Diskuse » Železnice » Tratě a lokálky v okolí Prahy » Archiv diskuse Tratě a lokálky v okolí Prahy do 03. 4. 2020

Archiv diskuse Tratě a lokálky v okolí Prahy do 03. 4. 2020

autor	příspěvek
Petr_Šída	Středa, 01. dubna 2020 - 14:03:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1207 Registrován: 1-2011	Pajas2: "Petr_Šída: "v Lysý musí do podchodu většinou všichni, a bývá to ještě víc lidí...."Jak je vidět, moc se v Lysé na nádraží nepohybujete. Na 1/1 1/2 nebo 1/3 se s osobáky S2/S22 taky jezdí." Jojo, já blb tam jenom bydlím. Proč asi píšu většinou, že, tady má někdo problém rozumět psanému textu. Případů, kdy jsem v posledním roce nastupoval či vystupoval na dvojce je řádově víc, než v případě jedničky Člověk by řekl, že se výhybka víc opotřebovává pomalou jízdou do odbočky, ale asi ne Hlavní je srandovní pozorovat, jak nejvíc křičí ti, kterých se tyka PS - S2 na 1/1 nejezdí nikdy (Příspěvek byl editován uživatelem Petr_Šída.)
Tratovak	Středa, 01. dubna 2020 - 14:22:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2456 Registrován: 12-2007	Člověk by řekl, že se výhybka víc opotřebovává pomalou jízdou do odbočky, ale asi ne Človek by mal predovšetkým povedať, že výhybka je konštruovaná na to, aby sa po nej jazdilo. Aj do odbočky. A ľahučký ešus jej rozhodne neublíži tak, aby mala trpieť. Práve naopak, srdcovka má rada, keď nie je pochádzaná iba v jednom smere. To samozrejme nie je dovod, aby sa koli tomu jazdilo do odbočky, ale rozhodne to neškodí
Pajas2	Středa, 01. dubna 2020 - 14:24:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1094 Registrován: 10-2009	Za dob rychlíků se s S22 jezdilo na první nástupiště (1/2 nebo 1/3) poměrně často ve špičce ráno i odpoledne. Ale třeba zrovna teď Os 5826 jede taky na 1/2. Jinak je to zejména případ linek S22 a S9 (ta jezdívá na 1/1) v situaci, kdy je 2/5 plná Os z ÚnL a na 2/4 stojí S9 nebo naopak. P.S. Bydlet ještě neznamená se pohybovat na nádraží. Jsou lidi, kteří taky bydlí a kde je nádraží, skoro neví.
Bram	Středa, 01. dubna 2020 - 14:51:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10487 Registrován: 4-2003	Petr Šída:Člověk by řekl, že se výhybka víc opotřebovává pomalou jízdou do odbočky, ale asi ne Ne. Viz Tratovak. Proč se asi SŽ(DC) tak ráda zbavuje různých výhybek, které jsou pojížděny pouze v jednom směru? Zkus nad tím třeba trochu přemýšlet a ne si jen něco říkat .
čelakovičan	Středa, 01. dubna 2020 - 15:07:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6802 Registrován: 8-2006	U těch Čelákovic je hlavně potřeba ježdění lokálky na čas. Pokud přijede jako první ešus a ještě poženete lidi podchodem, tak to je prozákaznické jak řemen.
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 17:29:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21873 Registrován: 5-2002	čel: U těch Čelákovic je hlavně potřeba ježdění lokálky na čas. Přesně. Bram: Ty výhybky si v případě výše zmíněné cochcárny velice spokojeně pochrochtávají, protože se opotřebovávají stejnoměrněji Jasně. Jeden průjezd s nulovým nedostatkem převýšení opotřebí výhybku úplně stejně, jako jeden průjezd s nedostatkem 100 mm. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
mot	Středa, 01. dubna 2020 - 17:46:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2338 Registrován: 7-2017	A když už teda ta kličkovaná nevadí výhybkám, nevadí třeba podvozkům, zvlášť u vysokých Ešusů?
Tratovak	Středa, 01. dubna 2020 - 18:59:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2457 Registrován: 12-2007	Je fascinujúce, že to speje k tomu, že nakoniec sú výhybky horšie ako triedny nepriateľ... Ešte pridajte, že aj tá dlažba na tom peróne by sa viac ošľapala...
Hroch	Středa, 01. dubna 2020 - 21:10:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13409 Registrován: 8-2004	Tratovak: "Cítim z toho ono známe "keď mne skapala koza, nech skape aj susedovi"..." S tím, co cítíte nic nenadělám. Tratovak: "Podľa mňa také riešenie nemá adekvátnu pridanú hodnotu" Vidíte. Já zase nevidím adekvátní přidanou hodnotu v kličkování přes stanici tam a zpátky. Bram: "Aby se s tímto někdo mohl oficiálně zabývat, tak musí být splněny podmínky široko daleko nic nejede a velký obrat cestujících. Jenže to vidím v širokém a dalekém okolí akorát v Čelákovicích." Za to nemohu, že jste slepý. Stran počtu hran souhlas. Čtyři hrany to chtělo. Jen ta "vidlička" by podle mne byla v Čelákovicích zbytečná. Jinka mně na minutě nijak zvlášť nesejde, ale poukázal jsem, že na ní zjevně nesejde i některým výpravčím v Čelákovicích a na tom ta debata z mé strany v neděli večer začala. Qěcy: "Má být nějaký koncept, podle něj návrh GVD celého IDS a podle něj infrastruktura." To je sice krásní idea, ale nesměly by se ty koncepty měnit jako ponožky, popř. se alespoň dodržovat (např. oblíbený Mochov v žádné koncepci Středočeského kraje nebyl, přesto jezdí). Pajas2, Petr Šída: Ve sporu o četnost jízd S2/S22 k ostrovnímu nástupišti nebo k budově v Lysé musím dát za pravdu Petru Šídovi. Tj. většinově (to neznamená absolutně) k ostrovu. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Tratovak	Středa, 01. dubna 2020 - 21:38:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2458 Registrován: 12-2007	Za to nemohu, že jste slepý. Tak nám skúste otvoriť oči. Čtyři hrany to chtělo. A čo by k ním jazdilo?
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:12:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 8-2019	Tratovak: Človek by mal predovšetkým povedať, že výhybka je konštruovaná na to, aby sa po nej jazdilo. Aj do odbočky. A ľahučký ešus jej rozhodne neublíži tak, aby mala trpieť. Tak docela ne. Je potřeba brát v úvahu trvale působící a docela velký vratný moment natočeného podvozku na vzduchovém vypružení. Je větší i ve srovnání např. s plně loženým nákladním vozem, kde navíc má třecí charakter a nepůsobí trvale.
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:26:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2459 Registrován: 12-2007	Je potřeba brát v úvahu trvale působící a docela velký vratný moment natočeného podvozku na vzduchovém vypružení. Takže všade tam, kde jazdia elefanty do odbočky, sa jazyky menia ako často?
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:39:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10494 Registrován: 4-2003	Hajnej:Jasně. Jeden průjezd s nulovým nedostatkem převýšení opotřebí výhybku úplně stejně, jako jeden průjezd s nedostatkem 100 mm. Než tyto argumenty začneš používat, tak nejprve pouvažuj, kolik vlaků má smysl přes ty výhybky hnát. Jde pouze o vlaky 58XL a omezil bych to na odpolední špičku, tj. od půl třetí do půl osmé večer maximálně. A pak vlaky, kde by jel někdo tělesně postižený a zažádal by si o to. Takže třetina vlaků maximálně? Opravdu by to těm výhybkám více škodilo, než pomáhalo? Těm výhybkám by to dle mého názoru spíše pomáhalo, než škodilo. Uacs495:Tak docela ne. Je potřeba brát v úvahu trvale působící a docela velký vratný moment natočeného podvozku na vzduchovém vypružení. Je větší i ve srovnání např. s plně loženým nákladním vozem, kde navíc má třecí charakter a nepůsobí trvale. Jenže velikost tohoto vratného momentu je u ešusu alespoň známa, kdežto u nákladních vozů, navíc ložených, je tento moment také velký, navíc neznámých hodnot zcela závislých na momentální kondici kulové torny a opěrek. Neboli vozidla, které si běhá klidně až šest let bez dozoru po celé Evropě či dokonce v Turecku (naprosto výjimečné a spíš jen teoretické případy Sýrie a Íránu vynechávám ), mohou být v různém technickém stavu. Takže nákladní vozy bych sem tedy radši moc netahal...
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:40:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 8-2019	Není to můj obor a nemám takový údaj, ale zprávy o nárůstu závad na jazycích jsem zachytil, a byly to výkřiky docela zoufalé. Ono to stejně platí i o lokomotivě 380 a jiných vozidlech.
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:49:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 8-2019	Bram: Ověřovací měření na nákladních vozech se dělala. Moment odporu kulové torny, té s výstelkou, je zanedbatelný a nemění se. Kluznice jsou slabší prvek, ale není to tak hrozné, jak líčíte.
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:54:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10496 Registrován: 4-2003	Uacs495:Ověřovací měření na nákladních vozech se dělala. Moment odporu kulové torny, té s výstelkou, je zanedbatelný a nemění se. Kluznice jsou slabší prvek, ale není to tak hrozné, jak líčíte. Ale není to zanedbatelné zejména tehdy, když těch nákladních vozů v nákladním vlaku je dvou až trojnásobek než u dvou spojených elefantů. Pak tu máme ještě vliv šestiletých revizí nákladních vozů, kdy torna a kluznice po šesti letech nemusí být v moc dobré kondici.
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:05:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 8-2019	Bral se i týž konkrétní vůz jednou ročně. Torna 2 kNm prázdný, do 6 kNm ložený. Kluznice 40 kNm jen v průběhu natáčení, nezávisí na poloměru oblouku. 471 60 kNm trvale v oblouku o minimálním dovoleném poloměru, čemuž se výhybka blíží.
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:18:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10498 Registrován: 4-2003	Uacs495:Bral se i týž konkrétní vůz jednou ročně. Torna 2 kNm prázdný, do 6 kNm ložený. Kluznice 40 kNm jen v průběhu natáčení, nezávisí na poloměru oblouku. 471 60 kNm trvale v oblouku o minimálním dovoleném poloměru, čemuž se výhybka blíží. Mezi 46 kNm a 60 kNm sice rozdíl je, ne zase tak velký. A při průjezdu výhybkou by se postupně měl vratný moment u vzduchového vypružení s klesajícím úhlem natočení podvozku zmenšovat. Ale nechci kecat, charakteristiky vypružení elefanta neznám . Není to můj obor a nemám takový údaj, ale zprávy o nárůstu závad na jazycích jsem zachytil, a byly to výkřiky docela zoufalé. Ono to stejně platí i o lokomotivě 380 a jiných vozidlech. Zachytil jsem i jiné výkřiky - zvýšení výskytu závad srdcovek při rychlé jízdě vozidel s tlapovými trakčními motory... U těch jazyků bych spíš než závady to viděl na nárůst opotřebení, ale data k tomu žádná nemám .
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:29:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 8-2019	Napsal jsem to ve spěchu blbě, skutečně šlo o opotřebení. A nešlo o kauzu Horažďovice. Svým prvním příspěvkem jsem chtěl především zpochybnit, že ešus je "lehoučký". V příčném směru není. (Příspěvek byl editován uživatelem Uacs495.) (Příspěvek byl editován uživatelem Uacs495.)
Petr_Šída	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:31:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 1-2011	To Pajas: tak měsíčně najezdím vlakem tak 1500 až 2000 km, tak si myslím, že to asi odpozorovaný mám PS ten stav s rychlíky co popisujete, byl z velké části daný výlukových zpožděními, normálně se to tak nedělo, vězte, že to pozoruji už deset let K tomu opotřebení se mi opravdu nechce věřit, že jízda s nulovým převýšením v oblouku neznamená opotřebení, tady navíc ještě doplněno o fakt, že místo dvou naprimo jedu přes čtyři do oblouku A i kdyby, pořád budou výhybky u baráku zatížené navíc dalšími vlaky Ale hlavně, že máte broskvovinu k řešení, jako fakt mě nepřestane překvapovat, jaké ptákoviny ve smyslu prozakaznickeho přístupu je schopný někdo řešit a to, že o dvě nádraží vedle někdo rozvázal vazbu hradecanu s S2, což vede k tomu že při zpoždění rychlíku 6 minut čekáte hodinu na další osobák.... Možná by stálo za to zaměřit se na věci podstatné, kvůli stavení S2 u perónu v Čelákovicích nikdo vlak neopustí, kvůli nenavazani v Nymburku jo PS pokud to má řeší aktuální zpoždění lokálky a snížit zpoždění Ska, tak ok, ale chtít z toho dělat pravidlo je nesmysl Až skončí karanténa, navrhují setkání u piva u Václava na půl cesty u nové odbočky, přeji pěkný den (Příspěvek byl editován uživatelem Petr_Šída.)
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:35:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2460 Registrován: 12-2007	v oblouku o minimálním dovoleném poloměru, čemuž se výhybka blíží Je myslený minimálny dovolený polomer u 471, teda 120 m? Pre porovnanie, koľko dáva taký taurus, čmeliak alebo šestikolák? především zpochybnit, že ešus je "lehoučký". V příčném směru není. Prečo potom nejazdí podľa "trojkových" rýchlostníkov? zprávy o nárůstu závad na jazycích jsem zachytil, a byly to výkřiky docela zoufalé Otázka ale je, do akej miery za to možu elefanty? Je napr. štatisticky podchytené, že tam, kde jazdia do odbočky je tých závad viac ako inde? 471 sú v prevádzke pomaly 20 rokov. Keby to boli takí likvidátori výhybiek, tak by to hádam za tú dobu vyplavalo. Alebo mi to uniklo?
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:45:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2461 Registrován: 12-2007	se mi opravdu nechce věřit, že jízda s nulovým převýšením v oblouku neznamená opotřebení Kto tu tvrdí, že k opotrebeniu nedochádza? Všetko, čo sa používa sa opotrebováva. Otázka je - ako?
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:50:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2462 Registrován: 12-2007	Iba pre zaujímavosť, keď sa tie výhybky nakusli, v odbočke Káraný sú prelitizované priame jazyky.
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 12:33:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 8-2019	Taurus má dlouhé sekundární pružiny, schované ve skříni, a na menší rozteči; dává méně. Čmelák je problém (dlouhý rozvor a závěsky s rovněž velkým vratným momentem, proto se brejlovci a zamračené předělávali), ale ti už skoro nejsou. Šestikolák má moment třecího charakteru, který jako u nákladních vozů působí jen v přechodnici, a má mezipodvozkovou vazbu. Otázka je, jak tato vlastnost souvisí s rychlostí jízdy. Rozhodně ne přímo. Nevím, k traťovákům mám velmi daleko.
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 12:38:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10506 Registrován: 4-2003	Uacs495:Šestikolák má moment třecího charakteru, který jako u nákladních vozů působí jen v přechodnici, a má mezipodvozkovou vazbu. To je sice hezké, ale na velikost vodící síly nabíhajícího kola prvního dvojkolí podvozku mají (pokud se od dob mých studií před dvaceti lety nic nezměnilo ) nezanedbatelný vliv i jiné záležitosti .
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 12:48:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 8-2019	Jistě, Heumannovi nelze uniknout. Ale vratnému momentu ano.
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 13:06:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2463 Registrován: 12-2007	Toto sa priznám bez mučenia, že je pre mňa vyšší dívčí. Tak sa spýtam úplne polopatisticky. Keď cez oblúk polomeru 300 m pojde rýchlosťou 50 km/h 471, 162, 150, 380, 183, 771, 193, 386 - dajú sa zoradiť podľa priečnych účinkov a dá sa aspoň približne povedať, aký je medzi nimi rozdiel, ak by sme napr. 771 vzali ako 100%?
mot	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 13:16:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2342 Registrován: 7-2017	Doplnil bych teda o 74x a 75x.
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 14:32:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 8-2019	Takhle od stolu a číselně to nedám. Příčné účinky obecně jsou superpozice překonávání třecích odporů ve styku kolo-kolejnice (ve svislém směru, vozidlo nejede hladce jako kuličkové ložisko, opravdu se smýká, na wikipedii "Průjezd obloukem" a "Heumannova metoda") a působení momentu odporu proti natočení podvozku, který u některých konstrukcí působí trvale jakožto vratný moment. U moderních vozidel skoro u všech, z vyjmenovaných taková není 183. Nahoře v žebříčku bude 380; oproti ní mají Siemensovy stroje ty pružiny s vratným účinkem delší a na menší rozteči. 74x a 75x (po přestavbě na gumokovové sloupky) budou asi nejlepší, jsou lehké, mají krátký rozvor podvozku a sloupky nedávají příliš velký moment. To je důvod, proč se dávaly pryč závěsky. Na rychlosti jízdy to závisí jen málo.
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 14:59:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2464 Registrován: 12-2007	Na rychlosti jízdy to závisí jen málo. Tak potom prečo existujú "trojkové" rýchlostníky? Prečo sa prechodnosť vozidiel určuje podľa priečnej sily a nie podľa vratného momentu?
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 15:28:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 8-2019	Lidem, kteří se zabývají vozidly, skutečně není příliš jasné, proč existují trojkové rychlostníky. Síly, které rozhodují o vykolejení, na rychlosti téměř nezávisejí (jiný případ je převrácení vozidla, samozřejmě). To je v pořádku, vratný moment je příčinou jedné složky příčné síly. A málo závisí na tíze vozidla. Druhá složka, Heumannova, na ní závisí přímo (pro ni je ešus opravdu celkem lehký, jako brejlovec).
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 15:44:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10508 Registrován: 4-2003	Tratovak:Prečo sa prechodnosť vozidiel určuje podľa priečnej sily a nie podľa vratného momentu? Protože v příčné síle je již jeho účinek zahrnut. Lidem, kteří se zabývají vozidly, skutečně není příliš jasné, proč existují trojkové rychlostníky. Jde zejména o vozidla s třínápravovými podvozky, viz Heumannova metoda na wikipedii (konkrétně příklad použití pro třínápravový podvozek) a tam je vysvětlení. Jak se ale podařilo dosáhnout toho, že Maxima nemusí jezdit podle trojkových rychlostníků, mi ale jasné není . https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Heumannova_metoda (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 16:38:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21879 Registrován: 5-2002	A nemůže být u třínápravových podvozků problém s rozdělením jak svislých, tak i příčných sil? Zatímco u dvounápravových podvozků se to "provahadluje" jaksi samo od sebe (jako kůň rozporkou), u těch třínápravových je tomu potřeba pomoci. U některých podvozků se dá nějaké řešení vysledovat (častěji pro svislé síly), u jiných ho hledám marně. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 16:56:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10510 Registrován: 4-2003	Hajnej:A nemůže být u třínápravových podvozků problém s rozdělením jak svislých, tak i příčných sil? Zatímco u dvounápravových podvozků se to "provahadluje" jaksi samo od sebe (jako kůň rozporkou), u těch třínápravových je tomu potřeba pomoci. U některých podvozků se dá nějaké řešení vysledovat (častěji pro svislé síly), u jiných ho hledám marně. Vezmi si takového Sergeje v provedení T679.1, který provahadlování měl a stálo to s ním stejně za pendrek. Jedničkový čmelák měl provahadlování také a také to nebylo nic moc. Podle našeho přednášejícího (Ing. Tomáš Heptner) byl velký problém zajistit, aby se provahadlování v provozu nepřidíralo (muselo se udržovat) a nenadělalo nakonec víc škody než užitku. Tomu bych docela i věřil . Spíš by mne zajímala Maxima, protože tam konstruktéři udělali něco, díky čemu nemusí jezdit podle kulatých rychlostníků. Jinak ani nulkový čmelák po odstranění závěsek a jejich náhradě sloupky na tom nebyl špatně (viděl jsem i protokol z měření, respektive jeho grafy), ale přesto podle kulatých rychlostníků jezdit musí. Nebo proběhlo u Maximy měření za poněkud jiných podmínek a nějak to třeba nakonec těsně vyšlo tak, že dle kulatých rychlostníků jezdit netřeba. Ví bůh...
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 18:13:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10512 Registrován: 4-2003	Tak zase z jiného soudku, dá se říci, že konečně se blíží otevření nové zastávky v Neratovicích : https://zdopravy.cz/na-zeleznici-se-otevre-nova-zastavka-neratovi ce-sidliste-dalsi-budou-nasledovat-46103/ Teď ještě zavést zastavování všech vlaků (tedy i rychlíků) na této zastávce. Bohužel je nástupiště dlouhé jen 120 metrů a je možné využít tuto zastávku jen vlaky s dvojicí jednotek 845 . Ministerstvo dopravy by si mělo přestat hrát na to, že vlaky Praha - Tanvald jsou nějaké nadvlaky a zastavení na této zastávce umožnit. Nebo snad MD chce, aby tyto vlaky byly zbytečně využity méně, než by být mohly?!?
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 18:19:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2467 Registrován: 12-2007	Síly, které rozhodují o vykolejení, na rychlosti téměř nezávisejí Ale sily, ktoré rozhodujú o namáhaní (opotrebení) zvršku na rýchlosti závisia, nie? Bo nedostatok prevýšenia... A z toho mi plynie, že keď 471 nie je v skupine 3, tak to namáhanie nemôže byť nijak extrémne... V čom sa mýlim?
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 18:48:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21880 Registrován: 5-2002	Bram: Vezmi si takového Sergeje v provedení T679.1, který provahadlování měl a stálo to s ním stejně za pendrek Provahadlování svislých sil ano, ale vodorovných...? A v Lotyšsku je při rekonstrukcích dávali na "ragulinové" podvozky. Jedničkový čmelák měl provahadlování také To ani nevím. Ale v obou případech šlo jen o svislé síly, nebo ne...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 19:34:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 8-2019	Hm, já neznám postup, jak se stanoví třídy přechodnosti, definici té síly. Také nevím, proč to celé platí jen pro hnací vozidla. Nedostatek převýšení měří všem stejně, zatímco ve skupině 3 vidím vozidla s třínápravovými podvozky. Čili rozdíl bude v nahoře diskutovaném Heumannovi (řídící síla se s rostoucí rychlostí i mírně zlepšuje, poněvadž se zmenšuje úhel náběhu) a rozhoduje potom součet. Nemyslím, že se mýlíte, jenom nezapomínejme, že jízda ešusu odbočkou není kvůli značnému vratnému momentu úplně nevinná záležitost, ani když pojede nepatrnou rychlostí.
Uacs495	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 19:41:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 8-2019	Hajnej: V Lotyšsku přesněji řečeno rekonstruovali 14 svých 2M62U, které se od 2M62 liší ragulinovými podvozky. Jedničkový čmelák nemá takové provahadlování, o jaké nám tu jde, nýbrž eliminaci klopného momentu celého podvozku. A ano, jde jen o svislé síly. (Příspěvek byl editován uživatelem Uacs495.)
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 19:55:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2468 Registrován: 12-2007	Uacs495: možno som v škole alebo na všakovakých seminároch nedával pozor, ale žijem v tom, že vozidlám, ktoré majú vyššie priečne účinky na zvršok bola odmedzená rýchlosť práve koli tomu, aby tieto účinky boli eliminované. Áno, sú tam vozidla s trojnápravovými podvozkami, ale i o niektorých 4 nápravových rušňoch sa dosť živo diskutovalo, aby neboli "trojkové". A pokiaľ viem, tak 471 medzi ne nepatrili. Teda áno, nebudem sa hádať, že 471 može mať podobné účinky ako naložený nákladný vozeň, ale stále som nepochopil, prečo by to pre tú výhybku malo byť likvidačné... Preto som sa pýtal na relatívne porovnanie vyššie uvedených radov. Ak má napr. 771 100%, 471 60%, plný nákladný vozeň 40% a prázdny osobný vozeň 30%, tak myslím nie je o čom. Tá výhybka to bez problémov znesie. Ak má napr. 771 100%, 471 90%, nákladný 70%, osobný 50%, tak sa pýtam, prečo 471 nie je v skupine 3?
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 20:02:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10513 Registrován: 4-2003	Hajnej:Provahadlování svislých sil ano, ale vodorovných...? Vodorovných není snad ani jak. Nebo snad ano?!? A v Lotyšsku je při rekonstrukcích dávali na "ragulinové" podvozky. Proto jsem radši napsal T679.1 a nevyběhl jsi na mne s M62U a jeho ragulinovými podvozky . To ani nevím. Měl, hezky je to vidět tady: http://spz.logout.cz/fotoalbum/fotoalbum_zobrazeni.php?stat=cz&ra da=9254_2771_00&vlastnik=cz_001 Podívej se na první obrázek a pod ložiskovými domky jsou patrny vodorovná vahadla . Ale v obou případech šlo jen o svislé síly, nebo ne...? Mělo by tomu tak být . Ale vím, kam u příčných sil míříš - u parních lokomotiv se to řešilo zeslabenými okolky, vůlemi ve vedení dvojkolí a u pěti a více nápravových strojů to vyřešil nakonec pan Gölsdorf. U motorových a elektrických lokomotiv s třínápravovými podvozky se to řešilo ztenčením okolku střední nápravy. Jak to ale mají moderní stroje, třeba Maxima, nebo Eurodual, tak to fakt nevím . Vedení dvojkolí ojničkami má ale schopnost určitého příčného vypružení rámu podvozku vůči dvojkolí, tak by mělo pomoci třínápravovému podvozku lépe se přizpůsobit oblouku...
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 20:11:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10514 Registrován: 4-2003	Uacs495:Jedničkový čmelák nemá takové provahadlování, o jaké nám tu jde, nýbrž eliminaci klopného momentu celého podvozku. A ano, jde jen o svislé síly. Pozor, u jedničkového čmeláku je obojí - jak provahadlování dvou dvojkolí v podvozku vůči sobě, tak zařízení pro elmiminaci klopného momentu celého podvozku. Obojí je na fotkách vidět. Zatímco první pracuje samočinně (a samotné vahadlo mezi dvojkolími není vidět, jen vahadla pod ložiskovými domky), druhé zařízení má vyrovnávací válce a je vidět v podobě velkého vahadla z boku symetricky okolo středu podvozku i s válci a rám lokomotivy se o něj opírá přes trojúhelníkovou vzpěru .
Petr_Šimral	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 20:25:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9437 Registrován: 5-2002	Příčná přechodnost. 1 = méně jak 50 kN 2 = 50 - 60 kN 3 = více jak 60 kN VOITH Maxima 30 CC Tato lokomotiva mi taky prošla rukama. Vůbec nebyla špatná, jen na našich vlacích 500 - 800 tun žrala i trávu u tratě. Příčná přechodnost: a) podvozky mají menší rozvor proti loko s elektrickým přenosem výkonu b) podvozky jsou lehčí c) proti typické konstrukci (pevné vodící nápravy a zeslabený okolek) měla všechny tři nápravy posuvné (vodící o 20 mm a střední o 8 mm). Jel jsem s ní maximálně 100 km/h, ale nevybavuji si, že by měla problémy s kvalitou chodu.
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 20:55:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21885 Registrován: 5-2002	Bram: Vodorovných není snad ani jak. Nebo snad ano?!? Nevím, byla to otázka. Pokud to skutečně účinně nejde, tak je to celkem pádný důvod, proč jsou na tom třínápravové podvozky v tomhle ohledu hůř. Proto jsem radši napsal T679.1 a nevyběhl jsi na mne s M62U a jeho ragulinovými podvozky Myslím, že jsem pochopil, jaks to myslel. Prostě "starej sergejovej podvozek" s obloukovitým jhy nad domkem, tam bylo to provahadlování celkem srozumitelný. Ale u toho ragulinovýho podvozku je buď to provahadlování dobře schovaný, nebo tam není vůbec. Vedení dvojkolí ojničkami má ale schopnost určitého příčného vypružení rámu podvozku vůči dvojkolí, tak by mělo pomoci třínápravovému podvozku lépe se přizpůsobit oblouku To je docela možné a může to být i ten důvod, proč se říká, že jsou ty ragulinové podvozky lepší, než ty původní sergejové. Ale jak říkám, podvozkům zas tolik nerozumím. Pro mě je to prostě kus železa, kterej drží dvojkolí, trakčáky, bremscajk a čidla rychlosti tak šikovně pohromadě, že když do toho hrnu ampéry a milibary po stovkách až tisících, tak se to chová tak, jak to od toho očekávám... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Hroch	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 21:03:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13412 Registrován: 8-2004	Tratovak: "Tak potom prečo existujú "trojkové" rýchlostníky?" Zaslechl jsem po chodbách od uklízeček cosi o tom, že by se mohly v dohledné době zrušit. Tratovak: "Tak nám skúste otvoriť oči." Třeba Český Brod. To je "za humny". V bezvýlukovém stavu už diskutovaná Lysá. Ono dost "vysypávajících" se lidí bych čekal i třeba v Dobřichovicích a Řevnicích. Tratovak: "A čo by k ním jazdilo?" Totéž co kdekoliv jinde. Tj. standardně nic a při výlukách a poruchách půlka vlaků. Těch vlaků tu má být ve výhledu dost na to, aby v takových případech postávaly u vjezdu a čekaly na jedinou disponibilní hranu. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Tratovak	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 21:26:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2469 Registrován: 12-2007	v dohledné době zrušit. Ale účinky dotknutých vozidiel ostatnú, nie? Třeba Český Brod. To je "za humny". V bezvýlukovém stavu už diskutovaná Lysá. Ono dost "vysypávajících" se lidí bych čekal i třeba v Dobřichovicích a Řevnicích. Ak tu vidíte rovnítko s Čelákovicami, tak slepý ste Vy. . Tj. standardně nic a při výlukách ... Takže 4 hrany by mali mať preventívne napr. aj Mstětice? Těch vlaků tu má být ve výhledu dost na to, aby ... Nebudú sa skôr v prípade výluk tie vlaky odriekať/odklonovať? Aký zmysel bude mať aby pri jednom nástupišti stáli súčasne 2 vlaky, ktoré majú ísť 15 min po sebe? A Sp/R/Ex predsa žiadnu hranu nepotrebujú. Prečo takto skúšate moju bdelosť?
mot	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 21:49:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2344 Registrován: 7-2017	Myslíte, že Sp budou Čelákovice projíždět?
Tratovak	Pátek, 03. dubna 2020 - 07:28:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2470 Registrován: 12-2007	Myslíte, že Sp budou Čelákovice projíždět? OK, budú. Máme teda 5 zastavujúcich vlakov za hodinu v jednom smere. Čo to mení na veci? Tento problém bude v bledoružovom aj v Mstěticiach a Počerniciach a čo ja viem kde všade ešte. Ktoré stanice v ČR majú 100% rezervu v počte hrán?
Mouka	Pátek, 03. dubna 2020 - 12:39:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7788 Registrován: 1-2007	Kdy bylo aktivováno AHr. Michle?
Hajnej	Pátek, 03. dubna 2020 - 14:45:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21895 Registrován: 5-2002	Mouka: Změna v TTP byla k půlce prosince, tak asi nějak okolo. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
čelakovičan	Pátek, 03. dubna 2020 - 15:02:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6803 Registrován: 8-2006	Český Brod, nebo Dobřichovice mají návaznou lokálku, jako Čelákovice? Aspoň já beru "vysypání lidí z vlaku u baráku" jako bonus. A naopak tato města mají spoustu posilových spojů, což Čelákovice NEmají.
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 15:28:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10526 Registrován: 4-2003	čelákovičan:Český Brod, nebo Dobřichovice mají návaznou lokálku[coze][kladivo], jako Čelákovice? Aspoň já beru "vysypání lidí z vlaku u baráku" jako bonus. A naopak tato města mají spoustu posilových spojů, což Čelákovice NEmají.[uhoh] To je sice hezké, ale Čelákovice mají teď a v následujících letech budou mít možnost těžit z malého provozu, nejezdí tu krom linky S2 a S22 téměř nic jiného. To vůbec není případ Českého Brodu, Lysé a ani Dobřichovic a Řevnice, kde to poněkud pokulhává. Nehledě na to, že v Řevnicích a Dobřichovicích by se jezdilo k baráku nikoliv padesát, ale pouze čtyřicet. A mám za to, že v Lysé jsou docela rádi, když podle pohybu dalších vlaků v okolí mohou pro milovické vlaky operativně změnit nástupiště a nebrzdit tolik silný provoz v okolí. Ostatně tato vymoženost v Čelákovicích časem padne, ale až tak třeba za pět let nejdříve. Do té doby budou mít Čelákovice štěstí, když se to oficiálně nezakáže a naopak se to oficiálně povolí .
čelakovičan	Pátek, 03. dubna 2020 - 17:36:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6804 Registrován: 8-2006	Těžko říct, co je lepší. Jestli jezdit s 58LL k baráku, nebo mít posilové spoje i v xx:19 na Prahu. Takže tak jako nemůže v xx:50 linka S22 k baráku, protože jede S9 na Prahu, tak by nemohla v xx:20 linka S2 k baráku, protože jede "něco" na Prahu. ( Jestli "něco" musí být zase S9 je na diskusi.)
Hajnej	Pátek, 03. dubna 2020 - 17:37:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21896 Registrován: 5-2002	Ono spíš než povolovat/zakazovat by chtělo dělat to pořádně, to jest se vším, co k tomu patří. Tím myslím to, že pokud to rozhodnutí jet s 58LL k baráku padne ještě před jeho odjezdem ze Mstětic (což je cca v XX:15, ve kteroužto dobu si včas jedoucí lokálka skoro šlape na vjezdu) a pokud to zpoždění lokálky není natolik fatální, že se na ni stejně bude muset čekat, tak by se slušelo a patřilo to tomu 58LL dát vědět. Protože když se to dozví až podle mrkající předvěsti, tak je to už docela pozdě, neboť šance přizpůsobit si jízdní strategii je v té době už promarněna. Ať už ten vlak řídí člověk nebo křemík, tak si v tomto konkrétním případě dolaďuje jízdní dobu okamžikem nasazení výběhu na konci rozjezdu po spádu, což se děje někde v okolí mstětického přejezdu. Přitom ta šance nadjet si velkou část té půlminuty ztracené vjezdem odbočkou tam je a tu trochu výkonu vznikající při delším udržování stovky na spádu je možné docela úspěšně odrekuperovat. Takže při troše snahy by to mohlo být win-win. Bohužel se to tak neděje při prosté cochcárně bez domýšlení důsledků. To je obecně největší tragédie operativního řízení provozu: dispečer něco vymyslí, mnohdy je to i docela chytré, ale protože fíra není jasnovidec, tak o tom nemá ani potuchy. Nakonce z toho ani zdaleka není to, co by z toho při troše informovanosti být mohlo, což je škoda. To je vážně takovej problém tomu panťáku něco žvejknout...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
074	Pátek, 03. dubna 2020 - 19:27:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1744 Registrován: 3-2010	https://dopravacek.eu/2020/04/03/na-trati-mezi-brandysem-nad-labe m-a-neratovicemi-doslo-ke-srazce-nakladniho-auta-a-vlaku/?fbclid= IwAR04cwvq-O7vLrO_orJsUocz2CYbUKx1M_lTErcLKzGsJoeRBGT9xGKTLqQ Dalsi nehoda na prejezdu na 074, kdy uz se konecne ty prejezdy co jsou o pusu zabezpeci?? Patri k jednim z nejvice prusvihovych, ale misto nich se zabezpecuji takove prejezdy, kde se nikdy nic vazneho nestalo...
Tratovak	Pátek, 03. dubna 2020 - 19:41:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2472 Registrován: 12-2007	Nehledě na to, že v Řevnicích a Dobřichovicích by se jezdilo k baráku nikoliv padesát, ale pouze čtyřicet. A ešte sa tam výhybky (pomaly muzeálne kusy) hádžu drátovodmi, čo je predsa len iná liga ako klik myšou...
honzaklonfar	Pátek, 03. dubna 2020 - 20:01:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3913 Registrován: 6-2016	"A ešte sa tam výhybky (pomaly muzeálne kusy) hádžu drátovodmi, čo je predsa len iná liga ako klik myšou..." Už několik desetiletí se to v horizontu několika let výrazně zlepší. Ex, R a Nex budou jezdit tím berounským tunelem a rekonstruovaná 171 bude řízena z CDP Kolik zdejších diskutérů se té slávy dožije???
Hroch	Pátek, 03. dubna 2020 - 20:35:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13413 Registrován: 8-2004	Tratovak: "Nehledě na to, že v Řevnicích a Dobřichovicích by se jezdilo k baráku nikoliv padesát, ale pouze čtyřicet. A ešte sa tam výhybky (pomaly muzeálne kusy) hádžu drátovodmi, čo je predsa len iná liga ako klik myšou..." To by ale přeci oboje nemělo mít vliv, ne? Pokud se tu tedy hraje tato "prozákaznická" nota... Bram: "mít možnost těžit z malého provozu, nejezdí tu krom linky S2 a S22 téměř nic jiného. To vůbec není případ Českého Brodu, Lysé a ani Dobřichovic a Řevnice, kde to poněkud pokulhává" Lichým vlakům v Brodě nebo sudým v Lysé nevadí pro jízdu k baráku jakýkoliv provoz (tj. ještě méně než v Čelákovicích). A i těm lichým by to v Lysé zas tolik nevadilo. Přeci co je třeba náklad stojící u vjezdu proti lidem, kteří ušetří tu spoustu schodů. Tratovak: "Ak tu vidíte rovnítko s Čelákovicami, tak slepý ste Vy." Klidně si to myslete. Tratovak: "Aký zmysel bude mať aby pri jednom nástupišti stáli súčasne 2 vlaky, ktoré majú ísť 15 min po sebe? A Sp/R/Ex predsa žiadnu hranu nepotrebujú." Třeba to, že se budou křižovat. Pokud jste četl pořádně, tak jsem psal o výlukách, poruchách, ... Tratovak: "Ktoré stanice v ČR majú 100% rezervu v počte hrán?" Čtyři hrany jsou celkem běžnou výbavou značného počtu stanic na hlavních dvoukolejných tratích. (Ano, objevují se i jinde případy, kde po novu nejsou a není to šťastné řešení.) Mouka: "Kdy bylo aktivováno AHr. Michle?" Začátkem prosince, když běžela výluka krčského zhlaví Vršovic. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
074	Pátek, 03. dubna 2020 - 21:18:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1745 Registrován: 3-2010	Hroch: Naklad jsou penize a pokud je to Nex, tak ma prednost pred Os, pokud se Vam to nelibi, tak novelizujte pr. D1, no a ty schody tem kastanum taky neublizi.. Pozn. Porad mam z Vasich prispevku pocit, ze se z drahy snazite udelat metro...
Tratovak	Pátek, 03. dubna 2020 - 21:51:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2473 Registrován: 12-2007	Hroch, fakt nie je rozdiel v dopadoch na obmedzenie priepustnosti trate? Fakt je jedno, či je dotyčná stanica ovládaná dispečerm, výpravcom alebo výpravcom a signalistami? Fakt je jedno, že cez stanicu ide alebo nejde pravobrežka? Fakt má zmysel hnať do podchodu každý pracovný deň cca 1000 ľudí a prestup na lokálku riešiť tiež podchodom, len preto, aby sa pár krát za päťročnicu mohli vedľa seba postaviť tri vlaky idúce jedným smerom (pričom v takom prípade min. jeden ten Os už bude zbytočný)? Sú to rečnícke otázky... Ale uznávam, poloperonizovaných staníc so 4 hranami je ozaj dosť.