Diskuse » Železnice » Německo » Archiv diskuse Německo do 29. 1. 2021

Archiv diskuse Německo do 29. 1. 2021

autor	příspěvek
H_k	Neděle, 24. ledna 2021 - 09:09:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7395 Registrován: 5-2002	No jo, možná taky proto, že jí dálkovku nesvazují dotace... Tak holt dá člověk za Norimberk - Hannover a zpět hodně přes 200 euro, ale zůstane to dopravci, nežere zisk i ztrátu stát...
Fkam	Neděle, 24. ledna 2021 - 09:19:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3969 Registrován: 3-2011	H_k: "No jo, možná taky proto, že jí dálkovku nesvazují dotace... Tak holt dá člověk za Norimberk - Hannover a zpět hodně přes 200 euro, ale zůstane to dopravci, nežere zisk i ztrátu stát..." Když jde člověk na poslední chvíli, tak ano třeba tu stovku na této trase. Když objedná třeba 2-3 týdny dopředu, je tato trasa za 30 Euro jedním směrem. A když má člověk BC, tak ještě o něco levněji (ca 23 Euro). Nevím, ale ty ceny DB mi nepřijdou nijak drahé. Nejlepší tramvaje jsou tramvaje Tatra. Buďte ohleduplní k sobě a ostatním a noste roušky.
Bkp	Neděle, 24. ledna 2021 - 17:59:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8551 Registrován: 8-2003	DB jako vzor? Ano, jako vzor, jak to nedělat. Začněme infrastrukturou - neustálé výluky a salámové modernizace, viz. nám známá trať z Drážďan do Berlína - nejprve výluky za provozu, potom roční úplná výluka, a potom zase výluky za provozu, zkrátka krásná tak patnáctiletka. Udržovací výluky co pár let rozvracející dopravu v údolí Labe lepší nezmiňovat. A co je výsledkem letitých výluk a investic? Pomalá dálková doprava. Ano, z východoevropského pohledu mají hodně rychlých úseků, ale když srovnáme jízdní doby na kilometricky srovnatelných relacích Berlín - Mnichov a Řím - Miláno, stejně jako Berlín - Frankfurt a Paříž - Štrasburg, tak německý výsledek vypadá dost ostudně. Chápu německou snahu provazovat dálkovou dopravu s regionální, ale ta mnohdy vede ke kontraproduktivním nápadům, viz. snaha udržet jízdní dobu Praha - Mnichov na 4:15 a rozhodně nejít pod, to ve finále nepomůže ničemu. Regionální doprava je taky v podání DB něco. Důraz na příměstskou dopravu je samozřejmě správný, horší je v kolika výběrkách DB pohořely a to ve "velkých" soutěžích na sbahny nad nimi drží ochranou ruku nejen všichni svatí. No proč asi... Kvalitní zákaznické rozhraní? Hele, v Bulharsku by to byla bomba, ale na německé poměry je to běžný standard. Takže ano, snahy, které ve finále povedou ke přehodnocení přístupu k infrastruktuře a konkurenci dálkové dopravě (mě se hodně líbí situace v Itálii) je jen k prospěchu železnice. Záměrně píšu železnice, ne DB.
Dj_tiësto	Neděle, 24. ledna 2021 - 20:59:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1620 Registrován: 11-2007	Ad Bkp:Můžu se jen zeptat, jak tedy dlouho dělají tu streku Berlin - Dresden a kdy má být hotovo?
Bkp	Neděle, 24. ledna 2021 - 21:18:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8552 Registrován: 8-2003	Nějaké práce tam probíhají cca od roku 2010, na rekonstrukci čekají ještě nádraží Wünsdorf-Waldstadt a Zossen, hotovo se vším všudy má být kolem roku 2028. Vjezd do Berlína po drážďanské dráze má být dokončený v roce 2025. Narovnání šikany u Kockelsberg je ve hvězdách. Cílová jízdní doba je cca 70 minut, podle toho kdy co přesně bude dokončeno a podle použitého zdroje.
Paul_red_adair	Neděle, 24. ledna 2021 - 21:41:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2901 Registrován: 8-2010	Bkp: "DB jako vzor? Ano, jako vzor, jak to nedělat. Začněme infrastrukturou - neustálé výluky a salámové modernizace, viz. nám známá trať z Drážďan do Berlína - nejprve výluky za provozu, potom roční úplná výluka, a potom zase výluky za provozu, zkrátka krásná tak patnáctiletka. Udržovací výluky co pár let rozvracející dopravu v údolí Labe lepší nezmiňovat. A co je výsledkem letitých výluk a investic? Pomalá dálková doprava. " Kecy v klecy Vážený . Naše Spržel to snad umí lépe ? Pár konkrétních faktů třeba k Nové Tišnovce: - celková délka Brno hl.n.-Kolín: 195,3 km - rozděleno do celkem 23 staveb s průměrnou délkou pouhých 8,5 km - první stavba začala v roce 2007 a skončila v roce 2008 - poslední stavba má zatím skončit v roce 2028 - doba výstavby je 21 let - 4 traťové úseky dneska nemají stanoven ani název stavby, natož aby se vědělo, kdy stavba začne/skončí - v roce 2021 po 14 letech je zrekonstruováno z celkové délky pouhých 49,5 % - z rekonstrukce stanic byly zrekonstruovány 3 stanice z celkem 23 - s výjimkou silně zatížených příměstských úseků jako Brno-Tišnov, kde je 15-minutový takt ve špičce linky S3 (Os) a kapacita je zde vyčerpána, tak na zbytku trati "scípl pes" a minimálně úroveň stávajícího provozu dnes odpovídá jednokolejce - třeba v úseku za Tišnovem směrem na Žďár je ve 24-hodinovém řezu dneska volných přes 100 vlakových tras v každém směru - na trati je dnes vedena jediná rychlíková linka R9 s mimošpičkovým taktem 2 hodiny - i přes to, že na trati "scípl pes" se do ní do dnešního dne "nalilo" na CIN celkem 12,751 mld. Kč, z toho 7,662 mld. Kč šlo z Fondu soudržnosti před OP Doprava (= kohezní obálka) - dokončení modernizace do roku 2028 je - skrze nutnost aktualizace ZÚR minimálně u jedné stavby - takříkajíc "ve hvězdách" (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Bkp	Neděle, 24. ledna 2021 - 21:49:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8553 Registrován: 8-2003	Rozumíte psanému textu?
Qěcy	Neděle, 24. ledna 2021 - 22:48:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6947 Registrován: 9-2005	PRA: Jednak souhlasím s Bkp, jednak i ta nová Tišnovka je tratí celostátní, dokonce odklonovou a pravděpodobně se na ní odehraje se státními postrky i odklonová vozba nákladní. Z těchto důvodů se jedná o velmi důležitou trať, i když asi nikdy nebude běžně nějak kdovíjak vytížená. A modernizuje se proto, protože je vyžilá (a pak možná i kvůli dočerpávání eurofondů). Nebo by se měla flikovat jako pravobřežka labská? A ta údržba levobřežky Pirna-Dolní Žleb vám v kontextu provozu přijde v pořádku? Mně to přijde teda horší, než ta modernizace nové Tišnovky. Akorát by se ta tišnovka neměla modernizovat v době odklonů nákladky. Nebo jo, ale bez výrazného vlivu na provoz. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Jarda_Cempírek	Pondělí, 25. ledna 2021 - 08:02:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 7-2017	DB to dělá úplně blbě, akorát, když si člověk teleobjektivem fotí vlak, tak na SŽ tam má horskou dráhu a u DB rovnou kolej. To bude tím, že tam nemají vyžilé trati. Když někdo použije termín vyžilá trať, tak bych skoro hádal na zaměstnance SŽ, protože vyžilá=dlouho bez údržby.
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 12:57:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 11-2007	ad Bkp: No je pravda, že se to na německé poměry dost vleče ale teda ten výsledek bude stát za to. 70 minut 200km. Jen mi to trochu nesedí, když tam má být max 200km/h. No celkem nechápu, že zrovna tuhle relaci DB léta dost kašlou, přitom je to spojení hlavního města hlavním městem Saska. No oni pořád zápaďáci ten východ, co se spojení týče, zanedbávají. Takovej Chemnitz by mohl vyprávět. Jinak DB nacpaly od sjednocení ohromné množství peněz do východní infrastruktury. Docela by mě zajímalo jestli existuje v Německu trať v takovém stavu jaké jsou naše? Pár sem jich tam projel a žádný skákání sem tam nezažil ani na lokálce. Z tohohle pohledu bych zrovna neříkal, že DB infrastruktura je špatná, ano maj daleko víc peněz, ale na takový stav se my nedostanem asi nikdy. Nebejt koridorů, který samy o sobě nejsou žádná sláva, tak je pár úseků na různých tratích ale jako taková celá by spočít tak na prstech jedné ruky
Bkp	Pondělí, 25. ledna 2021 - 13:21:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8555 Registrován: 8-2003	Dj_tiesto: 200 km je to podle jízdního řádu a kvůli zajížďce přes trať na Lipsko, s přímým vjezdem to je asi 170 - 180 km (podle toho z jakého na jaké nádraží to je měřené). Je to spojení s hlavním městem Saska a ČR a to je asi tak všechno největší město po cestě není významnější než Zábřeh. Západ má kromě jiného o poznání hustější osídlení, pravda východ je rovinatější. Chemnitz má tu smůlu, že ABS ve stávající poloze žádný zázrak nepřinese a na NBS to město není tak významené. V Německu mají historicky lepší údržbu (i východ), což nic nemění na faktu, že tamní hlavní tratě jsou na evropské poměry pomalé. Navíc oproti nám mají mnohem víc zrušených tratí, včetně těch srovnatelných s našimi, které jsou v modernizačním programu. Qěci: Nová tišnovka má tu smůlu, že se nepodařilo včas najít vhodné trasování přes Jihlavu a Třebíč. I tak se klikatí Vysočinou tak, že není kratší oproti trase přes Českou Třebovou, která navíc má vrchol u Svitav cca 450 m. n. m., zatímco NT 600 U Ždáru. Co s tím? Zjednokolejnit? Tím se moc neušetří. Tak se holt provádí koncentrovaná údržba maskovaná za modernizaci.
Borovička	Pondělí, 25. ledna 2021 - 13:35:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9307 Registrován: 5-2002	Vhodné trasování přes tehdy německou Jihlavu a okolí se asi nehledalo.
vrjos	Pondělí, 25. ledna 2021 - 13:44:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 3-2019	Mohu-li si dovolit vmisit se do diskuse o miliardove pomoci DB. Jsem zasadne proti. Nejde o DB, ale obecne. Vykony v ramci objednavky samospravami jsou resene ve smlouvach s objednateli, a co v tech smlouvach dopravci maji, je otazka pro jejich obchodniky a pravniky. Dale vykony na komercni riziko jsou holt komercni riziko. Co na tom chce kdo kompenzovat, je pro me nepochopitelne. Respektive jde to proti tomu, co je kapitalismus. Je nutne si uvedomit, ze veskera hospodarska covidova pomoc, samozrejme, bude sita na miru tem velkym, mensi se k ni nikdy nedostanou. Nemaji sanci. Dalsi vec. Stat zadne penize netvori, ten je jen prerozdeluje, pripadne si pujcuje. EU si navic penize sama tiskne. Toto vazne ne. Poznamka: jsem si vedom, ze i (nejen) CR tiskne penize - tzv. monetizuje dluh. Ovsem, jako volic mam sanci zmenit vladu, ktera penize tisknout nebude, nebot ceska vlada je z definice odpovedna obcanum CR. U EU je to s tisknutim penez hodne jinak, EK je z definice zodpovedna zajmum EU a pokud EK vyhodnoti jako zajem EU tisknuti penez, jako volic nemam sebemensi sanci. Toz tak. (Příspěvek byl editován uživatelem vrjos.)
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 14:55:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 11-2007	ad BKp: Ono i to mi přijde dost našponované 180km za 70 minut při 200. To se nemůže dát stihnout už jenom tím, že předpokládám se Neustadt v Dresden projíždět nebude a Flughafen Schönefeld taky ne. Nevím o kolik na tom byly tratě v DDR lépe než u nás ale i kdyby tak stejně byly všechny po spojení vyměněny nebo ne? Víš teda o nějaké trati která vypadá jak naše normální tratě? Mě by to vážně zajímalo jestli nějaká taková je? Čistě ze šoto hlediska bych si ji rád projel.Jo, úzký neberu
Paul_red_adair	Pondělí, 25. ledna 2021 - 15:30:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2902 Registrován: 8-2010	Bkp: "Co s tím? Zjednokolejnit? Tím se moc neušetří." S tou Novou Tišnovkou je to podobné jako s tratí č.280 "Hranice na Moravě - Horní Lideč - Púchov". Studie proveditelnosti ekonomicky nevyšla a zhotovitel doporučil Správě železnic, státní organizace buď: - zkrátit zamýšlený rozsah akce nebo - provést částečné zjednokolejnění celé tratě (= které již dneska neodpovídá dvoukolejné trati s tím, že nová jednokolejka na stávajícím dvoukolejném spodku by umožnila mj. zvýšit traťovou rychlost optimalizací poloměrů oblouků + ušetřit na údržbových nákladech) - což nebyla lež.. Správa železnice, státní organizace to ale odmítla s tím, že trať č.280 je dneska jednak součást sítě TEN-T a pak součástí nákladního RFC-koridoru č. 9 (= Rýnsko-dunajský). Stejně je na tom Nová Tišnovka, která je dneska taktéž součástí TEN-T a pak navíc alternativní součástí RFC-koridoru č. 7 (= Východní a východo-středomořský), který je jinak trasován přes Pardubice a Českou Třebovou.
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 25. ledna 2021 - 16:11:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1792 Registrován: 6-2019	zhotovitel doporučil Správě železnic, státní organizace buď: Co má co zhotovitel doporučovat??? doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Bkp	Pondělí, 25. ledna 2021 - 16:26:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8556 Registrován: 8-2003	Borovička: Snad ho našel několik let po válce nějaký student v disertační práci. Jenže to už bylo rozestavěno a politická situace svým způsobem uklidněná. DJ_tiesto: Těch 69 je tak říkajíc z křídových papírů, takže nutno brát s velikou rezervou. Když o tom přemýšlím, z Neustadtu na Suedkreuz to bude cca 165 km, což za cca 70 minut reálné je. Letiště předpokládám spojení přes Suedkreuz. Nejsem znalec východoněmeckých tratí, ale nevím o žádné, která by byla ve stavu řekněme prevobřežky. Jinak čistě opticky tamní síť bude vždycky vypadat líp, rovinaté dvojkolejky vždycky udělají lepší dojem, navíc třeba plná peronizace tam byla standard už dávno dávno kdysi. Stav tratí v ČR se přece jen zlepšil a pokud jde o šílenosti typu Kostelec - Slavonice, ty už tam většnou jsou zrušené. Ahmad Sah Masud: Běžnou součástí studie proveditelnosti je výčet případných rentabilních variant a doporučení dalšího postupu, ostatně proto se ty SP dělají.
Qěcy	Pondělí, 25. ledna 2021 - 16:57:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6948 Registrován: 9-2005	Klidně napíšu, že nová Tišnovka byla opatřena nekvalitním svrškem v 70 letech a to celá. nejspíš včetně většiny stanic. Následná údržba stala za prd, jako všude v 80. a 90. letech. To se nedá údržbou odstranit. Přinejmenším by bylo nutno vyměnit všechny kolejnice za kvalitní a celou trať projet čističkou a pořádně podbít. Pak už se dá údržbou udržet kolej v cajku. Oproti pravobřežce bych okometricky řekl, že na ní nebyly zasypány pangejty, takže odvodnění celkem funguje dodnes, byť asi není čištěno pořádně. DDR stavěla kvalitněji, hlavně kolejnice a údržba byly lepší, přece jen to jsou furt Němci. U nás se kaslalo na všechno, hlavně aby se to konečně po desítkách let čekání na rozhodnutí shora postavilo a to co nejrychleji, doprava se omezovat moc nesměla, tak se nedodržovaly v ničem termíny, ani technologické časy, nebyl kvalitní beton. nebyly kvalitní kolejnice, cement se kradl, nastavilo se to pískem. Část materiálu se rozkradla. Hlavně muselo bejt všechno rychle. A přitom se na všechno čekalo. Dneska po dvaceti pěti letech je vidět, že kvalitně zrekonstruované tratě vydrží mnohem víc a déle. A to i při né úplně dobré údržbě. Dá se ale říct, že třeba úseku Kolín - Úvaly chybelo po modernizaci z údržby pouze častější podbíjení, a preventivní broušení. Trakce chcípá především na nekvalitním betonu základů a asi už trolej má taky silné opotřebení. Jo a hnijící dřevěné pražce, jenže těch je minimum a jsou položeny ve kvalitním tlustém štěrkovém loži. Takže shrnuto: odflaknutou stavbu navíc z laciného, či dokonce vadného materiálu kvalitní údržbou ani neopravite, ani neudržíte. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Brr	Pondělí, 25. ledna 2021 - 17:35:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3907 Registrován: 5-2002	V NDR byl problém s tzv. "Alkalischwellen". Nechce se mi to hledat, snad tam šlo o to, že do betonu na pražce přidávali písek, který obsahoval nějaké hlinitanové soli nebo tak něco. Takový beton začal po nějaké době silně degradovat. To zjistili, až když měli takových pražců plnou síť. Výsledkem byla nutnost zavádění pomalých jízd. Srovnávat dálkovou železniční dopravu v různých zemích je dost ošidné. Každá země má jiné podmínky a z toho plynou jiné výsledky. Pro Francii je typické, že všechny vazby z provincií vedou do centra, i ta regionální centra jsou dost velká a vazby mezi nimi jsou slabé. Pak je optimální postavit trať z centra regionu do Paříže přímo a víceméně se vykašlat na ta lokální centra, tak i na vazby jiné, než k Paříži. Proto Paříž - Štrasburk rychle, za cenu toho, že ostatní města měla štěstí, když dostala nějaké nádraží v polích za městem a nebo se tomu VRT přímo vyhýbá (Nancy). Něco podobného je možná ve Španělsku. V Itálii si nedovolili minout Boloňu a víceméně ani Florencii, tak postavili šíleně drahé průtahy městy. Jejich řešení se mi líbí hodně, ale krom ceny má nevýhodu v dlouhé době výstavby: Direttissima mezi Florencií a Římem se začala stavět podle wiki v roce 1970, dokončení posledního úseku (Boloňa - Florencie) bylo v roce 2009, s tím, že rekonstrukce nádraží v Boloni trvala snad ještě déle. Takže stavba trati z Milána do Říma trvala 40 let! S tím je spojené nebezpečí, že takovou stavbu nějaký politik před dokončením zarazí - zrovna v Itálii takové příklady jsou. Další věc je, že jejich VRT síť de facto sestává ze dvou os, a na tu severojižní se koncentruje velká poptávka. To v Německu při jejich decentralizované struktuře osídlení není. Ti by takových VRT potřebovali mraky a byl by na nich slabší provoz, než v Itálii. Navíc jejich regionální centra nejdou zanedbat, jako ve Francii. Taky vazby mezi centry jsou větší, takže nejde mít vlaky vozící lidi jen "z centra" (co by to asi v Německu bylo?) na periferii. Tak z toho vychází pomalejší provoz, zato ale v taktu a relativně hustě, na rozdíl od náhodných výstřelů ve Francii. Mně osobně je francouzský systém nejméně sympatický a nevěřím tomu, že spolupráce s francouzskými konzultanty bude pro přípravu našich VRT prospěšná. Oni sem budou nutit to, co je (možná) vhodné pro Francii, ale ne pro nás, s malými městy a relativně hustě osídlenou krajinou. A SNCF považuju za odporný socialistický moloch. Ostatně krom výborně fungujícího RER a nějak fungujících TGV (náhodné výstřely) dokázali skoro zlikvidovat nákladní dopravu a dopravu mezi regiony (vč. dopravy z Paříže tam, kde není TGV). U Tišnovky je škoda, že v době její výstavby ji netrasovali rovnou na nějakých 160. Pak by stačila jedna větší přeložka z Golčáku za Havlobrod a pár menších a mohla být trať z Kolína k Brnu naprosto v pohodě a nějaké sny o VRT se mohly pohřbít. Ta VRT by v našich poměrech (kopcovitá Vysočina se spoustou vesniček, kterým je potřeba se vyhýbat) byla děsně drahá (na rozdíl od staveb v liduprázdných severofrancouzských rovinách, tam fakt může platit, že je jedno, jestli se staví na 200 nebo 350 km/h), stavba by trvala dlouho a ještě bychom byli rádi, kdyby se staba kvůli penězům nezastavila v půlce.
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 19:08:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1623 Registrován: 11-2007	To s tou DDR je zajímavé, škoda, žetu není nějaký pamětník, který by ji měl trochu projetou a mohl by srovnat s ČSD. Já si tak maximálně pamatuji věčně precpane a neskutečně zpožděne noční vlaky kdy jel jeden zpožděny v čase pozdějšího 😀To bylo vždycky zazivny čekat v Holešovicích v zimě v noci. Ale co se kvality, čistoty vozů, kvality svršku to už nevím. Jestli třeba bylo znát v Schone přejezd hranice jako to bylo donedávna. Jinak bych DB tak nehanel, všude takt, pripoje jen Teda moc nečekají. No a jen těch tratí na 200 maji docela dost. Byl třeba zážitek jet BR 103 dvoustovkou a kousek i na stanovišťi 🙂No je fakt, že tam maji dost rovin. Francii moc neznám a Itálie mi přišla docela jako skanzen na západní poměry ale to už je dliuho
Paul_red_adair	Pondělí, 25. ledna 2021 - 19:28:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 8-2010	Dj_tiësto: "Jinak bych DB tak nehanel, všude takt, pripoje jen Teda moc nečekají." Souhlas, proto mne taky nick Bkp,č.p.: 8551 celkem vytočil... Jinak starší mapka k rychlostem:
Brr	Pondělí, 25. ledna 2021 - 20:30:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3908 Registrován: 5-2002	No a jen těch tratí na 200 maji docela dost. Což je při jejich malých vzdálenostech mezi zastaveními vlaků IC(E) dostatečné. Čistota vozů DR byla mnohem lepší, než u ČSD. Zato mnohé magistrály byly tak vytížené náklady, že regionálních osobáků se tam vešlo třeba jen pět párů.
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 20:45:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1624 Registrován: 11-2007	Ad Brr:Tak u nás to nebylo o moc lepší, když kouknu do starého neradu tak těch osobaku a i rychlíku moc ne jezdilo. A co zpoždění, byly tam víc nebo u nás? Jednu chybu DB mají a tou je cena jízdného, které je i na tamní poměry strašně drahé. Když vidím ty ceny jízdenek a srovnám to s cenou benzínu tak se divím, že tím vlakem ještě někdo jezdí. Vím slevy ale i tak.
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 20:57:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1625 Registrován: 11-2007	Paul Red air. Ta mapa není úplná. Minimálně vím, že tam chybí trať z Hannoveru do Osnabrucku, tam sem tou BR103 dvoustovkou jel🙂Přesně tam je co nám chybí na trebovou, 4 koleje, dvě pro osobku a náklady a dvě tehdy pro IR teď IC🙂
H_k	Pondělí, 25. ledna 2021 - 21:01:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7396 Registrován: 5-2002	Ad ceny - No není tam konkurence. Až se u nás zavedou koncese a autobusy vymřou po covidu samovolně, tak to taky poroste....
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 21:09:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1626 Registrován: 11-2007	Tak zrovna pro sporilky tam jezdí Flixbus celkem dost ale jet s tím je zážitek. Si v něm pripadas jak v Africe 😀
Dj_tiësto	Pondělí, 25. ledna 2021 - 21:12:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1627 Registrován: 11-2007	A navic, v Německu je největší konkurence vlaku auto, to tam má každý.
H_k	Pondělí, 25. ledna 2021 - 21:33:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7397 Registrován: 5-2002	No ale i ten Flix je dost nový a taky parádně vydělává (pokud není Covid)... Pro busy se to otevřelo nedávno teprve.
Brr	Pondělí, 25. ledna 2021 - 21:41:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3909 Registrován: 5-2002	chybí trať z Hannoveru do Osnabrucku Z Hannoveru do Osnabrücku se jede kus po trati Hannover - Hamm, a to do Löhne, to je ten první (od Hannoveru) kus 200 a pak kus 160 skrz Westfálskou bránu. Podle wiki je na odbočce z Löhne do Osnabrücku a dál do Bad Bentheimu jen 140. Minden - Löhne je ta čtyřkolejka, v úseku Hannover - Minden nebyla do 1. sv. války dokončená a po válce bylo údajně její dokončení zakázáno. Zpoždění u DR si moc nevybavuju, ale zas až tak moc jsem toho s nimi nenajezdil. Zato se mi zdá, že si s konstrukcí přípojů moc hlavu nelámali. Ale JŘ z těch dob někde na internetu bude, tak se tam koukněte. Ale leckde byl ten počet osobáků fakt menší, než u nás. Jo, a občas jely v naprosto neuvěřitelných časech.
Dj_tiësto	Úterý, 26. ledna 2021 - 10:52:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1629 Registrován: 11-2007	Brr: No já se včera jentak pro zajímavost kouknul do neřádu z 1988 a to je hrůza. Na výlet se o víkendu nedlo dostat snad nikam. Vlakem se nedostal na Mšeno, na Mácháč z Prahy taky vůbec. Prostě jel školák v sedm a pak až něco kolem poledne což už je na.Dnes kouknu na neřád DR z té doby. Naštěstí ho mám Vidíš a já myslel, že do toho Osnabrücku je 200 ve větší části ale to se z vz těžko poznává.
Miroslav_ Zikmund	Úterý, 26. ledna 2021 - 13:38:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 2-2016	Dj_tiësto : já mám KUBU DR 89/90, tak např. z Heidenau do Altenbergu (311) muselo být nasazeno pět souprav (ono se to zkresluje dost těžko), se zavedením taktového GVD po převzetí otěží z FFM se vystačilo při taku 120 minut se dvěma a stejně to bylo z hlediska počtu vlaků více než za jízdného řádu "dle požadavků lidosprávy". Na hodinový takt byly potřeba soupravy tři .... Já jsem si stačil ještě na přelomu socialismu / kapitalismu projet všechny "lužické" lokálky, tedy i to, co je dnes zlikvidováno - spojku mimo Ostkreuz mezi Warschauer Strasse a Frankfurter Allee (S-Bahn KUBU 143) co jezdila jen v X.
Dj_tiësto	Úterý, 26. ledna 2021 - 14:22:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1634 Registrován: 11-2007	a v jakém byly stavu?
Miroslav_ Zikmund	Středa, 27. ledna 2021 - 09:27:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 2-2016	Dj_tiësto : Je-li to na mne .... "věta tázací" s neurčitým obsahem .... Co mělo být v jakém stavu ? Promiňe, jsem poněkud natvrdlý, minulý týden jsem "neudělal" loňské přijímací zkoušky na SŠ z češtiny (test v novinách, jako příprava pro letošní adepty). Z 20 otázek, které museli zvládnout adepti jsem zvládl 8, u zbylých jsem nepochopil co je žádáno. Ačkoli jsme měli výnikající soudružku úču - na přijímačky nás před pěti destiletími skvěle připravila - některé věci, zcela zbytné pro používání češtiny jsme se neučili. Chápu doba se mění, žák ZŠ ucházející se o studim na SŠ by měl znát to, co by se mělo vyžadovat až od adepta studia češtiny nebo bohemistiky na VŠ ...
Österreich	Středa, 27. ledna 2021 - 09:49:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 5-2018	MZ: Hned nad otázkou (a v jakém byly stavu?) píšete o lužických lokálkách, které jste před třiceti lety projížděl...Otázka s konkrétním obsahem teda zní: V jakém stavu byly lužické lokálky, když jste je před třiceti lety projížděl?
Jarda_Cempírek	Středa, 27. ledna 2021 - 13:02:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2017	Tak třeba trať Neustadt - Sebnitz - Bad Schandau byla v dobrém stavu, nicméně pochůzku na trati jsem nedělal z pohledu člověka, který za ní je přímo odpovědný, ale pracoval jsem na její údržbě, výměně pražců. Údržba se prováděla kvalitně a zajímavé bylo, že v té době reálného socialismu bylo standardem, že se fyzicky odpracovalo 6 hodin z 8. Což po odečtení časů na přesuny byl slušný výsledek, který není běžný u traťovek v ČR ani dnes. Samozřejmě se údržba dělala pouze ručně, nicméně šlo o souvislou výměnu dřevěných pražců za betonové s pročištěním štěrkového lože v celém profilu. Pravda je, že rozdíly v údržbě byly i v ČSSR, například TD Praha východ byla naprostá katastrofa vždy, naopak Jihozápadní dráha měla svršek většinou mnohem lepší než Severozápadní dráha a to i na tratích se srovnatelným zatížením. Naopak v Jihozápadní dráze byly špinavá nádraží a vlaky, což u Severozápadní dráhy bylo mírně lepší.
Dj_tiësto	Středa, 27. ledna 2021 - 15:57:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1638 Registrován: 11-2007	Dík Rakušáku, přesně tak sem to myslel. Tak ještě jednou Miroslave, jké máš dojmy s tehdejších DDR tratí. Jardo dík, za každej poznatek jsem vděčnej neb mě to dost zajímá a sám sem to moc nezažilAle opět si potvrdil, že němci jsou víc akurátní
Jarda_Cempírek	Středa, 27. ledna 2021 - 20:49:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 7-2017	Zkusím oskenovat nějaké fotky, měl jsem vždycky v batůžku foťák, flexaretu. Nicméně občas jsem měl ruce vytahané až na zem, tak jsem nefotil. Ale zase jsem měl volné jízdenky na celé DR, byla to brigáda mezi střední a VŠ. Nicméně to byl hrozný systém, protože IFA sklopila pražce co nejblíže trati, pak jsme je museli ručně tahat mezi břízkami ke trati, dřevěné se pak už ručně nakládali na drezínu a vozili do Neustadt (Sachs) na deponii. Vím, že jsme dělali normu pražec na chlapa, ale jak jsem psal, bylo to z kompletním pročištěním štěrku a podbitím. Vlaků jezdilo hodně, vyndat jsme mohli dva pražce za sebou, tak to ve vlakových přestávkách vycházelo akorát, ono, když se pak ještě upravuje štěrk do profilu a dělají stezky, tak to trvá déle. V Čechách se mnohdy pražce mění tak, že se jen starý vysune a vloží nový a ještě ani mnohdy nerozkopu lavičku pod pražcem.
TMB	Středa, 27. ledna 2021 - 21:32:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1087 Registrován: 3-2013	Já tedy s (N)DR moc zkušeností nemám. Jednou jsem zavítal do Žitavy. Ale co vím, tak měli svršek o poznání lepší.
TMB	Středa, 27. ledna 2021 - 21:40:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1088 Registrován: 3-2013	A i ty úzké koleje byly v pěkném stavu.
Bram	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 09:31:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11927 Registrován: 4-2003	TMB fotky: Krásná DDR atmosféra . Když se oprostím od politiky, tak to z železničního hlediska byly nádherné časy. Tratě v pořádku, nikoliv prasečák, jako u nás, vše jim tam slušně fungovalo a nerozpadalo se to díky neúdržbě, která byla zvykem o pár kilometrů dále na jih či na východ. Prostě nádhera, díky za fotky .
Mladějov	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 10:37:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15848 Registrován: 3-2007	Jo, pro železniční fandy jistě - parní úzkorozchodky kousek od hranic, tak do 1985 velká pára i v Žitavě, na Meyerky do Oschatz, reaktivace těch různých velkých pár v první půlce osmdesátek - krásné rychlíkové 01.05, na nějakých těch rekreácích 52.8 ještě 1984 v Drážďanech na hlavním..takový ten kousek drsné atmosféry parního provozu - studený večer v nádražní hale v Halle V nádražce tradiční Ochsensuppe, všude Trabanti, Wartburgy a Barkasy, sem tam žigulík Volkspolizei se dvěma ampliony vedlew majáku..na Trabanta měli pořadník na šest let, krásná to země
Brr	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 10:39:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 5-2002	Tratě opticky v pořádku, ale pod porchem leckde tak ne: odkaz nebo www.bahninfo-forum.de/read.php?8,107198 (nutné zkopírovat odkaz kvůli čárce v něm) I když já si taky na nějaké dlouhé pomalé jízdy v NDR nevzpomínám.
Bram	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 10:57:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11928 Registrován: 4-2003	Mladějov:na Trabanta měli pořadník na šest let, krásná to země Na Wartburga se čekalo údajně až devět let, úplně to krásná země . Ale ne, tímhle směrem jsem to fakt nemyslel . Mne stačí si pro iluzi DDR zajet do Cranzahlu a ty ex DDR časy si rád připomenu na zdejším nádraží. Jen ty vytrhané koleje u budovy (a pár dalších věcí) bych obnovil, aby iluze byla dokonalá . I tak mé šotoušské srdíčko zaplesá vždy, když se tam dostanu .
Mladějov	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:04:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15849 Registrován: 3-2007	Já si zase vzpomínám, jak jsem jel ještě za DR, DDR a DBL vlakem z Prahy do Drážďan, děčínský brejlovec z Práglu až do Žandavy, a jak se jízda přesně na státní hranici ztišila a uklidnila. Ano, měli tratě rozhodně víc "v richtiku", než ČSD (pokud tohle chtěl Těsto slyšet), ale i jiné věci. Holt tradice a mentalita. Pivo pili z třetinek, a chlastali rádi velmi populární "červenou Karkulku", do níž si přidávali třeba vodku - v tom chlastu byli dost prasata. Nebyli tak ubrečený jako Češi a hodně nám byli (jsou) blízcí způsobem života podobným zde - rodina, turistika, sport, zahrada, příroda. Hned vedle Polák to má hodně jinak.
Brr	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:12:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3920 Registrován: 5-2002	rodina, turistika, sport, zahrada, příroda. Tak ono v tom socíku nic moc jiného nešlo.
Mladějov	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:13:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15850 Registrován: 3-2007	Bram 11928: Atmosféra ? Tak si zajeď z Žitavy do Goerlitz, byl jsem tam asi před třemi lety a v G. nádražní hala se starým černobílým označením a s atmosférou nočního transportu na Východ - hned by tam mohli točit válečný film. Tramvaje Tatra, cesta po hranici s pohledy na důl Turow a taky bájná Krzewina Zgorzelecka . Jo a v Desiru palubní obžerstvení, kafe za Euro atd. - hezký výlet, doporučuji.
Mladějov	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:16:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15851 Registrován: 3-2007	Brr: "rodina, turistika, sport, zahrada, příroda. Tak ono v tom socíku nic moc jiného nešlo." Já chci říci něco jiného - že to byl (a je) vzdělaný relativně bohatý národ s podobným způsobem života - porovnejte třeba s životem a obyčeji v Polsku, o pár km dál - a že jsou nám hodně podobní, víc, než si myslíme.
Jarda_Cempírek	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:26:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 7-2017	To se mi líbí ta hláška, že "v tom chlastu byli dost prasata" Vždycky před listopadem se lidi u nás divili, že si východní Němci ředí pivo limonádou. A komu dnes přijde Radler divný, že. Jediný rozdíl mezi námi a Němci je v řeči, kterou hovoříme. Nebýt národní obrození, tak není žádný rozdíl. Jinak u tratí měli poměrně velký dluh v mostech a umělých stavbách, respektive tam na tom byli stejně blbě jako my. Co se týká dnešního "DDR", tak třeba Krušné hory jsou výstavní, ale ty byly hezké vždy, ale třeba ze Zwickau do Lipska jezdit, když nejsou listy na stromech a jsou ty ruiny dobře vidět, je dost trauma. Tam opravdu místy člověk nevidí nic hezkého. Ale i v Čechách jsou hnusná místa, typicky třeba Kladensko.
Bram	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 11:47:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11929 Registrován: 4-2003	Mladějov:Já chci říci něco jiného - že to byl (a je) vzdělaný relativně bohatý národ s podobným způsobem života - porovnejte třeba s životem a obyčeji v Polsku, o pár km dál - a že jsou nám hodně podobní, víc, než si myslíme. Jsem téhož názoru. Polsko je narozdíl od Německa pro nás svojí mentalitou španělská vesnice . Jarda Cempírek: Jediný rozdíl mezi námi a Němci je v řeči, kterou hovoříme. Nebýt národní obrození, tak není žádný rozdíl. Holt se stala v dějinách drobná vada, když v roce 1918 se vytvořilo Československo a nikoliv společný stát českých zemí a Rakouska. Nojo, no. Dozvuky národního obrození škodily všude, kde i jen trochu mohly .
Brr	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 12:06:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3922 Registrován: 5-2002	Tak ale to ruiny nejsou jen výsadou východu - při cestě skrz Porúří se taky vidí (viděly dřív, už jsem tam dlouho nebyl). Něco jiného je Bavorsko a Bádensko-Württembersko, což byly s výjimkou pár měst zaostalé zemědělské oblasti, které se vyšvihly teprve až po válce. Tam ty ruiny nemají z čeho vznikat.
Brr	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 12:15:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 5-2002	nikoliv společný stát českých zemí a Rakouska Tam by měli Češi velkou váhu a to německy mluvící obyvatelstvo nehodlalo připustit. Někdy jsem přemýšlel o tom, jak zajistit, aby si byly všechny národy R.-U. rovnoprávné, a na nic jsem nepřišel, kromě myšlenky používat jako dorozumívací jazyk mezi etniky něco neutrálního, dnes by to byla angličtina. Konečně, v Belgii mají dva jazyky a okolo toho obrovskou pakárnu. A proč "českých zemí a Rakouska"? K Předlitavsku patřilo dnešní Slovinsko + Terst, ale taky Halič úplně stejně, jako České země. Ale to se dostáváme od DDR daleko, ta by do toho soustátí nepatřila. Ostatně, Rakušáci jsou hrdí na to, že jsou jiní, než Němci.
Qěcy	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 13:54:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6956 Registrován: 9-2005	Bram: ono to oddělení od RU nebylo tak jednoznačné, jak si myslíte. Mělo to velká negativa i pozitiva. Nejhorší na tom podle mne byl celý sled událostí a určitá neochota ke kompromisům na obou stranách, která se stupňovala. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Hajnej	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 14:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23747 Registrován: 5-2002	ML: jak se jízda přesně na státní hranici ztišila a uklidnila Přesně... Taky jsem žasnul, jak je i ten nejblbější šturc v Žitavě rovnější, než traťová kolej u ČSD. porovnejte třeba s životem a obyčeji v Polsku, o pár km dál Jenže zrovna to "Polsko o pár km dál" není zrovna typické Polsko... Bram: se stala v dějinách drobná vada, když v roce 1918 se vytvořilo Československo a nikoliv společný stát českých zemí a Rakouska Až na ten drobný detail, že díky té "drobné vadě" nepatřilo vzniklé Československo k poraženým zemím. Osobně jsem za oddělení Československa od R-U rád úplně stejně, jako za oddělení Slovenska o 75 let později. A to z těchže důvodů. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
RadekŠ	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 17:46:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10959 Registrován: 4-2003	přemýšlel o tom, jak zajistit, aby si byly všechny národy R.-U. rovnoprávné To je přeci současný stav platný od roku 1945-6. Dozvuky národního obrození škodily všude, kde i jen trochu Tak především národní obrození vzniklo primárně v Německu ideou velkého Německa a všelijakých těch rytířů a podobných pikačovin v 19. století a mezi jeho dozvuky patří holocaust či rudá vlajka nás Reichstagem. To bylo asi těžko něco, s čím by se naši předkové v 19. století mohli identifikovat, nemluvě o tom, že by v takovém prostoru byli nejspíše občany druhé kategorie. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
RadekŠ	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 17:47:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10960 Registrován: 4-2003	Osobně jsem za oddělení Československa od R-U rád úplně stejně, jako za oddělení Slovenska o 75 let později. A to z těchže důvodů. Asi tak... obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Borovička	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 18:15:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9315 Registrován: 5-2002	používat jako dorozumívací jazyk mezi etniky něco neutrálního - tak toto skutečně řešili v Uhrách, kde to byla do půlky 19. století latina. Proto mají na Slovensku dodnes január, február... Uvažovali pak o němčině, ale nakonec vybrali maďarštinu a současně to znamenalo asi konec velkých Uher, když to ostatní etniky nepobraly. V Království českém se to řešilo jazykovými nařízeními kolem roku 1897, kdy se v podstatě mimo jiné určilo, která nádraží a stanice se smí pojmenovat i česky a která jen německy.
Brr	Čtvrtek, 28. ledna 2021 - 19:09:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3926 Registrován: 5-2002	která nádraží a stanice se smí pojmenovat i česky a která jen německy. Žádný div, že se to předkům nelíbilo.
Dj_tiësto	Pátek, 29. ledna 2021 - 07:59:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 11-2007	ad TMB: Úžasný fotky, ta atmosféra staré dobré DDRNemáš ještě něco? Na ty německý čoudy bych vydržel koukat hodiny. Já mám desku se zvukama i s kometářem, to je taky super. Jinak dík všem za postřehy aspoń to tu zase žije a celkem zajímavým a nekonfliktním tématem Tak já taky celkem lituju rozpadu R-U, jednak by jsme se třeba vyhnuli socíku a za další bychom uměli hned tři jazyky němčinu, češtinu a v dnešní době by to doplnila angličtinaOno v dnešní době by takové R-U by se asi přetavilo stejně v nějakou podobu EU
Borovička	Pátek, 29. ledna 2021 - 08:47:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9316 Registrován: 5-2002	Brr: Ale v těch českých oblastech to byla taková podivná němčina. Třeba v Pečkách podle fotek měli nápis česky Pečky a německy Peček.
RadekŠ	Pátek, 29. ledna 2021 - 08:56:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10961 Registrován: 4-2003	Tak já taky celkem lituju rozpadu R-U, jednak by jsme se třeba vyhnuli socíku Tanky RA by nás zřejmě uctivě objely. ------------- Lidi, kupte si nějakou moderní učebnici dějin, tak od roku 1800... obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."