Diskuse » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 10. 2. 2020

Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 10. 2. 2020

autor	příspěvek
22michal	Středa, 05. února 2020 - 13:02:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 7-2017	A jste si jistí, že i kdyby se nádraží podařilo odsunout, tak že by někdo povolil ten "val" zbourat? A ten val, který dnes tvoří o něco jižněji stávající Dolní nádraží, už ničemu nebude zavazet?
Jariss	Středa, 05. února 2020 - 13:10:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 702 Registrován: 3-2005	22michal: ten skvost nikdo bourat nebude,ani poštu, dál je místa dost. A ta druhá věta je jaksi mimo logiku..
Jariss	Středa, 05. února 2020 - 13:40:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 703 Registrován: 3-2005	Zapoměl jsem dodat,že pošta dvojka je skvost č.2, nakreslil před válkou Bohuslav Fuchs.
22michal	Středa, 05. února 2020 - 13:44:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 7-2017	V čem je mimo? Kolik je plánováno podjezdů pod odsunutým nádražím a kolejištěm na oba směry? Jak bude vypadat doprava u odsunutého nádraží? Nezjistí se najednou, že díky koncepci VMO v Brně se bude doprava u odsunutého nádraží ještě víc zahušťovat, než nyní (kdy už bývají docela slušné kolony)? A zapojení tratě 300, které vygeneruje další nový násep v místech, kde se má rozvíjet ono bájné jižní centrum, to nikomu nebude vadit? Já prostě pořád nechápu, co ve stávajícím stavu brání tomu, aby se jižní centrum v klidu rozvíjelo už nyní. Nebo se tohle jižní centrum nikdy nerozvine, pokud se u něj neudělá nové nádraží? (Příspěvek byl editován uživatelem 22michal.)
Jariss	Středa, 05. února 2020 - 16:04:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 3-2005	22michal: jižní centrum a nádraží není téma na několik otázek a odpovědí, aspoň tak to vidím. Není to nic bájného, řeší se to desítky let. Stejně tak i hystericky vykřikuje. Jsou tací, kteří se včera dověděli že se něco chystá, a zítra už organizují referendum, nebo řvou jinak. Je to věc zásadního pohledu :-)
Bram	Středa, 05. února 2020 - 16:31:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10256 Registrován: 4-2003	Jižní centrum se nevyřeší NIKDY, protože to nikdy centrum nebude - Brno centrum má a stejně jako v Praze se brněnské centrum nikam přesouvat nebude, nemá totiž nožičky . Tato oblast (tzv. Jižní centrum) se postupně časem zastaví a proto je dobře (navzdory plánům odsunovačů), že hlavní nádraží zůstane tam, kde je (bude mezi současným centrem a tzv. Jižním centrem), byť díky neustálému tlaku odsunovačům v kapacitně nevýhodné podobě. Plánovat si totiž lze cokoliv, poslední slovo má ale ten, kdo účty platí a ten odsun prostě a jednoduše nezaplatí . Je to smutné vzpomínání, když si představím, jaká moudra jsme museli v Praze poslouchat od tehdejších radních, jak zrušení Masarykova nádraží bude celoměstsky prospěšné, jak není možné, aby se vývoj centra zastavil, že není možné, aby se nespojila ulice Na Florenci a Opletalova a že bez této spojnice celá Praha půjde do kytek a hlavní nádraží vše zvládne, stejně tak i to, že trať do Kladna nemůže vést jinam, než na hlavní nádraží, dvě nádraží v centru jsou moc atd.. Tato moudra pronášel zejména tento radní: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_B%C3%BCrgermeister Kdepak je asi (nejen) tomuto chlapcovi konec? Tm neříkám, že současný stav Masarykova nádraží je ideální, ale někam to spěje. Bohužel dost pomalu a výše uvedené na to mělo bohužel velký vliv . Jojo, Brno si tímto vývojem také musí projít a postupně si ho i projde, však to už začalo. Dopadne to (bohužel s velkým zpožděním ) jako v Praze, kde developeři nakonec správně pochopili, že boj proti Masarykovu nádraží je marný a je lepší, když jeho další existenci do svých plánů zakomponují a budou mít i stálý příliv zákazníků do svých objektů, která budou v mnoha případech sloužit částečně i jako nákupní centra. Takto si nepostavili proto sobě veřejnost a mohou stavět. Je to výrazně rozumnější postup, než zaprděnost a zabejčenost, co předvádějí developeři v Brně... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Asdf	Středa, 05. února 2020 - 17:04:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9234 Registrován: 5-2007	Mňa stále fascinuje, že všetci zástancovia nádražia v centre sa zaklínajú polohou toho nádražia a pritom pri poukázaní na preplnenosť a nerozšíriteľnosť toho priestoru, reagujú v lepšom prípade ad hominem. Pritom tá skôr či neskôr povedie na nutnosť postaviť ďalšie nádražia a ďalší uzol hromadnej dopravy NIEKDE INDE. Ani stavba SJKD (ktorý naviac musí v tomto prípade byť naozaj koľajový, nemôže sa to zredukovať na nejaké ľahké metro/podzemnú šalinu) tam neuvoľní dosť miesta na VRT vlaky (určite nie v podvariante B300), pretože severné zaústenie VRT do Brna je evidentne nereálne (a ak, tak len obtiažne skoordinovateľné s opravou nádražia, viď porôzne "poodsúvanie" VRT nádražia až niekam pod/za Ameriku). 22michal: Južné centrum sa samozrejme časom rozvinie aj bez nádražia, ale potom budú naše deti horekovať, že sme premárnili šancu postaviť tam to nádražie, že oni ho už tam postaviť môcť nebudú. A v lepšom prípade, ak budú mať dosť peňazí, ich budú musieť vraziť do stavby metra. A doprava tam bude bez ohľadu na nádražie. Aby sa časom nezistilo, že napr Novou městskou tŕídu a fúru ďalších vecí bude nutné postaviť aj bez odsunu nádražia. A napokon (ak sa nejak aj podarí zabezpečiť, že sa tam nakýbluje osobná doprava) časom možno začne ten nákladný prieťah vadiť (viď Praha-Libeň) a... Bram: Čo je to kapacitne nevýhodná podoba? Podvarianta B300 nemá o moc väčšiu kapacitu ako súčasné nádražie a čokoľvek rozumnejšie na tom bude cenovo minimálne podobné s odsunom (naviac je cestou oveľa viac pamiatkovo chránených objektov apod.), na ktorý teda údajne nie sú peniaze.
David_jaša	Středa, 05. února 2020 - 17:44:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4258 Registrován: 5-2004	a pritom pri poukázaní na preplnenosť a nerozšíriteľnosť toho priestoru, reagujú v lepšom prípade ad hominem. To si mám brát osobně? A napokon (ak sa nejak aj podarí zabezpečiť, že sa tam nakýbluje osobná doprava) časom možno začne ten nákladný prieťah vadiť (viď Praha-Libeň) a... Ten je vymístitelný z Dolního jen trasou šimice - komárovská spojka - D1, což by vyžadovalo u Životského/Olomoucké jednu z tratí v +2. Čo je to kapacitne nevýhodná podoba? Podvarianta B300 nemá o moc väčšiu kapacitu ako súčasné nádražie No kapacitu tomu podvazují co já vím ta křížení na jižním zhlaví, která jsou relativně slušně odbouratelná s B300 i B500. Ba dokonce by část šla dát pryč i s nezměněným kolejištěm samotného nádraží.
Asdf	Středa, 05. února 2020 - 18:02:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9235 Registrován: 5-2007	David_jaša: "To si mám brát osobně? " Výnimka potvrdzuje pravidlo. David_jaša: "Ten je vymístitelný z Dolního jen trasou šimice - komárovská spojka - D1, což by vyžadovalo u Životského/Olomoucké jednu z tratí v +2." Bolo to skôr poukázanie na to, že oddelenie nákladnej dopravy ako argument proti odsunu, je tiež dosť relatívna záležitosť a či sa náhodou dokonca viac neoplatí riešiť ako do toho koridoru narvať k nákladke nejak rozumne aj osobku, aj keď ako sme diskutovali skorej, je otázne či na to v prípade varianty A bude sila a vôľa s ohľadom na platné územné rozhodnutie. David_jaša: "Ba dokonce by část šla dát pryč i s nezměněným kolejištěm samotného nádraží." Kapacitu tomu bude vždy najviac podväzovať to, že drvivá väčšina smerov (Ostrava, Břeclav, Kyjov, Jihlava, VRT, veškeré odstavovacie zázemie a časť údržby) je napojená na južné zhlavie. Ale toto je NvC, tu to určite nikomu nemôže vadiť, žeáno... (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)
K.S.	Středa, 05. února 2020 - 21:42:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 8-2017	Bram 10256: Situaci kolem Masarykova nádraží přesně neznám, ale umm si představit takové řešení, které by vedlo na jeho zrušení, podmínkou by byla podzemní skupina na Wilsoňáku a přivedení tratí tamtéž. Pak by to mohlo jít, proč se to nerealizovalo nevím. Mimochodem, pokud v Praze nevadí pěší přesun mezi nádražími 800-900m, tak by v Brně zcela stejně nevadilo postavit vedle 5. 6. ještě 7. a 8. nástupiště, šturcové, regionálku posílat tedy do centra a dálkovou na Dolní. Navíc Masarykovo nádraží je alespoň rovné, současná poloha Hlavního, pokud se nepoboří vše mezi Dornychem a Teplárnou, povede vždy na dvojité zalomení. Nezapomeňte že to nádraží je obětí své minulosti, stavby na hradbách a Rothschildovy roztržky s dráhou od Rosic. Kdyby nebylo toho, tak chvilku po vzniku Dolního bude snaha se dohodnout a nějak to řešit (možná si dělám iluze), sice by třeba vlaky jeli esíčkem přes Centrum (to by bylo hezké), ale nádraží jako takové by bylo rovné. Jižní centrum klidně jako centrum může fungovat, ne ale během roku, nebo deseti, ale třeba 50 - 100, podívejte se na některá jiná města kde se nádraží nestavělo na náměstí, ale kus od něj a ta se k němu natáhla a centrum se tam přesunulo, nebo vzniklo zcela nové město, jde to, jen to není hned. Taky to nesmíte koncipovat jako jednozónové, musíte tomu nechat volný průběh a ono se to namíchá a časem promění ve fungující město. Říkám si že Le Corbusier napáchal na světových městech víc škody, než užitku. Ať se tam postaví nádraží, vytyčí se hlavní osy cest a tratí, nechají se postavit některé veřejné budovy a zbytek ať udělají lidé/firmy, otázka, jestli to mají být bloky, nebo solitéry, ale zbytek ať vznikne nějak organicky. Asdf 9234: Souhlasím. Navíc je klidně možné realizovat ten odsun v úsporné verzi kdy se nebude stavět v +1, ale jen se o 1-2m zvýší současná pláň a postaví se to jenom přestavbou Dolního. 22michal 305: Hlavní nádraží v Praze vzniklo už promyšleně, je rovné a není to ad-hoc slepenec, což to Brněnské je, proto jej nikdo nemá potřebu stěhovat, navíc se napojilo tak že městu moc nevadí.
K.S.	Středa, 05. února 2020 - 21:54:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 8-2017	David Jaša 4258: Než se začne řešit nákladní průtah, je třeba určit kolik vlaků do Brna opravdu musí tak že tam čekají, nebo jdou na rozřazení a kolik jich jen projíždí, podle toho se dá řešit průtah. Pokud tam nemusí skoro nic stavět, tak to nemá ani cenu řešit a budou stačit koleje přes nové nádraží. Co mne k té otázce vede? Je to tento komentář. Pokud někdo vlaky zbytečně tahá do Maloměřic, pak je posílá na Břeclav... tak čísla která jsou nemusí vůbec vypovídat o nutnosti mít nákladní průtah, ani o tom nakolik jsou Maloměřice reálně potřeba. Klidně to můře pak skončit pár odstavnými kolejemi na jihu a pár v Maloměřicích, eventuálně někde v Brně ještě může být malý ranžír, nebo si to rozeberou jiné stanice (Břeclav, Havlbrod, Přerov, Třebová)
Hajnej	Středa, 05. února 2020 - 22:43:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21079 Registrován: 5-2002	Asdf: Kapacitu tomu bude vždy najviac podväzovať to, že drvivá väčšina smerov (Ostrava, Břeclav, Kyjov, Jihlava, VRT, veškeré odstavovacie zázemie a časť údržby) je napojená na južné zhlavie. A že se s tím naučili žít třeba v Mnichově, Frankfurtu nebo Curychu...? Vystačí si s S-Bahnovým diametrem a jinak mají Kopfbahnhof... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Asdf	Čtvrtek, 06. února 2020 - 00:31:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9236 Registrován: 5-2007	Hajnej: No ale tie nádražia majú náležité množstvo koľají a nástupíšť, nie že by ich mali pomaly rovnako ako zaústených TK, resp. dvojnásobok s tým, že je to ale nahonené rozdelením nie zas až tak dlhých koľají ešte na polovice.
Bram	Čtvrtek, 06. února 2020 - 05:26:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10257 Registrován: 4-2003	K.S.:Hlavní nádraží v Praze vzniklo už promyšleně, je rovné a není to ad-hoc slepenec, což to Brněnské je, proto jej nikdo nemá potřebu stěhovat, navíc se napojilo tak že městu moc nevadí. To jsou mi ale věci, laik žasne a odborník se diví . Hlavní nádraží je přitom slepenec dvou nádraží dvou společností TKPE (Turnovsko-kralupsko-pražská dráha) a KFJB (Dráha císaře Franze Josefa). Obě společnosti měly každá svojí část, navíc ještě do nádraží byla zapojena Pražská spojovací dráha (Smíchov - dnešní Hlavní nádraží - Hrabovka), kterou zrealizovala KFJB. Na začátku si samozřejmě TKPE a KFJB hrály každá hlavně na svém písečku... Jižní centrum klidně jako centrum může fungovat, ne ale během roku, nebo deseti, ale třeba 50 - 100, podívejte se na některá jiná města kde se nádraží nestavělo na náměstí, ale kus od něj a ta se k němu natáhla a centrum se tam přesunulo, nebo vzniklo zcela nové město, jde to, jen to není hned. Nemůže tak fungovat nikdy. To by se muselo staré centrum zbourat a vše, co tam je, násilím přesunout na jih. Proboha proč? Jinak kde se centra měst posouvala tak, že se skutečně přesunula, když nepočítám extrémní případ Most? I v Praze se centrum rozšiřuje, dnes se co centra Prahy svým charakterem počítá okolí Andělu, což je třeba relativně novodobá záležitost po zrušení továrny na tramvaje. Za součást centra se v Praze považuje i oblast Náměstí Míru a to již mnohem delší dobu. Obojí přitom bylo mimo historické centrum. Pokud se konečně podaří (navzdory urputným snahám mnohých nádražníků z ČSD, ČD a SŽDC o jeho neprostupnost) probourat hradbu hlavního nádraží průchodem přes něj (jedno jak), tak se součástí centra stane i oblast v okolí Churchillova náměstí na Žižkově. Jenže tam je k tomu daleko ještě z mnoha jiných důvodů, přičemž je to je zejména přestavba (zbourání a náhrada) objektu, kde sídlily odbory a také (doufám) likvidace fotbalového stadionu, který tu silně překáží jakémukoliv rozvoji a tahá sem při fotbalových utkáních spodinu společnosti. Dále se centrum Prahy pomalu, ale jistě rozšiřuje o oblast Karlína, kde dochází k postupným přeměnám, ožívají opuštěné výrobní haly, probíhá nová výstavba a opravují se staré domy. Nakonec sama rekonstrukce karlínského viaduktu přispěje k propojení Karlína a Florence, který se do centra Prahy už zařadil před moha lety. Dle mého názoru čeká v následujících desetiletích rozšiřování centra i o oblast Holešovic a Bubnů, pokud se přeměna prostoru po dílnách a depu v Bubnech provede rozumným způsobem... Ale to je už hodně daleký výhled. Nelze si ale nevšimnout, že jde o rozšiřování centra Prahy, ale ne o jeho násilný přesun někam jinam, o což se v Brně snaží developeři a jejich kamarádíčkové z politické scény a vydávají to zcela bezostyšně za přirozený a jediný možný rozvoj Brna. Přitom rozvoj Brna je tímto jejich tlakem neskutečně brzděn . Viz Masarykovo nádraží v Praze, kde se rozvoj zabrzdil díky urputné snaze dřívějších radních minimálně na dvacet let, obdobně touto jejich zvrácenou snahou snahou utrpěla i oblast, kde se rozkládá nádraží Bubny, které mělo také zmizet z povrchu zemského... Jojo, nádražníkům z ČSD, ČD a SŽDC to vyhovovalo, mohli se tak alespoň dlouhá desetiletí vymlouvat, proč s areálem něco nedělají . Hajnej:A že se s tím naučili žít třeba v Mnichově, Frankfurtu nebo Curychu...? Protože neměly jako našeptávače brněnské mudrlanty z řad developerů a politiků, taktéž ani pan Asdf jim asi nebyl schopen vysvětlit, že dělají něco, co dělat nejde .
Bram	Čtvrtek, 06. února 2020 - 05:51:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10258 Registrován: 4-2003	K.S.:Situaci kolem Masarykova nádraží přesně neznám, Tím se to celé vysvětluje . ale umm si představit takové řešení, které by vedlo na jeho zrušení, podmínkou by byla podzemní skupina na Wilsoňáku a přivedení tratí tamtéž. Ale proč ne, já si toto řešení za nějakých sto miliard Kč umím představit také . Pak by to mohlo jít, proč se to nerealizovalo nevím. Viz výše . Mimochodem, pokud v Praze nevadí pěší přesun mezi nádražími 800-900m, tak by v Brně zcela stejně nevadilo postavit vedle 5. 6. ještě 7. a 8. nástupiště, šturcové, regionálku posílat tedy do centra a dálkovou na Dolní. Masarykovo nádraží slouží zejména pro regionální dopravu, tím se to celé vysvětluje. Pěších přesunů mezi Hlavním a Masarykovým nádražím je málo, ale ne že by neexistovaly. Že se podařilo zrušit tramvajové spojení mezi Hlavním a Masarykovým nádražím, je blbost (jak jinak ) tehdejších politiků a doufám, že se s tímto stavem časem povede něco udělat, když už se to kdysi nepodařilo vyřešit pomocí metra C... Na to za éry ČSD nebylo ani pomyšlení a je vůbec div, že se ještě za éry ČSD se podařilo propojit metro B se s žst. Smíchov tak, že tomu nelze nic vytknout... Holešovice nepočítám, tam šlo o novostavbu, ale bohužel díky plánům na likvidaci nádraží Bubny nedošlo k výstavbě druhého vestibulu stanice metra Vltavská, který by (samozřejmě až po přestavbě nádraží Bubny) řešil současné zcela nevyhovující pěší spojení Masarykova a Hlavního nádraží pro vlaky od Kralup a Kladna.
TMB	Čtvrtek, 06. února 2020 - 08:36:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 3-2013	Ještě se vrátím k tomu podpovrchovému diametru. Je nějaký důvod, proč by neměl být železniční? Proti tramvajovému vidím, kromě přímého spojení s regionální dopravou, ještě jeden podstatný důvod. Pro kapacitní tramvajové soupravy musím postavit vozovnu a dílny, a musím je též pořídít, protože tramvajový diametr znamená též podstatný nárůst vozového parku. Ono pro tramvajovou dopravu v Brně není tak limitující kapacita uzlu Hlavní nádraží, ale spíše vozoven. Pro železniční diametr bude k dispozici 37 nových regiopanterů, jejichž údržbu pro Škodovku zvládnou buď v Maloměřicích nebo jinde, kde si ji nasmlouvá. A těm panterům je jedno, zda jezdí do Králova Pole přes Obřany nebo pod Moravským náměstím.
registrovaný_jk	Čtvrtek, 06. února 2020 - 09:20:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 132 Registrován: 8-2017	Aby bylo jasno - pro obsluhu případného nádraží u řeky nestačí tedy jen natáhnout koleje po té epochální nové třídě, ale bylo by taky potřeba koupit další šaliny a pro ně postavit další vozovnu a dílny? (Co třeba další měnírna?) Tohle se v těch posudcíh na kolaterální náklady odsunu zohledňovalo?
Hajnej	Čtvrtek, 06. února 2020 - 09:39:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21083 Registrován: 5-2002	KS: podmínkou by byla podzemní skupina na Wilsoňáku To přijde na to, co si pod tím představuješ. Pokud něco jako NS2, tak to už vynalezeno bylo, ale je to spíš podzemní diametr. Pokud ale něco jako podzemní Masaryčku pod Hlavákem, tak na to raději zapomeň, neb je to strašlivá píčovina, takřka dokonale slučující nevýhody NS2 a původní Masaryčky (vysoké náklady a neprůjezdnost). je vůbec div, že se ještě za éry ČSD se podařilo propojit metro B se s žst. Smíchov tak, že tomu nelze nic vytknout Spíš než div to byla poznaná nutnost... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
David	Čtvrtek, 06. února 2020 - 11:10:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14763 Registrován: 12-2007	Proti tramvajovému vidím, kromě přímého spojení s regionální dopravou, ještě jeden podstatný důvod. Proti železničnímu diametru v navržené podobě hovoří mj. to, že od jihu má být zapojen pouze od Sokolnic = stejně nevyřeší odvoz lidí od příměstských vlaků z/do Blanska, Hrušovan u Brna, Zastávky atd. Pro kapacitní tramvajové soupravy musím postavit vozovnu a dílny, a musím je též pořídít Má-li dojít k realizaci odsunu + zavedení tramvajové dopravy do Jižního centra (včetně zcela nové větve), bude potřeba posílit vozový park tak jako tak. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
TMB	Čtvrtek, 06. února 2020 - 14:35:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 3-2013	Ovšem nemá-li nakonec reálně dojít k odsunu nádraží a bavíme se tu o provizoriu dvou paralelně fungujících nádraží, tak ten železniční diametr považuji z výše uvedeného za významný přinos. S tím, že potřebu obou nádraží podstatně sníží. Napojení od Sokolnic samozřejmě znamená též napojení od Blažovic - pokud se upraví blažovická spojka.
Bram	Čtvrtek, 06. února 2020 - 16:56:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10263 Registrován: 4-2003	TMB:Ovšem nemá-li nakonec reálně dojít k odsunu nádraží a bavíme se tu o provizoriu dvou paralelně fungujících nádraží, tak ten železniční diametr považuji z výše uvedeného za významný přinos. Přesně tak - pro dálkovou dopravu ponechat současné hlavní nádraží a pro regionální dopravu někdy v budoucnu diametr, jen zapojený do všech směrů . Můžeme diskutovat o tom, zda bude v brně dříve diametr, nebo VRT od Prahy. Osobně sázím na diametr a VRT od Prahy očekávám v podobě, kdy Prah - Havlíčkův Brod se postaví jako VRT a dále do Brna se využije trať 250 jako dlouhodobé provizorium .
K.S.	Čtvrtek, 06. února 2020 - 23:28:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 8-2017	Hajnej 21083: Má představa byla triangl za Negrelliho viaduktem, trať na podzemní skupinu Wilsoňáku a pak dál směrem na jih, jak by to dál v Praze napojili a kam, to už nedokážu vymyslet, tak dobře ji neznám. Ale uměl bych si představit buď vedení na Kačerov (nebo podobně), případně přechod v "železniční metro" a vedení někam na Dobříš. Bram 10257: Nic bourat nemusíte, centrum se přesunulo třeba v Bohumíně, tak že z toho je celé nové město, v Břeclavi se centrum aktivit přesunulo do oblasti u nádraží a původní centrum městečka - zámek a náměstí - je de-facto na periferii. Dobře, je v Praze staré centrum pořád centrum i z pohledu místních? to že tam je narváno nemusí nic znamenat, záleží na tom kam místní přirozeně chodí trávit čas, kam chodí na nákupy. Uvádíte novou výstavbu, pokud ta přebírá funkce, které historické centrum ztrácí (protože turismus), tak se z něj to de-facto centrum stane. V určitý moment staré centrum může i vyhnít, to se stalo v USA v některých městech, kdy kolem zanikajícího centra vznikají místní komunity se svými vlastními. Rozvoj Brna je spíš brzděn napadáním ÚP ze strany centristů a různých aktivistů, takže je využití pozemků konzervováno na tom původním, tedy výroba v centru města a tak, dost toho je i ve staré zástavbě na strhnutí a stavbu něčeho jiného, ale bohužel není ÚP. TMB: Dobře, dám protiargument. Železniční diametr obslouží jen malou část města a není možné jej použít jako jednu část sítě rychlých šalin, což by u tramvajového a třeba budovaného postupně, bylo možné. Když vyjedete nahoru, tak tam pár nových možných tratí zmiňuji. Diametr by pak vedl asi po trase "1" a mohl by pobrat i další linky a těm umožnit rychlejší cestu centrem. K provizoriu s jednotkou dočasnosti jeden furt to směřuje. Jednak bude jižní centrum dříve či později a jednak Hlavní je asi už na limitu. Pak se ale bavme o tom jak ještě posílit kapacitu Hlavního (změna jižního zapojení tratí) a pak jak přestavět Dolní, jak jej napojit na Slatinu...
Bram	Pátek, 07. února 2020 - 05:47:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10264 Registrován: 4-2003	K.S.:Nic bourat nemusíte, centrum se přesunulo třeba v Bohumíně, tak že z toho je celé nové město, v Břeclavi se centrum aktivit přesunulo do oblasti u nádraží a původní centrum městečka - zámek a náměstí - je de-facto na periferii. Opravdu typické příklady . Vždyť se jedná o hodně staré příklady (sto a více let), kdy železnice hrála zcela jinou roli, než dnes a navíc jde o města svojí velikostí s Brnem nesrovnatelná. Pro srovnatelné příklady přesouvání hlavního nádraží je třeba jít do zahraničí - například Karlsruhe a Darmstadt, přesto jde o města menší než Brno, ale již dostatečně veliká na to, aby srovnání šlo provést, což je zejména případ Darmstadtu. Jen pro informaci: Jedním z důvodů, proč byly zavedeny vlakotramvaje v Karlsruhe a okolí, byla poloha hlavního nádraží, která je dosti excentrická (jak jinak). A můžeme si (nejen) na těchto příkladech studovat, jak přesouvala centra měst, ale dojdeme spíše k tomu, že se akorát konal přesun nádraží se všemi negativními projevy z toho plynoucími. Vídeň také není vhodným příkladem pro Brno, protože Vídeň má to, co se v Brně považuje za diametr, čili trať pro regionální dopravu Meidling - Mitte - Floridsdorf, která se centra dotýká, nehledě na to, že dosti vzdálené centrum města a hlavní nádraží spojují jak tramvaje, tak hlavně metro. Dobře, je v Praze staré centrum pořád centrum i z pohledu místních? Je a těžko se na tom někdy něco změní, tedy krom roztahání centra i do širšího okolí od jeho historické části, což už se děje dlouhou dobu . Uvádíte novou výstavbu, pokud ta přebírá funkce, které historické centrum ztrácí (protože turismus), tak se z něj to de-facto centrum stane. Tato výstavba funkce nepřebírá, pouze je rozšiřuje. Navíc se jedná o dluh, který se tu vytvořil během éry vlády jedné strany, kdy se potřeby lidí dosti ignorovaly a jedna samoobsluha pro velké sídliště to nikdy nespravila, přičemž je lepší, nakoupí li si lidé tam, kde bydlí či pracují. V centru Prahy se (kupodivu!!!) stále bydlí, stále se tu pracuje (zdaleka to není jen turistický ruch) a ač mnozí předpokládali, že z centra Prahy se stane po vylidnění město duchů, tak k ničemu takovému nedošlo, centrum se nevylidnilo, pouze část lidí odešla bydlet jinam. Ostatně příklady mám ve svém příbuzenstvu a jde o celkem staré případy z osmdesátých let, kdy dotyční byli vystěhováni z bytu u Staroměstského náměstí a náhradou za to dostali byt v paneláku na Černém mostě. Jejich veselí z takové akce neznalo mezí . V určitý moment staré centrum může i vyhnít, to se stalo v USA v některých městech, kdy kolem zanikajícího centra vznikají místní komunity se svými vlastními. Je třeba se inspirovat zcela nevhodnými příklady a ještě se snažit o jejich přenesení do Brna?!? Rozvoj Brna je spíš brzděn napadáním ÚP ze strany centristů a různých aktivistů, takže je využití pozemků konzervováno na tom původním, tedy výroba v centru města a tak, dost toho je i ve staré zástavbě na strhnutí a stavbu něčeho jiného, ale bohužel není ÚP. Vedlejší projevy celospolečensky nežádoucí aktivity odsunovačů hlavního nádraží se vykládají jako nežádoucí aktivita zastánců nádraží v centru. Tohle už je ale pěkná drzost, spíš bych řekl, že je to rovnou na přesdržku odsunovačům .
Hajnej	Pátek, 07. února 2020 - 08:21:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21109 Registrován: 5-2002	KS: trať na podzemní skupinu Wilsoňáku a pak dál směrem na jih... ...jí stojí v cestě tunely metra A a obou spojek A-C / C-A. Proto je to NS2 vedeno západněji, aby se tomu vyhnulo. jak by to dál v Praze napojili a kam, to už nedokážu vymyslet, tak dobře ji neznám Tak ji nejdřív poznej a teprve potom něco vymýšlej... je v Praze staré centrum pořád centrum i z pohledu místních? Ano. to že tam je narváno nemusí nic znamenat, záleží na tom kam místní přirozeně chodí trávit čas, kam chodí na nákupy. To je nesmysl, to by pro spoustu lidí byla centrem hospoda Na růžku... tak se z něj to de-facto centrum stane Nestalo. Leda nějakým lokálním (což je ale poněkud protimmluv, že). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Asdf	Pátek, 07. února 2020 - 08:32:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9240 Registrován: 5-2007	Urbanizmus Prahy sa rozplácnul okolo staníc metra vďaka tomu, že je medzi nimi dostupná rýchla preprava ľudí. Čo z toho sa volá centrum je úplne nepodstatné, podstatné je aké majú tie jednotlivé miesta funkcie a koľko sa nimi premelie ľudí. Bram: Vedlejší projevy celospolečensky nežádoucí aktivity odsunovačů hlavního nádraží se vykládají jako nežádoucí aktivita zastánců nádraží v centru. Tohle už je ale pěkná drzost, spíš bych řekl, že je to rovnou na přesdržku odsunovačům [crazy]. 1) Určite by som sa vyhol termínu celospoločensky. Hlásim sa ako protipríklad, dobrovoľne 2) Takže keď sa niekto rozhodne riešiť/upozorniť na svoj vlastný problém tým, že vezme rukojemníkov, tak je to úplne legitímny spôsob, nemá s tým vlastne vôbec a vinu je nutné hľadať inde? Ja by som s tým bol veľmi opatrný
Bram	Pátek, 07. února 2020 - 11:46:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10269 Registrován: 4-2003	Asdf:Urbanizmus Prahy sa rozplácnul okolo staníc metra vďaka tomu, že je medzi nimi dostupná rýchla preprava ľudí. Čo z toho sa volá centrum je úplne nepodstatné, podstatné je aké majú tie jednotlivé miesta funkcie a koľko sa nimi premelie ľudí. Jen pro informaci: Zanedlouho to bude sto let, kdy si pánové List a Bellada všimli, jak se Praha vyvinula, jak doprava v Praze probíhá a navrhli síť metra. Navrhli jí natolik správně, že síť metra stavěná od konce 60. let minulého století se drží toho, co pánové List a Bellada navrhli. Navrhli jí tak, že i z dnešního pohledu jí není co vytknout, Praha se prostě tolik nezměnila a přitom se rozvíjela. To jen pro ilustraci, jaké jsou názory odsunovačů brněnského hlavního nádraží o brzdění rozvoje města jeho nepřesunutím naprosté žvásty. Určite by som sa vyhol termínu celospoločensky. Takže dáme termín téměř celospolečenský, abychom byli přesní, když zahrneme pana Asdf . Takže keď sa niekto rozhodne riešiť/upozorniť na svoj vlastný problém tým, že vezme rukojemníkov, tak je to úplne legitímny spôsob, nemá s tým vlastne vôbec a vinu je nutné hľadať inde? Je to přesně naopak: Rukojmí si vzali odsunovači a dlouhou dobu svými činy znemožňovali opravu brněnského hlavního nádraží. Oni jsou odpovědni za tento stav, neb současné nádraží už mohlo být alespoň přestavováno. Na dolním nádraží by vznikly provizorní nástupitště tak, jak jsou dnes a vlaky by přes něj jezdily stejně, jako během nedávné opravy hlavního nádraží. Ne že přestavba nejde provést, protože ho nejde (alespoň částečně) vyloučit z provozu, než bude postaveno dle jejich názoru po všech stránkách lepší nádraží u řeky . Prostě argumenty odsunovačů padají postupně do propadliště dějin a finanční náročnost přesunu tomu dá konečnou stopku .
Jariss	Pátek, 07. února 2020 - 12:10:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 3-2005	Bram stopka: těch přesdrštěk tady bude lítat hodně. Tu vaši vzdornou energii byste měli věnovat úsilí k prosazení diametru. Komunisti na to přišli už před 40 roky, vy se ale chcete vrátit na stromy. Ohánět se Listem, zvlášť v Brně, je trochu ubohý. FrancJosef umřel moc brzo. Tady by to měl řídit Brusel nebo Pekin, ať se trochu pohnem..
Hajnej	Pátek, 07. února 2020 - 12:37:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21119 Registrován: 5-2002	Jariss: Tu vaši vzdornou energii byste měli věnovat úsilí k prosazení diametru Tak já třeba u nás v Praze náš pražskej diametr (= NS2) podporuju. Klidně budu podporovat brněnskej diametr, vyjma případu, kdy mu někdo přisoudí tu vlastnost, že je kvůli němu nutné nádraží odsunout. Ono by totiž bohatě stačilo to nádraží místo odsouvání trochu narovnat (klidně za cenu zbourání Tesca). Tím by se stalo rychleji průjezdnějším, částečným přitažením kusých kolejí i kompaktnější a přitom by vázalo na město úplně stejně. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Asdf	Pátek, 07. února 2020 - 14:55:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9241 Registrován: 5-2007	Bram: Ja by som Lista a Beladu až tak nepreceňoval. Predsalen mali o trasu viac a keď sa pozrieme, ako to mali "premetrované" v smere V-Z vs. jediná trasa v smere S-J, ktorá sa ale teraz javí ako nosná... Aký vplyv mali akcie zástancov presunu a aký vplyv mali akcie zástancov zachovania na zámery, ktoré s nádražím nijak nesúvisia? Áno, kvôli nádražiu v centre sa naozaj muselo postaviť nádražie "u Řeky" akurát by sa tam namiesto 1 roka jazdilo ešte X ďalších. A kým by bola tá varianta, ktorá si ohľaduplnosť k nákladnej doprave berie ako jeden z hlavných argumentov, hotová, z nákladnej dopravy by už beztak moc nezostalo. Ale už tu toho asi nechám. Ako som písal inde, mne to už môže byť vlastne možno aj jedno. Priemerný mesačný počet ciest vlakom u mňa za rok klesol asi o 80%. Tak mňa teraz najviac mrzí to, že tak ako sa asi nedožijem poriadneho nádražia, nedožijem sa ani R43. Hajnej: Ja by som bol tiež za, keby sa to nádražie narovnalo. Skeptik som v tom začal byť po hystérii okolo nádražia v Ústí nad Orlicí a okolo pokusu spraviť pred nádražím pešiu zónu. Keby sa Tesco dostalo do štátnych rúk, tak sa určite nájde niekto, kto si dá za cieľ vyhlásiť ho za pamiatku. Možno až Tesco nejako zbúra súkromný subjekt, ktorý ho teraz vlastní a plánmi na búranie sa nejak netají, tak sa ten priestor nejako uvoľní. Ale dokiaľ z Tesca nebude kopa suti a pred nádražím nebude pešia zóna, nazdávam sa, že je lepší odsun.
Bram	Pátek, 07. února 2020 - 15:07:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10270 Registrován: 4-2003	Jariss:Ohánět se Listem, zvlášť v Brně, je trochu ubohý. Není to ubohé. Jde o uvedení příkladu lidí, kteří dal na základě svých odhadů pažskému metru systém tak, aby podchytili přirozeně silně přepravní proudy a Prahu tím neotočili vzůru nohama a umožnili další rozvoj . Hajnej:Tak já třeba u nás v Praze náš pražskej diametr (= NS2) podporuju. Já také . Jen je třeba se smířit s tím, že když se začne za dvacet let realizovat, tak to bude velký úspěch .
Bram	Pátek, 07. února 2020 - 15:17:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10271 Registrován: 4-2003	Asdf:Áno, kvôli nádražiu v centre sa naozaj muselo postaviť nádražie "u Řeky" akurát by sa tam namiesto 1 roka jazdilo ešte X ďalších. No to je přesně ono: Místo přechodné doby jeden rok by to stálo za howno v budoucnu pořád . Super vyhlídka, ale pro pana Asdf zjevně nepodstaný detail .
Hajnej	Pátek, 07. února 2020 - 19:00:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21129 Registrován: 5-2002	Asdf: keď sa pozrieme, ako to mali "premetrované" v smere V-Z vs. jediná trasa v smere S-J, ktorá sa ale teraz javí ako nosná Tak pokud dnes vozí V-Z směr dvě trasy a S-J směr jen jedna, tak se není co divit, že je ta jedna zatíženější. Uvidíme, co s tím udělá Déčko (tak nějak všeobecně se čeká, že Céčku o něco odlehčí). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
K.S.	Pátek, 07. února 2020 - 19:28:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 707 Registrován: 8-2017	Hajnej 21109: Tak ji nejdřív poznej a teprve potom něco vymýšlej. Trochu irelevantní když se bavíme o něčem co mohlo být a navíc ta akce není na pořadu dne. To je nesmysl, to by pro spoustu lidí byla centrem hospoda Na růžku Ale vždyť to je nejdůležitější zařízení každé vesnice! Myslím že pokud se nějakému místu začnou třeba místní obyvatelé běžně vyhýbat (nemluvím teď o speciálních akcích), tak bude jeho pozice jako centra obce/města pomalu upadat. Bram 10269: Rukojmí si tu berou centristi, kteří blokují akci, která je v přípravě sto let. Do současného místa, navíc s výstavbou v místě Prioru nic moc velkého nedostanete, nezbavíte se peronů v oblouku atd. pokud by se tam měly dělat rovné a delší, tak možná tak na sever, ale to znamená jiné problémy, B500 je mimo hru (nový výstavba) a B300 toho moc nepřinese. Nepočítal bych že se tam po výstavbě čehokoliv nového vleze i v B300 něco víc než 5 nástupišť a tím si nejsem moc jistý. Co se týče Pražského metra, tak si musíme první říct jestli je jeho "dostatečnost" důsledkem geniálního návrhu, nebo nutností. Vezměme v potaz vývoj v období 39-89, pak dekádu transformace a před tím pár let na krizi. Jinak jsem už na začátku psal že přesun centra, tak aby to bylo centrum a ne jenom prázdná skořápka, bude trvat 50-100 let, bude si to muset projít několika cykly demolic a výstaveb, na konci toho bude nové centrum, pokud se tam bude soustředit i výstavba nových úředních a veřejných budov, tak to nové centrum vznikne a bude fungovat. Jenom je třeba si na začátku říct jaká má být základní koncepce, jestli to budou soliterní mrakodrapy, nebo bloky mrakodrapů, nebo bloky do nějakých 5 pater. Jestli se to jenom zaplácá, nebo se tam udělají nějaké osy... Jinak, budu se opakovat, brát provizorní řešení jako argument cílového stavu je nebetyčná pitomost.
22michal	Pátek, 07. února 2020 - 20:56:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 7-2017	Můj názor je, že dokud se v Brně neudělá něco pod zemí (ve smyslu podzemní dopravy), tak je nebetyčný blbost stěhovat nádraží mimo centrum.
David	Pátek, 07. února 2020 - 22:17:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14767 Registrován: 12-2007	Komunisti na to přišli už před 40 roky... a nebyli jej schopni realizovat, stejně jako ten odsun. P. S. "Komunisti přišli" na tramvajový diametr, zatímco nynější vize je železniční diametr. Rukojmí si tu berou centristi, kteří blokují akci, která je v přípravě sto let. = Reálně není "v případě", ale pořád odkládána = zjevně nejde o nic důležitého a nezbytného (jinak by to už bylo dávno realizováno). http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
K.S.	Sobota, 08. února 2020 - 13:55:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 8-2017	David 14767: Ano, původně to měl být tramvajový diametr, měla být i trasa z Mendláku pod Špilberkem. Dnes myslím že by ale stačilo upravit trasu jedničky, nebo udělat možná to i to. Podívejte se na to jak se historie vyvíjela, jedna válka, krize, duhá válka, rekonstrukce, komunistická revoluce, budování těžkého průmyslu (čti ničení ŽP), okupace, pomalý úpadek ekonomiky (a odsunutí Brna na 3. kolej), sametová revoluce, transformace ekonomiky (v běhu). Takže se nedivme že na ten přesun nebyl čas ani prostor, udělalo se pokaždé jenom něco. Někdy to co se udělalo je ale trochu problém, Maloměřice nebyly možná tak šťastné řešení, jak se zdá.
kuna	Sobota, 08. února 2020 - 16:58:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 7-2017	jedna válka, krize, duhá válka, rekonstrukce, komunistická revoluce, budování těžkého průmyslu Dnes klimatická krize, důchodová reforma, znalostní ekonomika, vysokorychlostní železnice, bytová krize, růst sociálních nerovností.... prostě ODSun nádraží k řece a do je jedna velká blbost na kterou stejně nejsou prachy.
K.S.	Sobota, 08. února 2020 - 23:19:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 8-2017	Kuna 115: kuna: "Dnes klimatická krize, důchodová reforma, znalostní ekonomika, vysokorychlostní železnice, bytová krize, růst sociálních nerovností.... prostě ODSun nádraží k řece a do je jedna velká blbost na kterou stejně nejsou prachy." 1) Klimatická krize neovlivňuje zdroje použitelné pro nádraží, ze státních zdrojů tam půjde velmi málo, pokud se to bude řešit dost brzo a pokud k tomu budou přijata další opatření v systému. Například jeden z dopadů klimatické krize je nerovnoměrné rozložení srážek. Vodu nejlépe a nejefektivněji zadržíme v půdě, k tomu je třeba mít tam organiku, bohužel současná regulace spíše podporuje přeměnu půdy v anorganickou hmotu a koktejl chemie. Zde je změna z pohledu státu rozpočtově nulová. Nemá smysl jedním koncem cpát dotace, které vedou k destrukci půdy a druhým koncem dotace na zadržení vody a záchranu půdy. Holt když je někdo špatný hospodář a zničí si půdu, tak má zkrachovat, ne aby se mu platily kompenzace a napravovaly se jeho škody. "Zničil sis půdu? Zničil, tak jsi dohospodařil" Jiné řešení ne že s tím zdrojem začnou zemědělci, ale i lesníci, zase hospodařit dlouhodobě, na generace není. V určitý moment se velkozemědělci přesunou k hydroponii a venku buď nebude nic, nebo se obnoví malá hospodářství, která na ty dlouhé roky budou muset myslet, jinak nepřežijí. Tady si umím představit že stát omezením dotací ještě vydělá. 2) Důchodová reforma, ano, to má dopad na státní rozpočet, na druhou stranu se dá realizovat tak aby do 40 let došla do takového stavu že podíl státu bude na důchodech 00 nic. Ale to je o ne moc dobrém nastavení dalších věcí ve společnosti a lidech. 3) Znalostní ekonomika je něco co jen těžko bude vyžadovat zásadnější státní útraty. Jenom potřebujeme úpravu vzdělávání a dalších pár zákonů, například ohledně podnikání atd. Státní výdaje 00 nic. 4) VRT, dobře, to je na státní výdaje, řádově to co nové nádraží. Navíc to není s nádražím vzájemně se vylučující. 5) Bytová krize se dá řešit, z pohledu státu, s náklady opět nicotnými a jen změnou zákonů. Potřebujete uvolnit stavební řízení a pak nechat ve městech napůl živelnou výstavbu, otevřít bronwfieldy, umožnit výstavbu rodinných domů, vytvořit obytné zóny u nových průmyslových (s nějakou vzdáleností mezi nimi, samozřejmě). Ale na státní rozpočet to magazátěž nebude. Když vezmu, Brno, tak je třeba výstavbě otevřít Brownfieldy na Nových sadech (ulice), Mendláku (stávala tam jakási farbika, zbořená v období 2008-2012), Otevření pole u Černovické, je to asi 20ha, zase udělá dost. Stačí aby se tam za relativně malé peníze udělal základ (vodovod, silnice silové rozvody) a zbytek se dořeší sám, udělají to lidé, ne stát. Blízko jsou nové fabriky, byty se tam prodají jak horké rohlíky na krámě. ze strany úřadů to na řešení je 00 nic. Jenom proboha nechte lidi stavět! Jiné extra řešení není třeba. Jediné co je třeba si ohlídat je neskákání na špek ohledně toho že bydlet v nájmu celoživotně je normální. Není, nebylo to tak a nájmy statků a mlýnů kdesi 300 let dozadu jsou něco jiného. 6) Růstem sociální nerovnosti myslíte konkrétně co? Že někdo roste rychleji a rychleji a jiný ne? To se bude dít vždy a všude. Otázka je pak co je v základu společnosti, jak se samoorganizovala a vyvinula. U nás nemáme tradici charit, občanské společnosti, církevních ústavů, škol... (nebo je slabá či vznikající), všechno valíme na stát a obec. To není dobře, ten systém je neefektivní a svazující a bude to mít nějaké podvědomé psychologické dopady. Třeba v tom že se na některé věci bude kašlat, protože: "Stát se přeci postará." Navíc aby kterýkoliv člověk začal dobrovolně rozdávat, starat se o ostatní mimo své nejužší kruhy, tak potřebuje první mít pocit že má dost. Co je mít dost? Pro někoho milion na účtě, pro někoho barák a pár tisíc měsíčně, pro někoho sto milionů a jachta. Pak až toho dosáhne, tak pak se začne o ostatní starat. A to bude u nás, než lidi dosáhnou toho svého dost, ještě trvat. Navíc v národní psychice je z minula stále uložena mentalita nedostatku. Nemáme a nebudeme mít dost aby se něco měnilo. Dodnes jsme nenasycená ekonomika. Na druhou stranu co do GINI indexu jsme jedna z nejrovnějších zemí. Takže nějaký růst nerovnosti vůbec nemusí být nic špatného, ale je jenom důsledkem ustavení normální ekonomiky a rozložení příjmů, eventuálně to může signalizovat žádoucí změnu v ekonomice. Jakou? přesun od subdodávek k ekonomice služeb, či finálních výrobků. V ekonomice závislé na subdodávkách nedáte řediteli závodu nějak moc víc než Jeleně z Ukrajiny, která si přišla vydělat. V momentě kdy děláte finální výrobky, tak ředitel může mít mnoho násobně více než Jelena. Máte týmy designérů, inženýrů... s poměrně vysokými mzdami, to de do toho indexu také promítne. Jistou míru nerovnosti potřebujete aby byla přítomna inovace, změna... pokud nastavíte ve snaze o co největší rovnost pravidla tak že křivka závislosti peněz na čase bude pro všechny skoro stejná, bude dost ležatá, tak se brzo lidi, které potřebujete, začnou v houfech stěhovat někam kde budou mít tu křivku strmější. Proč technologické firmy vznikají v USA, nebo je snem lidí je tam přenést? Protože tam je dost dobrá šance na pekelnou strmost té křivky. Ano, má to některé důsledky, umí to lidi zničit, přivést i na buben... Jsou tam nějaké drobné nevýhody. Ale pořád je to asi pro lidi, kteří chtějí podnikat, lákavější risknout tam kde může být "zesilovací činitel" 10 000, místo toho aby to dělali v EU, kde bude 300. Když vezmu že podnikat, skutečně podnikat ve smyslu vybudovat velkou firmu, ne si zřídit živnost, je schopných jenom pár desetin procenta populace, jestli vůbec tolik, tak jsou pak snahy o co nejrovnější společnost cestou do pekel, protože buď ti lidé odejdou, nebo bude jejich potenciál systémem utlučen. A to je možná větší problém než ta nerovnost sama. Další z těch problémů, jdoucí s některými body zde, je byrokracie a "provozní doba" úřadů. Reálně nemáme na vyřízení něčeho totiž zákonnou lhůtu X dní, ale pár šancí to vyřídit v tomto okně a ještě na úkor naší pracovní doby a jen tato drobná pitomost se propisuje do všech těch problémů nahoře, mimo jiné. Pokud máme fakticky, nad rámec zákona, omezené možnosti vyřízení záležitostí, tak se povlečou všechny procesy a budou problémy. Reálně by vydání stavebního povolení na soukromý rodinný dům mělo být do týdne, v zásadě se jen podívat jestli jsou splněny všechny požadavky podle ÚP, což je seznam co si odškrtáte z nějakého přehledu, který k tomu odevzdáte. Razítko od autorizovaného inženýra? Je. Výška stavby? Sedí. Maximální plocha záboru? Odpovídá. Kanalizace? Je. Voda? Je. Přípojka na elektřinu? Kde je přípojka na elektřinu? Zvedne telefon, zavolá... "Aha ostrovní systém..." Přípojka na elektřinu? Vlastní zdroj... Nic víc. Ten proces prostě nemůže brát tolik co bere. Nehledě na to že, tedy když už tedy jsou úřední hodiny, by měly úřady přijímat podání jak přes datové schránky, tak poslaná poštou, kdy při fyzickém dokumentu i při ztrátě musí být bráno datum a čas podání na poště jako čas podání. Ale to je drobnost už jenom.
David	Sobota, 08. února 2020 - 23:49:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14769 Registrován: 12-2007	Dnes klimatická krize, důchodová reforma, znalostní ekonomika, vysokorychlostní železnice, bytová krize, růst sociálních nerovností... Dnes především (co do přímé souvislosti s tématem) příměstská doprava v nebývalé velkém rozsahu a využívání ze strany cestujících (což v žádném z dřívějších zřízení nebylo), kde v případě příměstské dopravy je důležitá mj. dobrá dostupnost (a nikoliv odlehlost) jednotlivých nádraží, MHD-přípoje všemi směry, krátká přestupní vzdálenost mezi vlaky a MHD atd. Z pohledu polohy brněnského nádraží: buď zachování polohy v centru; anebo tedy odsun, ale souběžně s výstavbou diametru pod centrem města a zapojení pokud možno všech příměstských spojů do tohoto diametru. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Racek	Neděle, 09. února 2020 - 09:56:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1731 Registrován: 5-2004	A to jsme zpátky u toho, co říkal Jiří Dukát už před 20 lety: odsun nádraží je bez diametru nemožný, a s diametrem zbytečný ... http://www.facebook.com/NadraziBrno
kuna	Neděle, 09. února 2020 - 11:07:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 7-2017	odsun nádraží je bez diametru nemožný, a s diametrem zbytečný ... Lépe to snad napsat nelze Hlava XXII v Brně
K.S.	Neděle, 09. února 2020 - 11:39:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 8-2017	David 14769: Na příměsto by bylo potřeba mít oddělenou železnici celkově, ne jenom diametr, nebo minimálně udělat troj(čtyř) kolejné výjezdy z Brna. (Stejně jako to má Praha, byť někde se dá ještě vylepšovat), například, bez ohledu na polohu nádraží. Takže 3 minimálně na Modřice, 3 do Šlapanic. 2-3 do Střelic. Problém bude trochu na Blansko a Tišnov. Zejména na Blansko by bylo dobré kapacitu posílit, nebo alespoň přidat výhybny. S novým nádražím můžete udělat dvě linky, V-Z a S-J, které si s dobrým spojením v rámci Brna poradí, pokud bude rychlost na sever dostatečná, tak se i s osobním vlakem dostanete do Krpole za deset minut (dnes je to asi 15, pokud se pamatuji dobře) i bez diametru. Stejně tak se dá postavit nová část tramvajového systému/povrchové metro, které ty problémy vyřeší. Jednak můžeme už dneska začít zrychlovat trať "1", tím že se provede rekonstrukce kolejí a oddělí od silničního provozu, což tedy bude mít za následek změny odbočování, což vadit nemusí, a následně se postaví tunelové úseky. A jednak se dají pro ten systém udělat tratě po viaduktech, po poříčí atd. Které na nové nádraží přivedou rychlou tramvajovou dopravu.
Hajnej	Neděle, 09. února 2020 - 12:58:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21166 Registrován: 5-2002	KS: Stejně jako to má Praha, byť někde se dá ještě vylepšovat Huh...? Jsi si jist, že píšeš o téže Praze, ve které už přes 50 let žiju...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Jariss	Neděle, 09. února 2020 - 13:43:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 707 Registrován: 3-2005	Bože, kde to je ta Praha, Vídeň je pro Brno vzor!
Jariss	Neděle, 09. února 2020 - 14:35:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 3-2005	Joe,Joe! Váš web brnak.net je chvályhodný. Letos uplyne 50 roků od "degradace" V.B.Židenice na současný stav. Dala by se aspoň popsat odjezdová dvorana, která je zřejmě stavebně rozparcelována (pro SŽDC,Geo Olomouc)? Když bychom ji srovnali s halou Králova Pole? Budova je dost objemná i vysoká. Asi půl km na sever je další jakási zakletost této nové Tišnovky. Pod tratí (ulice Markéty Kuncové) je velkoryse vybudovaný podjezd, který nikdy nikam nevedl. Ví se něco o tom jaké byly záměry v tehdejší době 50 let? Že by se uvažovalo o následném průrazu do Husovic k Tomkáči? Tedy náznak okruhu, který se daleko později realizoval jinak? Ta nová Tišnovka byla vůbec postižena na víc místech tou zakletostí. Zastávka Husovice/Lesná už byla odkleta, stejně tak i deskami zabedněné východy z podchodů na nástupištích (izolované térpapírem) v několika žst. dál v kopcích za Loučkami :-)
K.S.	Neděle, 09. února 2020 - 15:13:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 8-2017	Hajnej 21166: Vylepšit můžete z Vysočan (tedy asi spíš ještě před nimi až po odbočení tratě na Neratovice, koleje tam jsou. Dál na Lysou by se asi dalo zrychlit. Pak tu máte trať na Smíchov, Hostivař-Měcholupy, Vršovice-Krč. Jariss 708: A nemohla tam být třeba plánovaná třída na Náměstí Republiky?
Hajnej	Neděle, 09. února 2020 - 17:02:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21169 Registrován: 5-2002	KS: Vylepšit můžete Ale já se neptal ani tak na to, kde můžeme co vylepšovat, jako spíš na to, kdo to tak máme mít už teď. Tedy na to, nač odkazuješ svým "Na příměsto by bylo potřeba mít oddělenou železnici celkově, ne jenom diametr, nebo nebo minimálně udělat troj(čtyř) kolejné výjezdy z Brna ... Stejně jako to má Praha". Ono totiž v Praze žádné oddělené příměsto v pravém slova smyslu není, pominu-li rozvidlení tratí od východu a severu mezi Wilson a Masaryčku. První skutečné oddělení příměsta se teprve teď buduje mezi Nuslemi a Záběhlicemi a bude hotové asi tak za dva roky. To, co je v Praze odděleno už teď, není příměsto, ale nákladka od osobky. Ale to už máte v Brně dávno taky, naopak se to snažíte odsunem sloučit zpátky. Proto to divení, co že "stejně má Praha"... asi spíš ještě před nimi až po odbočení tratě na Neratovice, koleje tam jsou Nová podoba odbočky Skály je už tak kupodivu vynalezena, i když spíš než kvůli oddělení příměsta je to ve snaze zajistit dvojkolejný provoz do obou směrů Lysá i Neratovice při výluce kterékoliv koleje ze Skal do Vysočan. Dál na Lysou by se asi dalo zrychlit... ...a zrychlovat se to i bude. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Jariss	Neděle, 09. února 2020 - 18:52:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 3-2005	K.S.: uvidíme až se ozve Joe. V té jejich grupě můžou být lidi v obraze. A kdyby ne, stálo by za to informovat se na Židenické radnici. Přece to není nějaký zapomenutý tunýlek. Ale i na tunýlky jsou mistři :-)
Joe	Neděle, 09. února 2020 - 19:00:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 10-2007	Jariss: Díky... Tím "popsáním" VB myslíte, abychom ji více popsali v textu o Židenicích? Ano, po trase M. Kuncové měl vést městský okruh, v 50. letech ale z plánů sešlo a v 80. letech se pak udělala Provazníkova. Fotky s popisem máme zde. Myslím, že "zakletí" nové Tišnovky souviselo s tím, že se zprovoznila v chudých 50. letech a navíc takovým trochu "černobylským" stylem: víme, že to není kompletní (většina je dokonce ještě jednokolejná), ale spustíme to, abychom předehnali plán... takže tam byla různá provizoria, která často zůstala desítky let (například hlásky). Zajímavé to bylo např. i ve Žďáru (viz úryvek z publikace ke 30 letům trati). www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Joe	Neděle, 09. února 2020 - 19:12:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 10-2007	ještě k M. Kuncové - zajímavé je podívat se na staré územní plány (odkaz): např. v roce 1952 je trasa naznačena www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
David	Neděle, 09. února 2020 - 19:51:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14771 Registrován: 12-2007	Ty staré územní plány jsou úžasné - ve všech od roku 1947 zakresleno hlavní nádraží výhradně v odsunuté poloze za (dnešní) Zvonařkou. Mmch. další možný výklad slovního spojení "odsun se plánuje již X desítek let" - ve smyslu "je vyznačen v územních plánech už X desítek let". Zajímavý je mj. i plán z roku 1982 a předpoklad vybudování sídliště i západně od Kamenného vrchu a pak severozápadně od Bosonoh + přivedení tramvaje (a přinejmenším v případě prvního jmenovaného i trolejbusu) do něj. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Hajnej	Neděle, 09. února 2020 - 22:33:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21180 Registrován: 5-2002	D: Ty staré územní plány jsou úžasné [ok] - ve všech od roku 1947 zakresleno hlavní nádraží výhradně v odsunuté poloze za (dnešní) Zvonařkou. Jen jestli nejsou spíš užásnyje... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Jariss	Neděle, 09. února 2020 - 22:38:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 3-2005	Joe, až bude čas, víc popište ty Židenice. A moc díky za ty plány. Ten výstřižek ze Žďáru, to je ilustrační zlomek. Měl jsem příbuzného z Návěstních dílen/AŽD, a ten celý zbytek života brblal a hudroval, jak se mnoho už přivezeného materiálu zase nakládalo a odváželo na Trať družby (Spišská N.Ves-Čierna n.T.), nejvíc kolejnice. Dnes se nadává na chaosy a šílenosti, ale ty tehdejší zmatenosti si asi neumíme představit :-)
K.S.	Pondělí, 10. února 2020 - 00:13:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 8-2017	Hajnej: Ta věta se vztahovala k trojkolejkám. Ne, ty plány jsou opravdu úžasné. Joe: Díky za ty plány, je vidět jak moc si s tím kdy kdo dal práce a jak se vyvíjelo myšlení. Ta nová plynárna, přístav v Heršpicích a nový průtah, to sou celkem zajímavé věci. Kdoví jestli to ve finále nějakým takovým novým průtahem neskončí. I když v tento moment by to chtělo tam dostat alespoň jednu kolej mezi Židenicemi a Olomouckou navíc a už by se to řešit dalo.
Joe	Pondělí, 10. února 2020 - 07:01:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 10-2007	Hajnej: Tím užásnyje myslíte ruský vliv? Já teda o žádném nevím. Osobní nádraží cca v místě Dolního nádraží navrhovaly regulační soutěže už od roku 1926. Jariss: Ano, po roce 1918 se investovalo hlavně do tratí ve východní části nově vzniklé republiky. Aktuálně sepisujeme historii přestavby ŽUB a snad brzo ji dáme na web - budu informovat www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
David	Pondělí, 10. února 2020 - 07:39:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14772 Registrován: 12-2007	Z odkazovaných územních plánů: Taky je zajímavé, že v letech 1947 a 1952 předpokládal územní plán existenci odsunutého nádraží, ale spolu s (zjevně nákladním) železničním obchvatem vedeným mimo toto odsunuté nádraží. Počínaje rokem 1956 už s nákladním obchvatem plán nepočítal = vedení veškerých vlaků osobní i nákladní přepravy stejným prostorem. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Hajnej	Pondělí, 10. února 2020 - 09:25:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21185 Registrován: 5-2002	Joe: Tím užásnyje myslíte ruský vliv? Ne, význam stejně znějícího slova v ruštině. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Joe	Pondělí, 10. února 2020 - 09:57:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 846 Registrován: 10-2007	Hajnej: Aha, rusky umím jen málo, tak jsem si to musel najít www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
K.S.	Pondělí, 10. února 2020 - 20:32:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 715 Registrován: 8-2017	David 14772: Ten plán z 52. je vůbec zajímavý, vypadá jakoby se z Brna měla stát významná metropole, zapojení snad všech tratí trojúhelníky je také zajímavé(Co mělo být směrem na Střelice, že si to žádalo zapojení i směrem na Břeclav?). Celkem zvláštní je držení, stále, celé trasy dálnice. Zajímavá je plynárna v sousedství ČOV (Kdyby ji opravdu postavili, tak dnes tam přidávají bioplyn), přístav, za povšimnutí stojí absence nové městské elektrárny a naznačený tunel pod Špilberkem. Když se člověk na všechny ty plány podívá, tak se nedá nevšimnout si zapojení Chrlické tratě až na Olomouckou, ne tak jako je plánováno nyní, přes jatky. Kde bude pro zachování budovy třeba přikročit k nějakým nestandardním konstrukcím, nebo minimálně bude nutné dostat železniční most nad úroveň střechy. Bohužel v tom není moc inspirace jak realizovat případný nový nákladní průtah. Jako nejdůležitější část opatření bych viděl dnes snahu dostat mezi Židenice a Olomouckou 5 kolejí. Pak by se dala snad nějak případně udělat přesmyk na Chrlickou trať a pak to třeba vést kolem dálnice.
Asdf	Pondělí, 10. února 2020 - 21:28:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9251 Registrován: 5-2007	K.S.: Tie triangle sú obyčajná vojnová paranoja. Jediný cieľ je, aby aspoň niečo ostalo funkčné, aj keby na uzol niekto hodil atomovku.