| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 12. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 12. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6613 Registrován: 8-2012 |
Ale bude. S Belgičankama a později i Angličankama a Rumunkama.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 7-2012 |
Azair, Vizair,Rannair... Vizíráte, mizíráme. Marceli, to je na pár facek. Manželka mne láká do postele a nechápe proč tam nejdu a místo toho se furt tak divně tlemím a kroutím xichtem, smát se nahlas nemůžu bo děti už spí [rofl] Jinak ty B737 nebo A320 co u zmíněných společností obvykle létají mají kapacitu kolem 180 osob (30 řad x 6 sedaček). I kdyby z té Wroclavi letěla půlka lidí z ČR (to těžko) a jen půlku z nich tam někdo hodil autem tak to je poptávka na 45 osob. To je tak na 810 bez přívěšáku, pro ČD fakt kasovní trhák. Třeba do Katowic jezdí z Ostravy maršrutka a úplně bohatě to stačí. Jezdím s ní docela často, ať už na LOT, na Vizír nebo na Ránaér. Letiště Praha jsem v podstatě škrtl z programu (ne že by mi nějak extrémně vadilo, ale maršrutka mne doveze až před terminál, kdežto přesun z Vágusonu na Hejvlérpórt je fakt humus). proč z z Vágusonu na Hejvlérpórt, Praha Vršovice - České Budějovice po dokončení koridoru hnus nebude. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2694 Registrován: 5-2002 |
Vy rohatý zvíře....protože z Ostravy do Budějic fakt nikdo jezdit na letiště nebude, i kdyby tam jezdil šinkansen. Nehledě na to, že tam prostě nikdy žádná linka létat nebude. PR kolem "zveřejnění" plánského letiště byl jen další tunelík party kolem hejtmana Zimoly, "rektora" Vochozky a dalších socdem (přátel MZ) vyžírků v JČ kraji.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2523 Registrován: 7-2012 |
Počkejme si na letový řád! Ostrava - Brno - Jihlava - České Budějovice by se dalo vlakem zrychlit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3105 Registrován: 5-2002 |
Na tuto Linku E55 objednávanou MD ČR se již v PARS upravuje jedna 810ka s přídavným bufíkem a zadním přítlačným křídlem ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15342 Registrován: 5-2002 
|
MŠ: proč z z Vágusonu na Hejvlérpórt, Praha Vršovice - České Budějovice po dokončení koridoru hnus nebude A z Ostravy se Jenki do Vršovic dostane jak...? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Nemluvě o tom, že na letadlo do Budějic bych nejspíš nejel ani já jako Vršovák. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2695 Registrován: 5-2002 |
Počkejme si na letový řád! ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Problém udržet jakous takous leteckou dopravu má jak Ostrava, tak Brno, o Karlových Varech a Pardubicích nemluvě. Takže se stane zázrak a z Budějovic, centra nejřídšeji osídleného kraje kraje budou s nadšením létat rovnou tři společnosti...leda na košťatech. Vy už to fakt nehulte.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2524 Registrován: 7-2012 |
Tak jinak Budapest - Sarajevo letenka Vizírem stojí 246 korun. ČSA mi sice vezme z Prahy, ale cirka za 3000 korun to je malinkej rozdíl. Pokud mi Vizír nabídne let z Wroclaw, Bratislava, Pardubice nebo České Budějovice tak co je výhodné? v reálu jedu fipkou do Pešti a pak Vizírem. Až Fipky dojdou tak je nejlepší Flusbus s Vizírem nic lepšího jsem nenašel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15344 Registrován: 5-2002
|
MŠ: Tak jinak Budapest - Sarajevo letenka Vizírem stojí 246 korun Ciwe, kolik lidí denně asi tak do toho Sarajeva poletí...? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3106 Registrován: 5-2002 |
Do Sarajeva ? Skoro každý ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Tak namátkou : určitě MŠ a pak spousta jeho dvojníků |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2525 Registrován: 7-2012 |
Normální člověk se rád podívá proč musí sedět ohavní politici v Praze! kdyby se Gavrio Princip netrefil tak nebyla plná ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") politiků z našich daní v Praze, ale živila je Vídeň. V Basileji bych se domluvil rodnou Němčinou a ekonomika by byla trochu dál... Tebe třeba zrovna Sarajevo nezajímá, pro mne je to zajímavý kus hitorie. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11719 Registrován: 3-2007 |
>Tebe třeba zrovna Sarajevo nezajímá, pro mne je to zajímavý kus hitorie. Mne třeba zajímá..ale stačí mi tam jet jednou za život ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") A to ještě radši pojedu po zemi, neb je i cestou řada věcí k vidění. Že vy jste vždycky takovej extrémista - napřed požadavky spojení Praha-Krzewina Zgorzelecka, pak do každé destinace, která se vám zalíbila..no a teď se vám zrovna líbí Sarajevo ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15345 Registrován: 5-2002
|
MŠ: kdyby se Gavrio Princip netrefil tak nebyla plná [zadnice] politiků z našich daní v Praze, ale živila je Vídeň... ...opět z našich daní. Tebe třeba zrovna Sarajevo nezajímá, pro mne je to zajímavý kus hitorie... ...o kterém se dozvím mnohem víc z nějaké vhodné literatury (viz třeba Ivanov: Atentáty, které měly změnit svět), než z přímé návštěvy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2526 Registrován: 7-2012 |
Kniha nevylučuje přímou návštěvu! Navíc spousta dalších zajímavostí jak už samotná výstavba tak české tramvaje i vlaky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15346 Registrován: 5-2002
|
MŠ: Kniha nevylučuje přímou návštěvu! Tvrdím to snad někde...? Mimochodem mě v této souvislosti napadá, že dobře udělanej cestopis má i svoji ekologickou dimenzi, protože je jednodušší přenášet nehmotný informace, než cca metrákový lidičky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2404 Registrován: 9-2003 
|
PUW: v reálu jedu fipkou do Pešti a pak Vizírem Copak to je ta fipka? Něco jako railjet?
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3611 Registrován: 3-2010 
|
Sarajevo je určitě zajímavý kus historie a i když jí nejsem zrovna posedlý, trasu z Metkoviče do Ploče jsem po Neretvě na svém gumáku absolvoval, stejně jako člun Dalmat ke křižníku Viribus Unitis s ostatky následníka trůnu a jeho manželky. Je to pěkný výlet na celý den, jen doporučuji zásobu repelentu, u ústí Neretvy do "Malého moře" je rákosí plné obrovských ovádů. Nejel jsem tam kvůli historii, ale kvůli nádherné krajině. Takže, až budete na dovolené na Pelješacu, myslím, že to za ten den stojí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2527 Registrován: 7-2012 |
hajnej spisovatelé jsou tu od toho , aby vymýšleli (si) tady věřím tomu co uvidím na vlastní oči. Teorii, že řidič mohl ujet je celá řada. Představ si to, že celé Rakousko Uhersko by mělo dnes jeden napájecí systém a ETCS pro tento stát by fungovalo od roku 1930. To tatíček Masaryk nedomyslel. (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11739 Registrován: 3-2007 |
Představ si to, že celé rakousko Uhersko by mělo dnes jeden napájecí systém a ETCS pro tento stát by fungovalo od roku 1930. To tatíček Masaryk nedomyslel Tak takováhle obludnost snad nenapadla při dehonestaci TGM ani bolševika. Teda vy jste matroš |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15351 Registrován: 5-2002
|
JxL: ke křižníku Viribus Unitis Křižník s 305 mm děly...? Vždyť to byla regulérní bitevní loď, navíc docela moderní - dreadnought... Mimochodem v knize Škodovka ve fotografii jsou fotky z výroby těch dvanáctipalcových trojčat, je to docela pěkný pokoukání - příležitostně to naskenuju. MŠ: spisovatelé jsou tu od toho , aby vymýšleli Ivanov nebyl žádnej Viewegh - nepsal žádnou beletrii, ale literaturu faktu. tady věřím tomu co uvidím na vlastní oči Jasně, souvislosti tam leží na chodníku, stačí se se sehnout a zvednout je... (zrovna letos v Itálii jsme si se ženou mockrát říkali, že jsme si měli předem něco načíst) ETCS pro tento stát by fungovalo od roku 1930. Myslíš Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem na trati z Rajchnberka do Hiršperka...? To tatíček Masaryk nedomyslel Děsí mě, že něco jako Ty má volební právo... |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13822 Registrován: 5-2002 
|
jeden napájecí systém - na to by stačilo vítězství hitlera
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2528 Registrován: 7-2012 |
Zatím stačí jeden systém z Prahy do Pardubic a dále od ledna třeba dál. http://zdopravy.cz/novy-terminal-na-letisti-v-pardubicich-je-hoto v-cestujicim-se-otevre-v-lednu-5924/ |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11745 Registrován: 3-2007 |
Koukám zase nový blud : Touha mít dráty a železnici na každé české letiště Linka Pardubice-Alicante, to bude trhák Každé pondělí a čtvrtek ! Tyhle přepravní potřeby na zemi bohatě uspokojí starý dobrý autobus, který může být účelovou linkou, která na zpožděné letadlo počká - protože jinak byste tam 23 hodin ze 24 vozil akorát vzduch. Což Ostrava nebo Brno, ale takové Budějovice, tam je rvaní peněz do letiště opravdu výsměchem občanům. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2529 Registrován: 7-2012 |
zajímavá je letenka Berlin - Bratislava Ranair 257 korun. Obě letiště mají slušný přestup na vlak |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11747 Registrován: 3-2007 |
Ano, zvláště pro Pražáka, jako vy ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2566 Registrován: 1-2006 
|
No co, přece se nebude tlouct z Holešovic do Libně MHD, když to může vzít letecky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 852 Registrován: 9-2008 |
 Mladějov:"Což Ostrava nebo Brno, ale takové Budějovice, tam je rvaní peněz do letiště opravdu výsměchem občanům. " Nejen letiště, ještě nezapomenout na úžasný projekt splavnění Vltavy. |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13823 Registrován: 5-2002
|
z Holešovic do Libně jezdí žába!
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1915 Registrován: 8-2005 
|
Křižník s 305 mm děly...? Později byly i s větší ráží.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15358 Registrován: 5-2002
|
Raspi: Později byly i s větší ráží. Ale ne křižníky - tedy pomineme-li všelijaké netradiční konstrukce a slepé uličky. Děla ráže 305 mm byla typická pro bitevní lodě I. světové války. Stejně jako je mezi šotouši faux pas říkat motorovému vozu "mašina", je mezi lidmi, co se aspoň trochu zajímali o válečné lodě (byť v tomto oboru rozhodně nedosahuju úrovně svého spolužáka z gymplu Zdeňka Nováka), faux pas nerozlišovat mezi kategoriemi válečných lodí. Zločinem přímo hrdelním je pak přeložit na závěr filmu Tora-Tora-Tora slova admirála Jamamota jako "je průšvíh, že se nám nepodařilo zastihnout a potopit americké křižníky" (carrier nebo cruiser, vsjo ravno). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7023 Registrován: 1-2007 |
Hajnej: Mašina se běžně říká i soupravě metra. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3616 Registrován: 3-2010
|
Vševědoucí Ivo, já a moji kámoši motocyklisté říkáme občas "mašina" ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") i své motorce, je to také špatně? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 6-2002 |
Hajnej, Jirkaxxxl: Tak říkat třídě Viribus Unitis (dodnes se odborníci přou, zda to vlastně nebyla třída Tegetthoff, podle první lodě třídy) křižník je snad přímo urážka R-U lodního stavitelství (pokud si pamatuji, tak projekt těchto lodí byl z pera příslušníka pražské židovské komunity). Je to přímo klasický dreadnought (ráže hlavních děl 305 mm), dokonce jak psal kolega, v daném výtlaku a délce jeden z nejprogresivnějších - trojdělové věže ráže 305 mm poprvé zkusila právě Škodovka. A krom Szent Istvána, kterého si zrmvili sami maďaróni, všechny ostatní šífy (Tegetthoff, Viribus Unitis, Prinz Eugen), byly i kvalitně provedené. Jen opravím kolegu Myslivce, u německých dreadnoughtů a bitevních křižníků byla ze začátku běžná ráže hlavní baterie 280 mm (Von der Tann, Goeben, Seydlitz, Ostfriesland - holt Kruppova děla jsou lepší ..., teprve když na druhé straně barikády se začaly stavět superdreadnoughty (ráže hlavní baterie 343, případně 381 mm), tak císařská marína taky přešla na větší roury. Skončilo to Bayernem/Badenem, mimochodem, když vidím věže a podívám se na Bismarck a Tirpitz, ty věže ráže 381 jsou v podstatě stejné, jen možná s větším náměrem. Myslivec - mohli bychom hodit řeč o Von der Tannu, máte u mne hvězdičku, že jste ho v podstatě z fleku poznal u mne na ploše počítače v práci - to už je však velmi dlouho. Zdraví a vše nejlepší přeje MK... (Příspěvek byl editován uživatelem MIloslav_kolář.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 5-2002 
|
Myslíš toho Zdeňka Nováka, co měl doma vlastnoručně zbudované loďstvo 1:700 Kaga, Akagi, Hiryu a Soryu..? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1916 Registrován: 8-2005
|
Hajnej: Jako slepá ulička byla britská konstrukce posledních bitevních křižníků. Zatímco jejich německé protějšky měly vyváženější konstrukci (palebná síla vs. pancíř), britský "papír" moc nevydržel. Takový HMS Hood byl dlouho větší než cokoliv jiného, ale setnání s Bismarckem bylo jak známo krátké. Viribus Unitis (1912) se sice považovala za docela zdařilou konstrukci, ale o cca dva roky později britové uvedli do služby třídu Queen Elizabeth (1914), která byla ve všech parametrech o level dále. M. Kolář: Oni hlavně britové používali prvoválečná děla 381mm Mk.I ještě u lodí projektovaných za WWII. U německých děl ráže 380mm si nejsem jistý, zda se u třídy Bayern a Bismarck použila ta samá.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4389 Registrován: 7-2011 |
Já bych z jedný šťastný rány možná moc závěry nedělal. Která loď té doby, by při stejně šťastném zásahu odolala? Moc by jich nebylo. Navíc (nejen) u téhle bitvy v tom bylo více faktorů, nedávno jsem slyšel teorii o smůle horší britské optiky, v kombinaci toho, že Britové navíc útočili proti větru, takže měla tendenci jim namrzat, což zaměřování ještě více rozhodilo, versus kvalitnější optika německá a jejich útok po větru, čímž namrzání nehrozilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 6-2002 |
Raspi: Queen Elizabeth bych s Tegetthoffem neporovnával. Třída Tegetthoff se musí hlavně posuzovat na základě předpokládaného válčiště - na Jadran a středomoří to byl ideální šíf - v porovnání s třídou Conte di Cavour nebo Andrea Doria byly tyhle lodě o krok dále. V případě dalších tříd bychom museli srovnávat Ersatz Monarch s italskou třídou Carraciolo - to už obojí byly superdreadnoughty. Co se týká německých bitevních křižníků, tak si je třeba uvědomit, že už za první války všechny německé křižníky byly stavěny podle standardu tzv. "rychlé bitevní lodi", tudíž daleko odolněji než bitevní křižníky anglické - mimochodem, třída Lion byla takový papírák, že bych se na to pomalu bál vlézt v míru, natož za války. Navíc si vezměte, že pancéřové schema Bismarcku a Tirpize bylo v podstatě kompilací pancéřové ochrany nerealizované třídy bitevních křižníků Mackensen a bitevních lodí Bayern/Baden - když si vezmete, co Tirpitz vydržel, než ho Lancastery poslaly ke dnu u Tromso, tak na to, že je to v podstatě prvoválečná konstrukce, která víceméně nepočítala s leteckými útoky, tak je to úspěch. A co se týká artilerie, princip kanonů se od první války nezměnil, německá námořní děla byla na špičce již ve velké válce, ale pokud si vzpomínám, tak německý kanón 38 cm SK C/34 byl vylepšením vzoru kanónu, který byl na třídě Bayern. Rozhodně německý klínový závěr nepotřeboval moc vylepšovat - i když oproti šroubovému anglickému vyžadoval drahé mosazné hilzny. Řekl bych, že změny se týkaly zvětšení elevace a usnadnění obsluhy kvůli zvýšení dostřelu a kadence. Neberte to jako adoraci německé techniky, ale je pravda, že Němci měli hodně málo času a příležitostí naučit se konstrukci moderní bitevní lodě, ale s ohledem na okolnosti to zvládli velmi dobře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15359 Registrován: 5-2002
|
JxL: já a moji kámoši motocyklisté říkáme občas "mašina" [masinka] i své motorce, je to také špatně? Jistěže není - ovšem asi Ti uniklo, že motorkáři jsou úplně jiná subkultura než (drážní) šotouši. Takže neboj, je mi dobře známo, že "mašina" říkají motorce (se zdvihovým objemem větším než směšným) - a faux pas podobného tomu motorákovému bych se dopustil, kdybych jako mašinu označoval nějakej kozí dech se zdvihovým objemem podobným motorové pile... MK: u německých dreadnoughtů a bitevních křižníků byla ze začátku běžná ráže hlavní baterie 280 mm Jojo, nechtěl jsem to zbytečně komplikovat... u mne na ploše počítače v práci Už mockrát jsem si říkal, že si musím pustit pomalu Vyprávěj, co to měli za loď na jednom z rýsovacích prken v Metroprojektu... Myslíš toho Zdeňka Nováka, co měl doma vlastnoručně zbudované loďstvo 1:700 Kaga, Akagi, Hiryu a Soryu..? Haha, Ty ho znáš z Litole, kam se ve dvaaosmdesátém odstěhoval, viď...? Japonská marína *), to byla jeho srdcovka. Svým způsobem měly německé a japonské lodě smůlu, že sloužily špatnému pánovi, jinak to byly krásné kousky. *) vždycky si říkám, že je to důkaz toho, že žijeme v původně něměckém jazykovém prostoru - anglofonní by se divili, co furt máme s tou námořní pěchotou, kterou "nejvy" leda tak někam vozí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8313 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:a faux pas podobného tomu motorákovému bych se dopustil, kdybych jako mašinu označoval nějakej kozí dech se zdvihovým objemem podobným motorové pile... Zeptám se Tě, zda řady 700, 701, 702 a 723 jsou také mašiny. Jsou přitom menší, než mnohé motorové vozy a oproti většině běžných lokomotiv je to doopravdy kozí dech. A když už jsme u motorových vozů, tak takový motorový vůz 843 není přitom nic jiného, než lokomotiva nízkého výkonu se všemi nápravami hnanými a dokonce i s možností přepravy cestujících. Je to tedy mašina . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 6-2002 |
MK: u německých dreadnoughtů a bitevních křižníků byla ze začátku běžná ráže hlavní baterie 280 mm Jojo, nechtěl jsem to zbytečně komplikovat... Ale jó, musel jsem si rejpnout, nevěděl jsem, jestli si ještě tu prodebatovanou hodinu nad tapetou na mém počítači pamatujete - poznat skoro na první vrz německý bitevní křižník z první války, to se neodpouští, to se pamatuje:-), mohli bychom se sejít mimopracovně, pokud byste měl zájem, tak se ptejte přes Rudu v Křižíkově... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2699 Registrován: 5-2002 |
řady 700, 701, 702 a 723 jsou také mašiny. Ve slangu se jim říkalo "traktory", zatímco motorovým vozům "motory" - typicky "malý motor" neboli "stojednatřicítka" a "velký motor" čili "dvaašedesátka". Ale pozor, jde o slang, jehož znakem je používání nespisovných názvů a označení srozumitelných určitému okruhu lidí, v tomto případě železničářů, ale protože není formálně zachycen, tak se liší podle lokality a vyvíjí se v čase. Čili otázka je, o jakém období a okruhu se bavíme. V šedesátých letech se označení mašina používalo na Plzeňsku pro jakékoliv parní lokomotivy, motor viz výše a (loko)traktor pro řady T 211.0,1, T435.0. Po rozšíření skříňových traťových lokomotiv (T 478.3) a zrušení "parniček" v sedmdesátých letech se označení mašina přeneslo na ně. Pro elektrické lokomotivy se většinou používalo od počátku jejich zavádění označení "elektrika".
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 6-2002 |
Bobik: Je pravda, že v bitvě v Dánském průlivu Britům vál vítr s vodní tříští do dálkoměrů, ale hlavní problém byl i v tom, že Britové i tehdy za druhé války používali dálkoměry koincidenční, kdežto Němci dálkoměry stereoskopické - k správnému změření vzdálenosti bylo u koincidenčního dálkoměru třeba, aby se dva obrazy nepřátelské lodi poměrně přesně překryly, což byl právě za takové povětrnosti poměrně problém. Royal Navy uvažovalo, že již po první válce (po zkušenostech mimo jiné z bitvy u Jutska) se nahradí koincidenční dálkoměry stereoskopickými, ale bylo od toho odpuštěno pro vysoké náklady a také proto, že stereoskopické dálkoměry vyžadovaly v boji chladnokrevnou a dobře vycvičenou obsluhu, neboť pak jsou vysoce přesné právě při zastřelování (citace z hodnocení Royal Navy). Zvítězila tradice - a takhle to holt dopadlo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2014 |
Miloslav_kolář: granát z bitevní lodi Bismarck probil palubu a vybuchl ve skladišti munice bitevního křižníku HMS Hood. Britové si ale vzali ponaučení a začali dělat panceřové paluby i u letadlových lodí. Na rozdíl od amerických, pak nebyly škody při zásahu, například od Kamikaze v Tichomoří tak fatální. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 6-2002 |
hetzer: Zrovna u Hoodu byla pancéřová ochrana paluby opravdu jak papír zprvu 76 mm, po dodatečném zesílení snad 104 mm, což pro protipancéřový granát (cca 900 kg) dopadající na tuhle vzdálenost boje skoro svisle není zrovna nejsilnější překážka. Mimochodem, pancéřové pláty pro paluby a jinou pancéřovou ochranu britských letadlových lodí se před válkou dodávaly z Vítkovic - určitě to měla Ark Royal, nevím jak Illustrious, Formidable a Victorious. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 8-2014 |
Miloslav_kolář: To je pravda a o těch panceřových plátech z Vítkovic jsem taky někde četl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 6-2002 |
Raspi: Tady je příklad závěru předmětného kanónu (38 cm SK C/34) a na druhé fotce je krmivo do něj - té figury si pokud možno nevšímejte, jsem tam jenom pro porovnání velikosti - pobřežní baterie Vara poblíž Kristiansandu, Norsko, 2014. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 8-2014 |
Jen ještě k těm rážím, zrovna ten Bismarck dorazily HMS Rodney s 9 x 406 mm a HMS King George V s 10 x 356 mm. Hlavní zásluhu ale asi měly "String bag" Swordfisch a jejich torpéda. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2700 Registrován: 5-2002 |
Britové si ale vzali ponaučení a začali dělat panceřové paluby i u letadlových lodí. Těžko si vzali poučení z potopení Hooda, když Ark Royal již v tu dobu byla ve službě a ty tři z třídy Illoustrious byly spuštěny na vodu v roce 1939 a do služby uvedeny mezi 25.5.1940 a 14.5.1941 (Bitva v Dánském průlivu 24.5.1941). Slabina v pancéřování Hoodu byla Admiralitě vcelku obecně známa dlouho před válkou, šlo o "daň" za omezení výtlaku dané Washingtonskou smlouvou. zrovna ten Bismarck dorazily HMS Rodney s 9 x 406 mm a HMS King George V s 10 x 356 mm. Myslím, že v současnosti odborná literatura (i s ohledem na průzkum potopené lodi miniponorkou), vcelku jednoznačně přiznává, že Bismarcka potopila jeho posádky v bezvýchodné situaci (viz Clair Blair a další). Čímž samozřejmě není popřeno, že by jej Angličané nedokázali potopit sami. Zásah leteckým torpédem do kormidla byl klíčový, ale k potopení nestačil. Stejně jako útoky Vianových torpédoborců.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15362 Registrován: 5-2002
|
Bram: Zeptám se Tě, zda řady 700, 701, 702 a 723 jsou také mašiny. Jak kde... My "konstruktéři" třeba 794 (což je stejná "váhová" kategorie) říkáme mašinka. Dospělá mašina má u nás čtyři a více náprav (třeba taky dvanáct). motorový vůz 843 není přitom nic jiného, než lokomotiva nízkého výkonu se všemi nápravami hnanými a dokonce i s možností přepravy cestujících. Je to tedy mašina Netahá Tě za oči, že mašina je to až po doplnění tří rozvitých přívlastků, zatímco vyjdeme-li z motoráku, není potřeba žádný...? zrovna ten Bismarck dorazily HMS Rodney s 9 x 406 mm a HMS King George V s 10 x 356 mm No, dorazily... Spíš umlčely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 289 Registrován: 6-2002 |
Johny 11: Jenže vtip je v tom, že Hood byl objednán ještě před bitvou u Jutska. Pak po tamních zkušenostech, kdy britské bitevní křižníky lítaly do luftu jak špunty od šampáňa, se projekt narychlo upravoval, takže následně byl kýl založen až někdy v září 1916, stejně to ale byl papírák. Ostatně Repulse a Renown byly ještě větší papundekly - v původním stavu bylo pancéřování na i bocích!!! jen 152 mm - Fisherův přístup rychlost je nejlepší ochrana tady byl doveden k "dokonalosti". Mimochodem, Washingtonská smlouva byla dohodnuta na přelomu let 1921-22 a na Hooda se nevztahovala, protože byl převzat do služby v roce 1920 a byl mimo mísu co se týká výtlaku od začátku. Může to souviset s nautickými vlastnostmi - Hood měl trup od zadních věží výrazně snížený a prý jen dílčí vylepšení protiletadlové výzbroje a s tím spojené přitížení nástaveb na začátku 30. let způsobilo na neklidnějším moři silné zalévání zadní paluby vodou. Takže by Hood musel k poměrně zásadní překopávce do doků a na to nejdřív v době krize nebyly prachy a potom už čas. Co se ještě týká nautických vlastností a věčného hádání o nejlepší bitevní loď druhé války - Američani u třídy Iowa vyzdvihovali lahvovitý tvar trupu, který měl být optimální pro vysoké rychlosti. A teď si to srovnejte s Bismarckem - trup půdorysně víceméně typický prvoválečný "sud", výtlak šul/nul podobný - a Bismarck při zkouškách 30 uzlů při výkonu cca 150 000 koní, Iowa 33 uzlů při výkonu cca 210 000 koní. A to prý Iowa byla při zkouškách odlehčená, s minimem paliva, jako by se hrálo na rekordy - něco jako plavec Phelps - plavky Speedo, oholený podpaží, ruce i nohy . Takže ta "flaška" zas asi taková výhra nebyla... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1918 Registrován: 8-2005
|
M. Kolář: To srovnání Queen Elizabeth vs. Tegetthoff souhlas, chtěl jsem se o tom rozepsat, ale byl čas večeře u mamimky a pak nebyl net. Ono na uzavřeném moři jako je Jadran v tu dobu fakt cokoliv většího nemělo smysl. Ohledně tvaru trupu u třídy Iowa je taky otázka průjezdu Panamským průplavem, kam se na rozdíl od Jamata musel vejít. Co jsem četl, tak max. šířka trupu právě z tohoto důvodu byl v projektu jeden ze základních parametrů, z kterého vycházel tvar trupu a tudíž i výtlak. U Bismarcku je zase otázka výhody či nevýhody trojhřídelového uspořádání pohonu. Já bych to spíše považoval za nevýhodu, ale němci to tak u velkých lodí prostě dělali. P.S. Taky plánuji návštěvu nějakého takového muzea. Takhle z obrázků to prostě není ono.
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 6-2002 |
Raspi: Jamato neberu, tam jsme někde jinde - ale fakt je, pokud byli Američani limitováni u Iowy Panamou, tak stejně tak byl Němec u Bismarcku omezován "Průplavem císaře Viléma", do kterého se Bismarck i Tirpitz vešel maximálně odlehčený jak "prdel na hrnec", a to jak ponorem (to spíš), tak šířkou. A je docela sranda, že byť byl ten kanál otevřen v roce tuším 1911, tak cca za 30 let tam prošla loď o šířce 36 m, kdežto Iowa byla stavěna s šířkou cca 33 m, aby se vešla do Panamy. Třída Bismarck při evidentně nepříznivějším podmínkách - o 3 m širší trup ve starší nautické koncepci, původně dokonce rovná parníková příď (vzor Derfflinger - Atlantik (Klipper) bug byl dobastlen až po spuštění na vodu, po hydrodynamické "hrušce" Iowy ani památky...), tak v rychlosti v porovnání s vloženým výkonem zas nějak nezaostával. Takový šífař nejsem, ale systém tři šrouby a la Germán má co se týká dosažení vyšší rychlosti větší účinnost v tom, že osy šroubů jsou blíže podélné osy lodi (ale zase může nastat problém s interferencí otáček jednotlivých hřídelí), a co se týká manévrovací schopnosti lodě, tak střední šroub žene proud vody přímo na kormidlo (pokud je přímo za oním středním šroubem), tím by se měl zvyšovat jeho reakční moment při ostrých manévrech zvlášť při vyšších rychlostech. Zase to ale přináší problémy s výraznou nesymetrií tahu při vyřazení jedné z bočních (případně i střední) strojovny/ven, eventuálně kormidla - někdy je problém loď uřídit s pomocí strojů. Ale jinak podle mne u Bismarcku i Tirpitze bylo neštěstím použití dvojitých, dvouploutvových kormidel - při zásahu a zablokování této kormidlovací soustavy se podle mého nedá loď řídit stroji, i když máte k dispozici i čtyři šrouby (pokud nemáte možnost se zbytků ploutví zdeformovaných, případně zablokovaných v určité pozici, a to i drastickým způsobem (třeba odstřelením - i o to se chtěli na Bismarcku pokusit) zbavit). (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8323 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Netahá Tě za oči, že mašina je to až po doplnění tří rozvitých přívlastků, zatímco vyjdeme-li z motoráku, není potřeba žádný...? Ani ne, navíc to je spíš upozornění na to, že si někdo kdysi popletl motorový vůz s lokomotivou a chtěl mít obojí pohromadě. Výsledkem je zbytečně těžký motorový vůz....... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3617 Registrován: 3-2010
|
K těm motorovým vozům a mašinkám, vždycky jsem si myslel, že motorový vůz je to, co kromě vlastního pohonu ještě přepravuje cestující. Mašinkou jsem rozuměl vozidlo určené k tažení či sunutí, případně posunu s vozidly bez vlastního pohonu, nebo i jiných "mašinek" a motorových vozů. Myslím si to samozřejmě dál, stejně jako že ráže zbraní není nezbytně určující pro zařazení lodí do jednotlivých tříd, ani Hood se svými děly ráže 381 mm nebyl bitevní lodí, ale "pouhým" bitevním křižníkem... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 984 Registrován: 5-2002
|
Takže například zástupci řady 892 nejsou motorovými vozy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 5-2002 |
Sants: Já bych ještě dodal k Jirkově definici nebo nákladu (obecně užitečného zatížení) neb byly v historii provozovány i motorové vozy pro přepravu nákladu, typicky pošty. Pak se do toho vejdou i MVTV...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11753 Registrován: 3-2007 |
Definice samozřejmě říká ..přepravy osob nebo nákladu. Jenom nevím, zdali je nutno Jirku dusit kvůli chybějícímu slovíčku ? Jinak řídit se čistě definicemi vypadá někdy hodně divně - třeba E422.0, "malá bobina" z Lipenky, měla zavazadlový oddíl (aby se ušetřil hytlák v soupravě) a tedy formálně vzato byla dle této definice..elektrickým motorovým vozem. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15367 Registrován: 5-2002
|
JxL: Myslím si to samozřejmě dál, stejně jako že ráže zbraní není nezbytně určující pro zařazení lodí do jednotlivých tříd, ani Hood se svými děly ráže 381 mm nebyl bitevní lodí, ale "pouhým" bitevním křižníkem Bitevní křižník byla rychlejší a kvůli tomu méně chráněná varianta bitevní lodě, pořád ale měl blíž k té bitevní lodi, a to jak ráží hlavních děl, tak i velikostí a výtlakem. Křižníky se nakonec (míněno ve II. světové válce) ustálily na 203 mm u těžkých a 152 mm u lehkých. To vše nic nemění na tom, že Viribus Unitis nebyl žádný křižník, ale bitevní loď. Dokonce by bylo možné mít výhrady k převozu ostatků následnické rodiny - aspoň podle Ivanova na něm převáželi jen Ferdinanda, kdežto Žofie na to neměla dost nóbl původ a tak ji vezli na něčem menším - ale hledat to (zatím) nebudu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15368 Registrován: 5-2002
|
ML: Jinak řídit se čistě definicemi vypadá někdy hodně divně - třeba E422.0, "malá bobina" z Lipenky, měla zavazadlový oddíl (aby se ušetřil hytlák v soupravě) Dtto TU47.0, ta má taky služební oddíl (stoleček v něm byl mimořádně příhodnej pro umístění notebooku při ladění regulátoru ). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11754 Registrován: 3-2007 |
aspoň podle Ivanova na něm převáželi jen Ferdinanda, kdežto Žofie na to neměla dost nóbl původ ..právě včas : večer se ti kouknu do právě přečtené knihy o šoférovi, co v Sarajevu špatně odbočil a de facto mohl za to, co se pak stalo Něco tam o tom bylo, ale jen pár větami. |