Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 20. 05. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 20. 05. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7352 Registrován: 8-2003 |
Tak jasně, tady se projevují zásadní rozdíly mezi velkou zemí a malou. Pro velkou je přeshraniční doprava jen jakýsi doplněk, pro malou dost zásadní věc. Když si uvědomíme, že železniční trasa je bez nadsázky tak efektivní, jak efektivní je její nejslabší článek, nevyplývá nám z toho nic dobrého. Škoda, a to by u hranice u severních i západních Čech stačilo jen nějakých 20 - 30 km novostaveb, ale holt i v Německu platí, že novostavba pouze pro frekventovanou VRT, jinak maximálně rekonstrukce ve stávající stopě. Na druhou stranu, podobné zkušennosti s německou stranou mají na více místech, třeba Rakušané u Kufsteinu.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Neregistrovaný host 88.153.7.80 |
bkp: Cesku urcite nikdo nebrání v tom, aby si zdvojkolejnilo a zmodernizovalo ku pr. úsek Plzen-Domazlice treba na 230 km/h. Úsek je pomerne krátký, v lehkém a ne v tak zalidneném terénu. V zeleznicní osobní doprave je to v podstate tak, ze nabídka táhne poptávku. Tam, kde není (témer) zádná efektivní nabídka, je tezko generovat poptávku. Abych tu myslenku bkp rozvinul: Kdyby tady taková výkonná trat mezi Plzní a Domazlicemi byla, stal by se potom tím nejslabsím clánkem mezi Prahou a Mnichovem / Frankfurtem automaticky úsek mezi Furthem a Domazlicemi a Schwandorf se svými jednokolejkami a s úvratí do Mnichova. To by primelo Nemce jednat. Belgicani jako obyvatelé tranzitní zeme nelenili a mají VRT z Kolína n. R. pres Brusel do Paríze s odbockou v Lille do Londýna a jeste z Paríze do Amsterodamu pres Brusel. Bylo by hezké, kdyby EU na Plzen-Domazlice prispela, ale to by nemusela být zádná kategorická podmínka. Za peníze, které se vydaly na optimalizaci z Plzne do Chebu, myslím, by tady uz dnez ta VRT z Plzne do Domazlic mohla být. (Nic proti Chebu, kdyz uz ta trat tady je. Tam se ovsem taky uvazovalo o odstranení úvrate smerem na Norimberk. Ale jestlize si v Chebu treba radní myslí, ze jim cestující cekající treba hodinu na prípoj na chebském nádrazí pozdvihnou ekonomiku, tak jsou na omylu.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1631 Registrován: 11-2005 |
V případě Belgie je to trochu jinak 1) Protože Brusel je ovládán podle notiček z Paříže, tak VRT v této relaci byla absolutní politická nutnost, přes kterou doslova nejede vlak. 2) Modernizace Brusel - Leuven a VRT Leuven - Liège byl logický krok pro zlepšení silného vnitrostátního spojení a zejména přiblížení zaostalého Liège k ekonomicky aktivnímu Bruselu. 3) Němci si postavili ABS v Vmax 250 km/h, fakticky přidání dalších 2 kolejí ke stávajícím 2, rekonfigurace kolejiště od Köln-Ehrenfeld až po Düren Hbf. Ale ne proto, aby se tam mohly prohánět Thalysy a ICE, ale proto, aby se pomohlo S-Bahnu a silné nákladní dopravě. To, že tam nyní mohou jet THA/ICE až 250 km/h (používá se jen v případě zpoždění), běžná rychlost je 200 km/h, to je jen vedlejší, byť synergický důsledek. 4) VRT Liège - Hergenrath na Vmax 280 km/h, ale prakticky se jezdí 220 km/h byl vybudován pod mocným tlakem Evropské komise, navíc jako jedna z prvních tratí v Evropě vybavená ETCS L2 řešila tzv. dětské nemoci. 5) A co bude dál? Možná Němci po roce 2020 přistaví 3. kolej v úseku Düren Hbf - Aachen Hbf, ale bude to náročné a rychlost to nijak nezvýší. O klasické VRT vedoucí mimo současnou stopu, která by to celé výrazně urychlila se neuvažuje.
Donner au train des idées d'avance...
|
Neregistrovaný host 88.153.7.95 |
Rail2005: Je treba taky videt vypetí belgického státu a zeleznic. Hospodárství Belgie postonává prakticky od konce 60. let min. století, kdy Lutych byl kvúli krizi uhelného a hutnického prúmyslu bankrot. Ke strukturální krizi zejména ve frankofonní Valonii se pridruzila tehdy dekolonizace a pozdeji národnostní spory. Ale presto Belgicani ty VRT postavili, coz znamenalo kvúli rozdílným napájecím systémúm kompletne oddelené VRT-trasy s mnoha mimoúrovnovými krízeními, kratsími tunely, obrími estakádami (ku pr. mezi Herve a Cheneux) a téz prepínání proudu ve velkých uzlech, stále napájených stejnosmerne na 3.000 V. A jedná se o stát, který bychom historicky s jeho strukturou, velikostí a národnostním slozením mohli dost dobre srovnávat s Ceskoslovenskem, ale i s Ceskem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10936 Registrován: 8-2004 |
honzarejpal: Kdyby tady taková výkonná trat mezi Plzní a Domazlicemi byla, stal by se potom tím nejslabsím clánkem mezi Prahou a Mnichovem / Frankfurtem automaticky úsek mezi Furthem a Domazlicemi a Schwandorf se svými jednokolejkami a s úvratí do Mnichova. To by primelo Nemce jednat. Vy jste komik. Ze středních Čech do Děčína vedou čtyři koleje (do Prostředního Žlebu tři); úsek Prostřední Žleb - Pirna je nejslabším článkem. Nějak si nevšímám, že by to přimělo Němce jednat.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7353 Registrován: 8-2003 |
U tý trati z Plzně na západ se podle mého názoru chyba stala v projektu DMB. Náročná novostavba vrcholící zhruba v sedmisetmetrové výšce a prakticky pořádně řešící jen Mnichov nikdy nemůže přinést zásadní užitek nutící německou stranu něco dělat. Na druhou stranu "alternativní" jednoúčelová VRT cca přes Rozvadov nikdy nebyla uvažována tak, aby řešila i nákladní dopravu. Proč to ale nespojit? V parametrech klasické VRT postavit trať překračující hranici třeba někde mezi Bělou pod Radbuzou a Eslarnem, vrcholící cca v pěti stech metrech a uzpůsobená smíšenému provozu do rychlosti 200 km/h. Kromě Mnichova by to řešilo i Norimberk a hlavně osobní i nákladní dopravu. Na Želpage v diskuzi arj uvedl k Dolnímu Dvořišti "dlouhodobě na hranici 4 tisíce aut celkem, z toho 3 tisíce těžkých", no a kvůli tomu a městečku Freistadt třeba na Rakouské straně byla právě zprovozněna stavebně náročná rychlostní silnice s několika tunely, kdy jeden má cca 8 km. Nepochybuji, že stavebně jednodušší trať do Eslarnu by byla o něco více využívaná... Ale zase jsme u toho, jakkoli na silnicích není problém uvažovat o novostavbě/rozsáhlé přeložce silnice nižší třídy, když může být dostatečně vytížená, ale na železnicích je už sto let nějaká (rozsáhlejší) přeložka/novostavba tak nějak z principu tabu, teda až na pár rychlých tratí a to už je teda něco...
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1632 Registrován: 11-2005 |
Už jsem to tu jednou psal, nyní jen stručně, kdyby se ta nová trať Plzeň - Nürnberg natáhla +/- okolo D5/A6, tak Amberg (41.535 obyvatel), který je větší než Allersberg (8.019) a Kinding (2.558) dohromady, získá stejně kvalitní regionální VR spojení. Sekci NUR - údolí Naab udělat čistě pro osobní VR na 350 km/h, přeshraniční úsek údolí Naab - cca Horšovský Týn smíšená pro 200 km/h a dále novostavba až do Plzně na 350 km/h osobní a pro náklady zmodernizovat původní trať na Staňkov a dále do Plzně. Součástí toho natáhnout pouze jednokolejnou trať v parametrech maximálně na 160 km/h (200 pokud to nebude dražší) pro připojení Domažlic (11.127) na VRT u Horšovského Týna.
Donner au train des idées d'avance...
|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7354 Registrován: 8-2003 |
Myslím, že mezi Plzní a Norimberkem je jakákoli jednoúčelová trať nereálná.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
prag
|
|
Neregistrovaný host 193.85.175.214 |
Sicher. A pochybuju i o efektivitě přímýho spojení na Mnichov. Má smysl se snažit maximálně o Vídeň a Dráždeň. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3094 Registrován: 2-2004 |
Bkp: Podpis. Co se týče rakouské dálnice na Dvoriste, ta řeší především silný provoz na Freistadt- a v tom úseku nejezdí 4000 aut denně. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2330 Registrován: 3-2007 |
prag: Co myslíte tou "efektivitou"? Mně přijde, že pokud by do Mnichova dnes vedla normální trať (tj. elektrika, 160 km/h.), jezdí tam víc lidí než do Vídně a Drážďan dohromady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 1-2015 |
V Münchenu je Flugzeugshafen, bohužel ta doprava je tak mizerná, že těch pár lidí, co znám, tak radši startují z Vídně (lety do destinací, kde Praha neposlouží, nebo je let dražší z Prahy než přesun do Vídně/Mnichova po zemi + let) a to jde o lidi ze západních Čech !!! A ten vlak navíc na letiště v Mnichově taky nejede, musí se přesedat na bus a to je dost riskantní kombinace. Zbývá jen IC bus do Mnichova, kterej na letiště jede, kterej je ale docela teuer. A hlavně jaksi nikde nestaví, takže ze západu čech je do Mnichova horší spojení než z Prahé. (Příspěvek byl editován uživatelem Joseph_from_Pilsen.) (Příspěvek byl editován uživatelem Joseph_from_Pilsen.) |
Piguet
|
|
Neregistrovaný host 89.176.122.248 |
Na letiště do Mnichova se z Plzně vlakem dostanete 3x za den s jedním přestupem na Hbf. Nicméně každý normální ze západních Čech tam jezdí autem za 2 a půl hodiny, nenapadá mě kromě ultralevnější letenky jediný normální důvod, proč se třepat vlakem 6:30 a víc hodin do Vídně |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1997 Registrován: 10-2009 |
Ad Pikehead: Mně přijde, že pokud by do Mnichova dnes vedla normální trať (tj. elektrika, 160 km/h.), jezdí tam víc lidí než do Vídně a Drážďan dohromady. Taky si říkám, čím jsou vlastně ty Drážďany atraktivnější než Mnichov. Aneb jsme zpět u jádra problému, kdy se do Mnichova dneska vlakem nejezdí také proto, že tam není rozumné spojení. Vždyť už jenom trasování nákladů směřujících na jih Německa, nebo do Rakouska přes Děčín je na hlavu postavené... Ad Joseph_from_Pilsen: ...a to jde o lidi ze západních Čech !!! Nebude náhodou zajíždění (některých) vlaků na letiště v Mnichově řešit právě stavěná Neufahrner Kurve? Jinak jsem nedávno náhodou koukal, jak vychází časově cestování ze západu Čech do různých destinací. Díky zastavování ICE v Plattlingu je už dnes (tj. i při celkem blbých návaznostech v Alžbětíně) nezanedbatelně rychlejší cestovat vlakem např. z Klatov do Vídně nebo Budapešti přes Železnou Rudu, než railjetem přes Prahu. A třeba cesta vlakem z Alžbětína do Paříže se dá zvládnout za slušných 10 hodin i s časem na oběd a weizen ve frankfurtské nádražce (osobně vyzkoušeno)... ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1637 Registrován: 9-2005 |
Joseph: Čo je to také Flugzeugshafen, Kefalín? |
Neregistrovaný host 88.153.6.33 |
Hroch, c. p. 10936: Nemyslím, ze by se potreba nového moderního a výkonného spojení na Západ a Jihozápad Strední Evropy mohla takto porovnávat s existujícími tratemi smerem na Drázdany, Berlín a Hamburg se svým prístavem. Historicky bylo spojení do Hamburgu samozrejme dúlezitejsí kvúli emigraci do USA atd., kvúli prístavu a z dalsích dúvodú. Trat podle východního brehu Labe v Cesku je nadto v dezolátním stavu, má tu spirálu v Decíne a pro Nemce mají obe polabské trati na ceském území daleko mensí význam nez pro Cechy. Proc by se meli Nemci predhánet v investicích do úseku Drázdany-ceská hranice, kdyz Cesi sami nemají bud zájem nebo peníze, a to navzdory podpore, kterou poskytuje EU? Potreba výkonného spojení z Prahy pres Plzen na Západ je oproti situaci z Prahy smerem na Sever absolutne naléhavá: Z Prahy do Berouna se jede tak 70-90 km/h, z Berouna do Plzne po rekonstrukci 90-120 km/h, není-li práve vícero PJ. Dále smerem na Západ na ceském území po jednokolejkách jeste pomaleji. Uz ty Herculesy mají na plásti napsáno: na ceském území max. 100 km/h. Smerem na Domazlice a Furth existuje za posledních deset let kazdorocne nekolik vícedenních výluk s NAD a objízdky pres Klatovy. CD se bohuzel pred zapocetím optimalizace Praha-Cheb nezmohla ani na zakoupení ci pronajmutí trech ci ctyrech luxusních autobusú a nechala si rito na úsecích Norimberk-Praha a Mnichov-Praha vypíchnout DB. A pro pár lidí, kterí neradi jezdí autobusem poskytla DB jeste nocní vlak z Prahy pres Lipsko! do Mnichova ci Bazileje, aby se Cesi dostatecne nabazili jízdy za nemecký tarif. Malá Belgie má 100 km hranic vzdusnou carou s SRN, ale dve výkonné dvojkolejné preshranicní trate (jednu VRT a jednu pro nákladní vlaky do Antwerp a Seebrugge) a dva dálnicní prechody. Projekt DMB má dokonce podporu bavorské vlády na cele s panem Seehoferem, ale ceská vláda se chová nezávazne a dost vyhýbave. Pritom by realizace VRT - bud se smíseným provozem ci bez - mezi Plzní a Bavorskem mohla privést zpet zákazníky ci jejich cást, kterí dnes jezdí autobusy, auty,kterí létají na krátkých linkách, uzívají rúzné okliky a nadto by mela citelné synergetické a spin-off-efekty pro hospodárství obou zemí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10940 Registrován: 8-2004 |
honzarejpal: Spousta, spousta prázdných slov, která můj příspěvek nijak nevyvrací.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5401 Registrován: 6-2005 |
Hroch: Když tak sleduju tu tvoji jasnost a zároveň úspornost ve vyjadřování, tak si říkám, že bys jednou mohl být dobrý ředitel SŽDC. Jinak souhlas
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
prag
|
|
Neregistrovaný host 37.48.11.243 |
A kolik vám ten mnichovskej flughafen vygeneruje cest denně? Jinak tam opravdu neni moc důvod jezdit, pivo je tady stejně dobrý a levnější a do Alp se jezdí autama, od vlaku je to daleko. Za Drážďanama je Berlín, Hamburk a celej sever Evropy. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2340 Registrován: 3-2007 |
prag: zajímavá a erudovaná analýza přepravních toků. Názor Vám neberu, ale doufám, že jste už neškodný penzista. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 9-2009 |
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/tempo-dopravnich- staveb-je-neprijatelne-rekl-ministr-tok-1293641 |
Turista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1165 Registrován: 12-2003 |
prag: a za Mnichovem zase máte západní Evropu (z Mnichova to bude v dohledné době do Paříže cca 4h) a Itálii (z Mnichova to bude do Verony 2h20m) |
prag
|
|
Neregistrovaný host 37.48.14.0 |
Důchodce ještě nejsem, ale pochybuju že se dožiju i jen těch Drážďan ;-) ale klidně sněte o extra štrece do Mnichova, každej má svoje porno. |
neregPetrS.
|
|
Neregistrovaný host 77.240.103.199 |
Mnichov by byl také dobrý, ale nejdůležitější ze všeho je opravdu vážně někde začít. To, že jsme dokázali zprovoznit zastávku Kačerov, mě nicméně naplňuje optimismem. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2346 Registrován: 3-2007 |
neregPetrS.: jo, na tenhle přelomový okamžik českých železnic nesmíme zapomínat. Jen se obávám, že za Kačerov vděčíme víc Ropidu než čemukoliv klasicky železničnímu, takže k rozšíření optimismu do dalších oblastí bych byl opatrný... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2114 Registrován: 8-2010 |
První test pohonu superrychlé potrubní dopravy pro lidi byl úspěšný Uvidíme |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 2-2006 |
Tomu říkám kardinální sukces, "vystřelit" elektromagnetem sud a zastavit ho hromadou písku. Teď už jen dotáhnout pár detailů, například aby to cestující přežili.
Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 1-2015 |
V Evropě určitě bude bude určitě platit, že - pro povolení výstavby je nutné platné povolení EIA vydané nejdéle 2 roky před zahájením výstavby, souhlas 179 příslušných obcí, vykoupit všech 2749 pozemků a vyhrát všech 390 soudních sporů včetně odvolání u 30 nezávislých soudů vyšší instance. - povolená maximální rychlost bude drážním úřadem 160Km/h - jízda kapsle bez strojvůdce je zapovězena - Traťovka bude chodit pravidelně po tubusu a zapíchávat do tunelu Z a K - Urychlovače (boooooooooooooooooooostery) zabírají prý jedno procento z délky trati, to je srovnatelné s pylony trolejí. Proto na každých 30km bude stahovačka a systém bude napájen několika různými nekompatibilními soustavami dle lokality - zabezpečení trati musí splňovat normy pro GSM-R, ETCS a musí být interoperatibilní se systémem hag signal box. - V místě křížení se silnicí bude přejezd se závorami, nebo prostým křížem vybaveným kamerovým systémem napojeným na youtube a TV Nova s okamžitým hlášením sledovanosti - pro schválení místní samosprávou musí hyperloop nejméně 8x denně zajistit dopravní obslužnost obcí po trase s 17 stálými obyvateli aniž by byl vidět, slyšet, cítit nebo pojídal malé děti či otrávil studny - tyto obce jsou oprávněny kontrolovat úroveň služeb prostřednictvím dvou pracovníků provádějících namátkové kontroly - jeden bude hajzlpapír na záchodě krást a druhý zapisovat jeho nedostatek - Pro zajištění klidu vzácného druhu sysla nimbyho a rostliny odpůrcovníku stavbovitého je nutno hyperloop vést oklikou mimo CHKO Babišovo pohoří a dalších chráněných lokalit vzniklých v den prezentace záměru stavby. - Stavební práce bude vykonávat firma Hyperstav za ceny místně obvyklé a s dobou místně obvyklou. Rychlost výstavby bude 10 miliard/1km/rok - na trati bude působit několik dopravců, kvůli různé rychlosti jejich kapslí bude na trati zřízeno několik výhyben na každém druhém kilometru. - v okolí uzavřeného hyperloopu budou po obou stranách zřízeny protihlukové stěny o minimální výšce 3m. - vegetaci v okolí hyperprostoru bude v pravidelném intervalu 20 let vysekávat firma SHDC - správa hyper dopravní cesty. - pro zajištění mimořádných události - střet kapsle s osobou a mimořádná událost na trati bude hyperloop spojovat lokality FC Baník Ostrava s AC Sparta Praha B a údržbu hypertratí provádět SHDC Nymburk - každých 5km musí kapsle vyjet na povrch, kde musí být vždy příjezdová silnice s pevnou jízdní dráhou pro kompatibilitu s požadavky hasičů, rovněž každých 400m v tubusu musí být únikový tunel s paralelním tubusem vybaveným napojením na pult centrálního záchranného systému - legislativa kapslí se bude řídit příslušnými zákony - zejména zákonem o střelivu a zákonem o myslivectví včetně přílepků např. novelou o zásobování teplou vodou Pokud by vám snad něco přišlo absurdní nebo přitažené za vlasy, tak vězte, že jeden takový druh dopravy vyhovující definicím zde už od 19. století máme. P. S. možná by bylo vhodné pro tento zajímavý futuristický způsob dopravy zřídit samostatnou sekci |
Mimoň
|
|
Neregistrovaný host 89.176.66.131 |
A co dojivost krav? Ta se řešit nebude? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 9-2005 |
Mně ten mediální zájem o Hyperloop připomíná něco, co tu bylo cca před 50 lety a jmenovalo se to Alweg. Prostě po určitých pravidelných periodách čelí nadčasový systém kolo-kolejnice podobným projektům. Možná jsou to asi mediálně nezajímavé otázky, ale u Hyperloopu by mě zajímalo: - jak je řešeno zabezpečení "následných jízd" jednotlivých kapslí - jak bude probíhat případná evakuace cestujících z uvízlé kapsle, budou se v pěti metrové výšce vyřezávat autogenem? U moderních železničních i silničních tunelů jsou otázky případné evakuace osob poměrně náročnou disciplínou - zajímal by mě alespoň návrh nějaké "výhybky", i ty kapsle se budou muset občas "přehazovat" z roury do roury - jak bude vyřešena henermetičnost potrubí a současně jeho tepelná dilatace? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 9-2007 |
Stačí si vzpomenout jak dopadl slavný německý transrapid. Zkušební okruh se má (samozřejmě za státní peníze) teď likvidovat a má se tam stavět zkušební polygon pro elektromobily. |
Neregistrovaný host 88.153.6.144 |
Martin kaspar: Já myslím, ze Hyperloop by mel fungovat podobne jako potrubní posta (kterou Praha má), ale v mnohem vetsím merítku. Jinak jsem presvedcen, ze uz z ekologických dúvodú, z dúvodu ochrany zivotního prostredí v Evrope v husteji zabydlených oblastech k realizaci takových projektú nedojde. Oproti Hyperloopu by lesy PHS lemující ceské koridorové trate byly objekty pro památkovou péci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1177 Registrován: 9-2005 |
No v tom vidím ten rozdíl. Když v potrubní poště uvízne váleček, používal se aspoň v té staré zvláštní "prorážecí". Pokud to nepomohlo, muselo se kopat. Ale to smotanému lejstru asi moc nevadilo. Jak se bude postupovat u kapsle s lidmi, mi tedy jasné není. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 10-2009 |
Ad Martin_kašpar: ...jak bude vyřešena henermetičnost potrubí a současně jeho tepelná dilatace? No jak, hermetičnost asi celkem draze (fakt by mě zajímalo, na kolik by přišlo v takové rouře třeba z Blavy do Práglu udržovat podtlak) a pro řešení teplotní dilataci to stačí udělat třeba takhle, samozřejmě s osazením návěstí začátek a konec pomalé jízdy... :-) |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 7-2015 |
Z letmého studia stránek o hyperloopu a diskusí na nich (již se účastní i insideři z konzorcia) mám pocit, že mají sice řadu výborných nápadů, ale k vlastní škodě ignorují zkušenosti z železnice, kterou asi považují za starodávný a irelevantní způsob dopravy. Zabezpečení je myslím relativně snadno řešitelné díky pohonu distribuovaného po celé trati, ovšem s výjimkou uvázlé kapsle. Pak je to v hajzlu, protože systém umožňuje elektrodynamicky brzdit jen tam, kde jsou urychlovače, což ve střední části moc není. Takže další kapsle poslouží jako ten prorážecí váleček v potrubní poště. Pak už asi nebude ani potřeba autogen.
Tolik ve stručnosti.
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Jak tam inovátoři dostanou signál vysokorychlostního internetu? Něco mi našeptává, že cestující veřejnost ho bude vyžadovat, chtíc být neustále on-line |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2357 Registrován: 3-2007 |
HK: tak to je to nejjednodušší... |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Pikehead: já si to nemyslím... Jinak tu "hypersmyčku" považuju za podobný nesmysl jako druhdy Alweg (pro dálkovou dopravu). |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 9-2009 |
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Trebic-Zajem -o-konferenci-Vysokorychlostni-trat-v-CR-je-obrovsky-435795 Sice to jsou PL, ale monitoring je monitoring... |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 9-2009 |
Správa železniční dopravy cesty (SŽDC) vypsala veřejnou zakázku na přípravnou dokumentaci pro modernizaci tratě z Brna do Přerova v úseku z Blažovic do Vyškova. Pokračuje tak v přípravě stavby trati, která má být v Česku první pro rychlost 200 kilometrů za hodinu. https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Form/Display/653022 |
Bugear
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3413 Registrován: 8-2005 |
@Vláďa42: Neměl jste na mysli spíš Vyškov-Nezamyslice, kterou SŽDC skutečně nedávno vypsala? BlaVy už jste tu před měsícem linkoval. (Tím jsou vypsané stavby 2-5 a 300 je asi na dlouhou dobu kompletní.)
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 707 Registrován: 9-2009 |
Jo, pardon... je to tak. Sypu popel. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 9-2009 |
http://www.koridory.cz/archives/36589/ První česká VRT výhybka! Ve výhybkárně DT Prostějov je v rámci testování sestavena první štíhlá výhybka pro vysokorychlostní tratě (VRT) tvaru J60E2-1:33,5-8000/4000/14000. Výhybka umožňuje jízdu do odbočky rychlostí V=160 km/h, v přímém směru V=350 km/h. První výhybka tohoto typu bude vložena příští rok v rámci modernizace žst. Prosenice |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 9-2009 |
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2359 Registrován: 3-2007 |
Vláďa42: Hezkej plakátek, ale co takhle pro začátek zkusit zavést IDS ve Středočeském kraji, co říkáte? Jestli byste tím nesvez víc lidí než do tý Altony. |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.108.109 |
Ten spoj do Bln se tam vyskytuje nějak zřídka |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 9-2009 |
Nejdřív bych si položil otázku co má infrastruktura společného s IDS... A jestli by třeba (konkrétně tato) nedokázala pomoci severu, už tak těžce zkoušenému. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2361 Registrován: 3-2007 |
Asi tolik jako můj oblíbený příměr o SSSR, kde nebylo, co žrát, ale lítalo se do kosmu. Prostě a jednoduše priority - finanční i organizační. Těžce zkoušený sever, který zachrání raketově rychlé vlaky? I při zapojení celé žebříčkové soustavy mi dochází fantazie o kauzalitě těchto kroků. Vyplundrovaný kraj zažívá krizi, protože už není co plundrovat a zachrání to rychlovlak do Berlína. Nebo do Prahy? Příbude chomutovská varianta pohádky o dojíždějících z Vysočiny? |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2002 Registrován: 10-2009 |
Ad Vláďa42: První česká VRT výhybka! Sice tady linkujete prakticky 3,5 roku starou zprávu, ale pořád je to pěkná věc, to se musí nechat... ;-) |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 9-2009 |
Zkuste mi nejdříve odpovědět co má infrastruktura společného s IDS. Pak si můžeme promluvit o dojíždění, které je už dnes. Vyhybka: článek na koridorech je z května. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2003 Registrován: 10-2009 |
Ad Vláďa42: článek na koridorech je z května. ...ale výhybka jako taková je z roku 2012. A dokonce se jí můžete pokochat třeba i na mapách.cz... ;-) |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 9-2009 |
Pikehead: znovu otázka: jak může SŽDC zavádět IDS ve Středočeském kraji? Doplňující otázka: co se stane, když zavedete IDS (dokázáno jen ve Středočeském kraji x krát)? Co tedy ve finále potřebujete? Ano, správně. Infrastrukturu. A to je příležitost pro SŽDC. Co s tím dělá? Tedy: raketově rychlé vlaky nám nepomohou. Máme pendolino, co umí 230... |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 9-2009 |
Je tu někde Hroch? A vím, už je to opravené. Takto, přátele, pracují naši projektanti! Je fakt, že s takovou opravdu ty VRT raději nestavět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3765 Registrován: 5-2002 |
A vím, už je to opravené. Jak? Zmizelo zábradlí nebo budka ? Ten "pragotron" bude taky dobře čitelný, asi se inspirovali v ÚnO . |
balik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2231 Registrován: 11-2002 |
S čitelností Pragotronu celkem není problém, budka se dodělávala až dodatečně (minulý týden?), čili asi s půlročním odstupem po peronu a zabradlí. Jak to bylo projekčně, mi známo není, ale řekl bych, že lidi teď budou za boudičku rádi (od stniční budovy daleko a jiný přístřešek - vyjma podchodu. u závor - na blízku není). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10957 Registrován: 8-2004 |
balik: budka se dodělávala až dodatečně (minulý týden?), čili asi s půlročním odstupem po peronu a zábradlí. Jak to bylo projekčně, mi známo není, ale řekl bych, že lidi teď budou za boudičku rádi Ano, je to tak, přístřešek se doplňoval dodatečně na žádost Úval. Původní pohled na lokalitu kupříkladu zde.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 9-2009 |
Což zcela přesně svědčí o té kooperaci zúčastněných stran. To zde nemluvím o tom vytrvalém trvání na PHS, což obyvatel (který by se díval do krásného 3 m vysokého betonu) prostě nechtěl připustit. Celou reko to oddálilo o kolik? 10 let? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6530 Registrován: 5-2007 |
Vláďa42: Čož je stále lepší prípad, ako keby sa tam PHS nedala, potom by sa niekoho podnet (kľudne inej osoby, než je tá, ktorej vadila tá PHS) zmeral hluk, a stavby by síce bola, ale neskolaudovateľná (vtedy sa ešte nedalo odvolať na starú hlukovú záťaž), čo by v extrémnom prípade znamenalo až zastavenie prevádzky. Ono to nie je také jednoduché. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3768 Registrován: 5-2002 |
...ako keby sa tam PHS nedala, potom by sa niekoho podnet (kľudne inej osoby, než je tá, ktorej vadila tá PHS) zmeral hluk... A co kdyby se tím zjistilo, že PHS není potřeba ? Ještě že se ta reko oddálila a PHS jsou tak trochu normální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6531 Registrován: 5-2007 |
Honza_o: Musí k tomu byť nejaká hluková štúdia, a ak to podľa nej nevyšlo, tak v podstate nie je dôvod predpokladať, že by sa ukázalo, že PHS nie je potreba. Stať by sa to mohlo, ale pravdepodobnosť je pomerne malá... |