Diskuse » Železnice » Polsko » Archiv diskuse Polsko do 29. 12. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Polsko do 29. 12. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2324 Registrován: 11-2007 |
Ad Saaul Goodman. Ještě jednou dík za radu. Vše klaplo na výbornou 🙂 Teda musím říct, že poláci udělali za poslední léta poradnej kus práce, kam se na ně hrabem. Když si vzpomenu na poslední cestu z Mladkova do Wrocławi, kdy sme jeli starým kyblem a u každého přejezdu brzdil na 20 a teď Newagem a celkem svižně 👍 Když to porovnám tak nejhorší svezení je v Interpanteru, to je neskutečný krám 😜Skáče to na koridoru hůř jak 810 na lokalce, presvetleny je to nejvíc a nejtvrdší sedačky 😢 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2325 Registrován: 11-2007 |
I pocitově vypadá jako největší lowcost. A to ho srovnavam s osobním Newagem nebo jednotkou Leo. Nechtěl bych vidět ten rozdíl s IC Pesou co jela z Wrocławi do Varšavy. Ta se pomalu tváří jako VRT jednotka i když je jen na 160. Má i bistro. A pak mě překvapil totálně predelanej Kýbl. Z něj snad zůstal jen rám a podvozky. Vlastně jedinou chybu má, že není nízkopodlažní a asi ty jízdní vlastnosti nebudou nic moc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2326 Registrován: 11-2007 |
Pak mě ještě překvapilo jakou cestou šli poláci v dalkovce, totálně vymlatili starý vozy, Ty vlastně všechny předělali ale nechali jim původní spalikovy podvozky. Takže celkově mám pocit jestli nás poláci nepredbehli tak minimálně dohnali a to i co se vzhledu města a nádraží týče, když srovnám třeba Wroclaw s Brnem. Do Brna, když přijede vídeňak vlakem tak hned po vystoupení z vlaku a nádraží si připadá jak na Balkáně a já si ve Wrocławi připadal jak v Německu. Je vidět, že poláci umí a jdou za svým cílem dohnat západ. U nás je cíl co nejvíc rozkrast 🙄 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1332 Registrován: 3-2018 |
Poláci hlavně nemají problém s využíváním fondů EU jak to jen jde... Cestu do Polska bych doporučil každému, kdo si myslí, že u nás je nejlíp ze všech postkomunistických zemí (a bez EU se budeme mít ještě líp) a Polsko je jen jakási polozaostalá zemědělsko-průmyslová země kdesi na severu. To už nějaký ten pátek úplně neplatí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2327 Registrován: 11-2007 |
D Hanák. Jo, mluvíš mi z duše. Tam je fakt vidět, že ty fondy EU umí využít. U nás se celé období jen kecá a zkouší co kde nakrast a pak se na poslední chvíli dělají blbosti jen aby se část EU fondů vycerpalo. Stačí se podívat co se vyrábí u nás, SOR na západ téměř neprodejnej vs Solaris kterej je na západě celkem beznej. Totéž Škodovka Panter je fakt to nejhorší co sem dnes vyzkoušel. A to jsem patriot ale po dnešku bych raději Pesu než Škodu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4199 Registrován: 6-2007 |
Já se projel teď o víkendu po dlouhé době v Polsku jiným vlakem než nákladním a přijde mi to že to má takový setrvalý stav. Z Olawy do Wroclawi TLK v typické původní dvojce bez funkčního topení na chodbičce u WC, ještě umocněné průjezdem dvacítkou přes snad všechny grupy na WBA a WBB. Zpět sice modernizovaná ED72, pohodlné sedačky, teplo, ale chodové vlastnosti stále na úrovni jízdy žebřiňákem po čerstvě zoraném poli Vánoční trhy ve Wroclawi fajn, sice až moc lidí, ale celkem příjemná atmosféra. Lepší než u nás v Ostravě, kde je jedinou připomínkou Vánoc obrovský dárek před radnicí a v půlce adventu prasklý strom na náměstí Včerejších posledních Sudet v klasice se zhostila 754.028. Na snímku projíždí zastávku v Dytmarowě u Prudnika a opouští úsek, kde byla na své cestě z Krakowa do JG nejblíže své domovině - trať zde vede jen několik desítek metrů od státní hranice. Dnes už v režii SN84 SKPL, stejně jako víkendový spoj do Klodzka přes Opole a Nysu. O trochu severněji mají 754 nový kšeft - dneska vezla 754.037 poprvé TLK Flisak v úseku Laskowice Pomorskie-Grudziadz-Brodnica-Sierpc-Plock a zpět. Krom toho se 754 střídají s SU4210 na vlacích Gdynia-Kostrzyn, Gorzow-Zbaszynek a Pila-Szczecin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2328 Registrován: 11-2007 |
Hezké, jen škoda, že tam mají jen najzmrd 🙄 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2329 Registrován: 11-2007 |
Tak už trpím v Panterovi, zadek mě bolí po deseti minutách a vyklepanej jsem jak vánoční řízek., 🙄Něco tak hroznyho se nevidí, zlatej Impuls od Newagu nebo i Bmz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14374 Registrován: 5-2004 |
Panter má slušný jízdní vlastnosti tak do 100 km/h, proto to taky je poznat u IP a ne u regia. Cestou z Chocně k Pardubicum jsem si jednou připadal jak v žabotlamu mezi Karlštejnem a Srbskem. Jo, Poláci fakt makaj a je to tam vidět. Silnice, mosty přes San u Przemyslu, silnice i okresky lepší než kolem Prahy (100x látanejch drbaček minimum). Ba i cyklotrasy/cyklostezky v použitelný podobě, s použitelnými odpočivadly... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2514 Registrován: 7-2008 |
Saul_Goodman: Můj dojem z Krakova v létě 2019 byl, že je to jedno obří staveniště, pokud jde o železnici. Pokud jde o obsazenost vlaků, do Wieliczky nám lidé doporučovali bus, že prý je rychlejší. Využili jsme vlak a v pohodě, četnost spojů i rychlost, ale obsazenost nic moc. Co jelo plné, ale v neděli večer, byl PR (Os) Kraków-Katowice(-Wodzisław Śl.). Ne přecpané, všichni seděli, ale plné, a to o prázdninách. Byla to lehce modernizovaná EN71, nové sedačky, jinak hlučná klasika. Cestovní doba šílená, ale ani IC nejely kratší dobu. Do Wadowic v té době vlaky nejezdily, maršrutka dost dlouhou jízdní dobu (byť trochu kratší, než předtím vlaky), málo místa na nohy, slabá klimatizace, determální skla, trochu divoký východ, ale samotná jízda v normě, zpátky už vůbec. Maršrutky mají JŘ, jsou i na e-podróźniku, ale málo platné, reálně si jezdí, jak chtějí a přímo na zastávkách není nic vylepené. Tištěné orientace na vozidlech k ničemu, když jich v zastávce zastavuje několik za sebou a na dálku na silnici je nepřečtu. Turisté, co do Krakova přiletí či přijedou vlakem cestu do Wadowic většinou vzdají. Teď tam vlaky jezdí, ale hlemýždím tempem. Co bylo v Krakově naopak využívané silně a fungovalo lépe, než jinde v Polsku, byly tramvaje, resp. MHD obecně. Jinak platí, že když bylo možné revitalizovat tratě a rozhýbat využití vlaků v Dolním Slezsku, musí to být možné i v Malopolsku. Konečně ve Vratislavi má rezervy naopak MHD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2515 Registrován: 7-2008 |
K té cestě Praha (v mém případě Kutná Hora)-Vratislav a zpět. Na Petra Vlčka bych nedal, koridor je sice rozvrtaný, ale s návaznostmi se počítá i teď. Tam v pátek dopoledne, luhačovický rychlík do ÚnO v 11:34 z Kolína, pak Os LE do Lichkova, další Os z Lichkova do Kladska města a dál přes Novou Rudu do Valbřicha Města, kde jsem přesedl na Os od Sklářské Poruby a vystoupil v Javořině. Citelné zpoždění měl ten poslední jmenovaný vlak, takže jsem dojel ve stejnou dobu, jako bych jel z Lichkova do Kamence Žabkovického a přestoupil až tam (čekání v Dzierdzionówie). Co je důležité, mezi Kladskem a Novou Rudou jelo opravdu dost lidí, hlavně dětí a dospívajících (nejspíš ze školy). Na to, že ta trať byla léta bez osobní dopravy, hodně dobré. Problém byl jinde, ve Vratislavi bylo všude plno, takže ubytování ve Wille Fischer ve Slezské Javořině (součást muzea). V sobotu přecpané vlaky mezi Vratislaví a Valbřichem. V neděli jsem jel jen krátkou trasu ze Sl. Javořiny do Svídnice, vlak v pohodě, nebyl přecpaný, ani prázdný. A zpět TLK Sudety. 614 ex DB byla přetopená, jinak mi přišla v pohodě. Problémy před třemi roky, popisované na webech, jsou nejspíš dané tím, že ty jednotky dlouho nejezdily. Co bylo mizerné, byla obsazenost, řekl bych, že kvůli tarifní neprovázanosti s KD. Osobně bych viděl jako logičtější, přesměrovat jej do Kladska. To momentálně rychlíkové spojení se zbytkem světa nemá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 7-2017 |
Všd: Osobně bych viděl jako logičtější, přesměrovat jej do Kladska. To momentálně rychlíkové spojení se zbytkem světa nemá. Už se to dost zlepšilo. Od začátku JŘ 2021/22 je zaveden celoroční víkendový rychlík do Varšavy, celoroční víkendový rychlík směr Katowice-Kraków-Zagórz a celoroční denně jezdící rychlík do Gdyně. https://portalpasazera.pl/Plakaty |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 11-2005 |
Vojtag: "Včerejších posledních Sudet v klasice se zhostila 754.028." Díky za report! Všd: "Maršrutky mají JŘ, jsou i na e-podróźniku, ale málo platné, reálně si jezdí, jak chtějí a přímo na zastávkách není nic vylepené." Tak zrovna po Krakově mají maršrutky na každé (i méně významné) zastávce svůj extra sloupek a jsou tam JŘ vylepené. A co jsem tedy viděl já, tak podle toho (a e-podroznika) jezdí, plus mínus drobné zpoždění. Všd: "Co bylo v Krakově naopak využívané silně a fungovalo lépe, než jinde v Polsku, byly tramvaje, resp. MHD obecně." A kde konkrétně v Polsku fungují tramvaje výrazně hůře než v Krakově? Všd: "přesměrovat jej do Kladska. To momentálně rychlíkové spojení se zbytkem světa nemá." Je pravda, že minutí Kladska vypadá i na druhý pohled obskurně. Do Kladska jezdí více dálkových vlaků o víkendu. Jinak je podobně "odtržené", jako třeba v Německu Saarbrücken, a místní se mohou spolehnout na častou regionálku do Wroc a dál už cokoliv.
Kérem vigyázzanak, az ajtók záródnak.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2710 Registrován: 6-2019 |
A kde konkrétně v Polsku fungují tramvaje výrazně hůře než v Krakově? Sice dotaz nesměřoval na mě, ale v GOPu je řada linek dodnes v provozu spíš z nostalgických důvodů než kvůli reálným přepravním potřebám. A i maloprovozy v Gorzówě Wielkopolském a v Grudziądzi nevypadaly jako zrovna trhák (nicméně oba jsem navštívil před mnoha lety, takže trochu se to mohlo změnit).
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2715 Registrován: 6-2019 |
Asi takhle: https://www.voxpot.cz/cesko-uz-neni-sexy-vubec-pro-nikoho-migrant i-k-nam-nepujdou-ani-kdybychom-je-chteli/ Ta se pomalu tváří jako VRT jednotka i když je jen na 160. Má i bistro. Zatímco Interjety nebudou mít ani to bistro.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2516 Registrován: 7-2008 |
Libcha: "Všd: "Maršrutky mají JŘ, jsou i na e-podróźniku, ale málo platné, reálně si jezdí, jak chtějí a přímo na zastávkách není nic vylepené." Tak zrovna po Krakově mají maršrutky na každé (i méně významné) zastávce svůj extra sloupek a jsou tam JŘ vylepené. A co jsem tedy viděl já, tak podle toho (a e-podroznika) jezdí, plus mínus drobné zpoždění." Moje osobní zkušenost byla dost odlišná. Libcha: "Všd: "Co bylo v Krakově naopak využívané silně a fungovalo lépe, než jinde v Polsku, byly tramvaje, resp. MHD obecně." A kde konkrétně v Polsku fungují tramvaje výrazně hůře než v Krakově?" V Čenstochové zrovna nejezdily vůbec, jen busy. V Gdaňsku jsou sice všechny nízkopodlažní, ale mají alternativu rychlejších vlaků SKM, i s přestupem a čekáním vyjde SKM rychleji, a hlavně si v ní člověk sedne. Bydhošť tramvaje v pohodě, příjemně mne překvapily, v minulosti jsem četl dost kritický článek, ale asi 15 let zpátky. Toruň, to je miniprovoz a jel jsem tam jen z nádraží Miasto na sídliště, kde jsem nastoupil do auta, ale první dojem rozhodně dobrý. V Katovicích a okolí vypadaly vozidla i tratě od pohledu hůře (vím, že to slovo vypadat, je zde zásadní). No a Vratislav, tratě v poměrně dobrém stavu, ale některé Konstaly fakt hrůza (a to jsem tam byl hlavně víkendy). K tomu horší stav mnoha zastávek. Varšava celkem, ok, tam byl problém přeplněnosti některých souprav i o víkendu, ale tam hlavně mají metro. V Lodži, Hořově, Grudziadzu, Poznani, Olštýně, Elbínku a Štětíně jsem nebyl. V Krakově vypadaly tramvaje dobře (ony ty vídeňské tramvaje v Katovicích taky, přesto je vyřadili a nechali Konstaly), žádná nedělala dojem, že se má rozpadnout. Jiná věc je trasování nebo jízdní doby. Mimo širší centrum jsme byli tramvají jedinkrát, někde na jihu (nechtělo se nám dál sedět v maršrutce z Wadowic, tak jsme si popojeli tramvají na Kazimierz. A taky mají na mnoha zastávkách mapy a eletronické tabule odjezdů. Jiná věc je, že z pohledu běžných cestujících to tak úplně optimální být nemusí, jak to tam funguje. Ale nikdo po nás nechtěl karty ŚKUP, šlo koupit jednotlivé jízdenky apod. Celkově mnohem přehlednější, než Vratislav. Opravdu velká typová rozmanitost je dobrá na focení, ale pro zaměstnance moc ne. A konečně, o prázdninách tam vůbec nejezdily Konstaly. Libcha: "Všd: "přesměrovat jej do Kladska. To momentálně rychlíkové spojení se zbytkem světa nemá." Je pravda, že minutí Kladska vypadá i na druhý pohled obskurně. Do Kladska jezdí více dálkových vlaků o víkendu. Jinak je podobně "odtržené", jako třeba v Německu Saarbrücken, a místní se mohou spolehnout na častou regionálku do Wroc a dál už cokoliv." Jde mi spíš o to, že z Kladska do Katovic a Krakova je spojení přes Nysu a Kamenec Žabkovický podstatně rychlejší, než přes Vratislav. Z Jelení Hory ne. Tím TLK Sudety cestovalo z Javořiny do Valbřicha pár lidí, doslova. Kladsko by takovým spojením získalo rychlejší spojení do velké části Polska. Naopak z Valbřicha a Jelení Hory si touto trasou nepomůžou, přes Vratislav to budou mít rychlejší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2517 Registrován: 7-2008 |
Vantju: Na webu PLK není žádný JŘ pro úsek Brodnica-Sierpc. Z Kontextu však vyplývá, že TLK Flisak pojede právě tamtudy a pak do Kutna. Přemýšlím, zda to potáhne brejlovec (nurek) nebo SU4210. Pak tam jsou trasování, která nechápu, a to u PKP IC Bydhošť-Toruň-Jablnowo Pom.-Ilawa-Warszawa. No a Swieradów Zdrój, to by se mi samozřejmě líbilo, ale nevím, kolik lidí tam bude reálně jezdit. Větší logiku by mi dával Karpacz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4200 Registrován: 6-2007 |
Nad tím co poveze Flisak není potřeba přemýšlet, už jsem to tu v neděli psal. Prozatím se drží 754.037 v celém úseku Gdynia-Plock a zpět. Výměna za SU4210 není vyloučena, podle toho jak se zrovna bude 754 dařit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5357 Registrován: 9-2007 |
Za ta léta jsem pochopil, že PKPIC nejde ani tak o nějaký funkční systém, ale o to kolik měst bude dálková doprava obsluhovat a případně o co největší počet přímých spojení. Na trati Toruń - Iława má smysl hodinový takt IC Poznań - Toruń - Iława - Olsztyn a osobáky (nanejvýš vlaky prodloužených relací typu Wrocław - Giżycko), nic víc a už vůbec ne to co popisujete, protože to jede o půl hodiny déle, ale člověk nemá jinou možnost, protože ve stejný čas holt nic lepšího nebude. Na druhou stranu, může jít o pokus propojení Jabłonowa (Grudziądze) a Varšavy, anebo o nějaký výlukový odklon, neb okolo Kutna se snad ještě pořád děje hromada výluk a staveb (minimálně několik let neexistovala trať Kutno - Lodž). Zajímavě se ale vyvíjí tangenciální osa Kraków - Wrocław, s výjimkou děr ve 14 a v 18 hodin tam mezi 5. ráno a 21. večer jezdí vlaky co hodinu, +-30 minut. Už to je vcelku pokrok, byť stále velice malý, všiml jsem si, že vlaky IC jsou vedeny dvou vrstev a v tom, zda zrovna jede rychlý vlak (Katowice, Zabrze, Gliwice, Opole a nic víc) a zda jede pomalý vlak (navíc sedm dalších zastávek), žádná logika není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4183 Registrován: 5-2002 |
co největší počet přímých spojení Možná, že pro tak velkou zemi je to vhodné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5360 Registrován: 9-2007 |
Přiznám se, že posoudit to nedokážu. Ze svého osobního pohledu mi ale mnohem lepší přijde pravidelný hodinový či dvouhodinový takt vlaků v určitých pevných relacích (např. Przemyśl - Kraków - Katowice - Wrocław - ZG - Kostrzyn - Szczecin, Bohumín - Rybnik - Katowice - CMK - Warszawa, Gliwice - Katowice - Czestochowa - Warszawa, Bielsko-Biała - Katowice - Czestochowa - Lodz - Bydgoszcz - Gdynia, Wrocław - Poznań - Bydgoszcz - Gdynia, Warszawa - Poznań - Szczecin,...) a s možností vzájemných přestupů stejně každou onu hodinu či dvě, než mít jednou za den přímý vlak Katowice - Płock, Przemyśl - Kraków - Katowice - Wrocław - Poznań - Bydgoszcz - Gdynia, dvakrát za den Kraków - Szczecin jak jsem popsal, jednou z Wrocławi přes Poznań a jednou za den z Gliwic přes Ostrów Włkp. do Poznaně a dál,... už jen při představě, že jakmile mi ten jeden spoj denně ujede, nemám jinou možnost. Jak jsem ale psal výše, neznamená to, že by byly na škodu nějaké prodloužené relace, jen prostě podívám-li se na relace dálkových vlaků, co projíždí stanicí Kepno: - Poznań - Kraków - Poznań - Katowice - Szczecin - Kraków (jinudy, než Poznań - Kraków) - Kołobrzeg - Kraków (jinudy, než zbylé dva spoje do Krakova) tak se nemohu zbavit pocitu, že nemůže být problém určit jednu relaci (Poznań - Katowice) a tu jezdit každé dvě hodiny. Holt zanikne přímé spojení jednou denně Kepno - Szczecin a Kepno - Kołobrzeg, ale zato to půjde denně několikrát, jen s přestupem. Je otázka, zda by taková linka vozila vzduch – Ostrów Włkp. 72 tis. obyvatel, Kluczbork 24 tis. obyvatel, Kepno 15 tis. obyvatel, Lubliniec 25 tis. obyvatel, Tarnowskie Góry 62 tis. obyvatel... každé dvě hodiny jezdí i linka R23 Kolín - Ústí nad Labem. Chápu, že nelze snadno srovnávat rychlík, zastavující každých patnáct minut a vlak s jízdní dobou čtyři hodiny, ale... vrtá mi hlavou to "co kdyby". No a zejména jak píšu na začátku, jsem mladý a vím toho opravdu hodně málo, člověk se učí celý život a úvahu Vám rozporovat nemohu. Nedá mi to se ale nezeptat – proč by tak velkou zemi mělo být vhodnější co nejvíce přímých vlaků? Mně se tato honba za přímýmí spojeními málem vymstila letos, kdy jsem chtěl popojet rychlíkem Zefir z Krakova do Katovic. Vždycky tím směrem jezdil, akorát letos uhne v Jaworznu, Katovicím se doslova "vyhne obloukem" přes Tworzeń a napojí se na výpadovku z GOPu u stanice Zawiercie. Sice ano, Krzeszowice, Trzebinia a Jaworzno Szczakowa mají jednou za den přímé spojení do Čenstochové a do Kolobřehu, ale... a o to mi jde, chápu "spojovací" vlaky typu Wrocław - Gizycko, co plní několik funkcí zároveň, ale pochopit některé výstřely asi nedokážu. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 874 Registrován: 11-2019 |
Vantju: Mnohokrát se vám to snažili i jiní vysvětlit… Prachy na stavby dálnic, nové jednotky, modernizace… Ty rostou na bruselských stromech, ale už z nich nezaplatíte samotný provoz. Současný rozsah je maximum ufinancovatelného z vlastních zdrojů. Ty často nelogické přímé vlaky jsou způsob, jak využít stávající stav nedoraz bez většího nárůstu variabilních nákladů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2518 Registrován: 7-2008 |
Vantju: Přesto tam takové vlaky (Bydhošť-Toruň-Ilawa) provozují. Důvodem je nejspíš modernizace tratě přes Włocławek, tak se jezdí, kudy to jen jde. Lidé si v Ilawě přesednou jak na Olštýn, tak na Varšavu, v rámci možností. Pevná relace Přemyšl-Krakov-Štětín je při dnešních jízdních dobách relace, kterou nelze provozovat taktově. Je to i při lepší organizaci provozu přes 10 hodin jízdy. Tady by dávalo smysl buď roztržení relace v Katovicích, nebo podle denní doby začínat/končit tam, kde to bude vhodné. Takže jedem dem turnusu Vratislav-Štětín-Přemyšl, druhý den Přemyšl-Štětín-Katovice atd. S tím souvisí druhá věc, že hodně polských rychlíků odpovídá přesně tomu, aby je ještě mělo smysl provozovat dvě soupravy, každou jeden den tam a druhý zpět. Další pak přesně zvládají oba směry v jeden den, často za cenu toho, že tam jedou už okolo šesté a zpět přijíždí dost pozdě. U nás by první jmenovaná možnost nedávala logiku, i Františkovy Lázně-Český Těšín jde ujet tam i zpět. V podstatě existují v Polsku dvě relace, kde jezdí vlaky PKP IC s relativně krátkou jízdní dobou, ale prokládané různými delšími. Je to CMK a Varšava-Gdyně. Aspoň kam sahají moje znalosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1901 Registrován: 11-2005 |
Ještě je potřeba zmínit jedno polské specifikum a to je měnění jízdního řádu každých pár měsíců, a variantní polohy jednotlivých spojů s jednodenní jemností. To si kolikrát pochvaluju, neboť to má ten zásadní přínos, že se tím eliminují "pravidelná zpoždění" a prakticky jakékoli další předem předvídané zpoždění -- v podstatě je to takové sjednocení "normálního" a výlukového jízdního řádu. Prakticky to funguje tak, že pokud se nestane něco nepředvídaného, je v jízdní době započítána každá pomalá jízda, každé čekání na protivlak na jednokolejném úseku, a všechny podobné blbosti, včetně jízdy do odbočky na zhlaví! Srovnej třeba se ŽSR, a jejich několikaletými PJ (včetně PJ10), s nimiž však GVD prostě nepočítá a dochází tam k systematickému zpoždění. Na druhou stranu, v takovém prostředí je taktový JŘ prakticky nedosažitelný. Stejně by to byl "takt" plus mínus dvacet minut co spoj, a to ještě v různé týdny a dny jinak. A nemá smysl na to pak navazovat regionální vlaky nebo busy.
Kérem vigyázzanak, az ajtók záródnak.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2738 Registrován: 6-2019 |
to je měnění jízdního řádu každých pár měsíců Je to přesně po čtvrt roce a první bude 13. 3. Považuji to za velmi vhodné řešení s ohledem na rozsáhlou modernizaci celé sítě. Rozhodně lepší než model ZSSK nebo DB (DB si sice výluky zapracuje, ale jak je také rozvýlukováno skoro všude, tak to vede ke stovkám plakátů a vývěsek, ke kterých se asi málokdo orientuje). Navíc k tomu Poláci zřejmě počítají s "horní mezí" omezené kapacity podle plánované etapizace staveb, takže dost často se to pak odstojí třeba i 10 - 15 minutami někde za postiženým úsekem (to by bylo u nás řevu ...).
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1349 Registrován: 3-2018 |
Tento systém je z hlediska přidělování kapacity dopravní cesty nejčistší, ale z hlediska pravidelných cestujících a např. návazností IDS nebo lokálek je to totální neudržitelné psycho... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2743 Registrován: 6-2019 |
Psycho ano, ale zase víte dopředu s vysokou pravděpodobností, že návazné spoje ujedou nebo neujedou. A to není vůbec špatné.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5362 Registrován: 9-2007 |
Že je polský systém lepší bych si dovolil tak hluboce nesouhlasit, až se mi v diskuzi nechce ani pokračovat. Všeříkající je třeba to, že ne vždy se přípoje posunou a tak občas něco vyjde a občas ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 6-2019 |
No jasně, ale na přípoj jaksi není žádný nárok. Ty posuvy v uzlech jsou v důsledu modernizací a výluk a vždycky někde něco padne. Ono si stačí uvědomit, že na většině tratí je ještě poměrně slušná nákladní doprava, která taky musí nějak projet a na ní se ITG jaksi aplikovat nedá. Po dokončené modernizaci hlavních tahů (a že jich mají o dost více než my) se dá očekávat zavedení taktu všude, kde to bude mít nějaký význam. A že se vlakem nedostaneme přes noc z Jelení (Zelené, ...) Hory třeba do Sanoku nebo Zamošče? No, to nešlo pořádně nikdy, prostě je to velká země.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 8-2017 |
Ja bych jako velkou nevyhodu pridal nemoznost predprodeje na delsi dobu nez 2 mesice (teoreticky, kdyz PLK doda JR vcas), v realu spise 4-6 tydnu dopredu. To je v Evrope, kde se jiz prodava povetsinou s 6 mesicnim predstihem dost hardcore. I nemoznost cokoliv planovat, protoze PLK vam nerekne zadny vyhled za ty dva mesice, takze netusite, jak se bude vyvijet jizdni doba za 4 mesice, za rok, za pet - oni proste nemaji potuchy kam smeruji a co chteji, jen si bastli ty sve kratkodobe JR. Takze Polsko jako vzor urcite ne |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2748 Registrován: 6-2019 |
A kolik lidí reálně poptává jízdenky na vlak více než 2 měsíce předem? Já si třeba takto dopředu nikdy nic nekupoval. Prodej na produkt o kterém nevíte jak bude vypadat (= jakou bude mít přidělenou trasu) je nesmysl. Kam směřují a co chtějí ví naopak dobře - proto také modernizují výrazně vyšší tempem než my. A nejen koleje, ale i silnice a další infra. Takze Polsko jako vzor urcite ne Falešné dilema, toto tady nikdo netvrdil. Smiřte se s tím, že při rozvýlukované většině hlavních tahů nelze na traťové nadúseky...(kua, jak je to česky, relace?), tedy často celá dlouhá vozební ramena přidělit trasy osobní dopravě v hodinovém taktu, k tomu trasy pro pravidelné i ad hoc cargo, k tomu rezervu pro pracovní a služební vlaky a pak ještě doufat, že se to hned nesesype a v uzlech zůstanou vazby na druhařadou síť. To je naprostý nesmysl, klidně si to nakreslete, z toho by zbyl průvoz pár nákladních vlaků za hodinu a efekt v podobě sporných přípojů (páč by se ta zpoždění stejně beztak řetězila, stačil by jeden jediný pozdě vyjetý vlak z trasy). Znovu co už psal Libcha: Na druhou stranu, v takovém prostředí je taktový JŘ prakticky nedosažitelný. Stejně by to byl "takt" plus mínus dvacet minut co spoj, a to ještě v různé týdny a dny jinak. A nemá smysl na to pak navazovat regionální vlaky nebo busy. Nějak nechápu co je na tom k nepochopení.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5365 Registrován: 9-2007 |
No jasně, ale na přípoj jaksi není žádný nárok. To se ti to píše, když máš auto... Zrovna teď se mi kvůli této ryzí debilitě rozpadl plán – Wrocław 14:10, Lichkov 16:33 a vlak do Ústí nad Orlicí jede v 16:28. Tohle lze obhájit jak, prosím? Nějak nechápu co je na tom k nepochopení. U nás platí jeden roční JŘ, navatovaný, a pokud vata nestačí, platí v určitém období výlukový JŘ, který v rámci možností přihlíží k přípojům. K čemu je cestujícímu takový jízdní řád, který je zjevně počítán na minuty přesně a každou chvíli se mění? Vždyť už jsme si na tohle téma psali, to se zdaleka netýká jen výluk, jako příklad jsem tu dával Trzebnici, která má i letos v průběhu roku náhodné posuny o nižší jednotky minut dozadu i dopředu. U tratí, kde probíhá nějaká výluka, dokážu pochopit jen ten český systém (navatováno, případně krátkodobý výlukový JŘ), ale jak mám pochopit to, že si v roce 2022 v Lichkově ujede vlak do Ústí nad Orlicí od vlaku z Wrocławi? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4185 Registrován: 5-2002 |
Wrocław 14:10, Lichkov 16:33 a vlak do Ústí nad Orlicí jede v 16:28 Tak první věc je, že přípoje v Lichkově jsou Polákům fuk. Krom toho, chtěl byste, aby byl příjezd do Lichkova v, řekněme, 16.20, ale kvůli zpoždění by tam byl vlak reálně v 16.33 a vlak do ÚnO by odjel? Protože na něj zase čekají přípoje někde jinde. Prostě teď jsou jízdní doby takové, že udělat všude přípoje nejde, tak to aspoň nikdo neslibuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 4-2019 |
K obecné podstatě fungování PL železnice - je to tak rozlehlá země, zároveň s vžitým systémem cestování, že za výrobu kratkých byť ztaktovaných úseků by vás asi zabili....tam je podstata že jedete přímo, ne až tak to, jestli je to 11 nebo 12,5 hodiny, protože je to prostě dlouho tak jako tak... Kdo někdy byl vícekrát v Polsku a zažil, tak ví...Byť nám z CZ se to může zdát sebevíc nepochopitelné.... Pokud jde o výlukové časy a minutové posuny -teď netvrdím, že to půjde i na Ww-centralne- ale když už se někdy někde povedl náhlý nepřípoj v rámci minut - vždy co jsem zažil, když jsme se ozvali (tratě kde se jede 3x za den, nebo dálkové relace) nám VŽDY bylo vyhověno a počkáno....mezi nezapomenutelné kousky patří hlášení v Poznani, kdy vlak už zmizel z pragotronů....a hlášení...pro skupinu od vlaku Rxy čeká přípoj na koleji 7, prosze szybko :-))), v Krotoszyně na nás čekal na zhlaví a bylo to ze dveří do dveří, u někde na severu tuším u Suwalek když po bouři spadly sloupy a měli jsme 6 hodin a na přestup 5,40 hodiny, bylo po dohodě s dyźurnym zkoordinováno taxi a vyčkání návazného vlaku kdesi v polích..... Toto si v CZ poměrech dnes (možná tak ještě před 15 lety) fakt nedokážu představit.....Tím netvrdím že je to systém ideální, leč rozhodně přívětivější, než čekání v Plzni/Praze/Budějicích 2 hodiny, "bo protože takt..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4186 Registrován: 5-2002 |
Anatol J.: přesně tak. Asi nebude náhoda, že podobný styl dopravy má i Francie. Prostě velké země. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 11-2019 |
Vantju: Třeba tak, že tím nikdy nikdo jiný kromě výletujících šotoušků nepojede? Návaznost je tedy naprosto zbytečná "Tohle lze obhájit jak, prosím?" |
Zelený_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 7-2005 |
A k čemu tam ten vlak teda proboha za veřejný peníze jezdí?!?
Nic není tak, jak se na první pohled může zdát.
|
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 876 Registrován: 11-2019 |
Předpokládám nějaká přeshraniční spolupráce za prachy EU, které je potřeba utratit. Financování rekonstrukce na polské straně s podmínkou přeshraniční dopravy atd atd atd... Trávit hodiny ve vlaku na výlety směr Wroclaw nikdo kromě šotoušků nebude a gastarbeiteři z Polska opravdu nejezdí a ani nikdy nebudou jezdit do fabrik na české straně vlakem a trávit dojížděním násobky času proti autu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 12-2020 |
Nepřípoj je skvělý, protože Saul G. už dopředu ví, že kdyby tam přípoj byl, tak s ním nikdo nepojede. Tomu říkám logika. Nepracujete náhodou na oddělení kde ty jízdní řády plánují? |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2570 Registrován: 11-2009 |
Saul_Goodman: "Třeba tak, že tím nikdy nikdo jiný kromě výletujících šotoušků nepojede? Návaznost je tedy naprosto zbytečná" Jel jsem tam v září a lidí přes hranici jelo mnoho i přes to, že v úseku Kłodzko - Lichkov byla NAD, a neřekl bych že to byli jen šotoušci. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 11-2019 |
A ultras pro změnu blouzní o potenciálech přestupů v Sudetech… Ten kvikot znamená obvykle jediné, nemůžu sám využít daný vlak pro mé záliby, ehm… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2751 Registrován: 6-2019 |
Tohle lze obhájit jak, prosím? Prostou fyzikou - nelze mít prostě přípoje všude a vždy. U nás platí jeden roční JŘ, navatovaný, a pokud vata nestačí, platí v určitém období výlukový JŘ, který v rámci možností přihlíží k přípojům. Taky u nás je obvykle od začátku stavebního období běžně přenášeno zpoždění, zatímco u sousedů si to vlaky spíše odstojí. U tratí, kde probíhá nějaká výluka, dokážu pochopit jen ten český systém (navatováno, případně krátkodobý výlukový JŘ), ale jak mám pochopit to, že si v roce 2022 v Lichkově ujede vlak do Ústí nad Orlicí od vlaku z Wrocławi? I u nás máme celoroční "výlukové" GVD, kdy se prostě stavení práce zapracují do jízdních dob. Právě to, že se píše rok 2022 znamená, že drtivá většina lidí tam necestuje vlaky, ale jinak. A pak rozvázané přípoje v pustém pohraničí znamenají nejmenší škodu.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14389 Registrován: 5-2004 |
no a pak jsou trate kde nic v jizdich dobach pridano neni jako uz leta na 171 a prestupy ve trebani a beroune jsou o nahode. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 609 Registrován: 1-2019 |
Vantju: "Zrovna teď se mi kvůli této ryzí debilitě rozpadl plán – Wrocław 14:10, Lichkov 16:33 a vlak do Ústí nad Orlicí jede v 16:28. " V pracovní dny tam přípoj je, vlak 7172 do Ústí nad Orlicí jede z Lichkova v 16:35. Že to nejde o víkendu, je způsobeno tím, že víkendový vlak 7196 (odjezd z Lichkova v 16:28) musí do Letohradu přijet před Sp 20507 a vykřižovat se tam. Posun Sp na pozdější čas není možný, protože se musí stihnout přípoje v Hanušovicích. Není možné ani přesunout křižování do Jablonného nad Orlicí, protože by jinak nevyšly návaznosti na české vnitrostátní vlaky v Ústí nad Orlicí. O víkendu je možné v Lichkově přestoupit od vlaku, který jede o hodinu dříve. Do Lichkova přijede v 15:29. Vlak 7170 do Ústí nad Orlicí odjede v 15:35. Anebo je možné jet pozdějším polským vlakem, který do Lichkova přijede v 19:23, vlak 7178 do Ústí nad Orlicí odjede v 19:35. Tyto vlaky jedou každý den. Pro turisty, kteří si chtějí udělat jednodenní výlet do Polska (např. pevnost Kłodzko), vyhovuje hlavně ta návaznost po sedmé večer. Myslím si, že je to dostačující. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2519 Registrován: 7-2008 |
Saul_Goodman: Těch lidí Lichkov-Mezilesí jezdí nenulový počet, a ne proto, aby se projeli vlakem. Jsou to i další lidi, co z nějakého důvodu nejedou autem a jiné spojení veřejnou dopravou v této oblasti není. Jenže, a to platí na obou stranách, úsek Lichkov-Mezilesí je přepravně výrazně slabší, než zbytek. Pro cestujících z Prahy nebo Hradce Králové je tato trasa navíc totální zajížďka. Jenže, jízda městským busem Valbřich-Meziměstí znamená mnohem kratší cestu z Prahy/HK do Valbřicha, Sl. Javořiny, Svídnice a zpět, ale ten bus jezdí přes město nacpaný a třeba s velkým kufrem je to fakt radost (vyzkoušeno). Vlak byl byl pohodlnější, ale zase je hůře využitelný pro cesty Wałbrzych-Mieroszów. Takže ten vlak využívají i lidé z Prahy a okolí, o Pardubicích, které mají výluku do HK, nemluvě. Pak je tu ještě spojení busem přes Chudobu (Kudowa Zdrój), ale tam to limituje zase rychlost vlaků dál do Kladska a celkově víc přestupů. Můžete namítnout, že jezdí přímé busy Praha-Vratislav, ale některé z nich mají jízdní dobu srovnatelnou s vlakem a všechny povinnou rezervaci. A to se v případě vlaků jedná z Ústí nad Orlicí více méně o osobáky (ano, OsP odpovídá spíše našim Sp). Nikde jinde nejezdí přímé spoje z naší strany hranice až do Vratislavi, kromě právě těch dálkových autobusů. Ten potenciál na ty jízdy přes hranice je, je spíš o víkendech, než ve všední dny, Polákům moc nevadí jezdit v dieselu pod dráty, problém je spíš naopak v přestupech. Protože přímý rychlík Praha-Vratislav (jedno kudy) by nezapadal do oběhů a nešlo by ho snadno procpat po tratích využívaných taktovou dopravou. A se dvěma přestupy je lepší je realizovat v ÚnO a Lichkově, než v Trutnově a Sudislavi. Přesto si myslím, že pokud začne jezdit přímý rychlík, bude to přes Lichkov, ale kvůli elektrizaci, časově a vzdáleností to nedává logiku. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 11-2019 |
Všd: Uuuf to se nedá číst... Někteří lidé mají fakt obsesi počešťováním zahraničních názvů sídel Tady je potřeba pochválit ŘSD, že používají "originální" jména. Tohle teoretizování o potenciálu železnice do Sudet, Lužce, Mochova, Kralovic... je spíš k smíchu. Kdybych měl čas, tak bych zkusil najít konkrétní čísla o obsazenosti nebo si je vyžádat od kraje podle stošestky, ale mám přes Vánoce lepší věci na práci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8811 Registrován: 12-2011 |
Je otázka, jestli Lichkov - Miedzylesie vozí víc cestujících než třeba Mochov. Jel jsem tam od roku 2013 až 2018 hodněkrát a cestujících bylo ve vlaku vždy málo. Ale je to lepší stav než za starých dobrých časů, kdy přes hranici jel jeden vlak přes den a v noci Bem a jinak se chodilo do Miedzylesie pěšky a mezi zeměmi stála vlaková železná opona. Stejně tak třeba v Bohumíně, tam jsem se nachodil dost. Kde jsou ty časy, kdy do Polska zajížděla i česká klasika, nádraží plné života i s pokladnou, žádné KD ani LE, jen poctivé PR a ČD. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2768 Registrován: 6-2019 |
Za starých dobrých časů Solidarity jezdívaly přes Lichkov R Bohemia a Praha s ubytovacími vozy a další dva páry Os. Pokladna tam skutečně byla a po celní a pasové se tam daly nakoupit vnitro jízdenky dál do Polska.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2520 Registrován: 7-2008 |
Saul_Goodman: Tak postupně, každé to spojení je jiné, psal jsem i o autobusech, a nevšiml jsem si, že by některé z nich vozilo vzduch v celé své délce. U zmíněných lokálek se řešilo bus nebo vlak, popř. obojí, a došlo se k tomu, že stačí bus. Tady řešíme, zda se tam vyplatí provozovat nějaké spojení. Rozepíšu to na jednotlivá spojení. Vlaky Wałbrzych-Meziměstí (aby to byly originály) jezdilo lidí dost, ale jen díky tomu, že se jezdilo VÝLUČNĚ víkendy v sezóně. JŘ byl dělaný spíše na cesty z Polska sem. Busy Wałbrzych-Meziměstí vozí vzduch z Golińska do Meziměstí ve všední dny, víkendy jsou silnější a do Mieroszówa jezdí plné. Vlaky Lichkov-Miedzylesie vozí 5-10 lidí, tedy víc, než Mochovka. Zcela zjevně předimenzovaná je souprava už od stanice Kłodzko Miasto, naopak přeplněné bývají v úseku Strzelin-Wrocław Gł. Jenže, zjevně by kratší soupravy rozpojované v Kłodzko Miasto vyšly dráž, protože více stanovišť strojvůdce a dražší údržba, nevím. Přitom dvouvozovka by mohla stačit na velké části vlaků od Kłodzko Miasto až po Ústí nad Orlicí, kdyby se LET a KD byly schopné dohodnout na spojovatelných soupravách a jejich zajíždění do vnitrozemí. Trutnov, tam jsem nikdy nejel, tam je nyní hlavní problém v tom, že je rozkopaná silnice. Pokud jde o Harrachov, tam jde čistě o příhraniční dopravu, je to turisticky atraktivní oblast, ale do hloubi Polska jezdí z Liberce FlixBus a taky vlaky přes Görlitz. Pak tu jsou busy Náchod-Kudowa Zdrój, a ty bych řekl, že slouží hlavně lidem nakupujícím v Biedronce, nebo pár zaměstnancům továren v Náchodě, co nejedou autem. Vzduch zřejmě nevozí, to by je zrušili. Problém je, že i přes nemalé investice do tratě na polské straně se tam nikdy nepojede dost rychle. Takže i když je to kratší cesta na kilometry, budete z Prahy v Kłodzku rychleji přes ÚnO. Takže ať počítám, jak počítám, na delší cesty a případný rychlík by šly teoreticky využít tři tratě, z nichž dvě jsou neelektrizované, na české straně až do Jaroměře, a mají poměrně hustou vnitrostátní taktovou dopravu, a jedna je elektrizovaná, ale stále je tu ta hustá vnitrostátní doprava. intelpetr: "Je otázka, jestli Lichkov - Miedzylesie vozí víc cestujících než třeba Mochov." Mochovka vozila v průměru tuším 35 lidí, nevím zda v jednom směru či v obou, tady to bude víc. Rozdíl je v tom, že kvůli Mochovce byla 810 se strojvůdcem, která by jinak nebyla potřeba, tady to stíhají soupravy z Polska, zato jsou čtyřvozové a tedy zcela zjevně předimezované. Obsazeně vypadají až od 50 cestujících nahoru a míst k sezení mohou mít okolo 300. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 3-2005 |
Saul G. - VŠD nemá obsesi, čili posedlost, s počeštováním, to je normální věc, obsesi máte vy, s odporem vůči tomu. Hodil byste se do Protektorátu, tehdy servilové říkali, jedu do Wienu :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1017 Registrován: 7-2017 |
Sorry jako, ale ty žabomyší spory o názvy měst jsou trapné. Prostě některé názvy cizích měst mají běžně užívaný český ekvivalent který se používá, jiné ne a používá se název cizí. Každý normální Čech řekne Vídeň, Linec, Norimberk, Drážďany, Cáchy, Záhřeb, Štětín, Paříž, atd., stejně jako řekne Salzburg (a ne Solnohrad), Wroclaw (a ne Vratislav), Frankfurt (a ne Frankobrod), Innsbruck (a ne Inomostí), atd. A pak jsou města kde se český i cizí název používají oba, třeba Regensburg/Řezno nebo Graz/Štýrský Hradec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 7-2008 |
Jariss+Z_F_J: To není posedlost, ani z jedné strany. A to, co je normální, je dost složité. Vratislav a Valbřich se používá zcela běžně, ale ne všichni to znají, a kdo vůbec netušil, kam mířím, byl kolega polského původu z Těšínska (jinak mající české školy). Třeba Sudislav opravdu nezná téměř nikdo, spíš si to lze domyslet z kontextu. Ale tam jde celkově hlavně o nádraží. Některé názvy se navíc měnily i v průběhu času, například Jaworzyna Śłaska je podle jakési tvrze Javořina poblíž kdysi ve středověku, město jako takové založili Němci. Třeba Řezno a Mohuč zná dost lidí z dějepisu, ale ztotožnit je s dnešními německými městy, to už je horší. Štětín je jen český přepis německého Stettin (jde samozřejmě o název původně slovanský) a moc se to neliší od polského Szczecin. Totéž Varšava a Gdaňsk, tam nikdo nemá problém to pochopit. Někde na rozhraní je Sklářská Poruba, tam to lze slyšet, ale fonetický rozdíl je znatelný. Problém může být s gramatikou, čeština, narozdíl od polštiny, dává přídavné jméno v názvu obvykle před podstatné. Výjimku tvoří např. Hradec Králové, nebo u biblických měst Antiochie Písidská (vs Antiochie Syrská), Caesarea Filipova, Ur Kaldejský apod. Poláci to staví opačně a Němci mají většinou složeniny. Ale i v Polsku existují výjimky, Jelenia Góra a Zielona Góra. České názvy historicky polských měst jsou pak taky různé, je Kamenec Podolský a Kamenec Žabkovický (tento název byl snad používán už před Sedmiletou válkou, kdy šlo o český hrad, ale polský i německý název na žáby neodkazují), ale Slezská Ruda nebo Slezské Teplice (část Jelení Hory). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2523 Registrován: 7-2008 |
Saul_Goodman: Ještě obecnější otázka. Kolik lidí jezdí přes čáru v mezinárodních vlacích (jedno jaké kategorie) Potůčky-Johanngeorgenstadt, Vojtanov-Bad Brambach, Aš-Selb, Cheb-Schirding, Domažlice-Brod nad Lesy (pro Vás Furth im Wald), Horní Dvořiště-Summerau nebo České Velenice-Cmunt (pro Vás Gmünd)? Neřeším peážní tratě, kde se přes Německo jezdí z ČR do ČR, neřeším tratě do Berlin, Wien a na Slovensko. Neřeším ani Kraslice-Klingenthal, tam totiž dávno vím, že je zájem cestujících tristní. Je snad tam ten zájem podstatně větší? Konečně u těch spojů Wałbrzych-Adršpach nejde o to, že by tam někdo "cítil potenciál". Ani o to, že by tam jezdili lidé, kteří nemají auto, nebo nechtějí řídit, jde o to, že nemají kde parkovat a že nepobírají místní silnice. Problém je, že vinou zastavování na každé mezi (taktová doprava na jednokolejce) mezi Starkočí a Meziměstím bude takové spojení pro cesty Praha-Wrocław stále pomalé, i kdyby se neztratila ještě půlhodina dlouhým přestupem. Flixbus je schopen jezdit pod 5 hodin, vlak opravdu jen teoreticky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 610 Registrován: 1-2019 |
Všd: "Neřeším ani Kraslice-Klingenthal, tam totiž dávno vím, že je zájem cestujících tristní." Tento přechod funguje hlavně z oběhových důvodů, protože německé soupravy zajišťují část českých vnitrostátních vlaků v úseku Kraslice - Sokolov. Pro GWTR je to úspora vlastního vozidla, když jim tam přijede souprava z Německa. Totéž platí i pro KD a zkrácené vlaky Královec - Sędzisław, jejichž cílem je především zajištění polské vnitrostátní přepravy. Soupravu tam posílá GWTR z Česka, protože KD nemají široko daleko k dispozici vlastní motorový vůz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2524 Registrován: 7-2008 |
Pan_Hloupej: "Všd: "Neřeším ani Kraslice-Klingenthal, tam totiž dávno vím, že je zájem cestujících tristní." Tento přechod funguje hlavně z oběhových důvodů, protože německé soupravy zajišťují část českých vnitrostátních vlaků v úseku Kraslice - Sokolov. Pro GWTR je to úspora vlastního vozidla, když jim tam přijede souprava z Německa. Totéž platí i pro KD a zkrácené vlaky Královec - Sędzisław, jejichž cílem je především zajištění polské vnitrostátní přepravy. Soupravu tam posílá GWTR z Česka, protože KD nemají široko daleko k dispozici vlastní motorový vůz." V případě Kraslic to vím, ale možná by pro GWTR bylo levnější, jezdit tam s 813, či co to mají, než platit za nájem německých jednotek. Pokud jde o Lubawku, o něčem vypovídá, že se jim tam vůbec chce jezdit po kolejích a ne autobusy (například o stavu a přetíženosti silnice). |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 11-2019 |
Z_F_J: Líp bych to neuměl říct, díky "Sorry jako, ale ty žabomyší spory o názvy měst jsou trapné. Prostě některé názvy cizích měst mají běžně užívaný český ekvivalent který se používá, jiné ne a používá se název cizí. Každý normální Čech řekne Vídeň, Linec, Norimberk, Drážďany, Cáchy, Záhřeb, Štětín, Paříž, atd., stejně jako řekne Salzburg (a ne Solnohrad), Wroclaw (a ne Vratislav), Frankfurt (a ne Frankobrod), Innsbruck (a ne Inomostí), atd. A pak jsou města kde se český i cizí název používají oba, třeba Regensburg/Řezno nebo Graz/Štýrský Hradec." |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 11-2019 |
Všd: Ty vlaky nejezdí proto, že by byla nějaká poptávka nebo "potenciál", ale kvůli oběhům a především jsou na ně alokované finance v rámci přeshraniční spolupráce, které je třeba utratit. Podobné vlaky jsou v Evropě jen v pár státech, ČR patří mezi ty vyjímky potvrzující pravidlo. Samozřejmě většina z nich jezdí prakticky prázdná, ale jak se říká "zdroje jsou" a šotoušci nekvičí, protože mají větší možnosti výletování "Saul_Goodman: Ještě obecnější otázka. Kolik lidí jezdí přes čáru v mezinárodních vlacích (jedno jaké kategorie) Potůčky-Johanngeorgenstadt, Vojtanov-Bad Brambach, Aš-Selb, Cheb-Schirding, Domažlice-Brod nad Lesy (pro Vás Furth im Wald), Horní Dvořiště-Summerau nebo České Velenice-Cmunt (pro Vás Gmünd)?" |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1089 Registrován: 2-2016 |
Saul_Goodman : Marktredwitz - Cheb - Hof se jezdí vozidly DLB, personálně Cheb, divná je rg jízda německé průvodčí DLB z Pomezí do Aše, z Chebu do Aše průvodčí ČD, která tam "čučí" a čeká až se souprava vrátí z Hofu ... Via Sebnitz jezdí přes Německo personál ČD s německým tarifem VVO v POPce ... Celkem využívají němečtí cestující, včetně spěšníků DB z NRBK. Summerau skrzové osobní vlaky z Lince, tč. covidově neobsazené ... Velenice jsou "politická" záležitost ... V českých podmínkách je problém v tom, že ČD "umanutě" trvají na tarifním bodu Grenze a lomeném jízdném a pseudovýhodném příhraničním jízdným, dražším než jízdné podle vnitro tarifu toho, kdo jezdí = ČD ... To co už přes 30 let země za někdejší železnou oponou neřeší .... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2530 Registrován: 7-2008 |
Saul_Goodman: "Podobné vlaky jsou v Evropě jen v pár státech, ČR patří mezi ty vyjímky potvrzující pravidlo. Samozřejmě většina z nich jezdí prakticky prázdná, ale jak se říká "zdroje jsou" a šotoušci nekvičí, protože mají větší možnosti výletování " Jistě, tak si ty výjimky shrňme. Je to Německo a dalších 5 zakládajících zemí ESUO. Dále je to Švýcarsko, a je to Rakousko (nejen přes naši hranici, ale i přes tu s Německem a Maďarskem). Je to také Dánsko a Švédsko. Je to i na společné hranici Francie a Itálie (Ventimiglia). Pokud toto všechno jsou výjimky, co je podle Vás norma? Finsko, mající z jedné strany Rusko a z druhé liduprázdné severní Švédsko s jiným rozchodem? Nebo snad Balkán? Že to vychází oběhově, je samostatná kapitola. To vychází i do Lichkova, kam by se podle Vás jezdit nemělo. Konečně na to, kolik lidí tam jezdí, jste neodpověděl. Já bych to opravdu rád věděl. Jde mi o všednodenní spoje, víkendové mohou být silné, ale často mají velké sezónní výkyvy, na druhé straně na ně lze využít vozidla, která přes týden jezdí na posilových vlacích a o víkendu by stála. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17239 Registrován: 3-2007 |
Ahmad_Šáh_Masúd: "Za starých dobrých časů Solidarity jezdívaly přes Lichkov R Bohemia a Praha s ubytovacími vozy a další dva páry Os. Pokladna tam skutečně byla a po celní a pasové se tam daly nakoupit vnitro jízdenky dál do Polska." A také Pv do Mezilesí se Sergejem a Lichkov stanice s mechanikami Vždyť se možná jen obnoví, co tu kdysi bylo - přímé vozy z Prahy až k Baltu (jezdívali s tím domů/do práce mj. čeští námořníci, když jsme ještě měli námořní loďstvo). Nakonec zavedení přímých rychlíků (za první republiky) do Mukačeva a Jasini bylo také motivováno v první řadě fungováním státní správy - pro dopravu jejich zaměstnanců (vojáci, četníci, zaměstnanci pošty, železnice atd.) |