| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 01. 04. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 01. 04. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 639 Registrován: 10-2007 
|
Ke kolejím v Arealu Slatina (ex Roučka / Sigma) doplním foto z dubna 2018: - kolej vpřed vede souběžně s tratí (směr Šlapanice) - kolej doprava vedla ke zmíněnému DB Schenker (podle ortofot v roce 2017 už nebyla) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 640 Registrován: 10-2007
|
Ještě doplnění ohledně "zmatení nepřítele" imitací železničního mostku. Je celkem pravděpodobné, že tam koleje skutečně původně vedly v době severního napojení areálu (do konce 60. let). Viz srovnávací ortofoto (vrstva 1953). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2081 Registrován: 7-2003 
|
Já doplním starší foto z roku 2006, kdy se do Areal Slatina vozily ledničky, docela pravidelná obsluha (sklad mělo v pronájmu ČSAD Hodonín, které je teď v CTP na Evropské) : Za špagetou je vidět ještě existující slévárna Roučka, která se za pár let přestěhovala do Lutína. Dnes je vše minulostí, slévárna i koleje již neexistují. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1686 Registrován: 7-2009 |
M_g: Ta teorii využití hal u Grandu je nutné také zapomenout (včetně té chyby v pravopise)... Od brněnského nádraží povede bulvár jako ve Vídni. Čeká na územní rozhodnutí. Hlučnou a chodci i řidiči často využívanou Benešovu ulici v centru Brna čeká zklidnění. Na dlouhodobém plánu její přeměny v široký bulvár pracuje i nová brněnská koalice. Nyní přestavba důležité tepny čeká na územní rozhodnutí. V budoucnu tam kromě klidnější dopravy výrazně přibude zeleň. „Měla by zde vyrůst v několika řadách alej a vzniknout skutečný bulvár podobný těm, které jsou třeba ve Vídni. Ty netvoří jen volné plochy a parky, ale i domy. Rozhodně by tam neměli být nádražní sklady,“ zhodnotil plány brněnský architekt Petr Hrůša.
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8617 Registrován: 5-2007 |
K.S.: A načo by vlastne také nákladištia boli potreba? Potreba použiť takéto nákladisko už i len na jednom konci väčšinou časovo (a viacmenej aj cenovo) diskvalifikuje železničnú dopravu voči priamemu dovezeniu cestnou dopravou... Takéto prekládky do budúcna jedine kontajnerom na terminál. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1030 Registrován: 6-2006 |
Adsf: nejlepší odpovědí je, že ještě nedávno tam ty překládkové sklady byly. A kdyby je někdo skutečně potřeboval, tak by také platil do brněnské pokladny dostatek peněz, aby jakýkoliv architekt sklapnul paty a začal plánovat s ohledem na "sklady v daném místě jsou důležitu součástí našeho města, protože firmy, které sklady používají zásadně přispívají k jeho rozvoji"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2565 Registrován: 5-2008 
|
Takhle, ty skladišťa byly potřeba , neb se přepravovaly "kusové zásilky" , kusová zásilka se dovezla na nádraží, uložila se do skladišťa a zněho do vlaku co vozil kusový zásilky (a obráceně ) . Později se "kusovky" svážely do vybraných stanic a to Brno bylo . Bylo taky překládkovou stanicí , kde se došlé "ˇkusovky " , překládaly.
Don Parmezano
|
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1031 Registrován: 6-2006 |
Ale o tom tady diskutujeme, že BYLY potřeba. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 7-2017 |
Tak to jsem nevěděl, díky za opravu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 8-2017 |
Asdf 8617: Původní dotaz vznikl na základě diskuse na Z dopravy, kde jeden pán od nákladních dopravců žehral že jsou silnice zvýhodněny oproti dráze. Tam se pak nějak řešila bolest dráhy - vlečky a to že prostě není mnohdy jak zboží vlakem odněkud někam dopravit (problém poslední míle), takže jde celou cestu po silnici. Na to jsem psal že by se dopravci mohli zamyslet nad zřízením moderních překladišť kde z jedné strany nasunete vagony a z druhé najedou kamiony a zboží se pohodlně pod střechou přeloží, případně uskladní. Tak jsem se zde zeptal, protože si něčeho takového nejsem vědom, kde v Brně by se dalo zboží přeložit z auta na vlak pohodlně pod střechou tak, aby je nepoškodilo počasí. Bohužel, jak se mi zdá, je totiž většina nákladišť dost nevhodná pro cokoliv jiného než je uhlí, dřevo, šrot, písek a kamení. A nejde ani tak o to že budu posílat Starobrno z Brna do Prahy, nebo Braník opačně, nebo třeba že tak budu vozit těstoviny z Rosic do Brna, ale o to že z důvodu špatné vazby silnice/železnice nám po Evropě rajzují kamiony tisíce kilometrů přestože by bylo asi možné už snadno použít vlak. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 6-2006 |
K.S.: Jsem přesvědčen, že znovuvyužívání takových skladišť/nákladišť, která i v Brně jsou a dá se tam zajet autem odmítnete i vy okamžitě ve chvíli, kdy vám přes ně dojde nějaké zboží. Protože cena. Protože nejméně jedno překládání navíc (ale spíš dvě), protože delší doba na cestě (než ten vagon alespoň trochu naplníte), protože více lidí, co s tím budou muset něco dělat (jistě tu hru na překladišti nebudou chtít hrát zadarmo). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 8-2017 |
M_g 1037: V původní diskusi nešlo o nějaké malé náklady typu dodávka 3,5t, ale o celé kamiony, což je, pro jednoduchost 30-40t zboží, takže stará skladiště v centru jsou mimo hru. Tady opravdu šlo o to že máme Brno na silniční křižovatce, máme tu areály na Černovické terase, v Modřicích... a není použitelná vazba vlak-silnice a ani ten malý kontejnerový terminál nemá dobré napojení na dálnici ani na město, to je přes kruháč v dědině, kde se s tím budete jen blbě točit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 641 Registrován: 10-2007
|
Plánovala se různá taková napojení - ať už na Černovických terasách (2006) nebo u letiště (2007). Ale vždycky z nich nějak sešlo ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 467 Registrován: 8-2017 |
Joe 641: Ze kterého roku to je? Já jen že jestli z 2000-2008, tak tam se na dráhu moc nedalo. Nicméně je to pořád problém hlavy XXII, a pokud není nějaký ucelenější plán na veřejná nákladiště, nebo podporu napojení logistických areálů na dráhu, nebo nějaký plán na stavbu překladišť, tak se to bude celé hodně špatně rozhýbávat. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 6-2006 |
K.S. A teď ještě nám (nebo alespoň mně) řekněte, jaké to zboží do 30-40t kamionu chcete převážet. A co se změní na tom, že to budete mít o jednu (spíše dvě) překládky navíc a s tím plynoucími nároky na obsluhu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 10-2007
|
K.S.: Terasy jsou z článku z roku 2006. Projekty na letiště byly z let 2007-2008. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 468 Registrován: 8-2017 |
M_g 1039: Na řešení tohoto není vlákno o ŽUB, ale kamiony vozí zboží světa kraj přes celou Evropu, takové přepravy by si za vhodných okolností a situace mohla získat právě železnice, dostupná moderní překladiště jsou ale jenom jednou z částí celého problému. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1040 Registrován: 6-2006 |
K.S.: chcete mermomocí postavit nekontejnerové překladiště pro "poslední míli" a při tom si stanovujete jako parametr kamion maximálního zatížení (30-40t). No dobře. Pro koho takové překladiště chcete budovat? Kdo a s čím bude posílat 30t kamion se zbožím na překladiště na železnici? Kdo a pro co bude posílat 30t kamion pro zboží na překladišti z železnice? Jak často bude takto někdo potřebovat něco poslat? Kolik taková překládka "sežere" času a lidí? To všechno patří sem, když tady otvíráte problém překládkového terminálu po kterém nikdo, kdo by ho mohl a měl využívat nevolá. Pokud něco takového chcete postavit za svoje peníze, tak si to klidně stavte. Pokud chcete stavět z ničího/státního, tak jestliže mě nepřesvědčíte o smysluplnosti, jsem zásadně proti. V takovém případě nechť jsou ty prachy rozházeny za kurwiska v bordelu. Vyjde to na stejno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1201 Registrován: 4-2009 |
Něco k ŽUBu. Včera jsme se na SŽDC dohodli na nějakém postupu, co s tím vším a asi začneme naprostým základem - aktualizovanou dopravní technologií pro celý uzel. Možná na to bude i nějaký workshop. Víc zatím nechci komentovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 473 Registrován: 8-2017 |
Quenya 1201: Gratuluji, alespoň nějaký posun. M_g 1040: > Problém "poslední míle" pro železnici nastává i pokud po ní zkusíte přivážet i relativně velké objemy materiálu do závodu, který nemá napojení na koleje. Můžete tak převážet plechy, traverzy, další materiál, můžete tak navážet svitky speciálních PUR pěn z fabriky v Belgii... Můžete tak navážet třeba minerálky, pivo... Naposledy když se na to ptaly Coca-Coly (nebo jak se jmenuje firma vlastnící značku), tak odpověď bla že by to klidně vozili, ale že na druhé straně není kde v dosahu jejich centra to složit, takže místo toho, aby se poslalo pár vagonů, budou točit X kamionů. Dá se tak vozit třeba štěpka, peletky ve vacích... Zboží by bylo, ale není jak je tam dostat. > Dle podniku a typu příjemce, překvapivě, od jedné překládky měsíčně až po X překládek za týden. Chcete po mě velmi variabilní údaj. Pak samozřejmě závisí na dalších věcech kolem, spádové oblasti překladiště, složení průmyslu etc. > Kdo to má stavět je pak otázkou, jestli to má být v gesci SŽDC, jakožto veřejná infrastruktura, nebo se k tomu mají požduchout dopravci v rámci nějaké ekologizace dopravy/trestání dálkové kamionové... Promiňte, nemám metriky na logistická centra, bude to vysoce závislé na tom, jaká má být kapacita a koncepce, co zrovna přijede za dodávku. Ale budou to spíš desítky lidí na jedno centrum. Problém je ještě jeden, takový projekt potřebuje koordinaci minimálně v regionu, takže třeba i dohodu V4 + DE + Slovinsko, aby to mělo nějaký smysl. Pak je samozřejmě otázka kolik toho zvládne železnice co do volných kapacit. Navíc se kdesi mihlo že se uvažuje o možnosti vedení autovlaků, tedy jednoho tahače a X návěsů i v Evropě, to je šílenost! Pak ano, je tu ještě jedna možnost jak dostat náklad na železnici. je to nějaký koncept tzv. roadrailerů, ale ten snad nikdy nebyl ani v USA nějak moc rozšířený a propracovaný. Ne do té míry aby byl nějak extra rozšířený. Problém mi přijde v koncepci podvozků, ale myslím že by to šlo ještě o kus posunout a nedostatky odstranit, ale pak je otázky, už teď jsou asi 3 nekompatibilní systémy, má cenu na neexistující trh tahat č. 4? Pak ale stačí opravdu jen kolej v dlažbě. Dotaz byl zcela prostý, jestli kryté překladiště v Brně je či není. Raději bych toto téma případně přenesl někam do vlákna o nákladní dopravě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1002 Registrován: 8-2006 
|
Jak prohlásil synátor - začátek dálnice do Vídně![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") : |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1071 Registrován: 6-2006 |
K.S.: Nejspíš si ani neuvědomujete, jak hezky jste popsal, proč je výstavba nějakého všeobjímajícího terminálu v Brně v tuto chvíli zbytečná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 2-2013 |
ŽUB a děti země....https://www.idnes.cz/brno/zpravy/deti-zeme-zaloba-uzemni-rozhodnu ti-odsunute-nadrazi-brno.A190228_090718_brno-zpravy_krut |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 513 Registrován: 8-2017 |
M_g 1071: Jenom jsem se ptal jestli je nějaké takové místo. Pokud by se mělo přecházet více na železnici, tak by bylo třeba to řešit v širším regionu. pmracek 163: Co jiného se dalo čekat, otázka je proč? Navíc tak pitomý důvod, jakou proboha krajinu chrání ve městě? O co tomu člověku jde? Pochopím to při novostavbách v otevřené krajině, ale tady je to už kdysi urbanizovaná oblast se smíšenou a průmyslovou zástavbou. Cui bono, cui prodest? Takto bude reálně hrozit situace se dvěma nádražími, to zase tedy tak hrozné není, pokud se upraví Židenice tak aby tam bylo 6 hran, dnes jsou 4 a jedno nízké nástupiště, které snad ani nástupištěm původně nebylo a byl zajištěn přestupní bod mezi vlaky přes Hlavní a přes Dolní. Rozplety na Brod/Třebovou by se vyžily ty, které nákladní průtah má. Rozhodně je ale třeba něco s tím dělat, protože další a další odklady budou pro železnici v Brně a okolí smrtící. Pokud bude územní plán shozen, bude to znamenat dalších třebas 5 let navíc. To by mohla být další krize, navíc se bude asi projektovat až pak, nejspíš se změní normy, eventuálně objem dopravy. To bude vyžadovat další předělání... Je to zakleté prostě. Ovšem problém s územním plánem znamená, dost možná, i problémy pro další výstavbu, všechno v Brně v zásadě čekalo na nový územní plán, pokud se pamatuji, do měsíce od toho co byl platný se rozjela přestavba Vlněny, v Brně je potřeba udělat hrozně moc staveb, potřebují se hlavně byty, těch je obecně nedostatek, Nebude-li možné stavět v Brně, bude se stavět kolem, ale to potřebuje zase rychlou a dobrou MHD, nebo kapacitní městské dálnice pro IAD, ani jedno ale skrz problémy indukované nádražími nebude snadné řešit. Koleje ani Hladíkova nejsou nafukovací. (Mimochodem nevím proč je I/41 vedená do centra a ne po Černovické, eventuálně proč není přímá spojka Černovická-D2) Myslím že by se Vážně mělo začít uvažovat o spojce z Průtahu na Slatinskou trať, je to skoro hotové a v základní podobě je to o pár výhybkách. Pokud by pak VRT opravdu přišla do Brna od Jihu, nebyl by problém ji provést právě přes Dolní. I bez VRT by takové spojení mohlo umožnit mít využití pro linky východ-západ a východ-jih. Pokud se začne okolí Dolního vzpamatovávat (bude probíhat výstavba), tak by to špatné být nemuselo. Pak by to chtělo spojit koleje na rozvětvení Chrlické tratě a Komárovské spojky a do nádraží dovést dvoukolejku. A nakonec začít pracovat na zvýšení kapacity do Modřic. Místo tam na 3 koleje je, dokonce by to kvůli uspořádání Heršpic a napojení Průtahu nemuselo být zase tak pitomé řešení. Pokud by se správně upravily, tak by se tam možná dala dostat dvě ostrovní nástupiště při zachování počtu kolejí. Eventuálně by bylo možné za každé z nich dát vhodně napojenou odstavnou kolej, to by mohlo sloužit jako konečná stanice příměsta eventuálně pro vlaky od severu jinak končící na hlavním. Pokud by obdobně sloužilo například Královo Pole tak by se dalo zajistit že vlaky nebudou tak moc vypotřebovávat kapacitu na Hlavním, navíc by se zahustila doprava v centru. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1692 Registrován: 7-2009 |
K.S.: Napojení Průtahu na Slatinskou trať je přece moc moc mocinky FUJ! Kvůli úrovňovému křížení s výhybkami. Sice existuje moderní Z.Z., které by s rozumně nastavenými oddíly, nemělo kapacitu ani s křížením nějak degradovat, ale strojvůdci během posledních pár týdnů téměř denně dokazují, že jsou to snad nesvéprávní idioti (viz. od projetí stůj po ujetí celé soupravy i s cestujícími), tak asi proto jsou úrovňová křížení FUJ! i když na mimoúrovňová zrovna prakticky místo není... A k tomu by se hodilo ještě udělat 2-kolejnou Komárovskou spojku (jistě, další problém, fuj, fuj úrovňové křížení na rozpletu Komárovská spojka - Chrlická trať, která by mimo jiné také potřebovala 2 koleje). Zvláště ta Komárovská spojka (navíc 2-kolejná) by alespoň částečně umožnila navíc skrze hl.n. otevřít prostor pro spoje ze severu, které by se vracely zpět na sever, když už je také tabu vybudovat odbočení před Židenicemi z hl.n. na Průtah (jistě, je to skrz areál fabriky, ale opravdu tak nemožné ve 21.století ten areál přemostit? Což by zachovalo i napojení vleček na Židenice jinak takovým odbočením (na náspu) zasypaným. Z pohledu "zvenčí" to vypadá, že se vymýšlí vzdušné zámky pro prostředí, kde na to není (a nikdy nebude) místo. Všechna ta klesání (popř. stoupání na ještě šílenější křížení v 2-etáži) pro mimoúrovňová křížení a rozplety, to by ve městě ještě více vytvořilo neprostupné hradby (naopak by bylo nanejvýš vhodné v rámci reko tratí a nádraží v rámci celého Brna tu hradbu nepropustných tratí pokud možno otevírat alespoň více podjezdy popř. nadjezdy a přechody, kde to jde). Ze stejného ranku je i to překladiště - není/nebude, protože by tím nikdo nevozil, ale nikdo by tím nic nevozil, protože #1 nemusí a #2 překladiště není a #3 nebyly podmínky do areálů zavést (či zachovat) vlečky s možností mít tam taková překladiště (jistě, ještě je tu nekonkurečněschopný přístup dráhy, že zásilky či 1-vagony prostě přepravovat logisticky efektivně nechce, to by se muselo rozpojovat, přeskupovat třeba po 1 vagonu a to rychle - kdo by to dělal, vždyť ucelenky byly o tolik pohodlnější). Ve výsledku se přepravci naučili posílat všechno po silnici, i když tam jsou často problémy s přetížením, kolonami, nehodami, ale stále je to zřejmě lepší, než co nabízí dráha (a to je škoda). A o tom kolik tratí se zrušilo či ještě zruší škoda psát (a pak se draze obnovují po mnoha letech jako třeba Židlochovice - byť ty byly mrtvé mnohem dříve, takže to uznávám není úplně nejlepší případ). Třeba Pohořelice - mrtvé - od Brna mají špatně zaústěnou trať a autobusy po D52 (na úvrať - druhé zaústění nikdo nikdy pochopitelně nedodělá), ale např. pendl Pohořelice - Hustopeče časově položený tak, aby navazoval na přestupy na Brno a na Břeclav by pro cestující zajímavý nebyl? Ale co, vlastně je klika, že se jezdí zatím alespoň po hlavních tratích :-/
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8661 Registrován: 5-2007 |
Sice existuje moderní Z.Z., které by s rozumně nastavenými oddíly, nemělo kapacitu ani s křížením nějak degradovat Je to len o tom, aká kapacita je treba. Mimoúrovňové kríženie MÁ vyššiu kapacitu ako úrovňové. Ide len o to, aká kapacita je treba. tak asi proto jsou úrovňová křížení FUJ! Zaujímavá dedukcia. To ako tie mimoúrovňové kríženia nepotrebujú návestidlá, alebo? jistě, je to skrz areál fabriky, ale opravdu tak nemožné ve 21.století ten areál přemostit Nemožné to nie je, ale je to dosť náročné na to, aby sa definitívne vyplatil odsun. prostě přepravovat logisticky efektivně nechce Tam je otázka, či to nechce, alebo to fakt nejde. Uvedomte si, že modal split vozňových zásielok je u nás ešte stále väčší, než v západnej Európe a porovnateľný s USA... Ostatne za jeden z najväčších problémov zásobovania za socializmu platilo to, že tovar postával po vagónoch, ktoré sa nestíhali rozraďovať. ale např. pendl Pohořelice - Hustopeče časově položený tak, aby navazoval na přestupy na Brno a na Břeclav by pro cestující zajímavý nebyl Nebyl. Zrovna KORDIS je posledná inštitúcia, ktorú by šlo obviňovať z toho, že by zrušila vlak niekde, kde by mal význam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 8-2017 |
X-Host 1692: Jééééj, já zapomenul na to že úrovňové jsou fuj fuj, ale tady je to o 2x křižovatkovou a 2x pravou a 2x levou a ne moc častou jízdu, to by snad mohlo projít... Plosím plosím... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Pokud by byla Komárovská spojka dvojkolejná, což znamená buď zábor pro násep navíc, nebo to na kousek spojit na 3 koleje s průtahem, tak se musí předělat i triangl na lepší geometrii, tedy větší poloměr. Stavět spojku na Severu přes Areál fabriky mi nepřijde jako rozumné, na R500 tam není v pravdě moc místa a Hlavas je historicky takové polohlavové nádraží a snažit se to změnit je myslím hloupost, více muziky by podle mne nadělaly kusé koleje směrem na Prior. 3-4 koleje by se asi vlezly a daly se nějak elegantně asi napojit právě na koleje vedoucí na Komárovskou spojku. Železniční hradby by to zcela jistě chtělo odbourat, byť tedy asi pod Hlavním směrem na Svratku to nepůjde, tam je toho moc, ale celý pražský viadukt by se dal otevřít a násep do Židenic nahradit organickým prodloužením viaduktu moderní konstrukcí v historizujícím slohu. Je škoda že na rozdíl od Negelliho viaduktu není chráněný, odhalení a replika původní fasády by Brnu pomohly. Myslím že není bez zajímavosti že na prvních tratích se stavěly dlouhé mosty s minimálním bariérovým efektem a pak se to nahradilo problematickými náspy. Třeba Průtah bych asi velmi rád viděl na dlouhé estakádě, na druhou stranu je u něj příležitost, bude-li udržován, aby z náspu byl zelený prvek ve městě. Souhlasím ale s tím že snaha rvát do města přesmyky je jako někde z Langova Metropolisu, nebo nějakého filmu odehrávajícího se v nějaké dieselpunkové totalitě, eventuálně temném steampunku. A pokud se nemá Brněnská La Defense rozprostírat od Úzké po Černovickou, tak by potřebné rozplety ve městě byly jako nějaké obrácené katedrály snažící se člověka rozdrtit. Pokud vím, tak se ani neuvažuje o přestavbě Maloměřic kdy by se odstavné koleje nacházely po obou stranách čtyřkolejky, to by možná mohlo část problémů s nákladem vyřešit. Otázka, je vůbec potřeba Ranžír v Mjalontu? Nemůže to zvládnout všechno Břeclav, kde se dá dále kolejiště ještě rozšířit, eventuálně možná seřazovat i sunutím? Podle letecké fotky ze 60.-70. se tak asi původně seřazovalo. Jestli to mělo i dvě výtažky si z toho snímku nevybavuji. Nicméně co jsem se tam projížděl nedávno na kole, tak se dá na seřazování vytáhnout snad 900m vagonů naráz a podle stop ve vegetaci snad i více. Myslím že pomalost dráhy je zejména v par. 1, jistě by to šlo dělat i podstatně rychleji, algoritmy řazení pro systém s X páskami jsou staré jak Metuzalém a aplikovatelné i na železniční seřadiště. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 8-2017 |
Asdf 8661: Je to len o tom, aká kapacita je treba. Mimoúrovňové kríženie MÁ vyššiu kapacitu ako úrovňové. Ide len o to, aká kapacita je treba. Zaujímavá dedukcia. To ako tie mimoúrovňové kríženia nepotrebujú návestidlá, alebo? Spíš jde o to že se tu z nich udělala v případě ŽUB taková jakási modla a používají se jako univerzální argument ke všemu, a podobně, asi hlavně v šotodiskusích, jsou vyžadována skoro všude. Navíc je rvát do hustě zastavěné oblasti moc nemá smysl. Buď se to má rozházet ještě pod Brnem, a pak v Majlontu, nebo se nemají, podle mne, vymýšlet, Už teď je dráha v +1 skrze vodu, do 0 se nedá kvůli barákům, takže musíte do +2, tedy se vlaky budou prohánět někde na úrovni 5. NP. To je už myslím moc OK není. Záleží na tom kolik těch okružních vlaků bude jezdit. Tady tu spojku si umím představit že bude mít přece jenom menší využití už jenom protože vratné soupravy/jednotky a protože je přirozenější protáhnout Tišnovské vlaky na Jih a případné elektrifikované od zastávky na Blansko. Takže by na to zbývaly třeba tři páry za hodinu. Tam je otázka, či to nechce, alebo to fakt nejde. Uvedomte si, že modal split vozňových zásielok je u nás ešte stále väčší, než v západnej Európe a porovnateľný s USA... Ostatne za jeden z najväčších problémov zásobovania za socializmu platilo to, že tovar postával po vagónoch, ktoré sa nestíhali rozraďovať. Co psal Koudsk kolem Vánoc to spíš vypadá na to že se nechce. Kapacita na řazení jistě je, když se podíváte do vlákna o Praze, tak zjistíte že kdosi psal o tom že seřadiště v Kralupech nad Vltavou se má vysekávat z kopřiv z důvodu toho že v Praze jsou třeba kapacity pro odstavení vlaků osobní dopravy. Ale nevím kolik toho je obecně po republice takových míst, nedivil bych se kdyby dost. Otázka je pak třeba i to jak se do řazení může promítnout výpočetní technika, kterou asi nemělo každé nádraží, jak jsem psal výše, tak X páskové algoritmy jsou stará věc a získat tak nejefektivnější postup řazení je dneska velmi snadné, staří aby měli na stavědle tablet a posunovač nějaký chytrý telefon, nebo aby byl na Mašině tablet. Kdybych chtěl, tak jádro toho prográmku dám za víkend dohromady. GUIčkář jsem ale katastrofální. Nebyl. Zrovna KORDIS je posledná inštitúcia, ktorú by šlo obviňovať z toho, že by zrušila vlak niekde, kde by mal význam. No nevím, co jsem slyšel tak se snad mají rušit Os Brno-Břeclav po drátifikaci tratí do Židlochovic a Hustopečí, přiznávám ale že na dvě zastávky v dojezdu MHD z rychlíkových stanic to asi smysl nemá, více by asi tedy dával smysl ještě drát přes Pavlovice do Hodonína a vést po nějakém zrychlení Os takto.Jen by to chtělo mít pak asi R/Sp každou hodinu. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1693 Registrován: 7-2009 |
K.S.: Severní oblouk přes Fabriku už byl jen taková třešnička při případné umožnění odjezdů přes severní zhlaví na jih a východ, pochopitelně při popuštění uzdy fantazii (a neomezeném rozpočtu) si lze přestavit vratnou mimoúrovňovou (podzemní) smyčku z Majlontu pod Hády, ale že by to byl TUNEL !!! Rozšíření Komárovské spojky by tak velký problém být neměl, většina podél Svitavy tam ještě místo na dodatečnou kolej má a i ten kus oblouku před rozvětvením Chrlice prostor je. A od rozvětvení Chrlic na hl.n. už to vlastně dvě koleje má, byť zatím jako samostatné tratě. Jediný problém je přemostění Olomoucké, tam je těsno - pochopitelně řešitelné by to určitě bylo, ale toho by se museli chytit znalejší a povolanější. Kusé koleje na hl.n. u Tesco/Prior - to už opravdu spíš vyvinout úsilí k získání té obchodní barabizny (i realitní developeři stejně jako původně Tesco vážně plánovali ten socialistický barák zbourat a postavit tam obchodní krabici dle dnešních trendů) a toho vedlejšího baráku Vichra, čímž by se uvolnilo místo pro rovné nádraží v jen mírně odsunuté poloze (byla to tuším jedna ze subvariant Petrov). Posunout Uhelnou po hraně Kat.úřadu a křižovatku vyústění na Opuštěnou možná s tím udělat mimoúrovňovou - něco lehkého jako je třeba nedaleko hotelu Voroněž II u BVV - pro postupné odbourávání co nejvíce světelných a úrovňových křižovatek na městském okruhu (jistě, zase tam je plno pozemků soukromě s jinými záměry, takže je to nereálné, protože město to vyjednat neumí a majitelé by zase chtěli modré z nebe, tak tam raději bude autobazar a náletové křoví). A ideálně v rámci toho integrovat do takového přestavěného hl.n. i UAN (uvolnil by prostor původní Zvonařky - mohl by to být slušný prostor pro výměnu pozemků potřebných kolem Uhelné)... No nic, představy jsou to zajímavé, ale toho se stejně nedožiji, i když i jen do důchodu to ještě přes dvě dekády mám...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 8-2017 |
X-Host 1693: Severní oblouk přes Fabriku už byl jen taková třešnička při případné umožnění odjezdů přes severní zhlaví na jih a východ, pochopitelně při popuštění uzdy fantazii (a neomezeném rozpočtu) si lze přestavit vratnou mimoúrovňovou (podzemní) smyčku z Majlontu pod Hády, ale že by to byl TUNEL !!! Myslím že to není dobrý nápad ani při neomezeném rozpočtu, Hlavas je dělaný tak aby měl výjezdy zejména na jih, toho bych se zkusil držet, vím že se snaží v různých plánech o jeho symetrizaci, ale pokud tam je nádraží děláno tak že má výrazně více kolejí na jih než na sever, tak bych se toho držel. Co by bylo myslím lepší než smyčka s tunelem je opravdu úprava zapojení nástupišť a toho jak se jezdí tak, aby tam mohly být paralelně dvě dvoukolejky. A od rozvětvení Chrlic na hl.n. už to vlastně dvě koleje má Nikdy jsem nepochopil proč se od těch 20.-30. nikdy neudělaly na rozvětvení kolejové spojky. Jediný problém je přemostění Olomoucké, tam je těsno Říkám si jestli by nebylo možné, přece jenom tam těch vlaků tolik nebude nikdy jezdit, se dostat na nivelitu průtahu už v místě oblouku komárovské spojky a kus to táhnout jako trojkolejku, zase tolik nákladů přes den nepojede. Takže by to nemuselo vadit, hlavně bychom dostali kapacitní výjezd na východ z Hlavního. Pokud na jih povedou dvě dvoukolejky, tak by tam mělo být kapacity až až. --- Nemyslím si že by by bylo možné stavět někde u nádraží něco jako u Voroněže. Spíš by to chtělo odklonit I/41 přes Černovickou a Opuštěnou/zvonařku udělat v celé délce jako 3+3, nejhorší je úsek Dornych-Trnitá. Je tam malá vzdálenost křižovatek a krátké odbočovací pruhy, to není dobré a chtělo by to pak i změnu značení trochu. Možná počkat i na to jak dopadne značka pro odbočení doprava na červenou, to by se v některých místech také docela hodilo. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1694 Registrován: 7-2009 |
K.S.: Tak na sever by právě bez Prior/Tesco a Vichr bylo místo pro další 1-2 rovná nástupiště a alespoň 3 koleje směr Židenice, tudíž i provoz na sever by se zvedl. Jinak pochopitelně sever by mohla suplovat ta zmíněná Komárovská spojka ve 2-kolejném provedení a s napojením na nákladní průtah u Olomoucké. Silniční MO - varianta vnitřní přímý směr lehkým mostním obloukem a pod ním odbočení/napojení z boku kruháčem (platí tedy jen pro T-křižovatky) je celkem elegantní řešení, které nezabere tolik místa a neudělá ani extra velkou hradbu... Ovšem to je off-topic
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1695 Registrován: 7-2009 |
K.S.: Ještě by se musela dořešit zastávka Brno-Černovice, pokud by tam něco zastavovalo i poté, ale při troše snahy by i tam zcela jistě šlo vyřešit nástupiště i pro druhou kolej...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 630 Registrován: 1-2016 |
Kusé koleje na hl.n. u Tesco/Prior - to už opravdu spíš vyvinout úsilí k získání té obchodní barabizny (i realitní developeři stejně jako původně Tesco vážně plánovali ten socialistický barák zbourat a postavit tam obchodní krabici dle dnešních trendů) a toho vedlejšího baráku Vichra, čímž by se uvolnilo místo pro rovné nádraží v jen mírně odsunuté poloze (byla to tuším jedna ze subvariant Petrov). Posunout Uhelnou po hraně Kat.úřadu a křižovatku vyústění na Opuštěnou možná s tím udělat mimoúrovňovou - něco lehkého jako je třeba nedaleko hotelu Voroněž II u BVV - pro postupné odbourávání co nejvíce světelných a úrovňových křižovatek na městském okruhu (jistě, zase tam je plno pozemků soukromě s jinými záměry, takže je to nereálné, protože město to vyjednat neumí a majitelé by zase chtěli modré z nebe, tak tam raději bude autobazar a náletové křoví). Tesco bylo (před)loni prodáno, nevšiml si toho zřejmě ani odborník na ÚP a bojovník za neodsunuté nádraží pan Ander ještě když byl ve funkci, kdy měl přesně tohle řešit. Nemusel ani vyvinout "zvýšené úsilí", Tesco by jistě klidně prodalo městu za slušnou cenu. Pokud by to město nebo kdokoliv chtěl teď kupovat, tak se mu to násobně prodraží a tím vzniknou další náklady, do kterých se nikomu už chtít nebude (prodejní cena Tesca byla cca 800 milionů, k tomu investice nového majitele do revitalizace, dlouhodobě zasmluvnění noví nájemci atd.). Odhad ceny minimálně 2 mld. K tomu hodně vysoké náklady na zbourání. Takže když město (resp. velcí zastánci varianty nádraží v centru) nebyli schopni vyjednat ani tohle, tak co chtějí řešit teď. Nemluvě o tom, že by se nějak mělo hýbat s hlavními silničními stavbami v okolí. Stačí se podívat, jak dlouho trvala Plotní. U Zvonařky jako autobusáku zapomínáte na to, že je soukromá (a navíc díky vzájemným zákulisním kšeftům se do soukromého majetku nasype z města (opět záležitost přechozího vedení) několik desítek milionů úplně zbytečně a zhodnotí se tam soukromý majetek. A pak si to má město vykupovat od majitele za těžké peníze zpět, aby to mělo používat na případné výměny pozemků? To můžou kupovat rovnou. Samozřejmě je to utopie, protože on by se ÚAN ani nikam pod to nádraží v současné poloze nevejde, zvláště když se zabere další prostor místo Tesca nástupišti. Nezapomeňte tam totiž počítat i prostor pro dnešní Grand, který by tam musel mít. Jinak by nový ÚAN neměl absolutně smysl. Kdyby tady tyto úvahy byly před 10 lety, měly by možná nějaký smysl. A ne poté, co se všechno okolo nádraží, Tesca, celé té oblasti dělo poslední 2-3 roky. Teď už nezbývá než to zdržoval přes hajzla Patrika apod. místo toho, aby se dořešily k lepšímu ty spornější věci. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 7-2009 |
TN26: No třeba si toho jen "nevšimli" - udělat z 0,8GCZK cca 2,0GCZK může být lákavá (pokud jde o "napasení se" z městského/krajského/státního/dotačního cecíku)...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 7-2017 |
Další díl úsměvné frašky na téma odsun hlavního nádraží? Opravuje se zabezpečovací zařízení na stávajícím nádraží, stejně tak i schnilé mosty, tak argument, že nelze zachovat provoz na stávajícím nádraží pominul. Na příštích 25 let zbývá jen vypracovávat další studie a projekty na nové nádraží a jeho varianty. Jako zastánce nádraží v centru jsem v klidu; nic se v příštích desetiletích stavět nebude. Pro případné kapacitní problémy a výluky je tu odsunutá demoverze na dolním nádraží. Brno jako město nic samo nepostaví, na to je to příliš velké finanční sousto a pro celestátní politiku je to téma cizí až nepochopitelné. Navíc jsou tu jiné rozpočtové priority jako slevy na jízdném a obědy ve školách zdarma, plus evergreen v potřebě dálnic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8669 Registrován: 5-2007 |
kuna: Áno, najlepšie bude až sa tá "demoverzia" začne používať na tie kapacitné problémy. To budú v okolí Úzké jazdiť autobusy každý týždeň inak, nákladní dopravcovia prídu o trasy bo tam bude jazdiť osobka, a každého pol roka sa napíše článok o tom, ako stojí železnica v Brne za hovno... Fakt super vízia ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 8-2017 |
Asdf 8669: Oba víme že nic lepšího než lepení Hlavasu a provoz Dolního v Brně nevymyslí. Že to prostě z mnoha důvodů nejde, nebo není reálné. Myslím že úspěch bude, jak o tom diskutuji s X-Hostem, pokud se podaří udělat dvojkolejku z Komárovské spojky a Chrlické tratě po rozdělení, ale ideálně se dvě koleje protáhnou přes Komárovskou spojku k průtahu, kde se spojí s ním a pak do Slatiny. Modernější konstrukce výhybek a oblouku by také nebyla špatná. Spojku je potřeba v oblasti zast. Černovice zvednout o dva metry, ale to nebude problém. Také udělat dvě nástupiště proti sobě mírně posunutá a podchod. Podjezdy směrem k vodě by také nemusely být problém. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 8-2017 |
"nákladní dopravcovia prídu o trasy bo tam bude jazdiť osobka" Není právě tohle největší bolestí Vámi protežované odsunuté varianty? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 7-2017 |
Asfd: právě z těchto důvodů je slavný ODSun nádraží u ledu; na ministerstvu se řeší se právě kapacitní problémy nákladní dopravy. Pokud se najde odsunutá varianta s dostatečnou kapacitou, tak zase nevyjde ekonomika projektu. Geniální jako Hlava XXII: varianta u řeky je levnější, pokud kapacitně nevyhovuje, aby kapacitně vyhovovala, tak je zase dražší než varianta v centru. Proto jsem v klidu a nádraží se nikdy nepřesune. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8670 Registrován: 5-2007 |
registrovaný_jk: No ale je evidentné, že súčasný stav je na tom do budúcna ešte horšie. Aj ŽESNAD dal k variante A pripomienky, po ktorých zapracovaní im nevadí. kuna: A kapacita na prŮtahu bude časom tak vyžraná od osobky, že to bude ešte väčší problém. Áno, hlava XXII. Skrátka si v Brne nezaslúžime nič, len aby sa donekonečna písali články o tom, ako stojí železnica v Brne za hovno. Čo už. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3950 Registrován: 5-2004 |
Tak ty připomínky Žesnadu moc zapracovatelný nejsou, třeba 6 kolejí okolo ul. Klíny pochybuju že vznikne. Stejně tak alternativa - přesmyk z Majlontu mezi koleje KP/Adamov → Opuštěná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 8-2017 |
"Aj ŽESNAD dal k variante A pripomienky, po ktorých zapracovaní im nevadí." Jo, které ale nikdo nezapracoval, a po mohutném mlžení stát přiznal, že se ani zapracovat nesnažil. Proč, na to asi odpověděl/a kuna č.69. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 7-2017 |
Když pánové načali Hellera, tak já tedy pootevřu Jaroslava Haška: "Vašnosti, pořád je tady varianta s nákladním průtahem v místě dnešního Hlavního nádraží." No uznejte, nebylo by to vpravdě švejkovské řešení? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 3-2013 |
Tak dnes jedou z Maloměřic nákladní a osobní vlaky souběžně. Jediné úrovňové křížení je od Brodu na vjezdu do Maloměřic. Pokud by se průtahy prohodily, tak se buď nákladní a osobní vlaky budou křížit v Židenicích nebo osobní pojedou přes ranžíř a nákladní mimo (a pak mohu Majlont rovnou zrušit). Je fakt, že bednám pana Šimrala by to vadit nemuselo. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 7-2009 |
V Brně se rodí podoba Jižní čtvrti, nové nádraží bude sedm metrů nad zemí Doslova Vzdušné zámky, s.r.o., Vlastní koleje a nástupiště umístili odborníci ze SŽDC na obří most o šířce sto metrů a ve výšce zhruba sedmi metrů. „Je to z důvodu hydrologických a geotechnických a také kvůli výškové koordinaci se stavbou jižní části velkého městského okruhu a proto, aby se dalo železniční těleso pohodlně podjet,“ zdůvodnil Pavel Tesař z tiskového oddělení SŽDC. Podle Sedláčka je teď potřeba vyřešit, co bude pod kolejemi, před nimi a za nimi. - a ten "most" bude udržovat dekády kdo? A za kolik? Btw. to TESCO asi nebylo "prokaučováno" až tak náhodně a i z toho stručného vyjádření vyplývá, že nic nebránilo srovnání té budovy se zemí, jen by se pak špatně protlačovala varianta Řeka proti Petrov (viz. poznámky Kuna #69) Projekt na novou zástavbu v oblasti dnešního Teska pak „malují“ odborníci pro developerskou skupinu Crestyl, která koupila Tesco u nádraží. „Zatím jsme Tesco zrekonstruovali a prostory pronajali obchodníkům. Do budoucna uvažujeme o úplné přestavbě. Projekt se ale teprve rodí,“ říká mluvčí Crestylu Ondřej Micka.
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 528 Registrován: 8-2017 |
X-Host 1705: Tak vyzoška je to pěkná a jak se dívám, tak je ten návrh dělán potají tak aby snesl obě polohy. To je vtipné... Já bych navrhl pánům koupit pořádné herní PCčko a Cities Skylines se všemi doplňky, tam se mohou realizovat dle libosti. Mimochodem odsunuté nádraží silně připomíná jedno z těch, které se dají do hry stáhnout. Myslím si že stejně se stěhovat nebude a celý uzel se bude modernizovat jen dílčími kroky, jako například nové perony na Přerov místo zdi hrůzy, Dvojkolejka na Komárovské spojce a propojení s Průtahem, možná vznik zastávky na Komárovské a permanentní stanice na Dolním, mírná změna využívání kolejí na Hlavním. Pokud se tam ještě trochu upraví zapojení kolejí, tak to může zase plně sloužit jako nádraží a eventuálně se stát dalším zázemím pro dopravce. Časem se tam možná udělá stanice s průjezdem na 100km/h a protáhne se tudy VRT, nebo budou pro VRT sloužit případné kusé perony na Přerov. Samozřejmě bude případně potřeba nějak zajistit lepší přestupní vazby, takže asi minimálně nějaká přestavba Židenic s napojením podchodem na Zbrojovku, vybudování čtyř hran v Heršpicích pro lepší obsluhu jihu Brna. Pak by se hodilo nechat vlaky jen přes Hlavní projíždět a otáčet je v Krpoli a Modřicích. Mezi Hlavním a Modřicemi by myslím moc neuškodily ani tři koleje v celé délce. Tři do Heršpic jsou, pak je 400m nic, pak se napojuje průtah úrovňově, tady by se asi ta trojkolejka dala nějakým výpočtem vylhat. Myslím že je třeba od sebe konečně oddělit rozvoj jižního centra a situaci kolem nádraží, je myslím třeba protáhnout městskou dálnici v podání 3+3 minimálně po Polotní, ale lepší by bylo to mít v kuse až po Ostravskou/Olomouckou,jsou tam třeba odbočovací pruhy skoro pořád a kolikrát se stane že odbočující stojí až bůh ví kolik stovek metrů před tím a brzdí dopravu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3175 Registrován: 12-2007 |
https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/78547/hrbitov-vlaku-na-t ajemnem-nadrazi-v-brne-chatraji-desitky-lokomotiv-a-vagonu.html?u tm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk Víte o tom někdo něco? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8707 Registrován: 5-2007 |
Wagon: Nič nové ani zvláštne. Rotunda na Dolním. Je tam celkom dobre vidieť z nástupíšť. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 12-2007 |
Asdf: Do Brna zavítám jenom málokdy. I tak mne ale zajímá, jaká je budoucnost tohoto nádraží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 820 Registrován: 9-2007 |
Wagon: Budoucnost tohoto nádraží? To je na tomto serveru docela vtipná otázka. Probírá se to tu snad od začátku k-reportu. Máte křišťálovou kouli? Tam se o budoucnosti nového brněnského nádraží, které má stát v těchto místech snad něco dozvíte. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 1-2016 |
Ad Tesco na Dornychu: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/tesco-na-dornychu-pujde-k -zemi-nahradi-ho-namesti-s-hotelem-a-kancelaremi-okolo-20190321.h tml |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 1-2018 |
Rád bych se poptal Brňáků na služby na nádraží Královo Pole. Je tam o víkendu nějaký stánek/obchod kde by bylo možné si koupit něco na cestu vlakem domů (pití, jídlo...)? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3970 Registrován: 5-2004 |
Jel jsem tam o víkendu ráno, to fungoval stánek i trafika. Jinak i kdyby bylo vše zavřený, je tam slušně vybavený automat, který bere i karty. Edit: jinak pár set m od nádraží jsou hned dva supermarkety: https://mapy.cz/s/3pYIk (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1711 Registrován: 7-2009 |
No s tím TESCO si snad dělají prdel... Zarazit, nepovolit, flek na NvC :-)
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 561 Registrován: 3-2005 |
mana cz - služby na nádraží Král.Pole, to je ukázka totální obchodní neschopnosti (ale nevím koho). V hospodě se jen čepuje, takže k jídlu je tam jen stánek s pečivem,který tam už byl před letošním brněnským opravním rokem. Ale jen buchty,koláče a vdolky. Nedostanete tam ani blbé plněné bagety, obvyklé v Pointech na jiných nádražích. A naproti je prodejna oříšků. Když si tu bídu dáte dohromady s gigantickou velkou halou tak budete giganticky naštvaní. Doporučuji všem nabalit řízky z domu. Člověk by zaplakal. Před desítkami let chodil po peronech chlap a vykřikoval i prodával horké párky. Dnes nechává Dráha hladové lidi se jen vztekat, nejen v Králově Poli a Dolním nádraží. Wifi mě může být ukradená když mě není dopřána třeba ani proletářská zelňačka a slušné párky. Dráho styď se. Haňba plut !! A neplatí to jen pro Brno |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 1-2018 |
Jariss a D.J.: Díky za zprávu. Tak nějak jsem to tušil že v KrPoli toho moc nebude. Na zpáteční cestě si nakoupím buď v centru nebo v Albertu. |
|
X-Host
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1712 Registrován: 7-2009 |
Jariss: Úplně pro nejhorší nouzi je tam pod schody k 1.nástupišti automat s něčím malým na zub (snad i bagety). Jinak opravdu krize - jeden stánek s převahou pečiva (+ kafe) a jedna Oříškárna a hospoda Na Roli. Jinak v běžných otvíracích dobách Albert pěšky anebo 1.zastávka bus/tram/trol. anebo LIDL buď přímou kratší cestou mezi paneláky zezadu k LIDLu anebo 2 zastávky bus (tuším 41/42/70/71) na zastávku Tylova.
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 7-2017 |
Největší sranda je, že varianta zbourat Prior a toho prostoru využít pro narovnání esíčka a přidání jednoho nebo dvou perónů se veřejně protřepávala jako reálná možnost hned po r. 1989. Tenkrát jsem dokonce zaregistroval mezi lidmi názor, že komunisti tam zlomyslně nechali Prior postavit naschvál, aby této možnosti zabránili... No, tak teď jí chce zabránit někdo jiný výstavbou něčeho jiného. Je úplně jedno, kdo drží moc. Ve všech systémech a režimech se nakonec její držitelé chovají úplně stejně hnusně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3981 Registrován: 5-2004 |
 dědek_hank:"Je úplně jedno, kdo drží moc. Ve všech systémech a režimech se nakonec její držitelé chovají úplně stejně hnusně." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 3-2018 |
dědek_hank: "Tenkrát jsem dokonce zaregistroval mezi lidmi názor, že komunisti tam zlomyslně nechali Prior postavit naschvál, aby této možnosti zabránili..." Teď o tom i píšou v novinách |