Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci... » Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 21. 5. 2021

Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 21. 5. 2021

dolů

autor	příspěvek
Phd	Pátek, 27. září 2019 - 16:32:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 2-2007	Storm_ice: Asi jsme se nepochopili. Neříkám, že je značení E nelogické. Říkám, že je nelogické směšovat typ a vlastnosti výhybky. Takže buď budu dělit výhybku na to, jestli je rozjezdová nebo sjezdová, nebo je budu dělit podle pohonu. Nebo podle ovládání. Snažím se o to, aby moje značení bylo konzistentní, univerzální a snadno pochopitelné (podle legendy). Po čase jsem došel k tomu, že je lepší vyznačit, jestli je výhybka sjezdová nebo rozjezdová. K typu výhybky nebo kříže píšu i úhel.
9_tr	Neděle, 29. září 2019 - 07:37:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5940 Registrován: 6-2005	Ono to máš historicky. Elektrická byla vždy rozjezdová. Sjezdová mechanická. Ale tím označením elektrická se jedním slovem vystíhlo vše. Pak stačilo jen dodat jaký má úhel, kde je izolace a jak je větvená. Ona i rozjezdová mohla být mechanická, takhle se to popsalo jednoduše. Proto i starší zaměstnanci mnohdy užívají označení elektrická. Samozřejmě, jaká jiná by byla. Jiné ovládání bylo tak na 5 místech v ČSSR, ale tehdy to tak bylo. Prakticky až později vzniká potřeba definovat jaká je. Jestli ovládaná proudem, rádiovým signálem, WiFi... Dřív byl buď proud, nebo napětí a napěťové cívky se na Kremnicách snad ani neužívaly. Je škoda, že nemám první plán na linku C, 2 roky tam byla jednostopá trať. A vidět i plán z vozovny, Hroboňova, kde výhybky měly ovládání "splachovadlem". Prostě na sloupu byla šňůrka. Důvod byl prostý, velké množství výhybek a nalepené na sobě. Jaké značení bylo tam užito. Viz foto, je vidět vše. vč. náhrady rozjezdové sjezdovou, ale je použita jako rozjezdová, nestavitelná. Hroboňova Hroboňova 2 Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 29. září 2019 - 14:04:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 2-2007	9_tr: Jakkoliv mám k historii respekt, nemůžu se ohlížet na něco jen proto, že je něco zažité. Třeba na takový argument "děláme to už 30 let a pořád to funguje" jsem už vyloženě alergický a leckde to podle toho taky tak vypadá. S tímhle přístupem bychom se ve vývoji moc neposunuli. Je třeba sledovat tok dějin. Jelikož už nemám tendenci si pamatovat zbytečnosti a nelogičnosti, raději pátrám po tom, jak si všechno logicky odvodit.
9_tr	Úterý, 01. října 2019 - 16:26:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5941 Registrován: 6-2005	Celá diskuse se točila, kdy tvrdíš, že to nedává smysl. Já vysvětloval, že dává, protože to je historicky zažité a proč. Nevyvracím, že Tvoje značení nemá smysl. Makrelu neumeješ.
Phd	Úterý, 01. října 2019 - 17:02:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 2-2007	9_tr: A já právě nesouhlasím s tezí, že něco dává smysl jen proto, že je to zažité.
Berryml	Středa, 23. října 2019 - 23:03:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 6-2005	V ML jezdíme i po tomhle...
Storm_ice	Pátek, 25. října 2019 - 00:47:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 9-2005	Berryml: " V ML jezdíme i po tomhle..." A co to je? Svorka s vyježděným drátem? Mimochodem, mám dotaz na znalce TT sítí v ČR, kde všude jsou 10° křížení? Vím o dvou v Pardubicích a 1x v ČB.
9_tr	Pátek, 25. října 2019 - 09:33:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5956 Registrován: 6-2005	Jo a docela stará. Ještě na šroubovák. Berry: Buď v klidu. 1. Určitě se najde v ML něco "lepšího" 2. Nadju a vyfotím jednu spojku od nás... Jsou města, kde toho bude více... ML, Jihlava, Ukrajina Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 27. října 2019 - 13:26:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 2-2007	Pro všechny se pokusím vysvětlit, jak funguje rozklad sil v převěsech Y. Popíšu na následujícím obrázku. Dejme tomu, že v laně z bodu X1 k troleji (potažmo z bodu X2 k troleji) působí síla 5 kN (5000 N = 500 kg). Z bodu X1, který tvoří střed převěsu Y, vedou ke stožárům 1 a 2 (tedy úchyty 1b a 2a) další lana, v nichž musíme vypočítat reakce sil. To se dělá rozkladem sil do nepravoúhlých souřadnic. Podrobnější návod najdete v každé učebnici mechaniky pro střední školy, spousta je toho i na internetu. Jak si jistě všimnete, čárkovaná čára je rovnoběžná s lanem, jehož sílu chceme vypočítat. Z tohoto rozkladu vyplývá, že v laně 1b působí síla 4,6 kN (460 kg), tatáž síla je i v laně 2a. V případě bodu X2 a lan 2c a 3a je situace rozkladu obdobná. V každém laně působí síla 13,5 kN (1350 kg). Z uvedeného vyplývá, že čím je úhel mezi lanem a převěsem držícím trolejové vedení menší, tím je tah vyšší. Čím vyšší je tah v těchto lanech, tím bude muset mít stožár vyšší vrcholový tah. A je taky logicky dražší. Čím vyšší má stožár vrcholový tah, tím větší základ bude mít. Sílu kromě uvedeného zvyšuje tak vzájemná výška bodu X a výška uchycení na stožár. Čím je tento rozdíl výšek menší, tím je síla vyšší.
Storm_ice	Úterý, 29. října 2019 - 18:16:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 9-2005	9_tr: "Jo a docela stará. Ještě na šroubovák." Vypadá to na obloukovou, akorát přemýšlím, jestli je to vyježděné obloukem, nebo takhle u kraje kvůli zalomení prověšené troleje?
9_tr	Středa, 30. října 2019 - 04:36:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5962 Registrován: 6-2005	Spíš zalomení, nejčastěji je to vidět na spojkách, nám se takhle vyjezdila roviná Makrelu neumeješ.
9_tr	Úterý, 03. prosince 2019 - 18:10:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5999 Registrován: 6-2005	Jsem si vzal příklad z Phd a jak nám v jiné diskusi říkal, ať si zkusíme ohnout metr troleje, tak jsem to zkoušel. No, jde to blbě... Ale ve svěráku a s kladivem... Přikládám foto, na čem lze jezdit. je to bývalý průřez 80 mm², v nejtenčím místě 5 mm (nominál je 10,6) Bylo to ve spojce a kousek za svorkou. Je krásné vidět, že trolej se pak lámala dolů a na tomto zlomu se postupně ukousávala. Muselo to být nedávné, neb spojka byla nová (na druhém vodiči je nějaká přehistorická a bez problémů). A díky blbému vedení botky je spojka zralá na šrot, protože byla z boku sjetá, což ukazuje další obrázek- deformace vodiče vlivem špatného průjezdu botky, těsně za svorkou. Závada byla objevena při opravě jiné části. On by celý úsek chtěl výměnu vodiče (A to se v 81. vypracoval projekt na rekonstrukci tratě se záměnou sloupů z 48.). Projekt ještě kreslil, bohužel již zesnulý, ing Paleček. Měl i razítka stavebního povolení a jak vidno, nic se neudělalo. Sloupy původní a vodič taky. A dále ta rychloprůjezdná výhybka K-M ze 64. se stavitelným křížem + nějaký rozpis materiálu. Omluvte kvalitu, která není na Vašem přijímači. P.S. a pěkně blbě se instaluje spojka, když se ty 2 dráty vůči sobě protáčí. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) Makrelu neumeješ.
Syrda	Čtvrtek, 26. prosince 2019 - 16:45:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 10-2002	vánoční čas jsem využil k dokončení plánku trolejbusové sítě v Hradci Králové
9_tr	Pondělí, 09. března 2020 - 20:26:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6073 Registrován: 6-2005	Dostal jsem se k návodu pro projektování trolejbusových tratí a je tam vysvětlen význam EV a SV. EV je elektrická výhybka, jelikož se přestavuje elektricky. Může být i RV- ruční SV není sjížděcí, ale samostavitelná. Ono totiž nikde není řečeno, že ta samostavitelná nemůže být i rozjížděcí. Využití našla na jednostopé trati, nebo třeba takový triangl pro obracení (ano, trolejbusy se dokázaly otáčet couváním přes výhybky). A pak zbývá mechanická, která je odlitek. Tím, do jakého směru se výhybka umístí se vlastně i rovnou říká, jestli je sjížděcí, nebo rozjížděcí. Třeba taková Kremnice, když vyšla z formy jako odlitek, tak nikdo ještě nevěděl, k čemu bude sloužit. Až následné vrtání a frézování určilo její další využití. Proto se také rozbočení výhybek na levou a pravou určuje vždy proti hrotu, tj. i u sjezdové. Nikoliv dle směru jízdy. A polarita u Neuchatelu: tam si myslím, že je to dáno bezpečností pracovníků PTZ při opravě armatur, aby se zbytečně nedostávali do kolizních míst s opačou polatitou. Mnohdy je vzdálenost mezi polaritami o málo větší, než je rozpětí rozpětí prstů při rozevřené ruce. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Čtvrtek, 23. dubna 2020 - 07:14:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 9-2005	9_tr Ta trolej je vyjetá pěkně, u nás se podobně taky začíná vyjíždět jeden kus, je tam ťuklá napájecí svorka, kde se to dost vyjíždí a jak to tam nejspíše poskočí tak se kus zatím vyjíždí drát. Akorát se na to musí koukat z boku, ze strany to vidět nejde a to vyjíždění drátu, jde vidět ještě jen z jedné strany. U nákresu výhybky koukám, že dávají bandáž i na opačnou stranu, to jsem snad nikde neviděl, normálně se střihne trolej a dá se tam smyčkový izolátor. Ale párkrát byla ta bandáž na troleji, když bylo blízko těleso výhybky, aby zůstalo "odizolované". S těmi výhybkami je to zajímavé, já si říkal, proč je to tak divně a sjízdná je "opačně". Tu polaritu nevím, přijde mi to komplikované, teď zas nemohu najít to schéma, hlavně mi to přijde dost nepraktické i pro dráťáky, že si musí pamatovat, kde to je přehozené.
9_tr	Pátek, 24. dubna 2020 - 17:27:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6111 Registrován: 6-2005	Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Pátek, 24. dubna 2020 - 18:36:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 9-2005	9_tr: "Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě." A teď už jsem úplně mimo, jaké 2 izolátory, ty smyčkové?
9_tr	Pátek, 24. dubna 2020 - 21:03:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6112 Registrován: 6-2005	Ano. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Sobota, 25. dubna 2020 - 18:54:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 9-2005	9_tr: No ty tam jsou, teda ne že by to bylo kvůli té dvojité izolaci
Storm_ice	Úterý, 22. září 2020 - 09:01:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 9-2005	Před necelým měsícem se v teplické trakční síti objevila novinka, modrá ledková lampa pro zobrazení postavení výhybky na nově zrekonstruované křižovatce U soudu. Původní předpoklad dostal během září reálnější obrysy a Teplice tak jsou dalším městem, kde se barevná signalizace používá pro informaci, pod jakým kódem se přestavuje výhybka. Kromě modré barvy tak přibyla ještě poslední barva, a to bílá, která je např. na výhybkách u divadla (E321), v ulici A.Sochora (E233) nebo na kruhovém objezdu v Trnovanech u Billy směr Anger (E253). U starších výhybek postavených do roku 2015, pak byl nainstalován svodič přepětí, který se dnes běžně montuje společně s výhybkou.
vlacky	Úterý, 29. prosince 2020 - 11:17:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 9-2018	Příjemné dopoledne, mám pár otázek ohledně výhybek Kremnica. Nevěděl by někdo, do kdy se vyráběly, případně kde se ještě používají? Dále mě zajímá, jestli by se přehodila, pokud ji řidič s novým vozem projede pod plynem, nebo jestli to takhle fungovalo jen u starších vozů? A ještě jedna otázka na závěr: jak se nazývá sjezdová výhybka na fotkách? Případně kdyby někdo věděl, jakou rychlostí se přes ně může jet? Díky
9_tr	Úterý, 29. prosince 2020 - 12:24:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6371 Registrován: 6-2005	Na fotce je Kremnica. Rozjezdová a sjezdová se liší jen tím, že odlitek je více opracován a doplněn o elktročást. Jinak jsou identické. Samozřejmě, že se přehodí, ta výhybka je ovládaná odebíraným/neodebíraným proudem a je jí úplně u jaký trolejbus pod ní jede, jestli 7Tr, nebo 32TrSOR. Přehodit ji dokáže i topení. Předkontakt je oddělen od sítě, drát z kontaktního místa je veden na jednu cívku, na druhou a zpět na výchozí pól, kde je okončen na vodivé části. Tudíž trolejbus musí jen kontaktním místem projet a nezastavit, cívky jsou dělány na krátkodobý odběr, jelikož při odběru veškerý odebíraný proud jde přes cívky. Přes tahové Kremnice se jezdí DO 15km/h, ale většinou spíše méně. Samozřejmě, pokud byla nějaká velmi kvalitně vyrobená a namontovaná, tak zvládala v přímém směru i 40. Namotnovány jsou ve vozovně v DP Jihlavy, v síti DP Mar. Lázně, zbytky v Bratislavě (do 5 kusů) Prokazatelně byly vyráběny ještě v roce 1993 (v Jihlavě byl namontován takový kus po poruše před 3 lety) Makrelu neumeješ.
vlacky	Úterý, 29. prosince 2020 - 21:47:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 9-2018	Díky za objasnění. Jestli tomu dobře rozumím, u nových vozů mám dvě možnosti, jak výhybku přehodit - buď jí nahodit speciálním tlačítkem nebo projet pod plynem.
9_tr	Úterý, 29. prosince 2020 - 22:10:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6373 Registrován: 6-2005	Ano, zvláštní tlačítko neudělá nic jiného,než že připojí k troleji odporník, udělá požadovaný odběr, což je min. 80A, ale obvykle dává 130A. Na přehození ale mnohdy stačí i topení s 50A. Tudíž jakýmkoliv způsobem,kterým vytvoříš požadovaný odběr se výhybka přetaví. A na okraj, u trolejbusu se nedává plyn, ale jízda. (Pedál jízdy, pod jízdou,atd.) Makrelu neumeješ.
Š	Neděle, 31. ledna 2021 - 13:51:53
Neregistrovaný host	Dotaz na znalé: jaké jsou výhody a nevýhody kompenzace vedení tahem a kompenzace "vlastní"? Který z nich je provozně výhodnější? Je lepší trpět plechy a s tím spojené "kopance" do výzbroje vozu v přechodových polích, nebo je lepší vedení cik-cak? Je potřeba kompenzovat tahem vedení v oblouku? Děkuji za odpovědi
9_tr	Neděle, 31. ledna 2021 - 21:11:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6438 Registrován: 6-2005	Š: nedávno jsem se na to ptal gurua, ale jen opravdu okrajově a nezatracoval to. Prostě jsou případy, kdy to výhody má a případy, kdy je to zbytečné. Také bych byl rád, kdyby se někdo z praxe vyjádřil s nějakým sumárním hodnocením. Příkladový extrém- trať na Borek to má oprávněně, protože rozestupy stožárů, atd. Ale zase jsou města, že, kde se toho využívá až zbytečně moc, resp. v místech, kde to postrádá význam. Mírný oblouk to zvládá, ale pokud to je nějaký prudký, kde je třeba 3 úchytová svorka, tak ten se chová jako pevný bod. ad: kopance- ty zvládají i blbé svorky v síti, že i odskočí sběrač. Na výměnných polích jsem ještě nezažil, že by trolejbus škubnul, ale netvrdím, že nedostává proudový náraz. Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 31. ledna 2021 - 23:30:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 2-2007	Š: Ty asi nebudeš jen tak nějaký laik, že? Málokdo totiž v souvislosti s trolejovým vedením používá termín "kompenzace". I když trolejové vedení projektuju, ještě pořád nejsem ten nejpovolanější, tak si dovolím názor začátečníka. Jak jsem si v českých provozech všiml, od kompenzace se upouští. Pořád je ale zachováváno v Chomutově, v Brně nebo v Ústí nad Labem. Má to svoje výhody i nevýhody. Já osobně bych kompenzaci použil mimo centrum na koncových úsecích sítě, v kopcovitém terénu a pro rychlost nad 70 km/h. Třeba taková trať v Ústí nad Labem na Mojžíř má kompenzaci celkem oprávněně. Ale dovedu si ji představit i bez ní. Kompenzace totiž napíná trolej samočinně bez ohledu na teplotu vzduchu. Ale podobný efekt, kdy je trolej napínaná, dokáže zajistit i správně provedené nekompenzované trolejové vedení, když závěsy upevníš v mírné klikatosti. Hezky je to vidět na Sakařově ulici v Pardubicích. Troleje se sice klikatí, ale úhel je minimální, takže ani vyšší rychlost tomu nevadí. V létě, kdy je trolej volnější, závěsy "spadnou" do vertikální polohy, čímž se trolej napne. V zimě se trolej smrští a závěsy se trochu nahnou, čímž je opět trolej v rovině. Ani v jednom případě nedochází k velkým průhybům. Tedy kompenzace má smysl na dlouhých rovných rychlých úsecích, kde je možné ušetřit na stožárech, protože lze trolejové pole prodloužit. Je ale fakt, že podle kolegů je dřina to namontovat.
Š	Pondělí, 01. února 2021 - 21:15:43
Neregistrovaný host	Pánové děkuji. Vaše odpovědi mi ujasnily některé věci . No laikem v této oblasti jistě jsem, jinak bych se neptal . Jen mám oči a snažím se používat tu špetku rozumu, která mi byla dána. Jak mám možnost při různých akcích sledovat v jiných provozech, nabývám dojem, že kompenzace tahem byla jakási móda dané doby a ze setrvačnosti se v našem provoze stále aplikuje a (ne)udržuje. Například. Úsek od židenických kasáren na Vinohrady. Trať levý-pravý-levý-pravý oblouk. Co cca 450m výměnné pole. Při instalaci lávky u zastávky Vlčnovská (v mírným oblouku) evidentně jednu kompenzaci zrušili. Takže nebyla nutná??? Tímto by se dalo říci, že i ta o cca 900m níž není nutná? Nově vybudovaný úsek Novolíšeňská-Jírova. Rovina-levý-pravý oblouk. Kompenzace v obloucích. Úsek Anthropos-Veslařská, tam je ten případ větších rozestupů stožárů a dlouhé delty, jenže kompenzace v krátké rovině mezi oblouky, další za dalším obloukem a ta na dlouhé rovince v létě působí značnou neúčinností. Zlín. Komplet bez kompenzace. Dlouhá ulice cik-cak malé delta zavěsy a žádný problém i při vyšších rychlostech s oceláky. Jihlava totéž. Asi jsem to napsal trochu kostrbatě, ale určitě pochopíte, o co se jedná. 9_tr: plechy na kterých je kopanec zaručen - za zastávkou Akátky, před zastávkou Bartákova, za přejezdem Kamenolom k ZOO, před zastávkou Lesní. Většina z nás na těchto místech se naučila trochu povolit jízdu, ale to není moc technické řešení, že?
Phd	Pondělí, 01. února 2021 - 21:27:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 2-2007	Š: Novolíšeňskou jsem dělal já. Teď už je to stejně jedno... DPMB požadoval kompenzované vedení. Jelikož je to ale kopcovitá trasa, bylo zvoleno kotvení jednostranné. V závislosti na poměru kotvení a velikosti a hmotnosti závaží a také vzhledem k možnosti jejich pohybu uvnitř stožáru byly zvoleny dva kotevní jednostranně napínané úseky směrem dolů. Delší být nemohly a závaží na horním konci by nedávalo smysl. Jestli tam jsou nebo nejsou oblouky, už tedy nehrálo tak velkou roli.
Š	Úterý, 02. února 2021 - 19:29:03
Neregistrovaný host	Phd: Děkuji za vysvětlení a omlouvám se, jesti jsem se dotkl něčeho citlivého . V jakém ohledu je to už stejně jedno? Jako že to co tam visí, má s projektem pramálo společného? Mohla (by) tato trať být bez kompenzací? Na videu na YT z rychlostní zkoušky je vidět, že přechodové plechy nedělají dobrotu jak pro vozy z moderní výzbrojí tak pro udržení se sběračů na troleji. Naši odborní montéři nám na naše připomínky na místě řekli, že si to sedne. A ejhle, po víc jak roce nesedlo. Jaká je možnost a náročnost předělání jakéhokoliv kompenzovaného úseku na nekompenzovaný? Projekt, změna vazby nebo od základu znovu?
Phd	Středa, 03. února 2021 - 08:53:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 2-2007	Š: Ne, nedotkl. Jen jsem čekal, že výsledek bude vypadat jinak jak z hlediska použitého materiálu, tak z hlediska podoby nosné sítě. Drobné odchylky od projektu, který jsem navrhl, mi nevadí. V reálu to může opravdu vyjít jinak. Ale jiná podoba nosných sítí má zásadní vliv na tahové namáhání stožárů. Právě kvůli nim a kvůli základům není možné si to pověsit tak, jak se komu zachce. Připadám si jako Juraj Herz, kterému cenzura totálně zmršila film Upír z Feratu. Mohla i nemohla. Vzhledem k tomu, že na rovných úsecích jsou pole dlouhá přes 33 metrů a vzhledem k použitým jednoduchým závěsům do roviny, je ta kompenzace žádoucí. Pokud by byly použity závěsy DELTA, dostatečně dlouhé na to, aby průhyb troleje nebyl tak velký, asi by se to bez kompenzace obešlo. Bohužel nejsem montér, tak můžu jen teoreticky říct, že je to asi o ukotvení troleje, sundání závaží, odstranění výměnných polí a naspojkování troleje. Nakolik je to věc montérsky obtížná, nedokážu říct.
Jiri_Heracek	Středa, 10. března 2021 - 10:34:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 7-2012	pro pratele trolejoveho vedeni dve fotky z archivu mych diaku - prvni je Zeneva v roce 1984 a druha je Lucern v roce 1987, tam jsem fotil hlavne vozidlo, ale i ta krizovatka je dobre videt
9_tr	Středa, 10. března 2021 - 21:31:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6495 Registrován: 6-2005	Zajímavé, jak vývoj výhybek v něčem moc nepokročil. U první fotky bych řekl, že to je focené dnes (vyjma teda návěsti kam je nutno výhybku přehodit...) U druhé je spíše sympatický trolejbus, Snad se jej podaři zrenovovat. Nevím teď který konkrétně, ale stál poblíž Luzernu jako vrak a měl by být stažen do muzea. Makrelu neumeješ.
Jiri_Heracek	Středa, 10. března 2021 - 21:40:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 7-2012	9 Tr tak to take doufam, ja mam v Lucernu bratrance, nekolikrat jsem tam byl a obdivoval jejich trolejbusy, na Svycarsko a osmdesata leta mi pripadaly jako docela archaicka vozidla. Mam jich radu vyfocenou ( i solo vozu), do ktere rubriky jejich fotky ale zaradit?
9_tr	Čtvrtek, 11. března 2021 - 07:40:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6496 Registrován: 6-2005	Jiří Heracek: Tutaj. Tak byla to skoro 20 letá vozidla a celkově v 80. letech tam jezdilo mnoho starých vozů. Jenže v jakém stavu. Strašně mne mrzí,že se nepodařilo podchytit vozy Berna z Winterthuru, byly v luxusním stavu i po 40 letech. Máte více fotek s trolejí? Na fotce máte hezky zachycenou výhybku Furrer & Frey a i Kummler měl tehdy zajímavé výrobky, které nikde nejsou pořádně zachycené i jen jako náhoda na okraji fotky. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Pátek, 12. března 2021 - 17:37:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 9-2005	9_tr: "Zajímavé, jak vývoj výhybek v něčem moc nepokročil. U první fotky bych řekl, že to je focené dnes (vyjma teda návěsti kam je nutno výhybku přehodit...)" Já si říkal, jestli je přehozená, nebo že šipka je na opačnou stranu. Jinak máš pravdu, vizuálně je to hodně podobné dnešním EL, to mě teda docela překvapilo. No jo, trolejbusy fotí ještě dost lidí, ale trakci už jen pár "bláznů"
Storm_ice	Středa, 07. dubna 2021 - 13:35:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 9-2005	V pár příspěvcích se vrátíme v čase a hodím se nějaké práce v rámci výměny podvěsných výhybek a křížení popř. výměna starých tahových proudových výhybek. Hned první prováděné práce byly trochu netradičně ve večerních a nočních hodinách před třemi týdny ze čtvrtka na pátek 19.-20.9.2019 v ulici Na Hrázi na výhybce E152. Tentokráte nebyla rekonstruovaná výhybka podvěsná, ale tahová elektromagnetická s předkontaktem od firmy Esko. Práce započaly až po 18h, kdy zde projíždí méně trolejbusů, které byly nahrazeny autobusy, popř. parciálním trolejbusem a také není tak intenzivní doprava. Nejprve se postavila nosná síť na výhybku a nová část převěsu pro oblouk za výhybkou a osadily se nové izolátory. Následovalo posunutí stopy ve směru do Jateční ulice a natažení nového trolejového drátu od původního předkontaktu, po převěs za výhybkou. Po té se demontoval starý trolejový drát v této stopě a následovalo provizorní vyúhlování a ukotvení pro novou výhybku, která se následně usadila na novou trolej. Z ní se natáhla stopa ve směru do Alejní ulice a následovala demontáž původního trolejového drátu, obloukových svorek a výhybky. Pak přišla na řadu montáž nových obloukových svorek, montáž elektrického kříže, děličů a ovládací skříně výhybky včetně vyvěšení na připravenou nosnou síť. V místě původního předkontaktu, se namontoval delta závěs a osadil bílý štítek pro kód ovládání výhybky. Následně ještě proběhlo několik drobných úprav trolejového vedení v okolí.
Storm_ice	Středa, 07. dubna 2021 - 14:40:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 9-2005	O třetím zářijovém víkendu (21.-22.9.2019) pokračovaly práce na trakčním vedení. Tentokráte se jednalo o výměnu elektrické a sjízdné výhybky na smyčce Řetenice Tolstého. Na této smyčce byly spolu se smyčkou Šanov II (Sochorova) osazeny první předjížděcí stopy v roce 1990 (některé zdroje uvádí montáž o rok později). Původní podvěsné armatury a proudovou elektrickou výhybku od ELV Kremnica, nahradila elektromagnetická podvěsná výhybka s předkontaktem od firmy Esko s.r.o., obě pak měly úhel odbočení 20°. V sobotu ráno proběhla nejprve demontáž podvěsných výhybek a jejich nosních sítí a výměna některých převěsů a izolátorů. Po natažení nových trolejových drátů (na vnitřní stopu, se usadily obě výhybky (tentokrát 10°) a následovalo doplnění trolejových drátů na vnější stopu smyčky. V neděli probíhala montáž křížů a děličů, včetně vyvěšení výhybek, dále ovládací skříň výhybky + příslušenství a namontovaly se obloukové svorky a naspojkovaly se nové a staré trolejové dráty. Později odpoledne ještě proběhly úpravy některých původních svorek (posunutí), doplnil se žlutý štítek pro označení ovládání výhybky, popř. označení výhybky (E111 a sjízdná S111) a práce se ukončily. Smyčka Řetenice-Tolstého je tak první smyčkou, kde jsou pouze tahové armatury. Doposud byly na smyčkách podvěsné, většinou s úhlem odbočení 20°, výjimečně na smyčkách Šanov II a Panorama pak některé s úhlem odbočení 10°. Původní proudové elektromagnetické výhybky od ELV Kremnica, postupně nahradily elektromagnetické, podvěsné s předkontaktem od firmy Esko s.r.o. Na smyčce Panorama se nejspíše kolem roku 2008 vyměnila výhybka za doposud jedinou tahovou řízenou radiem s úhlem odbočení 10°. https://www.facebook.com/media/set?set=oa.2470946529666967&type=3
Storm_ice	Středa, 07. dubna 2021 - 14:41:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 9-2005	O prvním říjnovém víkendu (5.-6.10.2019) se pokračovalo ve výměně výhybek na smyčce Prosetice (E331 a S331). Tato smyčka dostala naopak druhou předjížděcí stopu jako poslední (v roce 1996), další předjížděcí stopa byla postavená na Sometu až v roce 2014, v souvislosti s reorganizací vedení linek MHD. Prováděné práce byly podobné jako na smyčce v Řetenicích, výhybky zůstaly v původních pozicích, změnila se pouze izolace na sjízdné výhybce, kde je nyní z vnější stopy. Rozjezdová elektrická výhybka má opět žlutý štítek. Vyměněna byla trolej kolem výhybek a nosné sítě, některé převěsy a obloukové svorky. https://www.facebook.com/media/set?set=oa.2471037312991222&type=3
Medvídek	Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 09:53:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 289 Registrován: 1-2009	Byl pozdní večer, Sídliště Máj, Antonína Barcala, Podvěsů ráj.
Storm_ice	Středa, 21. dubna 2021 - 23:04:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 184 Registrován: 9-2005	Medvídek: "Byl pozdní večer, Sídliště Máj, Antonína Barcala, Podvěsů ráj." Nebyly by nějaké fotky z vozovny (výhybek), jestli tam jsou ještě také proudové, jako na točně v Borku?
9_tr	Čtvrtek, 13. května 2021 - 15:46:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6608 Registrován: 6-2005	Bylo mně vyčteno, že nic zajímavého sem nedám, tak teda odčiňuji prohřešení a posílám nějaké tematické pohledy z Brna. Makrelu neumeješ.
Martin_zlivský	Čtvrtek, 13. května 2021 - 16:12:33
Administrátor Číslo příspěvku: 74365 Registrován: 4-2003	Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Storm_ice	Pátek, 14. května 2021 - 07:18:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 9-2005	9_tr ty brněnské kombinace, to je něco. Pořád se divím, že u těch 90°křížení nezasunou lištu do trubky, ale cpou tam ještě přechodku s domečkem. A přihodíme něco z Teplic... O druhém říjnovém víkendu roku 2019 probíhala rekonstrukce trakčního vedení v ulicích Školní a 28. října. Již v noci ze čtvrtka na pátek se předělávalo původní tahové křížení ve Školní ulici K171. Kromě samotného nového křížení se zhášecím děličem se vyměnila i nosná síť pro křížení a část trolejového drátu uvnitř a kolem křížení. Další práce pak probíhaly v noci z pátku na sobotu a v sobotu dopoledne, kdy probíhala částečná demontáž podvěsných armatur, především pak křížení K172 a sjízdné výhybky S171. Dále pak proběhla výměna některých převěsů s oblouky v podvěsném provedení a ve Školní ulici nejprve demontáž původní tahové výhybky od firmy Esko, spol. s r.o., a následné natažení nového trolejového drátu, včetně usazení a montáže výhybky. Výměna trolejového drátu pak proběhla i na stopě z ulice Školní do ulice 28. října a to od křížení K171 do nově instalované sjízdné výhybky S171, která se ukotvila na původní trolejový drát a dále pak na stopě z ulice 28. října (před křižovatkou) na Benešovo náměstí před zdemontované křížení (K173). Následovala montáž obloukových svorek, kříže u sjízdné výhybky a samotného křížení K172. V závěrečné fázi se dodrátkovaly obloukové svorky, proběhlo vyvěšení křížení a sjízdné výhybky a nakonec se na nově nataženou stopu připojilo přemostění křížení K171. V pozdních odpoledních hodinách pak proběhla pantografová zkouška parciálním trolejbusem Škoda 30Tr ev.č. 503. V loňském roce pak bylo i výročí 30 let od rekonstrukce TTV v centru města, která měla za úkol nejen modernizaci, ale především zlepšení manipulačních možností trolejbusů v centru města. Nově se tak dalo projíždět ve směru Školní – 28. října a zpět a od divadla k Hotelu de Saxe a zpět. Rekonstrukce probíhala kolem poloviny července 1989 a na křižovatkách byl opět použit podvěsný systém podle vzoru Kummler-Matter z ELV Kremnica. Výhybky ale byly poměrně značně poruchové, zejména při větší zátěži (přehazování) nebo rychlejším projíždění. Ve Školní ulici tak neustálé poruchy výhybky (E172) vedly nejdříve při jednom výpadku sběračů k vytržení převěsu i s kotvou z budovy dnešního státního okresního archivu, brzy tak došlo k trvalému přenastavení výhybky do odbočky (Benešovo nám.), které ovšem znemožnilo plynulý průjezd do ulice 28. října. V dalších letech proběhlo pár neúspěšných pokusů o znovuzprovoznění, ale po pár desítkách hodin se to vrátilo do původního stavu. Později se dokonce rozebrala část výhybky na stopě k nádraží. Teprve asi v roce 1994 (1993) byla výhybka přestavěna se základním postavením do odbočky, stejně jako výhybka na Masarykově třídě u bývalého Technomatu (E322). Ta byla o pár let později (cca kolem roku 1996-1997) přestavěna na elektromagnetickou, podvěsnou 10° s předkontaktem od firmy Esko, spol. s r.o., a stejné rekonstrukce se pak dočkala i výhybka u divadla (E321). Ještě před tím (cca v roce 1995) proběhla úprava křižovatky Masarykova – Školní, když se zúžila vozovka kvůli novým chodníkům a následně se provedla i rekonstrukce TTV. Nejvýraznější změna zde byla u sjízdné výhybky (S323), která byla nově levá (ukotvená stopa od Hotelu de Saxe, původně od divadla). Nové bylo křížení K323, o něco více ke středu křižovatky se posunulo křížení K321 a sjízdná výhybka S321 k Hotelu de Saxe. Výhybky měly stále úhel odbočení 20°, teprve v období 2001-2002 proběhla výměna armatur za tahové od firmy Elektroline a.s. a všechny sjízdné výhybky měly nově úhel odbočení 10°. V létě 1997 byla zjednosměrněná ulice 28. října směrem k nádraží, pravděpodobně v roce 1999 pak došlo k demontáži sjízdných výhybek na Benešově nám. a ve Školní ulici na stopách z ulice 28. října a na křížení se stopou do Alejní ulice. V rámci prováděných prací pak došlo k výměně proudových výhybek za elektromagnetické tahové s předkontaktem a úhlem odbočení 10° od firmy Esko na Benešově náměstí a ve Školní ulici (E174, E173 a E172). Jediná původní proudová výhybka zbyla v ulici 28. října, kde byla pravděpodobně zdemontována až v roce 2003 při rekonstrukci Benešova náměstí a zbylo z ní pouze podvěsné „S“ na stopu do Školní a dále pak Alejní ulice. V rámci této rekonstrukce pak došlo k částečnému posunu TTV a výměně výhybek (E173 a E174) na Benešově nám. za tahové od firmy Elektroline a možná i výhybka na Masarykově třídě u Technomatu (E322), pokud nebyla vyměněna již v roce 2002. Obě křižovatky byly původně jako jeden úsek, ale brzy po rekonstrukci došlo k jeho rozdělení úsekovými děliči ve Školní ulici pod Benešovým náměstím na dva úseky (č.17 - Rokycanova – Benešovo nám. – 28. října a č.32 – Školní – Masarykova – U Císařských lázní). https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.3140275352734078&type= 3
9_tr	Pondělí, 17. května 2021 - 21:51:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6610 Registrován: 6-2005	Mišmaš z Brna. Ta řada sloupů bez trolejbusové troleje je původní trať do vozovny Komín. Makrelu neumeješ.
9_tr	Pondělí, 17. května 2021 - 21:55:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6611 Registrován: 6-2005	A ještě pohled na Komín, když vše zářilo novotou (nevím proč v r. 2007, ale bylo to evidentně nové) Neví někdo, na co bylo totok? Ani nevím, kde to bylo focené, ale protože tehdy nebylo asik moc času, tak také vozovna Komín. A ta mrcha to otočila... Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Středa, 19. května 2021 - 07:25:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 9-2005	9_tr: "A ještě pohled na Komín, když vše zářilo novotou (nevím proč v r. 2007, ale bylo to evidentně nové) Neví někdo, na co bylo totok? Ani nevím, kde to bylo focené, ale protože tehdy nebylo asik moc času, tak také vozovna Komín. A ta mrcha to otočila... " Evidentně asi ano, možná výměna starých proudovek za nové Esko? A pár dotazů. K první fotce, předpokládám, že je to SV, k čemu je tam ta packa, lepší průjezd? A z druhého směru se to projíždí odtlačením přes nějakou pružinu? U druhé pak, kde to má nějaký vratný mechanismus, nebo je to bez základního postavení výhybky? Ke trojce snad jen dodat, proč to dělat jednoduše, když se to může složitě s x křížema Přitom místo nich by se jim normálně vešla tělesa. Akorát by to místo proudových muselo být s předkontaktem, popř. radio. To poslední vypadá jak předkontakt, ale prakticky ten střed je natěsno s tím drátem, vypadá to jako odizolované a vede k tomu nějaký drát, ale zas je tam uchycení u krajů ...
9_tr	Středa, 19. května 2021 - 16:26:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6612 Registrován: 6-2005	Myslíš jako staré proudové ESKO za nové proudové ESKO? Ten angličan je proudový a v r. 1996 Kremnica už výhybky nedodávala. 1. údajně menší opotřebení v daném směru, lepší průjezd a případně ji lze použít i pro jízdu proti hrotu, ano jazyk je držen nějakým pérkem/pružinou. I dnes je lze najít, třeba vjezd do vozovny. V ČB ji mám focenou na širé trati. 2. nejsem si jist, že byla proudová. Na fotce tomu nic nenasvědčuje. 3. o kousek vedle je toto detail sestavy, musí se nechat, že dráteníci mají velký smysl pro improvizaci. Dobrou čtvrthodinu jsem přemýšlel, bo podvěsem nepolíbený, co tam vše použili na prostavení. A druhou čtvrthodinu se smál, jak zajímavě obešli nutnost něco řezat, prostě to poskládali z toho, co je... jak moc to bylo efektivní si musí zhodnotit oni sami. 4. ne, rám je železný. Makrelu neumeješ.
Berryml	Středa, 19. května 2021 - 20:58:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 6-2005	Pěkné trubkové konstrukce. Jenže na originál K-M to nemá. A taková 6-ti směrná křižovatka v Salzburgu je boží veledílo. To je vyloženě noční můra dráteníků...A mastí se tam pres to 30 na pohodu...
Storm_ice	Středa, 19. května 2021 - 22:27:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 9-2005	9_tr: "Myslíš jako staré proudové ESKO za nové proudové ESKO? Ten angličan je proudový a v r. 1996 Kremnica už výhybky nedodávala." Teď koukám, že se tam TTV dělalo až v 97, to jsem myslel, že dříve. Ad 1) tak že dle předpokladu, to s tím projížděním proti hrotu mě také napadlo, ostatně to je stejné jako je u klasických elektrických výhybek. 2) Tu jsem nedoplnil k tomu bez základního postavení výhybky, jako že jestli radiovka. Proudovka ne, snad jedině s předkontaktem, ale to mi zas chybí ta vratná páčka, popř. nějaký systém, který by to s předkontaktem umožnil. 3) Ano vím, ale u těch 40° to chápu, tam by se to horkotěžko vešlo, přeci jen jsou ty tělesa delší jak FABY co mají v CV i když tam to mají asi 30°? Viz fotky jejich angličana ve vozovně Takhle si to měli udělat i v Komíně, místo těch mechanických křížů by se to tam v pohodě vešlo. Ono jak píšeš, mně přijde, že dělají vše co nejsložitěji to jde. Jinak jestli dobře vidím, tak je tam u toho nejbližšího kříže navařená matice? To vůbec nechápu, tam není potřeba cokoliv vpasovávat. 4) Který myslíš? Co nese ten střed? Ten by měl být ale odizolovaný od toho tahového, nicméně právě ty kraje mi přijou jako propojené, navíc nad jedním je nějaká "krabička".
Storm_ice	Středa, 19. května 2021 - 23:37:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 9-2005	9_tr: "V ČB ji mám focenou na širé trati. " Co jsem fotil, tak byla snad na Lidické, ale tam jsem to ani nepostřehl, jak jsem pospíchal. Zaujalo mě tam, jak to projížděl rychle s našlápnutou jízdou, tak že to hezky blýskalo :D Já tam jel především za el. výhybkama viz. třeba foto.
9_tr	Čtvrtek, 20. května 2021 - 08:16:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6613 Registrován: 6-2005	Ad 1) to je jen možnost výrobku, ne fakt Komína. Prostě zde lepší průjezd, nic víc. 2) předkontakt snad neměli, vozovna i Mendlák nutno projet pod proudem. 3) jasný, v KO je málo místa. A zase se vžij do montéra na vále. Máš nějaké komponenty, které jen namontuješ, byť to vypadá blbě, nebo budeš něco řezat, byť že zbytků, (které musí být)? 4) jako dělič to být nemůže, železný rám a předkontakt také ne, protože střed drží na šroubech, které nese přivařený pásek k rámu. Takže celé pod proudem, ale co bylo dřív, než jsem fotil. ..? Tak to máme stejnou ulici v oblibě na focení výhybek, moje zde Lidická Makrelu neumeješ.
Janatak	Čtvrtek, 20. května 2021 - 09:44:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9605 Registrován: 9-2004	Neví někdo, na co bylo totok? Ani nevím, kde to bylo focené, ale protože tehdy nebylo asik moc času, tak také vozovna Komín. A ta mrcha to otočila... Tenhle udělátor byl na příjezdové stopě v husovické vozovně. Údajně počítadlo projetých trolejbusů, prý dosti poruchové.
Janatak	Čtvrtek, 20. května 2021 - 09:50:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9606 Registrován: 9-2004	U druhé pak, kde to má nějaký vratný mechanismus, nebo je to bez základního postavení výhybky? Přes vexli se couve při večerním stavění vozů na halu, proto ty "zobáčky" do přímého směru. Ke trojce snad jen dodat, proč to dělat jednoduše, když se to může složitě s x křížema [biggrin] Přitom místo nich by se jim normálně vešla tělesa. Akorát by to místo proudových muselo být s předkontaktem, popř. radio. Místo angličana je nyní }sestava sjížděčka - rozjížděčka a to už hodně let zpátky. Původní sestava poněkud náročná na údržbu.
Storm_ice	Čtvrtek, 20. května 2021 - 18:29:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 9-2005	Janatak: "Neví někdo, na co bylo totok? Ani nevím, kde to bylo focené, ale protože tehdy nebylo asik moc času, tak také vozovna Komín. A ta mrcha to otočila... Tenhle udělátor byl na příjezdové stopě v husovické vozovně. Údajně počítadlo projetých trolejbusů, prý dosti poruchové." A k čemu to bylo dobré? Fotka nového "angličana" není? No opravdu nechápu, proč to ještě komplikovali čtyřma mechanickýma křížema.
Mour	Čtvrtek, 20. května 2021 - 19:00:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 463 Registrován: 4-2007	9Tr,Janatak: Něco takového v Husovicích bylo a mělo prý sloužit na měření přítlaků sběračů.
Storm_ice	Čtvrtek, 20. května 2021 - 20:03:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 9-2005	9_tr Motáš to nějak dohromady, já nepsal nic, že je 1) "výmysl" z Komína, mě to zaujalo proto, že jsem to už někde viděl. Min. teda v ČB, ale mám pocit, že to je i v UL (podle těch "stříšek" na tělese) musel bych se ale podívat do map, nebo zkusit nějaký fotky. 2) Pokud je to proudovka, tak by mě zajímala, jak je udělaná izolace. Kabeláž napovídá buď předkontakt, a nebo nějakým způsobem radio, ale to si moc nemyslím. 3) Tady nejde, že to vypadá blbě, koukal jsi na ty angličany z CV? myslíš, že je to složitější? Já bych to neřekl a ještě to vyjde levněji. Jinak místo sestavy přechodek a domečků tam měli dát pevnou spojku trubek a bylo by to i celkem elegantní. 4) Právě mi to moc nešlo do hlavy, ale tak vyřešeno to už je, jen ještě zjistit proč, zajímal by mě i smysl. Otázkou je, ze kdy to bylo, jestli tam nedat spíše nějaké indukční počítadlo. Edit: Tak na ten přítlak bych to tipoval spíše. Já vím cos myslel, já jí mám vyfocenou, ale jen narychlovku, zaměřoval jsem se o párset metrů dále na historii tahovek EL viz foto
9_tr	Čtvrtek, 20. května 2021 - 22:01:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6614 Registrován: 6-2005	Nic nemotám, jen blbě chápeš. Myšlenka byla, výrobek byl vytvořen kvůli něčemu všeobecně, a ne na konkrétní žádost Komína. Že to navíc požívají i jinak, než je úplně zamýšleno je věc druhá a celkem čučím, že se někde do výhybky souve. Ne, že by se to nedělalo a nebylo to reálné, ale udivuje mne, že se to děje i v dnešní době. Ad 2- protože ale izolace (ani jeden ze způsobů) není vidět, tak si myslím, že je to radiovka. V r. 2007 už to dávno i v Brně bylo. Jen nevím, kde tato výhybka byla, to by případnou opodstatněnost radia celkem osvětlilo. Ad 3- no, jenže ty domečky tam má a jen je odepíše, dělat na to trubku by byla "práce navíc", takto to myslím, že to dělají složitější, než je nutné. Vypadá to blbě, ale zase je i chápu proč to tak poskládali. Angličan na výjezdu z haly jsem taky moc úplně nechápal proč tam je. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Pátek, 21. května 2021 - 16:04:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 9-2005	9_tr Ale já tuhlu myšlenku nijak nerozporoval, ani nenaznačoval něco jiného. To couvání do výhybky moc nechápu, hlavně jsme se bavili o SV, tam to nechápu už vůbec, ale nedovedu si představit, jak by se couvalo proti té pacce. 2) Právě, izolace tam vidět není, ale pak mě dost zajímá, jestli to má základní postavení, bo nevím, jestli by tahle konstrukce byla dobrá na přehazování do obou směrů. Hlavně tam vede jen jeden kabel, takže je to pro jednu cívku? Na motůrek se mi to nezdá. 3) Domečky, spojky a ono když máš vymýšlet jak to pospojovat a smontovat, tak mi ta práce s uříznutím trubky nepřijde o nic náročnější. Tak v podvěsu je ten angličan asi jednodušší takto, než tam dělat SV+EV. Jsi neviděl, jaká hrůza z toho vylezla na Mírové v UL?
9_tr	Pátek, 21. května 2021 - 17:24:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6615 Registrován: 6-2005	Snadno. Zařadíš zpátečku a jedeš. Už jsem takto zkoušel Kremnici a to jak EV, tak i SV a ne jednou... A to navíc jsou pojištěné jedním směrem, tady se to bere občas oběma a je to tak lépe ojeté. Jak se couve do originálu pro Kremnici. Možná to byla ta dole, na tlačítko. Také tam jedna taková, ovládaná tlačítky je. Může být s cívkou na 600 a kabel vede 2 vodiče pro opačný pól, protože cívka má jeden pól z troleje. Možností je více, proudová asi teda nebyla, ale jak fungovala? Ale určitě musela jít na oba směry. Nebo jestli jeden pracovník nemusel držet tlačítko během průjezdu jako v Londýně. Mě to přijde jako jednodušší také, ale co ty víš, třeba nebyla po ruce flexa a ručně se mu nechtělo. Neviděl na živo,ale asi tuším. Makrelu neumeješ.