Diskuse » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 19. 1. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 4. koridor do 19. 1. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14688 Registrován: 8-2004 |
Gejza.L: Souhlas. K tomu úrovňové odbočení v Uhříněvsi... "Kapacitu zvýšíme dále od Prahy a v kritickém výjezdu z Prahy ji ponecháme a ještě tam zahustíme dopravu." Dívám se také na přeložku stávající tratě přes Prknovku, ta zajisté také vzbudí velký success.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16617 Registrován: 6-2003 |
Z Prahy směrem na Bystřici u Benešova se má stavět nový železniční koridor. Lidem z okolí se ale záměr moc nelíbí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11688 Registrován: 5-2002 |
ad Hroch :Dívám se také na přeložku stávající tratě přes Prknovku, ta zajisté také vzbudí velký success. To je prostě neprojednatelné. Ani v nejvlhčích snech jsem si netroufl zasáhnout do Nadýmače a Prknovky...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7789 Registrován: 9-2005 |
Bkp: no jo, aby to bylo z HD do Lince asi za 8 promile, tak délka musí být přes 50 km. Vzdušnou čarou je to 35. No nic, tak nový tunel povede kolem staré tratě a města o svoje (podzemní) zastávky nepřijdou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8709 Registrován: 8-2003 |
Tak chtít 8 promile v místech, kde i 12 promile je na hranici trasovacích možností... Asi už je čas v podmínkách většiny terénu ČR dát 8 promile sbohem. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7901 Registrován: 3-2007 |
Já se spíš divím, že někdo má tu potřebu tohle teď vytahovat - možná pro udržení územní rezervy. Ano, 221 je trapně pomalá, ale pořád je to velký nadstandard (a pořád existuje způsob jak jemně zrychlit pomocí vhodnějších vozidel). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 381 Registrován: 3-2018 |
K tomu spojení do Lince by mě zajímalo, co si od toho propagátoři slibují. I kdyby se povedla přestavba trati tak, aby tam mohla efektivně jezdit nákladka (o čemž pochybuju), kam by ty nákladní linky z toho Lince jezdily? Dá se rozumně dostat přes Alpy mimo Brenner třeba do přístavů v Jaderském moři? Pro osobní dopravu tam žádný relevantní cíl nevidím. Linec je sekundární cíl a žádná rozumně dosažitelná metropole tím směrem není. Leda by se do Mnichova nejezdilo přes Domažlice, ale přes Linec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11689 Registrován: 5-2002 |
ad Pikehead: Ano, 221 je trapně pomalá, ale pořád je to velký nadstandard (a pořád existuje způsob jak jemně zrychlit pomocí vhodnějších vozidel). Jediný způsob, jak na 221 zrychlit rychlíkovou dopravu je zrychlit dopravu osobní zastávkovou, ale přitom zachovat kapacitu i pro dopravu nákladní.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4207 Registrován: 5-2002 |
To nevím, jak ta by se dala zrychlit. Žádná zstávka tam není tak nanicovatá, aby se dala opustit. Jiná vozidla, než ešusy, nejsou na pořadu dne a ani nevím, co by to muselo být, aby se oproti ešusům ušetřilo něco, co stojí za zmínku. Ta nákladní - kolik potřebuje kapacity (na jih od Uhříněvsi)? Potkat tady náklad, to je štěstí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2540 Registrován: 7-2017 |
Gejza.L: V Rakousku je v přípravě (schválený) tunnel. na Pyhrnbahn, přičemž polohy Ex7 jsou blízko tomu, aby se výhledově (k výhodě ČD i ÖBB, ušetří se souprava, možná 2) spojila Ex7 Praha – Linz a IC Linz– Graz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4706 Registrován: 12-2007 |
Tantin27: A pak by také mohly být vlaky Praha - Venezia, zejména jako noční ubytovací. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 7-2017 |
Wagon: Po dokončení Koralmbahn + Semmering rakouské MD počítá s prodloužením naší Ex3 na [Praha] – WIen – Graz – Villach [–Ljublaň/Venezia], takže byste se dočkat mohl. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2418 Registrován: 8-2017 |
Brr: Co třeba vedení osobáků pásmově? Např. jedna vrstva Praha - Strančice, druhá vrstva v tomto úseku projíždí a staví až od Strančic dál. Další možností je předjíždění. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17321 Registrován: 3-2007 |
Pásmové řešení je řešení a také tu v minulosti bylo aplikováno, no objednatel je proti. A už vidím, jak zastavení pásmového (já bych stavěl taky od Mnichovic včetně) si protlačí napřed Strančice, protože přípoje na busy, pak Říčany (klasika) a zbydou nám z toho čtyři projetý zastávky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 8-2017 |
Já jich teda vidím 6, se Říčanama 7. Strančice bych nechal, aby se Říčany - Benešov nemuselo jezdit přes Prahu. Ale taky si nemyslím, že je to optimální řešení, na 221 mi spíš pasujou spěšňáky a omezení Os za Senohraby na hodinový takt. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7903 Registrován: 3-2007 |
Pásmování určitě řešení je, ono kdyby si jediný správný dopravce konečně zakoupil nějaké normální (=vícesystémové) jednotky, tak by to mohlo vytvořit tu středočeskou spěšnou vrstvu doplňující do půlhodiny rychlík - konec Heřmaničky nebo ten Feldbahnhof za nimi, plus Bystřice, Čerčany a něco mezi BN a Prahou navrch k tomu. A náklady... no ty jedoucí čtyřicítkou doufám vymřou s ETCS a ty ostatní by vymetáku mohly ujet, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 11-2020 |
Z pásmového řešení by se cestující zbláznili, neustále by přejížděli projeté zastávky, a byli by zmatení. Teď to funguje docela dobře, osobáky a rychlíky se tam vejdou a náklady by se tam nevešly tak jako tak |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7905 Registrován: 3-2007 |
No jémine! A jak to dělají v civilizovaných zemích, kde pásma mají? Žeby tam měli chytřejší cestující? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2420 Registrován: 8-2017 |
hjguzf: A vida, §6 už tu dlouho nebyl. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8713 Registrován: 8-2003 |
Jste si jistí, že pásmování by neznamenalo zvýšení počtu vlaků? Aneb je přijatelný 30 min interval do Uhříněvsi? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17323 Registrován: 3-2007 |
No tak šest - anebo taky ne, protože hodně lidí jezdí do Měcholup, Hostivaře.. Totiž já právě tohle vidím jako problém, a pak teda by bylo dobrý říct (M250), co teda chceme - já bych řekl, že rychlejší dopravu do Mnichovice až Čerčany (Mrač) bez navýšení náležitostí a dalšího zacpávání trati (protože ta nákladka taky potřebuje aspoň ty dvě rychlé trasy do hodiny). Jestli to "vyřešíte" oblíbeným "ať jezdí v noci", tak to není řešení, to je demagogie. Problém nákladů je právě to, že ho ty vymetáky brzděj a mezitím mu dojede na záda R nebo Ex a v řadě stanic ho není jak rozumně uhnout (Čerčany vůbec, s přimhouřením oka Senohraby s následným hrabošením do kopce, s přimhouřením oka Strančice, protože tam točej S-bahny, dtto Říčany, v Uhří nejsou koleje (Metrans) a musí se vždy v sudém směru křížem a v Hostivaři Ok, ale tam už se jede na Malešice (zase vadí ML). Pd: problém je opačný - jedoucí čtyřicítkou - no, normálně to jede s esem (dvěma) do kopce řekněme minimálně 60 km/h. Pokud teda není zrovna problém v tom, že v elektrárně málo přikládaj (velmi časté) a v adhezi (sněžení, mrholení..a v tomhle počasí když ho jen váhavým stavěním zastaví nebo jen přibrzdí u návěstidla, tak už tam víc než 40 neudělá - s čímkoli). Čtyřicítkou jezděj tak nějaký trosky po vykolejení nebo bangle s dvanácti, a to je vcelku výjimečný jev a ti můžou jet za ptg - ovšem s nějakým uhnutím před Prahou, protože jinak to nevyjde. No, já tak úplně nechci kalit představy vlakodromistů, ale nedaj se chytat všichni zajíci najednou - pokud Sp, tak teda z Olbra, s tím bych souhlasil, ale v řadě období dne jsou ty budějovické R za Olbra vzduchovoziče 1A (zvlášť, když ještě jede Ex), takže ono to bude chtít asi počkat, co udělá s frekvencí cestujících nová trať a nové přípoje (případně jejich zhoršení - Pacifik) a až si to trochu sedne, tak vymyslet nějaký koncept " na míru". Jako už teď je jakékoli škytnutí v plynulosti (pravidelná výluka TK, vázne výhybka, jízda na PN) už lehce za hranou propustnosti a generuje to zpoždění, přičemž se díky těm krátkým intervalům ptg taky pěkně převrací obsazenost a některé vlaky jsou pak přeplňovány. Extrém je 171, nechtějte vlakodromem, co na papíře vypadá úžasně, tu včasnost zabít. Ale to zrychlení Praha-mnichovice by bylo fajn řešit, na druhou stranu to pro ěvtšinu lidí nějaký zásadní problém dnes není - pro ně je problém nedodržování grafikonu. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17324 Registrován: 3-2007 |
Bkp: No právě. 30 min je OK, ale to zvyšování.. A to už jsme u toho gordického uzlu aneb když nemám propustnost a neomezené zdroje, tak musím za to pásmování něco obětovat - a vážně je otázka, zda to za to stojí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 824 Registrován: 5-2013 |
Bkp: Jste si jistí, že pásmování by neznamenalo zvýšení počtu vlaků? Samozřejmě znamenalo. IDSK svou představu dopravy na tratích 220+221 předestřelo v Plánu dopravní obsluhy StČk 2021-25. Pro střednědobý koncept: – Taktové uzly linky R17 Benešov u Prahy X:30 a Votice X:45/X:15. – Prodloužení vlaků z trati 223 provozovaných v základním intervalu 60/60 minut do Benešova u Prahy na uzel X:30. – (Na trati 220) přepravní poptávka bude průběžně sledována a vyhodnocována – úpravy rozsahu objednávky v závislosti na budoucí zastavovací politice linky R17. V případě dopravně-technologické nutnosti přehodnocení intenzity obsluhy méně využívaných železničních stanic/zastávek. - Spěšné vlaky Praha – Senohraby – Benešov u Prahy: základní interval 30/30 minut, základní taktový model Praha – Senohraby – Čerčany X:15/X:45 – Benešov u Prahy X:30/X:00. - Osobní vlaky Praha – Senohraby: základní interval 15/30 minut v úseku Praha – Strančice, 30/30 minut v úseku Strančice – Senohraby; krátké návaznosti v Senohrabech na spěšné vlaky Praha – Benešov u Prahy. – Stěžejní je vždy zachování zastávkové obsluhy ve stávající četnosti, resp. mírné rozšíření: -- v úseku Praha – Strančice v intervalu 15/30 minut, -- v úseku Strančice – Senohraby v intervalu 30/30 minut, -- v úseku Senohraby – Benešov u Prahy v intervalu 30/30 minut. Tedy přes Uhříněves v hodině každým směrem 1 Ex, 1 R, 2 pásmové Sp a 4 Os, to je prakticky zcela vyčerpaná kapacita a nějak tam nevidím prostor pro jakékoliv kargo . A taky Olbramovice bez přímých vlaků do Prahy. A Čerčany a Mrač obsluhovány stejným počtem vlaků... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7790 Registrován: 9-2005 |
Mám dojem, že tu 221 nedávno někdo dělal v diplomce pro SŽDC.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17328 Registrován: 3-2007 |
Nojo, když tyhle diplomky většinou řešej jenom zbožná přání autora, a ne reál a třeba ne nákladní dopravu. Jako poskládat vláčky do teoretického grafikonu umí i průměrnej šotouš - autista, jestli to bude fungovat či zda to je vůbec reálné, je věc jiná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7791 Registrován: 9-2005 |
Jak kdy, záleží na lidech. Můžeš hledat na DFJP.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14696 Registrován: 8-2004 |
M250.0: Jistě. Když je trať relativně pomalá, tak jí alespoň náležitě ucpeme. "Co třeba vedení osobáků pásmově? Např. jedna vrstva Praha - Strančice, druhá vrstva v tomto úseku projíždí a staví až od Strančic dál." Mladějov: Anebo třeba také jen jedna. (Aneb proč by Praha platila nějaké vlaky, co budou zastávky projíždět, že...) "A už vidím, jak zastavení pásmového (já bych stavěl taky od Mnichovic včetně) si protlačí napřed Strančice, protože přípoje na busy, pak Říčany (klasika) a zbydou nám z toho čtyři projetý zastávky." M250.0: "na 221 mi spíš pasujou spěšňáky" Mladějov: Říčany bych na předjetí celkem bral (krom tedy VCO a asi i sklonu směr Strančice), Uhříněves má pro sudý směr bezkolizní 0.SK (teoreticky). "dtto Říčany, v Uhří nejsou koleje (Metrans) a musí se vždy v sudém směru křížem" Mladějov: Souhlas." nechtějte vlakodromem, co na papíře vypadá úžasně, tu včasnost zabít."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2421 Registrován: 8-2017 |
KAF: A taky Olbramovice bez přímých vlaků do Prahy. Slušná schizofrenie, srov.: Středočeský kraj podpoří P+R pro 200 aut v Olbramovicích a Čerčanech Naštěstí o zastavení R rozhoduje ministerstvo, tak snad na něm nesedí nějaký tzv. votický patriot. Ještě by to teda šlo vyřešit přejmenováním Olbramovic na Votice hlavní nádraží. Mladějov: a pak teda by bylo dobrý říct (M250), co teda chceme - já bych řekl, že rychlejší dopravu do Mnichovice až Čerčany (Mrač) Souhlasím, klidně bez toho zbytku. Poptávka po dopravě v okolí Prahy prostě roste a držet poloprázdnou trať kvůli tomu, aby naprstechspočetně nákladních vlaků nemuselo být v nejvytíženějším úseku předjížděno, mi přijde jako nehospodárný špás. Se 171 bych to nesrovnával, 221 se snad v dohledné době nerozpadne a ani nebude trpět importem zpoždění. (případně jejich zhoršení - Pacifik) a až si to trochu sedne, tak vymyslet nějaký koncept " na míru". To je trochu pozdě, nejdřív cestující vyhnat absencí přípojů a pak teprv vymýšlet, co s tím. Hroch: (Aneb proč by Praha platila nějaké vlaky, co budou zastávky projíždět, že...) Sp na 120 nebo 011 neplatí Praha? Nevím, ptám se. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4208 Registrován: 5-2002 |
S tou nákladkou je to tu těžké. Buď se tu pro ni bude v taktovém grafikonu držet aspoň jedna trasa za hodinu, přičemž v reálu se z toho využijí tak tři za den a nebo se ta trať pro náklady doslova uzavře. Možná by nákladní dopravci měli říct, jestli ta trať pro ně má vůbec nějaký smysl (větší, než těch současné - kolik, tak odhadem čtyři páry). |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17330 Registrován: 3-2007 |
>Buď se tu pro ni bude v taktovém grafikonu držet aspoň jedna trasa za hodinu, přičemž v reálu se z toho využijí tak tři za den Vážně? To jsou jen vaše představy. Nehledě na to, že ta nevyužitá trasa umožňuje právě třeba to vzájemnou nekolizi pomalejšího vlaku (vymeták) s rychlejším (Sp, R, Ex) použitím jeho "čáry s obalem" to další nezpoždění jednoho z nich nutným předjížděním nebo naopak poskakováním za ním. Jako nechápu, proč by se měli nákladní dopravci zříkat dopředu jízdy po koridorové magistrále Praha-Budějovice? Ono se tam do toho ty miliony a miliardy cpou totiž i pro ně. Místo, abyste byl rád, že náklady ještě po těch kolejích jezdí, tak to budete tlačit do kamionů - nebo po 171 a 190?? Po 011 přes Kolín a Horu? No ještě líp Mně tenhle úplně zbytečný antagonismus docela dost vadí - naopak výzva je řešit tyhle problémy tak, aby došlo k nějakým rozumným kompromisům. Mám ovšem obavu, že vlakodromisti na tohle nemaj buňky - to totiž souvisí s uměním chápat celou šíři problému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1514 Registrován: 4-2009 |
Nejde jen o směr Praha - ČB - Linec. Ale i - hlavně - o trasu po FJB přes České Velenice /Gmünd, kdy se už na rakouské straně víceméně o resuscitaci celé trasy rozhodlo na současné parametry a potřeby. Bude další použitelná trasa na Balkán. Ale chvilku to tedy potrvá 😉 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1515 Registrován: 4-2009 |
Samozrejme že pro nákladní dopravu 🙂 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2423 Registrován: 8-2017 |
Mladějov: Voláte po rozumném kompromisu. Trasa s předjížděním není rozumný kompromis? Ta kapacita tam je, jenom holt ne v jedný rovný čáře. S těma stanicema jste to v #17323 vzal dost zhurta, tak půlka z toho není pravda. Quenya: Není to reálně v podobné mlze jako nová trasa do Benešova? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17333 Registrován: 3-2007 |
S těma stanicema jsem to vzal úmyslně s nadsázkou, koukám tady je autismus u vlakodromistů vážně rozšířen víc, než jsem čekal, už to příště neudělám. Trasa s předjížděním by byla rozumný kompromis, kdyby to vycházelo na kopec (Strančice) nebo na spád. Praxe ovšem není teoretický GVD (což říkám pořád), protože při tak narvaném GVD a nutnosti se rozjíždět s 2400t vlaky do kopce ten GVD narušíte snadno ještě víc, nebo se vám to tam při jakémkoli zpoždění osobky už nevejde a začne se sypat - typicky se "vysaje" měnírna - podpětí a pak už s nějakou jízdní dobou nemůžete počítat vůbec. A to je tam každou chvíli, dvě esa na 2400t (běžná ucelenka) , nebo Vectron, Traxx, na to tam napájení při hustší dopravě prostě nestačí. Podobně je na tom třeba ta 171: Tam když jede "na blok" z Prahy R a ptg, tak se při šikovném výpravčím Pn vklíní za ten R a jede zcela plynule. R dojede "na blok" krátké Řevnice, ty uhnou a jede se dál. No a takto nějak by mohla fungovat Hostivař - pokud ta mezera nebude (Phl.-Zahraďák souběžné předjíždění osobáku rychlíkem). To je otázka konstrukce GVD, ale rovnou říkám, že tam musí být nějaká vata a rezerva pro zotavitelnost, protože náhodné vstupy Ex a R do systému v Benešově jsou dnes a denně. Taky je samozřejmě otázka, jestli vždy a za každou cenu (i třeba čtvrthodinu) čekat v Benešově s Os na Prahu až za zpožděným R. Teď je problém s přestupem ala Budějic, Tábor - Pacifik. ono to vážně není až tak triviální úloha. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2902 Registrován: 3-2004 |
Původní trasu ze ZM tunelem pod Hostivaří s výjezdem mezi Petrovicemi a Uhřiněvsí a dále v úrovni terénu se nepodařilo územně ochránit. Z jakého důvodu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11690 Registrován: 5-2002 |
Pokud si to dobře pamatuji, byl tam o tom spor s některým z developerům a developer vyhrál. Více si vzpomene K.A.F?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7792 Registrován: 9-2005 |
A novou kompletní trasu od ZM k Benešovu nelze nijak vytvořit?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4209 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: o jaké nakladce na 4. koridoru mluvíte? Vždyť ta je úplně mrtvá. Samozřejmě, byl bych rád, kdyby tam ty nákladní vlaky jezdily, ale nejezdí. Uvedl jsem svůj odhad 4 párů vlaků denně a to si myslím, že i to je příliš. Když jsem se před lety do Benešova nastěhoval, tak jezdily a. spoň kotle mezi Lincem a Kralupy a nějaký náklad z Libně, ale i to pdlo. Tady by se nic nemuselo odklánět přes Plzeň nebo Jihlavu, tady prostě nakladni žel. doprava není. Aby tu nějaká byla, co by stála za řeč, musela by vzrůst nasobne. Považujete to za reálné? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13295 Registrován: 4-2003 |
Brr:o jaké nakladce na 4. koridoru mluvíte? Každé ráno někdy okolo páté či šesté profrčí přes Senohraby Pn vlak ČD Cargo z Prahy do Budějovic. Mám tedy snad halucinace, když ho vídám? Metrans tam jezdí také, alespoň jeden pár vlaků denně. Dále různé ad hoc vlaky se dřevem a další. Není toho moc, ale není to nulový počet. Vždyť ta je úplně mrtvá. To přeci není pravda, viz výše. Neznamená, že když pan Brr něco nevidí, že to neexistuje . |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8714 Registrován: 8-2003 |
Já s diskuze mám pocit, že se bavíme o tom, jak provézt čtyřicet vlaků za den, ale v praxi to jsou spíš čtyři. A pro to jsou potřeba dvě rychlé trasy za hodinu v každém směru i ve špičce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2903 Registrován: 3-2004 |
Tak usuzovat zatížení nákladními vlaky podle dnešního stavu, kdy se nedá rozumně projet do Tábora (a dál) fakt nemá význam. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8716 Registrován: 8-2003 |
Tak dá se usuzovat podle toho, že v oblasti dosahu IV. koridoru příležitosti pro nákladní dopravy zanikají, ale vzhledem ke struktuře hospodářství daných regionů nové nevznikají. Jediné, co tu padlo, je něco jako alternativní cesta na Balkán přes České Velenice, ale to pořád čekám na objev, jaké je stoupání u Svitav a jaké u Střežimíře. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17339 Registrován: 3-2007 |
>to pořád čekám na objev, jaké je stoupání u Svitav a jaké u Střežimíře. No..to budete koukat, jaké je nějvětší stoupání na trase Praha - Třebová-Brno a Praha- Benešov - Velenice. A pořád to nic nemění na hlouposti myšlenky znemožnit nákladním dopravcům jízdu po 221 vůbec. Ona je to skutečně jedna z mála možností naší sítě (po elektrizaci 226 a úpravách na rakouské straně) tudy vozit tranzit, aniž bych měl problém kapacitní i časový (s naprosto nepředpokládanou cestovní dobou nákladního vlaku mezi Prahou a Třebovou). Dřív se to vozilo přes Dvořiště, protože to Rakušák preferoval (přes Břeclav nebyly do Vídně dráty, z Velenic taky ne, Znojmo dtto - ač "Šatovy" jezdily z Libně ještě začátkem devadesátek - a on je ze Summerau měl), dneska má jiná přání a priority. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 382 Registrován: 3-2018 |
Hodnotit potenciál nákladní dopravy optikou dnešního provozu je hodně...krátkozraké Problém je, že dnes se nákladka na IV TŽK od jihu nemá jak smysluplně dostat. Buď chybí dráty (Veselí-Velenice), kapacita (Franz-Josephs-Bahn), nebo potřebné sklony a kapacita (koňka do Lince). Samotné Budějovice velkou poptávku nevygenerují, kór když tam stále není intermodální terminál (u něj se možná i čeká na dostavbu IV. TŽK). Pokud v dotčeném území není významný zdroj přeprav typu Škoda Auto, nebo uhelný důl, tak ty ostatní zdroje vygenerují akorát pár vlaků denně. Jestliže ale Rakušáci upraví FJB tak, aby tam mohla nákladka jezdit, může tady vzniknout alternativní trasa RFC koridoru Orient/East-Med, jak tu píše p. Sládek. Bkp: Díky tunelu Mezno tam bude snad nižší, ne? Každopádně těch sklonově blbých míst je tu víc. Mj. z a do Čerčan."jaké u Střežimíře." |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8717 Registrován: 8-2003 |
Nikdo nechce komukoli znemožňovat průjezd přes 221, ale jak říkám, s mírou. Tunel z Mezna pár metrů ubere, ale u vrchol stoupání u Svitav je pořád jen cca 450 metrů na mořem. Ano, v ČB nic není a na Graz i Innsbruck to v rozhodujících směrech bude jen při troše kapacity jinudy. Takže ten IV. koridor jen jako alternativa, sám o sobě toho moc nezmůže. Apropo alternativa v pár místech jednokolejná, což při obvyklé organizaci výluk taky nic moc. Třeboň se dá objet přes Budějovice, ale co z Budějovic do Lince? Ta nová trať? A jen na okraj, při té revitalizaci z Vídně do Gmundu zachová rakouská strana jednokolejnost, nebo znovopostaví druhou kolej? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17342 Registrován: 3-2007 |
No, když s tím Rakušák uvažuje, tak pro nás to není vůbec špatná možnost. Především pro odlehčení Praha-Třebová. Nakonec se dá takhle jezdit v podstatě hned, ještě před drátizací 226 - přes ty Budějice. Ono taky ta hmotnost a normativ není vždy tak kritická věc - státní postrky jsou vyzkoušeny a v podstatě tak třetinu (i víc) ucelených nákladních vlaků tvoří vyrovnávka prázdných vozů (uhláků, cisteren, Resů..) a tu trasovat jinudy, než loženku také není žádný problém, trasování je dnes velmi pružná věc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13302 Registrován: 4-2003 |
Bkp:A jen na okraj, při té revitalizaci z Vídně do Gmundu zachová rakouská strana jednokolejnost, nebo znovopostaví druhou kolej? To by mne také zajímalo, ale viděl bych to maximálně na prodloužení dvou dopravních kolejí ve stanicích s využitím dvoukolejného tělesa na 760 m, například Eggenburg, Sigmundsherberg atd.. Nějaké dvoukojené vložky by byly asi hodně velkým úspěchem... |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3316 Registrován: 5-2002 |
Co se týče sklonů ČB-Dvořiště-Linz, nebylo by možné mezní sklony pro nákladní dopravu u hypotetiyké nové dvojkolejky překročit s tím, že ta by sloužila osobní dopravě a nákladní ve směru dolů, zatímco nákladka ve směru nahoru by používala starou jednokolejku? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 825 Registrován: 5-2013 |
Petr_Šimral: Jižně od Uhříněvsi plánoval developer Pawlowski obytnou zástavbu, získal pozemky a dosáhl potřebné změny územního plánu HMP. Uvažovaná nová trať Benešov - Praha tak byla navržena v mělkém tunelu a v této podobě se dostala do pražských zásad územního rozvoje. Tunel byl proti případnému zářezu ostatně citlivější k obyvatelům Uhříněvsi, už tak mají obec rozdělenou stávající tratí a ze severu je obkrouží dálniční okruh. Nicméně i tak se developer proti trati postavil, naopak proti baráčkům se začala bránit městská část Benice, výsledkem dlouhodobých tahanic bylo v zásadě vítězství dráhy a zrušení plochy pro bydlení v ÚP, Pawlovski pak vedl proti ČR arbitráž o zmaření investice. Naopak koridor pro trať byl ze ZÚR vypuštěn jen dočasně a navíc se dostal i do konceptu Metropolitního plánu. "Pokud si to dobře pamatuji, byl tam o tom spor s některým z developerům a developer vyhrál." M250.0: Ve Voticích plánuje P+R pro změnu město... "Středočeský kraj podpoří P+R pro 200 aut v Olbramovicích a Čerčanech" Bkp: Vrchol trati u Střezimíře se sníží jen o necelých 7 metrů, z 587 na 581 metrů nad Baltem. K tomu se ovšem dosud vodorovný úsek Soběslav - Planá změní na hrb o výšce 35 metrů, a hlavně přeložky jsou navrženy se sklony až 12 promile, proti KFNB+StEG je a bude KFJB prostě výrazně horší. "Tunel z Mezna pár metrů ubere, ale u vrchol stoupání u Svitav je pořád jen cca 450 metrů na mořem. " Ve Verkehrsprognose Österreich 2025+ z roku 2009 odhadli, že přes Summerau se bude vozit ročně 4,2 mil. čistých tun, přes Gmünd 0,6 mil. Prognóza byla pro obě trati zjevně nemístně optimistická, ale i při polovičních objemech doplněných o vnitrostátní přepravy by nějaké vlaky na přepravní špičku PIDu připadly. A sedlo se od špičky na S9 počtem vlaků zas tak moc neliší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4211 Registrován: 5-2002 |
1) I když máme různé názory, přesto bych chtěl poděkovat za slušně vedenou diskuzi. 2) Bram: vždyť tam píšu, že odhaduju počet nákladních vlaků na 4 páry a Ty to vlastně potvrzuješ: jeden pár kontejnery (kdy to vlastně jezdí na sever?), jeden pár ráno, pak večer jezdívá vlak, co manipuluje v Benešově a další pár někde vyškrábnem. Takovému množství vlaků na trati, co se honosí titulem "tranzitní železniční koridor", bych opravdu říkal chcíplost. Tolik nákladních vlaků bych čekal tak mezi Boleslaví a Turnovem. Dobře, říkejme tomu "předsmrtné vzdechy". 3) Hodnotit potenciál nákladní dopravy optikou dnešního provozu je hodně...krátkozraké A já si zase myslím, že určité vodítko to dává. Jednak, jak píše Bkp, struktura průmyslu v jižních Čechách prostě železnici nepřeje a za druhé, očekával bych nárůsty dopravy, když budu hodně optimistický, tak v desítkách procent. Nějakou evoluci, ale ne revoluci. Jestli jede dneska mezi Kolínem a Třebovou nějakých 120 nákladních vlaků, tak po dokončení VOChoc + dalších kolejí dál na východ jich tam pojede třeba 160, možná k 200. Ale tady máme ty 4 páry (má někdo lepší odhad?), tak jich tu po dokončení koridoru pojede třeba 8 párů, ale nic, co by potřebovalo dvě trasy za hodinu v každém směru. 4) Nemyslím, že by se měla nákladní doprava tady znemožnit, ale zase si nemyslím, že by si zasluhovala na úkor osobní (která je tady cestujícími poptávaná) nějakou extra pozornost. Dnešní stav osobní dopravy je takový, že by tam měla být jedna trasa pro nákladní vlaky s předjížděním v Říčanech (jako hypotetický Sp jedoucí "okolo rychlíku"). 5) Dřív se to vozilo přes Dvořiště, protože to Rakušák preferoval Myslím, že to bylo tehdy tím, že hlavní přepravní proudy byly ne od Vídně, ale z Itálie. 6) Tauernbahn a Karawankenbahn (a dráha okolo Bohinjského jezera, která je dnes pro nákladní dopravu nezajímavá) byly stavěny i z toho důvodu, aby se napojily Čechy na přístav v Terstu. Dnes, když jede vlak z Prahy do Koperu, tak to nebere tudy, ale oklikami. Taky ilustrace potenciálu nákladní dopravy tady. 7) I když tu nějak moc nákladní dopravy nečekám, přesto si myslím, že modernizace 4. TŽK je velkým přínosem jakožto spojení Prahy a Budějovic, které bude v osobní dopraě konkurenceschopné i dálnici. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7907 Registrován: 3-2007 |
Tak zajímavá diskuse o hypotetické nákladní dopravě na FJB (nic proti ní ), ale ničím jiným než pásmováním ten grafikon nezrovnoběžníte. Uhýbání se tu obecně zavrhuje, ptotože přidá +5 minut... Zároveň má 221 uživatelský problém, že je na vymetáky už moc dlouhá a 220 zase kvůli letité neschopnosti ČD chybí Sp vrstva pokračující za Benešov, proto mě napadlo tyhle dvě věci spojit. To, co píše Brr, mi docela dává smysl - nějakou teoretickou jednu nákladní trasu do hodiny najít (i s případným uhnutím osobky), ale tesat tu nějaké zásadní nákladní strategie není moc proč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11693 Registrován: 5-2002 |
ad Brr: (3) Ale tady máme ty 4 páry (má někdo lepší odhad?), tak jich tu po dokončení koridoru pojede třeba 8 párů, ale nic, co by potřebovalo dvě trasy za hodinu v každém směru. Optikou prvního koridoru to opravdu brát nelze, nicméně ani dnes to není o čtyřech párech denně. Na to mi okolo kanceláře pouze v denní době projede vlaků docela dost. S rozvojem aktivit nákladní dopravy v jižní části ČR se dá uvažovat v budoucnu cca o dvaceti párech vlaků nákladní dopravy. A proto za Uhřiněvsí nejsou potřeba dva páry tras v hodině, stačí jeden pár. {4) Nemyslím, že by se měla nákladní doprava tady znemožnit, ale zase si nemyslím, že by si zasluhovala na úkor osobní (která je tady cestujícími poptávaná) nějakou extra pozornost. Dnešní stav osobní dopravy je takový, že by tam měla být jedna trasa pro nákladní vlaky s předjížděním v Říčanech (jako hypotetický Sp jedoucí "okolo rychlíku"). Trať 221 je pro předjíždění nákladních vlaků dosti nevhodná. Celý úsek Libeň - Strančice a Čerčany - Benešov je ve stoupání. Hostivař - rozjezd do stoupání, jinak místo je. Uhřiněves - rozjezd do stoupání, zpravidla není místo Říčany - rozjezd ještě o kousek horšího stoupání, často není místo Strančice, vhodné místo, jenže bývá plno PIDkou. Senohraby, vhodné místo, ale jsou krátké (584m) Čerčany - pod kopcem, rozjezd do stoupání, nemají předjízdnou kolej. Benešov - a jsme na konci 221. Z výše uvedeného plyne, že trasa nákladního vlaku nemusí být zcela nejrychlejší, ale měla by být plynulá bez zastavení v úseku Libeň - Benešov (a ten samozřejmě taktéž pokud možno projet). Cestou z Benešova je to podobné, jenom stanice jsou obráceně, takže: Benešov - není problém Čerčany - pod kopcem, rozjezd do stoupání Senohraby - nevhodné, stoupání, krátké koleje Strančice - Libeň --> tady už je to jedno, nepřetržité klesání. Poučky o normativech hmotností, ceně náležitostí a podobné "šotokraviny" sem doufám po "stoprvní" psát nemusím
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13311 Registrován: 4-2003 |
Brr: vždyť tam píšu, že odhaduju počet nákladních vlaků na 4 páry a Ty to vlastně potvrzuješ: jeden pár kontejnery (kdy to vlastně jezdí na sever?), jeden pár ráno, pak večer jezdívá vlak, co manipuluje v Benešově a další pár někde vyškrábnem. Takovému množství vlaků na trati, co se honosí titulem "tranzitní železniční koridor", bych opravdu říkal chcíplost. Tolik nákladních vlaků bych čekal tak mezi Boleslaví a Turnovem. Dobře, říkejme tomu "předsmrtné vzdechy"[wink]. Mám za to, že těch párů nákladních vlaků je více, odhad šest až osm. Ještě totiž sem tam potkávám i něco ve směru na Budějovice od ČD Cargo večer, dokonce jsem zažil, že mne to coby cestujícího v osobáku předjíždělo v protisměru mezi Strančicemi a vysunutými spojkami žst. Čerčany v Pyšelích . Proběhlo to nejspíš takhle, protože to předjíždění se konalo konkrétně v úseku mezi Mirošovicemi a Senohraby a nabízejí se k tomu šedesátkové výhybky na čerčanském zhlaví Strančic a vysunuté osmdesátkové v Pyšelích . Tím samozřejmě netvrdím, že šest až osm párů nákladních vlaků za den je nějaká sláva, ale i pro nějaké navýšení je třeba alespoň jednu trasu za hodinu v obou směrech pro nákladní dopravu zachovat. Nemyslím, že by se měla nákladní doprava tady znemožnit, ale zase si nemyslím, že by si zasluhovala na úkor osobní (která je tady cestujícími poptávaná) nějakou extra pozornost. Dnešní stav osobní dopravy je takový, že by tam měla být jedna trasa pro nákladní vlaky s předjížděním v Říčanech (jako hypotetický Sp jedoucí "okolo rychlíku"). Předjíždění nákladních vlaků rychlíky v Říčanech? To asi nee . To se spíš snažit, aby šly nákladní vlaky předjíždět ve Strančicích, protože je to na kopci . Čili když už by se měly Strančice upravovat kvůli osobní dopravě (obratová kolej, tak by stálo za úvahu jí upravit i pro předjíždění nákladních vlaků rychlíky, viz Petr Šimral. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17347 Registrován: 3-2007 |
Hele, když otevřu počítač, tak tam vždycky nějaké ucelenky natrasované jsou dnem i nocí: (kromě dvou párů směsky ČD Cargo Praha-Budějovice) vidím: Benzín Leuna - Dvořiště - Rakousko, chemie, dříví, uhlí, uhlí do Plané (teplárna) teď 3x týdně, do Budějic (teplárna), někdy do Strakonic, zpátky Vn, dříví z Jindřicháče a Veselí a Budějovicka do papíren ve Štětí, štěpka, auta, autovozy.. Šest až osm párů tam odvozí denně jen ČDC, pak další dopravci, takže řekněme potřebujeme TEĎ 12 párů denně. Některý den je to míň, jiný víc, většina vlaků je ad hoc. Když je jakákoli výluka (třeba na jednokolejce HB-Veselí), tak ještě kontejnery (Koper) z Mělníka jedoucí přes Prahu a ne KH, auta k MB a Kolína dtto.. Jde o nástin, netlučte mne za třeba chybné detaily. Jestli zase spadne trať u Varů, tak bude jezdit uhlí do Hněvic -vlečka EMĚ (tuším 6-8 párů denně) přes Plzeň no a protože to tam 171 nepobírá (výluky, průsery dvakrát týdně), tak se to trasovalo i přes Budějice a Prahu. Ono toho nejezdí tak málo, jak se zdá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4989 Registrován: 9-2005 |
Původní vize před stavbou koridoru byla, že metroosobáky budou od Prahy zajíždět až do Senohrab. Obraty by díky konfiguraci kolejiště s 0. kolejí byly bezkolizní pro oba směry. Nakonec to je tak, jak je, zvítězila ta horší varianta ve Strančicích s vždy kolizním obratem ať využiješ pro obrat 3. nebo 4. kolej. Ale zase na druhou stranu by podle původní myšlenky nebyla po většinu dne možnost předjíždění v Senohrábích. Edit: No a mám takovou kacířskou myšlenku, že s nástupem ETCS se propustnost 221 ještě víc zhorší. Přece jen fíra jede trochu jinak než počítač (většinou jo) (Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17348 Registrován: 3-2007 |
To není kacířská myšlenka - to bude jednoznačný fakt. Rychlost 20 ke Stůj bude dělat s propustností své - na SŽ nejsou "prokluzovky" - to je na delší povídání. A ty začátky budou průser, snad se měl začít ostrý provoz jinde, než na 501 - třeba na Plzeň-Budějice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13316 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Hele, když otevřu počítač, tak tam vždycky nějaké ucelenky natrasované jsou dnem i nocí: (kromě dvou párů směsky ČD Cargo Praha-Budějovice) vidím: Benzín Leuna - Dvořiště - Rakousko, chemie, dříví, uhlí, uhlí do Plané (teplárna) teď 3x týdně, do Budějic (teplárna), někdy do Strakonic, zpátky Vn, dříví z Jindřicháče a Veselí a Budějovicka do papíren ve Štětí, štěpka, auta, autovozy.. Šest až osm párů tam odvozí denně jen ČDC, pak další dopravci, takže řekněme potřebujeme TEĎ 12 párů denně. Některý den je to míň, jiný víc, většina vlaků je ad hoc. Tak super, protože já jen psal o tom, co jsem viděl a o čem vím, že jezdí. O těch ad hoc vlacích (dříví, benzín, uhlí) také vím, ale jak často to jezdí, jsem fakt neměl ponětí . Takže když máme dvanáct párů vlaků za den, tak opravdu musí zůstat trasa alespoň pro jeden pár nákladních vlaků do hodiny volná po celý den . Jinak to nejde . |
Administrátor Číslo příspěvku: 74722 Registrován: 4-2003 |
Mladějov: "Jako už teď je jakékoli škytnutí v plynulosti (pravidelná výluka TK, vázne výhybka, jízda na PN) už lehce za hranou propustnosti a generuje to zpoždění, přičemž se díky těm krátkým intervalům ptg taky pěkně převrací obsazenost a některé vlaky jsou pak přeplňovány." Sluší se dodat, že velká část současné nestability vzniká vinou nezvýšení rychlosti mezi hlavákem a Hostivaří, kde se stále jezdí pouze 50 km/h, ačkoliv jízdní doby už počítají s rychlostmi traťovými (naštěstí jsou docela slušně navatované, takže se to nesype tak moc, ale i tak to vadí, když navíc výrazně přibylo vlaků na ONJ a navíc se tudy tahají a tahat budou i odklony za Smíchov...). Po zavedení traťové se to srovná a věřím, že to bude fungovat slušně. Plešoun: O důvod víc se co nejdříve ze smíšeného provozu, který přináší omezení z provozu i nevybavených vozidel přepnout do provozu výhradního s benefity, kdy bude možné propustnost výrazně zvýšit. A to zejména v místech, kde kvůli respektování zábrzdné vzdálenosti 1000 metrů (při obvyklých rychlostech na benešovské nepřiměřeně vysoké) jsou zbytečně dlouhé oddíly. Zejména v úseku Hostivař - Uhříněves by přínos mohl být dost značný, pomůže to ale všude, kde se hodí něco předjíždět (předjíždění pak bude moci být výrazně svižnější záležitostí). "No a mám takovou kacířskou myšlenku, že s nástupem ETCS se propustnost 221 ještě víc zhorší. Přece jen fíra jede trochu jinak než počítač (většinou jo)" Bohužel na takovou úpravu si asi ještě docela počkáme a do té doby skutečně nastanou některá negativa (zejména v případech dlouhých vlaků, které se už nyní na některé koleje vejdou jen těžko). |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8720 Registrován: 8-2003 |
Martin_zlivský: "Po zavedení traťové se to srovná a věřím, že to bude fungovat slušně. " Neboj, ona to rekonstrukce vinohradských tunelů zase vrátí do zpožděného normálu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4777 Registrován: 5-2004 |
Mladějov: Může to aspoň částečně kompenzovat rozdělení oddílů okolo stanic a zastávek na kratší? "To není kacířská myšlenka - to bude jednoznačný fakt. Rychlost 20 ke Stůj bude dělat s propustností své - na SŽ nejsou "prokluzovky" - to je na delší povídání. " (Tedy možná je lepší otázka, jestli se bude alespoň okolo Prahy zřizovat ETCS s benefity...) |