Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2021 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2021

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Neděle, 03. října 2021 - 22:30:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 410
Registrován: 10-2020
Přezdívka "Bulhaři" pro jižní Čechy má historický základ:
Mladějov
Neděle, 03. října 2021 - 22:35:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16920
Registrován: 3-2007
No vida - tohle je hezký papírek z vaší sbírky.
Radar007
Pondělí, 04. října 2021 - 17:02:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 607
Registrován: 7-2010
csik : [proud][rofl][kladivo] vy jste fakt neskutečný .........
Pondělí, 04. října 2021 - 19:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3596
Registrován: 7-2017
Mám dotaz k provozu na poválečném torzu doupovské lokálky. Získal jsem sešitový jízdní řád 534 pro kadaňské lokálky z roku 1967, kde jsou uvedeny trasy vlečkových vlaků z Kadaňského Rohozce do km 7,9 a zpět. Jsou označeny KO a čísly 1 - 10, vše podle potřeby. KO znamená Kyselka-Obrovice? Ty vlečkové vlaky souvisely s armádou? Ve směru na vlečku byly vlaky sunuté, znamená to, že na konci trati nebylo žádné kolejové rozvětvení nebo možnost objetí? Podle Atlasu drah byla do r. 1955 na místě zastávka s nákladištěm. Bohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit?

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pondělí, 04. října 2021 - 21:42:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2491
Registrován: 6-2004
Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991
jagg
Pondělí, 04. října 2021 - 21:53:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1014
Registrován: 5-2012
Která žel. stanice by mohla končit na ...morvec? Dalo by se soudit na stanici na území Rakousko-Uherska nebo sousedních teritorií...
Úterý, 05. října 2021 - 00:48:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3597
Registrován: 7-2017
Mahel:
"Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991"
Kadaňský Rohozec je v km 9,2.
Úterý, 05. října 2021 - 09:31:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2492
Registrován: 6-2004
Tak to zhruba odpovídá. Pamatuji, že několik set metrů za stanicí tehdy byla vykládací rampa (už po těch letech nevím přesně, ale nejspíš čelní). Při tom cvičení, na kterém jsem tam byl, se právě na této rampě vykládal celý transport tanků (při jiném cvičení, na kterém jsem taky byl, se vagonovalo v Podbořanech). Jen o kousek dál pak začíná pláň, na které se provozovaly ukázky bojové činnosti, tam už koleje nebyly.
V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic...
jagg
Středa, 06. října 2021 - 14:36:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1015
Registrován: 5-2012
Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav...
Středa, 06. října 2021 - 16:07:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25174
Registrován: 5-2002
Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 06. října 2021 - 16:23:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3601
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?"
[nene]

Zlaté Moravce: německy Goldmorawitz, maďarsky Aranyosmarót.
Středa, 06. října 2021 - 16:34:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3602
Registrován: 7-2017
jagg:
"Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..."

Podle té staniční budovy to vypadá na Uhry, někde v obvodu MÁV (tzn. nikoli StEG ani KBD). Takže niekde na dolnákoch, ako hovoria bratia Slováci (maď. Alvidék), ale do toho mohou patřit i části Slovenska, Chorvatska, Zakarpatské Ukrajiny nebo rumunského Sedmihradska.

Mohu se samozřejmě mýlit.
jagg
Středa, 06. října 2021 - 17:16:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1016
Registrován: 5-2012
Zkoušel jsem na to jít kombinačně, "vég" je maďarsky konec, takže možná nějaká koncová stanice s názvem *****mor... nebo *****mur... nebo *****mőr(műr)... příp. *****mör(mür)...?
Středa, 06. října 2021 - 17:34:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2504
Registrován: 6-2019
ohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit?
Situační plánek někde mám naskenovaný. Bylo to opravdu jen nákladiště, asi ani ne dopravna a se dvěma kolejemi, možná třetí kusou. Někdy v letech 2003 - 2004 jsme prošli celou zaniklou trať a ty koleje tam ještě ležely, byť nejméně z poloviny už zanesené a zarostlé (fotky mám jen na papíru a negativu).

V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic...
Určitě i v 21. st. a nejspíš tam stojí dodnes. Tady:
Duppau
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy.


Středa, 06. října 2021 - 17:43:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2505
Registrován: 6-2019
Obrovice jsem našel, staničení souhlasí, ale je tam zakreslená jen boční rampa u traťové koleje. Jestli máte funkční e-mail pod jménem, tak Vám to na něj pošlu. Ty dvě koleje jsem si tedy musel splést s Hlubokou - Žďárem.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy.


Středa, 06. října 2021 - 18:15:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3603
Registrován: 7-2017
AŠM 2505: Ten e-mail pod nickem funguje. Děkuji předem. [ok]
Čtvrtek, 07. října 2021 - 08:10:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12898
Registrován: 4-2003
jagg:Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav...

Podle mne jde o stanici Gömörvég, kterou asi známe všichni pod názvem Tisovec - Bánovo. Když se podíváme na nějakou starší fotku, třeba zde https://www.darabanth.com/en/online-au.ction/342/categories~Postc ards/Slovakia~2000006/Tiszolc-Tisovec-Gomorveg-vasutallomas-tiszo lci-fogaskereku-vasut-vonala-W-L-154-K~II1929278/

Jen si prosím v odkazu ve slově au.ction odstraňte tečku, jinak mne to sem nepustí dát příspěvek [nene]

Budovy na obou fotkách se mi jeví stejné. Samozřejmě je třeba si tu fotku stáhnout a zvětšit si jí. Je tam i lampa u vstupních dveří a další detaily, které by tomu odpovídaly [wink].

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Čtvrtek, 07. října 2021 - 10:32:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 367
Registrován: 12-2020
Pro porovnání foto ze současnosti
McBain
Čtvrtek, 07. října 2021 - 11:36:53  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26848
Registrován: 5-2002
jagg:
"Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..."

Zajímavé jsou ty lahve, co drží v rukou velká část chlapů [biggrin]. Co se to tam asi dělo?
jagg
Čtvrtek, 07. října 2021 - 14:06:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1017
Registrován: 5-2012
Bram: trefa do černého! Takže moje dedukce byla správná i když to g místo c tam lze opravdu jen tušit ovšem pouze při povědomí tehdejších písem, v překladu to znamená Gemerský konec, kraj regionu Gemer. Pokud člověk zadá do Googlu "Gömörvég allomás" dostane se mu dostatečných zajímavostí, škoda jen, že Google neumí vyhledávat podle částí slov, pátrání by bylo mnohem jednodušší. Na problém s tím slovem v odkazu jsem překvapeně narazil taktéž, proto jsem použil zkracovač odkazů, funguje to bezvadně.
McBain: kdoví, přijde mi to naaranžované, třeba slavili novou republiku, podle uniformy toho s tím viržinkem by snad znalí určili správu & období...

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)
Pondělí, 11. října 2021 - 21:08:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 429
Registrován: 10-2020
Vlaky a busy kdysi dávno:


celé kolony autobusů jezdily z ČSSR po každé výplatě do Maďarska, neboť tam bylo nakupování mnohem lepší než u nás doma....
Úterý, 12. října 2021 - 09:37:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 516
Registrován: 8-2017
csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?
McBain
Středa, 13. října 2021 - 15:28:48  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26851
Registrován: 5-2002
Ladis-63:
"csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?"

Tak to asi nebude tak těžké odhadnout... [happy]
Čtvrtek, 14. října 2021 - 21:27:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 517
Registrován: 8-2017
No vidíš, a já to odhadnout neumím, prostě na tvoji genialitu nemám.
BmbČ
Čtvrtek, 14. října 2021 - 22:39:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8826
Registrován: 1-2007
z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?

Bych to viděl tak na rok 1990. [wink]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
McBain
Pátek, 15. října 2021 - 08:32:29  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26852
Registrován: 5-2002
BmbČ:
"Bych to viděl tak na rok 1990. [wink]"

Tak už jen podle použité češtiny a názvů stanic je snad jasné, že rok 1990 to určitě není. Osobně tipuji druhou polovinu třicátých let.
Pátek, 15. října 2021 - 18:53:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 430
Registrován: 10-2020
McBain – přesně tak...

Historie se točí dokola, skoro vše už tu kdysi bylo, i když tomu jinak říkali.....
Superinflace v RČS/CZ – za 90 let nárůst ceny ze 3 mld na 660 !!!!
BmbČ
Pátek, 15. října 2021 - 20:06:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8828
Registrován: 1-2007
McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor. [andel]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
McBain
Pátek, 15. října 2021 - 22:19:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26853
Registrován: 5-2002
BmbČ:
"McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor. [andel]"

Jako dobrý, ale na druho stranu sorry jako. [wink]
McBain
Pátek, 15. října 2021 - 22:19:50  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26854
Registrován: 5-2002
csik:
"McBain – přesně tak... "

A ze kdy to tedy je?
Sobota, 16. října 2021 - 10:13:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3356
Registrován: 7-2005
upozornění - pro opakované dotazy - ANO, digitalizované opisy staničních kronik na odkazu přes "badatelna.eu" nefungují a fungovat nebudou. Projekt "badatelna.eu" je od léta mrtvolou....
Ale kroniky dostupné jsou na VadeMeCum pod Národním archivem.... třeba Dobřichovice jsou zde...
https://vademecum.nacr.cz/vademecum/VysledekBean.action?show=&_so urcePage=rrurSEvZVpgl4uCXu6TfRjvb8XgyAovWOg5ba1afNUrv9kMCVOuLUnCx Iu5IBmAUKaVOtjHnA2YQExC6Tt4IcFTcESauD2m8YlFTNsij8zg%3D&pagerCompS tateId=PAGER_RESULT&xid=ad00ec99-8a08-41ed-a1eb-57dfbb53c297&enti tyType=9019&paginatorCompStateId=PAGINATOR_RESULT&rowPg=16
Sobota, 16. října 2021 - 10:17:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3357
Registrován: 7-2005
není nad to najít český psaný plakátek otevření zastávky, abych zjistil, že je to na území dnešního Polska - TLUMACZÓW

"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" [wink]
Sobota, 16. října 2021 - 12:05:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3618
Registrován: 7-2017
Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" [wink]"

[rofl]
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo.
McBain
Sobota, 16. října 2021 - 12:31:15  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26855
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" [wink]"
[rofl]
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo."

Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí.

Ale k tomu Tuntschendorfu - by mě zajímalo, jak to zde bylo řešeno tarifně a měnově, když se zastávka nacházela na území Německa (dtto platí i pro dráhu Roßbach /dnes Hranice v Čechách/ - Adorf)? A co se týče češtiny na tom letáku, tak ta nemá s Kladskem a jeho historií nic společného. Stejný leták byl nepochybně vydán i v němčině, slovinštině, chorvatštině, italštině, polštině, ukrajinštině a rumunštině [happy].
Sobota, 16. října 2021 - 13:36:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 229
Registrován: 11-2019
ZDEPA : tady je odkaz a obrázek
https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?handlerInterView=&x id=7c1becdbde9123cd43bc05d5d6af229e&entityType=10026

(Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.)


(Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.)
Sobota, 16. října 2021 - 14:16:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 230
Registrován: 11-2019
ZDEPA : To je divné. Otevřu stránku, nakopíruju stránku a uložím sem.A jde to. Ale jak se odhlásím a všechno pozavírám. A znovu chci odkaz otevřít,tak to normálním způsobem nejde.[angry]
Sobota, 16. října 2021 - 14:39:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3620
Registrován: 7-2017
McBain:
"dědek_hank:
"Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" [wink]"
[rofl]
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo."
Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí. "

Jak kterých a jak kdy. Jediní z velmocí, kdo celou dobu nezměnili názor, byli Britové (a pochopitelně Poláci). Kdyby byl měl Beneš v r. 1943 při jednáních v Moskvě o spojenecké dohodě koule, mohlo to dopadnout i jinak. Asi ne připojením celého Kladska, ale přinejmenším toho "Českého koutku". V r. 1945 už to pak vypadalo jinak. Viz třeba tuto diplomku: https://is.muni.cz/th/p4ti3/Text_prace.pdf

Tento článek
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006111043
je sice od autora, který sice z různý důvodů bývá považován za exota virtuální sféry, ale odvolává se v textu na paměti Benešova tajemníka Táborského z r. 1993:
https://www.databazeknih.cz/knihy/prezident-benes-mezi-zapadem-a- vychodem-98196.
(Knihu jsem nečetl, takže na důvěryhodnost jejího autora nemám názor.)

Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu.

Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného...
Sobota, 16. října 2021 - 15:32:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3358
Registrován: 7-2005
Protože je to citace z jednoho hlášení velitele obrněného vlaku čsl.armády, který v dané době stál na hranicích k provedení úkolu, tak jsem to dal do uvozovek. Řešení záležitostí typu měli / neměli jsme se bránit, měli jsme něco jiného a podobně... to mi nepřísluší. Na to máme odborníky s akademickými tituly...

ad vademecum - nejsem žádný IT (E.T. ?), jsem laický amatér uživatel, a přesto se tím dokážu prokousat. Občas to trvá, než jsi vzpomenu, co jsem to před 2-3 měsíci mačkal, ale dam to... Takže "vyderžaj pianier"
Ono něco jiného je pomůcka (inventář) a něco přímo staniční kronika
a co tohle ? https://vademecum.nacr.cz/vademecum/Zoomify.action?entityRef=%28% 5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28248 218%29%29&scanIndex=0
BmbČ
Sobota, 16. října 2021 - 16:30:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8831
Registrován: 1-2007
Mají to kucí archivní perfektně udělané. Radost s tím pracovat. [crazy]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Sobota, 16. října 2021 - 16:53:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3359
Registrován: 7-2005
jo, počítací technika... proto si v práci držíme jeden starý počítač plný starých ovladačů, které moderní systémy nedají (aspoň dle slov odborníků z IT kanceláře), aby měřáky staré 10-15 let bylo možné nadále používat / kalibrovat a podobně. Je to levnější než koupit jeden nový za 3/4 mega..
Modernizace je skválá, když se o tom přemýšlí. To asi platí ve všech oborech.
Sobota, 16. října 2021 - 17:02:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3360
Registrován: 7-2005
ad McBain - plákátky se v dané době tiskly samozřejmě v úřední řeči - němčině, ale i v mutaci dané místním obyvatelstvem (školní docházka už byla nějakou dobu povinná). Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci. Nevidím proč by měli řešit i další mutace. To se vylepovalo jen ve stanicích na dané trati. Pak to šlo do úředních věstníků, centrálních a místních novin. A jazyk věstníků a ústředních novin byla opět jen němčina. Ty místní dle vydvatele.
McBain
Neděle, 17. října 2021 - 11:21:34  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26856
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu.

Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného..."

To není OT, proč taky? Historie železnice přece musí být zkoumána v kontextu "velké" historie.
Každopádně si myslím, že v případě poválečného územního vývoje ČSR mělo význam jen to, jaké představy měl soudruh Stalin. A všechny ostatní sny o připojení Kladska, Ratibořska, snad i Hlubčicka a Lužice a já nevím čeho ještě byly jen národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění.
Neděle, 17. října 2021 - 12:01:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3623
Registrován: 7-2017
McBain:
"...národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění."

Národovecké možná, ale s ohledem na situaci Lužických Srbů (kteří na připojení obou Lužic k ČSR dost tlačili) nebo Čechů v Českém koutku Kladska (se kterými Poláci v l. 1945-46 nakládali maximálně prasácky, např. je jako říšskoněmecké občany zařadili do odsunu; kladští Češi si to občanství btw nevybrali sami, ale zdědili ho po svých předcích, kteří se stali pruskými občany v r. 1763 po Rakouskem prohrané 7leté válce) pochopitelné.

A šance na jejich uskutečnění se během doby měnila. Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno a Američani by se s trochou snahy z čs. strany taky možná mohli nechat ukecat.

Nakonec ta situace po r. 1945 až do uzavření čs.-polské smlouvy v r. 1947 svědčí hlavně o tom, jaké síly se v obou státech dostaly k moci. Bez laskavého svolení SSSR by si vedoucí představitelé Polska ani ČSR s prominutím ani neuprdli.

A že to šlo i jinak, o tom svědčí příklady Finska nebo Rakouska. Rakouská Státní smlouva byla majstrštykem rakouských politiků, především kancléřů Figla a Raaba. Státníci jejich úrovně v ČSR po válce nebyli.
McBain
Pondělí, 18. října 2021 - 09:41:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26857
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno "

Tak tohle si právě nemyslím ani náhodou.

Český koutek je samozřejmě zajímavá historie, a poválečné československo-polské vztahy taky [happy], ale na druhou stranu s česky psanou vyhláškou kkStB ohledně zřízení zastávky Tuntschendorf to nemá vůbec nic společného. V jejím okolí se nikdy česky nemluvilo a navíc se nacházela na území jiného státu. A mě by zajímalo, jaká v takových případech platila pro železniční správu ze státu druhého pravidla. Hlavně tarifní atd. Dtto např. na dráze Roßbach - Adorf a v opačném případě pro dráhy německé na našem území. Viz několik drah do Chebu nebo známá Žitava - Liberec.
Pondělí, 18. října 2021 - 17:13:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3361
Registrován: 7-2005
Určitě nějaké pravidlo existovalo. Občas padnu na nějakou stížnost cestujícího či obce na německy psané názvy ve vozech, na jízdenkách a podobně, pro oblasti s česky mluvícímo byvatelstvem. Ale nikdy jsem nehledal danou vyhlášku.
Vím, že existuje stížnost českého poslance říšské rady, který si kupoval na nádraží BNB (už si to nepamatuji přesně, ale snad v České Lípě?) lístek. Pak si stěžoval na ministertvo železnic, že mu nejen nechtěli rozumnět u pokladny česky, ale taky že lísteek pro cestu do Prahy, byl jen v německém jazyce. V odpovědi, kterou ministerstvo postoupilo k vyřízení na BNB, bylo to že v dané oblasti je více osob mluvící německy, tak se vše řesí jen tomto jazyce.....a šlus...


kt.199, rok 1905
čj.3227 – žádost ZV-ŽO o možnost vysílání jejich zástupce na konference ředitelstvích st.drah
čj.8141 – vyvlastnění pozemků Bílina
čj.19825 – záležitosti JŘ – české překlady, závady a chyby v označení a českých popisech (1900-05)
čj.22436 – řsd Praha – podklady k provozu MD Žďár-Tišnov, podklady pro věstník, plán, profil
čj.31090 – hromadná stížnost z Moravy na německé nápisy ve stanicích, ale i obráceně
čj.37871 – přípis do archivu EM k dotazu na smlouvu ohledně nádraží České Budějovice z důvodu zatopení při velké vodě 1868
čj.38274 – pojmenování stanic na MD Kutná Hora-Zruč
rok 1906
čj.4180 – hromadné stížnosti Okresních výborů a podobných na nepoužívání obou zemských jazyků na soukromých i státních
drahách a závady s tím spojené
McBain
Pondělí, 18. října 2021 - 17:56:58  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26858
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"Určitě nějaké pravidlo existovalo. "

O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm.

U nás je to dnes těžko představitelné, ale napřklad na švýcarsko-německém pomezí je to věc stále úplně běžná.
Pondělí, 18. října 2021 - 19:32:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3625
Registrován: 7-2017
McBain:
"Zdepa:
"Určitě nějaké pravidlo existovalo. "
O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícím."

Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia.
Jef
Pátek, 22. října 2021 - 10:05:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6146
Registrován: 5-2002
Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci.

Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy?
Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn...
McBain
Pátek, 22. října 2021 - 11:24:02  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26860
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia."

[crazy][crazy]

No samozřejmě. A právě proto mě zajímá, jak byly na pruském území řešeny tarifní a další věci rakouských státních drah. A to samé u dráhy Roßbach - Adorf na území saském.

A obráceně jak to bylo na bavorských a saských tratích na českém území (Chebsko, Žitava - Liberec).
McBain
Pátek, 22. října 2021 - 11:25:21  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26861
Registrován: 5-2002
Jef:
"Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy?
Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn..."

Ano, to jsem tu už psal, že české znění toho letáku má jiný důvod, než je přilehlá jazyková oblast.
Quex
Pátek, 22. října 2021 - 11:31:08  
Administrátor
Číslo příspěvku: 8417
Registrován: 5-2002
Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm.

Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Pátek, 22. října 2021 - 11:52:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 586
Registrován: 7-2017
Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati.

Existovala mezinárodní smlouva, která řešila existenci spojení, ale rozhodně neřešila detaily výstavby tratě. Obvykle se nutnost spojení objevila rámcově v mezinárodních smlouvách o dost dříve než vůbec někdo získal koncesi a začal řešit stavební stránku. Obzvláště Rakousko-Uhersko mělo obrovské problémy a zpoždění s dodržováním termínu daných v těchto smlouvách. V mezinárodní smlouvě bylo uvedené, kdo postaví příslušné spojení. Pak se začlo stavět a ten kdo stavěl na cizím území stavěl stejně jako kdokoli jiný z toho státu, takže jednal od hranice s místními úřady. A tarif tam platil toho, kdo tam vedl provoz.
Quex
Pátek, 22. října 2021 - 12:09:40  
Administrátor
Číslo příspěvku: 8418
Registrován: 5-2002
Ale jistě že to bylo řešeno, to byly takové ty zvláštnosti, že trať z přechodové stanice patří Německé říši a do vlastnictví čs. státu měla být převedena v roce 1999 apod., teď se mi fakt nechce nic hledat. Byly tam i různé výsady toho daného cizího státu pro stavbu a svůj personál.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Pátek, 22. října 2021 - 12:41:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 587
Registrován: 7-2017
Quex: Budte si muset ujasnit, o jaké době se bavíte. Buď jde o dobu vzniku tratě, resp. o praxi platnou před rokem 1918 nebo řešíte poměry mezi Německou říší a Československem. To jsou dvě zcela rozdílné věci.
Pátek, 22. října 2021 - 15:18:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 439
Registrován: 10-2020
Tady jsou k tomu nějaký brepty, a mají moc "pěknou" mapu:

(skoro jak mapy.cz - taky tam občas blbnou)
Pátek, 22. října 2021 - 17:26:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1742
Registrován: 8-2006
Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot.

Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Pátek, 22. října 2021 - 17:46:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12944
Registrován: 4-2003
Motoráček:Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot.

To je nejspíš podkladnice pro žlábkové kolejnice NP4 pro použití na železničních tratích a vlečkách.
Neděle, 24. října 2021 - 11:44:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4132
Registrován: 9-2007
Tady něco, kdyby někdo chtěl vyhledat chyby: Odbočná trať Zlonice - Hospozín
Neděle, 24. října 2021 - 12:35:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2852
Registrován: 9-2009
K výše uvedenému článku:
Jediná lokomotiva 87.04 vydržela až do vzniku ČSD, ale k jejímu přeznačení na 220.001 již nedošlo

Taková lokomotiva u ČSD nebyla. V seznamech, které se zabývají rozdělením majetku K.K.St.b. není tato lokomotiva a ani jiné lokomotivy řady 87 uváděny.
Neděle, 24. října 2021 - 13:14:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2853
Registrován: 9-2009
K výše uvedenému článku:
Pro rozšiřující se provoz i výstavbu nové trati z Libochovic přes Straškov do Vraňan objednala Společnost státní dráhy, které byl provoz svěřen, dva stroje řady 178 (ČSD 422.0).

Místní dráha Roudnice - Hospozín byla v provozu St.E.G. (Společnost státní dráhy)? Je u ní uvedeno, že byla v provozu K.K.St.B.


Ty dvě lokomotivy řady 178 byly majetkem místní dráhy. K.K.St.B. je pouze provozovaly na účet vlastníka. Poté tak činily do zestátnění ČSD

Mohu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)