Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 14. 5. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 14. 5. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 12-2010 |
Co je to za lokomotivu sloužící v roce 1989 jako vytápěcí kotel v Děčíně? A kdy ji sešrotovali? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7655 Registrován: 9-2003 |
556.0388/935.2148 K762
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4033 Registrován: 5-2002 |
1995 ještě byla, na jaře 1996 už ne.
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 10-2005 |
Jaroměř, myslím že to byl čtvrtek 4.5.1989. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 6-2002 |
Párař: Copak štokr, ale z hlediska vagonářského je bomba ten vůz na popel vpravo - rumun Vssa, byť už trochu pobastlený. (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 10-2005 |
Vzácná návštěva na VÚŽ v roce 1988. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 6-2015 |
Jo a a prvním snímku z mašinky se vyklání Ing. Jindřich Hála....... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 10-2005 |
Ano, Pan Cowley se nedal, už když to lezlo ze skeneru, přehlédnout |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 10-2010 |
Janek_lemoch: Když se ve Velenicích dodělávala 534.027, tak všeobecně jí tam nazývali Omega,nikoliv Kremák. A většina pamětníků, např.cvičný pan Vondruška z Chomutova a další odjinud se zmiňovala o této přezdívce. Později, v době kdy bylo nulek málo, překrytou běžnou přezdívkou Kremák. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1091 Registrován: 6-2010 |
VIDEO: Zimní pohádka na stanovišti bratislavského Albatrosa 498.104 trať Veselí nad Moravou - Vrbovce 2.12.2017 https://youtu.be/dz7bfMdbgcY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 5-2009 |
Do Krušných hor se čtyřkolákem a bejčkem Video: https://www.youtube.com/watch?v=AeUeizPmbnE&t= |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 1-2012 |
555.108 V LÉTĚ 1969 V Ostravě. Foceno fotoaparátem Ljubitěl |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 1-2012 |
Ještě něco z Floridsdorfu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 5-2007 |
https://zdopravy.cz/muzeum-cd-v-luzne-v-pondeli-otevira-o-vikende ch-roztopi-vsudybylku-a-heligon-48263/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2778 Registrován: 9-2009 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3039 Registrován: 11-2006 |
Janek Lemoch,Polabský 1212: Přezdívka bombarďák se pro řadu 534.0 místně používala např.v Žilině. Platilo to ovšem pouze pro stroje prvorepublikové, dvouhrbé. Přezdívku "omega" mám spojenu s následující "stovkovou" sérií se třemi hrby bez uší. Mph: Tvoje videa nikdy nezklamou. Skvělé záběry z vejprtské trati.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13704 Registrován: 11-2002 |
T4440276: ta MUVka v pozadí je hodně netradičně natřená. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3094 Registrován: 7-2005 |
ad marian P - M 273.1 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 4-2010 |
Zdravím, měl bych dotaz ohledně provozu lokomotiv řady 431.0. V periodiku "Lokálka" č. 15 z roku 1997 je zmiňován v článku "115 let Vršovice - Modřany" provoz lokomotiv řady 431.0 na uvedené trati. Mám také neověřenou informaci, že 431.028 (ex 378.108 BBÖ, 93.1408 DR, 431.0500C, 431.0503) byla krátce po roce 1945 v provozu v depu Praha-Masarykovo resp. Jihlava. Je možné, že tomu tak skutečně bylo? A existovalo případně ještě nějaké depo v Čechách/na Moravě, které by lokomotivy řady 431.0 provozovalo? Děkuji za jakoukoliv informaci.
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 7-2012 |
Ted se vrátíme o několik dnů zpět, ještě k provozu říšských drah ve Znojmě. Vozební stanice Znojmo byla v údobí let 1938-1945, v rámci německých říšských drah DR samostatnou služebnou výtopnou-BW. Organizačně patřila pod strojní úřad MA Wien 4. Pod něj ještě patřily výtopny (stav zaměstnanců k 1.4.1941): BW Grosschwechat (202 zaměstnanců), BW Lundenburg/Břeclav (832 zaměstnanců), BW Strasshof (351 zaměstnanců), BW Wien-Nord (1510 zaměstnanců). A výtopna BW Znojmo s přidělenou strojovou stanicí Grussbach/Hrušovany n.Jevišovkou. Výtopna Znojmo ke dni 1. 4. 1941 měla celkem 188 zaměstnanců. Co se týkalo strojní služby tak výtopna BW Znojmo (pod MA Wien IV.) disponoval různorodým parkem lokomotiv od posunu po těžkou nákladní vozbu. Evidenční stav výtopny Znojmo je znám podle poslední evidence služeben DR ke dni 28. 2. 1945. To ve Znojmě byly vedeny lokomotivy: 50.180, 50.1171, 50.2826, 53.7121, 55.453 , 55.632 , 55.712 , 75.822, 92.2226, 92.2265, 93.1369, 93.1371, 93.1398, 93.1459, 98.1312, 98.1317 (obě v stroj.stanici Retz). Každá z těchto lokomotiv měla svůj zajímavý osud jak se dostala do Znojma, a to jak z Rakouska či jiné země i služeben dost vzdálených po střední Evropě. Mnohé však nebyly ve Znojmě 11. 5. 1945 převzaty sovětskou armádou a skončily v jiné služebně původních DR. To případ tří lokomotiv 55.453, 55.632 a 55.712 které v květnu 1945 už nebyly ve Znojmě ale byly převzaty ve výtopně Břeclav (pak jako neprovozní deponovány ve stanici Valtice). Právě ve Znojmě se nalézalo nejvíce kořistních lokomotiv a to od původní správy výtopny Znojmo DR. Totiž výtopna Znojmo, označena BW pod strojním úřadem Wien 4 obsazovala dost velké vozební ramena. Hlavním byly výkony na úseku Znojmo – Hrušovany n.Jeviškovkou - Břeclav, Znojmo – Zellernsdorf - Sigmundsherberg a Znojmo – Šumwald. K tomu byla pak přidělena strojová stanice Hrušovany n.Jeviškovkou a stroj.stanice Retz pro vozební službu na lokálce do Drosendorfu. Těmto výkonům odpovídal příděl lokomotiv. Přímo ve Znojmě to byly dvě turnusové posunovací zálohy a výtopenská záloha, většinou lokomotivy malých výkonů. Pak to byly lokálkové lokomotivy původní rakouské řady pro strojovou stanici Retz. Pro osobní dopravu to byly zase obvyklé rakouské lokomotivy. A nakonec to byly velké lokomotivy německé řady 52, tedy všude přítomné stroje. Tedy začátkem května 1945 zde byly obvyklé lokomotivy německé i rakouské řady. K těmto strojům se ale koncem války přimíchaly lokomotivy zcela cizí, přitažené do Znojma (či okolních sousedních stanic – Šatov, Božice, Hodonice) v konvojích z odstupovaných území (většinou z Polska). To ale byly většinou lokomotivy zcela neprovozní nebo úmyslně poškozené. Pro část z nich byla cesta do Znojma to poslední co kdy najezdily. Při převzetí služebny Znojmo zpět pod výtopnu Jihlava nebyl na ni zrovna nejlepší pohled. Téměř celá stanice Znojmo byly značně poničena již při náletu v dubnu 1945 a další škody byly dokonány při osvobozovacích manévrech v květnu 1945. Ve stanici Znojmo byla zcela zničena budova vozebních nocležen, zničena byla vodárna i čerpací stanice u řeky Dyje. Již v květnu 1945 při obsazení stanice Znojmo vojáky Rudé armády byly učiněny první opravy vozebního zařízení aby byl zajištěn aspoň minimální nutný provoz vojenských vlaků Rudé armády. Tak místo zničené vodárny byly ve zbytcích vybombardované staniční budovy umístěny dvě vodárenské provizorní nádrže (původní cisternové vagóny). Ty byly napájeny vodou z městského vodovodu. Až do 25. 5. 1945 byl provoz ve Znojmě omezen jen na nákladní vlaky a vojenské transporty přes Šatov do a z Rakouska, vedené náležitostmi rakouskými nebo ruskými. Teprve dne 23. 5. 1945 byly přesunuty do vozební stanice Znojmo tři jihlavské stroje 354.021, 062, 096 z Okříšek a stroj 402.205 z Jihlavy. Dnem 25. 5. 1945 byl zahájen pravidelný provoz na trati Jihlava - Znojmo. Vozební úsek Znojmo - Okříšky byl od toho dne předán pod vozební stanici Znojmo a stroje řady 354.0. Nově převzatá služebna Znojmo byla v červnu 1945 obsazena pouze 8 strojními četami. Ve Znojmě byla zničena vodárenská budova, kde jako náhradní jímky na vodu byly Rudou armádou postaveny nouzové nádrže na staniční budově. K vozbě byly ve Znojmě především používány lokomotivy přesunuté z Jihlavy, které doplňovaly 3 záložní-nově zprovozněné lokomotivy německého či rakouského původu. Ve vozební stanici Znojmo se 11. 5. 1945 nacházelo celkem 29 různých lokomotiv, z nich v provozním stavu byly pouze tři a dalších 7 strojů po drobných opravách bylo schopných provozu. Od původní správy DR bylo ve Znojmě převzato celkem 18 zde umístěných lokomotiv různých řad DR 50, 52, 75, 92, 93, 98. S těmito strojmi bývalá správa DR výtopna Wien IV, pod kterou vozební stanice Znaim v letech 1938 až 1945 patřila, zajišťovala osobní a nákladní dopravu na ramenech do Hrušovan, Šumné, Retzu a Zellerndorfu. Část těchto lokomotiv, převzatých výtopnou Jihlava do prozatímního stavu, bylo označeno znakem CCCP-SSSR válečné kořisti Sovětského svazu. Kořistní lokomotivy od bývalé správy DR byly převzaty i v jiných stanicích a služebnách výtopny Jihlava a jejich stav ke dni evidence 1. 6. 1945 byl následující, ale většina těchto lokomotiv byla neprovozních - poškozené výbuchem naloží či po bombardování: Znojmo MÁV 370.084 s tendrem, 376.482, DR 50.180, 50.2826, 52.842, 52.1554, 52.6853, 52.6858, 53.7121, 75.811, 75.822, 92.2226, 92.2265, 93.1369, 93.1371, 93.1398, 93.1459, 98.1312, 98.1317, Šatov 93.1327, Hodonice DR 16.003, 16.006, 16.015, 16.071, „167.02“ (majetek cukrovaru Hrušovany n.J.); Dne 15. 7. 1945 byly tyto stroje uvedeny v seznamu lokomotiv ŘSD Brno označených znakem kořisti Sovětského svazu, ale většinou byly neprovozní (poškozeny výbuchy náloží) jen lokomotiva 93.1371 byla provozní. Ted si některé z evidenčně vedených kořistních strojů ve Znojmě můžeme blížeji přiblížit. Byla to především směs německých a rakouských lokomotiv. Dalším typem lokomotivy, zastoupené ve Znojmě druhým největším počtem 4 strojů byly tendrové lokomotivy řady 93.13-14, také rakouského původu. Jednalo se lokomotivy čísel DR 93.1369, 93.1371, 93.1398, 93.1459. Tyto čtyřspřežní tendrové dvojčité lokomotivy s ventilovým rozvodem patřily také mezi typické lokálkové lokomotivy bývalých rakouských drah. Jejich původní označení bylo 93.1369-BBÖ 378.69, 93.1371-BBÖ 378.71, 93.1398-BBÖ 378.98, 93.1459-BBÖ 378.159. V původní výtopně BW Znojmo měly tyto lokomotivy určení k osobní vozbě do Hrušovan, Šumwaldu, Retzu a na lokálku do Drosendorfu, i pro staniční posun ve Znojmě. Ke dni 11. 5. 1945 byla většina z těchto lokomotiv odstavena ve Znojmě jako neprovozní - poškozené ustupující německou armádou. Jedinou výjimkou byla lokomotiva 93.1371. Tu ustupující němečtí vojáci nestačili poškodit, tak byla sovětskými železničáři převzata v provozním stavu. Po uvedení do provozu byla již od května 1945 používána pro staniční posun ve Znojmu, ještě před přesunem lokomotiv z výtopny Jihlava. Začátkem června 1945 proběhla úřední výměna mezi Rakouskem a Československem, tedy pod správou okupační správy SSSR. Ze Znojma byla neprovozní lokomotiva 93.1369 dne 10. 6. 1945 předána do Rakouska (k ÖStB) výměnou za lokomotivu 93.1327 DR. Ta byla opět deponována ve Znojmě, jako kořist SSSR. Koncem roku 1945 byly ve stavu výtopny Jihlava vedeny jen 4 stroje 93.1327, 93.1371, 93.1398, 93.1459, jako neprovozní s kořistní značkou SSSR a odstavené ve Znojmě nebo Šatově. Jedinou výjimkou byla provozní 93.1371 používaná ve Znojmě na staniční posun až do září 1946. V říjnu 1946 byla prozatímně převzata ČSD s novým označením 431.0502. V roce 1946 byly postupně uvedené lokomotivy předávány do jiných služeben, opět také k deponování a nebo čekající na opravu pro provoz u ČSD (lokomotivy 93.1327, 93.1398 byly předány do výtopny Praha-Masarykovo k deponování ve stanici Kolín). Zde se dočkaly zprovoznění 93.1327 na 431.030, 93.1398 na 431.031. Lokomotiva 93.1459 byla koncem roku 1946 předána z Jihlavy (Znojma) na Slovensko do výtopny Zvolen, zde stejně roku 1951 zrušena. Fotografie z června 1945 - pohled na stanici z přechodové lávky, na zadní partii odstavných kolejí (původní kolejiště StEG), kde stál konvoj neprovozních lokomotiv DR - SSSR - ČSD. Mezi nimi viditelně jsou stroje řady 93/431.0. Ano, fotografie provozní 93.1371 (i s německým označením) před výpravní budovou ve Znojmě z června 1945 znám (jsou to dvě fotky, obě z lávky), viděl jsem ji osobně a měl jsem ji 1 minutu v ruce. Znám i fotografa a i toho kdo ji má ve své sbírce - ale nepůjčí. Viz fotka kolejiště Znojmo a výřez, je to od stejného fotografa a stejný den. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 1-2012 |
Ad Zdepa. Dík |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 9-2009 |
Ty lokomotivy, které přešly v květnu a v červnu 1946 pod výtopnu Praha Masarykovo nádraží (93 1327, 93 1398 a 93 1459), byly tou dobou majetkem Sovětského svazu. Byly pouze přemístěny za účelem deponování těchto kořistních lokomotiv do Světlé nad Sázavou, která úředně spadala pod výtopnu Praha Masarykovo nádraží (pobočná výtopna Kolín). Byly zde odstavené i jiné lokomotivy v majetku Sovětského svazu. Byla to pouze deponie kořistních vozidel. Teprve na konci roku 1948 po dohodě v Moskvě připadly některé kořistní lokomotivy Sovětského svazu Československu (není myšleno ČSD). O provozování těchto lokomotiv měla zájem slovenská část ČSD, takže se lokomotivy této řady přesouvaly na Slovensko. Zdravím, měl bych dotaz ohledně provozu lokomotiv řady 431.0. V periodiku "Lokálka" č. 15 z roku 1997 je zmiňován v článku "115 let Vršovice - Modřany" provoz lokomotiv řady 431.0 na uvedené trati. Ty neprovozní lokomotivy v majetku SSSR evidovaly výtopny ČSD, takže potom patrně dochází i k domněnce, že tam lokomotivy automaticky i jezdily. Také do roku 1947 nemohlo Československo žádnou takovou lokomotivu se znakem SSSR předávat či vyměňovat s jiným státem, neboť to nebyl jejich majetek. Pokud docházelo k předávání těchto lokomotiv označených znakem SSSR do jiných států, vždy to bylo v režii vlastníka, tedy v těchto případech Rudé armády. Mohu se mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2549 Registrován: 9-2009 |
Ještě jedna lokomotiva této řady byla ve Strakonicích. Jedná se o lokomotivu ze skupiny cizích lokomotiv (nejedná se o majetek ČSD a ani SSSR). Byla to lokomotiva 93 1408, která měla zároveň prozatímní označení 431.0500. V září 1946 byla předána i s jedinou provozní lokomotivou 93 1371 (majetek SSSR) ze Znojma slovenské části ČSD. Ve slovenské části ČSD byla označena jako 431.0503. Lokomotiva ze Znojma (93 1371) ve slovenské části ČSD obdržela v září 1946 prozatímní označení 431.0502. Později byly definitivně zařazeny k ČSD. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2550 Registrován: 9-2009 |
Doplněk: Lokomotiva 98 1408, jako kořistní majetek Československa (nikoliv ČSD) dle dekretu z roku 1945, byla definitivně zařazena k ČSD již v dubnu 1948 jako 431.028. Druhá lokomotiva 93 1371 ze Znojma měla být dle moskevské dohody z roku 1948 jako lokomotiva řady 93 DR opravena a předána Sovětskému svazu. Pochopitelně, že ze strany ČSD byl zájem si tyto lokomotivy ponechat. Lokomotiva původně ze Znojma tedy byla zařazena k ČSD až mnohem později (1951) jako 431.029. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Bilbo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 5-2012 |
Někteří kecálisti by se od týhle čupr holky mohli učit jak se správně háže do pece uhlí, ty keci v některých diskuzích jsou fakt na chocholouška From the Footplate of 34092 - 14/09/2018 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2551 Registrován: 9-2009 |
Bw_Ig: Lokomotiva 93.1459 byla koncem roku 1946 předána z Jihlavy (Znojma) na Slovensko do výtopny Zvolen, zde stejně roku 1951 zrušena.( Údajně 2. května 1946 se tato poškozená lokomotiva 93 1459 přesunula do deponie kořistních vozidel ve Světlé nad Sázavou. Taktéž poškozená lokomotiva 93 1398. V červnu se sem přesunula i poškozená lokomotiva 93 1327. Původně byly všechny vedeny výtopnou v Jihlavě a poté byly vedeny výtopnou Praha Masarykovo nádraží. Stroj 93 1459 se údajně 20. prosince 1947 přesouvá do dílen ve Zvolenu. Jedná se o kořistní stroje Sovětského svazu původní řady 93 DR, takže jsou všechny uvedené stroje zahrnuty do počtu lokomotiv, které budou opraveny a předány do Sovětského svazu dle moskevské dohody z roku 1948. K tomu u těchto lokomotiv nedošlo, takže se některé lokomotivy opravily pro ČSD (431.029 až 431.031), a některé zrušily či se použily jako zdroje náhradních dílů (93 1352 a 93 1459 - obě dílny ve Zvolenu). Patrně místo těchto lokomotiv se předaly Sovětskému svazu jiné lokomotivy řady 93 DR (event. 91 DR, 92 DR), které nebyly původně zahrnuty do celkového počtu (kořistní ČSR). Z kořistních lokomotiv SSSR této řady je pouze u lokomotivy 93 1371 uvedeno, že byla v provozu u ČSD. U zbývajících se uvádí - běhu schopné na vlastních kolech. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2552 Registrován: 9-2009 |
Dokonce i na letecké fotografii nádraží ve Světlé nad Sázavou z července 1946 je vidět patrně ta "deponie" kořistních vozidel. Jdou trochu rozluštit tendry lokomotiv řady 52 a jiné řady lokomotiv. Je tam hodně volného místa. Mohu se mýlit! (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2342 Registrován: 7-2017 |
Bilbo: "Někteří kecálisti by se od týhle čupr holky mohli učit jak se správně háže do pece uhlí..." Až na ten britský zvyk nechávat (po)otevřené dveře do pece a řídit tak přisávání vzduchu podle barvy kouře. V jiném britském videu jsem viděl na otevřených dveřích do topeniště dokonce nastavitelné hradítko, kterým se to dalo regulovat. A myslím, že už jsme to tu před léty rozebírali, tenkrát jsem sem dával odkaz na britské instruktážní video, kde k tomu byl (v angličtině) i výklad jejich starého strojvedoucího; někdo tu v diskusi vysvětloval, proč se na našich (a rakouských a německých) mašinách takhle netopilo a topit nedalo... Ale hledat to teď nemám čas, jestli to někdo vedete v patrnosti, můžete sem dát odkaz? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2343 Registrován: 7-2017 |
A tady je další anglická holka na mašině: https://www.youtube.com/watch?v=EiRtdo1rnU4 Sice tam píšou, že je topič, ale tady si to vyzkoušela za regulátorem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3095 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil - o přesunu 93 1459 do Zvolena k 20.12.1947 se zmiňuje hlášenka o stavu vozidel výtopny Praha-Masarykovo za 12/1947. Evidence dílen Vrútky za 1950-1952 jí uvádí jako přistavenou z výtopny Žilina a společně s 93 1352 zrušena výnosem z 10.9.1951 Jinak dle evidence dílen Vrútky, od roku 1942 zde probíhaly opravy německých lokomotiv řady 92, 93. třeba tyto 93.1332 DRB L4-8.2.44 93.1341 L3-18.1.44 93.1376 L3-24.6.44 93.1379 L3-6.4.44 93.1402 L3/S3-18.4.44 93.1405 L3-1.6.44 93.1406 L4-26.11.43 93.1420 L3-21.7.44 93.1444 L3-3.3.44 93.1452 L4-16.8.44 93.1453 L4-25.11.43 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2806 Registrován: 5-2008 |
dědek_hank: OT festovní holka, a ptám se znalých , ty pořád otevřené dvířka u topeniště , je v UK normální (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2553 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Dík za doplnění. Zajímavé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 4-2010 |
Opravdu moc děkuji za poskytnutí informací ohledně lokomotiv řady 431.0. Že toho bude tolik jsem opravdu nečekal.
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1361 Registrován: 12-2014 |
dědek hank: Snad je to video, které jste myslel https://www.youtube.com/watch?v=jtrkiKo0lFE Tím je zodpovězena i má nevyřčená otázka, jestli lze jízdu s pootevřenými dvířky praktikovat i na našich mašinách. Docela jsem se podivila, protože u našich čet jsem se s touto praxí nesetkala.
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2344 Registrován: 7-2017 |
Blanka 1361: Ano, to je ono, děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2554 Registrován: 9-2009 |
Jamesc: To ještě není vše. Před koncem války se na území Čech a Moravy evakuovaly lokomotivy z východu a tedy i lokomotivy SŽ (Slovenské železnice). Třeba do obvodu výtopny Vršovice-Nusle se dostala i lokomotiva 431.014 SŽ. Po válce zase byly tyto zavlečené lokomotivy vráceny zpět na Slovensko. V jakém stavu tato lokomotiva byla, netuším? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2555 Registrován: 9-2009 |
Výročí konce války: Vzpomínka pamětníka Václava Pergnera na nálet z úterý dne 17. dubna 1945 (mezi 14:15 až 14:45 hodinou): V ten den mi bylo rovných 25. Pracoval jsem na nádraží a přijížděli jsme zrovna k Falknovu (dnešní Sokolov). A jestli se to tak dá říct, měli jsme štěstí, že semafor před výtopnou ukazoval "Stůj". Zastavili jsme a koukali na tu hrůzu. Z letadla se něco odlepilo a směřovalo to na střed nádraží. Hrozná exploze. A druhá bomba dopadla na točnu. Následek bomby, která dopadla na točnu, je vidět na fotografii. Lokomotivu jsem tehdy identifikoval jako lokomotivu řady 64 DR, která tehdy u Bw Falkenau byla provozována. Snad by se mohlo jednat o lokomotivu 64 429, ale není to jisté. Snad se jednalo o nálet 8. americké letecké armády (B-24 Liberator). 61 letadel údajně letělo na Beroun, 55 na Karlovy Vary, 36 na Kladno a 37 na Falknov nad Ohří (Sokolov). |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 791 Registrován: 5-2012 |
Zde snad znalci budou vědět odpovědi, kde sloužily, jakým výtopnám byly přiřazeny a jaké měly osudy mašiny níže od výroby do vyřazení: 524.0109 (pokud existovala) 524.109 534.0109 (první po válce opravená mašina ve Škodovce) 534.109 534.094 534.095 534.096 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2556 Registrován: 9-2009 |
Je to chvilka, kdy jsem zrovna na tu lokomotivu 534.0109 narazil při hledání něčeho jiného. Byla opravdu opravovaná ve Škodových závodech? Nebylo to v plzeňských dílnách ČSD? Každé továrně se účtovalo za opravy, ale ministerstvo v roce 1945 nic této továrně neplatilo? Poslední účet se týkal akumulátorových lokomotiv ř. E 417.0 v roce 1943. Potom to pokračuje až v lednu 1946 platbou, resp. zálohou 25 000 000,- Kč na dodávku nových lokomotiv a tendrů. Vím, že se tato fotografie objevuje v publikacích této továrny, ale je to skutečně pravda? ČSD měly vlastní dílny, tak proč by opravu zadávaly továrně? Továrnám se zadávaly opravy kořistních německých jednotek, rekonstrukce motorových vozů, ale ne parní lokomotivy. Na fotografii má nápis "opravena v troskách dílen". Nejedná se tedy o dílny ČSD v Plzni? Ta budova vlevo je podobná budově ve Škodových závodech (dokonce jsem kdysi dělal 3D model). Lokomotiva tou dobou patřila výtopně v Plzni. Mohu se mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3096 Registrován: 7-2005 |
ad jagg - všechny lokomotivy existovaly. Byly vyřazovány v letech 1965-71. Viz i "atlas č.5 - seznamy" pro zajímavost stav za 12/1947 (v posloupnosti, jak jsou uvedeny v dotazu) - Plzeň, Č.Lípa, Cheb, Blava seř., Košice, Sp.N.Ves, Košice |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 5-2012 |
Na vysvětlenou: na FB proběhla fotka mašiny se znakem SŽ a označením příslušnosti k Bw. "Pl" na boudě z těsně poválečného období, která byla identifikována jako provedení 40Lo1 (typ 195) a to v lokalitě, která byla v následné diskuzi rozkryta jako Luby u Klatov. Diskutujícím z toho vyplynulo, že se tedy může jednat o 534.094, 095 nebo 096. Dodatečně jsem dohledal info, že 534.095 z vyhrevne Žilina byla jako součást bauzugu Nr.7373 spolu s 524.0109 neznámé výtopny poškozená náletem kotlářů 18.4.1945 v Janovicích n.Úhlavou, což je skoro sousední stanice Lubů, takže by se z toho dalo usoudit, že na fotce je 095. Pracoval jsem i s úvahou jestli nejde o překlep 524.0109 za 534.0109 resp. 534.109, která byla taky slovenská. Ale nevím nakolik se ty bauzugy formovaly jednotně, asi spíš ne. Kuřil_p: informace pochází od badatele, co pátral po útocích hloubkařů, oprava dle něho měla být ukončena 14.6.45 Zdepa: díky za informace, ten atlas č.5 - seznamy je nějaký Bek? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2557 Registrován: 9-2009 |
jagg: Tak to je dobrá náhoda, neboť jsem dnes hledal a snažil se identifikovat lokomotivu po bombardování v Klatovech. Při té příležitosti jsem narazil na tu 534.0109 (na dostupné fotografii nemohu rozluštit celý nápis). Za opravy se továrnám i v roce 1945 platilo a tady jsem nenašel žádnou částku. Navíc je uvedeno "první lokomotiva", ale o žádné druhé nebo třetí nevím, že by Škodovy závody opravovaly pro ČSD. Třeba se mýlím. V těch Janovicích se uvádějí tyto lokomotivy: 534.095 SŽ a 524.0109 (taková lokomotiva patřila tou dobou Bw Pilsen). Překlepy se bohužel v dokumentech vyskytují, takže údaje nemusí být pravdivé. Navíc se ty překlepy těžko potom vyvracejí. Pamatuji tu na diskuzi o náletu na České Budějovice, kde je v dokumentech vícero překlepů a těžko jsem přesvědčoval ostatní, že se jedná o chyby. Lidé věří spíše tomu napsanému. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2558 Registrován: 9-2009 |
Ta 534.095 SŽ se předala v červenci 1945 slovenské části ČSD. Ta 534.109 byla v červnu 1945 s ostatními lokomotivami stejné řady v České Třebové. Ta se rovněž předala slovenské části ČSD v červenci 1945. Tak snad Vám to pomůže. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 793 Registrován: 5-2012 |
Kuřil_p: díky, snad z těch střípků jednou vznikne mozaika :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2559 Registrován: 9-2009 |
Mohla by na fotografii být plzeňská lokomotiva 524.051? Údajně se jedná o fotografii po náletu na Plzeň, který se uskutečnil v noci z 16. dubna na 17. dubna 1945. Mělo by se jednat o seřaďovací nádraží. U kořistních lokomotiv stejné řady v Plzni jsou údaje o poškození relativně v dokumentech popsané, takže na kořistní lokomotivu řady 57 DR to nevypadá. foto: ČTK |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 3-2010 |
Prosím pěkně, neví někdo, kdy přišla 434.1100 ke kulatým dveřím do dýmnice, kdy byla vybavená kompresorem a dynamem? Na komín se neptám, u toho předpokládám změnu s dveřmi do dýmnice. Potřebuji to pro stavbu modelu. Zároveň se chci optat, jestli nejsou známé osudy původem rakouských lokomotiv v SSSR. Přerozchodovávalo se a nebo se těžil jen materiál? A jsou nějaké zachované rakouské mašiny v bývalém SSSR zachovány v museích? Předem děkuji za odpovědi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3097 Registrován: 7-2005 |
ad jagg - po reedici Beka v Coroně - 3 díly (Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy), vyšly další dva díly (4 a 5), kde byly seznamy parních lokomotiv ČSD, které sestavil Josef Motyčka. zde jsou info o výrobci, tov.č., roku výroby, starém čísle, komu patřily v době 1939-45 (čMD / SŽ / jiné) a data rušení. Od vydání již je skoro 20 let a některé informace v seznamech jsou překonány, ale k reedici už asi nikdy nedojde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2560 Registrován: 9-2009 |
A mohla by tahle lokomotiva být lokomotiva 524.033 po bombardování 20. dubna 1945 v Klatovech? Má ještě pojišťovací ventily na parním dómu a původní baňatý komín (vpředu utržený): |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3098 Registrován: 7-2005 |
ve sčítání za 06/1945 se nedochovaly výtopny plzeňského ředitelství. za 12/1945 loko 524.033 chybí, protože byla v 09/1945 zrušena (souvislost se stavem na fotografii je jasná) za 12/1944 loko 524.033+516.0331 výt.Plzeň |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 6-2010 |
https://www.facebook.com/retrolok/photos/a.442043869315261/131685 6371834002/?type=3&theater Tak snad se zadaří, a bude se jezdit co nejdříve |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1362 Registrován: 12-2014 |
Fabec: To je úplně pohádková mašinka, držím Retroloku palce!
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2561 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Moc děkuji. Perfektní. A tahle identifikace lokomotivy na fotografii je celkem snadná. Fotografie je ze stránek: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/druha-svetova-valka Ve spisu z ředitelství v Plzni je u náletu na České Budějovice uveden čas 13 hodin a 25 minut. Dle spisu byla mezi těžce poškozenými lokomotivami uvedena lokomotiva 354.1143. Na fotografii by to měla být s velkou pravděpodobností ona: |
Flexo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 7-2005 |
Kuřil_p: "Následek bomby, která dopadla na točnu, je vidět na fotografii. Lokomotivu jsem tehdy identifikoval jako lokomotivu řady 64 DR, která tehdy u Bw Falkenau byla provozována." K území Říše mi nějak nesedí uniforma toho železničáře. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2562 Registrován: 9-2009 |
Flexo: K území Říše mi nějak nesedí uniforma toho železničáře. Fotografie pochází z kroniky stanice, resp. ze dne, kdy do Falknova nad Ohří dorazil přednosta Karel Kubš. Píše, že dorazil 8. června 1945. Dále píše, že kolejiště je zarostlé travou na metr vysokou, takže budilo dojem prérie a kolejnice, které pro tuto vegetaci nebylo vidět, jsou úplně zrezivělé. Jak by také ne, vždyť se jistě po delší dobu ve stanici kolo neotočilo. Na chebském zhlaví, za stavědlem II, jsou hluboké krátery po bombách, drátovody zasypány a stavědlo samo zdemolováno. Na točně rozbitý stroj, třetí a pátá kolej nesjízdná. Atd. Dále píše, jak jim jednotka americké armády dala ultimátum, aby se do večera vystěhovali ze všech kancelářských prostor skladiště a z hotelu Christl. Jak tito vojáci udržují styky s německými děvčaty a pravděpodobně s nimi i šmelinaří. U té fotografie je toto znění: Tak to vypadalo na točně pobočné výtopny Falknov ve dnech znovu obsazení stanice /8.VI.1945. |
Flexo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 7-2005 |
Kuřil_p: "Fotografie pochází z kroniky stanice, resp. ze dne, kdy do Falknova nad Ohří dorazil přednosta Karel Kubš. Píše, že dorazil 8. června 1945." Tak to jo, dík. I když tedy měsíc po válce na takto důležité trati, to je opravdu zajímavé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2563 Registrován: 9-2009 |
Nebylo kam jezdit. Vše zničené. Přednosta píše, že až 15. června 1945 byla zahájena osobní doprava do Karlových Varů. Dne 20. června 1945 byla zahájena osobní doprava do Oloví a zpět. Atd. Dne 4. července 1945 udává, točna opravená. A až dne 20. listopadu 1945 byl zahájen provoz do Chebu přes tršnický most a tím docíleno přímé spojení s Chebem. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3103 Registrován: 7-2005 |
Od 20.5.1945 operovalo v okolí Karlových Varů několik improvizovaných obrněných vlaků, které přijely z Prahy podpořit obsazení stanic a železnice. Ale z Karlových Varů všechny postupně jely na Most / Chomutov / Ústí. Jako by dál na západ nebylo co obsazovat. Asi to souviselo s demarkační linií. Amicí asi tak nešli po německých věcech jako sověti.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6595 Registrován: 11-2009 |
Jedno malé výročí - vzpomínáme Tento rok tomu bylo 120 let kdy poslední dubnový den roku 1900 vyhasl mladý život strojvůdce Jonathana "Caseyho" Jonese .... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2668 Registrován: 1-2006 |
Zase krásný obrázek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 10-2007 |
Autoportrét? |