Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 12. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse 4. koridor do 12. 11. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12519 Registrován: 8-2004 |
Mladějov: Souhlas.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13072 Registrován: 3-2007 |
Tak mi to nedá, když koukám na Babitron, nevzpomenout si na kritiku "vatáže" tratě 220 i s mnoha silnými slovy některých "stopkových" šotoušů. Jak se to teď hodí ke stabilizaci dopravy - těch 12 - 15 z Dynína - Ševětína, Prahy či z Rakouska se s přehledem krátí a neujížděj přípoje. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Administrátor Číslo příspěvku: 73028 Registrován: 4-2003 |
Ono hlavně to vcelku funguje i s NAD, navzdory další uzavírce na I/3. Na kusu koleje od Neplachova k Ševětínu probíhá vystrojování trakčních podpěr. MO u Neplachova stále čeká... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17827 Registrován: 5-2002 |
Bram: Ovšem příliš využitelné to moc není - jde o krátké úseky. O tom není sporu - ten je o tom, že "většinou 70" (proti čemuž bych nic nenamítal) není totéž co "Vmax 70". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2856 Registrován: 7-2012 |
Hajnej: ---------------------------------------------konec citátu "Bram: Ovšem příliš využitelné to moc není - jde o krátké úseky. O tom není sporu - ten je o tom, že "většinou 70" (proti čemuž bych nic nenamítal) není totéž co "Vmax 70"." 70 km/h je pomalé už i pro náklady. Transit Sever jih Švédsko - Berlin - Praha - Linz - Villach by mohl trochu vypadat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4803 Registrován: 9-2005 |
Marcel_Štancl: "Transit Sever jih Švédsko - Berlin - Praha - Linz - Villach by mohl trochu vypadat." Ano, nákladní tranzitní doprava z těchto směrů je tam velmi silná |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3021 Registrován: 5-2002 |
Transit Sever jih Švédsko - Berlin - Praha - Linz - Villach by mohl trochu vypadat. No, však jednou zajedete a zjistíte, že to tak nevypadá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8440 Registrován: 5-2002 |
70 km/h je pomalé už i pro náklady. Transit Sever jih Švédsko - Berlin - Praha - Linz - Villach by mohl trochu vypadat. Marceli, ono tam něco v této trase jezdí? Nějak mě nic nenapadá, mandarinky chodí jinudy... Z Lince do Budějic se zcela běžně s nákladními vlaky jezdí 2 - 3 hodiny, to je velice slušné na jednokolejku s významnými sklony a se střídáním strojvedoucích v pohraniční stanici. Já tam osobně mnoho let nevidím problém a pokud by se přelily tranzitní proudy, pár let se dá vydržet se zrušením osobních vlaků Linec - České Budějovice a jejich náhradě autobusy. Těch pár rychlíků na kolejích může vydržet... https://mapy.cz/s/3bGNY Na trati ČB - Summerau je pusto a prázdno z několika důvodů: a) nákladní doprava se provozuje za reálné peníze a tak přepravní proudy dopravci realizují co nejvíce po rovinatých tratích b) nejsou mi známé významné přepravní proudy, které začínají či končí v oblasti krajů Jihočeského, Plzňského, Karlovarského, Středočeského, hl.m. Prahy a Ústeckého kraje. c) v tranzitní dopravě tato trať nemá smysl a to do vyčerpání kapacity na přechodech Passau, Freillasing a Brener, což ale v případě vyčerpání kapacity na nich a počtu vlaků tam provozovaných spolehlivě narazí na kapacitu Děčína podstatně dříve, než na kapacitu úseku Linec - Somrava - České Budějovice d) provoz vlaků v nezávislé trakci není smysluplně možný v konkurenci se silnicí (narážka na přeplnění Děčína a možnosti využití obskurních možností typu Rumburk, Vejprty, Vojtanov či Schirnding) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3022 Registrován: 5-2002 |
Z Lince do Budějic se zcela běžně s nákladními vlaky jezdí 2 - 3 hodiny, to je velice slušné na jednokolejku s významnými sklony a se střídáním strojvedoucích v pohraniční stanici. Tak to sice jo (na 130 km), ale taky nelze úplně pomíjet, že tutéž vzdálenost pojede zanedlouho (D3) osobák hodinu a kamion tak 1,5 hod. (90-100 km)... Tedy ne že by to tu bylo o tranzitu Skandinávie - jih, ale já jen aby to taky nevypadalo jako že je vše pohoda. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8441 Registrován: 5-2002 |
Tak to sice jo (na 130 km), ale taky nelze úplně pomíjet, že tutéž vzdálenost pojede zanedlouho (D3) osobák hodinu a kamion tak 1,5 hod. (90-100 km)... Tedy ne že by to tu bylo o tranzitu Skandinávie - jih, ale já jen aby to taky nevypadalo jako že je vše pohoda. No, jak Ti na to slušně odpovědět? Pokud není doba přepravy řádově odlišná (v řádu dnů na dlouhé vzdálenosti), pak není zajímavá a nic na dopravním (již existujícím) trhu nezmění... Tedy D3 z ČB na rakouské hranice nic nezmění, dokonce ani neubere železnici. Ale když polské kamiónové firmy začnou dostávat naftu zadarmo, tak se to změní i bez D3... |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3009 Registrován: 4-2015 |
On to TZ myslel jinak.
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3023 Registrován: 5-2002 |
Já myslel to, žes hodnotil 2-3 hod. jako OK "měřeno železničními zvyklostmi". Jenže já lehce upozornil, že silnice je podstatně kratší a tak bude jen na těch rámcově 100 km o 1,5 hod. rychlejší (vliv samotné dálnice samozřejmě nebude zásadní, ten problém už je teď). Plus zdržení na navazujících úsecích plus překládka navíc apod. a už to klidně může být o půl dne až den pomalejší. Pointa ode mě byla, že byť samozřejmě "rychlé Dvořiště" není extra priorita, obecně bychom se se zakroucenými jednokolejkami na 70-80 km/h (víc je tam na V100 jen homeopaticky) spokojovat asi neměli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8442 Registrován: 5-2002 |
Pointa ode mě byla, že byť samozřejmě "rychlé Dvořiště" není extra priorita, obecně bychom se se zakroucenými jednokolejkami na 70-80 km/h (víc je tam na V100 jen homeopaticky) spokojovat asi neměli. V určitých místech je dokážeme přežít. Stovky párů vlaků tam opravdu nejezdí a ani se nechystají. Je to elektrifikované, jde to provozovat za rozumnou cenu :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3024 Registrován: 5-2002 |
To nezpochybňuju. Ale pamatuj, že každá taková hláška je třeba doplnit tím, že jinde to tak být už nemusí a nelze to "zobecnit na všude", protože jinak by třeba mohl někdo vidět "hezkou" paralelu v Domažlicích (a chtít tam dělat akce ala Dvořiště v devadesátkách, když teda ty dráty) nebo leckde jinde podobně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8444 Registrován: 5-2002 |
Kdyby byl úsek Plzeň - Regensbug elektrizovaný, tak jsme s drobným prskáním kvůli úvrati ve Schwandorfu naprosto v pohodě :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3025 Registrován: 5-2002 |
Jo, dělej si srandu, dělej. Ale pak se nediv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8446 Registrován: 5-2002 |
To ovšem platí pouze v případě, když už to na zem někdo položil, což je případ tratě Linec - ČB. S ohledem na stupeň přípravy a celkové rozvojové záměry potřeby nákladních dopravců je zde úplně jiná situace. V mém prvotním vstupním příspěvku jsi snad viděl něco jako Česká Kubice nebo Furth? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4525 Registrován: 3-2007 |
Nelze než parafrázovat klasika: Furth je v očích toho, kdo se dívá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3026 Registrován: 5-2002 |
PŠ: Jistěže ne, spolu přece nejsme v žádném sporu. Jen upozorňuju, že není dobré některé věci bez patřičné "omáčky kolem" psát, páč to pak někdo někde účelově vytáhne... Známe to. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8447 Registrován: 5-2002 |
On to Tomáši už brzy "někdo" vytáhne i bez Káčka. Ale už si nedovolí nezapočítat D5. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 12-2017 |
Petr Šimral: Když jste narazil na kapacitu Děčína, tak se zeptám. Zvedla by se kapacita této trati, kdyby se zakázal přepřah v "Bádu" a vlaky jezdily "Elbthálem" durch. Přepřahalo by se, případně střídali strojvedoucí ve vnitrozemí, to znamená někde v Děčín Východ, Ústí Západ, Ústí Střekov, Dresden (německé možnosti moc neznám, kde přepřahat - případně doplňte) Možná jsem úplně mimo, zajímá mě Váš názor, případně někoho dalšího z provozu. Myslím, že současný stav na nádraží v"Bádu",kdy se tam přepřahá většina vlaků, situaci jen zhoršuje. Dík za Vaše názory případně argumenty proč nemám pravdu Michal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8448 Registrován: 5-2002 |
Což o to. Kapacita by se zvedla, ale nraila by stejně na kapacitu uzlu Drážďany. kdyby se zakázal přepřah v "Bádu" a vlaky jezdily "Elbthálem" durch Na slovo "zakázal" jsem docela háklivý, to železnice umí dobře. Někde ten střet východu se západem udělat musíme, když už jsme se tedy v osmdesátých letech naivně domnívali, že vše na této trati odvozí lokomotivy 372 a 180 a proto udělali styk trakcí na hranici místo toho, aby byl v Děčíně. Přesunutí přepřahů často nejde z důvodu používání čistě AC lokomotiv na německé straně a šetřením s drahými MS stroji na straně české. Je to celé o ekonomice nákladní železniční dopravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2861 Registrován: 7-2012 |
Pirna má velkė kolejiště na přepřahy. Přepřah v Badu není nutný. Navíc z Pirny je 4 kolejná trať na Dresden. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3010 Registrován: 4-2015 |
Kapacita by se zvedla, ale nraila by stejně na kapacitu uzlu Drážďany. On už někdo vytrhal nákladní koleje v Dresden?
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 12-2017 |
Petr Šimral: mě to spíše zajímalo, jestli by ta kapacita narostla, proto jsem použil zákaz. Ono by možná postačilo dopravce výrazně finančně motivovat. Tím by se možná "udala" nějaká ta loko 180 od TSS nebo něco novějšího od leasingovek, ale to jen hádám. Michal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3596 Registrován: 3-2006 |
On už někdo vytrhal nákladní koleje v Dresden? Čistě nákladní koleje v Drážďanech jsou akorát okolo haly na Hbf, dál se tam cpe osobka na Fridrichstadt. Málokdy je průjezd.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3348 Registrován: 2-2004 |
Zvedla by se kapacita této trati, kdyby se ... Přepřahalo ... případně střídali strojvedoucí ve vnitrozemí ... Ono by možná postačilo dopravce výrazně finančně motivovat. Tím by se možná "udala" nějaká ta loko 180 od TSS nebo něco novějšího od leasingovek, ale to jen hádám. Existuje minimálně jeden dopravce, který tam MS mašinu pro takové ometací výkony má, především proto, aby šetřil MS (jen ometá) nebo AC (levnější mašina pro dálkové jízdy Elbtal - Německé vnitrozemí) mašiny. Takovou ometací mašinu před časem nasadila KDS do uzlu Bratislava, funguje to ještě? Pokud by tou ometačkou měl být bastard, musí být od ČDC, ty od TSS jsou v dané chvíli nepoužitelné. Čímž narážíme na ochotu státního dopravce; na druhou stranu, pro jejich 372 by to mohlo být důstojné odkladiště. A asi taková diskuze patří do jiné skupiny (nákladní doprava?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 9-2015 |
Tady: https://www.youtube.com/watch?time_continue=445&v=yNEFukEmv9k je pěkná ukázka výstavby tunelu metodou NRTM, jakou se staví většina tunelů v ČR, např. nyní na 4. koridoru tunel Deboreč. Tubus pro dvojkolenou trať je velmi podobný tubusu pro jednu polovinu dálnice (na videu je slovenská D3 na obchvatu Žiliny), jen na závěr se místo silniční vozovky osadí kolejnice a natáhnou troleje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 4-2009 |
Přeprahy jsou a budou, jak psal Petr, z ekonomických a já ještě dodám, z obchodních důvodů. Nejsou (bohužel) všechny přepravy ála Metrans. Proto jsme chtěli, například, opravit 30.kolej na východě, což se podařilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3865 Registrován: 4-2006 |
Myslím, že současný stav na nádraží v"Bádu",kdy se tam přepřahá většina vlaků, situaci jen zhoršuje. Opravdu tam přepřahá většina vlaků? Dost vlaků už dnes nepřepřahá vůbec, dost vlaků pak přepřahá v Děčíně. Nemám k tomu žádné statistiky, ale nemyslím si, že většina přepřahá v Bádu. |
Smithers
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 12-2007 |
Skvěle: https://zdopravy.cz/prulom-nemecka-vlada-dala-nejvyssi-prioritu-t rati-z-bavorska-do-cech-18792/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 423 Registrován: 7-2017 |
Skvělé, takže zbývá vyřešit už "jen" vřed v podobě t171...a taky krátké stanice a zrušené koleje mezi Berounem a Plzní a v Plzni samotné :-o aneb 700m vlak buď jen ve sledu a bez zastavení v Plzni, nebo nikdy. Posláno z mobilu. 2.0 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2866 Registrován: 7-2012 |
No roku 2030 to má být hotové na německé straně. Zatím Němci nemají ani projekt zbytečné propadání do euforie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 12-2017 |
S200: Ani já nemám žádné statistiky, ale loni jsme byli na dovolené na Labské stráni a měl jsem možnost "z nadhledu" sledovat tamní provoz a co jsem viděl byly především české diesly řad 742, 753.7 770 nebo 771, do toho pár německých dieslů, což mě vedlo k závěru, že většina přepřahá. Samozřejmě pár vlaků od Metrans a ČDC a návěsy s loko DB. Letos jsem se kolem Bádu pohyboval cca 3,5 hodiny a asi jsem měl štěstí pouze na jeden Metrans a jinak samé přepřahy... Uznávám, z toho se nedá paušalizovat a tvrdit většina přepřahá v Bádu. Kdyby někdo doplnil, kolik toho přepřahá a kolik jede do Děčína a kolik jede durch budu rád. Michal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2867 Registrován: 7-2012 |
Zajeď si do Pirny a uvidíš co tam stojí odstavených mašin čekajících na vlak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4804 Registrován: 9-2005 |
V Budějcích jich taky stálo několik desítek. Nakonec je postupně rozřezali do šrotu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3867 Registrován: 4-2006 |
MP_michal: Třeba vlaky DB Cargo přepřahají snad vždy v Děčíně (nebo vůbec), ale netuším, jaký je jejich podíl na celkovém objemu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1673 Registrován: 1-2005 |
Dlouho jsem nic nepřidal, tak alespoň takto...
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2629 Registrován: 3-2004 |
Wool: díky za fotky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 10-2005 |
A jeden z prvních základů TV |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1674 Registrován: 1-2005 |
Další várka SuVo.
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2479 Registrován: 7-2005 |
Ty jo - tam jedou teda. Díky za fotky
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3046 Registrován: 5-2002 |
To víte, novostavba namísto rejpání se všelijak za (částečného) provozu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17882 Registrován: 5-2002 |
TZ: a z tohoto jevu též pramení věčné nesmyslné srovnávání "naši dědkové to postavili mnohem rychleji"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 9-2015 |
Ono je hlavně potřeba si uvědomit, kolik lidí kdysi pracovalo na stavbě železnic. Podle náročnosti terénu to bylo na kilometr trati 200 - 600 dělníků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1675 Registrován: 1-2005 |
Jarda Š. - Kolik dělníků nahradí dva bagry?
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3200 Registrován: 5-2002 |
Denní norma pro jednoho dělníka na některých stavbách byl kubický sáh nakopané nebo přemístěné horniny... Tedy cirka půl kubíku za hodinu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3048 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Jo přesně. Akorát mě trochu udivuje, že i když toto leckdo pobírá, tak stejně má v hlavě extrapolaci typu "no koridory na 160 trvaly XYZ let, tak VRT na 350 bude za ještě mnohem dýl". A to prosím pěkně na té České Sibiři vlastně sledujeme takovou první "typickou českou VRT", včetně ceny, akorát vzhledem k určení a době přípravy trasovanou na 160. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14297 Registrován: 12-2007 |
když toto leckdo pobírá, tak stejně má v hlavě extrapolaci typu "no koridory na 160 trvaly XYZ let, tak VRT na 350 bude za ještě mnohem dýl". Kde příkladem pro ně může být (z tratí délkově i terénně srovnatelných s VRT Praha - Brno) např. VRT Erfurt - Ebensfeld, jejíž výstavba "od prvního kopnutí do zprovoznění" trvala cca 18 let. Plusmínus totéž číslo pak platí i pro (O. K., zde odlišnou ve věcí velmi dlouhého tunelu) Kormalbahn. Což samozřejmě neznamená, že "naši pradědkové by to postavili rychleji" (oni to právě nepostavili vůbec, protože by si na to netroufli), nicméně pořád platí, že "VRT bude za hodně dlouho" (= neplatí teze typu "VRT nyní vyřeší vylidňování tzv. venkova" atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3050 Registrován: 5-2002 |
No ale taky máme po Evropě spoustu jiných příkladů, že, zejména těch kde si stavbu stát několikrát sem a tam nerozmyslel, s některými částmi se nezačínalo až někdy 10 let po začátku celého projektu apod. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4557 Registrován: 3-2007 |
Taky bych k tomu nadšení upozornil, že ten současný úsek vede pustinou a jediné dotčené sídlo jsou Heřmaničky, kterým stavba sice trochu zprzní okolí, ale umožní jim vyhodit z intravilánu násep a kolejiště stanice... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1765 Registrován: 11-2009 |
Hajnej: jenže na druhou stranu je fakt, že ti naši dědkové byli schopní vyměnit vyšehradský most komplet během jediného víkendu, a mokropesský za jednu noc. Komplet se vším všudy. Dnes nemyslitelné. Ne že by to nešlo, ono se spíš nechce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3201 Registrován: 5-2002 |
Už se to tu probíralo. Nový vyšehradský most se pokládal na nové pilíře (jiný počet polí).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2047 Registrován: 5-2002 |
Ti naši dědkové měli také mnohem silnější motivaci. Železnice bylo jediné spojení do světa a když nefungovalo, obchody stály, lidi se nikam nedostali, a hlavně, dráha jako komerční subjekt na tom tratila. Dnes je to všem celkem u , no tak to nějaký čas pojede po silnici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3202 Registrován: 5-2002 |
A že toho potřebovali z toho světa. Pracovali většinou tam, kde bydleli, jedli to, co se vypěstovalo nebo vyrostlo v nejbližším okolí (sedláci dovezli na vozech), pivovar byl v každém městečku a jediné, co přijelo vlakem bylo "zboží koloniální". Čili zbytný luxus. Bavíme se o době před 120 lety. To nebyl na světě ani můj dědek, natož, aby něco stavěl .
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
PedroJbc
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 3-2014 |
To si to dost zjednodušujete, řekl bych. Nebo jde o nadsázku? On totiž skoro každý průmyslový podnik té doby, například třeba ten pivovar, potřeboval obvykle k provozu uhlí, kterým se i všude ve větších městech topilo. Stejně tak textilní průmysl by asi moc nefungoval, kdyby měl dovážet suroviny/odesílat výrobky pomocí formanů. Však ty železnice taky vznikaly za soukromé peníze, často právě průmyslníků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17885 Registrován: 5-2002 |
P2no: jenže na druhou stranu je fakt, že ti naši dědkové byli schopní vyměnit vyšehradský most komplet během jediného víkendu, a mokropesský za jednu noc. Komplet se vším všudy To se umí i dnes (pokud nemusí tuhnout beton - pak je to nadvakrát s provizoriem), je to jen otázka peněz. Dnes nemyslitelné. Ne že by to nešlo, ono se spíš nechce. Ano, nechce se ... žádné takové expresní dílo platit. Kdyby to někdo udělal, tak ho v médiích stáhnou za živa z kůže, že nesmyslně plejtval penězma daňovejch poplatníků (protože těch je vždycky víc než těch, kterých se to týká natolik, že si to jsou schopni uvědomit). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14308 Registrován: 12-2007 |
Pravda, to moje srovnání je nepřesné i v tom, že VRT Praha - Brno by byla(/bude?) téměř 2x DELŠÍ než je NBS Erfurt - Ebensfeld. Tzn. na o to delší trase bude muset být souběžně rozestavěno (cca 200kilometrové souvislé staveniště), aby to nebylo o "stavění VRTky bude trvat mnohem dýl". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1676 Registrován: 1-2005 |
Včerejší Sudoměřice.
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 7-2017 |
Johny11: "A že toho potřebovali z toho světa. Pracovali většinou tam, kde bydleli, jedli to, co se vypěstovalo nebo vyrostlo v nejbližším okolí (sedláci dovezli na vozech), pivovar byl v každém městečku a jediné, co přijelo vlakem bylo "zboží koloniální". Čili zbytný luxus. Bavíme se o době před 120 lety. To nebyl na světě ani můj dědek, natož, aby něco stavěl . " Třeba takový vápenec, železnou rudu a uhlí na jednom fleku nenajdete a pro výrobu ocele (byť jen na pluh či osy povozu) potřebujete všecky tři suroviny. Nemluvě o soli, tolik potřebné nejen pro kožedělný průmysl. Tu vozili do Vídně až z Halíče a kvůli soli tu štreku František Josef stavěl. Zkuste měsíc nesolit. |