| Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 6. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2803 Registrován: 9-2009 |
je to někde spočítané? Je to spočítané. Pochopitelně se lokomotiva cenila jako staré železo. Kořistní lokomotivy byly většinou odstaveny od konce války, takže se to na konci čtyřicátých let promítlo do jejich celkového stavu. Kvůli nedostatečnému počtu vhodných lokomotiv, které se měly opravit do SSSR se přivezly do Československa další lokomotivy ř. 52 (kořistní majetek SSSR) z Rakouska. Ty lokomotivy, které zůstaly "v kopřivách" do poloviny padesátých let už neměly se SSSR nic společného. Část byla vyčleněna pro výměnu s NDR a část s NSR. Československo mělo zájem o lokomotivy ř. 50 a 52 DR, které byly vyrobeny za války v našich továrnách. Okupační armády však nárok na naše vlastnictví neuznaly, neboť objednávky našich výrobců u RZA Berlin byly sjednány normálním způsobem a nikoliv pod nátlakem, tak jak to tvrdilo Československo. Přesto se Československo snažilo o výměnu těchto lokomotiv za lokomotivy, které tu zůstaly jako kořistní lokomotivy Sovětského svazu a kořistní lokomotivy Československa. Většinou byly původem od DR. (Vaše věta "když o ně SSSR v r. 1955 oficiálně vyjádřil nezájem, šla do šrotu.", není pravdivá) Ty počty se v jednotlivých letech lišily. Jsou známy počty pro ECITO v roce 1946, ale ty nejsou přesné. Problém je už v roce 1945. Výtopny započítávaly či evidovaly lokomotivy, které byly v obvodu výtopny, ale neevidovaly lokomotivy, které byly v obvodu dílen. Proto některé lokomotivy DR nebo motorové vozy DR, i původem od ČSD, byly zařazeny k ČSD až v roce 1946. Ve stavech ČSD je v roce 1945 nenajdete. Třeba lokomotivy v dílnách České Velenice byly přesně spočítány až v roce 1947. Zajímavé jsou lokomotivy kořistní Sovětského svazu, které byly původem z Maďarska. Ačkoliv již některé měly označení ČSD (např. ř. 465.0), pořád to ještě nebyl definitivní majetek ČSD. To je téma na knihu, neboť ta problematika je obsáhlá. I o těch vagonech je toho poměrně hodně. Jsou známy vozy, které se vracely do Francie, atd., atd. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3319 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2803: Děkuji. Já mám ten rok 1955 nějak uložený v paměti jako mezník, kdy všechno, co tu ještě kde cizího zbylo a o co nikdo neměl zájem, šlo do šrotu, ale taky jako rok hromadného formálního rušení cizích vozidel. Jenom už nevím, kde jsem to vzal. Co se tehdy stalo nebo změnilo? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2804 Registrován: 9-2009 |
Další kapitolou jsou lokomotivy DR a MÁV, které byly původem od ČSD. Některé z nich byly rovněž označeny kořistním znakem SSSR. Např. výtopna České Budějovice žádala Řsd Plzeň, aby zakročila ve věci lokomotivy s označením "460,459" MÁV, která je označena kořistním znakem SSSR. Lokomotiva je dle vyražených čísel na součástkách lokomotivou "423.035" ČSD. Tato lokomotiva je v dílnách v Českých Velenicích. Stroj výtopna nutně potřebuje do provozu. Bylo tedy nutné poslat do Českých Velenic komisi, která vše přešetří. Tehdy atlasy lokomotiv a přečíslovací seznamy neexistovaly, takže lokomotiva s maďarským označením byla ruskými orgány považována za lokomotivu maďarskou. Což pravda byla, ale bylo dohodnuto, že lokomotivy původem od ČSD se takto označovat nebudou. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2805 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Ty lokomotivy byly vedeny jako rezerva pro výměny s NDR a NSR. Ta jednání šla do ztracena (politika). Ministerstvo poukazovalo, že NDR doposud neposlala žádné seznamy lokomotiv. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2806 Registrován: 9-2009 |
Ta politika v tom hrála velkou roli, resp. zdlouhavé jednání odpovědných pracovníků. Třeba v případě Rakouska bylo pozitivní jednání o výměně vozidel vedeno již v roce 1945. Je vypracován i seznam zavlečených vagónů do Rakouska (okupační část SSSR). Další větší jednání proběhlo až v roce 1952. Výsledkem byl ten konvoj až v roce 1954 do Rakouska. U jednání s Maďarskem bylo zřejmé, že výměnou vozidel by Československo spíše tratilo než získalo. Snad jen s Rumunskem proběhlo vše v pořádku. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3298 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil_p - před xx lety jsem chodil do archivu min.zahahraničních věcí (zamini), což je archiv kam tě málem nutí chodit v saku a kravatě ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") , a tam mají rozsáhlý fond o jednáních o restitucích majetku vůči státům po 2.sv.válce. K některým státům je toho trochu a jiným samozřejmě moc, a i když jsem přímo nešel po záležitostech ČSD, tak například s Fracií jsem měl "železniční spisy" v ruce. A bylo zajímavé, jak se do Francie vracely i rozebrané / rozštílené lokomotivy, naložené na vagonech. Nakonec se u nás sešrotovalo několik strojů neschopných přepravy, ale byly z nich vyjmuty díly z barevných kovů a ty odeslány |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2807 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Dokonce i ÚV KSČ požadovalo na základě článku v Rudém Právu (ten článek mám rovněž) vyřazení kořistních lokomotiv a vozů. V článku byly vyjmenovány lokality, kde se nacházejí staré lokomotivy, které by se měly dát do šrotu. V Československu se dělají různé akce na sběr starého železa, a ČSD se nezapojí? Jak je to možné? Ministerstvo muselo soudruhům z ÚV KSČ vysvětlovat, že ty lokomotivy jsou sice vraky, ale jsou určeny jako výměna s NDR, NSR, MLR, PLR, RLR, atd. takže je nemohou dáti do sběru. Vždyť ČSD odevzdaly sběrným surovinám v letech 1950 a v první polovině roku 1951 386 lokomotiv, 294 tendrů a tři lokomotivní frémy! Dalších 28 lokomotiv a 24 tendrů čeká na předání sběrným surovinám ve služebnách. (Především to byly právě kořistní lokomotivy, které byly dříve kořistním majetkem SSSR.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2808 Registrován: 9-2009 |
ale byly z nich vyjmuty díly z barevných kovů a ty odeslány Ano. V Československu bylo rozloženo 18 francouzských lokomotiv. Tyto lokomotivy nebyly kořistí Sovětského svazu. Pět lokomotiv bylo Francii vráceno. Jedna z nich existuje dodnes. Kdysi jsem tu o ní psal. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 9-2012 
|
Výročí tratí v ČR 2021:
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 10-2020 |
„jednání s Rakouskem od 1945...“ - a jak to dopadlo? Většina českých měst má podobnou historii, čteme tam: „vyloupeno a vypáleno Husity...“ , jen se liší datum, kdy je tito „Obránci českého národa“ navštívili..... a možná i u těch mašin bylo postupováno v duchu národních tradic. Naše 375.026 se válela kdesi pod pešunkem, a jiná podobná s číslem 16 018 tu stála bez užitku. Její tendr si na chvíli půjčila jiná naše loko. A pak někdo dostal nápad jak ušetřit za opravu rozbité 375.026 – prohodit tabulky. Tak se i stalo. A tak 375.026 zase dál tahala vlaky a ta kořistní 16 018 vypadala nyní o dost hůř než před časem. Takže možná o ni už ani nebyl ze strany ÖBB zájem. A tahle mašinka se taky nedostala ani do té výměny 1954, jezdila do roku 68: |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 7-2017 |
csik: A tahle mašinka... Asi se jedná o 354.1235. Zajímal by mě rok - na fotce od H. Griebla z roku 1961 má stroj dvojdílný dýmniční dveře a komín s korunkou. |
|
|
Madusan
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 2-2007 
|
Mám dotaz > každé nádraží mělo manipulační kolej se skladištěm.V dnešní době se demolují poslední zbytky těchto budov.Čest vyjímkám. Je nějaká literatura, články o jejich provozu za dob největší slávy, jak a kdy docházelo k postupnému úpadku a likvidaci.Kdy skončili zřízenci k jejích obsluze.Prostě nějaké informace k tomuto tématu.Na internetu jsem toho moc nedohledal.Děkuji za případné info. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 12-2020 |
Jestli k tomu je nějaké info nevím, ale vznik skladišť byl iniciován hlavním smyslem tehdejších železnic, což byla nákladní doprava. Byly stavěny někdy současně s tratí, většinou však až po několika letech od uvedení tratě do provozu. Využívány byly pro tzv. kusové zboží, případně spěšniny. Po převedení přepravy kusových zásilek na automobilovou dopravu, což bylo asi nedlouho po roce 1948 byla většina skladišť nevyužita a chátrá dodnes. Jak to bylo s personálem nevím. Předpokládal bych, že v menších stanicích to zvládal skladištní či staniční dělník, ve větších byl samostatný personál. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2809 Registrován: 9-2009 |
Ta lokomotiva "16 018" DR se stala dle dekretu 108/45 Sb. majetkem Československé republiky. Nebyl to kořistní majetek SSSR. Československo žádalo seznamy vozidel po jiných státech kvůli identifikaci vozidel, ale zřejmě marně. Tyhle lokomotivy DR, které byly původem z Rakouska byly většinou začleněny do skupiny "lokomotivy neurčitého původu", ačkoliv úředníkům bylo zřejmé, že se asi bude jednat o lokomotivy původem z Rakouska. V případě rakouských lokomotiv bylo v roce 1951 navrhováno opustiti od restituce neb výměny lokomotiv s Rakouskem a všechny lokomotivy Rakouského a neurčitého původu uvolniti do šrotu pokud by se nedaly výhodněji upotřebiti. | |
|
Mirek_2037
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 5-2012 
|
534.058. Je to focené v Tisovci 1. srpna 1967. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2942 Registrován: 5-2008 
|
J.M.: Kusový zásilky (vnitro) skončily u ČSD 31.12. 1977 (skladiště a personál převzalo ČSAD), dále pokračovaly do převratu mezistátní kusové zásilky neb ostatní železniční správy tyto přepravy ještě zajišťovaly , takže u nás existovaly " Stanice mezinárodních kusových zásilek " SMKZ" (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3322 Registrován: 7-2017 |
Smysl většiny skladišť a původní účel jejich využívání zanikl nejpozději v l. 1964 - 1967 spolu se zánikem původního způsobu přepravy kusových zásilek. Vyhláška o železničním přepravním řádu 132/1964 (platná ale až od r. 1967) už zná jenom spěšniny a vozové zásilky. Zároveň ale začala v r. 1965 platit vyhláška 211/1964 o přepravním řádu sdružené přepravy kusových zásilek, která se prováděla společnými silami podniků ČSAD a ČSD. V té době se už také v některých žst budovaly stanice soustředěné nakládky a vykládky příslušně technicky i personálně vybavené. Některá skladiště především v uzlových a jiných větších stanicích se v rámci SNV využívala i nadále. Z toho i vyplývá, kde se udržely profese pokladních a skladníků nákladní přepravy. Řada skladišť se pak pronajímala podnikům, jiná přešla do užívání drážních organizací (Drahstav, Hospodářská ústředna železnic...). Tento stav trval víceméně až do 90. let. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2943 Registrován: 5-2008
|
dědek_hank: no , obě instituce spolu sice spolupracovaly .ČSAD sváželo zásilky do SKZ , kde se překládalo na železnici . Třeba v případě SKZ Vyškov , ČSAD přistavovalo auta a jejich řidiče , ale jako "závozník" jezdil zaměstnanec ČSD s titulem " skladník přepravy". Jenže během času si ČSAD začalo budovat svůj systém a ČSD si začaly kupovat svoje auta a sváželo a rozváželo si kusové zásilky ve vlastní režii. V tom roce 1977 měla SKZ Vyškov 5 aut s řidiči .
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1059 Registrován: 10-2007 
|
Nějaké informace o přepravní činnosti v Brně v 70. letech jsou tady.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3323 Registrován: 7-2017 |
Parmezano 2943: Bohužel nejsem schopen dohledat, který právní předpis tu změnu z r. 1977 upravoval. Vyhl. 211/1964 byla navíc zrušena už v r. 1969 a neumím ani najít, čím (nebo zda vůbec něčím) byla nahrazena. Jinak ale i ta vyhláška 211/1964 ještě výslovně počítá s tím, že kusová zásilka může celou cestu urazit po železnici. Na druhé straně ČSD provozovaly vlastní silniční přepravu kusových zásilek už od 30. let. Tak vlastně zajišťovaly i tu "poslední míli" k zákazníkům. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2944 Registrován: 5-2008
|
dědek_hank: pokud se nemýlím , tak to bylo nějaký nařízení vlády , šlo asi o zrychlení oběhu krytých vozů . Ty vozy naložený "kusovkou " se nesmírně "couraly", v tym Vyškově nebyl problém , že vůz čekal na manipulaci aji 5 dní a to byla tak středně velká SKZ . Na příklad SKZ Brno hl.n. nestíhala , tak se musela otevřít SKZ Zastávka u Brna , aby odlechčila SKZ Brno. P.S. : zaměstnancům , kteří přešli k ČSAD , zůstaly jízdní výhody ČSD .
Don Parmezano
|
|
|
BmbČ
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8693 Registrován: 1-2007 
|
Co vím z vyrávění, tak u ČSAD nechtěl "kusovku" nikdo jezdit. Značně neoblíbené. Tak na kusovce začínali hlavně noví nastoupivší řidiči. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 10-2020 |
Kuřil_p 2809- „16 018" DR se stala dle dekretu 108/45 Sb. majetkem Československé republiky Možná ta komedie s prohozením čísel byla kvůli Rakousku, aby mašinu nechtěli vrátit při výměně? Jak říkají pamětníci: u nás kvetla blbost vždycky, nejen v létě, ale i za těch největších mrazů... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 10-2020 |
534.058 – ty komíny se vyměňovaly , asi bylo jedno, jakej tam místo shnilého dali. Často bylo skrz tu korunku vidět. dědek_hank 3318 - je to někde spočítané? Myslím tím nějaká celková bilance, kolik vozidel si SSSR nárokoval jako kořist, kolik si jich nakonec odebral,.... Vagónů už se asi nikdo nedopočítá hanku - copak jsi dělal v Července, že o tom počítání kořisti nic nevíš? Počítali to furt, zda něco nechybí... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2810 Registrován: 9-2009 |
csik: Možná ta komedie s prohozením čísel byla kvůli Rakousku, aby mašinu nechtěli vrátit při výměně? To asi ne. Ze strany Rakouska dle těch dokumentů nepanoval moc velký zájem o navrácení vozidel. Navíc se lokomotivy měly měnit kus za kus. Mohu se pochopitelně mýlit. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3324 Registrován: 7-2017 |
csik 310: Počítat neznamená spočítat... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3326 Registrován: 7-2017 |
BmbČ 8693: Asi úplně jednoznačně to takhle nejde říct. Už na začátku 70. let (dřív to nepamatuju) byli řidiči i závozníci ČSAD placeni podle tunokilometrů, takže především záleželo na délce tras a velikosti vozidel. Jako student jsem pravidelně dělával v létě brigády jako závozník u ČSAD Uherské Hradiště, takže se k tomu mohu vyjádřit. (Asi bych měl dodat, že to bylo začátkem 70. let, takže ještě před tou delimitací.) Nákladní doprava byla u ČSAD rozdělena na tzv. kolony (zřejmě pojem převzatý z ruštiny v 50. letech) MKD, sklápěček a valníků. Valníky kromě nahodilých přeprav zajišťovaly pravidelně svoz a rozvoz mléka, rozvoz piva a nealkoholických nápojů a právě tu kusovku. (Podniky jako Pramen, Ovoce - zelenina, Jednota, Drobné zboží apod. měly vlastní dopravu.) Mléko mělo pravidelné trasy z kravínů do mlékáren a z mlékáren do velkokuchyní a prodejen, takže se předem zhruba vědělo, kolik se tam dá vydělat. Podobně tomu bylo s kusovkou, kde se pravidelně jezdilo do velkých podniků na okrese. Nemám pocit, že by to bylo nějak zvlášť neoblíbené, ale řidiči se o to ani neprali. Možná i proto, že to mj. jezdilo unikátní vozidlo - tahač Bucegi s návěsem, takže se to taky dalo slušně vytížit. Navíc se pro zvýšení výdělku používala jedna finta, kterou nikdo nekontroloval - na plnou fůru prázdných palet se automaticky psala u 5tuny (standardní vozidlo Praga S5T) zátěž 5 t. Neoblíbená a nepříjemná byla na kusovce manipulace s různorodými (co do velikosti a váhy) zásilkami a taky papírování - každá zásilka měla svůj nákladní list, takže když se zadařilo, byly jich na jednu fůru desítky. To byla samozřejmě povinnost závozníka. Vozily se i přepravní skříně ČSD, některá vozidla Praga S5T byla upravena pro jejich vykládku v místech bez ramp. Ale byly i případy, kdy se musely přepravní skříně ve skladě ČSAD otvírat a zásilky třídit podle konečných příjemců. Největší valníková vozidla - trambusy s prodlouženým sníženým valníkem - rozvážela pivo, takže se na ně dávali řidiči před důchodem, aby si vydělali, a dva závozníci. Fakt je, že u sklápěček se dalo vydělat víc, ale byla to pakárna. Vozil se mj. štěrkopísek z Ostrožské Nové Vsi na nepříliš vzdálené stavby, soupravy P S5T + přívěs, a byla třeba trasa 4 km, která se za den otočila třeba i 20krát. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 8-2017 |
Také jsem jako student jeden rok brigádničil u ČSAD jako závozník. Bylo to někdy v roce 1981 nebo 82. Tehdy to provozovalo ČSAD 321 - Zasilatelský závod Plzeň. Vozili jsme Škodou 706RT s hydraulickou rukou přepravní skříně z nákladového nádraží na Rokycanské třídě v Plzni. Dnes tam stojí Hornbach. Ty skříně se zavážely různě do obchodů po městě a okolí. Pamatuji si, že nejdál jsme jezdili do nákupního střediska v Kralovicích. Můj řidič byl totiž zadobře se skladníkem (nebo jak se ta funkce jmenovala), který přiděloval řidičům náklad. A tak jsme měli vždycky těžké skříně na větší vzdálenost. Bylo to placené podle tunokilometrů, přesně jak píše hank. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5084 Registrován: 6-2016 |
Tohle na mě vypadlo z těch internetů: https://cha.fsv.cvut.cz/mapp.php?map=8Dd Třeba to k něčemu bude... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3330 Registrován: 7-2017 |
Interaktivní mapa je to pěkná, ale ten text... Cituji: "Mnohé nově vybudované místní dráhy proto poměrně záhy zanikaly." Co to znamená "mnohé" a co "poměrně záhy"? Většina místních drah pořád ještě existuje. |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26771 Registrován: 5-2002 
|
 Kuřil_p:"Dokonce i ÚV KSČ požadovalo na základě článku v Rudém Právu (ten článek mám rovněž) vyřazení kořistních lokomotiv a vozů. V článku byly vyjmenovány lokality, kde se nacházejí staré lokomotivy, které by se měly dát do šrotu." Ten článek vyšel přesně kdy? |
|
|
Quex
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8266 Registrován: 5-2002 
|
Já mám ten rok 1955 nějak uložený v paměti jako mezník, kdy všechno, co tu ještě kde cizího zbylo a o co nikdo neměl zájem, šlo do šrotu, ale taky jako rok hromadného formálního rušení cizích vozidel. Jenom už nevím, kde jsem to vzal. Co se tehdy stalo nebo změnilo? 1955 je rokem oficiálního ukončení válečného stavu s Německem (jako celkem) ze strany SSSR a vzápětí i ČSR. Zároveň taky došlo k obnovení plné suverenity nezávislého Rakouska a odchodu okupačních vojsk z něj. V obou německých státech byla víceméně až na výjimky obnovena suverenita jejich vlád a v obou vznikly armády - Bundeswehr a National Volksarmee. Jako oficiální reakce na chystané začlenění západního Německa do NATO vznikla Varšavská smlouva. Takže z pohledu mezinárodní politiky a mezinárodního práva se událo poměrně dost významných záležitostí. Spousta se jich udála taky dvoustranně, hlavně v oblasti reparací mezi SSSR a NDR.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 10-2017 |
Tak třeba v Teplicích v Č. se skladiště využívalo až do 21. století, pro přepravu spěšnin. Ráno tam nechávala "spěšninová raketa" vůz a odpoledne dobírala, ale byla to opravdu výjimka, už jich asi moc nefungovalo. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3331 Registrován: 7-2017 |
T435.001: "Tak třeba v Teplicích v Č. se skladiště využívalo až do 21. století, pro přepravu spěšnin. Ráno tam nechávala "spěšninová raketa" vůz a odpoledne dobírala, ale byla to opravdu výjimka, už jich asi moc nefungovalo." Přeprava spěšnin u ČD skončila 31.12.2004. Tím dnem zanikl i samotný pojem spěšnina. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2811 Registrován: 9-2009 |
McBain: Ten článek by měl být otištěn dne 26. července 1951. (Nemám momentálně čas, takže to nemohu překontrolovat, zda je to správně?) Údaj o dni je z článku ze stejných novin, kde ČSD uznává tuto kritiku (reakce na článek ze dne 26. července 1951). | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6098 Registrován: 3-2006 
|
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1951/7/26/3.png | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2812 Registrován: 9-2009 |
Mořepetr: Děkuji. Na tento kritický článek reagoval Ústřední výbor KSČ, který se následně dotazoval úředníků Ministerstva dopravy. Ministerstvo k článku z července 1951 uvádělo, že většina těchto odstavených lokomotiv a vozů je cizího původu. ČSD s těmito vozy a lokomotivami nemohou disponovati jako se svým vlastnictvím, ale musejí vyčkati na výsledky mezinárodních jednání. Veškeré dispozice s těmito vozy a lokomotivami jsou prováděny se souhlasem Ministerstva dopravy a Ministerstva zahraničních věcí. V srpnu 1951 k tomuto článku Ministerstvo dopravy uvádělo, že na tratích ČSD se nachází deponovaných osobních vozů: 61 polského původu, 13 rumunského původu, 12 německého původu, 136 rakouského původu, 27 francouzského původu, celkem tedy 249 osobních vozů. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2813 Registrován: 9-2009 |
I národní podnik ČSD se tímto článkem z Rudého Práva zabýval. Vedení národního podniku ČSD uznává tuto kritiku za zcela správnou. Od 1. září se zavede soutěž mezi stanicemi i oblastními ředitelstvími o nejlepší provedení sběru odpadového železa na tratích i v provozovnách. Tím bude ve všech stanicích v celé republice proveden generální úklid. Každý měsíc budou uveřejněny výsledky sběru a nejlepší kolektivy budou odměněny. Dr. Tyl vysvětlil, že vše co je napsáno v článku Rudého Práva (myšlen druhý článek, kde se uznává kritika z prvního článku) vyplynulo z porady, která se konala v Rudém Právu za předsedání redaktora Skočka. Komise složená z redaktora Skočka za Rudé Právo, a expertů ČSD Dr. Tyla, Gavlase a Rudla projedná s Ministerstvem zahraničních věcí urychlené zlikvidování cizích deponovaných lokomotiv a vozů. Na základě jednoho článku šlo mnoho lokomotiv a vozů urychleně do šrotu. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26772 Registrován: 5-2002
|
Kuřil P, Mořepetr - díky . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1476 Registrován: 10-2007 |
Já jako fundamentální problém vidím v tom, že ten symbol je automaticky zakazován, bez toho aby se řešilo, v jakém významu je zobrazen, a jestli se jeho zobrazením člověk skutečně snaží dané hnutí propagovat, nebo nikoli. A že tím obsesivním bojem proti komunismu ten komunismus ve skutečnosti podporujeme, právě tím, že diktejem lidem, co smí nebo nesmí na lokomotivu dávat. Jinak pokud jde o nacistické symboly, tak bych se jejich umístění na muzejní vozidla nijak nebránil (třeba protektorátní Calmy měly z výroby velmi zajímavý nátěr, souprava pár vozů doplněná o lokomotivu s bílým Včkem... nebo nějaký ten věžák ve vínokrémových barvách, proč ne). Kdyby někdo postavil funkční repliku Moravie a následně na ní umístil rudou hvězdu, tak pak bych si pro sebe řekl že je to fakt debil, ale pořád bych to viděl spíš jako vrchol nevkusu než propagaci komunismu. |
|
|
Quex
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8269 Registrován: 5-2002
|
Pane T.H., pokud neustále chcete provokovat a rozjíždět někde na K-reportu "flame" diskuse, o které většina ostatních nestojí a s povděkem kvituje jejich smazání, tak neuspějete ani tady. Zkuste pokračovat a už tady nenapíšete ani řádek, nikdo toho litovat nebude, tomu věřte.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1415 Registrován: 6-2006 |
Já budu litovat, že tady TH nic nenapíše mnohem více, než nějaké hámotiny od modely742, mirka55 a Quexe dohromady. A určitě jsem na spoustu význačných diskutérů zapomněl. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 10-2020 |
Ten úklid šrotu – kořisti asi probíhal průběžně delší čas. Tak nějak to připomíná nedávné slibování otevření sjezdovek, které jsme slýchávali od mocných od podzimu do jara....moc se toho za 70 let tady nezměnilo....holt tradice....a různé „hurá akce“.... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3341 Registrován: 7-2017 |
Neím, kde bych se měl zeptat. Třeba tady? Proč se vlastně "u dráhy" neuchytily výhybky s jedním jazykem jako třeba tato? (Vrcholová stanice Snaefell stejnojmenné elektrické horské dráhy na ostrově Man. Rozchod 1067 mm, ozubnicové úseky používané jen při brzdění, trakční soustava 550 Vss. Zdroj snímku: https://www.rideonrailways.co.uk/paul/building/page15.html) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14632 Registrován: 8-2012 |
Protože to na první pohled vyhovuje rychlosti tak do 15 km/h.
電車オタク
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3342 Registrován: 7-2017 |
No jo... Vmax = 12 mph = 19 km/h. Taky je ten systém veden jako tramvaj. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 1-2004 
|
Ještě že si nechávám posílat příspěvky z Káčka emailem, takže si mohu většinou velmi trefné poznámky T.H. přečíst, i když jsou mezitím majorem Zemanem smazány... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 11-2014 |
Rozhovor s ministrem dopravy a spojů ČSSR Františkem Podlenou o budoucnosti železnice, 28.2.1989. Rudé právo |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1432 Registrován: 7-2009 |
Jestli ještě někdo neviděl dokument o rodu Kolbenů, zde je odkaz : https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12640561238-kolben/2205622 6845 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3344 Registrován: 7-2017 |
Canfranc 788: To už tak bývá, že pro část publika každé diskuse jsou nejzajímavější hejty a flamewary... ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 125 Registrován: 6-2009 
|
Herold: "Rozhovor s ministrem dopravy a spojů ČSSR Františkem Podlenou o budoucnosti železnice, 28.2.1989. Rudé právo" Dokonce bylo rozhodnuto o VRTkách. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 5-2013 |
Quexovi a podobným: Vystupuji ze zdejší dosud "mlčící většiny" publika, nenechám se totiž nedobrovolně vtahovat do jakýchkoliv řečených řad "ostatních" či dokonce za zdejší cenzuru "s povděkem kvitujících", dále něčeho nelitujících/litujících. K politování je bohužel to "hrdinné" čištění "po bolševicku", po kterém tu, jako výkřiky do tmy, zůstávají trčet příspěvky bez kontextu! Kdo se v tom má pak vyznat? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3348 Registrován: 7-2017 |
Co je známo o provozu lokomotiv řady T 436.0 a T 455.0 ČSD? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4960 Registrován: 9-2005 
|
O službě strážníka Vinohradského tunelu |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26779 Registrován: 5-2002
|
Zajímavá fotka, zjevně zachycující přestavbu vinohradské zastávky do její (bohužel) poslední podoby. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 7-2017 |
Zdravím všechny. Nevíte, prosím, kdy byl naposledy v knižním JŘ u trati 21 Praha - Vrané atd. uveden "letní nedělní provoz" na zvláštním listu. V JŘ 81/82 to ještě bylo. V JŘ 90/91 už ne. Děkuji | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 7-2017 |
Už jsem to našel na www.pacifikem.cz kde jsou i staré jízdní řády těchto tratí. Byl to JŘ 86/87 | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2823 Registrován: 9-2009 |
Neví prosím někdo, kde se ve Zdicích nalézala ve čtyřicátých letech tzv. výtažná kolej a 24. kolej? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3105 Registrován: 4-2014 
|
Kuři p: Ve Zdicích šlo číslování kolejí od staniční budovy takto: 13,11 kusé manipulační koleje, pak následovala kolej 9,7,5,3,2,1,4,6,8,10 průběžné koleje a pak následovali kusé koleje 12,14,16,18,20,22,24. A ta 24 koleje byla napojená na depo. Takto to bylo z doby RZZ, ale před instalací RZZ v roce 1987 tam toho bylo určitě víc, protože po instalaci RZZ se snížil počet výhybek ve stanici. A na berounském zhlaví došlo k odstranění posunuté osy, kdy obě traťové koleje z Berouna ústili ve stanici do jiné staniční koleje s jiným číslem, než by správně měli. Myslím, že druhá traťová ústila do první staniční a první traťová koleje ústila do staniční koleje č.3. Vše by prozradili plány stanice platné do roku 1987, tedy před instalací RZZ. Bohužel plány stanice s kolejištěm a elektromechanickou zabezpečovačkou, už asi neexistují a pokud ano, tak někde v soukromém archivu. Co jsem se ptal tak SŽ(DC) má ve svém archivu pouze plány z doby po roce 1987 po instalaci RZZ, plány s dob elektromechaniky už ve svém archivu nemá. Nezbývá než pátrat dál, ale kde to bohužel nevím. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3995 Registrován: 5-2002 |
Ve směru od Prahy v obvodu stanice byla skupina kolejí popisovaných Lubošem. Za topírnou byla jedna kolej průběžná ze stanice a skupina kusých kolejí sbíhajících se do koleje, která se táhla tak 300 metrů podél plzeňské trati, o něco pod ní (resp. traťová kolej už stoupala, zatímco tahle byla více v rovině. Mohla to být ona "výtažná". Přijde mi, že tam býval takový malý ranžír. V šedesátých letech se v této části kolejiště zřídilo vyzbrojování mazutem. Manipulace s nákladními vozy se v sedmdesátých a osmdesátých letech odehrávala na průběžných kolejích před staniční budovou. Celá skupina byla pravděpodobně zrušena při té rekonstrukci kolem roku 1987. Pamatuji se, že v někdy v osmdesátých letech jsem na téhle koleji fotil 498.106 a 475.1142, které tam čekaly na nějaký "plandampf" pro devizové cizozemce. Směrem ku Praze být pravděpodobně nemohla, na starém mostě přes Litavku byly jen dvě traťové koleje a jiný tam nebyl.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Vyroci trati v CR 2021
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze