Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 20. 02. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 20. 02. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6997 Registrován: 8-2012 |
zabodnout kružítko, naměřit tak 3-4 km a udělat kružnici a většina objektů uvnitř bude definici centra Ciwe... Karlín, Žižkov, Štvanice. Rohanský ostrov, dokonce NNŽ. Tak to už fakt lepší ta Vaňkovka. (Jenže udělat tuhle kružnici v Brně u Ponávky, tak už jsem možná za hranicemi města, to není žádná metropole...)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5365 Registrován: 9-2011 |
na východ od Karlínskýho viaduktu Karlín, jó Karlín, Evropu odděluje viadukt... To tu dneska máme nějaké hudební ráno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7856 Registrován: 4-2003 |
Ciwe... Karlín, Žižkov Von se nepíše rok 1950 (kdy v moje bejvalá Pražská adresa byl třešňovej sad daleko za Prahou, vhodnej na celodenní vejlet, nejlépe s vystoupením v zastávce Podbaba) a jedinej dům široko daleko byla sousedovic vila.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6999 Registrován: 8-2012 |
V tom případě je potřeba odsunout Wilson někam k Olšanským hřbitovům. Do Paláce Akropolis to bude pořád stejně daleko, akorát z druhý strany, tak wocogou.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7857 Registrován: 4-2003 |
odsunout Wilson někam k Olšanským hřbitovům. Olšanský hřitovy je ovšem rezidenční čtvrť a krom toho nevím, proč by tam mělo být něco odsouváno. (Že se v jiným městě hrdlí už asi půl století posun nádraží o dvě ulice a unikají jim širší souvislosti a časový horizont jejích rozhodování je jejich vizitka, ne moje. Výsledek je ten, že půlku centra zabírá rumiště a nijak se to nerozvíjí.)
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8545 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:Olšanský hřitovy je ovšem rezidenční čtvrť a krom toho nevím, proč by tam mělo být něco odsouváno. Na Olšanských hřbitovech bydlí plno známých rezidentů. Namátkou bych jmenoval tyto: Jan Palach, Herbert, Anna a Herberta Masarykovy, Miroslav Tyrš, Karel Jaromír Erben, Viktor Dyk, Ján Kollár, Pavol Jozef Šafárik, Miki Volek, obrozenec Josef Jungmann, Jan Werich, Jiří Voskovec, Ivan Hlinka, Ladislav Smoljak, Vladimír Menšík a mnozí další. Bohužel tam bydlí i Klement Gottwald.... Je to výborná rezidenční adresa, tedy až na toho Gottwalda . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8546 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:(Že se v jiným městě hrdlí už asi půl století posun nádraží o dvě ulice a unikají jim širší souvislosti a časový horizont jejích rozhodování je jejich vizitka, ne moje. Výsledek je ten, že půlku centra zabírá rumiště a nijak se to nerozvíjí.) Mám obavy, že tobě toho uniká poněkud více a zdaleka nejde jen o tento případ . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7858 Registrován: 4-2003 |
Na Olšanských hřbitovech Tak on tam není jenom hřibitov, ale i Parukářka či Třebešín, což jsou slušný rezidenční adresy. uniká poněkud Na tom mám právo jako kdokoliv jinej a nedokonce to není trestný.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8547 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:Tak on tam není jenom hřibitov, ale i Parukářka či Třebešín, což jsou slušný rezidenční adresy. Takže na Olšanských hřbitovech je Třebešín a Parukářka. Jasně . Na tom mám právo jako kdokoliv jinej a nedokonce to není trestný. Však Ti žádné právo neupírám. Jen jsem si dovolil konstatovat, že Ti poněkud unikají souvislosti, na což mám zase právo já . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7859 Registrován: 4-2003 |
Takže na Olšanských hřbitovech je Třebešín a Parukářka. Já bych tedy řekl, že je to vedle, protože na hřbitově logicky nikdo nebydlí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7001 Registrován: 8-2012 |
Olšanský hřitovy je ovšem rezidenční čtvrť Ovšem místní rezidenti tam akorát leží a nikam moc necestují... krom toho nevím, proč by tam mělo být něco odsouváno Já jen rozvíjím tvou vlastní tezi, že centrum je všude a důležitá pro polohu nádraží je hlavně dostupnost nějakého objektu veřejného užitku.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2550 Registrován: 7-2012 |
Takhle vypadá hezké náměstí před nádražím Bělehrad hlavní nádraží na rozdíl o hnusu před Beograd Centar. (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7861 Registrován: 4-2003 |
To hezký se zřejmě nevešlo do objektivu. důležitá pro polohu nádraží je hlavně dostupnost nějakého objektu veřejného užitku. No to nepochybně, akorát na hl.n. v Praze musí tak 95 % lidí jít do krtka, páč objekty veřejnýho užitku jsou ve městě tak Vítěznýho až po Pankáckou pláň či Žižkov a "fšude něco je".
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7002 Registrován: 8-2012 |
na hl.n. v Praze musí tak 95 % lidí jít do krtka V Brně krtka nemají (jedno z tamních traumat). A lezení do něčeho právěže dnes s výhodou absolvují před Ošklivým Starým Nádražím, kterýžto terminál se nepřesune. Jenže tys za nejdůležitější "veřejný dům" v Brně označil Vaňkovku... v Praze to je Palladium?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Bobo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13895 Registrován: 5-2002 |
co přesunout celou prahu? nejlíp mimo čr. aby nebylo zdržení v rámci tranzitu.
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 5-2002 |
RadekŠ: Jenomže diskuse není o odsouvání hln v Praze, nýbrž v Brně. Můj argument, proč je to třeskutá pitomost, znáš - tak chutě do něj, dokaž mi, že se mýlím."No to nepochybně, akorát na hl.n. v Praze musí tak 95 % lidí jít do krtka, páč objekty veřejnýho užitku jsou ve městě tak Vítěznýho až po Pankáckou pláň či Žižkov a "fšude něco je"." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2437 Registrován: 3-2006 |
To nám neschválí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 7-2014 |
No jestli se po loňské brněnské výluce, kdy dálkovka jezdila na Dolní ještě najde nějaký zastánce odsunutý varianty, tak to už musí bejt nějaká forma dopravního masochismu, jinak si to asi nevysvětlim....
Ostrava/Pardubice/Praha
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 7-2017 |
To spíš Praha zakáže vjezd kamionů na evropské transkontinentální silnice E55, E65 a E67 (Jižní Spojka) a poruší tak mezinárodní dohodu z Ženevy z roku 1950. Tím se stane skutečnou dírou v mapě i ve světě. Přičemž ve své nadutosti zakáže vjezd kamionů i na kontejnerové překladiště - náklad má přece jezdit vlakem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15753 Registrován: 5-2002 |
TH: Ciwe... Karlín, Žižkov, Štvanice. Rohanský ostrov, dokonce NNŽ. No však se "širším centrem" oháněli i namítači proti libeňskýmu přesmyku, tak čemu se divíš...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7862 Registrován: 4-2003 |
dokaž mi, že se mýlím. Já tu potřebu ale nemám... prostě protože mi stávající poloha přijde bezpečnější. Jenom mi přijdou některý argumenty dost blbý. Jenže tys za nejdůležitější "veřejný dům" v Brně označil Vaňkovku. Podsuv. Je to jedna z důležitých budov v centru nejcentrovatějším. Nic víc.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 5-2002 |
Jo, mně taky přijdou některý brněnský argumenty dost blbý. A ten imho nejdůležitější - nenapravitelné rozbití vazby nádraží na MHD - prakticky není slyšet. A největší kravinium je dávat hlasovat brňákům - copak brňák denodenně někam cestuje vlakem? Opravdový brňák by nádraží odsunul někam za město k dálnici, aby u něho mohlo být pořádný parkoviště, aby když tam dvakrát za rok jede vyzvednout rodinu od vlaku, tak aby tam mohl pohodlně zaparkovat, jako v Olympii. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7866 Registrován: 4-2003 |
nenapravitelné rozbití vazby nádraží na MHD To mi přijde v takto formulované čisté podobě (a ještě v naturalistické verzi "lidi budou muset chodit někam na tramvaj...") právě jako jeden z těch blbejch argumentů. Což je bohužel o tom, že si lidi nedovedou představit Brno v roce 2050 od urbanismu přes dopravní řešení. Stejně tak si v Praze lidi nedovedou přestavit, že se centrum přirozeně rozleze až někam do Buben a bude to významnější část,než nějaký Příkopy. Právě z toho důvodu mi přijde lepší nic nepřesouvat, protože se přitom dá hodně nevratně zvorat a centrum Brna se bude zastavovat postupně vč. toho, že tam stejně bude tramvaj, atd.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8551 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:To mi přijde v takto formulované čisté podobě (a ještě v naturalistické verzi "lidi budou muset chodit někam na tramvaj...") právě jako jeden z těch blbejch argumentů. Nikoliv. Viz níže. Což je bohužel o tom, že si lidi nedovedou představit Brno v roce 2050 od urbanismu přes dopravní řešení. Stejně tak si v Praze lidi nedovedou přestavit, že se centrum přirozeně rozleze až někam do Buben a bude to významnější část,než nějaký Příkopy. Právě z toho důvodu mi přijde lepší nic nepřesouvat, protože se přitom dá hodně nevratně zvorat a centrum Brna se bude zastavovat postupně vč. toho, že tam stejně bude tramvaj, atd. Pro budoucnost Brna je potřeba, aby se rozrostlo symetricky - dříve rozrůstalo hlavně na sever, severozápad a severovýchod. Zejména jihovýchod je je pořád nerozvinutý a zastavěný jen částečně. Po jeho dostavbě (to je práce tak na dvě desetiletí minimálně) i tak bude lepší, když hlavní nádraží bude umístěno v cca v současné poloze a tedy i přestupní uzel bude stále co nejblíže centru Brna, ne aby se odsunul od něj - to akorát přináší potřebu mohutných investic do sítí MHD a nejen do nich. V současném dolním nádraží ponechat akorát dvoukolejný průtah a ostatní plochy uvolnit pro výstavbu například bytových domů a jiných objektů. Víc rozumného udělat nelze . Mimochodem, centrum Prahy se nemá šanci rozlézt do Buben - zcela určitě ne v nejbližších deseti (ale spíše dvaceti) letech a i později bych s tím rozlejzáním byl hodně opatrný. Budu velmi rád, když tam vznikne nová čtvrť obdobně jako kdysi vyrostly Dejvice v okolí Vítězného náměstí a nebude tady jen nějaký kancelářský komplex. To, co se povedlo na Andělu, to se nemá asi šanci povést, v Bubnech jsou trochu jiné podmínky.... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7010 Registrován: 8-2012 |
právě jako jeden z těch blbejch argumentů Následně bych teda od tebe potřeboval vysvětlení těch světlých zítřků, ve kterých se nebude v roce 2050 muset "chodit na tramvaj", protože... Jenže toho se asi nedočkám. centrum přirozeně rozleze až někam do Buben a bude to významnější část,než nějaký Příkopy ...a když ne, tak to nádraží dál zůstane furt v prdeli, moudře pokýveme hlavami "se to holt nepovedlo" a na tramvaj se nebude muset chodit, protože tam žádná nepojede. Zatímco dnešní poloha je zřejmě toxicky závadná a proto se musí jednoznačně zrušit.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7869 Registrován: 4-2003 |
moudře pokýveme hlavami "se to holt nepovedlo. Právě proto bych to nepřesouval a nechal ho tam kde je. potřeboval vysvětlení těch světlých zítřků, ve kterých se nebude v roce 2050 muset "chodit na tramvaj", protože. Protože pokud se má Brno rozvíjet, tak se za 30 let ten jih centra zastaví a bude tam minimálně jedna rušná třída a po ní bude nejspíš jezdit tramvaj a do těch budov poleze nejpíš víc lidí, než do rektorátu MUNI a nebo do budov ÚSS či NSS.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 5-2002 |
...a po ní bude nejspíš jezdit tramvaj... O tom žádná (abych použil místně příslušný jazykový jev) - ať bude nádraží vyhnáno kamkoliv, vždycky se počítá s tím, že k němu bude přivedena nějaká tramvajová trať. Jenomže ten centrální přestupní uzel bude furt tam, kde je - takže pro naprostou většinu cestujících to znamená přestup navíc (a primárně nejde ani tak o nějaké nepohodlí, ale o to, že přestup prostě v MHD významně zdržuje). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 8-2017 |
před budoucí rolu je potřeba natáhnout 4 nejvytíženější linky tedy 8 směrů, linky 1,2,8,12 (popř.9) zastáncům odsunu bych přál, aby náhradní autobusová linka Hlavní-Dolní v době výluk nebyla, a oni to museli každej den ten kilometr šlapat, za jakýhokoliv počasí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7872 Registrován: 4-2003 |
centrální přestupní uzel bude furt tam Jenže to furt vychází z premisy, že se to město nebude rozvíjet (a nebo se jeho rozvoj odehraje jinde, než v centru).
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1013 Registrován: 5-2002 |
Practicus: Následuje frenetický potlesk tranzitních cestujících těchto linek... "před budoucí rolu je potřeba natáhnout 4 nejvytíženější linky tedy 8 směrů, linky 1,2,8,12 (popř.9)" RadekŠ: Hele, než bude z Brna město velikosti Prahy, to už tady nejspíš ani žádná železnice nebude, takový výhled nemá smysl řešit. A do té doby si nějak nedovedu představit sebeintenzivnější rozvoj, jehož následkem by mělo být samovolné vymizení fenoménu centrálního přestupního uzlu. A dokud bude, tak bude tam, co je teď - ledaže by stávající historické centrum podlehlo nějaké "kulturní revoluci"..."Jenže to furt vychází z premisy, že se to město nebude rozvíjet (a nebo se jeho rozvoj odehraje jinde, než v centru)." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7875 Registrován: 4-2003 |
než bude z Brna město velikosti Prahy, Já mám na mysli přírůstek cca 100-150 tis. lidí bez rozrůstání města, což je reálný během 30 let a pak by řada věcí vypadala úplně jinak. Ale jak jsme psal, většina lidí si to představit nedovede, na radnicích rozhodně nesedí žádný vizionáři, atd.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1016 Registrován: 5-2002 |
To jo - ale furt ten tramvajovej uzel bude ležet tam, kde je teď, protože uspořádání města mu nic jiného neumožňuje. Ledaže by někdo pokrokovej zrevitalizoval centrum sovětskou metodou - perunitem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3458 Registrován: 3-2006 |
A už se někdy v nějakém městě stalo, že se rozrostlo tak, že byl centrální přestupní uzel GH?
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Bobo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13907 Registrován: 5-2002 |
o to se snaží vary
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7878 Registrován: 4-2003 |
nějakém městě stalo, že se rozrostlo tak, že byl centrální přestupní uzel GH? Já jsem konce cetrálního přestupního uzlu zažil dvakrát i v jedný pražský čtvrti. Lidi jsou samozřejmě schopní vyvádět jak prvnička při koitu i přitom, že se číslo tramvaje změní z 25 ma 26, ačkoliv je to jenom obyčejný číslo.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7092 Registrován: 1-2007 |
Co je vůbec GH? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15763 Registrován: 5-2002 |
Někdy se to píše i -gh- a znamená to ghovnu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7093 Registrován: 1-2007 |
Bobo: Vary ho chtějí přesunout vedle. Nebo kde by měl podle Vás být? U Dolního nádraží? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 5-2002 |
RadekŠ: Tak nejdřív srovnáváš Brno s Prahou, pak zase s jednou její periferní čtvrtí, nakonec snad budeš srovnávat vyhnání nádraží s přečíslováním tramvaje... "Já jsem konce cetrálního přestupního uzlu zažil dvakrát i v jedný pražský čtvrti." Co takhle férově uznat, že vyhnání nádraží je v brněnské situaci prostě oberpitomost, protože tak, jak je Brno ušitý, to musí v každým případě znamenat citelné zhoršení návazností vlak - MHD, a nějaký nový urbanismus okolo to může jenom maskovat, ale nikoliv řešit..? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7885 Registrován: 4-2003 |
Tak nejdřív ..pak zase Já jenom reaguji na Tvoje parciální myšlenky a myslím, že problematice přesunu jsem již opakovaně vyjádřil celkem jasně....
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3710 Registrován: 3-2010 |
Šnóbl, to si komplexy musíš furt léčit tím, že se snažíš do každé věty nacpat něco z latiny či jiné cizí řeči? Kolik tě stálo to magisterství? Předpokládám, že to bylo v Plzni, tam se na IQ nekouká, když zaplatíš |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2439 Registrován: 9-2003 |
Sulfit: Jak jsi přišel na to, že "Šnóbl" je magistr? "Šnóbl" je inžinýr a takovejch jako ty nasere na požádání plný kýbl, trubko ropovodná.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3713 Registrován: 3-2010 |
Nebuď tak přízemní, nulo 123, já myslím, že by nasral těch kýblů třeba deset, kdybys mu je podržel u , a myslím si, že by ti to dělalo určitě dobře... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 5-2007 |
Nazdar chlapi, Resime u piva otazku logistiky nacistickych vojsk v Rusku. Jaky rozchod koleji byl tenkrat na Ruskych zeleznicich? Jak se resila prekladka a jak je mozne, ze se i do Ruska podivaly lokomotivy rady 52? Dekuji, Mira |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3809 Registrován: 4-2009 |
Čouda: V Rusku byl široký rozchod (taky to tak mají ze strategických důvodů od dob cara). Němcům pak nezbylo nic jiného, než část tratí přerozchodovat na evropský rozchod. Více třeba zde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8594 Registrován: 4-2003 |
Němec z ova:V Rusku byl široký rozchod (taky to tak mají ze strategických důvodů od dob cara). S velkou pravděpodobností to se strategií nemá nic společného - v USA měli tento rozchod (1524 mm) také a byl hodně rozšířen. Jen ho pak (a jiné další) přestavěli na 1435 mm. Kdežto Rusko se akorát podle většiny Evropy prostě a jen nezařídilo..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 5-2007 |
Diky moc. Clanek byl naprosto vycerpavajici. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5256 Registrován: 5-2002 |
Bram: "V Rusku byl široký rozchod..." Máte někdo nějaké hlubší povědomí nebo odkaz, jak to bylo se širokým rozchodem v Rusku do r. 1914? Přesněji řečeno kde byl styk 1435/1524? Zcela určitě 1435mm vedlo do Bohumína až do Varšavy, ale šlo o izolovanou trať a vše v okolí bylo 1524mm, nebo bylo rozhraní až někde na Visle? A Pobaltí se po r. 1918 předělalo na 1435mm, v roce 1939 na 1524mm, za dva roky na 1435mm a v roce 1944 na 1524mm? Vygooglit jsem to zkoušel, ale nějak se mi nedaří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8595 Registrován: 4-2003 |
Jenki:Máte někdo nějaké hlubší povědomí nebo odkaz, jak to bylo se širokým rozchodem v Rusku do r. 1914? Přesněji řečeno kde byl styk 1435/1524? Jedno místo styku 1435/1524 bylo zde, v Podvoločisku: https://mapy.cz/zakladni?x=26.1402988&y=49.5294959&z=17&l=0&base= ophoto Řeka Zbruč byla státní hranicí, uspořádání nádraží Podvoločisk je ostrovní (patrně na jedné straně budovy bylo kolejiště s rozchodem 1435 a na druhé 1524) a tedy na mezilehlou stanici velmi neobvyklé . Ostatně i nádraží Voločisk na opačné straně bývalé hranice jeví známky toho, že kdysi byla výrazně rozsáhlejší a významnější . Slušná mapa Rakousko Uherska je k mání zde: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Osterreich-Un garn.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 5-2008 |
taky stanice " Granica" u Krakova a stanice " Brody" na trati ze Lvova |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7169 Registrován: 8-2012 |
jak to bylo se širokým rozchodem v Rusku do r. 1914? To není tak jednoduché, jak prezentují předřečníci - nedá se úplně ztotožnit rozchod kolejí s průběhem státních hranic. Varšava jako ruský zábor byla většinově širokorozchodná, ale Vídeňsko-varšavská dráha (včetně napojení Łódż-Koluszki) přetrvala s rozchodem normálním (takže ze stanice Granica u dnešního Jaworzna/Szczakowej/Maczek se dalo po 1435 mm pokračovat dál do hloubi Ruska). Směrem prusko-ruským byla "přechodovou stanicí" Eydtkuhnen (1861, dnes nějaké "Černyševskoje"), na styku Brestsko-Grajewské dráhy s Ostbahn potom Prostki (obrovské nádraží dnes prakticky zmizelo z povrchu), ale normální kolej vedla až do Grajewa (mimochodem, o BGŻD je aktuálně seriál v Światu kolei). P.S. Ono je to na delší diskuzi než jen dva odstavce.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8599 Registrován: 4-2003 |
T. H.:To není tak jednoduché, jak prezentují předřečníci Něco takového prezentuji??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7171 Registrován: 8-2012 |
Ten druhý předřečník, se stanicí "Granica" (dnešní Sosnowiec-Maczki). Tam široký rozchod dorazil teprve v roce 1884 s odbočkou z Dráhy Iwangródzko-Dąbrowskiej (Dęblin-Dąbrówa Górnicza), ale to byl jen slepý ocásek s překladištěm (důležitějším "stykem" byla sama Dąbrówa na Vídeňsko-Varšavské dráze). Jinak normálněrozchodná byla i trať Skierniewice-Łowicz a dohady o rozchodu tratí v ruském záboru Polska se objevují ještě v osmdesátých letech 19. století (právě pod vlivem Vídeňsko-varšavské dráhy). EDIT: a třeba v případě Lodže poznamenala normálněrozchodnost napojení na trať do Koluszek utváření celého uzlu, protože koncové nádraží ("Fabryczna") zabralo přirozené centrum města, ale zůstalo "navěky" slepé. Široký rozchod se sem dostal přes Sochaczew a Łowicz (jeho nádraží se dodnes jmenuje Łódż Kaliska, protože je na trati z Varšavy do Kalisze). A problém "nedodělaného" uzlu není dořešen dodnes (ale nové nádraží Fabryczna počítá s rezervou na vyvedení trati druhým směrem na "kaliszkou" trať plus se sem předpokládá zaústění VRT od západu). (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5257 Registrován: 5-2002 |
Dík za odpovědi. Ta stanice Prostki je solidní vlakodrom. A konečně chápu, proč má uzel Lodź tak podivné uspořádání. Jen pro zajímavost - varšavské tramvaje měly rozchod 1524mm až do roku 1945. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15828 Registrován: 5-2002 |
TH: koncové nádraží ("Fabryczna") zabralo přirozené centrum města, ale zůstalo "navěky" slepé Na Fabryczné je zajímavý nultý kilometr až kdesi v kolejišti, takže šturcy mají de facto zápornou km polohu. Akorát nevím, jestli to vzniklo nějakým prodloužením původně kratších kolejí a/nebo jestli v tom místě kdysi byla "doprava" - natož jestli z toho lze usuzovat na nějaké třeba i platonické úvahy o prodloužení. Trochu to připomíná D8 s počátkem v původně uvažované poloze křiížení s D0... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7176 Registrován: 8-2012 |
varšavské tramvaje měly rozchod 1524mm až do roku 1945 No, spíš tak do září, října 1944 . nultý kilometr až kdesi v kolejišti, takže šturcy mají de facto zápornou km polohu Nová Fabryczna je delší (směrem na západ = do mínusu), stará (osobní část) měla asi jen 300 metrů do šturcu. Viz foto, není to ze stejného místa, ale pro porovnání jsem tam vyznačil stejný panelák: Ale kde tam je nula, to nevím. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Jirka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 5-2002 |
Měl bych takový dotaz/anketku: Mám ucelenou jednotku s průběžnou samočinnou brzdou ovládanou brzdičem DAKO BSE. Předpis uvádí, že při zkoušce těsnosti se po naplnění na provozní tlak (5bar) a ustálení brzdič odpojí od napájecího potrubí. Je/není to podle Vás správný postup a proč ano/proč ne? Díky za odpovědi.
Jirka.
|
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5258 Registrován: 5-2002 |
T_._H_.: Přesněji to bylo takto : provoz tramvají ve Varšavě byl zastaven 1.8.1944 od 17h v souvislosti s vypuknutím povstání. Předtím se tramvajáci pokusili dostat co nejvíc vozů na pravý břeh Visly, ale tamní vozovnu při ústupu před Rudou armádou vyhodili Němci do vzduchu i s tramvajemi, takže to moc nepomohlo. Co se dělo na levém břehu bylo ještě horší, tam se vyhazovaly vozovny do vzduchu nebo podpalovaly nejen s vozy, ale i s lidmi uvnitř. První tramvaje opět začaly jezdit na pravém břehu (předměstí Praga) 20.6.1945. Na levém břehu bylo město prakticky úplně zničeno, ale povedlo se z trosek nějaké tratě a vozy vyhrabat a 15.9.1945 se na prvním kousku začalo jezdit i tam. Nebylo ale moc s čím, a to na obou březích. Proto bylo rozodnuto o novostavbě tratí na rozchodu 1435mm. Na tento rozchod byly k ihned dispozici vozy z Wroclawi, Poznaně a z Berlína (u těch je zajímavé, že šlo o vozy původně objednané pro Varšavu, které byly po r. 1939 dodány do Berlína, v r. 1945 se do Varšavy vrátily a dost dlouho jezdily z politických důvodů s původními čísly a znaky BVG). Provoz na normálním rozchodu na pravém břehu byl zahájen 15.1.1946. Postupně se celá síť předělávala na normální rozchod, na levém břehu byl proces ukončen 23.11.1948, na pravém břehu až 10.6.1950."Varšavské tramvaje měly rozchod 1524mm až do roku 1945... no, spíš tak do září, října 1944." |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 8-2014 |
Jirka: "Měl bych takový dotaz/anketku: Mám ucelenou jednotku s průběžnou samočinnou brzdou ovládanou brzdičem DAKO BSE. Předpis uvádí, že při zkoušce těsnosti se po naplnění na provozní tlak (5bar) a ustálení brzdič odpojí od napájecího potrubí. Je/není to podle Vás správný postup a proč ano/proč ne? Díky za odpovědi." Brzdič se samozřejmě musí odpojit od hlavního (brzdového) potrubí, tedy ovladač brzdiče OBE-1 se přestaví do polohy Z nebo se zavede závěr brzdy přepínačem. Odpojení od napájecího potrubí je nesmysl, protože s tím je brzdič (hlavní potrubí) spojen tak akorát při zavedení vysokotlakého švihu.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 5-2013 |
K tématu rozchody-čistě náhodou jsem si dnes listoval v knize Petra Lapáčka -Vojenské a válečné vlaky- kde jako perlička k předchozí diskuzi je údaj, že na a po konci války byla jedna kolej přes Polsko přestavěna na ,široký, a bylo tak možno dojet po ,širokém, až do Berlína. |