Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 06. 5. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 06. 5. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7243 Registrován: 9-2005 |
Dokud u nákladních vlaků odvozeniny podvozků Y25 nepřestanou skřípat (natáčení, či tlumiče) plus obutá kola, tak se jim divit nebudu. A u osobního vlaku o rychlosti 200 km/h je hluk už hlavně aerodynamický.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7158 Registrován: 3-2007 |
sotous: "se tu vyskytuje velmi výrazná většina neznalosti, buranství a malosti, včetně těch všech mýtů o VRT. Bohužel i mezi příznivci třeba zde " S tímto závěrem mohu jen souhlasit. Poté, co jsem na tomto fóru absolvoval debatu o potenciálu a naopak nákladech VRT mohu odborně konstatovat, že tolik jedinců postižených komunikační neschopností, dysfunkcemi logického uvažování a neznalostí počtů na úrovni trojčlenky jsem za celý dosavadní život nepotkal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14521 Registrován: 8-2012 |
Tunel bude, protože ten má bazální smysl už z prostého důvodu nebýt závislý akorát na Elbtalu (kde budou výluky vždycky a jednou za dvacet let povodeň, navíc se i tam už určitě řeší hluk). Čili tunel potřebují (i) Němci. Zbytek českých VRT je akorát pořizování si bílého slona *). Na druhé straně je dobře, když se tím maskují potřebné investice třeba u zkapacitňování výjezdů z Prahy. *) všimněte si třeba té "trojčlenky" o budoucím jízdném v odkazovaném článku: "Když to zjednoduším, je to současná výše jízdného navýšená o inflaci v následujících letech. ... většina vlaků má standardní tarif, který se neliší od toho dnešního. Údržba se primárně bude hradit z poplatku za dopravní cestu" - ten člověk netuší, že VRT bude ekonomicky úplně někde jinde, nebo tuší a oblbuje lidi, protože buď z poplatků zaplatí údržbu, ale nebude mít "standardní tarif", nebo bude mít "standardní tarif" a tu údržbu bude dotovat, nebo bude mít "standardní tarif" a dolejvat údržbu z poplatků bude muset skrz (jediného správného ) dopravce... A takhle se tu diskutuje furt, přičemž druhá polovina pak jsou chronické floskule o ekologické dopravě a rozvoji území (= z Jihlavy se stane podobná noclehárna jako Kladno). (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Dj_tisíc_sluncí
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 7-2005 |
T_._H_.: "jsou chronické floskule o ekologické dopravě a rozvoji území (= z Jihlavy se stane podobná noclehárna jako Kladno)." Přesně. Byl bych třeba rád, kdyby mi - malému buranovi - někdo vysvětlil, co je na VRT tak hrozně ekologického. Já si totiž ve své zaprděné malosti a omezenosti naopak myslím, že VRT Praha - Jihlava - Brno je ekologická a energetická .
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4478 Registrován: 12-2007 |
Dj_tisíc_sluncí: No snad by ta VRTka mohla nahradit spoustu aut nebo autobusů jezdících po dálnici D 1, přičemž emise v blízkosti trasy budou nulové, a pokud se týká spotřeby energie v porovnání s nahrazenými auty nebo autobusy, tak by možná také mohla být nižší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 3-2018 |
Wagon: + převzetí části výkonů letecké dopravy. "Dj_tisíc_sluncí: No snad by ta VRTka mohla nahradit spoustu aut nebo autobusů jezdících po dálnici D 1, přičemž emise v blízkosti trasy budou nulové, a pokud se týká spotřeby energie v porovnání s nahrazenými auty nebo autobusy, tak by možná také mohla být nižší." + uvolnění kapacity pro nákladní vlaky a související převedení výkonů ze silnice na železnici povede k významnému omezení jak emisí, tak hluku (zejména z letecké dopravy), tak měrné spotřeby energie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 11-2005 |
Já to řeknu asi takto. Za tu VRT budou lidé ještě jednou rádi. Protože až si roce 2030 nebudou moci koupit spalovací auto a v roce 2035 ho už ani provozovat, tak budou mít na vybranou jen drahý elektromobil (to bude odhadem tak pro max. 30% populace) nebo chůzi pěšky. Takže na větší vzdálenosti se jim ten rychlý vlak bude sakra hodit. V roce 2035 už bude většina populace závislá na univerzálním příjmu, takže s tím se moc vyskakovat dát nebude. Elektrika se stane velmi drahou komoditou, navíc, když kvůli vyřazení Rosatomu z dostavby Dukovan nakonec žádný další jaderný blok v ČR nevznikne. A z čeho se to všechno bude financovat? No, jen počkejte po volbách. Již brzy ve vašem domě a to doslova. Přijde drastické navýšení daně z nemovitosti, které bude vyjádřené určitým procentem z aktuální komerční hodnoty nemovitosti. Takže spousta těch bláznů, co si teď nabrala hypotéky, tak je možná ani nebudou moci právě v horizontu let 2035 až 2040 splatit a budou to muset prodat. Pak se rádi nastěhují do levnějších, pochopitelně nájemních bytů např. v té Jihlavě. V tu dobu budou bytové domy vlastnit již pouze nadnárodní korporace a západní penzijní fondy. A pak bude určité malé procento těch, kteří i jako fyzické osoby budou dostatečně bohatí, aby si něco málo mohli dovolit vlastnit. Všechno se bude sdílet. Vítejte v Brave New World.
Donner au train des idées d'avance...
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7159 Registrován: 3-2007 |
Gejza.L: Jakkoliv jsou mi tyto cíle milé, nemyslím, že jich jde dosáhnout tak jednoduše. A pokud si do toho ještě dosadíte peníze a energii, které budete potřebovat k vypapírování a vybetonování štreky do Brna, budete mít v celkové bilanci kolosální provar. Představy šotoušů o fungování světa (VRT, lokálek...) jsou jako plány spoďárových skřítků ze South Parku dotažený do veřejného sektoru (článek z Forbesu k tomu tady). Problém je, že bod číslo 2 není vybetonovat direttissimu do Brna, resp. samo o sobě to nestačí, a navíc to za šílené prachy vytvoří obrovský přebytek kapacity pro jednu relaci a zbytku se dotkne možná okrajově. Proto je to v současných podmínkách nesmysl, úkol je složitější a vyžaduje "mravenčí práci" spíš než bombastické stavby na efekt, podporované různými scifi příběhy o paralelách Jihlavy s Kladnem. Rail2005: Zapomněl jste to zakončit výkřikem Soylent Green is people!, ale prakticky bude asi lepší si uvařit bylinný čaj, nebo ještě krátkou večerní procházku. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14237 Registrován: 8-2004 |
Pikehead (7158): Velmi dobře si pamatuji. T.H. (14521): buď z poplatků zaplatí údržbu, ale nebude mít "standardní tarif", nebo bude mít "standardní tarif" a tu údržbu bude dotovat, nebo bude mít "standardní tarif" a dolejvat údržbu z poplatků bude muset skrz (jediného správného) dopravce... Ono celkem jedno, skrze jakého dopravce to bude stát dolejvat. Důležité na tom je, že to bude trvale dolejvat a tedy že to není jen o "jednorázovém" výdaji. Gejza.L: Převzetí výkonů z letecké dopravy je v případě vnitro úseků v podstatě nula (lze zanedbat). "+ převzetí části výkonů letecké dopravy. + uvolnění kapacity pro nákladní vlaky a související převedení výkonů ze silnice na železnici povede k významnému omezení jak emisí, tak hluku (zejména z letecké dopravy), tak měrné spotřeby energie." A to uvolnění kapacity je v řadě případů také minimálně sporné.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4480 Registrován: 12-2007 |
Rail2005: Nemyslím si, že dojde k radikálnímu zvýšení daní z nemovitostí, pravděpodobně se tak stane u komerčních nemovitostí anebo luxusních rezidencí. Nevím, jak dobře se vybírají tyto daně, kdoví, zda se pořádně vybírají z polozbořených nefunkčních nemovitostí anebo z nemovitostí vlastněných cizinci. Takže je spousta prázdných a řadu let nepoužívaných domů. Obávám se, že když finanční správa nevybere daň z nemovitosti, např. protože je majitel nedohledatelný, tak se na ten výběr vykašle, místo toho, aby tu daň důsledně vymáhala a popř. zatížila tu nemovitost dlužnou daní. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3043 Registrován: 10-2009 |
Ad Rail2005: #2121 Jste dneska tu troubu rozhicoval fest, co? :-) Ad Hroch: Převzetí výkonů z letecké dopravy je v případě vnitro úseků v podstatě nula (lze zanedbat). Sakra, jaká škoda, že se mezi Prahou a Brnem/Ostravou/Jihlavou(?) prakticky nelítá. Pak by to totiž vycházelo opravdu hezky, žeáno... ;-) Ad Dj_tisíc_sluncí: ...co je na VRT tak hrozně ekologického. Tak záleží s čím srovnáváte, že. Ale je pravda, že určitý paradox lze spatřovat v tom, že na jednu stranu chceme snižovat energetickou náročnost a na stranu druhou toužíme "indukovat poptávku", čímž v rámci těch úspor energie přesvědčujeme lidi, kteří by jinak třeba nikam nejezdili, aby začali (nejlíp pravidelně a daleko) dojíždět... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 8-2010 |
Ythomas_ct: Jenže ono jaksi Vážený v mezinárodním kontextu se nejedná o žádné "vnitro úseky" - naopak - převod cestujících z letadel do vlaku je uvažován, např. jak v případě stavby Krušnohorského tunelu, tak pochopitelně přímo i v SP Praha-Brno-Břeclav - viz (citace) níže: "Ad Hroch: Převzetí výkonů z letecké dopravy je v případě vnitro úseků v podstatě nula (lze zanedbat). Sakra, jaká škoda, že se mezi Prahou a Brnem/Ostravou/Jihlavou(?) prakticky nelítá. Pak by to totiž vycházelo opravdu hezky, žeáno... ;-)" V případě letecké dopravy dochází k největšímu převodu cestujících na lince z Berlína do Vídně.V případě existence navazujících infrastrukturních projektů (modernizace tratě Berlin – Dresden na 200 km/h, VRT Praha – Dresden, modernizace tratě Břeclav – Wien na 200 km/h) představuje nová VRT Praha – Brno – Břeclav rozhodující projekt, po jehož realizaci ztratí letecká doprava na této relaci velkou část své konkurenceschopnosti, a lze tak očekávat významný převod cestujících z letadel na železnici. Ostatně velmi podobná situace nastala v nedávné době po dokončení VRT mezi Berlínem a Mnichovem s nejkratší cestovní dobou pod 4h. Zdroj: SP Praha-Brno-Břeclav, sešit "Analýza trhu a prognóza přepravní poptávky" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4607 Registrován: 5-2004 |
Berlin-Wien, nelítalo tam před covidem nějakých 300 sedaček v jednom směru denně, tedy ekvivalent 5 Bmz nebo 4 velkoprostorů? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 5-2020 |
Jen tak pro pořádek, 300 sedaček denně v jednom směru na asi 550 km dlouhé trase znamená řádově 50 tun oxidu uhličitého denně. 10 vysokorychlostních vlaků za den na té trase by nejspíš vyšlo lépe co se týče emisí, a na rozdíl od letadla by tam mohli nastoupit cestující i v Praze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 2-2018 |
V případě letecké dopravy dochází k největšímu převodu cestujících na lince z Berlína do Vídně. To by ovšem platilo za předpokladu, že všichni tito cestující cestují právě jen z Berlína do Vídně. Vzhledem k tomu, že Vídeň (Schwechat) je hubem pro transkontinentální lety, zatímco Berlín nikoliv, půjde většinově o tranzitní cetující, pro které je pohodlnější a bezpečnější cestovat na přestup letadlem, nikoliv vlakem. Pokud to Uhnije zakáže, nevadí. jakmile dosáhne Schönefeld plného provozu, má dost místa na to, aby se transkontinetální lety uskutečňovaly odtamtud a tudíž počet cestujících s reálnou potřebou cestování mezi Berlínem a Vídní výrazně poklesne. Ale pochopitelně, to se VRTfanatikům nehodí do jejich snů. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2560 Registrován: 5-2002 |
Wagon: Ta informace pochází přímo z pirátského plátku. Zveřejnili tam rozvahu na téma, kde vezmou na sociální dávky. Když se to rozkřiklo a někdo k tomu udělal názornou infografiku, tak se to teď snaží zamluvit, že to nemysleli tolik vážně. (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2087 Registrován: 6-2019 |
půjde většinově o tranzitní cetující, pro které je pohodlnější a bezpečnější cestovat na přestup letadlem, nikoliv vlakem. To by se ovšem týkalo jen PAX mezi PRG, VIE a BER a těch zase tolik nebude (řádově desítky denně?). IMHO jako vstupní data ("převedení cestující) do SP sloužily údaje o počtech cestujících právě mezi Vídní a Berlínem, ale samozřejmě se mohu mýlit. Zadání znělo musí to vyjít a tak to prostě vyšlo.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Dan_od_mun
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 6-2005 |
Pracovní cesta Brno - Göteborg přes pár lety: Brno - Vídeň letiště autem, let Vídeň - Berlin (Tegel) - Göteborg. Zpět stejně, mimochodem Tegel byl večer plný vnitroněmeckých letů pro cestující, co do něj přiletěli "ze světa". Jakou změnu pro mě přinese VRT? (do Vídně na letiště umím i vlakem) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7163 Registrován: 3-2007 |
David Jaša: 300 sedaček je málo, to máte pomalu v jednom letadle. Já se na to před covidem v rámci nějaké diskuse "všichni nás vobjížděj" díval a vypadalo to na 7-8 párů spojů s celkovou kapacitou okolo 2000 PAX denně. K tomu lze dodat tři věci: - je to hezké číslo, ale i tak o řád méně než pro kolik má smysl stavět VRT - část této letecké kapacity byly lowcost dopravci, tomu VRT jízdným nevím jak budete konkurovat - v Německu ani v Rakousku se žádná VRT v této trase neplánuje, takže celková doba jízdy by i tak byla proti letadlu několikanásobná (i kdyby se Praha-Brno dostalo na hypotetickou hodinu) Tzn. skepse je asi na místě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 3-2018 |
Přiznám se, že nemám představu o před-COVIDové nabídce linek letecké dopravy. Ale ty možnosti bych vnímal trochu šířeji. VRT potenciálně umožní nahrazení relací jako Berlín / Praha - Vídeň / Blava / Budapešť; časem snad i Varšava / Katowice; - Mnichov. Samozřejmě bude záležet i na podmínkách pro leteckou dopravu. Třeba by s tím mohlo zamávat odbourání dumpingových podmínek pro aerolinky (ve srovnání s jinými druhy dopravy). Stále si říkám, kdy tvrdá ruka boje proti ... (dosaďte si sami) dopadne i na létání. Už jen nerealizace stavby druhé VPD a nějaká výraznější regulace nočního provozu na Ruzyni by také mohly udělat své. Další věcí je, že třeba časem cestující místo létání na přestupní uzly do Frankfurtu / Paříže / Londýna budou jezdit vlakem do Vídně a Berlína. A propos, proč se přestalo létat z Ostravy do Prahy? Nehrála v tom roli také železniční konkurence? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24342 Registrován: 5-2002 |
Twisp: znamená řádově 50 tun oxidu uhličitého denně A to zas znamená řádově cca 16 tun neboli 20.000 litrů benzínu/nafty. Já jen abychom ty ekvivalenty měli všechny pohromadě...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7250 Registrován: 9-2005 |
Létání má teď už fakt dost. ŘLP v rudých číslech, veškerý ruzyňský provoz mi teď lítá až do července nad hlavou. Dříve interval 3 až 10 minut, teď je to snad deset dvacet letadel za 24 hodin. ČSA jsou v...
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 3-2018 |
Hroch: K tomu nechť se vyjádří kvalifikovanější. Uvedu jen jeden příklad z praxe. Kolegové z NDR dostali za úkol naplánovat novou linku pro intermodální jednotky z přístavu Rostock do ČR. Nakonec se rozhodli, že jí ukončí v Drážďanech a postaví pro ni menší terminál, kvůli omezené kapacitě a související nejistotě dále do ČR. A zbytek štreky obslouží kamiony. "A to uvolnění kapacity je v řadě případů také minimálně sporné." Podle toho, co říkají nákladní dopravci je v relaci ČR-Sasko(-?) potenciální přepravní poptávka pro desítky vlaků navíc, ale selhává to na kapacitě a nejistotě pro přepravce (dorazí mi zboží za 12 h do přístavu, nebo bude trčet 2 dny na trati, protože...?). Pak je také otázkou, jak bude vypadat nákladka, až se plošně zkvalitní infrastruktura. Zatím je ČR na hranici interoperabilního pralesa. Jak bude vypadat přeprava, až se dostane 740 m dlouhý nákladní vlak bez přepřahů za 3 dny ze SRN do Turecka? Zkrátka 2 koleje navíc v koridoru OEM jsou potřeba už jen z hlediska kapacity. A když už na velké části štreky nemám jinou možnost, než postavit novou trať, proč jí nepostavit tak, aby měla parametry na výraznou kvalitativní změnu v železniční dopravě? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7168 Registrován: 3-2007 |
Gejza.L: "Stále si říkám, kdy tvrdá ruka boje proti ... (dosaďte si sami) dopadne i na létání. Už jen nerealizace stavby druhé VPD a nějaká výraznější regulace nočního provozu na Ruzyni by také mohly udělat své." Ano, VRT může nahradit vysoce vytížené vnitrostátní letecké relace ve velkých zemích, třeba Madrid-Barcelona. V našem případě při pohledu na destinace můžete ze 17 milionů cestujících ročně letišti užrat tak tři miliony (destinace do 1000 km). To je cca. 8000 lidí denně, pokud by se nechali vyžrat všichni, a zřejmě s velkou sezonností. Nejpravděpodobněji pak vypadá směr Frakfurt-Paříž/Brusel/Amsterdam, což je ještě méně - 5000 za den? Ovšem zase, umíte s DB a SNCF na trase prodat VRT Paříž za cenu Ryanu nebo Smartwings? A ano, zdražit leteckou dopravu lze - tím z ní vypadnou cenově citliví "lowcostoví" cestující ze spotřebitelského trhu, kteří dnes tvoří (mým odhadem) 2/3-3/4 osobomílí. Můžete jim ten trh zabít (klidně na úroveň roku 1990 s letenkama po Evropě za 10-20 tisíc), ale vláčkům tím nijak zásadně nepomůžete. Gejza.L: "Podle toho, co říkají nákladní dopravci je v relaci ČR-Sasko(-?) potenciální přepravní poptávka pro desítky vlaků navíc, ale selhává to na kapacitě a nejistotě pro přepravce (dorazí mi zboží za 12 h do přístavu, nebo bude trčet 2 dny na trati, protože...?)." Tohle bude nějaká šotoušská latina, protože kdyby to opravdu byly desítky, tak je řev dopravců mnohem větší. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14535 Registrován: 8-2012 |
A propos, proč se přestalo létat z Ostravy do Prahy? Protože se to prostě nevyplatilo (i když aerošotouši jsou úplně stejní jako ti železniční). Pár lidí v letadle pro padesát, nulový potenciál. A asi poslední impuls byl, když se v té době (2018/2019) vracela tři ATR42-500 a větší letadlo tam fakt nemělo smysl.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11160 Registrován: 5-2002 |
ad Pikehead: Tohle bude nějaká šotoušská latina, protože kdyby to opravdu byly desítky, tak je řev dopravců mnohem větší. Nikoliv. Je potřeba chápat základní záležitosti logistiky. Kamión vždy nějak projede a všude ho přivítají (na místech nakládky a vykládky). Nákladní vlak (potenciální) má mnoho neznámých a velké počáteční fixní náklady. A tak je mnoho potenciálních vlaků, zcela jistě desítky, možná i stovky, kterým chybí třeba prkotina, ale kvůli té prkotině to nejede v celé trase. Můj osobní nejdelší nerealizovaný obchodní případ (který má ale stále naději) trvá již 14 let. Není to nic malého. 1 - 2 páry denně expresů kombinované dopravy na vzdálenost cca 1000 km. Dnes to taktéž jezdí v kombinované (nejenom dnes, již někdy od roku 2005), ale čistě po silnici. Dnes již prakticky chybí domluvit se na investici nebo dlouhodobosti přepravních smluv (a to je ten zásadní problém). A pak se bude dva roky budovat a linka může vyjet.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 3-2018 |
Pikehead: A proč by časem nemohly vzniknout lowcost nabídky i ve VRT? Třeba formou nějakého předprodeje na low season, nebo last minute rozprodávání volných sedaček? To by mohlo třeba částečně nahradit šílenosti typu do Florencie letecky za 50 EUR. "umíte s DB a SNCF na trase prodat VRT Paříž za cenu Ryanu nebo Smartwings? " Pikehead: Viz výše. Jinak zákon nabídky / poptávky. Služba si své klienty najde. "A ano, zdražit leteckou dopravu lze - tím z ní vypadnou cenově citliví "lowcostoví" cestující " Pikehead: Neznám skladbu cestujících v letecké dopravě, ale odhaduji, že před CORONOU tvořili nezanedbatelnou část také zahraniční turisté - např. z Asie, kteří přiletí do Prahy a nechají se povozit po Střední Evropě. To nejsou typičtí klienti lowcost a zároveň jsou citliví na časovou náročnost přepravy, protože chtějí svou dovolenou strávit mačkáním spouští svých aparátů před atraktivitami a atrakcemi. Nemohla by toto být významná klientela? "vypadnou cenově citliví "lowcostoví" cestující ze spotřebitelského trhu, kteří dnes tvoří (mým odhadem) 2/3-3/4 osobomílí. Můžete jim ten trh zabít (klidně na úroveň roku 1990 s letenkama po Evropě za 10-20 tisíc), ale vláčkům tím nijak zásadně nepomůžete. " Pikehead: Myslím si, že už jste na tomto fóru dost dlouho na to, abyste poznal rozdíl mezi šotouši a příznivci moderní (výkonné) železnice. Z vlastních zkušeností z různých kauz mohu potvrdit, že jsou to dvě poměrně nesmiřitelné skupiny "Tohle bude nějaká šotoušská latina" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4481 Registrován: 12-2007 |
Petr Šimral: Tak Vám držím, aby Vám ten obchodní případ vyšel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7472 Registrován: 5-2002 |
Tohle bude nějaká šotoušská latina, protože kdyby to opravdu byly desítky, tak je řev dopravců mnohem větší. Tak si představte že větší už je, jenom nikoho nezajímá. Modelový případ - potřebujete odněkud z Německa do Holýšova vozit vlak autobusových kastlí denně. Na současné dražní infra vám tam ale bude jezdit s přesností plus mínus den, navíc s nějakým obskurním trasováním a v dieslu se prodraží. No ale sebevětší řev nákladních dopravců nedosáhne toho, že by SŽ přestala plánovat "koridor" přes Domažlice , kde se zvedne rychlost z 70-80 na 70-90 , počet kolejí se změní z 1 na 1 a maximálně přibude drát, protože ve vylhaném dopravním modelu se vymazala D5 a tak stačí taková koňka s drátem. Takže i po investici vám budou jezdit vlaky s přesností +/- den podle výluk a případných odklonů, kapacity a tak. Tedy co to znamená - i když cena dopravy samotné už by byla jakž takž - celá trasa el. loko, jedna, jeden dopravce, tak by to znamenalo stejně navýšit skladovou zásobu o jeden den minimálně, abyste nemusel zastavovat každou chvíli výrobu. To znamená investici do další skladové haly - to se z nějaké směšné úspory za dopravu nezaplatí nikdy. Takže to pojede po silnici. Vždycky, i po výstavbě pseudokoridoru... To je modelový případ, ale myslím že většina přeprav drahou nejede z podobného důvodu. Uvědomme si i obecný odpor veřejnosti proti skladům, protože pro prostého vidláka ( byť je třeba z centra Prahy) "sklady nic nepřinášejí", totéž třeba pro šotouše, typicky "vlaky (třeba VRT) jsou super, co ty blbé sklady zaberou orné půdy, tam kdybyste se radši starali". Bez jen náznaku domýšlení toho, že bez skladů by ekonomika nefungovala, a pokud něco přepravujete železnicí, potřebujete jich často dvojnásobek. Možná to není takový problém u haldy uhlí, ale u něčeho co se musí skladovat kultivovaně už to do peněz leze, a nejde pak prostě porovnávat jen cena vlaku vs kamiony, ale i to jestli na logistice u nespolehlivé dráhy neproděláte kalhoty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14241 Registrován: 8-2004 |
Paul_red_adair: Takže, Vážený, je ta mezinárodní klientela natolik významná? Z příspěvků jiných se to nezdá. "Jenže ono jaksi Vážený v mezinárodním kontextu se nejedná o žádné "vnitro úseky" - naopak - převod cestujících z letadel do vlaku je uvažován," Gejza.L: Já nepopírám, že kapacita je v řadě míst sítě problém. Ale nejsem přesvědčen o tom, že jí VRT uvolní. "... Nakonec se rozhodli, že jí ukončí v Drážďanech a postaví pro ni menší terminál, kvůli omezené kapacitě a související nejistotě dále do ČR. A zbytek štreky obslouží kamiony. ... Zkrátka 2 koleje navíc v koridoru OEM jsou potřeba už jen z hlediska kapacity. A když už na velké části štreky nemám jinou možnost, než postavit novou trať, proč jí nepostavit tak, aby měla parametry na výraznou kvalitativní změnu v železniční dopravě?" I u toho podkrušnohorského tunelu se obávám, že bude spojen s restrikcemi kolem Labe, takže kapacitně to může být nakonec i horší než dnes. A pokud neprojedu ze Saska do Čech, tak vnitrostátně může být kapacity kolik chce a na výsledek to mít vliv nebude.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4482 Registrován: 12-2007 |
H k: A není dost různých bývalých průmyslových podniků, u kterých třeba jsou nevyužívané vlečky, z nichž některé by se hodily na přestavbu na sklady? Stejně řada firem má dost volných prostor, které by mohla využít pro skladování potřebných výchozích materiálů. Mnohé firmy měly také vlastní uhelná energetická zařízení, která již nepoužívají. Samozřejmě to nevyřeší všechny skladové problémy, ale řadu z nich ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 8-2010 |
Hroch: Číselně je to myslím v SP Praha - Brno - Břeclav uvažováno nějak takto: "Paul_red_adair: "Takže, Vážený, je ta mezinárodní klientela natolik významná? Z příspěvků jiných se to nezdá." Převedené, indukované a generované výkony, rok 2050 (mil. os.km/rok) - celkem 3 500 Z toho: převedená z VLAK - 201 (5,7 %), převedená z LET - 362 (10,3 %), indukovaná VLAK - 684 (19,5 %), generovaná IAD - 603 (17,2 %), převedená z BUS - 322 (9,2 %), převedená z IAD včetně P+R - 1 167 (33,3 %), generovaná VLAK - 161 (4,6 %) |
vrjos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 3-2019 |
Ad uvolneni kapacity pro nakladni dopravu po stavbe VRT. Cim ze jsou dnes koridory zasekane? Tak ci onak dotovanou osobni dopravou. Staci prestat dotovat osobni dopravu a je mista pro nakladku dost. Netreba situaci resit dotacemi do VRT s VRV. |
MVTV
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 12-2015 |
VRT Nigeria made in China. https://youtu.be/g_h-T7xx3eY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11162 Registrován: 5-2002 |
ad vrjos...Ad uvolneni kapacity pro nakladni dopravu po stavbe VRT. Cim ze jsou dnes koridory zasekane? Tak ci onak dotovanou osobni dopravou. Staci prestat dotovat osobni dopravu a je mista pro nakladku dost. Netreba situaci resit dotacemi do VRT s VRV. Omezení dotací do smysluplné osobní dopravy by celkovou situaci výrazně zhoršilo. Na našich rozhodujících koridorech je té smysluplné osobní dopravy tolik, že vypnutí nesmysluplné prakticky nic neřeší. ad Hroch: Já nepopírám, že kapacita je v řadě míst sítě problém. Ale nejsem přesvědčen o tom, že jí VRT uvolní. I u toho podkrušnohorského tunelu se obávám, že bude spojen s restrikcemi kolem Labe, takže kapacitně to může být nakonec i horší než dnes. A pokud neprojedu ze Saska do Čech, tak vnitrostátně může být kapacity kolik chce a na výsledek to mít vliv nebude. Jako byste mi mluvil z duše.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 10-2018 |
Gejza.L: "A proč by časem nemohly vzniknout lowcost nabídky i ve VRT? Třeba formou nějakého předprodeje na low season, nebo last minute rozprodávání volných sedaček? To by mohlo třeba částečně nahradit šílenosti typu do Florencie letecky za 50 EUR. " Částečně asi ano, ale furt zůstává ten rozdíl, že letadlu stačí pár km infrastruktury v místě startu a pár km na místě přistání, zatimco na ten vlak musíte postavit tisícovku km souvisle, a její využití taky zaplatit v plné délce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2122 Registrován: 11-2005 |
MVTV: Tak to je husté video. Ta trať vypadá velmi solidně. Ale když vidím to všechno okolo, tak je otázka, zda vůbec nějakou infrastrukturu v takovém Budžumbudově stavět... Vždyť to za chvíli zase zničí.
Donner au train des idées d'avance...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 12-2017 |
Rail2005: Zafinancovali to číňani, tak jsem zvědav, zda to Nigerie bude schopna splácet. KII. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2862 Registrován: 3-2004 |
PŠ11162: ad Hroch: Já nepopírám, že kapacita je v řadě míst sítě problém. Ale nejsem přesvědčen o tom, že jí VRT uvolní... Jako byste mi mluvil z duše. Přiznám se, že nejsem nijak zarytý fanda VRT. Ale stavbu VRT vnímám právě jako potenciální možnost postavit nové dvě koleje napříč celou republikou, protože konvenční trať zejména kvůli sklonům nezaplatíme už vůbec... Jak tedy z toho ven? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 9-2018 |
Třeba trochu něco udělat s Transverzálkou. Neříkejte mi, že by se po opravě mostu přes Orlík nedalo pár nákladů posílat z východu na západ tudy. Přes Sušici a Kdyni takový nával nebude a z Domažlic se snad přes čáru dostat dá. Kdyby byl ještě vyměněný svršek (nalezena v Poříně kolejnice z roku 1909 se zkratkou WIT, další pak třeba z Kladna 1913, kus vedle krátce poválečné tvaru T a s tím svařené do jednoho kusu i S49, to vše na směsce starých betonových pražců s rozponovými podkladnicemi a dřevěných, styky propadlé) a dokonce provedená elektrizace, mohlo by to zatraktivnit i osobku na Cerekevské, pokud by se podařilo dostat JD u hypotetického Sp na 1:15 Tá-Kostelec. 24 promile snad není pro náklad zas tak moc, když je někde i 40. Dál na východ ani na západ kromě okolí Tábora nemám moc přehled, ale asi se něco mezi Brnem a Jihlavou buduje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7256 Registrován: 9-2005 |
3039: Asi budeme muset vytvořit manuál o tratích vhodných pro smysluplnou nákladní dopravu v Evropě. Ne, nestačilo. Jednokolejka sama o sobě je pro nákladní dopravu dost k ničemu. Nízká kapacita. Náklad má jet, ne brzdit. nebo zastavovat kvůli křižování. Samotným podmínkám TEN-T ale vyhovuje. Podmínky TEN-T si můžete vyhledat. Patří tam délka nákladního vlaku min. 740 m, ETCS, zatížitelnost trati D4, průřez UIC GC, sklony do asi 8 promile. Tohle chcete z té transverzalky udělat? Pokud to totiž vše nesplníte v celé délce a neelektrifikukeze 25 kV st., tak po ní žádné tranzitní vlaky jezdit nebudou. To by dopravci prodělali kalhoty. On v té nákladní dopravě díky cenovým válkám je velice nízký poměrný zisk, takže vozit směsky do nějakých 1000 tun zboží a hlavně je ranžírovat co 400 km se nevyplatí.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 9-2018 |
Qěcy: Dobrá, kapituluji pod tíhou racionálních argumentů. Jen jsem se zamyslel, jestli by nešlo provést to, co se udělalo mezi Jihlavou a Veselím, tj. R65 a drát. Náklady tam jezdí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14552 Registrován: 8-2012 |
VRT Nigeria made in China Není to VRT (vždyť am jsou úrovňové přejezdy), ale jen trať pro zlepšení drancování nerostných surovin (stejně tak se stavěla z Ibadanu do Lagosu dálnice). tak jsem zvědav, zda to Nigerie bude schopna splácet Samozřejmě že bude "schopna"... přírodního bohataství má dost, nějaké šikovné místo na pobřeží pro vznik místního Hongkongu taky a přinejhorším může obvinit Západ, že za neschopnost splácet může kolonialismus. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4608 Registrován: 5-2004 |
Pikehead 7163: když jsem se na to před několika lety díval, tak reálně lítalo míň letadel než letů - protože x letů mělo nachlup stejný čas odletu a příletu i kapacitu. Tak to vypadalo na jedno fyzický letadlo tvářící se jako 2-3. pilot.pirx: jakmile dosáhne Schönefeld plného provozu, má dost místa na to, aby se transkontinetální lety uskutečňovaly odtamtud a tudíž počet cestujících s reálnou potřebou cestování mezi Berlínem a Vídní výrazně poklesne. Tohle se mi zvenku (ze země ) zdá pravděpodobný už jen kvůli nástupu menších dálkových letadel. Dohromady to vede na to, že uživit se ta věc musí především vnitro provozem. Pokud to nemá být ten bílej slon, musí si to provozem vydělat alespoň na údržbu, z toho by mělo vyplývat několik věcí, třeba aby to byla pro open access dopravce atraktivní trasa - možnost tam jet a zajet slušný časy i s běžně dostupnými soupravami na 200 km/h nebo že, bude-li se to stavět, by mělo smysl zainvestovat do PJD, čímž se následně výrazně zlevní údržba geometrie. Něco podobnýho platí předpokládám i pro to uvolnění údolí Orlice trasou přes Brno. Bude-li tak navržená (tedy viz předchozí bod, aby se po VRT daly zajet dobré časy i v klasice), mohlo by okolo Orlice zůstat jen spojení Hradubic s Moravou a některé rychlíky (míň, bude-li VRT umět i soupravy na 160 km/h, aby se tam daly přesměrovat i různé linky z Prahy do různých částí Moravy). Otázka je, nakolik se podobný propojenosti v přípravě řeší. SŽ mě v poslední době párkrát příjemně překvapila, že podobné souvislosti v jiných věcech (např. brněnský SJKD) začíná brát do úvahy, tak snad i v tomto případě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4048 Registrován: 5-2002 |
3039: To ale bylo za hlubokého socialismu, kdy se náklady tahaly, kudy to šlo. Zrovna uhlí ze Sokolova na jižní Slovensko se tahalo tudy. To by dneska nikdo nedělal. (Příspěvek byl editován uživatelem Brr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14553 Registrován: 8-2012 |
když jsem se na to před několika lety díval, tak reálně lítalo míň letadel než letů - protože x letů mělo nachlup stejný čas odletu a příletu i kapacitu. Tak to vypadalo na jedno fyzický letadlo tvářící se jako 2-3 Zřejmě jste úplně nepochopil princip codesharingu
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4049 Registrován: 5-2002 |
David Jaša: odhaduju, že počty cestujících, co letěli z Berlína do Vídně k dálkovým letům zas tak vysoké nebyly. Ona ta Vídeň zas tak extra dobrou nabídku dálkovek nemá a nikdy neměla, v porovnání s Frankfurtem (zejména) a Mnichovem. Krom toho, nejmíň polovinu z těch letů měl lowcost AirBerlin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 2-2018 |
Ale stavbu VRT vnímám právě jako potenciální možnost postavit nové dvě koleje napříč celou republikou Neměly by ty koleje mít nějaký smysl a být ekonomicky přijatelné? Jinak je to výkřik jako idea J. A. Bati s dálnicí napříč republikou - červená úsečka na mapě od Aše po Jasiňu neřešící ani potřeby, ani terén (pro rejpaly, já vím, že to byl "marketing", ale těch "baťologů", co to berou vážně je spousta). Z toho: převedená z VLAK - 201 (5,7 %), převedená z LET - 362 (10,3 %), indukovaná VLAK - 684 (19,5 %),... To jako vážně? Proč by to ti lidé, proboha, dělali... (stréc z Břeclavě v neděli po obědě místo šlofíka vezme maminu a pojedou se projet VRV do Prahy, tam si dají kafíčko ve Fantově kavárně a povalí zpátky...) Z ekonomického hlediska by VRT přes ČR měla smysl jedině jako součást nějaké nového německého tažení na Balkán a Střední východ. Zatím nic takového neplánují (nelze vyloučit, že budou, až Bundestag ovládnou turečtí gastarbeitři a syrští inženýři) a pro vnitrostátní dopravu by to byla hodně drahá hračka. Máme - a budeme mít - kam smysluplněji na železnici strkat naše i "evropské" peníze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 3-2004 |
Neměly by ty koleje mít nějaký smysl a být ekonomicky přijatelné? Jinak je to výkřik jako idea J. A. Bati s dálnicí napříč republikou Já nekřičím - já se ptám, jak ven ze situace, kdy zjevně máme na síti celou řadu míst se zcela nevyhovující kapacitou Nikde netvrdím, že to řešení nutně musí mít podobu VRT |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7258 Registrován: 9-2005 |
Jako třeba dálnice po hřebeni Chřibů?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7175 Registrován: 3-2007 |
Podobně jako pilot.pirx bych se přimlouval za uchopení problému z "potřebujeme VRT a nové nádraží v Brně" na prioritizaci seznamu úzkých hrdel (a pár prvních úseků VRT z toho jako řešení vyleze, resp. už zřejmě i vylezlo). A chápat představené čárky na mapě jako nějakou cílovou vizi, která může per partes trvat klidně půlstoletí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4610 Registrován: 5-2004 |
T_._H_. může být, víc mě to nezajímalo. Závěr šel spíš proti VRT, což mi k brzdění nadšení stačí. PP: Z ekonomického hlediska by VRT přes ČR měla smysl jedině jako součást nějaké nového německého tažení na Balkán a Střední východ. Zatím nic takového neplánují (nelze vyloučit, že budou, až Bundestag ovládnou turečtí gastarbeitři a syrští inženýři) a pro vnitrostátní dopravu by to byla hodně drahá hračka. Máme - a budeme mít - kam smysluplněji na železnici strkat naše i "evropské" peníze. 1) když už, tak by spíš dotyčné státy měly zájem o svoje napojení na Německo. Protože to znamená větší šanci na německé investice na jejich území. Něco podobnýho je ostatně i za zájmem Česka mít za řeč stojící spojení do Bavor. Nicméně na byznysový cesty už vlak nedává smysl 2) zcela to ignoruje logiku přepravních proudů, kdy metropolitních cestujících je řádově víc než meziměstských v rámci státu a/nebo jazykové oblasti a těch je zase řádově víc než cestujících překračujících státní a/nebo jazykové hranice Z toho ten závěr, že tu trať musí uživit vnitro. Pikehead 7175: jasně, nicméně tak se dá dostat do stavu, kdy výsledkem bude stejně rozsáhlá a drahá síť jako když se bude rovnou stavět VRT síť postavená na úseku Praha-Brno, nicméně v osobce bude přepravovat těch lidí míň |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7176 Registrován: 3-2007 |
Jestli vám tolik jde o Brno, tam vidím šanci do 30 let pokračovat z Poříčan směrem na 230 a zbývající úseky 230 nějak potunit co nejvíc k dvoustovce. I tohle bude mít poměrně velký efekt, byť z Jihlavy nebude to Kladno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4611 Registrován: 5-2004 |
Tunit 230 je nesmysl, je strmá a natolik klikatá, že přes Vysočinu je to kilometricky stejně dlouhé jako přes MuN. Když už, tak údolí Svitavy - drahé to bude stejně, osobce to (ne)pomůže stejně, ale šlo by z toho vytřískat novou kapacitu pro Cargo a v osobce by to pomohlo relaci Brno-Hradubice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 8-2017 |
Podobně jako pilot.pirx bych se přimlouval za uchopení problému z "potřebujeme VRT a nové nádraží v Brně" na prioritizaci seznamu úzkých hrdel (a pár prvních úseků VRT z toho jako řešení vyleze, resp. už zřejmě i vylezlo). To je asi jako kdyby se někdejší nevyhovující stav silniční infrastruktury Praha - Brno řešil místo dálnice zkapacitněním silnice přes Čáslav. Nejdřív průtahy obcí (ála koridory), když se zjistí, že to nestačilo, tak obchvaty (ála tunel Oucmanice), čehož výsledkem by byla sice skoro dálnice, ale dráž a s horšími parametry. zbývající úseky 230 nějak potunit co nejvíc k dvoustovce To je přesně ono. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 2-2018 |
Zatímco VRT-fans, aby jim to tak nějak ekonomicky (ulhaně) vyšlo, jsou schopni stavět VRT podobnou "dálnici" mezi Vyškovem a Olomoucí (sjezd do každé dědiny). Prostě se smiřte s tím, že pokud se máme bavit o VRT, tak mezi Prahou a Brnem je jediná lokalita, kde by stálo za to zastavit je aglomerace Hradec - Pardubice. Jestliže by "to" mělo jít jinudy, tak nic a relace Praha - Brno to neuživí. A extrapolace mimo tento úsek? Ústí bez návaznosti na Německo je provar a na druhou stranu leda Ostrava, asi tak tři páry vlaků denně... Nejblbější na tom je, že za 15 let, co se to tady omílá, jste pořád nedokázali najít skutečně věrohodné zdůvodnění "potřeby" takové investice. Přirovnání se silnicí nesedí a pokud to není účelovka, tak je to s vámi špatné - ze silnice přes Čáslav přešly na dálnici téměř všechna vozidla. Dálnice není silnice pro speciální vozidla za speciální ceny a s výrazně dražšími provozními náklady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10080 Registrován: 5-2007 |
Mňa by len zaujímalo, čo to znamená "zbývající úseky 230 nějak potunit co nejvíc k dvoustovce"... S pár výnimkami sa už 140-160 bude nákladovo dosť blížiť VRT. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2187 Registrován: 8-2017 |
Prostě se smiřte s tím, že pokud se máme bavit o VRT, tak mezi Prahou a Brnem je jediná lokalita, kde by stálo za to zastavit je aglomerace Hradec - Pardubice. Já myslím, že by bylo pro začátek dobré se smířit s tím, že Pardubice ani Hradec neleží mezi Prahou a Brnem. Stejně jako třeba Ústí nad Labem neleží mezi Prahou a Karlovými Vary, byť se to tak z drážního úhlu pohledu může jevit. Asdf: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 4-2006 |
pilot-pirx: Čím pochybnější argumenty, tím ostřejší rétorika. - Když ekonomika vyjde jinak, než by se mi líbilo, tak je to určitě ulhaný. - Relace Praha - Brno to neuživí, a Hradubice by měly? - Návaznost na Německo ten rozdíl provar/neprovar neudělá, protože vnitrostátní poptávka je řádově větší než mezinárodní. Ale to už tu bylo taky řečeno stokrát. - Ostrava tři páry vlaků denně? - Snad nikdo neargumentuje "potřebností" investice, ale naopak tím, že pokud už nějakou investici chceme, tak čistá VRT dává proti ostatním možnostem asi největší smysl. - Rozdíl v provozních nákladech dělá v celkové bilanci jen malé procento. Co slovo, to perla, opravdu. S takovou byste mohl posnídat trochu pokory, než začnete ostatním kázat, s čím se mají smiřovat. Celé jádro odporu proti VRT je v tom, že někteří je už předem považují za luxus, který nepotřebujeme. VRT Praha-Brno s hodinovou JD může mít srovnatelný přínos jako třeba 4. koridor nebo nová trať přes Domažlice. Jistě bychom nemuseli stavět nic z toho, a nic zásadního by se nestalo. Ale zatímco druhé dvě zmiňované nebývají předmětem takového rozporu, u VRT má rychlost trojku na začátku, a někteří z toho mají rudo před očima. "Zbývající úseky 230 nějak potunit co nejvíc k dvoustovce" je přesně produktem takového myšlení.
I am the passenger, and I ride and I ride...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 2-2018 |
M 250.0: Zatímco Brno leží mezi Prahou a Ostravou (pochopitelně podle Vrtkařů) Mouser: Možná s tou pokorou začněte u sebe a svých výlevů v tramvajové diskusi. A dupáním nožičkama a bušením pěstičkama, že tu VRT musíte a musíte mít ničeho nedosáhnete. 4. koridor a Domažlice mají smysl, proto nejsou předmětem rozporu, to vám jaksi nedošlo. Iluzorní VRT je zcela jiný a zbytečný příběh. |