| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Tratě na jihozápadní Moravě » Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 05. 03. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 05. 03. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3431 Registrován: 5-2004 |
Z vedlejší diskuse:  David:"Dovětek k nedávé diskusi: to rozdělení Os-240 nakonec možná bude ne na 3, ale na 4 úseky (kromě rozdělení v Třebíči a v Náměšti také v Zastávce). Nebo tedy na 3, ale s rozdělením v Zastávce namísto Náměšti. Viz "soutěžený" soubor tratí JMK, v němž je z t-240 uveden jen úsek Brno - Zastávka, a to s předpokladem nasazení souprav o minimální kapacitě 235 míst k sezení (dva screeny z přílohy "Rámcové jízdní řády") " Mě tam překvapuje hlavně to, že se po elektrizaci nezavede kratší interval na zastávkách Ostopovice/Troubsko/Střelice dolní. Hodina je sice o dost lepší než dvouhodina, ale ani tak to pro zastávky pár minut z roly nie je bohviečo. I když je fakt, že s odsunutým nádražím by to mimo spojení na Slatinu (Černovickou terasu) moc smysl nemělo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 1-2010 
|
Zbilancuji zde uplynulý rok 2017 z pohledu nákladní dopravy na Znojemsku. Níže uvádím počty nákladních vlaků, vozů a hrubých tun ve vybraných úsecích. Dále pak nakládku a vykládku ve vybraných stanicích. Do všech uvedených statistik nejsou zahrnuty lokomotivní a drobné pracovní vlaky. Mezi hrubé tuny není zahrnuta hmotnost hnacích vozidel, a to ani v případech, kdy hnací vozidla jela zařazena jako nečinná na vlaku. V úseku Znojmo – Retz v roce 2017 jelo celkem 539 nákladních vlaků, 4 192 vozů a 215 355 tun (výstup: 289 vlaků, 2 710 vozů, 175 926 tun; vstup: 250 vlaků, 1 482 vozů, 39 429 tun). Při porovnání s rokem 2016 došlo ve vozech k poklesu o 36,5 % na výstupu a o 51,4 % na vstupu. Při porovnání s rokem 2013 došlo ve vozech k poklesu o 64 % na výstupu a o 71,6 % na vstupu. Když odečtu roky, kdy se zde konaly rozsáhlé výluky, tak se jednoznačně jedná o nejslabší rok za uplynulých minimálně 39 let, ze kterých mám kompletní statistiky. Decentně se zde projevila 3týdenní výluka na rakouské straně konaná v létě roku 2017, kdy všechny "dálky" byly odkloněny přes Břeclav (obousměrně se jednalo cca o 150 vozů). Hlavním faktorem propadu je drastický pokles vozů do Retzu. Ostatní vozy (dálky) jezdí v posledních letech ve stabilním množství. Do Retzu jelo přes PPS Znojmo v roce 2017 jen 895 vozů ložených dřevem. V porovnání s rokem 2016 se jedná o pokles o 61 % (v porovnání s rokem 2013 pak dokonce o 81 %). Pokud by někoho zajímalo směřování vozů na výstupu podrobněji, tak kompletní přehled jsem nahrál sem. V úseku Znojmo – Olbramkostel v roce 2017 jelo celkem 831 nákladních vlaků, 10 998 vozů a 450 412 tun (v roce 2016 to bylo 565 nákladních vlaků, 5 613 vozů a 226 662 tun). Téměř 100% nárůst ve vozech a tunách byl způsoben především 10týdenní odklonovou vozbou mezi Břeclaví a Jihlavou (cca +200 000 tun). Naopak negativně se projevila 3měsíční výluka v úseku Břeclav – Mikulov na Moravě(revitalizace), kdy jelo 13 párů vlaků do Kojetic na Moravě odklonem přes Havlíčkův Brod (cca -25 000 tun). Pokud bych čísla očistil o vlivy výluk, tak by se v porovnání s rokem 2016 jednalo o nárůst o 40 000 - 50 000 tun. Celkové počty vozů i tun by pak v tomto úseku mohly být podstatně vyšší, kdyby při každé sebemenší příležitosti nebyla zátěž mezi Znojmem a Jihlavou odkláněna v obou směrech přes Brno a Břeclav. Někdy to vypadalo doslova komicky. Například když mezi Znojmem a Břeclaví pendlovala jediná provozní 742, a ve Znojmě se hromadila zátěž několik dní, tak ze Znojma do Břeclavi byly vždy přednostně poslány vozy směřující na Havlíčkův Brod. Chápu to tak, že vozy směřující na Břeclav si mohou postát, zatímco vozy směřujících na Havlíčkův Brod by při drobné prodlevě mohly ujet jinudy, a proto jsou na Brno řazeny přednostně. Dám sem jeden čerstvý příklad. Dne 23. 12. 2017 bylo v Jihlavě 18 vozů a 600 tun do Znojma a v Havlíčkově Brodě 7 vozů a 500 tun do Znojma (celkem 25 vozů a 1 100 tun). V Jihlavě bylo odstavené nevyužívané dvojče 742, a do Znojma tak mezi svátky mohl jet pěkný vláček. Namísto toho byla všechna zátěž ještě tentýž den poslána do Brna-Maloměřic, přičemž na vlaku z Havlíčkova Brodu do Brna byly kromě odkloněné zátěže jen dva prázdné uhláky (vlak by býval vůbec nemusel jet). 18 vozů z Jihlavy tedy bylo trasováno cca 180kilometrovým závlekem a 7 vozů z Havlíčkova Brodu bylo trasováno cca 120kilometrovým závlekem. Schválně jsem si tuto srandu odsimuloval. Při nasazení 2*742 na těchto celkem 25 vozů a 1 100 tun by spotřeba nafty v 99 km dlouhém úseku Jihlava – Znojmo činila cca 450 litrů. V 69 km dlouhém úseku Břeclav – Znojmo mi pak stejný vlak sežral 550 litrů nafty (celkové převýšení -235 m vs +105 m). To znamená, že už jen na té naftě byla trasa přes Brno dražší, a to je nutné sem přičíst ještě náklady na paušálně odebíranou trakční energii (18 kWh na 1 000 hrtkm) a také poplatky za DC. Celkem ta trasa přes Brno mohla stát na tomto jediném vláčku nějakých 20 000 Kč navíc. Jsem zvědavý, kterému chudákovi zase seberou pár minut výkonu, aby to zalepili. Trasa přes Brno a Břeclav byla zvolena proto, že na den 27. 12. bylo naplánováno, že vlak z Břeclavi do Znojma jede, zatímco vlak z Jihlavy do Znojma nejede. Chápu to tedy tak, že namísto toho, aby jel strojvedoucí za vozy, jely vozy za strojvedoucím. V úseku Hodonice – Znojmo v roce 2017 jelo celkem 1 405 nákladních vlaků, 18 224 vozů a 837 520 tun (v roce 2016 to bylo 1 172 nákladních vlaků, 15 873 vozů a 728 750 tun). I zde výrazně "pomohla" 10týdenní odklonovou vozbou mezi Břeclaví a Jihlavou (cca +200 000 tun). Naopak negativně se projevila 3měsíční výluka v úseku Břeclav – Mikulov na Moravě(revitalizace), kdy jelo 13 párů vlaků do Kojetic na Moravě odklonem přes Havlíčkův Brod (cca -25 000 tun). Pokud bych čísla očistil o vlivy výluk, tak by se v porovnání s rokem 2016 jednalo o pokles o cca 70 000 tun. Tento pokles je prakticky celý způsoben úbytkem přeprav do Retzu. Pokud bych odfiltroval i Retz, tak by zde došlo k mírnému nárůstu. V úseku Novosedly - Hrušovany nad Jevišovkou v roce 2017 jelo celkem 1 213 nákladních vlaků, 20 486 vozů a 980 336 tun (v roce 2016 to bylo 1 124 nákladních vlaků, 22 193 vozů a 1 031 615 tun). I zde výrazně "pomohla" 10týdenní odklonovou vozbou mezi Břeclaví a Jihlavou (cca +200 000 tun). Naopak negativně se projevila 3měsíční výluka v úseku Břeclav – Mikulov na Moravě(cca -150 000 tun). Pokud bych čísla očistil o vlivy výluk, tak by se v porovnání s rokem 2016 jednalo o pokles o cca 100 000 tun. Tento pokles je způsoben především úbytkem přeprav do Retzu. Také řepná kampaň 2017 / 2018 byla slabší (vlaky byly v průměru o 4 vozy kratší, přičemž kampaň 2017 / 2018 začala o 3 týdny později než kampaň předchozí). Na druhou stranu byl leden 2017 silnější než leden 2016, jelikož řepné vlaky v kampani 2016 / 2017 jezdily až do ledna (v kampani 2015 / 2016 končily v prosinci). Nakládka a vykládka v ŽST Hodonice v roce 2017. V Hodonicích bylo naloženo celkem 1 452 vozů a vyloženo celkem 34 vozů (ucelený vlak žita). Do Polska (Tychy) zde bylo naloženo 325 vozů sladu (4nápravové vozy). Dále zde bylo naloženo celkem 495 vozů sladu do Českých Budějovic (většinou 2nápravové vozy). Ve směru na Rakousko zde bylo sladem naloženo celkem 263 vozů - jedná se o 4nápravové rakouské rakve, které z Hodonic do Vídně jezdí přes Znojmo a Břeclav (při výlukách také přes Brno). V opačném směru najíždí do Hodonic prázdné vozy z Vídně přes Břeclav, Brno a Břeclav. Přímou cestou přes Znojmo do Vídně tyto vozy nejezdí, jelikož je to moc krátká vzdálenost, a dopravci by z toho moc nekáplo. Cílovou destinací těchto rakví je pak Rakousko a v menší míře také Makedonie. Kromě toho bylo v Hodonicích sladem naloženo ještě 31 vozů (kontejnery). Obilím bylo v Hodonicích naloženo celkem 326 vozů (11 ucelených vlaků). Posledních 12 vozů bylo v Hodonicích naloženo šrotem. Nakládka a vykládka v ŽST Božice u Znojma v roce 2017. V Božicích bylo naloženo celkem 102 vozů (88 vozů obilí a 14 dvojáků s dlažbou do Mohelnice). Vyloženo zde bylo 14 dvojáků (14 dvojáků ztraceného bednění z Mohelnice). Nakládka a vykládka v ŽST Hrušovany nad Jevišovkou v roce 2017. V Hrušovanech bylo naloženo celkem 521 vozů (425 kotlů melasou, 95 vozů cukrem a 1 vůz traktorem). Vyloženo zde bylo 3 243 vozů (2 983 uhláků s řepou, 230 dvojáků s řepou, 27 vozů se dřevem a 3 ostatní). V roce 2016 zde bylo vyloženo 4 046 vozů s řepou (samé uhláky) Celkem jelo 15 ucelených vlaků s melasou (11 do Kojetína a 4 do Dobrovic), kterými bylo odvezeno 327 vozů. Zbylých 98 vozů jelo jako kusovky do Kolína. V roce 2016 to bylo 11 ucelených vlaků s melasou + 70 vozů jako kusovky. V cukrovaru bylo v roce 2017 vyloženo cca 171 000 tun řepy. Z toho 24 000 tun v lednu a 147 000 tun v říjnu, listopadu a prosinci. Na 23 řepných vlaků byly nasazeny innofreighty. Co mám informace, tak řepná kampaň 2017 / 2018 by měla v Hrušovanech běžet minimálně do 18. 1. Před začátkem řepné kampaně se mluvilo o 3 párech vlaků v některých dnech, ale nakonec jezdily maximálně 2 páry denně. Zaslechl jsem něco o tom, že sklizeň kvůli deštivému počasí trvala déle, a nestíhalo se nakládat. Proto měla být kampaň prodloužena a vlaky rozloženy do delšího období. Je to ale pouze JPP. Nakládka a vykládka v dalších stanicích v roce 2017. V ŽST Miroslav bylo vyloženo celkem 96 vozů s hnojivem a 2 vozy s uhlím. Naloženo zde byly 4 ucelené vlaky obilovin (85 vozů), které pokračovaly na Hrušovany nad Jevišovkou. O ucelených vlacích jedoucích na Brno nemám kompletní záznamy (nestíhám sledovat). V ŽST Rakšice bylo naloženo celkem 281 vozů, které pokračovaly na Hrušovany nad Jevišovkou (kromě toho zde bylo několik ucelených vlaků, které jely přes Brno). Z uvedeného počtu zde bylo cca 170 vozů naloženo štěrkem a cca 50 vozů naloženo dřevem. Vyloženo zde bylo 43 vozů, které do Rakšic přijely od Hrušovan nad Jevišovkou (předpokládám, že vše do Dukovan). V ŽST Moravský Krumlov bylo naloženo celkem 611 vozů, které pokračovaly na Hrušovany nad Jevišovkou (přibližně 90 % naložených vozů tvořil šrot, zbytek dřevo). Vyloženo zde bylo 70 vozů, které přijely od Hrušovan nad Jevišovkou (většinou šrot). V ŽST Olbramkostel bylo mimo jiné vyloženo 111 vozů hnojiva. V ŽST Šumná bylo mimo jiné vyloženo 45 vozů vápna (skupiny po 5 vozech ze Zábřehu na Moravě). V ŽST Kojetice na Moravě bylo mimo jiné vyloženo 898 vozů s PHM (z toho 240 vozů přijelo odklonem z Havlíčkova Brodu kvůli výlukám v úseku Břeclav – Mikulov na Moravě). V roce 2016 zde bylo vyloženo 888 vozů s PHM. Předpovědi a spekulace pro rok 2018. Již několik měsíců se mluví o tom, že ČDC začne od začátku roku 2018 jezdit do Retzu na vlastní licenci. Údajně je pro rok 2018 do Retzu nasmlouváno asi 6x větší množství dřeva, než kolik tam jelo v roce 2017. Prozatím by ČDC mělo jezdit pouze do Retzu do stanice, přičemž posun na vlečku prý chtějí dělat až později. I tak by se ale už v první fázi měla výrazně snížit cena za přepravu do Retzu, což by mohlo otevřít dveře také pro přepravy řeziva do Německa a vnitrozemí ČR + možná i štěpky do Jihlavy atp. Zatím mi není jasné, jak to bude po technické stránce probíhat. Do Retzu prý se strojvedoucím pojede i vozmistr ČDC, odstaví se zátěž ve stanici, doberou se prázdné vozy, a pojede se zpátky. Zajímalo by mě, jak to bude třeba s dálkami. Zda budou ze Znojma posílány zvlášť, nebo zda vše pojede společně až do Retzu s tím, že se pouze změní tarifní bod Znojmo st. hr. na Retz. Pokud by došlo k posunu tarifního bodu do Retzu, tak by se přechod mohl stát výhodnější také pro více dálek. Oficiálně jsem k tomu Retzu kromě některých náznaků zatím nic nenašel. Od dubna do září má probíhat Revitalizace trati Břeclav – Znojmo 2. stavba. Vlaky do Kojetic na Moravě budou jezdit přes Havlíčkův Brod, a po dokončení revitalizace předpokládám, že si je zpátky vezme AWT. Po dokončení revitalizace se výrazně zlepší parametry trati Břeclav – Znojmo pro nákladní (i osobní) dopravu. Doufám, že to přichází v pravý čas, aby to pomohlo růstu nákladní dopravy (potenciál tu je velký). Na revitalizaci vidím dvě kaňky. Jednak se mi nelíbí, že dojde k prodloužení doby výstavby (objevily se nějaké komplikace a nějaký lobbing soukromé společnosti). A hlavně mě štve, že v úseku Valtice – Mikulov na Moravě bude maximální rychlost pouze 100 km/h. Vše bude připraveno na 120 km/h, ale kvůli striktnímu zákazu z MD už nebylo možné navrhovat národní VZ. Abychom zase byli papežštější než papež, tak MD dokonce zakázalo i případné dodatečné budování VZ z vlastních zdrojů. Takže teď se čeká na ETCS, respektive na to, až hype kolem ETCS odezní, vše se vrátí zase do normálu, a bude zde možné dobudovat národní VZ (schválně si odkaz na to, co jsem teď napsal, ukládám). Největším paradoxem je, že na jednom mezistaničním úseku se VZ udělal, ale na dalším, který se realizuje o rok později, se to už nestihne. Naštěstí alespoň první úsek nestihli pos..t. Pokud by někoho zajímaly statistiky ze Znojemska podrobněji, tak se vše snažím dávat na své stránky. Až budu mít trošku čas, tak odtud vypakuji reklamu a trošku to tam uspořádám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2585 Registrován: 9-2003 
|
Díky za obsáhlý report ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Snad bude ten Retz v roce 2018 lepší ...
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3833 Registrován: 3-2005 
|
Koudsk: Též děkuji za zajímavé info, rád Vaše příspěvky čtu. Přeji, ať se nákladce na Znojemsku v roce 2018 daří. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1959 Registrován: 8-2010 |
ad Koudsk: V úseku Hodonice – Znojmo v roce 2017 jelo celkem 1 405 nákladních vlaků, 18 224 vozů a 837 520 tun.... V úseku Novosedly - Hrušovany nad Jevišovkou v roce 2017 jelo celkem 1 213 nákladních vlaků, 20 486 vozů a 980 336 tun.... To "motání se" kolem 900 000 tun/rok je takové celkem zajímavé proto, že to je přesně ta hranice, kdy se MD ČR rozhoduje, zda trať bude zařazena v kategorii celostátní nebo regionální dráhy. Pokud to teda není trať obsažená v dohodách typu AGC nebo AGTC atp., což není zrovna tento případ... ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") . V Prohlášení o dráze celostátní a regionální 2017 - viz zde - je již trať přeřazena do regionálních drah s tím, že požadovaný dopravní objem 900 000 tun/rok zde není dosažen, přičemž ještě v Prohlášení o dráze celostátní a regionální 2016 tuším trať v kategorii celostátní dráha zařazená byla...osobně věřím, že kdyby se povedlo stabilizovat přepravní výkony na hranici 900 000 tun/rok, tak by trať mohla být přeřazena zpátky do kategorie celostátních drah, což by ji možná zajistilo - jak to říct - poněkud lepší pozici ohledně termínu realizace ETCS, resp. minimálně vybudování rádia GSM-R v souvislosti s Vámi zmíněnou neralizovanou rychlostí V = 120 km/h v rámci tzv. 2 stavby modernizace Valtice - Mikulov na Moravě - (Novosedly), kdy V = 120 km/h zůstává spolu s národním VZ pouze v úseku Boří Les - Valtice, do čehož jakož 1. stavba už MD ČR "nezasahovalo" s ohledem na pokročilou realizaci. Možná by tomu objemu mohlo napomoci i nové zatřídění tratě ve 4. cenové kategorii dle Prohlášení o dráze celostátní a regionální 2019 - viz zde, resp. i úseku Znojmo - Šatov - (Retz) v 5. cenové kategorii - tedy té úplně nejnižší. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 914 Registrován: 1-2010
|
Nuts, Regent: Díky ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Budu se snažit sem průběžně psát, jakmile se něco začne dít. Paul_red_adair: Trať Břeclav - Znojmo byla do regionálních přeřazena na začátku roku 2015, aby se při projektování nadcházející revitalizace nemusely zohledňovat TSI (navrhovat ETCS). Jenže cca za 1,5 roku došel z MD krátký dopis, že se TSI nově musí vztahovat i na regionální tratě. Nevím, zda to opravdu striktně požadovala EU, nebo zda se jednalo o klasické alibistické vyjádření: "pro jistotu, co kdyby náhodou", ale každopádně se spolehlivě zabetonovalo jakékoliv zvýšení rychlosti nad 100 km/h na vedlejších tratích. A aby toho nebylo málo, tak chvíli nato došel z MD další dopis, že není možné dobudovat národní VZ z vlastních zdrojů (což by bývalo bylo jednoduché řešení, kterým by se ten nesmysl obešel). Ta hranice 900 000 tun, to jsou hrubé nebo čisté tuny? Nikde jsem to nenašel. A pokud jsou to hrubé tuny, je tam započítána i hmotnost hnacích vozidel? Pokud se jedná o čisté tuny, tak to by byla ještě vzdálená meta. Ale pokud by to byly hrubé tuny bez hmotnosti hnacích vozidel, tak to bylo překročeno již v tom roce 2015 a pravděpodobně i v roce 2017. Pro přesné stanovení hrtkm by bylo nutné zpracovat data pro všechny mezistaniční úseky, a pak udělat přesný výpočet na průměrný kilometr tratě. V úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Hodonice jelo loni odhadem tak o 70 000 tun méně než v úseku Hododonice – Znojmo. Rameno Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou je stabilnější. Asi by to za 2017 těsně vyšlo, a naopak za 2016 těsně nevyšlo. Pokud by se počítalo i s hmotností hnacích vozidel, tak by to vyšlo ve všech uvedených letech. Každopádně je to celkem jedno, jelikož ta hranice 900 000 tun se vytáhne jen tehdy, když "se to hodí" (takto mi bylo v roce 2015 argumentováno, když jsem poukazoval na to, že na konci roku bude pravděpodobně stanovená hranice na Břeclav – Znojmo překročena, a trať by se podle tohoto klíče měla zase vrátit zpátky). Vezměte si třeba trať České Budějovice – České Velenice, kde dlouhodobě jezdí jen zlomek nákladní dopravy v porovnání s tratí Břeclav – Znojmo, a první jmenovaná trať patří do TEN-T, zatímco druhá jmenovaná trať je regionální. Kdyby někdo chtěl, tak třeba i Retz – Okříšky šmahem přeřadí mezi regionální. Řekl bych, že celé to "hodnocení" je založeno hlavně na subjektivním pohledu několika málo lidí, a ta pomůcka se vytáhne, jen když jim to zrovna pasuje. Pokud je pravda, že GSM-R a ETCS stojí 8 milionů Kč na kilometr tratě, tak je to stejně drahé jako elektrizace (bez započítání TNS). Osobně bych tedy za ty peníze mnohem raději viděl nad tratí dráty. Navíc to zatím vypadá, že ETCS na takových tratích může napáchat více škody než užitku. Diskutovaná je především brutální bezpečnostní vzdálenost na zastavení. Zatím na stanovování její délky neexistuje žádná metodika, a pro některé vlaky se mluví až o 200 metrech na prokluz + 5 metrech a 5 % ze vzdálenosti od předchozí balízové skupiny na chybu odometrie. Odometrie se dá zlepšit vložením dalších balíz, ale co jsem slyšel, tak je to zase pěkně drahé. Pokud nebude zajištěna dostatečná bezpečnostní vzdálenost na zastavení, tak to zatím vypadá tak, že vlaky budou do stanic vjíždět 20kilometrovou uvolňovací rychlostí, nebo při vjezdu bude docházet k blokaci odjezdového zhlaví (budou znemožněny současné vjezdy). Třeba v Mikulově se to v projektu poupravovalo alespoň tak, aby 90 metrů dlouhý osobní vlak měl při zastavení u nástupiště k dispozici vždy alespoň 30 metrovou rezervu od návěstidla. V Sedleci je nachystána prostorová rezerva na prodloužení nástupiště. Celé ho posunout, aby byla zajištěna rezerva, o které nikdo neví, jak má být dlouhá a zda bude někdy vůbec potřeba, by byla hloupost (zbytečně by to prodloužilo docházkovou vzdálenost). Vůbec není ale jisté, jestli tato opatření budou stačit. Pokud by se například v Sedleci měly vlaky při křižování do stanice ploužit, nebo by nebyly umožněny současné vjezdy, tak za mě teda říkám, ať tam raději zůstane ta 100ka. Kromě toho, že stejně doposud nikdo neví, jak navrhovat stanice s ohledem na ETCS, tak v Sedleci a Mikulově se toho už stejně nedalo moc vymyslet, jelikož v přípravce, na kterou bylo vázáno schválené územko, se s ETCS vůbec nepočítalo (viz výše). Za největší vtip pak považuji ETCS, které bylo instalováno na koridory, aniž by kdokoliv věděl, jak tento systém navrhovat optimálně s ohledem na jízdní doby a provozní intervaly. Kdyby se teď na koridorech spustil výhradní provoz pod ETCS a všechna vozidla byla vybavena příslušnou vozidlovou částí, tak kapacity koridorů klesnou na polovinu a u předjížděných vlaků dojde k markantnímu prodloužení jízdních dob. Jsem zvědavý, kolik miliard bude stát, aby se to na těch koridorech opravilo (aby po spuštění ETCS zůstala kapacita alespoň na současné úrovni). A také jsem zvědavý, kdo ponese odpovědnost (schválně si ukládám odkaz i na tento příspěvek). Jinak ta pátá cenová u tratě Retz – Okříšky vypadá zajímavě (viz odkaz). Na straně 39 této prezentace je uvedeno pět koeficientů pro každou cenovou kategorii. Za 1. kategorii je koeficient 1,15; za druhou 1,12; za třetí 1, za čtvrtou 0,88; za pátou 0,71. Takže oproti 1. kategorii by trať Retz – Okříšky měla být o 38 % levnější (oproti 3. kategorii pak o 29 %). Nejvíce mě ale zaujala tabulka na straně 43. Zatímco v Rakousku mají jednoduchý koeficient na jednu tunu, který následně násobí hmotností vlaku, tak u nás vznikla jakási tabulka s 22 hmotnostními intervaly. Když budu mít vlak z Břeclavi do Děčína, tak mě zvýšení jeho hmotnosti z 2 199 tun o jednu tunu bude stát dobrých 5 000 Kč. Kdyby ta cena za tunu s rostoucí hmotností alespoň klesala, ale takto to taky není nastavené. Jo a abych nezapomněl. Tento slajd z prezentace ŽESNAD.CZ mě velmi příjemně překvapil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 816 Registrován: 9-2007 |
Koudsk: No přál bych si taky, aby to jezdilo víc, ale pokud vyjde ta stavba nové pily a zpracovatelských provozů ve Štětí, nezmění se trochu toky surového dřeva jiným směrem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1960 Registrován: 8-2010 |
ad Koudsk: Trať Břeclav - Znojmo byla do regionálních přeřazena na začátku roku 2015, aby se při projektování nadcházející revitalizace nemusely zohledňovat TSI (navrhovat ETCS). Nevím, jestli ta změna souvisela přímo s TSI, nicméně v Prohlášení o dráze celostátní a dráze regionální 2016 byla trať ještě zařazena do dráhy celostátní - viz příloha M02 níže: Zhruba v té době začalo MD ČR připravovat novou koncepci kategorizace tratí, která se „fyzicky“ projevila už v Prohlášení o dráze celostátní a dráze regionální 2017, kdy bylo velké množství tratí přeřazeno do „regionálek“ a to včetně tratě Břeclav - Znojmo. Mapa, kde je znázorněna navržená změna kategorizace železniční sítě, která byla – až na výjimky např. Vlára, která do regionálních tratí přeřazena nebyla – nakonec provedena je dostupná zde spolu s komentářem, ve kterém je uveden rozhodovací strom a text ve kterém se píše (cituji): Jako kritérium byl použit ukazatel t/rok vypočtený jako podíl ukazatele tkm/rok a známé délky jednotlivých úseků tratí. Tratě, jejichž objem nákladní dopravy je vyšší než 900 tis. t/rok jsou navrženy do kategorie celostátní dráha. Pokud je pravda, že GSM-R a ETCS stojí 8 milionů Kč na kilometr tratě... Dosavadní realizace GSM-R na síti SŽDC s.o. je ovlivněná tím, že neexistuje přímo konkurence v soutěžích a vesměs všechno vysoutěžil KAPSCH – kriticky se k tomu staví i kontrolní zpráva NKU s názvem „Peněžní prostředky určené na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích“, která na tento problém upozorňuje – viz zde. Nicméně lze předpokládat, že jak cena GSM-R, tak i cena traťové části ETCS bude zřejmě postupem doby klesat a navíc je obecně závislá na více faktorech - NIP ERTMS uvádí částku přibližně 4,5 mil. Kč/km, u rádia GSM-R pak 3 mil. Kč/km, ale i již hotové realizace na síti SŽDC s.o. se mnohdy pohybovaly v rozmezí 2-2,5 mil. Kč/km. Jinak, co se týče ETCS, tak je zatím příliš brzo cokoliv odvozovat nebo dovozovat, na rozdíl od sítě ŽSR tady není spuštěn k dnešnímu datu žádný komerční provoz, pouze probíhají testy na vybavené infrastruktuře (KP Kolín – Břeclav) + probíhá další výstavba systému (Břeclav – Petrovice u Karviné) a soutěží se spojka Přerov – Česká Třebová, resp. Kolín – Kralupy nad Vltavou. To má - a tady Vám dávám plně za pravdu – bohužel negativní vliv na projektování „čehokoliv s ETCS“, kdy se v podstatě není zatím čeho chytnout... ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1961 Registrován: 8-2010 |
ad Koudsk: A ještě teda k té interoperabilitě, co zmiňujete - ona totiž už v roce 2008 vstoupila v platnost směrnice 2008/57/ES - viz zde, která říkala, že (cituji): Členské státy mohou vyjmout z opatření, která přijmou k provedení této směrnice: a) podzemní dráhy, tramvaje a další městské kolejové systémy; b) sítě, které jsou funkčně oddělené od ostatního železničního systému a jsou určeny pouze pro místní, městskou nebo příměstskou osobní dopravu i železniční podniky s provozem pouze na těchto sítích; c) železniční infrastruktury a vozidla v soukromém vlastnictví používaná výhradně na této infrastruktuře, která jsou určena pouze pro používání vlastníkem pro jeho vlastní nákladní dopravu; d) infrastruktury a vozidla vyhrazená výlučně pro místní použití či historické nebo turistické účely.. Tato směrnice byla pro svoji zastaralost nahrazena v roce 2016 následovníkem, totiž směrnicí 2016/797/EU - viz zde, která ale de facto říkala pořád to samé, co její předchůdkyně z roku 2008, totiž (cituji): Tato směrnice se nevztahuje na: a) metro; b) tramvaje a městská kolejová vozidla a na infrastrukturu, kterou využívají výhradně tato vozidla; c) sítě, které jsou funkčně oddělené od zbytku železničního systému Unie a jsou určeny pouze pro provozování místní, městské nebo příměstské osobní dopravy, a na podniky využívající výhradně tyto sítě. I tak najednou začali na MD ČR tvrdit, že od roku 2016 byla rozšířena oblast působnosti směrnice o interoperabilitě i na regionální dráhy, což byl ale naprostý nesmysl a lež, čehož si ovšem úředníci od roku 2008 jaksi pro nesmírné své zaneprázdnění nestačili všimnout nebo se poněkud naivně domnívali, že regionální železnice je v ČR od té celostátní funkčně oddělena ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") . Čili ta povinnost instalovat ETCS - v případě první instalace nebo jsou-li čerpány prostředky z fondů EU - i na regionální dráze dle tehdejšího Rozhodnutí komise EU 2012/88/EU platilo už tehdy... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 1-2010
|
Paul_red_adair: Dobře si na té mapce ve Vašem příspěvku prohlédněte datum vpravo dole. Na skutečnost, že se v prohlášení o dráze objevují neaktuální informace, jsem si už zvyknul. Tady je stejná mapa z 10. 3. 2015. Nevíte teda, jestli se jedná o čisté nebo hrubé tuny? Při projektování jsou důležité ceníkové ceny. Když se pak na základě toho něco v projektu odstřelí, protože to přelézá přes rozpočet, tak je pak už jedno, že by se to bývalo vysoutěžilo daleko levněji. Když se v projektu na druhou stavbu Břeclav – Znojmo zjistilo, že nebude možné zvýšit rychlost nad 100 km/h, tak se prověřovalo, co by znamenalo do projektu dodatečně zahrnout ETCS. Vzhledem k těm uváděným cenám to ale bylo okamžitě smeteno ze stolu. Mimochodem i vozidlová část ETCS je taky zatím pěkně mastná. Co to tak občas sleduju, tak se uvádí 10 mil. Kč na vybavení nového vozidla a 14 mil. Kč na vybavení starého vozidla. Také se hodně mluvilo o tom, že to s vícekusovými sériemi poletí výrazně dolů, ale zatím jsem to nikde nezaznamenal. S těmi TSI je to teda hodně zajímavé. To by si mohl někdo odskákat. Proto se najednou ve 2016 spustil takový poplach. Zjistili, že to platilo i před tím. Hodně věcí to vysvětluje. Huffnagell: Z té nové pily ve Štětí bych obavy neměl. Spíše naopak. Když vidím třeba Stora Enso, která má v okolí několik pil, tak tam jezdí dřevo odkudkoliv kamkoliv. Viděl bych tu spíš potenciál pro nové přepravy mezi pilami. Někdy v létě roku 2015 se u Carga ve Znojmě mluvilo jako o hotové věci, že začnou jezdit 2 páry vlaků se štěpkou z Retzu do Hněvic denně. Pak to najednou utichlo, a nikdo nic nevěděl. Osobně si myslím, že by se mohlo čekat právě na výstavbu druhého závodu ve Štětí. Ten nový závod ve Štětí má mít Maresch společně s Mondi, a veškerá štěpka z nového závodu se má vozit do sousední papírny (viz odkaz). Teoreticky by tam pak mohla být přesměrována i štěpka z Retzu, přičemž Maresch by se mohl stát výhradním dodavatelem pro Mondi. Teoreticky se také může čekat na tohle. Celý tento odstavec jsou ale jen JPP a domněnky, tak to berte s rezervou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1962 Registrován: 8-2010 |
ad Koudsk: Nevíte teda, jestli se jedná o čisté nebo hrubé tuny? Měly by to být hrubé tuny (podle označení tkm/rok), čisté tuny by byly značeny jako čtkm/rok - alespoň se to takto obvykle značí v SP-čkách. ad TSI: "Nahrazená" směrnice 2016/797/EU - namísto 2008/57/ES - vstoupila v platnost 11.05.2016, což je v ní přímo uvedeno a např. Studie proveditelnosti Elektrizace a zkapacitnění tratě Šumperk - Olomouc - což je stále regionální dráha - má datum zpracování listopad 2014 a datum schvalovacího protokolu SP je 2.9.2015 v Praze (Ing. Mojmír Nejezchleb, náměstek GŘ pro modernizaci dráhy) a realizace ETCS je v ní zmíněna - čili datum schválení je ještě před "náhradou" z roku 2016, kdy naopak stále ještě platila předchozí verze z roku 2008. Rozhodnutí 2012/88/EU týkající se povinnosti instalace ETCS se pak ve své kapitole 1.2 Zeměpisná oblast působnosti odvolávalo na transevropský konvenční a vysokorychlostní železniční systém tak, jak je uveden v bodech 1 a 2 přílohy I právě původní 2008/57/ES a v té příloze se v bodě 1 píše: 1. Transevropský konvenční železniční systém 1.1 Síť Síť transevropského konvenčního železničního systému je infrastruktura konvenčních tratí transevropské dopravní sítě stanovená v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES. Pro účely této směrnice může být tato síť dále rozdělena do následujících kategorií: —tratě určené pro osobní dopravu, —tratě určené pro smíšenou dopravu (osobní a nákladní), —tratě zvláště projektované nebo modernizované pro nákladní dopravu, —terminály osobní dopravy, —terminály nákladní dopravy, včetně multimodálních překladišť, —spojovací tratě mezi výše uvedenými prvky. "Nahrazená" směrnice 2016/797/EU je často zmiňována ze strany SŽDC s.o. jako tzv. technický pilíř IV. železničního balíčku - viz slide níže: (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 5-2002 
|
Já bych se na ETCS díval nikoli jako na zlo, které krátkodobě zabránilo stodvacítce, nýbrž jako na potenciální dobro, které ve výhledu umožní se na těch 120 km/h nezastavit. Protože zabetonovat pokrok na této mimo koridory (a 020?) snad nejrovnější trati v ČR na této hodnotě bych považoval za naprostý zločin. Výhodou ETCS je, že jakmile se už někde objeví, tak z pohledu zabezpečovačky přestane existovat vlastně jakékoli omezení Vmax (ani 120, ale vlastně ani 160 km/h). Třeba by toho šlo naopak využít ve prospěch elektrizace té tratě. Pokud se nyní stavebně uvede do slušného stavu i bez té stodvacítky, tak následné doplnění GSM-R + ETCS + ET + nějakých stavebních zbytků, které by umožnilo skok ze 100 km/h na nějakých 130-140 ve východní a 160 km/h (ne-li více) v západní části tratě, má velmi slušnou naději na pozitivní CBA. Samozřejmě by bylo lépe to udělat najednou, ale někdy v roce 2012 byl obrovský odpor mnoha lidí proti investicím do této tratě, resp. i "zbytečných lokálek" obecně, tak buďme rádi, že se to podařilo díky tehdejšímu nedočerpávání vůbec nějak nastartovat. Nyní bych se hlavně soustředil na to, aby těch 100-120 km/h "nezabetonovalo" řešení svršku a spodku, protože pak by se to ETCS a dráty apod. z hlediska užitku skutečně zastavilo na oněch 120 km/h a to už by opravdu mohlo znamenat, že to nevyjde a 100 zůstane navěky. Blbé je to pro úseky, kde by se dalo jet "lehce přes 100" - kvůli zvýšení např. na 105/110 km/h asi fakt ETCS jako přínosné nevyjde, to je fakt. Ale to není ani omylem případ této tratě. Navíc i z tratí, jejichž případ by to byl, je dost takových, kde ETCS "stejně bude" z jiných důvodů. Čili já bych to nějak moc negativně nehodnotil. Jen je potřeba se nyní konečně vymanit z fáze, kdy se na to pohlíželo jako na něco "nechtěného, evropou vnuceného", a soustředit se na to, aby implementace probíhala stylem, že se bude využívat potenciálních výhod zařízení. Pokud tomu tvrdý zákaz LS pomůže, tak je to myslím medicína nyní poněkud nechutná, ale dlouhodobě přínosná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1963 Registrován: 8-2010 |
ad Tomáš Záruba: Ono s těmi přínosy ETCS to je těžké... - dělala se ekonomická studie pro nákladní RFC koridory, která pracovala se třemi scénáři - nulovým a pak konzervativním a ideálním. Snažila se dokázat globální přínosy instalace v jednotlivých členských zemích EU na tratích, po kterých ty nákladní RFC koridory vedou, nicméně ty přínosy vyžadovaly samozřejmě plnou instalaci a vztahovaly se na dlouhodobý horizont - řádově roky 2040-2050. Avšak z pohledu infrastruktury řekněme jedné členské země, obsahující tedy mj. i tratě mimo RFC-koridory nebo obecně řekněme TEN-T jádrové (Core) a globální sítě žádná globální studie - s výjimkou Nizozemska a možná ještě Švýcarska - neexistuje - tzn. není vůbec jasné, zda by např. v ČR hypotetické vybavení všech tratí s ohledem na náklady jak na traťové infrastruktuře, tak na vozidlech "nebylo v globále" řekněme "ekonomiky jedné členské země" jako takové ztrátové. Praxe je dnes taková, že instalace ETCS na tratích TEN-T v jednotlivých členských zemích je dnes subvencovaná z prostředků EU - z CEF-u nebo OPD - nicméně ta podpora byla dosud roztříštěná a značně neefektivní, proto vzniklo něco jako European Deployment Plan (EDP) - Evropský prováděcí plán - a veškeré kompetence nově dostala "pod sebe" Evropská železniční Agentura (ERA), která by celé to ETCS měla zaštiťovat s kompetencemi "šahat" až do úrovně harmonizace národních ETCS pravidel a předpisů, nicméně to pořád neřeší infra jednotlivých členských zemí jako celek, ale pouze ten "globál" na nákladních RFC koridorech... ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . Byť je pravda, že v případě ČR se na 20% sítě TEN-T uskutečňuje cca. 85 % nákladních železničních výkonů, čili realizace ETCS zde zřejmě dává ekonomický smysl... ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3433 Registrován: 5-2004 |
Ad cena GSM-R: berou ty ceníkové ceny nějak do úvahu, že taková 260 nebo bude vyžadovat na km mnohem víc BTS než právě 246? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 916 Registrován: 1-2010
|
Tomáš_záruba: Vesměs souhlasím. U ETCS mi vadí hlavně ten "hurá" přístup. Začalo se to montovat na koridory a vnucovat na další tratě bez toho, aby nejdříve někdo prověřil a sumarizoval, jak se mají navrhovat jednotlivé prvky pro optimální fungování systému. Osobně mám rád přístup, když se dvakrát měří a jednou řeže. Tady se začalo řezat, aniž by se cokoliv změřilo. Nad 120 km/h už je to v úseku Břeclav - Mikulov kvůli S49 bohužel zabité. To se tak mezi lety 2013 - 2015 najednou objevilo několik proroků (řekl bych, že jsem byl svědkem největší koncentrace proroků na jednom místě vůbec), kteří opakovaně prohlašovali, že pro Břeclav - Znojmo se na dalších 50 let jedná o poslední investici, elektrizace je nemyslitelná, a rychlost nad 120 km/h by byla nevyužitelná. Snažím se na to dívat z lepší stránky. V úseku Břeclav - Mikulov je pro případnou 160ku přeci jen několik omezujících oblouků. Bez větších přeložek by tam nejdelší souvislý úsek na 160 km/h měl cca 6 km. Za dobré považuji to, že se s tímto přístupem nesahalo na úsek Hrušovany - Hodonice, kde může být na souvislém minimálně 16 km dlouhém úseku bez jakýchkoliv přeložek rychlost i 200 km/h. V tomto úseku bude klíčové, aby se to nezabetonovalo na nějakou nízkou rychlost. Věřím, že tady už se ten krátkozraký přístup opakovat nebude. Paul_red_adair ad hrubé tuny: No právě u hrubých tun se to zase označuje jako hrtkm. Takže tkm vnímám jako nejednoznačné. David_jaša: Optimalizace rozmístění BTS s ohledem na dosah signálu se podle mě minimálně od přípravky řeší vždy. Nikdy jsem se tímto ale nezabýval, tak k tomu nemohu moc napsat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1911 Registrován: 12-2007 
|
Z Kojetic se vrací zajímavé Lv trio 742.427+141+134, před 10 minutami odjelo z Mor. Budějovic.
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 10-2009 
|
Na Olbramu rychle vykřižovalo s 24814. Teď už bude asi ve Znojmě.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 12-2007
|
Každoroční meganáklad melasy pro kojetínský lihovar se dnes konal opět v režii trojice cargo strojů, tentokrát se 742.029+295 a postrkovou 742.189. Připomínka k předchozím přepravám: 2016_ 2016 2012_ 2012
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 15466 Registrován: 11-2005 
|
Vysmátý postrk ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 7-2016 |
https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/trat-z-valtic-do-mikulo va-zrychli-za-miliardu-vyluka-omezi-cestujici-20180125.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 5-2016 
|
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jak je to na trati 240 v pondělí s náklady. Zítra tam jedu, tak bych rád nějaký zachytil. Popř. stačí časové rozmezí. Děkuji všem.
lokomotivy 749 751 770 771 720 721 a další jsou nejleší
![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1620 Registrován: 12-2007 |
lokomotivy bardotky: já tuhle trať moc nesleduju, tak třeba napíše, někdo znalejší, ale dnes by mohl jet tak maximálně Mn do Náměště. Tuším, že normálně jezdívá dopoledne tam a v Náměšti se motá okolo poledne, ale jak říkám, info bez záruky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 5-2016
|
Kubam díky, jel.
lokomotivy 749 751 770 771 720 721 a další jsou nejleší
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 7-2016 |
neví někdo kdy má začít výluka Valtice-Mikulov? díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1552 Registrován: 5-2004 |
korela212: výluka má začít 3.4. v 7:25 a potrvá do 2.10. 17:30. Jinak už druhý týden panuje nějaký ruch i na trati do Lednice. Včera viděn dvoucestný bagr, v Poštorné je už od začátku roku vyskládáno 250 nových pražců. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2588 Registrován: 9-2003
|
...korela212: výluka má začít 3.4. v 7:25 a potrvá do 2.10. 17:30. Takže celé léto NAD?
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 10-2009
|
Nuts: v úseku Novosedly-Valtice.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 7-2016 |
Nuts:díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2589 Registrován: 9-2003
|
A náklady z Brna do Znojma přes Miroslav? A budou se autobusem stíhat jízdní doby nebo bude vydán výlukový JŘ? Ale zase je dobře, že se aspoň něco děje, i přes mouchy, o kterých tu psal nedávno Koudsk.
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 12-2007 |
Nuts: Náklady určitě přes Miroslav. Jak bude postavenej výlukovej jízdní řád, těžko říct, ale určitě se to bude stíhat líp, než kdyby busy jezdily až do Břeclavi, jak byl původní předpoklad. Teda minimálně ve špičce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 5-2007 
|
V těchto dnech se stává minulostí skladiště v Miroslavi. Probíhá jeho demolice.![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... stroje z LD Jihlava
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1253 Registrován: 8-2010 |
Včerejší 754 062 na R 650 mobilem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2591 Registrován: 9-2003
|
Dlouho tu nebyla žádná zmínka o řepě. Už dojezdila? Pokud ano, tak cca kdy?
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 901 Registrován: 12-2007 
|
Repa dojezdila někdy kolem 18. ledna ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") Možná nekdo upřesní
Najbrt-Neberem do šrotu s ním
Najbrt-Vyvrchol nevkusu Najbrt-Hnusnější, než jsme kdy čekali Najbrt-Welcome in the darkness time |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 12-2007 |
Já jsem ten konec taky uplne nesledoval, ale tusim, ze posledni vlak s repou jel 21. nebo 22.1. Kampan končila 23.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 8-2017 |
Jirka_p: To se děje myslím každý rok, výměna nejhorších pražců na trati, nic moc čím by se měl člověk vzrušovat. Koudsk: Opravdu S49 nezvládne více? Někde jsem četl že starší profil T snad měl vydržet do 150km/h a 25t/náprava, S49 je proti němu o kousíček větší, opravdu nesnese více než 120km/h, byť třeba jen pro osobní dopravu? Prdík83: Bude to bus na Valtické nádraží, nebo k zastávce? Plánovat NAD až na nádraží v Břeclavi mohl jenom někdo kdo nebyl srozuměn se situací ve městě. I loni ale bylo otázkou jestli krom některých dní nemohla NAD jezdit na nádraží v Poštorné nebo do Bořího Lesa a dál pak vlakem, protože ve špičce se to nedá. Napadá mne ale také že se možná bude dít něco s mostem do Poštorné, v roce 2015 říkali že se odloží asi o 3 roky, takže by to pomalu mělo nastávat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 10-2009
|
Dle mých, zatím nepotvrzených, informací se jedná o tom, aby se v Novosedlech mohly busy otáčet u dopravy a ne až u přejezdu jako doposud u kterékoliv jiné výluky. Dříve tomu tak bylo, ale jeden místní bydlící si stěžoval na pobořený plot od autobusu, od té doby se chodí až k přejezdu. Ve Valticích by se mělo jezdit až na nádraží. V zastávce se neotočí autobus, jezdit nahoru je hřbitovu a točit se tam by bylo zdlouhavé, navíc tam stačí pár aut a taky by to nešlo, a ještě kdyby vlak čekal v zastávce na busy z Novosedel, tak by musel být zase vypnutý přejezd. Zcela logicky se tedy nabízí jediná možná varianta.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 8-2010 |
Díky dobrodinci, co včera zapsal 754 043 na rychlících. Zde jsem ji zachytil na R 652 v Brně. V popisku obrázku jsem omylem napsal R 660. (Příspěvek byl editován uživatelem Darwa.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 151 Registrován: 8-2017 |
Nevíte jestli se včera mezi 6. a 7. večer v Břeclavi náhodou nevyskytovala nějaká pára? Zdálo se mi že nějakou slyším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 7-2017 |
https://brno.idnes.cz/rekonstrukce-zeleznice-vlaky-znojmo-mikulov -fo0-/brno-zpravy.aspx?c=A180222_384731_brno-zpravy_krut |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 906 Registrován: 10-2009
|
Bytls (1235):"V těchto dnech se stává minulostí skladiště v Miroslavi. Probíhá jeho demolice." Zaslechl jsem, že by se mělo jednat jen o rekonstrukci. Prý tam má vzniknout snad nějaký autoservis. Než zamrzlo, tak se stihla opravit jedna zeď. Sice se nebudou držet historické předlohy a zřejmě stavbu přestaví k obrazu svému (stejně jako před lety ve Střelicích), budova jako taková však nezanikne.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1913 Registrován: 12-2007
|
Dnes jsem zpozorněl, když jsem uviděl přijíždět manipulák z Bořího lesa, vezl totiž i ložené easy s dřevem, což se tu nevidí, takže jsem pátral a zjistil jsem, že se to vezlo z Valtic Ví k tomu Krokodyl, nebo Koudsk něco více? Nevíte, jestli jsou tam vyrovnávkově i další prázdné vozy na další nakládku? Dokumentační fotka:
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 907 Registrován: 10-2009
|
771068: vozy jsem ve Valticích viděl předevčírem částečně prázdné, včera ložené. Kdyby to bylo cokoliv jiného, asi bych so toho nevšiml, ale dřevo z Valtic jsem ještě neviděl. Jinak další postřeh z tratě: Z Novosedel dnes ráno zmizely odstavené prázdné vozy.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 8-2017 |
Neví někdo něco k tomu jestli byla trať Hrušovany - Znojmo plánována/připravena jako dvojkolejná? Eventuálně jestli jsou na to připravené některé mostní objekty. Dále kudy měla vést spojka nákladní tratě Jihlava-Znojmo-Břeclav, díval jsem se do map a ve Znojmě se mi takové místo najít nepodařilo, respektive jsme byl pořád u někoho na zahradě, úvrati se mi také nějak nezdají, krátké koleje. Jak to plánovali řešit? |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 11-2015 |
Tak třeba Červený most u Znojma je pro druhou kolej určitě připraven, viz třeba https://mapy.cz/s/2qaSC. Myslím, že i základy mostu přes státní silnici u Dobšic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1236 Registrován: 5-2007
|
Prdík83: Tak to je dobrá zpráva, dík za upřesnění
749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... stroje z LD Jihlava
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 902 Registrován: 12-2007
|
Ještě k těm vozům se dřevem ve Valticích. Úterý při průjezdu Os4509 byly ložené již dva vozy a nakládali další, takže ty vozy byly dovezeny asi už v pondělí a ve čtvrtek ráno bylo naloženo všech 7 vozů, tak jsem čekal, že je už čtvrtek dopoledne odveze Mn, ale Mn pro ně jel až v pátek.
Najbrt-Neberem do šrotu s ním
Najbrt-Vyvrchol nevkusu Najbrt-Hnusnější, než jsme kdy čekali Najbrt-Welcome in the darkness time |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 908 Registrován: 10-2009
|
K.S.: Zjednodušeně ve zkratce: Společnost Státní dráhy (StEG) usilovala o propojení svých tratí z Vídně do Brna a ucházela se i o koncesi pro trať přes Znojmo a Jihlavu do Kolína. Povolení pro trať Vídeň-Brno ("...koncese pro stavbu Propojovací sítě Státní dráhy z roku 1866 přikazovala této společnosti dimenzovat celou Propojovací síť pro dvě koleje, musela proto i odbočku z Hrušovan nad Jevišovkou do Znojma stavět jako dvoukolejnou...") získala, avšak povolení na pokračování Znojmo-Jihlava-Kolín mezitím získala Rakouská severozápadní dráha.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 909 Registrován: 10-2009
|
micek: zrovna Encyklopedie mostů je co se týče znojemského "červeňáku" v některých detailech velmi nepřesná. Encyk. mostů uvádí: "Most postavili roku 1898 italští dělníci, kteří si pod mostem postavili novogotický objekt, který měl sloužit jako kostelík." Správně: Se stavbou mostu se začalo dne 19. dubna roku 1869, a dokončen byl již v květnu roku 1870. Ten údajný kostelík tam v té době již dávno stál. A dále ještě přidám: Největší výška pražců nad údolím je 25,84 metrů.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3470 Registrován: 5-2004 |
Na červený most by se možná vešly dvě koleje v době postavení, ale dobrých sto let už ne. Od osy koleje by měly být 3 m volné šířky a rozestup mezi osami 4 m, dohromady 10 m. To tam není ani zdaleka. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Druhá věc je pak zatížení, přeci jen vlaky v době stavby červeného mostu mívaly zhruba poloviční nápravové tlaky a na jednotku délky byly též lehčí (dnes se počítá 22,5 t/n a 8 t/m u D4). Tedy, aby se vešly, pravděpodobně by to znamenalo zpevnění oblouků a zcela novou mostovku (širší a únosnější), takže pokud by tu nějakým řízením osudu měla vzniknoud další kolej, asi by vedle červeného mostu vzniklo jeho moderní dvojče. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 15515 Registrován: 11-2005
|
Když jsem šel kolem, byla na voze napsána stanice určení Horka u Staré Paky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1915 Registrován: 12-2007
|
Šari: díky, zajímavé, že se i na takovéto netradiční krátké kusovky dokáže prosadit železnice, jen tak dál Krokodyl: ve čtvrtek ráno bylo naloženo všech 7 vozů, tak jsem čekal, že je už čtvrtek dopoledne odveze Mn, ale Mn pro ně jel až v pátek čoveče, jak už tu nejezdí nci pořádného, tak ten provoz moc nesleduješ, co? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Ve čtvrtek přece Mn nejezdí, ni?
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2593 Registrován: 9-2003
|
...Když jsem šel kolem, byla na voze napsána stanice určení Horka u Staré Paky. Jo jo, tam se vykládá dřevo pro místní firmu Jilos (výroba palet). ...že se i na takovéto netradiční krátké kusovky dokáže prosadit železnice No, je to po železnici asi 300 km, což zas tak krátká vzdálenost není ...
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 8-2017 |
Prdík83: Díky. A trať do Jihlavy asi jako dvojkolejnou neplánovali, že? Existuje nějaké zakreslené vedení kdysi plánovaného nákladního tahu Havlbrod - Znojmo - Břeclav? David_jaša: A co tam udělat splítku? Sice by to neumožnilo současnou jízdu dvou vlaků ale mohly by odpadnout nějaké problémy s výhybkami, nějaké minuty by to ušetřilo, je to ale blízko stanice, křižování vlaků tak nějak nepředpokládám. Nebo by se možná dala, po mnohých úpravách, zjednat výjimka v podobě například rychlosti 40km/h v případě jízdy vlaků proti sobě. Ale bylo by to opravdu natěsno, most má tak 10m, profil má 3.2m, zaokrouhleně, zbyly by možná tak 2 mezi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1258 Registrován: 8-2010 |
V pondělí jsem díky sledovačce zachytil 754 012 na Os 4816. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 7-2016 |
Valtice-Mikulov se zatím nic neděje ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 8-2017 |
korela212: Asi nic, jednak je 2. a jednak mrzne. V Brně se taky nic nehýbe a mělo už dávno, na Dolním nic. Oprava nádraží v Břeclavi, pokud na to nezapomenuli, také nic. La možná by řekl něco plán výluk. Tam je to psané od 3. dubna. Taky je tam něco o výhybkách v Bořím lese a o trati do Poštorné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 8-2010 |
Zdá se, že se katrům moc nedaří, v oběhu jsou dnes podle sledovačky na trati skoro všechny čtverky, vyjma 016 a 023.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 795 Registrován: 5-2012 
|
742.108 7. května 2005 Miroslav Os 4407 Znojmo - Brno.
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 12-2007
|
Dnes odpoledne jsem v žst. Valtice zahlédl soupravu několika prázdných uhláků, takže patek by mohl jet opět Mn se dřevem ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Najbrt-Neberem do šrotu s ním
Najbrt-Vyvrchol nevkusu Najbrt-Hnusnější, než jsme kdy čekali Najbrt-Welcome in the darkness time |