Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 28. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 28. 12. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3958 Registrován: 8-2012 |
zatimní výsledky nejsou zas tak ohromující. 293 km je o něco méně než z Prahy do Hranic na Moravě Ona taky jízda 200 km/h po CMK je možná jen asi na třech pětinách (170 z 290 km) trasy (Grodzisk Mazowiecki - Psary), zatímco oba "krajní" úseky jsou naopak velmi pomalé: Warszawa - Grodzisk kvůli probíhající modernizaci, Psary - Kozlow - Krakow zase stará obloukovitá trať, kde rychlosti klesají až k 80 km/h (takový polský Brandýs nad Orlicí ). To jsme ovsem netusili o tunelu v Lodzi! ...což je ovšem pro zdejší diskuze typické . Dalekosáhlé závěry, rozkres do map pomalu 1:10000 a základní věci přitom unikají... Studie "KDP Ygrek" (pomalu realizovaná mírnými kroky v mezích zákona) je diskutovaná nejméně od roku 2008.
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Suchol Odpovídat mi samozřejmě nemusíte, ale proč musím bejt zrovna registrovanej, moje povolání nemá s železnicí nic společnýho, VRT mě zajímá jako jejího pot. uživatele, i když se s největší pravděpodobností jí už nedočkám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5520 Registrován: 6-2005 |
Tak ještě jedna otázka: Jak je to za mokra se stoupavostí řady 471?
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Hrb či jinde "lavor" je u MÚ-přesmyku nezbytný, nevím, jak jinak by se to dalo řešit - v tomto případě je zhruba uprostřed mezistaničního úseku a pravděpodobnost příp. nutného zastavení právě před tím krátkým stoupáním je jistě hodně malá. Podle mě by neměla být důvodem, aby se takové řešení nepostavilo (např. na NS máte 20 ‰ taky). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5521 Registrován: 6-2005 |
Však já si myslím, že by to mělo jít. Sklony na NS jsem po paměti nevěděl. Teď ještě, jak za předpokladu HB2f a právě vydiskutovaného MÚK, zapojit tu novostavbu do Benešova. Možná by stačilo mít jen tu "vnější", tj. Otice - Bedrč. Taky bychom si asi měli říct, jaký rozsah dopravy zde uvažujeme.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Rozsah dopravy by snad měl být podobný, jako se uvažuje ve var. BN (či ofic. var. J?) ve směru ČB (to ale ať řeknou jiní). Já jsem si zkusil vytrasovat RS P-Benešov pro TR 200 km/h s tím, že je tam propad na 180 km/h poblíž nejvyššího místa trasy (to by snad nemělo vadit). A ovšem malou TR má i trojkolejný dojezd do Benešova od odb. Benešov sever do stáv. žst. (mnou původně použitý pojem Bedrč je vlastně zavádějící, odbočka je na druhé straně údolí Benešovského potoka). Už jsem tady psal, že RS P-Benešov by mělo celkovou délkou tunelů jen cca 5 km, z toho 4 km až v druhém (zřejmě pozdějším) úseku Svojšovice-odb.Benešov sever. Myslím, že naléhavější je 1. úsek odb. Uhříněves-odb.Svojšovice-Strančice, který odlehčí trať pro Esko. Proto nerozumím Vaší větě "Možná by stačilo mít jen tu "vnější", tj. Otice - Bedrč." (tj. nově Svojšovice-Benešov). |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Suchol Nebylo by od věci sem hodit pár zákresů do mapy s vrstevnicemi, když už tady hauzírujete se zkratkama a variantama |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5522 Registrován: 6-2005 |
Suchol: Tak ono hodně záleží, co se chce. Kdyby cílovým stavem bylo cca toto: - Esko á 30 min do Benešova, - po Senohraby á 15 min, - po Uhříněves á 7,5 min, - Ex fo Tábora 2x za hodinu (neobsluhující Benešov; jednou za hodinu Tábor - ČB bez zastavení a jednou za hodinu lomený v Táboře do Sp), - R do Benešova v půlhodině (jednou jako Sp směr Tábor a jednou jako Os směr Tábor), tak Esko bude odpadávat před dojetím rychlíkem a stačí jen ta vnější. Chce-li se ve výhledu 7,5 minuty do Říčan, tak je naopak třeba mít tu vnitřní. Ta pak umožní vozit zrychlenku vnějšího příměstského pásma. Má-li být všechno výše uvedené, tak to neprocpete úsekem Hostivař - Uhříněves. Což je nejspíše to, na co se Vás ptal Hroch a Vy jste to odbyl.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 5-2016 |
00_Hex: Svoje náměty časem zveřejním, pokud něco v tomto smyslu nenavrhne dřív někdo jiný. Zatím si cvičte svoji představivost, já taky nemám všechny informace, které bych potřeboval - např. o var. HB2f. |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Výkres je základním informačním prostředkem mezi techniky, to nám cpali v prváku průmky do hlavy při první hodině technickýho kreslení. Ve svý profesi nemůžu říct montážní firmě "cvičte svoji představivost" Děláte vše pro to, aby si zdejší okolí myslelo, že jste, diplomaticky řečeno, kecka |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5523 Registrován: 6-2005 |
00_Hex: Nemyslím si, že je Suchol kecka. Leccos má zajímavě rozmyšleno, ale v mnoha momentech si na jeho straně nejsem jist detaily.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 5-2016 |
Mibl: P-Tábor neobsluhující Benešov 2x za hodinu - to by se těžko uživilo. Kolikanásobné zvýšení dnešní frekvence jste napočítal? A P-Strančice nestačí i=15´? Myslím, že Váš provoz vč. Brna a tangenty by se nevešel ani na úsek Vršovice či Eden - Zahr. Město. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Právě na zpočátku "nepodstatném" detailu může projekt zkrachovat.. Výrok "časem zveřejním" zavání trochu neserióností |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 249 Registrován: 5-2016 |
00_Hex: Píšu jenom o tom, co jsem si ověřil v podrobné mapě a podle svých znalostí některých lokalit. Že mi nevěříte, je Váš problém (o žádný "projekt" se nejedná - víte, co to je?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5524 Registrován: 6-2005 |
Tak snad tu novostavbu vnějšího pásma nechcete pro dva páry vlaků za hodinu. Nechme plénum chvíli diskutovat rozsah dopravy v tomto směru a počkejme, co z toho vyleze.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Suchol Jakožto zaměstnanec inženýrské firmy bych měl mít tušení, co slůvko projekt znamená. V mém předchozím příspěvku jsem "projekt" myslel v obecném slova smyslu. To, že sem nedáte zákresy vašich myšlenek, poskytujete munici vaším oponentům. Já vám oponovat nemohu, protože dopravní stavby nejsou moje profese, jsem pouhý zvědavec.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 5-2002 |
Taky bych se přimlouval za nějaké obrázky - aspoň naklikané měření coby "hranatá situace" do mapy.cz + jednoduchý popis, co je nad/pod čím. Je docela možné, že některé myšlenky nejsou bez zajímavosti, ale třeba to řešení Trianglu jsem, přiznávám, vůbec nepochopil. Naopak jsem pochopil Miblovu myšlenku na jihočeský provoz a s dovolením ji připodepsal. Konečně hezké řešení pro Sezimovo Ústí resp. tu jeho část, co nechce jet MHD na Ex. :-) |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1163 Registrován: 10-2012 |
Johny11: "O tom, že dotace (ze státního rozpočtu i tzv. příspěvkem na OZE vybíraným od spotřebitelů) solárním elektrárnám je tunel, snad dneska nepochybuje nikdo kromě zelených dementů. A protože to vadí prezidentovi (asi máte na mysli jeho, já znám jiného Zemana a tomu to vadí také), tak je to špatně?" Tunel to samozřejmě je a perfektní, ale protože tento názor zastává prezident, tak to pro některé špatně není. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2689 Registrován: 3-2007 |
Mible, vidim, ze i Vy jste zacal pouzivat oblibeny dramaturgicky prvek deus ex inductio. Pridal bych tam jeste po hodine Sedlcany, Tynec a 2x za hodinu Sazavu napojenou estakadou do Senohrab. Aneb kdyz ty kamna rozhicovat, tak poradne... :-)))) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5525 Registrován: 6-2005 |
Čekal jsem, že se ozvete. Vy na jednu stranu říkáte, že je blbě, že se 221 opravila ve stávající stopě a na stranu druhou tak nějak implucitně říkáte, že se tam stejně nenasbírá více lidí, aby to byť úsekově mělo šanci odůvodnit novostavbu přinášející kapacitu pro Esko a zrychlení pro Ex směr jih. Když už jsme u toho: Čím je dán růst počtu cestujících v Esku na této trati? Poroste to dále? Hrozí, že "přetečou" dvoješusy po 15 minutách? Třeba v horizontu patnácti let ...
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7421 Registrován: 5-2002 |
Čím je dán růst počtu cestujících v Esku na této trati? Poroste to dále? Hrozí, že "přetečou" dvoješusy po 15 minutách? Třeba v horizontu patnácti let ... Hrozí. V souběhu vede D1 a tedy obsazení vlaků je z velké části navázáno i na kapacitu parkovacích míst. Koukni se do Benešova, už i mé tajné místo v Uhřiněvsi je loterií. Ale v Měcholupech se ještě dá zaparkovat (od D1 to jde bez kolony). Až někdo vymyslí zastávku u obrovského parkoviště (název a bydliště kohokoliv není podstatné), pak je vymalováno. Vysypou se tam autobusy, zaparkují auta a... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 9-2015 |
>> Suchol Moje laická omalovánka sledovala to samé, co Váš odborný(?) názor: Udělat stavbu VRT levněji a dál snížit měrné náklady dalším využitím kromě VRT P-B (rychlé spojení do HK, odlehčení 011, obojí hned z 1.etapy 70km stavby). Zdálo se mi to logičtější než pomocí VRT zajistit příměstkou dopravu z Benešova, pomoct kontejnerovým nákladům z Libně do Uhříněvsi, a obsluhovat jakousi zastávku Zahradní Město mimo návaznost na metro. Tak jako pro Vás je logické vyvést trať k HB relativní rovinou přes Kolín, pro mě je zase logické vést ji ke Kolínu tak, že se do roviny dostanu z Prahy co nejrychleji (např. k Čelákovicům), a smysl zatažení tratě do kopců okolo Sázavy (např. za Stránčice) mi fakt uniká. Je možné, že se pletu úplně, a stavba vyjde levněji těmi poloopuštěnými kopci než rovinou s nějakými přemosťováními nebo překládáním stávající infrastruktury. Ale dokud tady takovýhle argument nezazněl (a vytahuju ho já sám proti sobě), tak mi, s dovolením, Vaše myšlení přijde trochu inkonzistentní: Divíte se ostatním, že se nechtějí zabývat Vašimi moudry a šmahem je znevažují, a současně znevažujete snahu dostat se do roviny směr Kolín rychle jinudy, než přes svatý Zahraďák. Omlouvám se Vám i ostatním, ale když už se řeší výjezd z Prahy, rád bych tu výhodu Zahraďáku pochopil. Možná je to fakt nejlepší nebo jediné možné řešení, ale já tedy absolutně netuším, čím se to odůvodňuje. Spíš mě to přijde, že trať do Brna se už povedlo naprojektovat z Hlavního až na Zahraďák (nebo dokonce do Stránčic?), tak to je svaté, na to se sahat nebude. A dál sice zatím nevíme, jak do Brna, ale to se poddá. Hlavně zachovat to první. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 9-2015 |
>> Mibl: Má-li někdy existovat něco jako VRT síť, tak je třeba si Balabenku nechat pro směr z Prahy na sever. Brno už se Vám k tomu nevejde. Aha. Na to jsem zapomněl úplně. Ale když je tady to "někdy" a "VRT síť", je to možná trochu delší časový horizont. A v něm - nešel by směr Sever řešit tunelem pod letiště a pak nějakou přímou stavbou cca k Roudnici (a případně Západ z téhož letiště stavbou k Rudné a odtud na Beroun)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 9-2015 |
>> 00_Hex: Děláte vše pro to, aby si zdejší okolí myslelo, že jste, diplomaticky řečeno, kecka Souhlas. Když řeknu (já), že jsem laik, a nakreslil jsem do omalovánky první, co mě napadlo (na téma směr Kolín), snad to nějak hraje. Když předkládám (jakoby) do detailu propracované řešení a nejsem schopný ani dát plánky, ani odpovědět upřímně na jednoduchou otázku, z jaké pozice se o věc zajímám .... ... pak mi z toho nakonec vychází to, co píšete, a mám neblahý pocit, že jsem dotyčnému na to nejprve skočil, a divil jsem se (dřív), proč ostatní tak rychle odpálkovali jeho zdánlivě skvělé úvahy. Teď mi spíš přijde jako hobbysta, který má vymyšlenou jednu variantu, kterou bude hájit do krve. Varianta, že je někdo, kdo na tom reálně dělal, se mi věrohodná nezdá. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 5-2016 |
Mirek Zv.: Pane Mirku, jste asi hodně mladý a nezkušený, kdežto tady jste mezi staršími s hromadou zkušeností, kteří vědí, o čem je řeč. Je taky zvykem, že ten, kdo se chce připojit k debatě, si napřed trpělivě přečte řadu předchozích příspěvků. A pak teprv event. k tomu něco (pokud možno stručně) napíše, ovšem jen tehdy, je-li to něco, co může zajímat ostatní (citát se odlišuje šikmým písmem). Uvědomte si, že naivní představy/malůvky nikoho nezajímají a jenom tady "zaplevelují" debatu. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 5-2016 |
TZ: Námět na řešení trianglu jsem tedy naklikal do mapy a dám to sem, až mi někdo poradí, jak to mám udělat (v nápovědě jsem nenašel, jak se sem umisťuje mapa např. s 90 body a jak se má udělat její zkrácené označení). Přeložka 221 s doplněnou 3. kolejí má na vnitřní koleji r=580 m a přechází přes novou kolej od Malešic, k níž je připojena nová spojka z vjezdové skupiny Vršovic, oblouky nákladních kolejí mají poloměr o něco větší než 300 m. VRT přechází přes všechny koleje od Malešic viaduktem a klesá do hloubeného tunelu pod Rabakovskou. Sklon na nové koleji z Malešic uvažuju 11 ‰ a na t.221 bude hrb s max. sklonem 20-22 ‰ u lávky, ostatní sklony jsou menší. Oba mosty jsou umístěny mimo stáv. trať 221, ale pro připojení def. přeložky u lávky bude třeba provizorní přeložka. Pozemek ČSOP s mokřadem je uveden v mapě chybně, skutečný střed pozemku je vyznačen posledním bodem. |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Suchol za á: odkud a jak víte, že Mirek_Zv Je hodně mladý a nezkušený? z čehož plyne za bé: moje předchozí otázka na vás, vy máte nějaký zkušenosti s projektováním dopravních staveb, když se považujete za staršího a majitele hromady zkušeností? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5526 Registrován: 6-2005 |
Suchol: až mi někdo poradí, jak to mám udělat Kliknete v pravém dolním rohu mapy na volbu Nástroje. Otevře se nabídka mající nahoře napsáno "Sdílet tuto mapu" a v rámečku pod tím bude adresa ve tvaru https://mapy.cz/s/sbiv. Tuto jen vykopírujete do příspěvku sem.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 5-2016 |
Díky za radu, zde mapa: https://mapy.cz/s/1idkI |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 5-2016 |
00_Hex: a) z těch jeho návrhů, ale pokud jsem se spletl ve věku, ze to zase moje chyba; b) asi jsem s tím přišel nějak do styku, když si troufám něco tady navrhnout. Nenapsal jsem přeci, že hromadu zkušeností mám já, jiní zde jich mají mnohem víc. Příště čtěte pozorněji. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1207 Registrován: 9-2009 |
Jakkoli je mi debata okolo jednotlivých návrhů sympatická a jeví se mi to zajímavé (až na pana Pikeheda, který se prostě není schopen poučit z toho, jak byly dělány koridory a jaké jsou požadavky ze strany Ropidu a třeba města Říčany), dovolil bych si malou připomínku. Nedělejme stále tutéž chybu v tom, že nejprve vymýšlíme složitě kudy povede trať a až následně dopravní koncept. Zamýšlejme se nejprve, čeho chceme dosáhnout (třeba hodina PRG-BRQ, linky atd...) a až poté řešme cca kudy a v poslední řadě řešme konkrétní umístění trati. Postup via Švýcaři. Ostatně to bylo vidět mnohokrát ve zdejší debatě, kdy mi bylo vytýkáno, že nejsme tak bohatí, že tu nemáme Alpy atd... Jistě, vím. Ale tak obšhlehnout koncept Bahn 2000, 2030 a takové detaily jako uzly, jízdní doby, propustnosti, a seznam kroků, jak toho dosáhnout. S tím musí snad souhlasit i naprosto fanatický odpůrce VRT. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5527 Registrován: 6-2005 |
V42: a až poté řešme cca kudy a v poslední řadě řešme konkrétní umístění trati. Ano, ale ta debata, která tu běží, má své jádro v tom, a) zda je zcela jednoznačné, že se relace Praha - Brno má vozit kolem Benešova, b) jak řešit směr České Budějovice za předpokladu, že trasa Praha - Brno nepovede kolem Benešova, c) jaký rozsah dopravy má smysl ve směru Benešov uvažovat za předpokladu, že se tamtudy nepojede do Brna, d) zda suma cen a třeba v prvním přiblížení kilometrických délek Praha - Brno kolem Havlíčkova Brodu (z Prahy podél I/12) a nějaké novostavby z Prahy do Benešova nemůže být zhruba stejná jako VRT Praha - Brno jižně od D1, e) jak vyřešit zapojení terminálu MTR v Uhříněvsi bez kolizí s osobní dopravou, která jistě na 221 poroste bez ohledu na cokoliv výše uvedeného. Myslím, že je zcela v pořádku tuto debatu nechat proběhnout. A možná by bylo fajn, kdybyste taky věcně přispěl do debaty. Bylo by to jistě lepší než psát, že se někdo jiný zde v diskuzi není schopen poučit. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 9-2009 |
Ok, tedy: ad a) zde se mi jeví s velikou pravděpodobností, že je. Důvody zde popsány byly. Zejména potřeba stejně časem udělat RS 5 + že není možné odvozit Brno a Hradubicko naráz. Samozřejmě obtížné by bylo i zapojení do Prahy. Je ovšem pravda pravdoucí, že varianta Suchol má do sebe ten lepší terén. Ovšem zde se dostávám ke svému předchozímu příspěvku. ad b) velmi špatně až nemožně. ad c) zde ale (i vy) chcete rozsah řekněme násobný, proto je třeba 4 kolejí. Ty budou průchozí za předpokladu, že po nich (zvlástě v dlouhém tunelu) nepojedou 4 rychlíky od ČB za hodinu. ad d) umím si přestavit, že by šla severní varianta. Pak ale nikdy nevyjde ekonomika tunelů do Benešova. A to ani mé maličkosti. Debatu jistě nechat. proběhnout. Ovšem opět se ptát po cíli. Jistě bude fajn, že to třeba vyjde o 20 giga levnější, ale nebude "tunel Benešov" a co já vím co všechno, takže nakonec to bude klasické: je to sice levnější, ale úplně k ničemu. A to je jádro pudla, kterého bych se chtěl dobrat. Dlouhodobě. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1209 Registrován: 9-2009 |
Takže mám-li tady přicházet s nějakými nepůvodním malůvkami, rád bych někdy viděl nakresleno pro ČR toto: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/Knotensystem_ Schweiz_mit_Bahn2000_2.Etappe_2030.png a až následně toto: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2012/ 10/CR_Rychla_spojeni_2013_CD.jpg v další fázi samozřejmě debatu kudy... (pak se může ukázat, že zkrátka trasa xyz není vhodná protože....) a potom tedy se zabývat kresbami do mapy 1:10000. Mimochodem, dopravní terminály. O tom bychom mohli vést dlouhosáhlé debaty... Je fakt vhodné mít v dlouhodobé perspektivě terminál v Uhříněvsi. Kde případně jinde. A kde případně další. Kamiony na koleje, znáte to... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12650 Registrován: 5-2002 |
Suchol: zde mapa Od dnešní krajní výhybky Hostivaře ke křížení je to cca 600 metrů, to je na "podplutí" malešické docela málo, bo něco z toho sežerou výškové zakružovací oblouky. A těch 200 m k přemostění tratě Malešice-ZM je ještě odvážnějších, z těch totiž po výškovém zakroužení nezbude už skoro nic. Ono je sice pravda, že 600 m klesání 20 promile a pak 200 m stoupání 20 promile dá stejných 8 metrů, jako dnešních 10 promile na 800 metrech, ale ďábel je ukryt v detailech, zde v oněch zakružovacích obloucích. Další nejasná věc je etapizace takové stavby - tohle vypadá na nějaké milánské stěny... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5528 Registrován: 6-2005 |
V42: Jak to tak čtu, tak Vy jste tu debatu asi moc nesledoval. Ovšem opět se ptát po cíli. Jistě bude fajn, že to třeba vyjde o 20 giga levnější, ale nebude "tunel Benešov" a co já vím co všechno, takže nakonec to bude klasické: je to sice levnější, ale úplně k ničemu. A to je jádro pudla, kterého bych se chtěl dobrat. Dlouhodobě. A je vážně cílem mít tunel "Benešov" nebo jde o to z Prahy směry Brno (+ Vysočina) a České Budějovice nějak rozumně odvézt? Tedy být v rámci možností "konkureceschopnej" v radiálním směru i dálnici a naopak ty zajíce, co se reálně nedají železniční dopravou pochytat (tj. různé úsekovky kolem dálnic a slušných silnic první třídy), prostě nechat s klidem na silnici a být si vědom toho, že nemůžu všechno a že pokud se těch zajíců budu snažit chytit příliš mnoho, tak můžu vyšroubovat cenu RS1 tak vysoko, že spíše nevyjde ekonomické hodnocení (vizte etalon pana P.R.A.) a i kdyby, tak se to vážně bude muset postavit celé najednou. --- Směr Hradec (RS5) do toho netahejte. Neměl by byýt problém mít RS5 zapojené v Běchovicích a jít s ním v souběhu s D11 a naopak RS1 na ZM a opouštět Prahu v souběhu s novou I/12. Proč ty varianty nepoložit vedle sebe jako rovnocenné a až pak se nepodívat na plusy a mínusy?
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 9-2009 |
Asi si úplně nerozumíme. Naopak zcela souhlasím s tím, co jste napsal. Jen jsem chtěl před vymýšlením trasování stanovit cíl. Tedy něco jako Bahn 2030 (v našem případě asi 3020). Tím že nebudeme řešit trať izolovaně (viz tragický případ BRQ-Přerov), ale budeme posuzovat veřejnou dopravu v celé zemi jako celek, vyjde nám možná řada dalších věcí. A mimochodem, pak prostě nemůže RS1 nevyjít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5529 Registrován: 6-2005 |
pak prostě nemůže RS1 nevyjít To je jistě Váš pocit a máte na něj právo. Já být kolem roku 2030 premiérem, tak pro to v podobě kolem Benešova ruku nezvednu a budu požadovat nesouhlas vlády, neb to vnímám s ohledem na trendy v ekonomice, jako hazard. A to bez ohledu na to, jestli se někomu povede nakouzlit vhodné EIRR. A co teď s tím? Tím chci říct, že u takto zásadní investice nebude rozhodovat to, jestli tomu vyšlo ekonomické hodnocení, ale to, jestli to bude vnímáno jako přínosné bez ohledu na přesnou výši vynaložených prostředků. Zatím mne to nepřesvědčuje.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 9-2009 |
Ok, takže plánování typu Bahn 2030 zcela odmítáte a stavět by se mělo podle stavu ekonomicky to, co se nám právě rozpadá? Nebo nechápu čemu se smějete. Když totiž začnete dopravu řešit jako celek, pak vám skutečně vyjde, že někde je třeba stavět zcela novou trať v "lepších parametrech" jinde stačí přidat dvě koleje a udělat vhodně přesmyk. To by ovšem řešil mnou navrhovaný postup. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 9-2009 |
Jinak pro pány Priapos a Johny11. Je takový problém najít si na stránkách poslanecké sněmovny, že s fotovoltaikou nemají zelení nic společného? Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů prosadily v roce 2005 hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US. Tak tu ze sebe nedělejte pitomce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5530 Registrován: 6-2005 |
Já nemám problém s tím říct, že v nějakém horizontu chceme mít nějak konkurenceschopně nastavené jízdní doby osobní dopravy v nějakých relacích a mít zároveň nějak "zqedlané" taktové uzly. To je zcela v pořádku. A dokonce si myslím i to, že před tím než jsou linky takto "vkládány" do grafikonu, tak je dobré se na ně podívat izolovaně a až pak řešit to, jak přesně mají ty uzly vypadat a které všechny zajíce jimi chytat. To, čemu se směju, je to, že reálně jde o pocit, zda je ta investice přínosná či není a že vlastně celý stupeň přípravy zvaný Studie proveditelnosti není ničím jiným než zhmotněním pocitu zadavatele/zpracovatele do řeči čísel. K tomu máme nějak nastavenou metodiku (netuším jak, neb je to mimo můj rank) a její podoba pak odpovídá tomu, co pocitově chceme, aby nám vyšlo. Vy chcete, aby to vyšlo, a já říkám, že i když to vyjde, tak je to s velkou pravděpodobností hazard. Jakkoliv nezpochybňuji Praha - Lovosice a Vranovice - Brno - Ostrava, tak s RS1 Praha - Brno ve variantě jižně od D1 mám problém a vnímám ji zatím spíše v rovině "pojďme ukázat, že by se něco mezi Prahou a Brnem mělo postavit a doufejme, že pomocí dochytání úsekových zajíců, nám ta ekonomika vyjde". Pod tohle se myslím podepíše i Pikehead.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 7-2015 |
Vzhledem k tomu, že Praha-Bystřice byla poměrně nedávno za značný peníz optimalizovaná, mj. s výrazným zvýšením propustnosti odstraněním neperonizovaných stanic, zvýšením počtu mezistaničních úseků a banalizací traťových kolejí, povazuju za vyloučené, že by v příštích 30 letech mohla být postavena jakákoliv nová trať jen pro tento směr, i kdyby vedla celá po povrchu. Kapacitně ten úsek bude dlouho vyhovovat, problém bude jen rychlost, v nejzatíženějším úseku těsně u Prahy omezená přípustnou nerovnoběžností grafikonu, za Strančicemi až do Bystřice poloměry oblouků. Aby ale vyšly dostatečné přínosy pro novou trať jen ze zkrácení cestovní doby, muselo by rychlou vrstvou jezdit nereálné množství lidí.
Tolik ve stručnosti.
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1213 Registrován: 9-2009 |
První dva odstavce jasně, souhlas. Ten poslední je to na co poukazuji: když si stanovíme, že chceme JD pod hodinu (i když ani na tom se zde asi neshodneme a já jsem z 80% pro), pak třeba nebude možné trasovat RS1 jinak, než jižně od D1 nehledě na zajíce. Pokud ano, jen dobře. Nicméně to trať by měla mít UŽ NA ZAČÁTKU jasně stanovené zadání: př- chceme to a to a dostaňte se k tomu. Ok, máme 5 variant. Jedna nevyjde časem, druhá je příliš drahá a mezi těmi třemi, které nám poskytují "v zásadě totéž", se budu rozhodovat. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Jste dost nesrozumitelný, zkuste to zpřesnit: jak výškově ovlivňuje krajní výhybka Hostivaře přesmyk začínající 600 m daleko? Kde by vaše milánské stěny měly být? Oba mosty jsou mimo stáv. trať a o proviz. přeložce jsem napsal. |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Suchol za á přiznal jste mýlku, což je sympatické za bé "asi jsem s tím přišel nějak do styku, když si troufám něco tady navrhnout" já jsem taky přišel do styku s chirurgií a přesto si netroufám provést ani zdánlivě jednoduchou operaci tady jste si pěkně naběhl na vidle |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5531 Registrován: 6-2005 |
Kreativec: Hodně záleží na tom, jak chcete hledět na kapacitu dráhy. Tedy zda je to počet uhelných vlaků za 24 hodin nebo zásadní omezení při sestavě taktového grafikonu. Pokud by ta vnější novostavba byla charakterem i náklady srovnatelná se SuVo, byla by to zajímavá otázka s ohledem na srovnání s NeŠe v maximální variantě.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 5-2016 |
V42: Asi neznáte dobře trasy v těch dvou variantách (tj. BN a HB2f podél I/12). Měl byste si dobře prohlídnout tabulku z prezentace Ing.Vachtla ze SUDOPu, tady máte vyjádření hl. parametrů v %: Praha-Havl.Brod var.HB2f=severní var.HB3a=jižní ............................. podél I/12 ..... kolem Benešova délka úseku ............... 100 % .............. 105,2 % délka tunelů .............. 100 % .............. 407,5 % délka velkých mostů .. 100 % .............. 158,2 % kubatura náspů ......... 100 % .............. 175,4 % kubatura zářezů ........ 100 % .............. 168,2 % investiční náročnost .. 100 % ............... 189,3 % K tomu má severní varianta ještě výhodu možného dílčího přechodného zprovoznění přes Kolín. Pokud by měla být uvažována jižní varianta vedená kolem Benešova přímo na Jihlavu, tak ta naopak nemá možnost ani napojení do Havl.Brodu a zlepšení v hlavním směru P-B by nastalo teprve po výstavbě víc než poloviny celé trasy P-B. Uvědomte si laskavě všechny tyto okolnosti, když tady ještě pořád podporujete trasování Praha-Brno kolem Benešova. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 9-2009 |
Suchol: tabulku, stejně jako ing. Vachtla samozřejmě dobře znám. Mimochodem si myslím, že je to jeden z nejpříčetnějších lidí v SUDOPu (!!!). Co jsem už psal: "Sucholova varianta" je zajímavá z hlediska ekonomické náročnosti. Jasně, souhlasím s vámi. V čem pochybuji (nikoliv nesouhlasím a rád se nechám přesvědčit) jsou ty věci kolem. Tedy: jak budeme řešit Říčany, jak budeme řešit Prahu, budeme stíhat hodinu do Brna, atd. Uvědomuji si všechny okolnosti a věřím, že i mým příspěvkům je rozuměno. Přál bych si, abychom věděli co vlastně chceme. Trasování hned potom. Ale zase nebrat, že je podružné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5532 Registrován: 6-2005 |
Přál bych si, abychom věděli co vlastně chceme. Ten konjunktiv je vskutku zábavný a vlastně jasně vystihuje to, co jsem se snažil sdělit já. Jinak s Vámi souhlasím.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 9-2009 |
No, počkejte, tady to musíme brát opravdu od píky. Tedy že železnice, to nejsou nádražky bez ubrusu a boj o 810 4 krát denně někde na periferii Pardubického kraje + zastavování všeho v MuN (a boj proti Zárubovi). Že je to fungující systém, co nejlépe sloužící cestujícím. A tak na ní musíme systémově pohlížet (vypadá to jako kecy, ale dává mi to smysl). Proto ten můj "odpor" k přesnému trasování. Jak už jsem tu psal mnohokrát. Pokud se podívám na situace v ČR, vychází mi (kromě tedy toho, o čem není sporu PRG-sever, Vranovice-Ostrava) i dvě rychlé koleje, které umí dát Brno (Prahu) za hodinu. Optimálně tak, aby se s tím svezlo "ještě něco". Ten Benešov je řekněme... nabíleni. Pokud by se ukázalo že ne, tak ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12652 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Jste dost nesrozumitelný, zkuste to zpřesnit: Zkusím - byť si myslím, že pro fachmana srozumitelný jsem. jak výškově ovlivňuje krajní výhybka Hostivaře přesmyk začínající 600 m daleko? Tak, že u ní by již měly být osobní a nákladní koleje výškově pohromadě. Kde by vaše milánské stěny měly být? Tam, kde jsem měl za to, že chceš dělat šestimetrovou díru do země na podejití malešické koleje. Teď koukám, že je to naopak a jdeš přes ni vrchem - pak je těch 600 m od Hostivaře OK, ale zase je třeba ohlídat metry od laňáku (bacha, je tam zhlaví, v něm nejde dělat výškové oblouky tak snadno - všimni si třeba, jak je kvůli tomu roztahané zhlaví v Libni směr Sluncová). |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 7-2015 |
Vláďa: Koncepci dělá jedna skupina projektantů a ÚTS apod. jiná skupina s jinými dovednostmi. Logicky samozřejmě koncepce musí předcházet volbě trasy, ale fakticky nelze mít "trasařům" za zlé, když uvažují o tom, kudy by vedli trasu s takovými a takovými parametry, ještě předtím, než padne konečné koncepční rozhodnutí. Které navíc bez znalostí o územní průchodnosti a investiční náročnosti učinit nelze.
Tolik ve stručnosti.
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2693 Registrován: 3-2007 |
Mibl 5525: To jste cekal velmi spravne :-) 4 vlaky za hodinu pod Bn jsou fakt nerealne, viz dnesni obsazenost R a Jordana. Nechci, abychom si tu vymysleli, konecny zamer to spis ohrozi nez mu pomuze. To, co jsem tam psal o Tynci a Sazave ale nebylo mysleno uplne tongue in cheek a 221 prostor k rustu urcite ma jak ze stavajici stopy, tak z techto pripadnych dalsich proudu. A je pravda, ze s konzervativni opravou 221 ba 90 km/h nesouhlasim (protoze tunel je v nedohlednu), ale probehla tak a nezbyva nez ten tunel pripominat bez ohledu na Brno, protoze to bylo vymyslene i bez Brna. Takze me mrzi, ze jsem se k 221 nevyjadril dostatecne jasne a vyznelo to opavne nez melo... otazka samozrejme je prosaditelnost teto NBS v situaci, kdy vidime stav jinych vyznamnych trati, na ktere se saho jen kosmeticky ci vubec ne... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2694 Registrován: 3-2007 |
Mibl 5530: S poslednim odstavcem samozrejme souhlasim. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 9-2009 |
otazka samozrejme je prosaditelnost teto NBS v situaci, kdy vidime stav jinych vyznamnych trati, na ktere se saho jen kosmeticky ci vubec ne... Tedy by se neměly stavět dálnice, protože se nám rozpadají okresky? A abych znovu použil analogii s dálnicemi. Přeshraniční úsek D3 má dle sčítání ŘSD v roce 2010 3537 vozidel za 24h. Jak už jsem psal, tak důvod, proč mají všichni pocit, že tam je plno je ten, že se tam vždy všichni nahrnou cestou na dovolenou. Stejně jako u D52. Přesto se tak nějak na žádné úrovni nepochybuje, že by se měly (oba úseky) postavit, přestože kdejaká dvojka ve Stř. Čechách je vytížená víc. Někdy i dvojnásobně. Navíc ten tunel se nebude stavět za rok. Pokud se začne stavět za 15 let, jistě bude už na řadu dalších tratí sáhnuto. Pokud tam tedy vyjde ekonomika. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 5-2016 |
Kreativec 224, Mibl, V42: Z ofic. počtu vlaků v ÚTS P-Benešov po odečtení vlaků P-Brno (ve var. HB pojedou přímo a nebudou objíždět kolem/přes Benešov) zůstává v jednotlivých úsecích mezi ZM a Benešovem následující počet vl/h (špičkové období jednosměrně): 12 ZM-Uhříněves 6 Uhříněves-Strančice 221 6 Uhříněves-odb.Svojšovice 1.etapa RS 4 Strančice-Čerčany 221 2 Čerčany-Benešov 221 4 odb.Svojšovice-Benešov 2.etapa RS Myslím, že 1) 12 os. vlaků za hodinu + nějaký náklad trojkolejná trať Hostivař-Uhříněves s MÚ-rozplety 221/nákladní + RS/221 zvládne s dostatečnou rezervou kapacity, 2) 6 vl/h v 1.úseku RS, který bude mít jen 1 tunel dl. 1 km, má naději na příznivé ek. hodnocení, aby byl postaven např. do roku 2030 (tj. již v době výstavby P-Brno), 3) 4 vl/h v 2.úseku RS (5 tunelů celk.délky 4 km) je dostatečné využití, aby tento úsek byl (vůbec) postaven - tedy po r. 2030. Tyto věci by asi měly být v dohledné době prověřeny (kromě samotné trasy RS P-Benešov), aby nebyly pochybnosti o budoucím osudu benešovského směru, pokud se vrátí trasování P-Brno do koridoru HB. Pikehead: Žádné dlouhé tunely NBS na Benešov ve var. HB P-B nejsou třeba. Mj. proto má tato varianta + levné RS P-Benešov reálnou naději na realizaci (na rozdíl od P-B kolem a přes Benešov). (Příspěvek byl editován uživatelem Suchol.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5533 Registrován: 6-2005 |
Mám trochu obavu, že u linky S9 je ten výhled podstřelený. Jinak mi ten rozsah zrychlenky vnějšího pásma a 4x za hodinu rychlého Benešova / Tábora přijde adekvátní.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 5-2016 |
Mibl: i=10´ Eska do Říčan je interval večerního metra, to podle Vás nestačí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5534 Registrován: 6-2005 |
Asi ano, ale pak se nám stávající úloha transformuje na jinou. Co s těmi vlaky v centru Prahy? Za předpokladu existence NS2 a "vydrátované" dvojkolejky do Kladna a na Letiště se omezující při sestavě GVD nejspíše stane úrovňové odbočení v Bubnech-Vltavské. Tím se dostaneme do stavu, že budeme muset (i s ohledem na trať na letiště) začít pracovat se základním intervalem sítě rovným 10 minutám. A to není úloha pro mne, neb já si v hlavě umím rozumně představit toliko sítě stojící na i = 60*(1/2)n. Třeba nás tu čte nějaký "ROPIDo-šotouš", který byl dosud schopen sledovat naši debatu a vyjádří se k tomu. Navíc budeme ve stavu, kdy ze severu bude v NS2 podstatně více vlaků než od Hostivaře. Pak je třeba buď na ZM zbudovat obratiště v "nulté" nebo si poradit nějak jinak. Otázka je jak ...
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 10-2012 |
{ Vláďa42: "Jinak pro pány Priapos a Johny11. Je takový problém najít si na stránkách poslanecké sněmovny, že s fotovoltaikou nemají zelení nic společného? Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů prosadily v roce 2005 hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US. Tak tu ze sebe nedělejte pitomce." Je zřejmé, že o celé problematice nevíte všechno. Obrovský solární boom totiž nastává až v letech 2009 až 2010. Do té doby dotace byly naprosto marginální. Ale na tuto změnu situace z nějakého důvodu (opomenutí, podcenění, záměr?) včas nezareagovaly tehdejší vlády Jana Fischera a potom od července 2010 Petra Nečase. Konkrétní hlavní viníci současného neutěšeného stavu jsou tedy bývalí ministři financí těchto vlád, Eduard Janota a Miroslav Kalousek}, nikoliv zelení. Také žádnou zmínku o nich v mých dvou větách, které jsem k tomu napsal, nenajdete. Takže děláte pitomce jenom sám ze sebe. |