer) zemřel 30. října 1881 ve věku 74 let. Na dobročinné účely odkázal 100 000 zl. [coze] Byla založena nadace Mathiase Schönerera s tímto základním kapitálem pro podporu rakouských železničářů - bývalých úředníků a služebníků zaniklých drah - k. k. priv. Südbahn, k. k. priv. Kaiser Franz Josef-Bahn a k. k. priv. Kaiserin Elisabeth-Bahn, kteří o finanční podporu doloženou potvrzením o své, bez vlastního zavinění způsobené tísnivé finanční situaci, zažádali. Např. v roce 1903 bylo rozděleno 113 žadatelům, kteří byli bývalými zaměstnanci Dráhy císařovny Alžběty a Dráhy císaře Františka Josefa, 3 950 K (což v průměru na jednoho žadatele odpovídalo v té době přibližně měsíčnímu platu stavebního dělníka v Budějcích).
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ
Čtvrtek, 13. března 2025 - 22:52:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9513
Registrován: 1-2007
A ještě co psaly Jihočeské Listy před 118 lety 13. 3. 1907:
„V neděli dopoledne vzňal se v topírně I na zdejším nádraží dřevěný krov střechy nad pumpou. Oheň byl přispěchavšími sbory hasičskými z nádraží, z města a z Mladého záhy uhašen, zničiv část střechy. Strojní zařízení poškozeno nebylo. Pořádek udržovalo oddělení 28. pěšího pluku“. [vypravci]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej
Neděle, 16. března 2025 - 09:28:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2224
Registrován: 3-2012
BmbČ:
Ano. Kamenná jádra jsem nezmínil. To je asi jedinej Gerstnerův omyl... Ale někdo musel (omylem) dokázat, že "tudy cesta nevede"... [wink]
BmbČ
Neděle, 16. března 2025 - 18:19:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9514
Registrován: 1-2007
Jo, jo, průkopníci nových věcí to nikdy neměli lehké. [nene]
Kamenná jádra by měla spíš nést název štěrková jádra, protože oproti známému vzorovému řezu koněspřežním náspem, kde jsou vidět pěkně srovnané jen celkem velké kameny tvořící téměř zeď, tehdejší stavitelé použili na stavbu jader vše co jim přišlo pod ruku a byl to šutr. [wink] Krásně je to vidět na unikátních fotkách, které pořídil při stavbě Jižní tangety sem přispívající Ajznbony [ok] [ok] [ok] Překop původního náspu se fakt nedělá často.
Jak jsem psal, že současná kolej jde mimo kamenné jádro, tak to se samozřejmě týká jen některých úseků. [andel]
Vzorová jádra.

Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 23. března 2025 - 14:48:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8055
Registrován: 6-2016
https://budejcka.drbna.cz/zpravy/44758-pred-80-lety-se-cilem-spoj eneckych-naletu-stala-jihoceska-nadrazi.html
BmbČ
Neděle, 23. března 2025 - 18:55:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9516
Registrován: 1-2007
Pár dalších fotek k tomu.
Stará staniční budova rozdělená objektem nocležen z roku 1912 sloužila jako kanceláře místní vlakové správy,traťových správ, poté provozního, stroního a přepravního úřadu a nacházelo se tam i zubní ambulatorium. Po válce byly obě části poškozené staré staniční budovy zlikvidovány a zůstal jen objekt nocležen později přeměněný na kanceláře a lékařské ordinace železniční polikliniky.



Pohled na ranžír, v pozadí je vlevo vidět zničenou jižní část staré staniční budovy a silně poškozenou střechu objektu nocležen. Lávka přes ranžír byla po náletu průchozí jen pro silné nátury. Většina lidí tak průchod vzdala.


Současná staniční budova.
Poškozena zejména její jižní část, což způsobilo stavební problémy při nedávné generální rekonstrukci objektu.

Topírna. Velmi zajímavá diskuze ke zničeným, nebo poškozeným lokomotivám zde proběhla v lednu a únoru 2009. [ok]



Edit: ještě jsem si vzpomněl. Krátce po náletu zachytil stav budějovických topíren známý, již zesnulý budějovický fotoreportér Ota Sepp a občas jsou některé jeho dnes již unikátní fotografie zveřejňovány.

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.