Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2022

Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2022

autor	příspěvek
Jaroslav_T	Pátek, 28. ledna 2022 - 21:13:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2464 Registrován: 1-2013	Za točnu ve Střezimíři - Stupčicích všem velice moc děkuji.
pudr.kolsky	Pátek, 28. ledna 2022 - 21:50:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 7-2017	Zdepa: Ono se hodně místních názvů časem změnilo. Např. Miskov u Sedlce-Prčice je dnes Myslkov, nebo Lohov u Ledče nad Sázavou je dnes Hlohov.
J.M.	Pátek, 28. ledna 2022 - 21:58:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 12-2020	Dám sem přefocený výstřižek z novin z období 1991/92. Seznam lokálek určených na odstřel. Je zajímavé to po 30 letech porovnat se dneškem. Piešťany - Vrbové provoz zastaven 2003, dnes těsně před snesením svršku. Chvatimech - Hronec dosud v provozu, nákladní vlak 2 x týdně + příležitostně osobní. Rohatec - Sudoměřice v provozu Vranovice - Pohořelice os. doprava zastavena 2008, nákladní dosud. Velká Kraš - Vidnava bez provozu od r. 2010, jednání o obnově nákladní dopravy probíhá? Litovel - Senice v provozu Petrov - Sobotín v provozu Heřm. Městec - CHrudim bez provozu od r. 2010, nyní příprava prodeje Kralupy - Velvary v provozu Lysá - Milovice v provozu, elektrizováno. Zlonice - Roudnice Hracholusky úsek do Straškova v provozu, Straškov - Zlonice bez provozu od 10/2021 Dětenice - Bakov v provozu. Bakov - D. Bousov nyní jen nákl. doprava, zbytek AŽD zkušební trať Krupá - Kolešovice os. doprava zastavena 2006, dosud sezónní provoz Vraňany - Lužec doprava zastavena 12. 2021 Dubí - Moldava dosud v provozu, většinou jen víkendy + prázdniny J. Hradec - Nová Bystřice dosud v provozu Protivec - Bochov os. doprava zastavena 1996, nákl. doprava + občasné zvl. jízdy Dívčice - Netolice os. doprava zastavena 2011. Nákladní doprava dosud Rakovník - Mladotice os. doprava zastavena 12. 2021. Nyní jen nákl. doprava + jeden pár vlaků v sézoně o víkendech Nýřany - Heřmanova Huť v provozu, výhledově elektrizace
Jaroslav_T	Pátek, 28. ledna 2022 - 22:41:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2465 Registrován: 1-2013	pudr.kolsky: "Zdepa: Ono se hodně místních názvů časem změnilo. Např. Miskov u Sedlce-Prčice je dnes Myslkov, nebo Lohov u Ledče nad Sázavou je dnes Hlohov." Dnešní Mrákov (okres Domažlice) byl do roku 1880 Mrdákov. Tam je ta změna názvu celkem pochopitelná.
Z_F_J	Pátek, 28. ledna 2022 - 23:09:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1030 Registrován: 7-2017	Jaroslav_T: nejen to. Veltrusy byly původně Velprdy, Hloubětín byl Hloupětín, a takový Heřmanův Městec vznikl na místě zaniklé tvrze Mrdice. P.S: To je skutečně pravda, ne vtip.
dědek_hank	Pátek, 28. ledna 2022 - 23:34:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3741 Registrován: 7-2017	J.M. 776: Takových seznamů svého času běhalo víc, nejobsáhlejší asi byl ten Římanův z let 1996 - 98. Teď ho ale bohužel nemůžu najít...
Vámos	Úterý, 01. února 2022 - 10:43:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6113 Registrován: 6-2002	Ještě budu trochu šťourat v tom zavádění průběžné brzdy: Podle mě zavádění průběžné brzdy muselo mít vliv i na tvorbu jízdních řádů. Protože nákladní vlaky jezdily pokud možno podle pevných jízdních dob a jízdní doby byly u vlaků ručně brzděných delší. Nejde ani tak o maximální rychlost (60 km/h nejezdily ani průběžně bržděné), ale o maximální povolenou rychlost na spádu a rychlost přes výhybky proti hrotu. Tam byly předepsány pro vlaky ručně brzděné nižší rychlosti. Zdá se, že u té u té rychlosti proti hrotu došlo v předpisech ke změně v roce 1932, kdy se na místo osobní/nákladní začalo rozlišovat průběžně/ručně bržděné. Takže to zavádění průběžné brzdy se muselo projevit v tom, že se postupně u více a více nákladních vlaků jízdní doby začaly počítat jako pro vlaky průběžně bržděné, protože se počítalo, že už nebude problém dosáhnout potřebných brzdících procent průběžnou brzdou. (podle csikových výstřižků to zjevně problém byl, pokud tam byly vozy MÁV) Nevím, jestli se o tom dá víc zjistit z nějakých ucelenějších zdrojů. Jediné, co mě napadá, je podrobné studium sešitových jízdních řádů, kde v záhlaví každého vlaku musel být druh brzdění uveden. (Ale ty stejně nevím, kde získat). Dokáže k tomu někdo něco doplnit? Dík Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
drake	Úterý, 01. února 2022 - 14:49:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 628 Registrován: 7-2017	Vámos: V tabulkách se pokud vím i po roce 1932 rozlišovalo osobní/nákladní, jen se předpokládaly průběžně bržděné a přibyla kategorie nebržděné vlaky. Nicméně předpis je jen teorie. Když se připravovala brzda, tak pro úspory z rychlosti se vycházelo z toho, že na tratích se spády 5-16% dojde ke zvýšení rychlosti z 30 km/h na 40 km/h. Výše uvedená změna rychlosti měla v sedmi letech ušetřit 17 strojních čet. O jiných změnách rychlosti jsem nenašel zmínku. Nikdy jsem neviděl, že by ČSD někde vykázaly rychlé nákladní vlaky nebo něco podobného. Takže je otázka, jestli se skutečně jezdilo rychleji natolik, aby se to projevilo nějak viditelně.
drake	Úterý, 01. února 2022 - 15:38:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 629 Registrován: 7-2017	přibyla kategorie nebržděné vlaky. Oprava, samozřejmě míněno nebržděné tlakovou brzdou, tj. bržděné jen ručně. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Vámos	Úterý, 01. února 2022 - 15:47:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6114 Registrován: 6-2002	drake: "Vámos: V tabulkách se pokud vím i po roce 1932 rozlišovalo osobní/nákladní, jen se předpokládaly průběžně bržděné a přibyla kategorie nebržděné vlaky. Nicméně předpis je jen teorie. .....Takže je otázka, jestli se skutečně jezdilo rychleji natolik, aby se to projevilo nějak viditelně." Podle citací předpisů v knize "Dopravní služba u ČSD 1918-1939" tak byla u ručně bržděných vlaků i nižší rychlost přes výhybky proti hrotu. Viditelně se ručně bržděný vlak namísto průběžně bržděného musel projevit nedodržováním jízdních dob. Což muselo mít vliv i na zpožďování jiných vlaků při křižování a předjíždění. Je třeba vzít potaz tehdejší technologie a že jízda podle jízdního řádu bylo považována za součást zabezpečení. V podstatě už každé překládání křižování nebo předjíždění byla mimořádná událost. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
drake	Úterý, 01. února 2022 - 18:35:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 630 Registrován: 7-2017	Jenomže předpis neodpovídá na otázku, nakolik skutečně vyšší rychlosti ČSD u nákladních vlaků využívaly. Z předpokladů pro zavádění tlakové brzdy mi vyplývá, že zvýšení rychlosti nákladních vlaků nebylo cílem (uvedených 5-16% představovalo asi 20% sítě). Podle předpisů mohl jet na sklonu 16% průběžně bržděný nákladní vlak na hlavní trati 70 km/h, na místní 55 km/h. Ale ČSD uvažovaly o zvýšení z 30 na 40 km/h. Takže asi ani nebyl důvod, proč by někdo měl začít kreslit vlaky podle nějakých ostřejších jízdních dob. Ale abychom viděli, jak to skutečně bylo, bylo by potřeba mít nějaký balík dokumentů popisující skutečný provoz.
Petr_Šimral	Úterý, 01. února 2022 - 22:35:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11707 Registrován: 5-2002	Podle předpisů mohl jet na sklonu 16% průběžně bržděný nákladní vlak na hlavní trati 70 km/h, na místní 55 km/h. Nevím, podle jakých předpisů to tvrdíte, ale na sklonu 16 promile a zábrzdné 700 metrů jste v roce 1990 mohl horko těžko padesátkou a na trati se zábrzdnou 400 metrů tak horko těžko 35 km/h. Běžná výměra brzdících procent byla tehdy 33 - 44 brzdících %. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
drake	Úterý, 01. února 2022 - 23:44:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 631 Registrován: 7-2017	Petr Šimral: Pardon, kouknul jsem o tabulku vedle. Zábrzdná se tehdy neřešila, pro běžné nákladní vlaky se také nerozlišovala hlavní a místní. Takže při 16 promilích to bylo maximálně 65 km/h (při 61% brzdících s tlb). Takže podle tehdejších tabulek by 33-44% vystačilo při 16 promilích na 40 až 55 km/h.
Petr_Šimral	Středa, 02. února 2022 - 07:58:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11708 Registrován: 5-2002	Takže podle tehdejších tabulek by 33-44% vystačilo při 16 promilích na 40 až 55 km/h. To už vypadá reálněji. Nicméně se mi zrovna nechce moc věřit, že by se zábrzdná vzdálenost neřešila. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
csik	Středa, 02. února 2022 - 18:45:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 10-2020	Petr_Šimral - na sklonu 16 promile a zábrzdné 700 metrů jste v roce 1990 mohl horko těžko padesátkou Rok 90 nemám po ruce, tady je o 2 roky víc a kopec je stejnej, 16 prom. Pro V=50 stačilo 35 prc. K tomu ukázka procent z předminulého století: Tenkrát mašina nebrzdila, jenom tendr!
J.M.	Středa, 02. února 2022 - 20:48:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 12-2020	Parní vůz s osobním vlakem pravděpodobně na trati Ploiesti - Valenii de Munte - (Maneciu). Zdroj Fortepan 1908 fortepan_170321 Villányi György
drake	Středa, 02. února 2022 - 21:49:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 632 Registrován: 7-2017	Petr Šimral: Nicméně se mi zrovna nechce moc věřit, že by se zábrzdná vzdálenost neřešila. A existovalo něco podobného tehdy? Na místních drahách nebyla návěstidla, lichoběžníkovou tabulku nám ukázali snad až němci. Myslím, že mezi válkami mohly ještě existovat stanice bez vjezdových návěstidel. Možná bude někdo vědět víc. Jak píše nahoře Vámos, tehdy se jezdilo principielně jinak.
Petr_Šimral	Středa, 02. února 2022 - 22:03:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11709 Registrován: 5-2002	ad Csik: Máte tam vlak osobní, pak něco divného a pak Raketu... Já se bavím o vlacích v G, což bylo v nákladní dopravě zcela dominantní. Já jsem "mladé ucho", nastoupil jsem k ČSD v roce 1986. Na Podkrušnohorské magistrále "hadroty" (vlaky JVZ mezi ranžíry) měly výměru 38 % (a tak na 30% vlaků jsme dostávali rozkaz o snížené rychlosti na klesání z důvodu nedostatečných brzdících procent) a ucelenky (Wapky, Easy) měly výměru 43%. Na zábrzdné 700 metrů a třinácti promilích spádu to bylo u hadroty 55 km/h, u ucelenek 60 km/h. U Mn z Kraslic do Sokolova si v úseku Kraslice horní - Kraslice předměstí (klesání 16 promile) pamatuji v G 35 km/h, ale už si nepamatuji brzdící procenta a archlív mám v Sokolově, kam se zatím nechystám. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
csik	Čtvrtek, 03. února 2022 - 19:02:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 583 Registrován: 10-2020	drake 630 - abychom viděli, jak to skutečně bylo, bylo by potřeba mít nějaký balík dokumentů přesně tak, tohle platí u všeho. Někdo napíše, že v roce 1931 byly u přejezdů bez závor namontovány kříže.......a zde je „dokument“ jak tomu bylo doopravdy...
Vámos	Pátek, 04. února 2022 - 09:26:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6116 Registrován: 6-2002	drake: Takže asi jediná možnost je skutečně studium různých sešitových jízdních řádů. Ale ohledně zvýšení z 30 na 40 km/h bych si nemyslel, že je to tak bezvýznamné. Na 10 km to může dělat zkrácení jízdní doby o 5 minut. K zábrzdné vzdálenosti. Určitě už ve 20.letech se rozlišovala zábrzdná vzdálenost 700m a 400m, která vyplývala z traťové rychlosti (teď nemůžu najít, kolik to bylo). Tabulky pro potřebná brzdící procenta podle spádu a rychlosti byly dvoje pro každý druh brzdění - a pro 700m, b pro 400m. Našel jsem tuhle jednu z roku 1933 pro nákladní vlaky pro 700m (v již zmíněné knize). Vyplývá z ní, že ruční brzdění asi skutečně tu rychlost tak moc neomezovalo, kromě větších spádů. POkud tedy je pravda, že běžné (průběžné) nákladní vlaky tenkrát přes 40 km/h nejezdily. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
drake	Pátek, 04. února 2022 - 10:48:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 633 Registrován: 7-2017	Vámos: Díky, já už jsem to mezitím také dohledal a Petr Šimral má pravdu. Tam kde to postrádalo smysl se automaticky brzdilo podle b jako kdy bylo jen 400 m (místní dráhy např.).
csik	Pátek, 04. února 2022 - 23:18:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 10-2020	Rychlost nákl. vl. - šedá je teorie, zelený strom života..... naši předkové se nebáli to pořádně rozjet.....Přer-Bc
Petr_Šimral	Sobota, 05. února 2022 - 12:04:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11713 Registrován: 5-2002	ad csik: tam mohli bez problémů, vždyť je to placka Původní diskuze byla o šestnácti promilích klesání, to je trošku jiná liga... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Bw_Ig	Sobota, 05. února 2022 - 15:32:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 636 Registrován: 7-2012	Vážení kolegové a i ten pán co tuto diskuzi vyvolal. Chvíli jsem hledal až jsem si vzpomenul že tom mám před sebou a v mnoha varinatách. Všechno co hledáte k brždění vlaků (brzdící procenta, rychlost, zatížení, atd.), bylo a je stále zahrnuto do jedné knížečky-sešitu, který dostala vo "vínku" každá místní dráha v celém Předlitavsku. Dalo by se konstatovat, že to byl Dodatek i Doplněk v jednom sešitu. Mám jich několik kopií a skenů z různých lokálek, tak vám předložím jeden sešit a ty vybrané stránky. Ono to totiž není přímo v jedné tabulce. Ale podle tehdejší předpisové terminologie KkStB to bylo vloženo jak do zátěžové normy lokomotiv (tedy i to co ovlivnila zátěž při jízdě do stoupání což byla jízdní doba), tak do mezistaničních jízdních dob. Viz Tab.6 - ve sloupci - brzdící procenta. A platilo, to co se do kopce vytáhlo, to se i z kopce ubrzdilo.
dědek_hank	Neděle, 06. února 2022 - 17:26:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3771 Registrován: 7-2017	Dokážete někdo identifikovat tato vozidla bývalé Vítkovické závodní dráhy? (Zdroj: https://tv.idnes.cz/technika/zanikle-trate-dil-52-vitkovicka-zavo dni-draha.V220202_145208_idnestv_vrja) Já si troufnu na ten první, to vypadá jako lok. CP 600 a ty krátké vozy jsou samo-domo výroba VZD - jeden se snad dochoval a jestli se nemýlím, měl by být v depozitáři v Chomutově. A na tom posledním by mohla být CS 500.
Vámos	Pondělí, 07. února 2022 - 09:11:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6117 Registrován: 6-2002	Bw_Ig Díky, to je zajímavé. Z té doby jsem moc podobných předpisů neviděl. V roce 1900 to bude ale všechno na téhle trati ručně brzděné. A pro hlavní trať přes Čerčany, KFJB, by něco takového nebylo? Nebo aspoň jinou trať s rychlíkovým provozem? Tam si myslím, že ty tabulky budou vypadat trochu jinak. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Bw_Ig	Pondělí, 07. února 2022 - 17:29:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 637 Registrován: 7-2012	Vámos - ručně bržděné! To snad ne!, nebo neznáte technickou historii vývoje sací brzdy?, a její použití na drahách hlavních i lokálních. Na začátek, vám doporučuji knihu o lokomotivách řady 310.0/97 od kolegy Mojmíra Leštinského a Honzy Koutného. A stačí se jen dívat na obrázky (lokomotiv, vozů i lokálkových vlaků) a přečíst si předpis "Seznam lokomotiv kkStB...", sloupec výstrj brzdy. (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)
Vámos	Pondělí, 07. února 2022 - 18:02:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6118 Registrován: 6-2002	Bw_Ig: "Vámos - ručně bržděné! To snad ne!, nebo neznáte technickou historii vývoje sací brzdy?, a její použití na drahách hlavních i lokálních. Na začátek, vám doporučuji knihu o lokomotivách řady 310.0/97 od kolegy Mojmíra Leštinského a Honzy Koutného. A stačí se jen dívat na obrázky (lokomotiv, vozů i lokálkových vlaků) a přečíst si předpis "Seznam lokomotiv kkStB...", sloupec výstrj brzdy. (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)" Uvedené vlaky jsou buď smíšené nebo čistě nákladní. O tom, že sací brzdu měly lokomotivy a minimálně část osobních vozů nepochybuji, ale nákladní vozy určitě neměly ani potrubí. Takže nákladní vlaky jsou ručně brzděné určitě! Smíšené by mohly brzděny smíšeně, ale v tom případě by stejně asi platila pravidla jako pro vlaky brzděné ručně. Jak to bylo ošetřeno v té době ale nevím. (ve 30.letech byl snad vlak považován za průběžně brzděný, pokud potřebná brzdící procenta pokryla tlaková brzda. Pokud ne, tak se bral jako ručně brzděný. Ale to se nějak v průběhu času měnilo) Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
csik	Úterý, 08. února 2022 - 14:21:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 588 Registrován: 10-2020	Petr_Šimral 11713 - tam mohli bez problémů, vždyť je to placka a koukal jsi na rok, kdy tam jezdili? Tehdy se s průběžnou teprve začínalo, vozy neměly ani potrubí.... Kulil bys to tam na té rovině taky 60 , jen s jedním brzdařem na klice vzadu, vozy bez hadiček??? Možná (?) jenom hytlák byl na vzduch...? Oni na to byli zvyklí, ty vlaky už skoro 100 let brzdili ručně.....i rychlíky tak dlouho jezdily, za 3:20 byl z Pu v Brně.....proto taky i na R vozech bývaly na střeše brzdařské boudy. Původní diskuze byla o šestnácti promilích klesání, Ale ty brz.procenta jsou dnes pro každý směr jiné, už to není jak bývalo před 100 lety. Dnes není těch 16 prom vždycky stejnej důvod pro určení procent. Možná záleží na tom, jak moc tam lezou slimáci či housenky po kolejích, ty potom snižují adhezi a tedy účinek brzdění? Bývalo tam 37, pak to v jednom směru snížili na 35 , ale kopec 16 prom tam zůstal furt stejnej.....
Vámos	Úterý, 08. února 2022 - 15:48:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6119 Registrován: 6-2002	csik 588: Kulil bys to tam na té rovině taky 60 , jen s jedním brzdařem na klice vzadu, vozy bez hadiček??? To by asi musel být dost krátký vlak s jedním brzdařem. Podle tabulky z roku 1933, co jsem dával v tomto příspěvku, bylo na rovině pro 60 km/h potřeba brzdit 21%, na 5 promilích spádu 30%. Při větším spádu už se s ruční brzdou muselo pomaleji. Na 16 promilích se na ruční brzdu mohlo max. 35 km/h (i když stačilo 26%), s průběžnou brzdou na 50km/h bylo třeba v roce 1933 mít 41% (i když se ta brzdící % tenkrát určovala trochu jinak než dnes). Ale díky za datované výstřižky ze SJŘ Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Mahel	Úterý, 08. února 2022 - 17:04:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2562 Registrován: 6-2004	dědek_hank: ten čtyřnápravový "ochozkový" Ca 4-5668 je kořistní vůz z roku 1914; pokud tomuto číslu odpovídá i celkový pohled na vůz z předchozího obrázku, svědčí o saském původu (bez nástřešku). Číslo ČSD dostal v roce 1950, kdy měl dom. stanici Praha-Smíchov, předtím jezdil pod sovětským kořistním označením T322396.
J.M.	Čtvrtek, 17. února 2022 - 21:52:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 864 Registrován: 12-2020	Dají se někde najít staniční kroniky ČSD, nemohu je teď nikde najít? Díky za radu.
Joe	Čtvrtek, 17. února 2022 - 23:02:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1167 Registrován: 10-2007	Server Vademecum má výpadek. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Alf	Čtvrtek, 17. února 2022 - 23:26:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7748 Registrován: 9-2003	Ad.Hank Vítkovice první i poslední foto CS500 Škoda ,ale CP600 tam taky jezdily a fota jsou.. Vozy pestrá směs..něco vlastní stavba a něco ex. ČSD.Jistě se někdo ozve..Jo a poslední existující (?)vůz VZD ještě existuje,ale ne v depozitu..ještě venku nedaleko působiště. ..pořádná mašina má kotel a komín..
csik	Pondělí, 21. února 2022 - 17:10:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 10-2020	Joe 1144 - S archivy celkem zkušenost mám a řekl bych, že originál většinou datovaný je asi chodíme každý do jiných archivů........ Nedatované a záhadné „výstřižky“....takhle vypadá celý, neoříznutý snímek.....z krabice v archivu.... Dnes se můžeme divit, jaké hodnotné dokumenty tehdy ouředníci ničili....ale oni měli ve skříni třeba ještě 10 stejných kopií, tak neměli důvod s nimi šetřit. A dnes si badatelé nad mnohými mohou lámat hlavu – co , kde , kdy ? Má někdo ten výkres celý?
Joe	Pondělí, 21. února 2022 - 17:20:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1168 Registrován: 10-2007	csik: Je to most přes Křenovou na brněnském hlavním nádraží, odtam nějaké výkresy mám. Toto ale zrovna není výstřižek v pravém slova smyslu, je to případ něčeho, co se použilo jako "šmírák" (zde konkrétně asi záložka). Zatímco většina Vašich výstřižků, které vídám na K-Reportu, bych řekl že vzniká tak, že máte vyfocenou například celou stránku, ale z ní sem dáte jen část www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
csik	Pondělí, 21. února 2022 - 18:13:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 10-2020	Joe - ano, trefa. Ten kousek tam nebyl vložen, ale pevně přilepen. Někdy ty spisy cestováním už měly okousané okraje, takže je snaživý ouředník takhle opravil. Znám to tam taky, takže hned při objevu v archívu bylo jasné o co jde. Kdysi jsme tudyma se strýcem nesli radiátor z železářství na Křenové dlouhý 185, výšky 60, na nádraží, podat ho jako spoluzavazadlo do hytláku. Sám si naložit, sám si vyložit. Tam chybí maličký kousek výkresu, kdy by měla být velikost točny, když vše okolo je tak pěkně okótované. Moc se toho za 100 let nezměnilo....
Hajnej	Pondělí, 21. února 2022 - 19:23:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26058 Registrován: 5-2002	csik: Moc se toho za 100 let nezměnilo A nebo se tam toho naopak změnilo docela dost - to přijde na to, kdo co (ne)chce vidět... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Joe	Pondělí, 21. února 2022 - 19:25:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 10-2007	Podobný plán (z roku 1928) mají například v muzeu v Hradci. (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.) www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
csik	Pondělí, 21. února 2022 - 22:35:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 610 Registrován: 10-2020	Joe – díky za tu točnu, já to odhadoval podle těch kót na budovách vedle, ale tam metr klidně uteče....takže brněnská klasika 354.1 v pohodě....a ještě dotaz:kdy zmizela?
Joe	Pondělí, 21. února 2022 - 23:06:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1170 Registrován: 10-2007	Výtopna v těch místech zanikla za války, takže asi i s točnou. V Dodatcích 1947 už je jen točna (16 m) u dnešní rotundy u Svratky. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Jarda_krapas	Úterý, 22. února 2022 - 08:43:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2195 Registrován: 5-2007	https://www.idnes.cz/praha/zpravy/karlin-holesovice-lavka-koleje- tesnov-archeologie.A220221_110222_praha-zpravy_vrja
Bram	Úterý, 22. února 2022 - 09:43:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13544 Registrován: 4-2003	Ad Jarda_krapas 2195: Můj komentář viz vlákno Zrušené tratě . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
csik	Sobota, 05. března 2022 - 14:38:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 616 Registrován: 10-2020	z Historie železnic: Cisalpino 1018 – 152: Tím zrušením vlastně přiznali, že jim nejde o šetření, tak proč rušit slevy? Ne zrušit, ale omezit z vysoce nadstandardní výše na standardní, tak jako to bylo v minulosti a k dětem do 15 let přidat důchodce jako to bývalo na dráze. Odůvodnění: k aktuální výši slev, není kromě populistických důvodů bývalé vlády žádný racionální důvod. Tak tady máš slevu, jaká bývala „v minulosti...“ , a poreferuj o ní i kámošům co o ní rozhodli letos ... MŽ tam 1938 v Parlamentu odpovídá poslancům: Co se tady vyrojilo všelijakých pamětníků, znalců historie a vševědů, pro něž jediným zdrojem informací a jedinou kvalifikací o všem je ta jejich nekonečná sžíravá závist, že oni to nemají a někdo jinej jo.......
Hajnej	Sobota, 05. března 2022 - 17:11:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26119 Registrován: 5-2002	csik: A to 20% žákovské jízdné platilo globálně nebo jenom na trase domov - škola a zpět...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mořepetr	Sobota, 05. března 2022 - 18:15:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7236 Registrován: 3-2006	Ad csik: Ohledně těch slev, je jeden drobný problém v roce 1938 poskytoval tu slevu dopravce, tedy stát a dnes jí poskytuje stát, ale dopravci ne, ty chtějí náhradu. Je otázka, pokud by byla sleva uzákoněna v určité výši a dopravce by podáním žádosti o licenci souhlasil s touto zákonem danou slevou, bez náhrady. Zda by to nebylo lepší.
Jan_perner	Pondělí, 07. března 2022 - 12:47:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 10-2002	Hajnej: "csik: A to 20% žákovské jízdné platilo globálně nebo jenom na trase domov - škola a zpět...?" Samozřejmě, že jen dojíždění do školy a zpět a ne obecně. Ale takové "detaily" jsou mimo Csikovu rozlišovací schopnost Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Jan_perner	Pondělí, 07. března 2022 - 14:17:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 10-2002	Tohle jsou pravidla v roce 1932, ale asi to zásadně od roku 1938 lišit nebude. A přidám k tomu i cenové tabulky z téhož JŘ. Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
původní.gp	Pondělí, 07. března 2022 - 14:58:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 11-2021	Moře: no nebylo. Už monopolní ČD si vyhádaly, že budou dostávat kompenzace za ZTP a to byly státní, monopolní a invalidů je málo. Samozřejmě regulace cen je zásah do práva podnikat a bez kompenzace je nepřípustný.
Mořepetr	Pondělí, 07. března 2022 - 17:44:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7239 Registrován: 3-2006	původní.gp: "Moře: no nebylo. Už monopolní ČD si vyhádaly, že budou dostávat kompenzace za ZTP a to byly státní, monopolní a invalidů je málo. Samozřejmě regulace cen je zásah do práva podnikat a bez kompenzace je nepřípustný." ČD v roce 1938? Psal jsem reakci na slevu z roku 1938.
původní.gp	Úterý, 08. března 2022 - 07:11:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 11-2021	Aha, to mi uniklo, že píšeš o tom, co by bylo v roce 38 lepší. Ale argument, že i po 80 letech, kdy se Tvůj návrh prosadil a usadil, státní monopol žádá náhrad, platí.
Jáchym_rotor	Úterý, 08. března 2022 - 11:04:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 6-2009	Mořepetr: "Je otázka, pokud by byla sleva uzákoněna v určité výši a dopravce by podáním žádosti o licenci souhlasil s touto zákonem danou slevou, bez náhrady. Zda by to nebylo lepší." No nevím, ale tohle mi na rok 1938 nějak nesedí.
Zdepa	Neděle, 13. března 2022 - 21:33:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3431 Registrován: 7-2005	teprve 50 let a některé datumy se špatně hledají....
csik	Pondělí, 14. března 2022 - 14:51:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 10-2020	Mořepetr 7239 - ČD v roce 1938? A nebyly už v roce 1938? Tak až 1939? Hajnej a Perník tu prozradili známou skutečnost, že dost abs.VŠ má problémy s gramotností, alespoň v mateřském jazyku. Během studia VŠ si z hlavy vymazali údaje, které si tam uložili na zákl. škole. Mnozí mají pak problémy s českým pravopisem, ta těžší forma poruchy je, že ani nepochopí psaný text..... Perník se pokouší dělat z druhého pitomce, aniž by si uvědomil, že pitomec na něj kouká už dávno ze zrcadla..... Plno vševědů tu obhajuje to zrušení slev pro studenty a důchodce jako správné, že prý si to náš stát nemůže dovolit. Ale žádný z nich ještě nevysvětlil, jak je možné, že Slovensko a Maďarsko se dosud nezhroutily, když navíc na rozdíl od nás poskytují tu slevu ve výši 100%, za tu dobu by podle vševědů byl náš slavný stát už dávno v
Mladějov	Pondělí, 14. března 2022 - 15:02:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17590 Registrován: 3-2007	>Hajnej a Perník tu prozradili známou skutečnost, že dost abs.VŠ má problémy s gramotností, alespoň v mateřském jazyku. Během studia VŠ si z hlavy vymazali údaje, které si tam uložili na zákl. škole. Mnozí mají pak problémy s českým pravopisem, ta těžší forma poruchy je, že ani nepochopí psaný text..... Perník se pokouší dělat z druhého pitomce, aniž by si uvědomil, že pitomec na něj kouká už dávno ze zrcadla..... Debil, blbeček, debil, blbeček..jen tam uprostřed, tam jsou dva blbečci vedle sebe (citát). Já bych dodal - ještě že vy to tady zachraňujete. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Jan_perner	Pondělí, 14. března 2022 - 17:25:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 10-2002	csik (624): Já myslím, tento příspěvek ani nemá smysl komentovat Všem je asi jasné, kdo má tu těžší formu poruchy, že ani nepochopí psaný text Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Mořepetr	Pondělí, 14. března 2022 - 17:39:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7250 Registrován: 3-2006	Jáchym_rotor: "Mořepetr: "Je otázka, pokud by byla sleva uzákoněna v určité výši a dopravce by podáním žádosti o licenci souhlasil s touto zákonem danou slevou, bez náhrady. Zda by to nebylo lepší." No nevím, ale tohle mi na rok 1938 nějak nesedí. " To je samozřejmě pohled do budoucna. Pokud bz to bylo uzákoněné, platilo bz to pro všechny a nikdo by nebyl znevýhodněn. csik: "Mořepetr 7239 - ČD v roce 1938? A nebyly už v roce 1938? Tak až 1939? " To máte na mysli, ale ČMD od 13. července 1939.
Hajnej	Pondělí, 14. března 2022 - 21:59:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26153 Registrován: 5-2002	csik: Během studia VŠ si z hlavy vymazali údaje, které si tam uložili na zákl. škole. Údaje nacpané do hlavy na základce se s ohledem na "věk pořízení" mažou poměrně špatně, zhusta tak nelze učinit ani v případě, kdy nacpané byla zjevná hovadina. Místo vybarvování procent raději odpověz na otázku z mého #26119. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
honzaklonfar	Úterý, 15. března 2022 - 13:08:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5742 Registrován: 6-2016	csik: Jen pro odlehčení této razantní diskuse - "Aničko stůj, auto houká, na něm v pytlích bílá mouka. Auto mouku rozváží z velikého nádraží" S velkou pravděpodobností jsem to měl před 65 lety ve Slabikáři pro první třídu. Naprosto nechápu, proč si to furt pamatuju!!! Zato některé informace z ČVUT FEL (např. numerické řešení diferenciálních rovnic) se během 47 let nepoužívání úplně vypařily...
jagg	Neděle, 20. března 2022 - 00:08:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 5-2012	V Železném dědkovi ouklický hradlař obsluhoval návěstidlo přímo od paty stožáru návěstidla umístěného přímo před strážním domkem. Jak takové bezdrátové ovládání vypadalo a jak bylo takové řešení na našich tratích časté?