Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 11. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 11. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4426 Registrován: 6-2016 |
I ten žabotlam v místě budoucí (snad?) "odbočky Berounka" je pěknej! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 490 Registrován: 7-2017 |
Hezky se na to kouká https://www.youtube.com/watch?v=MyNtet6g3MY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 7-2009 |
Souhlasím. Úžasný dokument ! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4438 Registrován: 6-2016 |
Bobmaster: Pěkný! Docela by mě zajímalo, na kterých ranžírech se to točilo. V té době mi bylo 12 let, takže vím prd... Tipuju Třebovou, Nymburk a úplně bez záruky Kolín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 7-2009 |
Bez pochyb tu vidím Nymburk, Kolín a okolní štreky. Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3535 Registrován: 11-2006 |
V čase 6:40 a dále je kamera zcela nepochybně umístěna na E469.1085. Krásně zachycená atmosféra tehdejší práce na ranžírech.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11513 Registrován: 4-2003 |
Něco z žst. Praha Smíchov:https://www.youtube.com/watch?v=TBrxQfQ4QKU Ani se to tam za těch 65 let moc nezměnilo, jen ty vlaky jsou už trochu jiné . |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26615 Registrován: 5-2002 |
Moc hezký. Si zkouším představit, jak to na nějakém takovém ranžíru fungovalo v noci a ještě k tomu za hnusného počasí. Všude kouř z , jen ty petrolejky... A všechno závislé na manuální zručnosti lidí. Viz některé záběry, které jsou vysloveně kaskadérské. A taky další otázka - kdepa se v té době dal takovýto barevný film vůbec vidět? Napadá mě jen jedna možnost . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 11-2005 |
Režie Evald Šorm - podobně jako u Chytilové šlo o "cvičení" před vážnější a větší prací
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26616 Registrován: 5-2002 |
Petr165: "Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ???" Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 629 Registrován: 10-2005 |
Miram: "Režie Evald Šorm " Aha, tak to spolu s kamerou Jana Špáty vysvětluje mnohé. Krásný dokument jedné z nevýraznějších osobností nové vlny, již zničil normalizační komunistej ksindl. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6038 Registrován: 6-2002 |
McBain: Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín. Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26618 Registrován: 5-2002 |
Vámos: "Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%." Mě jde konkrétně o ty henleiny. Protože pro jejich existenci právě v Kolíně existují určité indicie. A jsem zvědav, jestli se někdy potvrdí nebo vyvrátí. Mimochodem ta "rakouská" mechanika, která se tam několikrát objevuje v detailu, má celkem neobvyklé barvy clon, bych řekl. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6039 Registrován: 6-2002 |
Ale když na to koukám znovu, tak už si tak jist nejsem. Ale vezmu traťovky: 6:26 - Velký Osek - odjezd na Kolín cca tady 6:30 - Poděbrady, směr Velký Osek, před podjezdem (tehdejší) silnice I/11 6:45 - Kolín, most přes Labe, směr Velký Osek u dalších jsem zatím neověřil, zda mé podezření je správné
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6040 Registrován: 6-2002 |
V čase 5:15 a dál je určitě Nymburk. Dnes to tam vypadá trochu jinak, ale 1961 nebo 1963 to přesně souhlasí
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6041 Registrován: 6-2002 |
A ten začátek v titulkách je taky Nymburk
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6042 Registrován: 6-2002 |
Rozvěšování v čase 2:20 a dál s Balmem v pozadí je taky Nymburk pro změnu tady
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6043 Registrován: 6-2002 |
V roce 1963 tam stojí i ty Balmy
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6044 Registrován: 6-2002 |
V čase 7:17 jsou podle mě Choťánky, AB návěstidlo na tomto místě
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6045 Registrován: 6-2002 |
Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá. A asi za šera budou minimálně dvě různé stanice.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26619 Registrován: 5-2002 |
Vámos: "Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá." Pak by to musel být jedině Most. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6046 Registrován: 6-2002 |
Most mě právě taky napadl. Ale nedaří se mi to nějak zaměřit. Ono je blbé, že je to za tmy. Navíc ono se v tom závěru podle mě dost skáče z místa na místo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6047 Registrován: 6-2002 |
Ale Most to asi nebude. Tam to taky nějak nepasuje.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5711 Registrován: 5-2007 |
Kdysi něco podobného natočil i Filip Renč. Bylo to o lidech ,co pracují u stavebních vlaků. Film se jmenoval Zapadákov. Jednou jsem ho měl ke shlédnutí doma na VHS a pak musel vrátit. Tohle kdyby někdo sehnal ,tak bych "platil zlatem". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 10-2020 |
záběry pěkné, jak ranžíry tak i žel.voj. Ale ještě lepší by byly ty originály, tohle je sestříhanej jen velice stručnej vejcuc.... Hezká je uprostřed snímku Dvojka, co jede z depa na Mn do MB, PT? Zatím čeká u Se..., než kremák 44 nebo 62 rozkoulí lajnu uhlí, aby pak jela na 109-110 a do odjezdovejch na vlak.....a za půl(?) hodiny na dalším záběru už odjíždí směr 110 a na trať. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 10-2020 |
Stávka 2020 a 1919 V Italsku už mají za sebou 14 hodin stávky tří dopravců, která za 10 hodin končí. Stávkuje Trenitalia, Italotreno a Trenord. Už od jara tam mají nouzový stav, ten nyní máme i u nás. Jak by na podobnou stávku reagovala nyní vláda pražská? Před 102 lety se mzdy nejen na železnici vyplácely dopředu. Lednovou mzdu 1919 tedy zaměstnanci KBD dostali už koncem prosince 1918. V lednu české vojsko okupovalo Slovensko a uzavřelo hranice, takže mzdy na únor se sem z Budapešti nedostaly. Ale z Prahy je také neposlali. Když pak zaměstnancům KBD doma brečely děti hladem, vyhlásili stávku. Příkaz z Prahy zněl: stávku zlomit vojskem. Ale generál Rossi, vrchní velitel čs. vojsk, ho odmítl splnit a nedovolil to ani svým podřízeným. Jako Ital byl přesvědčen o tom, že právo na stávku je demokratickým právem každého občana. O stávkujících se vyjádřil, že: jejich požadavky jsou spravedlivé. O tomto naši historikové nepíší, pouze se dočteme, že "neschopné italské důstojníky vystřídali Francouzi". |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15247 Registrován: 3-2007 |
A proč by se mělo jako stávkovat, můžete nám sdělit ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 10-2011 |
Kladno Dubí 24.10.2020 Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války. Nová pamětní deska a pod tím je nová mozaika s malým státním znakem. Původní pomník byl na zbořené budově vedle dnešního nádraží a stále se tam dochovala i stará mozaika z prvního pomníku. |
Rambuteau
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 443 Registrován: 9-2006 |
Mipix: "Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války." Kolik zaměstnanců stanice Kladno-Dubí bojovalo na některé z front druhé světové války? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2767 Registrován: 7-2017 |
Rambuteau: "Mipix: "Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války." Kolik zaměstnanců stanice Kladno-Dubí bojovalo na některé z front druhé světové války?" Popravení za heydrichiády, oběti koncentráků nebo padlí v Pražském povstání nepadli během druhé světové války? Přečti si text na té desce pořádně: Zemřeli v období německé okupace. O boji na frontě se tam nepíše nic. Ale ani Mipix to takhle nenapsal. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9164 Registrován: 5-2002 |
A 12. září 1944 zahynulo v Dubí v lese u kostela sv. Jána 36 lidí při bombardování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 8-2017 |
Nevím nic o tom, že slovo "padnout" v souvislosti s válkou, nutně znamená, účastnit se bojů na frontě. Tak jak píše Hank. Myslím, že padnul každý člověk, který byl násilně připraven o život v přímém důsledku německé okupace. Stejně tak "zemřít" v období okupace neznamená násilnou smrt. Zemřelo moc lidí, i železničářů, kteří se s okupanty do "křížku" nedostali. Ale je to pouze můj názor. Třeba se mýlím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 10-2020 |
Mladějov 15247 Stávkovat u nás není zvykem, to jen ti Italové a Francouzi jsou furt nespokojení a stávkují pak často. U nás se jen remcá u piva, ale jinak jsme ten nejspokojenější národ – tady všechno funguje perfektně už 102 let..... Škoda, že zítra nebude v TV: daj-li mi medaili či nedaj-li mi medaili......“ za to vítězství nad koronavírem, určitě by to mělo ve světě veliký potlesk, když teď už jsme první nejen v Evropě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 7-2005 |
kdyby někdo řešil nějakého příbuzného padlého při povstání v květnu 1945, doporučil bych fond Ministerstvo železnic 1918-1945, karton 4659 čj.37029 - seznamy za války perzekuovaných zaměstnanců a penzistů ČMD / ČSD, seznamy zaměstnanců zraněných či zemřelých při květnovém povstání (hlášení od jednotlivých řsd, zpětná konfrontace s MD, jmenné seznamy s funkci, umístěním a druhem perzekuce) |
Rambuteau
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 9-2006 |
dědek_hank: "Popravení za heydrichiády, oběti koncentráků nebo padlí v Pražském povstání nepadli během druhé světové války? Přečti si text na té desce pořádně: Zemřeli v období německé okupace. O boji na frontě se tam nepíše nic. Ale ani Mipix to takhle nenapsal." Padnout může jen voják ve válečném střetu, což má svá pravidla a definice. Ostatní násilná smrt - i během války - je zavraždění, umučení, poprava atd. A jestli je tam napsáno zemřeli, tak je to taky dost nepřesně. I za okupace tady většina lidí zemřela jinak než německým násílím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 10-2020 |
Když tak tady čtu o padlých a mrtvých, tak dnešní datum mi připomněl jeden „zločin vlastizrady“, která se také trestala smrtí. Stalo se to někdy před 90 lety na dalekém východě, v ředitelství ČSD Košice. A jelikož vlastizrada byl tehdy velice závažný zločin, nevěděli si s ním v Košicích rady a aby snad něco nepokazili, raději to předali MŽ v Praze. A následovala rozsáhlá korespondence mezi Prahou a Košicemi, jak ten těžký zločin potrestat. Toho zločinu se dopustila manželka výhybkáře, která v dnešní den - 28. října - vyprala prádlo. Tenkrát neměli lidi plné skříně oblečení, možná že děti měly jen jedno lepší oblečení do školy, a protože ve svátek do školy nešly, oblečení jim matka vyprala. Tím se dopustila těžkého zločinu vlastizrady. Znesvětila tím praním nejsvětější svátek v tehdejší republice! A jelikož špiclování a udavačství bylo u nás rozšířeno už za císaře pána, i za TGM, za Hitlera i za Husáka, poslal kdosi bedlivý na ni udání na ředitelství košické. Tím se rozjela úřední mašinérie kolem její vlastizrady. Když před 102 lety vznikalo MŽ a ředitelství, mnohá místa tam zabrali různí „kamarádi kamarádů“, aniž by měli nějaký šajn o železnici. Pak vymýšleli takové blbiny, jako „most přes Labe na trati Nymburk-Jičín“ a další perly... Takže ta vlastizrada od nich aspoň nevyžadovala znalost železnice. A když svůj čas trávili podobnými činnostmi, mnohé odborné věci nutné pro provoz musely čekat a z ředitelství pak chodily na MŽ upomínky o vyřízení .... A tak až po druhé upomínce z Košic konečně schválili zbourání dvou bezcenných boudiček a z vyzískaného materiálu postavení jiné boudy u Beskidského tunelu. Žádost vyřídili přesně za rok + 2 měsíce + 2 týdny !!! I takovéto malicherné prkotiny musela schvalovat PRAHA, aby vykázala nějakou svou činnost a důležitost ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9176 Registrován: 5-2002 |
Padlý voják padne za vlast. Na jednom hřbitově jsem si přečetl - Padl v Srbsku v srpnu 1914 za vlast (tedy za kterou?). Pak tu máme válečné vdovy na Hlučínsku, jejichž manželé padli v silách wehrmachtu a berou dodnes státní vdovský důchod za padlého vojáka zaslaného Německem do války. Protože je tam poslal stát (pozor tam se mohlo jedna i o Čechy - nebyly to totiž Sudety). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23189 Registrován: 5-2002 |
csik: Nějak si protiřečíš... Tak jak to tedy bylo: v Košicích si "nevěděli" rady a tak to alibisticky poslali nahoru, nebo to Praha opravdu musela schvalovat? Zatím to totiž vypadá, že dokazovat něco si tu musíš leda Ty...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2778 Registrován: 7-2017 |
Hajnej 23189: Zdá se, že jeden trollující multinick se probudil z hibernace... |
remington
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 9-2019 |
trollující multinick Že bych se ve svém odhadu, kdo se pod csikem (Csíkem? ) skrývá, nemýlil? Celkem známé jméno jednoho vousatého badatele? Pokud ano, o to větší škoda je, že mrhá svým evidentně dostatečným volným časem vytvářením a tapetováním takových krávovin. Nebo nevím, co chtěl básník sdělit třeba svým posledním příspěvkem tady? Že pragocentrismus a dosazování kamarádíčků do funkcí má u nás hlubokou tradici? Tak jo, asi má, a ať má. Nevím proč je třeba to teď zmiňovat, nálepkovat to tou vlastizradou a podávat to s takovou tunou balastu a podsunu. Ale asi to tak "csik" cítí a potřebuje vyventilovat. Tak jsme se my hloupí "dovzdělali" v něčem, co asi strašně potřebujeme znát z historie železnic, a jdeme dál? Já bych jen snažně prosil, aby podobní autoři svůj čas a vlastnictví hlubokosáhlých archiválií spíš využil jinak, např. nějakým zajímavějším a asi i obecně přínosnějším tématem. |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 10-2002 |
Hank, remington, Hajnej: Jojo, přesně tak. Csik je určitě 1.třída, M260.0, pšm, Kniha a mnoho dalších, které si teď narychlo nevybavím
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 4-2020 |
Dobrý den, nevěděl by někdo, kdy byla na síti StEG zavedena současná kilometráž? Jde mi o to, že trať z České Třebové do Prahy je kilometrována po tratích SteG z Vídně. Ale úsek ČT - Praha byl zprovozněn nejdřív. To znamená, že současná kilometráž se na něj musela dostat až někdy dodatečně? Neví někdo jak to bylo? Předem děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2785 Registrován: 7-2017 |
Trať Česká Třebová - Praha vznikla v r. 1845, StEG v r. 1855. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 4-2020 |
dědek hank: Děkuju To je fakt. Ale vzhledem k tomu, že trať z Hevlína přes Střelice do Brna, po které je současná kilometráž vedena, vznikla až někdy kolem roku 1870, tak současná kilometráž se na trať musela dostat až ještě později. A já nemůžu nikde zjistit, kdy to bylo a proč se vlastě ta kilometráž předělávala (pokud tam před tím nějaká byla) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 696 Registrován: 5-2013 |
Metrická soustava byla v Rakousku zavedena až zákonem z roku 1871 s platností od roku 1876. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 10-2020 |
Ještě že jsem ve středu nepral prádlo, hned by to na mne hank a perner nabonzovali... ale hezky nám tady hoši ukázali, že se to bonzování dědilo z generace na generaci, až do třetího tisíciletí.... Železnice je natolik rozmanitý obor, že žádný autor nemůže vyhovět zájmům všech čtenářů, a to co pro rem.. je „přínosné“, to 20 jiných nazve kokotinou. V archivech je mnoho zajímavých věcí, a možná někomu vadí, že ta historie, kterou si kdysi nastudoval z cenzurované literatury vypadá pak v dokumentech jinak.....a ta cenzura nebyla jen za komoušů, ale pokračuje dál....v textu o „bani Lucii“ autor vynechal z historie ř.Koš přeběhnutí našich dvou pluků k bolševikům, a že tomu vpádu bolševiků na Slovensko předcházel náš vpád do Miškovce mu v textu taky chybí. Holt Maďaři svou vlast bránili proti vpádu nepřátel (nejsou jak my 1938... 48... 68...) a nebýt toho ultimáta z Paříže, hnali by nás možná až ke kobyle na Końským trhu.... Za tu krátkou dobu, co byl Miškolc náš, vydalo MŽ „Seznam stanic ČSD“ .....a po čase pak chodily na MŽ stížnosti, že je seznam značně nepřehledný, že obsahuje moc stanic, které už „naše nejsou a asi už nikdy naše nebudou“. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 4-2020 |
K.A.F.: Děkuji, to jsem nevěděl To bude ono |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 8-2017 |
Jak to bylo před rokem 90 se současnými zastávkami Somotor a Čerhov na trati Košice - Čierna nad Tisou? Byly to regulérní nádraží, nebo jen nějaký výhybny s pár kusými kolejemi? Díky za odpověď.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 1-2014 |
Somotor i Čerhov, hláska nz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 8-2017 |
Takže už tenkrát byly něco jako Važec, jen s návěstidly a spojkami?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 2-2019 |
Hezký den poradil by někdo kde mám zjistit počet lokomotiv řady 229 u jednotlivých ředitelstvích c.k. státních drah od roku 1902 až do roku 1918? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2816 Registrován: 7-2017 |
krasin456 10: No, není to sice primární zdroj, ale zato to mám po ruce hned. Je to stav k 1. 6. 1914 a je to ze Stockklausnera. Praha 38, Vídeň 19, Krakov 18, Innsbruck 14, Terst 14, Linec 13, Plzeň 10, ředitelství pro bývalou KFNB 10, ředitelství pro bývalou BNB 8, ředitelství pro bývalou ÖNWB 8, ředitelství pro bývalou StEG 7, Villach 2. Celkem k datu 162 ks. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 2-2019 |
dědek_hank: Kdyby ten seznam byl víc rozšířen o jednotlivé výtopny a které stoje řady 229 byli ve těch výtopnách rozmístěny tak by to bylo úplně perfektní. Ale i tak děkuji za takovou informaci."krasin456 10: No, není to sice primární zdroj, ale zato to mám po ruce hned. Je to stav k 1. 6. 1914 a je to ze Stockklausnera. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 7-2017 |
Hanku, dle součtu to vychází na 161 ks. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2819 Registrován: 7-2017 |
22michal: "Hanku, dle součtu to vychází na 161 ks." Omlouvám se za chybu, Vídeň má být správně 20 ks. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8527 Registrován: 1-2007 |
krasin456: zkuste se po Stockklausnerově knize poptat. Jsou v ní uvedeny konkrétní výtopny nejen s touto lokomotivní řadou k 30.6.1914. Johann Stockklausner Dampfbetrieb in Alt-Österreich 1837 - 1918 (Verlag Josef Otto Slezak, Wien 1979)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3182 Registrován: 7-2005 |
loko ř.229 u ředitelství BNB podle zpráv o činnosti z let 1909-13 - první přišla už v roce 1910 od ředitelství Praha, v dalším roce už přišly dvě nové. V roce 1912 opět předalo dvě ředitelství Praha, v roce 1913 jedna od ředitelství Villach..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2822 Registrován: 7-2017 |
krasin456: "dědek_hank: "krasin456 10: No, není to sice primární zdroj, ale zato to mám po ruce hned. Je to stav k 1. 6. 1914 a je to ze Stockklausnera. "Kdyby ten seznam byl víc rozšířen o jednotlivé výtopny a které stoje řady 229 byli ve těch výtopnách rozmístěny tak by to bylo úplně perfektní. Ale i tak děkuji za takovou informaci." Stocklausner uvádí i výtopny, ale chtěls direkce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2823 Registrován: 7-2017 |
Prostřední sloupec jsou direkce, vpravo výtopny. Ty tři ohvězdičkované jsou lokomotivy kkStB přidělené natrvalo pro provoz zajišťovaný kkStB na soukromé dráze. (Valsuganabahn? Jižní Tyrolsko tehdy ještě patřilo do habsburské monarchie.). Ještě ISBN toho Stockklausnera: 3-900134-41-3. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3183 Registrován: 7-2005 |
zpráva o činnosti řsd Praha za rok 1904 uvádí, že v jejím obvodu se objevila pro nákladní dopravu lokomotiva řady 229 (všeobecné konstatování bez počtu či bližšího určení) k 1.1.1913 má řsd Praha - 9x Nusle, 4x Louny, 5x Podmokly, 8x Rakovník, 6x Tábor |