Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 10-2020 |
Přezdívka "Bulhaři" pro jižní Čechy má historický základ: |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16920 Registrován: 3-2007 |
No vida - tohle je hezký papírek z vaší sbírky. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 7-2010 |
csik : vy jste fakt neskutečný ......... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3596 Registrován: 7-2017 |
Mám dotaz k provozu na poválečném torzu doupovské lokálky. Získal jsem sešitový jízdní řád 534 pro kadaňské lokálky z roku 1967, kde jsou uvedeny trasy vlečkových vlaků z Kadaňského Rohozce do km 7,9 a zpět. Jsou označeny KO a čísly 1 - 10, vše podle potřeby. KO znamená Kyselka-Obrovice? Ty vlečkové vlaky souvisely s armádou? Ve směru na vlečku byly vlaky sunuté, znamená to, že na konci trati nebylo žádné kolejové rozvětvení nebo možnost objetí? Podle Atlasu drah byla do r. 1955 na místě zastávka s nákladištěm. Bohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2491 Registrován: 6-2004 |
Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991 |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1014 Registrován: 5-2012 |
Která žel. stanice by mohla končit na ...morvec? Dalo by se soudit na stanici na území Rakousko-Uherska nebo sousedních teritorií... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3597 Registrován: 7-2017 |
Mahel: Kadaňský Rohozec je v km 9,2."Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2492 Registrován: 6-2004 |
Tak to zhruba odpovídá. Pamatuji, že několik set metrů za stanicí tehdy byla vykládací rampa (už po těch letech nevím přesně, ale nejspíš čelní). Při tom cvičení, na kterém jsem tam byl, se právě na této rampě vykládal celý transport tanků (při jiném cvičení, na kterém jsem taky byl, se vagonovalo v Podbořanech). Jen o kousek dál pak začíná pláň, na které se provozovaly ukázky bojové činnosti, tam už koleje nebyly. V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic... |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1015 Registrován: 5-2012 |
Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25174 Registrován: 5-2002 |
Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3601 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?" Zlaté Moravce: německy Goldmorawitz, maďarsky Aranyosmarót. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3602 Registrován: 7-2017 |
jagg: "Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..." Podle té staniční budovy to vypadá na Uhry, někde v obvodu MÁV (tzn. nikoli StEG ani KBD). Takže niekde na dolnákoch, ako hovoria bratia Slováci (maď. Alvidék), ale do toho mohou patřit i části Slovenska, Chorvatska, Zakarpatské Ukrajiny nebo rumunského Sedmihradska. Mohu se samozřejmě mýlit. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1016 Registrován: 5-2012 |
Zkoušel jsem na to jít kombinačně, "vég" je maďarsky konec, takže možná nějaká koncová stanice s názvem *****mor... nebo *****mur... nebo *****mőr(műr)... příp. *****mör(mür)...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2504 Registrován: 6-2019 |
ohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit? Situační plánek někde mám naskenovaný. Bylo to opravdu jen nákladiště, asi ani ne dopravna a se dvěma kolejemi, možná třetí kusou. Někdy v letech 2003 - 2004 jsme prošli celou zaniklou trať a ty koleje tam ještě ležely, byť nejméně z poloviny už zanesené a zarostlé (fotky mám jen na papíru a negativu). V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic... Určitě i v 21. st. a nejspíš tam stojí dodnes. Tady: Duppau
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2505 Registrován: 6-2019 |
Obrovice jsem našel, staničení souhlasí, ale je tam zakreslená jen boční rampa u traťové koleje. Jestli máte funkční e-mail pod jménem, tak Vám to na něj pošlu. Ty dvě koleje jsem si tedy musel splést s Hlubokou - Žďárem.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3603 Registrován: 7-2017 |
AŠM 2505: Ten e-mail pod nickem funguje. Děkuji předem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12898 Registrován: 4-2003 |
jagg:Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav... Podle mne jde o stanici Gömörvég, kterou asi známe všichni pod názvem Tisovec - Bánovo. Když se podíváme na nějakou starší fotku, třeba zde https://www.darabanth.com/en/online-au.ction/342/categories~Postc ards/Slovakia~2000006/Tiszolc-Tisovec-Gomorveg-vasutallomas-tiszo lci-fogaskereku-vasut-vonala-W-L-154-K~II1929278/ Jen si prosím v odkazu ve slově au.ction odstraňte tečku, jinak mne to sem nepustí dát příspěvek Budovy na obou fotkách se mi jeví stejné. Samozřejmě je třeba si tu fotku stáhnout a zvětšit si jí. Je tam i lampa u vstupních dveří a další detaily, které by tomu odpovídaly . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 12-2020 |
Pro porovnání foto ze současnosti |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26848 Registrován: 5-2002 |
jagg: "Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..." Zajímavé jsou ty lahve, co drží v rukou velká část chlapů . Co se to tam asi dělo? |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1017 Registrován: 5-2012 |
Bram: trefa do černého! Takže moje dedukce byla správná i když to g místo c tam lze opravdu jen tušit ovšem pouze při povědomí tehdejších písem, v překladu to znamená Gemerský konec, kraj regionu Gemer. Pokud člověk zadá do Googlu "Gömörvég allomás" dostane se mu dostatečných zajímavostí, škoda jen, že Google neumí vyhledávat podle částí slov, pátrání by bylo mnohem jednodušší. Na problém s tím slovem v odkazu jsem překvapeně narazil taktéž, proto jsem použil zkracovač odkazů, funguje to bezvadně. McBain: kdoví, přijde mi to naaranžované, třeba slavili novou republiku, podle uniformy toho s tím viržinkem by snad znalí určili správu & období... (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 10-2020 |
Vlaky a busy kdysi dávno: celé kolony autobusů jezdily z ČSSR po každé výplatě do Maďarska, neboť tam bylo nakupování mnohem lepší než u nás doma.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 8-2017 |
csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26851 Registrován: 5-2002 |
Ladis-63: "csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?" Tak to asi nebude tak těžké odhadnout... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 8-2017 |
No vidíš, a já to odhadnout neumím, prostě na tvoji genialitu nemám. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8826 Registrován: 1-2007 |
z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně? Bych to viděl tak na rok 1990.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26852 Registrován: 5-2002 |
BmbČ: "Bych to viděl tak na rok 1990. " Tak už jen podle použité češtiny a názvů stanic je snad jasné, že rok 1990 to určitě není. Osobně tipuji druhou polovinu třicátých let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 10-2020 |
McBain – přesně tak... Historie se točí dokola, skoro vše už tu kdysi bylo, i když tomu jinak říkali..... Superinflace v RČS/CZ – za 90 let nárůst ceny ze 3 mld na 660 !!!! |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8828 Registrován: 1-2007 |
McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26853 Registrován: 5-2002 |
BmbČ: "McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor. " Jako dobrý, ale na druho stranu sorry jako. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26854 Registrován: 5-2002 |
csik: "McBain – přesně tak... " A ze kdy to tedy je? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3356 Registrován: 7-2005 |
upozornění - pro opakované dotazy - ANO, digitalizované opisy staničních kronik na odkazu přes "badatelna.eu" nefungují a fungovat nebudou. Projekt "badatelna.eu" je od léta mrtvolou.... Ale kroniky dostupné jsou na VadeMeCum pod Národním archivem.... třeba Dobřichovice jsou zde... https://vademecum.nacr.cz/vademecum/VysledekBean.action?show=&_so urcePage=rrurSEvZVpgl4uCXu6TfRjvb8XgyAovWOg5ba1afNUrv9kMCVOuLUnCx Iu5IBmAUKaVOtjHnA2YQExC6Tt4IcFTcESauD2m8YlFTNsij8zg%3D&pagerCompS tateId=PAGER_RESULT&xid=ad00ec99-8a08-41ed-a1eb-57dfbb53c297&enti tyType=9019&paginatorCompStateId=PAGINATOR_RESULT&rowPg=16 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3357 Registrován: 7-2005 |
není nad to najít český psaný plakátek otevření zastávky, abych zjistil, že je to na území dnešního Polska - TLUMACZÓW "přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3618 Registrován: 7-2017 |
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26855 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Zdepa: " "přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" " A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo." Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí. Ale k tomu Tuntschendorfu - by mě zajímalo, jak to zde bylo řešeno tarifně a měnově, když se zastávka nacházela na území Německa (dtto platí i pro dráhu Roßbach /dnes Hranice v Čechách/ - Adorf)? A co se týče češtiny na tom letáku, tak ta nemá s Kladskem a jeho historií nic společného. Stejný leták byl nepochybně vydán i v němčině, slovinštině, chorvatštině, italštině, polštině, ukrajinštině a rumunštině . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 11-2019 |
ZDEPA : tady je odkaz a obrázek https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?handlerInterView=&x id=7c1becdbde9123cd43bc05d5d6af229e&entityType=10026 (Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 11-2019 |
ZDEPA : To je divné. Otevřu stránku, nakopíruju stránku a uložím sem.A jde to. Ale jak se odhlásím a všechno pozavírám. A znovu chci odkaz otevřít,tak to normálním způsobem nejde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3620 Registrován: 7-2017 |
McBain: "dědek_hank: "Zdepa: " "přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" " A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo." Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí. " Jak kterých a jak kdy. Jediní z velmocí, kdo celou dobu nezměnili názor, byli Britové (a pochopitelně Poláci). Kdyby byl měl Beneš v r. 1943 při jednáních v Moskvě o spojenecké dohodě koule, mohlo to dopadnout i jinak. Asi ne připojením celého Kladska, ale přinejmenším toho "Českého koutku". V r. 1945 už to pak vypadalo jinak. Viz třeba tuto diplomku: https://is.muni.cz/th/p4ti3/Text_prace.pdf Tento článek http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006111043 je sice od autora, který sice z různý důvodů bývá považován za exota virtuální sféry, ale odvolává se v textu na paměti Benešova tajemníka Táborského z r. 1993: https://www.databazeknih.cz/knihy/prezident-benes-mezi-zapadem-a- vychodem-98196. (Knihu jsem nečetl, takže na důvěryhodnost jejího autora nemám názor.) Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu. Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3358 Registrován: 7-2005 |
Protože je to citace z jednoho hlášení velitele obrněného vlaku čsl.armády, který v dané době stál na hranicích k provedení úkolu, tak jsem to dal do uvozovek. Řešení záležitostí typu měli / neměli jsme se bránit, měli jsme něco jiného a podobně... to mi nepřísluší. Na to máme odborníky s akademickými tituly... ad vademecum - nejsem žádný IT (E.T. ?), jsem laický amatér uživatel, a přesto se tím dokážu prokousat. Občas to trvá, než jsi vzpomenu, co jsem to před 2-3 měsíci mačkal, ale dam to... Takže "vyderžaj pianier" Ono něco jiného je pomůcka (inventář) a něco přímo staniční kronika a co tohle ? https://vademecum.nacr.cz/vademecum/Zoomify.action?entityRef=%28% 5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28248 218%29%29&scanIndex=0 |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8831 Registrován: 1-2007 |
Mají to kucí archivní perfektně udělané. Radost s tím pracovat.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3359 Registrován: 7-2005 |
jo, počítací technika... proto si v práci držíme jeden starý počítač plný starých ovladačů, které moderní systémy nedají (aspoň dle slov odborníků z IT kanceláře), aby měřáky staré 10-15 let bylo možné nadále používat / kalibrovat a podobně. Je to levnější než koupit jeden nový za 3/4 mega.. Modernizace je skválá, když se o tom přemýšlí. To asi platí ve všech oborech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3360 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - plákátky se v dané době tiskly samozřejmě v úřední řeči - němčině, ale i v mutaci dané místním obyvatelstvem (školní docházka už byla nějakou dobu povinná). Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci. Nevidím proč by měli řešit i další mutace. To se vylepovalo jen ve stanicích na dané trati. Pak to šlo do úředních věstníků, centrálních a místních novin. A jazyk věstníků a ústředních novin byla opět jen němčina. Ty místní dle vydvatele. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26856 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu. Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného..." To není OT, proč taky? Historie železnice přece musí být zkoumána v kontextu "velké" historie. Každopádně si myslím, že v případě poválečného územního vývoje ČSR mělo význam jen to, jaké představy měl soudruh Stalin. A všechny ostatní sny o připojení Kladska, Ratibořska, snad i Hlubčicka a Lužice a já nevím čeho ještě byly jen národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3623 Registrován: 7-2017 |
McBain: "...národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění." Národovecké možná, ale s ohledem na situaci Lužických Srbů (kteří na připojení obou Lužic k ČSR dost tlačili) nebo Čechů v Českém koutku Kladska (se kterými Poláci v l. 1945-46 nakládali maximálně prasácky, např. je jako říšskoněmecké občany zařadili do odsunu; kladští Češi si to občanství btw nevybrali sami, ale zdědili ho po svých předcích, kteří se stali pruskými občany v r. 1763 po Rakouskem prohrané 7leté válce) pochopitelné. A šance na jejich uskutečnění se během doby měnila. Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno a Američani by se s trochou snahy z čs. strany taky možná mohli nechat ukecat. Nakonec ta situace po r. 1945 až do uzavření čs.-polské smlouvy v r. 1947 svědčí hlavně o tom, jaké síly se v obou státech dostaly k moci. Bez laskavého svolení SSSR by si vedoucí představitelé Polska ani ČSR s prominutím ani neuprdli. A že to šlo i jinak, o tom svědčí příklady Finska nebo Rakouska. Rakouská Státní smlouva byla majstrštykem rakouských politiků, především kancléřů Figla a Raaba. Státníci jejich úrovně v ČSR po válce nebyli. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26857 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno " Tak tohle si právě nemyslím ani náhodou. Český koutek je samozřejmě zajímavá historie, a poválečné československo-polské vztahy taky , ale na druhou stranu s česky psanou vyhláškou kkStB ohledně zřízení zastávky Tuntschendorf to nemá vůbec nic společného. V jejím okolí se nikdy česky nemluvilo a navíc se nacházela na území jiného státu. A mě by zajímalo, jaká v takových případech platila pro železniční správu ze státu druhého pravidla. Hlavně tarifní atd. Dtto např. na dráze Roßbach - Adorf a v opačném případě pro dráhy německé na našem území. Viz několik drah do Chebu nebo známá Žitava - Liberec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3361 Registrován: 7-2005 |
Určitě nějaké pravidlo existovalo. Občas padnu na nějakou stížnost cestujícího či obce na německy psané názvy ve vozech, na jízdenkách a podobně, pro oblasti s česky mluvícímo byvatelstvem. Ale nikdy jsem nehledal danou vyhlášku. Vím, že existuje stížnost českého poslance říšské rady, který si kupoval na nádraží BNB (už si to nepamatuji přesně, ale snad v České Lípě?) lístek. Pak si stěžoval na ministertvo železnic, že mu nejen nechtěli rozumnět u pokladny česky, ale taky že lísteek pro cestu do Prahy, byl jen v německém jazyce. V odpovědi, kterou ministerstvo postoupilo k vyřízení na BNB, bylo to že v dané oblasti je více osob mluvící německy, tak se vše řesí jen tomto jazyce.....a šlus... kt.199, rok 1905 čj.3227 – žádost ZV-ŽO o možnost vysílání jejich zástupce na konference ředitelstvích st.drah čj.8141 – vyvlastnění pozemků Bílina čj.19825 – záležitosti JŘ – české překlady, závady a chyby v označení a českých popisech (1900-05) čj.22436 – řsd Praha – podklady k provozu MD Žďár-Tišnov, podklady pro věstník, plán, profil čj.31090 – hromadná stížnost z Moravy na německé nápisy ve stanicích, ale i obráceně čj.37871 – přípis do archivu EM k dotazu na smlouvu ohledně nádraží České Budějovice z důvodu zatopení při velké vodě 1868 čj.38274 – pojmenování stanic na MD Kutná Hora-Zruč rok 1906 čj.4180 – hromadné stížnosti Okresních výborů a podobných na nepoužívání obou zemských jazyků na soukromých i státních drahách a závady s tím spojené |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26858 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: "Určitě nějaké pravidlo existovalo. " O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm. U nás je to dnes těžko představitelné, ale napřklad na švýcarsko-německém pomezí je to věc stále úplně běžná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3625 Registrován: 7-2017 |
McBain: "Zdepa: "Určitě nějaké pravidlo existovalo. " O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícím." Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia. |
Jef
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6146 Registrován: 5-2002 |
Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci. Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy? Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26860 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia." No samozřejmě. A právě proto mě zajímá, jak byly na pruském území řešeny tarifní a další věci rakouských státních drah. A to samé u dráhy Roßbach - Adorf na území saském. A obráceně jak to bylo na bavorských a saských tratích na českém území (Chebsko, Žitava - Liberec). |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26861 Registrován: 5-2002 |
Jef: "Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy? Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn..." Ano, to jsem tu už psal, že české znění toho letáku má jiný důvod, než je přilehlá jazyková oblast. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8417 Registrován: 5-2002 |
Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm. Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 7-2017 |
Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati. Existovala mezinárodní smlouva, která řešila existenci spojení, ale rozhodně neřešila detaily výstavby tratě. Obvykle se nutnost spojení objevila rámcově v mezinárodních smlouvách o dost dříve než vůbec někdo získal koncesi a začal řešit stavební stránku. Obzvláště Rakousko-Uhersko mělo obrovské problémy a zpoždění s dodržováním termínu daných v těchto smlouvách. V mezinárodní smlouvě bylo uvedené, kdo postaví příslušné spojení. Pak se začlo stavět a ten kdo stavěl na cizím území stavěl stejně jako kdokoli jiný z toho státu, takže jednal od hranice s místními úřady. A tarif tam platil toho, kdo tam vedl provoz. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8418 Registrován: 5-2002 |
Ale jistě že to bylo řešeno, to byly takové ty zvláštnosti, že trať z přechodové stanice patří Německé říši a do vlastnictví čs. státu měla být převedena v roce 1999 apod., teď se mi fakt nechce nic hledat. Byly tam i různé výsady toho daného cizího státu pro stavbu a svůj personál.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 587 Registrován: 7-2017 |
Quex: Budte si muset ujasnit, o jaké době se bavíte. Buď jde o dobu vzniku tratě, resp. o praxi platnou před rokem 1918 nebo řešíte poměry mezi Německou říší a Československem. To jsou dvě zcela rozdílné věci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 10-2020 |
Tady jsou k tomu nějaký brepty, a mají moc "pěknou" mapu: (skoro jak mapy.cz - taky tam občas blbnou) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1742 Registrován: 8-2006 |
Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12944 Registrován: 4-2003 |
Motoráček:Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot. To je nejspíš podkladnice pro žlábkové kolejnice NP4 pro použití na železničních tratích a vlečkách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4132 Registrován: 9-2007 |
Tady něco, kdyby někdo chtěl vyhledat chyby: Odbočná trať Zlonice - Hospozín |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2852 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Jediná lokomotiva 87.04 vydržela až do vzniku ČSD, ale k jejímu přeznačení na 220.001 již nedošlo Taková lokomotiva u ČSD nebyla. V seznamech, které se zabývají rozdělením majetku K.K.St.b. není tato lokomotiva a ani jiné lokomotivy řady 87 uváděny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2853 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Pro rozšiřující se provoz i výstavbu nové trati z Libochovic přes Straškov do Vraňan objednala Společnost státní dráhy, které byl provoz svěřen, dva stroje řady 178 (ČSD 422.0). Místní dráha Roudnice - Hospozín byla v provozu St.E.G. (Společnost státní dráhy)? Je u ní uvedeno, že byla v provozu K.K.St.B. Ty dvě lokomotivy řady 178 byly majetkem místní dráhy. K.K.St.B. je pouze provozovaly na účet vlastníka. Poté tak činily do zestátnění ČSD Mohu se mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |