| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční literatura » Archiv diskuse Železniční literatura do 29. 09. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční literatura do 29. 09. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4513 Registrován: 12-2007 |
Ještě doplňuji, že dalším místem distribuce Polabské dráhy by měl být Pražský železniční den o následujícím víkendu.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 734 Registrován: 7-2017 |
Pořád ještě nemám předplacené srpnové číslo Světa železnice... Jak jste na tom jinde? |
|
Tajemný_em
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3659 Registrován: 5-2002 
|
Stejně.
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2627 Registrován: 9-2005 |
Zdravím, chci se zeptat, jestli někdy vyšla publikace o České transverzalni dráze. Konkrétně mě zajímá úsek Domažlice - Klatovy - Sušice - Horažďovice. Díky za odpovědi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3037 Registrován: 5-2002 |
Jediné o čem vím je účelová publikace vydaná, tuším, ČSD Jihozápadní dráhou v Plzni ke stému výročí trati v roce 1983. Jestli je někde v knihovně nevím. Můj výtisk bohužel zničil zub času.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1526 Registrován: 4-2014 
|
Milanm - prozatím jediná publikace, která vyšla je ta o které píše Johny11 ve svém příspěvku č.3037, publikace pojednává o trati České Budějovice - Plzeň - Cheb, ale větší důraz je kladen na úsek Plzeň - Cheb, kde se nacházela první DZZ v celém tehdejším ČSSR. Bohužel tuto publikaci, také již nemám. Jinak je v přípravě zatím neveřejná publikace o historii úseku Plzeň - Cheb, která bude hlavně velkou měrou pojednávat o první DZZ v tehdejším ČSSR. Autorem publikace jsou již dnes bývalí výpravčí, kteří na té to DZZ sloužili a s koncem DZZ odešli do penze. Bohužel publikace by měla být stále ve stavu výroby, takže doposud její hotové části jsou prozatím neveřejné. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 5-2002 
|
![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") Už se těšíme! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3039 Registrován: 5-2002 |
Luboš 3.21. Já o voze, vy o koze. V roce 1983 vydala JhZD (nebo možná některá podřízená služebna, možná žst. Sušice) publikaci ke 100. výročí Českomoravské transvezální dráhy. To je opravdu něco jiného než Plzeň - Cheb. Byly v tom nějaké citace staničních kronik, pár mizerných reprodukcí dobových fotografií a pár zmínek o provozu od války do současnosti. Spíše z pohledu přepravy než dopravy. Byl to "paperback" v šedomodré obálce, formát A5, tak kolem 30 - 40 stránek.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2625 Registrován: 7-2005 |
na krámě obsluha konstatovala, že nový SŽ má být tento pátek.... |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4515 Registrován: 12-2007 |
Ladislav Frančík a kolektiv: 100 let Českomoravské transverzální dráhy: Domažlice - Klatovy - Sušice - Horažďovice předměstí, vydal ZV ROH žst. Horažďovice předměstí v roce 1988, 64 stran, z toho asi 40 stran textu. Dostupné v knihovně ČD v Kralupech nad Vltavou, signatura G 23930.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 4-2010 
|
Zdepa: díky za info ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") , už taky netrpělivě očekávám ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/ videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3043 Registrován: 5-2002 |
-aa-: Díky, to je ono. Koukám, že jsem se upsal v datu...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2628 Registrován: 9-2005 |
Díky za info pánové k té knížce o transverzálce!![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 7-2017 |
Našel jsem upoutávku na další publikaci Hynka Paláta pod názvem Za parními lokomotivami do Saska, vydal cPress. Protože jedna z jeho dřívějších knih, kterou jsem si pořídil jako toho zajíce v pytli, mě zcela zklamala, zajímalo by mě, jestli jste novou knihu někdo už měli v rukách a co vy na to. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 5-2013 |
Transversálka, je to ona? Text ovšem poplatný době a podmínkám vzniku... (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4517 Registrován: 12-2007 |
Já věděl, že jsem to nedávno někde zahlédl![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") K transverzální dráze jako takové je také článek v Železniční revue 1938, číslo 12, str. 177. Mírně maskováno pod názvem "Českomoravská spojovací dráha". Čtyři (a kousek) strany obecně o vzniku této dlouhé trati (nebo spíš systému tratí).
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4518 Registrován: 12-2007 |
A ještě možná pro asi zbytečnou informaci: Geschichte der Eisenbahnen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie se věnuje transverzálce především na str. 338 - 345 druhé části I. dílu (snad jsem to opsal dobře).
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 5-2002
|
A nechceš teda něco sepsat? Ale s pořádnejma ilustracema: mapy, plány, náčrtky, dobové fotky! Na fotky ze současnosti ti sere Baryk! ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 6-2010 |
Zdravim, výjde letos Malý atlas lokomotiv, či nikoliv? |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4519 Registrován: 12-2007 |
Baryk možná jo, ale pokud je mi známo, tak Sants nikoli
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 5-2002
|
Nouze naučila Santse vážit si i takových brožurek |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4520 Registrován: 12-2007 |
A bude hůř - viz mail.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 10-2007 
|
Narazil jsem na zajímavý text z roku 1986 "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy", kousek přikládám: (zdroj: Stanislav Hendrych, sborník Práce na dějinách dopravy, vydáno NTM) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 7-2017 |
 Joe:"Narazil jsem na zajímavý text z roku 1986 "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy", kousek přikládám: (zdroj: Stanislav Hendrych, sborník Práce na dějinách dopravy, vydáno NTM)" No však on ani autor toho textu sám neměl úplně čisté svědomí, viz některé příspěvky v předpřevratovém Železničáři pod značkou -sh- ... Těžko říct, co bylo jeho vlastní přesvědčení, co výsledek poctivého bádání a co daň době a možnosti vůbec publikovat. Ale radši nebudu hnusnej, mrtví se bránit nemůžou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 566 Registrován: 10-2007
|
Díky za doplnění. Mě hlavně zaujalo to naznačené rozlišování na "profesionální" železniční historiky vs "koníčkáře". A přemýšlím, kdo vlastně může být ten "profík". Ideálně asi kombinace znalec obecné historie + znalec železnice v jedné osobě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3069 Registrován: 5-2002 |
Joe: Stejně jako historik zemědělství, vojenství nebo třeba odborník zabývající se dějinami ekonomických teorií. Věčná diskuse o tom, jestli u těchto profesí (historici, žurnalisté, ale nakonec i manažeři) je prioritní odbornost v nějakém odvětví, anebo znalost "řemesla" a následná specializace na nějaké odvětví. U historiků bych asi preferoval to řemeslo a následnou specializaci. Přeci jen studium metodologie historických výzkumů je dost náročné a z dopravního inženýra se člověk na historika rekvalifikuje obtížně. Nehledě na to, že když někdo vystuduje a začne dělat nějaký technický obor, tak se těžko bude rekvalifikovat na historika za pár korun. Když ho to zajímá, bude se tomu věnovat jako "koníčkář" čili diletant (to není hanlivé slovo - i Schliemann byl diletant!).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 7-2017 |
Joe, Johny11: To základní dělení vede mezi tím, jestli je člověk úzce zaměřený na jeden obor a zná ho do hloubky nebo jestli má spíš široký záběr, zná od lecčeho leccos a "jede" po povrchu, tj. mezi specialisty a generalisty. I mezi školenými historiky mohou být specialisté, kteří se v jistých ohledech a určitých situacích veřejně projevují jako fachidioti. Mít technické vzdělání jistě není pro popularizátory technických oborů včetně historie techniky na škodu, nicméně to zaměření specialista vs. generalista je dle mého názoru důležitější. Snad není nutno dodávat, že sám považuji za důležité, aby takový popularizátor byl spíš generalista. Generalisté obvykle netrpí klapkami na očích, které by jim bránily vidět souvislosti, a když přijde řeč na něco z jiného oboru, mají o tom aspoň základní ponětí, což se u specialistů někdy říct nedá. Navíc interdisciplinární přístup, kterého bývají spíše schopní generalisté než specialisté, často přináší nečekané objevy a řešení zdánlivě neřešitelných praktických problémů. Na druhé straně je jistě dobře, když má takový popularizátor techniky aspoň základní trénink v metodách používaných historiky, archiváři a dalšími humanitně a sociálně zaměřenými odborníky. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12774 Registrován: 3-2007 |
TAk sorry, třeba zrovna u železniční historie (nevím jak jinde) udělali ti "amatéři" hromadu užitečné práce a publikujícími profíky byli spíš různí režimní přicmrndávači, co psali historizující články s budovatelskými závěry ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Příklad - takové (tehdy) amatérské duo Bauer - Zeithammer udělalo za léta "amatéřiny" na poli železniční historie a dokumentace víc, než takzvaní profíci. Ať už vznikly časem vůči nim nějaké výhrady či ne. Považuji nářek pana Hendrycha spíš za trochu vadící, že jim někdo "leze do zelí". Jasně, někteří opravdu do článků mísili JPP, ale ti kritičtí to tak uvedli a nevydávali za fakta - to je zas o ozdrojování versus výrobě "pohádek o mašinkách". Tady souhlasím s Hankem 755 a (po přidání) se mi líbí i jeho názor 756. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3070 Registrován: 5-2002 |
Hank, Mladějov: Nejsme ve při. Pojmy profesionál - amatér jsou o tom, zda se dotyčný historií živí (a snad i baví)nebo (jenom) baví. Snad se shodneme na tom, že i amatér by měl znát a používat nějakou metodologii, pokud si chce říkat historik. A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační. "Zářným" příkladem nezvládnutí jednoho či druhého jsou Světy železnice. Zase jsem naletěl a koupil si poslední dvě čísla :-(.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1961 Registrován: 12-2007 |
A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační. A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane? Nerýpem, dobrá rada nad zlato. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 7-2017 |
Tratovak: "A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační. A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane? Nerýpem, dobrá rada nad zlato." U lidí, kteří s tím umějí zacházet. Naštěstí máme dnes internet. Zkus začít třeba u ing. Miroslava Kunta tady: http://archiv.kvalitne.cz/uvod.htm Sice svoje osobní stránky už hromadu let neaktualizuje, ale jestli máš konkrétní dotaz, zkus mu napsat na pracoviště do Národního archívu ČR sem: miroslav.kunt@nacr.cz. NAČR mimochodem pořádá i (bohužel placené) veřejné semináře. A pak taky existují internetové verze časopisů a sborníků prací, které se zabývají dějinami, sociologií, informatikou a podobnými obory a kde se dá přinejmenším poučit o tom, jak autoři s tématy zacházejí. Podívej se třeba na web Masarykovy university v Brně (a nelekni se, že řada těch časopisů a sborníků má anglické názvy, jsou tam i texty v češtině) sem: https://journals.muni.cz/ Jestli žiješ a chceš bádat na Slovensku, máte určitě podobné možnosti i tam, já o tom nemám přehled. Nicméně na Slovensku máte něco, co vám lze jen závidět, a to je MDC. I tam se určitě najdou nějaké možnosti, jak se poučit. Nevím, jak to je teď, ale když jsem Centrum před léty navštívil, ing. Kubáček mě nevyhnal, přestože jsem pro něj musel být jen jeden z davu neznámých amatérů přicházejících z ulice bez přesného povědomí o tom, co by vlastně měli chtít... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 7-2017 |
A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane? Třeba ve škole . Proto se dělají všechny ty semestrální, bakalářské, diplomové a jiné práce. I střední škola, zejména gymnázia by měla podobný základ poskytnou. Ale na druhou stranu to není nic tak složitého, že by k tomu bylo potřeba zvláštního vzdělání. Schopnost správně nad věcmi přemýšlet se školami nesouvisí. V každém případě se historikem ve škole nestanete, to se musí odsedět v archivu, o historii železnic to platí taky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3072 Registrován: 5-2002 |
V každém případě se historikem ve škole nestanete, to se musí odsedět v archivu, o historii železnic to platí taky. Hmmm. Zkuste to napsat Zimovi, možná by mohli na UK zrušit kus filozofické fakulty. To můžete napsat, že se ve škole nestane nikdo projektantem, technologem, doktorem... Přeci každé vzdělání má teoretickou a praktickou složku.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1962 Registrován: 12-2007 |
U lidí, kteří s tím umějí zacházet. No však to. Človek sa učí tak nejak za pochodu, na kolene... Nesystematicky. Možno je to kontraproduktívne, ale času je málo na samotné bádanie a nie ešte na bádanie ako bádať... ----------- MDC dnes, pokiaľ možem posúdiť podľa seba - ma aj v postkubáčkovských časoch náruč otvorenú. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Ano, lze napsat, že .. ve škole se nikdo nestane projektantem, technologem, doktorem....Nevím jestli existuje obor, kde by vystudování školy stačilo. Někdy je škola podmínka nutná, málokdy postačující ... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 7-2017 |
Tratovak: No vida. Jestli máš vlastní děti a/nebo dokonce vnoučata, tak víš, že nejefektivnější způsob učení je nápodoba. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Je fakt, že většina dospělých tuto schopnost postupně s přibývajícím věkem ztrácí, nicméně ti, kteří si ji aspoň zčásti udrží, mají výhodu. Samozřejmě ti neradím opisovat obsahy, aby tě pak někdo mohl nařknout z plagiátorství; mám pochopitelně na mysli nápodobu metod a postupů vedoucích k žádoucím výsledkům. I historici, publicisté a archiváři mají svoje postupy de lege artis. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 567 Registrován: 10-2007
|
Díky za názory... Vzdělání je určitě fajn, ale program "železniční historie" asi nikde nemají. Navíc někdo to vidí z pohledu lokomotiv a vozů, někoho zajímá provoz (tratě), někoho zase spíš stavby a architektura... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 7-2017 |
Joe: "Díky za názory... Vzdělání je určitě fajn, ale program "železniční historie" asi nikde nemají. Navíc někdo to vidí z pohledu lokomotiv a vozů, někoho zajímá provoz (tratě), někoho zase spíš stavby a architektura..." Omyl... https://www.muvs.cvut.cz/rozvoj-veda-a-vyzkum/doktorske-studium/h istorie-techniky/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1963 Registrován: 12-2007 |
Nápodoba - ale čoho? Ako mám vedieť, napr. v tom Svete železnice, z čoho si nebrať príklad? Profi či hobby - výsledok podľa mňa aj tak je na konkrétnom človeku, či má ten správny "X-faktor"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 568 Registrován: 10-2007
|
dědek_hank: "Omyl... https://www.muvs.cvut.cz/rozvoj-veda-a-vyzkum/doktorske-studium/h istorie-techniky/" Díky, o tomto programu jsem nevěděl. Mají nějaké reference ohledně historie železnice (vydal někdo od nich třeba nějakou zajímavou knihu)? Mě osobně celkem zajímá např. ochrana průmyslového dědictví. Ukázka, co tamní absolventi produkují např. zde |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 7-2017 |
Tratovak: "Nápodoba - ale čoho? Ako mám vedieť, napr. v tom Svete železnice, z čoho si nebrať príklad? Profi či hobby - výsledok podľa mňa aj tak je na konkrétnom človeku, či má ten správny "X-faktor"..." Svět železnice bych nepovažoval za odborný časopis, který by měl stanovovat v tomto ohledu laťku... A možná ani nechce. Jestli chceš konkrétní a dle mého názoru následováníhodné autory z hlediska práce se zdroji, věrohodnosti a v neposlední řadě jazykového, tak třeba Zdeněk Bauer, Karel Zeithammer, Ludvík Losos, Mojmír Krejčiřík, Alena Borovcová, Vladimír Londin, Luděk Čada, Pavel Stejskal, Martin Navrátil, Aleš Filip, Zdeněk Šindlauer, Tomáš Haviar, Richard Cila... jen tak co mě napadlo "na první dobrou". (Omlouvám se těm, na které jsem si momentálně nevzpomněl.) A jak vidíš, je to z hlediska profesního a kvalifikačního profilu autorů všehochuť - od akademiků přes inženýry z neželezničních oborů a historiky až po železničáře z provozu. Z koho/čeho si nebrat příklad? Třeba z autorů, kteří v každém druhém odstavci nezapomenou zdůraznit, jak to dnes stojí za h...o a jak dřív bylo líp... Čímž nemyslím vzpomínkové publikace, které tuto svou ambici nijak neskrývají (i když i ty se dají napsat pěkně, viz třeba Vladimír Klimeš) - bohužel se toto vzdychání dostává i do publikací, které by člověk na první pohled považoval za historické. Nebo z autorů, kteří se nedokáží zdržet útoků ad hominem, především vůči jiným autorům. Nebo z těch, kdo si z publikací dělají svoje skryté PR. Nebo z těch, kdo prokazatelně kradou výsledky práce jiných - zvlášť zavrženíhodné je to v pozici učitel - student. (Nebudu jmenovat, jsou takoví v Čechii i na Slovači. Jistě si doplníš jména sám.) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 7-2017 |
Joe: "Mají nějaké reference ohledně historie železnice (vydal někdo od nich třeba nějakou zajímavou knihu)? " To bohužel nevím... Ale věřím, že na tvůj dotaz by ti MUVS odpověděl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3073 Registrován: 5-2002 |
Tratovak: Dvě poznámky. Za prvé, Svět železnice není ani historický, ani odborný, natož recenzovaný časopis, tedy asi nelze mít nároky, které musí splňovat periodika výše uvedeného typu. Problém je v tom, že se tak snaží tvářit a navíc, po technické stránce je fakt dobře udělaný. Tím spíše zamrzí, když výsledek sráží podivnosti v obsahu. Za druhé, moje publikační činnost se pohybuje v jiném odvětví, nejsem historik, a tudíž neznám zvyklosti, jak se v historii pracuje s odkazy. Citační norma připouští různé způsoby uvádění zdrojů, každopádně vždy musí být na první pohled patrné, co jsou přímé citace, co parafráze, kde jsou převzaté údaje a co je výsledek autorova vlastního bádání. S citacemi je problém víceméně v celém SŽ. Učebnicový seznam použitých zdrojů je v 2/2018 u článku Lokomotivy Sternberg... pana Kolomého. V tom samém čísle je pěkná studie o posledních osobních vozech ze Smíchova od pana Mahela, bohužel není doprovozena odkazem na jakýkoliv zdroj. V čísle 3/2018 u článku Cerhenický rekord jsou uveden "Prameny", které jsou zcela zbytečné. Napsat "dokumentace z archívu NTM v Praze", je jako nenapsat nic. Opis vrútecké staniční kroniky je doslova plagiát. Co se týká vlastních textů. Článek pana Mahela je uspořádán logicky, a to jak časově, tak i věcně. Článek pana Korbela je přeplněný datumy a čísly lokomotiv a vlastní text je blalast ke spoustě hezkých fotografií. Uvedené údaje by bylo lepší uspořádat do několika málo tabulek a spíše se věnovat vysvětlení různých "špecifík", jako je třeba "variantní specializace" na straně 5. Tento článek také není ozdrojován, pravděpodobně pochází z nějakých vlastních poznámek, soukromých sbírek provozních dokumentů a vzpomínek pamětníků. Článek Cerhenický rekord je pokusem o historický článek, který směřuje k určité hypotéze, ale autor se ve finále tváří, že "nesmí ani naznačovat (proč? tu otázku, který albatros to byl, si stejně položí každý), nicméně zcela podle autorova zvyku je proložen "vzpomínkami starého zbrojnoše". Takže taková publicistika. Tedy odpověď na vaši otázku. Pokud byste chtěl psát něco historicky poučného, inspirujte se panem Mahelem, pokud byste směřoval do větší hloubky, zejména v technických věcech, tak panem Kolomým. Pro všechny výše zmíněné - neberte tento text jako nějakou nepřítelskou kritiku. Prostě jsem si koupil časopis s vašimi články a dívám se na ně svýma očima. Rozhodně se dozvídám spoustu zajímavých věcí :-). K tomu, co se mi nelíbí se prostě podruhé nevracím.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3074 Registrován: 5-2002 |
Mají nějaké reference ohledně historie železnice Odkaz na repozitář závěrečných prací MUVS: https://www.muvs.cvut.cz/student/zaverecne-prace/
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 374 Registrován: 5-2002 |
"Opis vrútecké staniční kroniky je doslova plagiát." Plagiátem by text byl v případě, pokud by nebylo uvedeno, že se jedná o opis, a text nebyl signován jmény původních autorů textů, tj. vrúteckými přednosty. Zde jste se myslím zmýlil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 570 Registrován: 10-2007
|
Johny11: Díky za odkaz. Jak na ten seznam ale koukám, tak je to spíš ekonomie/management |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 7-2017 |
To jsou zřejmě závěrečné práce všech studentů ústavu, nejen předmětného oboru... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 571 Registrován: 10-2007
|
Chápu. Ale k tématu historie techniky jsem tam nenašel ani 1 ks ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3077 Registrován: 5-2002 |
šimek: V úvodu článku (mám tedy "pouze" druhý díl, lae to nehraje roli) je uvedeno dolova toto: "Následující řádky jsou vzpomínkami na roky 1918 a 1919 sepsanými přednostou dopravního úřadu Zdeňkem Pospíšilem pro potřeby staniční kroniky (podtrženo mnou) částečně podle vzpomínek místních zaměstnanců a částečně podle vlastních zážitků. V předchozím čísle jsme se dostali až na počátek roku 1919. Dnes toto vyprávění dokončíme. Na konci je článek podepsán Josef Balla a Zdeněk Pospíšil a je přidána noticka o ilustracích. Buď jde o vzpomínky pana Pospíšila, které pan Balla pouze přepsal, případně zredigoval, v tom případě je autorem Zdeněk Pospíšil, anebo se jedná o výrazně upravený text, jehož autorem je pan Balla a tudíž Zdeněk Pospíšil měl být uveden jako zdroj. Anebo, což je nejpravděpodobnější jde o opis staniční kroniky, autorem je pak pan Balla a kronika měla být uvedena na konci článku jako zdroj podle citační normy. Sumasumárum - v předmětném článkuje porušena zásada, podle které musí být patrné, co je vlastní přínos autora a co je převzato odjinud a odkud. Podotýkám, že nejsem žádný "lovec plagiátů", odmítám přepjaté hony na čarodějnice v akademickém prostředí, ale někteří autoři v SŽ bohužel s cizími zdroji pracují velmi kreativně.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Je to jen zájmový časopis, detailní citace nečekám. Alespoň základní soupis literatury a pramenných materiálů je však na místě (jako u úzké Řečkově, 3/2018, autor Z.Hrdina). Faktická správnost mi přijde nejpodstatnější, ale bohužel historie železnic dostává v článcích občas hodně na prdel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1965 Registrován: 12-2007 |
Ďakujem za rady/názory. Vezmem to z druhého konca. U mňa to bude vždy "hobby" a možno preto, že som si vybral oblasť, ktorej sa takmer nik nevenuje a je zaujímavá pre pomerne úzku skupinu, som nezanamenal námietky, že fušujem do remesla "profíkom". Ale - vysníval som si (ešte nič nie je isté, ale to sa časom vyvrbí) knihu s pracovným názvom "Železniční místopis Čelákovic a okolí", čo je už pre mňa, priznávam, tenký ľad a tak prvým krokom k nej bol dvojčlánok o vodárenskej vlečke v Káranom (SŽ 2/17 a 3/17). Negatívnu reakciu som naň nezaznamenal, tak hádam to až také blbé nebolo. Keby ste to mali po ruke a chcelo sa vám - tak za spätnú väzbu budem rád, bo teraz mám rozpísaný článok o nz. Zeleneč, tak nech nám "hobistom" nerobím zbytočne zlú reklamu |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 7-2017 |
Tratovak: "Ďakujem za rady/názory. Vezmem to z druhého konca. U mňa to bude vždy "hobby" a možno preto, že som si vybral oblasť, ktorej sa takmer nik nevenuje a je zaujímavá pre pomerne úzku skupinu, som nezanamenal námietky, že fušujem do remesla "profíkom". Ale - vysníval som si (ešte nič nie je isté, ale to sa časom vyvrbí) knihu s pracovným názvom "Železniční místopis Čelákovic a okolí", čo je už pre mňa, priznávam, tenký ľad a tak prvým krokom k nej bol dvojčlánok o vodárenskej vlečke v Káranom (SŽ 2/17 a 3/17). Negatívnu reakciu som naň nezaznamenal, tak hádam to až také blbé nebolo. Keby ste to mali po ruke a chcelo sa vám - tak za spätnú väzbu budem rád, bo teraz mám rozpísaný článok o nz. Zeleneč, tak nech nám "hobistom" nerobím zbytočne zlú reklamu "Za ten Káraný ode mě . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1966 Registrován: 12-2007 |
Ďakujem |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2635 Registrován: 7-2005 |
A jak jsou ty citace zrádné? Joe uvedl : Narazil jsem na zajímavý text z roku 1986 "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy", kousek přikládám ; zdroj: Stanislav Hendrych, sborník Práce na dějinách dopravy, vydáno NTM...... Ale jelikož mohu doma šáhnout do knihovničky a uvedený text také znám, je potřeba přesněji konstatovat, že uvedená "Práce na dějinách dopravy" vyšla jako 103 díl "Rozprav Národního technického muzea", sice v roce 1986, ale redakční poznámka na str.3 uvádí, že texty v rozpravách vydané, byly předneseny na seminářích v roce 1974 a nebo 1977 !!! To znaméná "s drobným" zpožděním. To že se občas nečtou celé texty či předmluvy, je podobné jako s tím seznamem parních lokomotiv kkStB v Stockklausnerovi, kde tiskový šotek z roku 1914 udělal 1918 a dost lidí to stále dokola opisuje. Jinak originál tohoto soupisu je ve vojenských spisech vídeňského ministerstva železnic v tamním státním archivu. Pozor, tím nechci přispavatele Joe napadat, že si toho nevšiml. To se může stát každému, i já se znám... A jen drobný dovětek ke kvalitním citacím. Byl jsem svého času "ukecáván" šéfem jednoho okresního archivu, abych jim do sborníku přebásnil povídání o jedné již neexistující železnici v jejich okolí, protože jsem k ní vytahal z ústředních fondů dost podkladů. Ty jsem prezentoval u nich v archivu na setkání zájemců o průmyslovou historii kraje. Ale když mi dal 3 stránky instrukcí jakou to má mít "fazónu". Jak a proč k čemu psát citace... Tak jsem poděkoval a raději jsem odmítl. To by každou třetí větou opravdu musel být odkaz pod čáru a takto já to neumím..... dělám to jako koníčka a takže já si rozhodnu, jak to napíšu. A že se to někomu nelíbí? Tak si to nemá kupovat. Já si taky občas koupí nějaký domácí či cizozemský železniční časopis třeba jen kvůli jediné fotce, ale je to o tom, zda to chci či ne. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "...když mi dal 3 stránky instrukcí jakou to má mít "fazónu". Jak a proč k čemu psát citace... " Zřejmě se snažil, aby to bylo podle archivářsko-historického lege artis. Viz např. publikace pí Borovcové, kde jsou všechny zásadní informace i obrázky čerpané z archívů opravdu poctivě opatřeny odkazy na archivní prameny. Souhlasím s tím, že je pak to čtení náročné, ale dá se na to zvyknout. |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4529 Registrován: 12-2007 |
ono také základní a zásadní otázkou je, pro koho a kam se daný text píše. Ono je sice hezké, když někdo vytvoří text odborný, ryze do detailů propracovaný, historicky správný a skvělý, s předpisovými odkazy a poznámkovým aparátem ... leč reálně se to nedá číst, protože to zajímá v takové hloubce maximálně nějakých pět dalších stejně potrefených bláznů (na světě) a ostatní jen znechuceně obracejí stránky a litují cože si to koupili. Na rovinu říkám, že takto i já činím u nemála článků ve Světě železnice. Takže takové články si mohou dovolit různé sborníky vydávané veřejnými institucemi, primárně určené pro výsledky badatelských prací "profíků", které reálně širokou veřejnost naprosto nezajímají. Ano, vždy se jedná o tiskoviny dotované, tudíž je tam všem jedno, jestli to někdo čte a kolik se toho prodá. Tiskovina, která bojuje na trhu, si takový postup nemůže dovolit. Myslím že zrovna Svět železnice je periodikum snažící se bojovat na pomezí této fanatické odbornosti zároveň udržen se na trhu. Na jedné straně pár nadšenců, kteří by si tam chtěli přečíst každý detail (byť v totálně nečitelném článku pro ostatní), ale mnoho stovek korun za jedno číslo nedají (když by vycházel jen počet ks určený pro ně). Na druhé straně masa zájemců o železnici, kterým stačí daleko povšechnější, avšak čtivější článek, která ovšem zakoupí výrazně vyšší počet kusů a tudíž umožní cenu dostat do reálnějších podmínek. Upřímně - kdybych si tehdy před více než 20 lety vymyslel, že K-report má být časopis ryze odborný, se všemi těmi odkazy, články propracovanými do detailů ... tak tady asi teď nediskutujeme, protože nejen že by K-report nikdo nečetl a tento by záhy zanikl, leč nejspíš by ani nikdo nebyl ochoten ta pojednání s uvedením pramenů a poznámek psát (včetně mojí maličkosti). Čili zásadní je si uvědomit, pro koho je daný text určen. Pokud pro pár nadšenců (a vydavatel to finančně unese), nechť je to s citacemi a poznámkovým aparátem, detailními prameny a já nevím čím. Takhle se ale k širšímu zájmu nových zájemců o obor nepropracujeme, protože takový text málokdy zaujme někoho dalšího. V tomto případě účel daleko lépe splní text daleko méně odborný, někdy i zjednodušující (samozřejmě by to nemělo být na úkor věcné správnosti!), avšak daleko lépe čtivý. Text, který si nečiní ambici být vyčerpávajícím historickým dílem, nýbrž dílem popularizačním, a to i mezi již stávajícími šotouši (jejichž znalosti jsou někdy vysloveně příšerné, takže i je má smysl dále vzdělávat), natož mezi lidmi, kteří se o železnici více dosud nezajímají nebo zajímají jen velmi povšechně. Tento druhý směr samozřejmě je schopen zajistit větší prodejnost. Já nikomu nezazlívám, že chce bádat do detailů, ale nechť takový badatel je schopen pochopit, že ne každý text je určen právě pro něj (ba naopak, většina textů pro něj určena není!). A tudíž není důvod autora shazovat tím, že něco nepropracoval do detailu či se dopustil mírného zjednodušení. Takže třeba pro kolegu Traťováka - třeba já budu daleko radši, když ten avizovaný "čelákovický železniční místopis" (který mě osobně velmi zajímá!) bude psaný raději čtivě, než do sebemenších detailů ... ostatně jedině tak bude existovat naději, že si jej taky přečte alespoň nějaké mizivé procento (či aspoň pár promile) obyvatel Čelákovicka. A to mi přijde daleko účelnější v dané problematice, než vyrobit veledílo pro těch pár šotoušů, které historie železnice kolem Čelákovic eminentně zajímá (a tento názor zastávám i přesto, že se mezi těch pár šotoušů řadím). Zkrátka ocením raději čtivější článek, než nějaký historický opus, kde mi už na druhé stránce dělá potíže text číst a začínám u toho usínat, pak přeskočím pár stránek a skončím ve třetí čtvrtině článku tím, že mě vlastně daná problematika nebaví. A příště popřemýšlím, zda do daného časopisu (knihy od tohoto autora) vlastně mám investovat....
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1969 Registrován: 12-2007 |
který mě osobně velmi zajímá! Niečo o tom by malo byť na čelákovickom FCB, ale tam ja nechodím... Ale možete mi napísať mejl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2636 Registrován: 7-2005 |
.... takže vlastně pro potřeby železničních hobbistů se v časopiské podobě nemá potřebu moc zanořovat do detailů ?... o detaily je zájem je v případě publikace, ale jelikož publikace bude dosti specifická, tak to stejně nikdo nebude kupovat ??.... |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4530 Registrován: 12-2007 |
Paradoxně to tak je. Čím víc jdeš do detailů, tím víc čtenářů to nudí, protože daná problematika není zrovna jejich šálek kávy. Ovšem zase když do detailů nejdeš, tak to nic neříká těm, které zrovna daná problematika strašně zajímá. A není snadné to vybalancovat, aby dotyčný vydavatel nezkrachoval. Tady je taky strašně důležité, jak to ten autor dokáže napsat. Protože kombinace tématu pro velmi úzký okruh zájemců (jako příklad mohu uvést například sněhové pluhy nebo parní vytápěcí generátory) a nečitelný článek narvaný směsicí faktů nějak k sobě poskládaných, to je nejlepší reklama, jak článek rychle přeskočit. A když člověk v časopise takhle přeskáče všechny (většinu) ... tak logicky zvažuje zda příště koupit. Ale to je můj názor, jiní to třeba vidí úplně jinak
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2637 Registrován: 7-2005 |
No jo, ale pak tu za chvíli nebude nikdo, kdo by něco napsal na základě nějakého historického výzkumu. Ano, sněhové pluhy byly asi zbytečně dlouhé, ale není to třeba tím, že se daným tématem u nás nikdo o to nezajímal? Teď je možné konstatovat, že to základní bylo řečeno a není nutné se k tomu vracet. Já mám takto na hromádce věci k železničním jeřábům (ručním a parním), ale nevím jak se k tomu postavit. Kolega Traťovák zásadní data shrnul na několika stránkách své knihy o traťových strojích a byť průběžně přihodím do složky nějaký ten archivní střípek, tak to zůstane v šuplíku. A zrovna kolem prvního parního jeřábu ČSD je hromada zajímavých věcí..... Ale dokud budou mezi námi kolegové jenž pamatují pravidelný parní provoz, tak prioritou zůstanou parní mašinky, občas nějaké to kulaté výročí tratě a pak to ostatní... |