Diskuse » Železnice » Tratě kolem Mostu a Chomutova » Archiv diskuse Tratě kolem Mostu a Chomutova do 13. 8. 2022

Archiv diskuse Tratě kolem Mostu a Chomutova do 13. 8. 2022

autor	příspěvek
Ahmad_Šáh_Masúd	Čtvrtek, 21. července 2022 - 23:08:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3320 Registrován: 6-2019	Prý tam bylo více neuvěřitelných věcí, zejména po dopravně provozní stránce věci. Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým Bez rozdielu, raz a navždy.
J.M.	Pátek, 22. července 2022 - 11:47:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1297 Registrován: 12-2020	Volné kapacity je tam dost. Svršek v pohodě, ne? Tak státní postrky z Chomutova do Křimova a hurá do odklonů... Na německé straně můžou zavést pro osobku NAD a je to. Když na takových sklonech mohli jezdit pro saské uhlí, tak proč ne dnes? A teď vážně, jaká je tam maximální kapacita a možná délka vlaku?
Petr_Šimral	Pátek, 22. července 2022 - 12:02:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11968 Registrován: 5-2002	Je tam 16 tun na nápravu. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
J.M.	Pátek, 22. července 2022 - 12:54:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1298 Registrován: 12-2020	No jo, to je málo. Škoda, byla by to pěkná oslava 150 let trati.
Chomutovák	Pátek, 22. července 2022 - 23:47:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 5-2002	Aš J.M. Spíš se vozilo uhlí do Saska. Nicméně to byl výkon, v parní trakci a s primitivním zabezpečením se tu valily nákladní vlaky jeden za druhým.
Drak_ze_skalky	Sobota, 23. července 2022 - 07:26:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8245 Registrován: 5-2010	Zde foto Faustovky 745 703 s odklonovým vlakem na Vejprty.
J.M.	Sobota, 23. července 2022 - 19:49:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 12-2020	Chomutovák: Jasně, to jsem se upsal. Uhlí se vozilo do Saska. I když mi to trochu vrtá hlavou. Jižně od Lipska je (a i dříve byl) velký uhelný revír. Tam se asi tehdy ještě netěžilo, případně v malých množstvích, jinak by ta vozba uhlí přes hřebeny Krušných hor nedávala moc smysl. A výkony to teda byly, o tom žádná...
Bram	Úterý, 26. července 2022 - 17:01:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14100 Registrován: 4-2003	Chomutovák:Nicméně to byl výkon, v parní trakci a s primitivním zabezpečením se tu valily nákladní vlaky jeden za druhým. Zase tak bych to s tím jedním vlakem za druhým tak úplně nepřeháněl. Když si vezmeme, co tam jezdilo za stroje, jakou rychlostí takový vlak do kopce z Chomutova do Křimova jel (cca 25 km/h), tak mi to na prostě na "Jeden vlak za druhým" tak, jak to známe dnes, moc nevychází . Jezdily tam přeci i osobní vlaky, které se tam musely vejít...
J.M.	Úterý, 26. července 2022 - 17:44:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1321 Registrován: 12-2020	A kolik myslíte, že tam jezdilo osobních vlaků? V roce 1872 žádné, jen dva páry smíšených, 1895 pak 4 páry vlaků smíšených. Na odbočce do Reitzenheinu, kudy těch nákladů jezdilo nejvíc jen 2 páry, takže pro nákladní dopravu místa habakuk. Při počtu dopraven tam bylo místo na minimálně desítky nákladních vlaků denně. Roku 1910 to bylo stejné. A konkrétní frekvence nákladní dopravy by bylo zajímavé zjistit. Kdysi jsem někde v archivu viděl takovou statistiku BEB kde ty jednotlivé položky byly, ale už nevím kde to bylo.
Jáchym_rotor	Úterý, 26. července 2022 - 18:51:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 6-2009	J.M.: "A kolik myslíte, že tam jezdilo osobních vlaků? V roce 1872 žádné, jen dva páry smíšených, 1895 pak 4 páry vlaků smíšených. Na odbočce do Reitzenheinu, kudy těch nákladů jezdilo nejvíc jen 2 páry, takže pro nákladní dopravu místa habakuk. Při počtu dopraven tam bylo místo na minimálně desítky nákladních vlaků denně." Trochu problém je, že ty smíšené vlaky, to byly právě zároveň i ty nákladní vlaky. Nic víc tam v té době určitě nejezdilo.
J.M.	Úterý, 26. července 2022 - 19:09:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1322 Registrován: 12-2020	A to usuzujete z čeho? Smíšené vlaky mohly sloužit pro obsluhu nácestných stanic. Uhlí mohlo jet samostatnými vlaky do Německa. Kolik tam byla norma na jeden nákladní vlak v letech 1873 - 1920? Samozřejmě zpočátku toho uhlí asi bylo méně, tak to mohly zvládat ty dva páry smíšených vlaků. Ale později ?? V knize Železnice v Sudetech se uvádí údaj z roku 1930, kdy mělo být v žst. Reitzenhein předáno do Německa 33 500 vozů a ve Vejprtech 15 000 vozů. To při součtu činí 48500 vozů v traťovém úseku Chomutov - Křimov, a to už bylo za hospodářské krize (tedy slabší provoz). V průměru tedy denně 133 vozů jednosměrně. To myslím, že by smíšenými vlaky nebylo možné zvládnout.
Petr_Šimral	Úterý, 26. července 2022 - 19:26:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11974 Registrován: 5-2002	V roce 1900 na trati Chomutov - Vejprty byly vedeny 4 páry smíšených vlaků, z Křímova do Reitzenheimu dva. Jízdní doba Cho - Kří cca 1:20 na 33 km, Kří - Rei 1:10 a 50 minut na 15 km. Pokud budu počítat s lokomotivami řady 414, pak touto rychlostí do stoupání mohy být vlaky těžké tak ani ne 200 tun. Soupravy měly být s vozy 1., 2. i třetí třídy. Čistě nákladní vlak o hmotnosti 400 tun mohla taková lokomotiva utáhnout na stoupání cca 18 - 20 promile rychlostí 12 km/h. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Bram	Středa, 27. července 2022 - 07:29:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14101 Registrován: 4-2003	Petr Šimral:Čistě nákladní vlak o hmotnosti 400 tun mohla taková lokomotiva utáhnout na stoupání cca 18 - 20 promile rychlostí 12 km/h. To je spíš teorie, protože takový vlak by jistě neměl problém mezi Chomutovem a Křimovem uváznout. Spíš bych řekl, že lokomotivy řady 414.0 byly na takovém vlaku běžně dvě, nebo byl vlak kratší a lehčí. J.M.:V knize Železnice v Sudetech se uvádí údaj z roku 1930, kdy mělo být v žst. Reitzenhein předáno do Německa 33 500 vozů a ve Vejprtech 15 000 vozů. To při součtu činí 48500 vozů v traťovém úseku Chomutov - Křimov, a to už bylo za hospodářské krize (tedy slabší provoz). V průměru tedy denně 133 vozů jednosměrně. To myslím, že by smíšenými vlaky nebylo možné zvládnout. O těchto údajích vím a nečekám, že 133 vozů za den do Německa jelo smíšenými vlaky. Vozy byly dvounápravové, pro jednoduchost budu tvrdit, že byly všechny ložené a byly loženy na 15 tun na nápravu, čili měly 30 tun. V každém vlaku jich tedy mohlo být tak odhadem deset, pokud je měla vléci jedna lokomotiva řady 414.0. Takže mezi Chomutovem a Křimovem vylezlo do kopce tak třináct nákladních vlaků denně, ale pokud byly použity lokomotivy Va, čili 524.1, tak samotných nákladních vlaků bylo určitě méně. Zejména tehdy, pokud byly použity jen jako postrk. Tolik k tomu valení vlaků z Chomutova do Křimova jednoho za druhým, ale i tak to třeba se sedmi či osmi nákladními vlaky na kopec za den byl jistě zajímavý provoz .
Mladějov	Středa, 27. července 2022 - 07:46:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18198 Registrován: 3-2007	No to jsem rád, že si dal někdo práci to spočítat. Mne třeba zajímá, kolik toho v té době jezdilo pres Moldavu, tam se též vypravují legendy a ono se dojde nakonec k podobným číslům - můj velmi hrubý odhad je maximálně 12 vlaků po cca 200t každým směrem za den. (tedy cca to, co se dnes odveze v jedné soupravě Wapů jednou čtyřnápravovou elektrikou po rovině !!!!) Ona ta výkonnost parní trakce nebyla zas takovà - ve smyslu obratů, nutnosti častého zbrojeni, na takových spádech nařízených úplných zkoušek brzd atd,atd. S těmi 414 a spol. to prostě rychleji nešlo. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Bram	Středa, 27. července 2022 - 08:13:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14103 Registrován: 4-2003	Mladějov:Ona ta výkonnost parní trakce nebyla zas takovà - ve smyslu obratů, nutnosti častého zbrojeni, na takových spádech nařízených úplných zkoušek brzd atd,atd. Přesně tak a je třeba si uvědomit, kde se to uhlí vytěžené v našich podkrušnohorských dolech spotřebovalo v Německu. Dovolil bych si odhadnout, že naprostá většina vozů s podkrušnohorským uhlím se nepodívala dále než za linii, kterou vytyčovala trať Drážďany - Saská Kamenice - Hof - Marktredwitz. Vždyť v německé části podkrušnohoří bylo velké množství továren a samozřejmě také vesnic a měst, které uhlí vytěžené v podkrušnohoří bez potíží spotřebovaly a i tak ho spíš bylo málo a vozilo se i odjinud. Mne třeba zajímá, kolik toho v té době jezdilo pres Moldavu, tam se též vypravují legendy a ono se dojde nakonec k podobným číslům - můj velmi hrubý odhad je maximálně 12 vlaků po cca 200t každým směrem za den. Moldava je také v knize uvedená, ale teď se mi to nechce hledat, ale mám za to, že je tam číslo 15 tisíc vozů za rok, čili jako Vejprty. Tedy nějakých 41 vozů za den. (tedy cca to, co se dnes odveze v jedné soupravě Wapů jednou čtyřnápravovou elektrikou po rovině !!!!) Jenže to se pak legendy otřásají ve svých z podstaty chatrných základech natolik, že to až není pro staromilce a historiky v jedné osobě hezké a mohlo by jim to způsobit infarkt či mrtvici .
Jáchym_rotor	Středa, 27. července 2022 - 08:41:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 6-2009	Bram: "J.M.:V knize Železnice v Sudetech se uvádí údaj z roku 1930, kdy mělo být v žst. Reitzenhein předáno do Německa 33 500 vozů a ve Vejprtech 15 000 vozů. To při součtu činí 48500 vozů v traťovém úseku Chomutov - Křimov, a to už bylo za hospodářské krize (tedy slabší provoz). V průměru tedy denně 133 vozů jednosměrně. To myslím, že by smíšenými vlaky nebylo možné zvládnout." Tak jistě, v roce 1930 to tak mohlo být, ale řeč tu byla o roce 1872. A ve svých úvahách navíc úplně ignorujete jednu důležitou věc: zásilky bylo třeba taky celně odbavit. Což si myslím bylo nejužší místo celého zdejšího dopravně-přepravního procesu.
Bram	Středa, 27. července 2022 - 08:54:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14104 Registrován: 4-2003	Jáchym rotor:Tak jistě, v roce 1930 to tak mohlo být, ale řeč tu byla o roce 1872. A ve svých úvahách navíc úplně ignorujete jednu důležitou věc: zásilky bylo třeba taky celně odbavit. Což si myslím bylo nejužší místo celého zdejšího dopravně-přepravního procesu. Řeč tu byla vedena obecně o provozu do roku 1945, kdy zmíněné tratě přestaly s koncem války v podstatě ze dne na den fungovat v režimu, který tu byl do té doby i přes změnu hranic obvyklý, ne jen o roku 1872 . Celní odbavení je jasná věc, na to byla ale přechodová nádraží Vejprty, Reitzenhain a Moldava dostatečně dimenzována, stejně tak to platilo i pro Klingenthal. Přičemž jak to tak vypadá, tak Moldava a Vejprty spíš byly předimenzovány s ohledem na to, kolik se toho tam vozilo. Trať přes Potůčky neuvažuji, to byla jen lokálka se smíšenými vlaky. Takhle máme ty po válce uzavřené krušnohorské tratě do Německa kompletní .
Bram	Středa, 27. července 2022 - 10:21:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14106 Registrován: 4-2003	Tak jsem v knize dohledal, kolik vozů se předalo v Moldavě v roce 1930 do Německa: Bylo to 11 300 vozů, čili jen cca 33 za den. O Vejprtech se tam píše, že bylo předáno 19 000 vozů, čilo o něco více než uvádí pan J.M.. Takže by těch vozů do Křimova na kopec vyjelo o něco více, ale na Moldavu pro změnu ještě méně než jsem uváděl. Reitzenhain číselně sedí, tj. 33 500 vozů. Zajímavé by byly počty vozů ještě před vypuknutím krize. Vzhledem k tomu, že šlo převážně o export uhlí, tak nečekám, že by šlo o hodně rozdílné počty vozů.
Jáchym_rotor	Středa, 27. července 2022 - 12:13:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 6-2009	Bram: "Řeč tu byla vedena obecně o provozu do roku 1945, kdy zmíněné tratě přestaly s koncem války v podstatě ze dne na den fungovat v režimu, který tu byl do té doby i přes změnu hranic obvyklý, ne jen o roku 1872 ." V roce 1872 žádné, jen dva páry smíšených, 1895 pak 4 páry vlaků smíšených. Na odbočce do Reitzenheinu, kudy těch nákladů jezdilo nejvíc jen 2 páry, takže pro nákladní dopravu místa habakuk. Při počtu dopraven tam bylo místo na minimálně desítky nákladních vlaků denně. Roku 1910 to bylo stejné. Tak jsem v knize dohledal, kolik vozů se předalo v Moldavě v roce 1930 do Německa: Bylo to 11 300 vozů, čili jen cca 33 za den. O Vejprtech se tam píše, že bylo předáno 19 000 vozů, čilo o něco více než uvádí pan J.M.. Takže by těch vozů do Křimova na kopec vyjelo o něco více, ale na Moldavu pro změnu ještě méně než jsem uváděl. Reitzenhain číselně sedí, tj. 33 500 vozů. Prostě tady porovnáváte statistiky z roku 1930 s jízdním řádem z let 1872 - 1910.
Jáchym_rotor	Středa, 27. července 2022 - 12:18:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 6-2009	Bram: "Celní odbavení je jasná věc, na to byla ale přechodová nádraží Vejprty, Reitzenhain a Moldava dostatečně dimenzována, stejně tak to platilo i pro Klingenthal. Přičemž jak to tak vypadá, tak Moldava a Vejprty spíš byly předimenzovány s ohledem na to, kolik se toho tam vozilo." Z rozsahu kolejiště se časová náročnost celního a dalšího odbavení pozná jak? A taky bych ještě doporučil ctěné pozornosti to, jaké lokomotivy měla BD pro tyto horské tratě k dispozici. Neboli hlavní tíhu provozu nesly řady III a IIIa. Předpokládám, že s kritickou rychlostí tak někde kolem rychlosti lidské chůze.
Bram	Středa, 27. července 2022 - 12:59:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14109 Registrován: 4-2003	Jáchym rotor:Z rozsahu kolejiště se časová náročnost celního a dalšího odbavení pozná jak? Z rozsahu kolejiště se pozná, kolik vlaků tam mohlo být odbavováno. A taky bych ještě doporučil ctěné pozornosti to, jaké lokomotivy měla BD pro tyto horské tratě k dispozici. Neboli hlavní tíhu provozu nesly řady III a IIIa. Lokomotiva IIIa je stroj s výkonem sotva 250 koní a s adhezní hmotností sotva 42 tun. Předpokládám, že s kritickou rychlostí tak někde kolem rychlosti lidské chůze. Doporučuji si někdy zkusit s parní lokomotivou (s průměrem kol 1100 až 1200 mm) jízdu rychlostí chůze se zátěží a do stoupání, nejlépe někde blízko meze adheze. Stačí jeden hlemýžď či slimák a vlak ihned stojí.
Zundapp	Středa, 27. července 2022 - 19:46:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1148 Registrován: 5-2020	Bram: "To je spíš teorie, protože takový vlak by jistě neměl problém mezi Chomutovem a Křimovem uváznout. Spíš bych řekl, že lokomotivy řady 414.0 byly na takovém vlaku běžně dvě, nebo byl vlak kratší a lehčí." Jen tak letmo do toho napíšu větu, kterou jsem opsal z knihy o PDE: "Uhelné vlaky v té době sice měly až 45 vozů, ale plné se v úseku z Mostu na Moldavu dopravovaly ve skupinách na tři části, v čele vlaku byla dvojice lokomotiv řady 414" - z knížky nemůžu pořídit fotku, tak snad stačí tohle
J.M.	Středa, 27. července 2022 - 20:59:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1327 Registrován: 12-2020	Tak teorie pěkné, ale konkrétní čísla počtu vlaků jsem se nedověděli. K Moldavě jen to co vytáhnu z paměti. V kronice obce se uvádělo. Do velké Mostecké mostecké stávky jezdily nákladní vlaky dnem i nocí v desetiminutových intervalech, později o něco méně. Tam je ovšem třeba říci, že sklony kolem 40 promile znamenaly menší počet vozů ve vlaku, kdy jak píše i Zundapp se vlaky dělily v Hrobu až na 3 části. A po roce 1918 tam už provoz jen skomíral, ve Vejprtech naopak kulminoval ve 20 letech 20. stol, kdy se např. v žst. Vejprty ještě rozšiřovalo kolejiště. A k Vejprtům lze ještě dodat, že tam nejezdilo přes čáru jen uhlí, ale třeba i ucelené vlaky se dřevem a jiné.
Bram	Čtvrtek, 28. července 2022 - 08:37:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14115 Registrován: 4-2003	J.M.:Tak teorie pěkné, ale konkrétní čísla počtu vlaků jsem se nedověděli. Z mé strany k tomu mohu dodat jen toto: Provedl jsem na základě údajů z roku 1930 o počtu předaných vozů do Německa odhad, kolik toho vzhledem k sklonovým poměrům a použitým lokomotivám mohlo přes Křimov jet. Uvažoval jsem zjednodušující předpoklady, jako všechny vozy ložené uhlím s hmotností na nápravu 15 tun a žádný vůz prázdný, či ložený něčím lehčím. Neřešil jsem výkyvy typu léto/zima a další věci. Přibližný počet vlaků za den zajímal i mne, tak jsem provedl odhad. Pokud někdo má přesnější údaje, budu za ně rád. Ale silně pochybuji, že se tu někdy objeví . K Moldavě jen to co vytáhnu z paměti. V kronice obce se uvádělo. Do velké Mostecké mostecké stávky jezdily nákladní vlaky dnem i nocí v desetiminutových intervalech, později o něco méně. Tam je ovšem třeba říci, že sklony kolem 40 promile znamenaly menší počet vozů ve vlaku, kdy jak píše i Zundapp se vlaky dělily v Hrobu až na 3 části. Desetiminutový interval, když v nejvíce sklonově náročném úseku z Hrobu do Dubí je vzdálenost stanic cca 6 km a v obdobně sklonově náročném úseku Dubí - Mikulov je to ještě o kilometr více?!? Tomu se mi nějak nechce věřit . Řekněme, že zde obvyklá řada 414.0 by jela s příslušnou částí vlaku těch patnáct kilometrů za hodinu, tak mezi zmíněným Hrobem a Dubím (stejně tak mezi Dubím a Mikulovem) to bude i s rozjezdem trvat skoro půl hodiny. Jelikož nevím, zda nebyla u Střelné a Mikulova hláska, tak interval mezi jízdou částí rozděleného nákladního vlaku byl tedy s nabídkou, přijetím a odhláškou právě půl hodiny. Pokud by byly zmíněné hlásky, mohl by být i o něco kratší. Ale ne deset minut a to ještě neuvažuji, že by měl jet i nějaký vlak opačným směrem. To si v kronice Moldavy její autor něco poněkud přibarvil... I s řadou 524.2 by to asi nebylo o moc jiné, jen by se vlaky nedělily na tři, ale asi jen na dvě části. Proto mi přijde reálný odhad diskutujícího Mladějova, že v nejtěžším úseku přes Dubí jelo tak dvanáct párů nákladních vlaků denně.
Jáchym_rotor	Čtvrtek, 28. července 2022 - 12:54:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 6-2009	Bram: "Lokomotiva IIIa je stroj s výkonem sotva 250 koní a s adhezní hmotností sotva 42 tun. Předpokládám, že s kritickou rychlostí tak někde kolem rychlosti lidské chůze. Doporučuji si někdy zkusit s parní lokomotivou (s průměrem kol 1100 až 1200 mm) jízdu rychlostí chůze se zátěží a do stoupání, nejlépe někde blízko meze adheze. Stačí jeden hlemýžď či slimák a vlak ihned stojí." Tak jakou teda má IIIa kritickou rychlost na trati z Chomutova nahoru? Aspoň 10 km/h? A jinak tedy hezky tu motáte Křímov (BEB) a Moldavu (PDE/kkStb).
Jáchym_rotor	Čtvrtek, 28. července 2022 - 12:55:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 6-2009	J.M.: "K Moldavě jen to co vytáhnu z paměti. V kronice obce se uvádělo. Do velké Mostecké mostecké stávky jezdily nákladní vlaky dnem i nocí v desetiminutových intervalech," To je absolutní 3,14čovina.
Bram	Čtvrtek, 28. července 2022 - 13:17:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14123 Registrován: 4-2003	Jáchym rotor:A jinak tedy hezky tu motáte Křímov (BEB) a Moldavu (PDE/kkStb). Velice trapný a zbytečný podsuv. Nic takového se tu neděje, protože mé komentáře ke Křimovu jsou od komentářů Moldavy velice dobře odlišeny. Pro zdánlivě nechápavé už větší snahu v tomto směru už vyvíjet nebudu .
Mladějov	Čtvrtek, 28. července 2022 - 13:36:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18209 Registrován: 3-2007	J.M.: " V kronice obce se uvádělo. Do velké Mostecké mostecké stávky jezdily nákladní vlaky dnem i nocí v desetiminutových intervalech, později o něco méně. " Ve světle faktů o vybavení tratě i lokomotivním a vozovém parku evidentní nesmysl. Ale dobrý příklad, že se nesmí brát každý dobový zápis za bernou minci. Dovedu si ovšem představit, že kronikář slyšel někde pod úvraťovým Dubím jednu mašinu čtyřikrát
J.M.	Čtvrtek, 28. července 2022 - 18:00:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1329 Registrován: 12-2020	Na základě čeho víte, že to není pravda? Kronikáře je nutno brát opatrně to ano, ale chce to důkazy, ne doměnky. Dokud nebudou důkazy, pak je pravděpodobnější ten zápis kronikáře, než nějaké odhady. A že hlásky na Moldavské byly, to vím určitě a více než jedna mezi stanicemi.
Mladějov	Čtvrtek, 28. července 2022 - 18:14:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18212 Registrován: 3-2007	J.M: Vy jste predchozí diskusi nečetl nebo nepochopil? Přece vám to nebudu zase znova celé vypràvět..
J.M.	Čtvrtek, 28. července 2022 - 19:09:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1330 Registrován: 12-2020	Celá diskuze se vedla ve stylu, myslím že to není možné, aniž by někdo měl nějaké skutečné informace či důkazy. Všechno jen domněnky a odhady. Na základě toho si názor opravdu nedělám. Pokud vám stačí odhady, které se skutečností nemusí mít nic společného, tak pak netřeba to dále řešit.
J.M.	Čtvrtek, 28. července 2022 - 19:13:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1331 Registrován: 12-2020	Mimochodem proč myslíte, že ty hlásky na Moldavské byly? Protože tam jezdilo 10 nákladních vlaků denně? To asi ne, že? Proč se ještě ve 20 letech rozšiřovalo kolejiště ve Vejprtech, protože podle kroniky naprosto nedostačovalo? Protože tam jezdilo 10 nákladních vlaků denně to asi ne. Takže to asi uzavřeme tím, že nikdo neví kolik těch nákladních vlaků tam jezdilo.
J.M.	Čtvrtek, 28. července 2022 - 20:24:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1332 Registrován: 12-2020	Tak trocha čísel, které jsem našel: K trati Vejprtské: žst. Černovice původně dvě koleje. Třetí kolej položena 1880, čtvrtá 1888. Byla to nutnost, jelikož obchod a průmysl pozvolna vzkvétal (zdroj staniční kronika) 1925 - denní průměr vlaků 28 (z toho 8 osobních). Nákladních tedy 20. Do provozu lok. 524 1927 - denní průměr 33 vlaků (z toho 10 osobních). Tedy nákladních 23. 1928 - zprovoznění nové dopravní koleje ve Vejprtech. V té době zde dle MŽ jezdilo 5 dvojic osobních a 3 dvojice nákladních vlaků. Do Cranzahlu jezdilo 9 dvojic osobních a nákladních (smíšených?) Takže výsledek. Ve 20.letech mezi Chomutovem a Křimovem cca 20-25 nákladních vlaků denně. Mezi Křimovem a Vejprty asi 3 páry. K trati Moldavské: Asi do roku 1900, kdy proběhla na Mostecku velká hornická stávka panoval na dráze velmi silný provoz, kdy vlaky odvážely uhlí do Saska v desetiminutových intervalech dnem i nocí.(zdroj Moldavská horská dráha). Po stávce ztratily doly některá odbytiště a tak vlaky jezdily poněkud méně. Rychlost nákladních vlaků se pohybovala mezi 8-10 km/h. Z Hrobu do Moldavy (či Nového Města) se dělily nákladní vlaky až na 3 části. V listopadu 1926 byla z úsporných důvodů zrušena traťová hradla č. 34 a 37 mezi Hrobem a Novým Městem. Od té doby se jezdilo v mezistaničních oddílech. V roce 1937 se při rušení závorářských stanovišť na trati snížila rychlost na max. 50 km/ h a dráha převedena z hlavní na místní dráhu. V té době jezdily 2 páry nákladních vlaků Most - Moldava většinou s postrkem o 15-25 vozech s max. normou 320 tun, dále jeden pár mezi Mostem a Hrobem (zdroj Tulák po drahách č. 72). Tímto odvolávám hlásky mezi stanicemi, byla to traťová hradla. 1944: Doprava byla velice silná. Znovu obsazeny všechny stanice včetně Nového Města a znovu zřízena traťová hradla. Více info nemám.
Mladějov	Čtvrtek, 28. července 2022 - 21:35:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18213 Registrován: 3-2007	>Takže výsledek. Ve 20.letech mezi Chomutovem a Křimovem cca 20-25 nákladních vlaků denně. Mezi Křimovem a Vejprty asi 3 páry. Což odpovídá mým odhadům max. 12 vlakům denně každým směrem docela pěkně, ne? >Tímto odvolávám hlásky mezi stanicemi, byla to traťová hradla. On tam byl 1900 poloautomatický blok? To víte jistě? V té vaší větě se řídíte pouze tím jaký je rozdíl mezi hradlem a hláskou v DNEŠNÍCH předpisech - a to je přesně váš problém, neporozumění textu. Jinak se mne neptejte "Máte důkazy? Ne? Tak mám pravdu já", pletete si diskusi se snahou zjistit, jak to bylo doopravdy, se soudem - a to je vážně něco úplně jiného podle úplně jiných pravidel. Třeba (a nejspíš)těch deset minut opsal pramen od toho vašeho kronikáře , prostě provozně 24 hodin denně je to nesmysl, vždyť jste tam proboha byl osobně - mašiny doberou vodu třeba v Mostě, pak v Dubí, pak na Moldavě - proboha, kam se vám provoz po 10 minutách vejde, i kdyby jste tam měl deset hradel , děláte zkoušky brzd atd.. Proč na výroku nějakého laika (kromikáře) tak moc rajtujete?
Bram	Pátek, 29. července 2022 - 05:35:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14128 Registrován: 4-2003	J.M.:Takže výsledek. Ve 20.letech mezi Chomutovem a Křimovem cca 20-25 nákladních vlaků denně. Mezi Křimovem a Vejprty asi 3 páry. Takže to odpovídá i tomu, co píší o počtu předaných vozů v roce 1930 v knize Železnice v Sudetech, ze kterých jsem odhadl počet párů vlaků, které tam jezdily. Lepší potvrzení mých odhadů už být opravdu nemůže . Asi do roku 1900, kdy proběhla na Mostecku velká hornická stávka panoval na dráze velmi silný provoz, kdy vlaky odvážely uhlí do Saska v desetiminutových intervalech dnem i nocí.(zdroj Moldavská horská dráha). Po stávce ztratily doly některá odbytiště a tak vlaky jezdily poněkud méně. Rychlost nákladních vlaků se pohybovala mezi 8-10 km/h. Z Hrobu do Moldavy (či Nového Města) se dělily nákladní vlaky až na 3 části. Už jen z toho, že rychlost vlaků byla 8 až 10 km/h, vyplývá, že desetiminutový interval mezi vlaky na moldavské trati být NIKDY nemohl.
Mikulda	Pátek, 29. července 2022 - 11:33:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4082 Registrován: 3-2006	No a nebylo to tak, že vlak se v Hrobu rozdělil na tři části a ty vyrazily na blok za sebou? Pak se všechny sešly na úvrati v Dubí (kolejí tam na to bylo dost) a vyrazily zase v desetiminutových intervalech z Dubí nahoru? (a pak tři hodiny nic a pak jely tři vlaky za sebou dolů) Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Jáchym_rotor	Pátek, 29. července 2022 - 12:17:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 6-2009	J.M.: "Rychlost nákladních vlaků se pohybovala mezi 8-10 km/h." No, a teď by mě ještě zajímala rychlost nákladních vlaků v podání lokomotiv IIIa/324.3. Když tu tedy precizně oddělujeme Moldavu a Vejprty.
Jáchym_rotor	Pátek, 29. července 2022 - 12:18:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 6-2009	Mikulda: "No a nebylo to tak, že vlak se v Hrobu rozdělil na tři části a ty vyrazily na blok za sebou? Pak se všechny sešly na úvrati v Dubí (kolejí tam na to bylo dost) a vyrazily zase v desetiminutových intervalech z Dubí nahoru? (a pak tři hodiny nic a pak jely tři vlaky za sebou dolů)" Ano, toto mě taky napadlo.
Bram	Pátek, 29. července 2022 - 13:00:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14130 Registrován: 4-2003	Mikulda:No a nebylo to tak, že vlak se v Hrobu rozdělil na tři části a ty vyrazily na blok za sebou? Pak se všechny sešly na úvrati v Dubí (kolejí tam na to bylo dost) a vyrazily zase v desetiminutových intervalech z Dubí nahoru? (a pak tři hodiny nic a pak jely tři vlaky za sebou dolů) Rozdělit vlak na tři části v Hrobu a poslat je po deseti minutách za sebou nahoru, by po provedení docela velké množství posunu na obou zhlavích zároveň pak znamenalo nutnost mít v Hrobu k dispozici šest lokomotiv k tomu - jedna na čele každé třetiny vlaku a druhá na postrku, protože jinak by to znamenalo objíždění v Dubí. Tohle si prostě nedokáži dost dobře představit. Znamenalo by to i v Hrobě mít velkou vodárnu, která by byla schopna pro šest lokomotiv dodat vodu. Představit bych si provoz tří vlaků po deseti minutách dokázal, ale jen v případě motorové trakce a nasazení lokomotiv řady 742 (například) a s tratí vybavenou autoblokem a reléovým ZZ ve stanicích, kde by se přestavovaly výhybky elektromotoricky. Komunikace při posunu by se musela samozřejmě realizovat pomocí vysílaček a ne praporků či píšťalek. Za nejlepšího období moldavské trati si dokážu představit, že do Hrobu z Mostu dojely maximálně tři až čtyři pětačtyřiceti vozové vlaky, které se postupně dělily každý na tři části, přičemž každou část jednoho vlaku by na kopec dopravily ty samé lokomotivy. To by se zvládnout za den dalo . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Petr_Šimral	Pátek, 29. července 2022 - 13:14:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11980 Registrován: 5-2002	Z toho, co jsem ze starého Doplňku zjistil, tedy adhezní hmotnost 41 tun a odhadnutý výkon 200 kW vychází trvalá rychlost 9,3 km/h a na stoupání 20 promile by lokomotiva při jízdním odporu S měla vytáhnout 280 tun. Rychlostí 15 km/h 150 tun, rychlostí 20 km/h 90 tun, rychlostí 30 km/h 35 tun, rychlostí 40 km/h uveze sebe sama s tendrem. Pardon, zapomněl jsem ještě na tendr... (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.) Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Bram	Pátek, 29. července 2022 - 13:26:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14131 Registrován: 4-2003	PŠ:Z toho, co jsem ze starého Doplňku zjistil, tedy adhezní hmotnost 41 tun a odhadnutý výkon 200 kW vychází trvalá rychlost 9,3 km/h a na stoupání 20 promile by lokomotiva při jízdním odporu S měla vytáhnout 280 tun. Rychlostí 15 km/h 150 tun, rychlostí 20 km/h 90 tun, rychlostí 30 km/h 35 tun, rychlostí 40 km/h uveze sebe sama s tendrem. Pardon, zapomněl jsem ještě na tendr... To je (předpokládám) lokomotiva IIIa společnosti BEB...
Petr_Šimral	Pátek, 29. července 2022 - 14:08:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11982 Registrován: 5-2002	Měla by. Podle číslování ČSD loko 324.3 Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Apollo_17	Pátek, 29. července 2022 - 19:16:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8464 Registrován: 8-2007	No a nebylo to tak, že vlak se v Hrobu rozdělil na tři části a ty vyrazily na blok za sebou? Pak se všechny sešly na úvrati v Dubí (kolejí tam na to bylo dost) a vyrazily zase v desetiminutových intervalech z Dubí nahoru? (a pak tři hodiny nic a pak jely tři vlaky za sebou dolů) A jaký by byl smysl takového počínání? Důvod rozdělení vlaku pod kopcem je ten, že současně nasazená lokomotiva/lokomotivy vlak do kopce nevytáhnou. Pak odvezou půlku/třetinu vlaku a vrátí se pro další část.Ale rozdělit vlak pod kopcem a jet ve sledu do kopce nedává žáden smysl.
J.M.	Pátek, 29. července 2022 - 19:33:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1333 Registrován: 12-2020	Mladějov: On tam byl 1900 poloautomatický blok? To víte jistě? V té vaší větě se řídíte pouze tím jaký je rozdíl mezi hradlem a hláskou v DNEŠNÍCH předpisech - a to je přesně váš problém, neporozumění textu. Textu asi nerozumíte vy. Já jsem jen citoval to co je v uvedených textech. Tehdy tomu prostě železničáři říkali traťové hradlo, co to bylo podle dnešních předpisů si netroufám odhadovat. Což odpovídá mým odhadům max. 12 vlakům denně každým směrem docela pěkně, ne Já jsem taky nezpochybňoval, že tam těch 12 vlaků nejezdilo, ale to že to jen odhadujete. Jenže to se bavíme o roce 1927. Teď si dáme další údaje (zdroj - Zaniklá žel. trať Krimov - Reitzenhein) Zvláště nepřetržitá přeprava hnědého uhlí směřovala do oblastí středního Německa. Těžba uhlí v okolí Lipska ještě nebyla známa (takže jsem si to myslel správně - tím debata začala). Význam v přepravě měly též přímé nákladní vlaky ze zemí jižní Evropy (Itálie, Bulharsko, Řecko) do skandinávských zemí. Projížděli zde i nákladní vlaky mezi mosteckou průmyslovou oblastí a Porůřím. Z Porůří směřovaly 100 - 120 ti osé nákladní vlaky s koksem a ocelovými rourami do Čech. Na německé straně byly tyto vlaky taženy i třemi lokomotivami. To tedy naprosto popírá Bramovo tvrzení, že uhlí končilo v blízké oblasti za hranicemi Německa. Další údaj ze stejného pramene říká, že roku 1907 bylo přes přechody Vejprty a Reitzenhein přepraveno 468 282 tun hnědého uhlí. Takže srovnání s rokem 1927 (268 000 tun) vyznívá tak, že roku 1927 to už bylo oproti roku 1907 pokles skoro o 100%. A to se bavíme jen o uhlí, nejsou započteny ty zmíněné jiné přepravy (hodně tam šlo i dřevo atd.). Takže si troufám odhadnout, že když roku 1927 jelo v úseku Chomutov - Křimov těch 12 párů nákladních vlaků, tak toho roku 1907 to už vychází na 20 párů (jen uhlí) a to už jsme na úplně jiných číslech, že? To už je skoro vyčerpaná kapacita toho sklonově náročného úseku. A nikde není psáno, že před rokem 1907 těch vlaků nebylo ještě více. K Moldavě Bram: Rozdělit vlak na tři části v Hrobu a poslat je po deseti minutách za sebou nahoru, by po provedení docela velké množství posunu na obou zhlavích zároveň pak znamenalo nutnost mít v Hrobu k dispozici šest lokomotiv k tomu - jedna na čele každé třetiny vlaku a druhá na postrku, protože jinak by to znamenalo objíždění v Dubí. To souhlasí. A já nikde nepsal, že tam ty vlaky jezdily každých 10 minut, to psal ten kronikář, já si to taky nedovedu představit, ale proč by si to vymýšlel? Kronikáři většinou ty infomace čerpali třeba od místního přednosty a ten měl přehled.
Mladějov	Sobota, 30. července 2022 - 09:34:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18216 Registrován: 3-2007	>Zvláště nepřetržitá přeprava hnědého uhlí směřovala do oblastí středního Německa. Těžba uhlí v okolí Lipska ještě nebyla známa (takže jsem si to myslel správně - tím debata začala). Jj, to musel být pro ty uhlobarony obrovský kšeft - a taky to vysvětluje velké investice do stavby a vybavení tratí v okolí dolů (aby to uhlí taky dostali k zákazníkům). Bez uhlí by financoval stavbu např. té Moldavské (terén, počty umělých staveb) jen finanční sebevrah. Ad hláska vs. hradlo - no to ale tvrdíte úplně něco jiného, než v předchozích příspěvcích, podobně s tím kronikářem Už jsem to tady psal - jestli kronikář bydlel někde pod nádražím Dubí, tak slyšel (a viděl) vlaky, co jezdí dnem i nocí na úvrať a z ní, objíždějí mašiny a jezdí na vodu a zpátky atd., tak tam dal 10 minut, vypadalo to zajímavě a ne každý měl tehdy hodinky (to vypadá jako legrace, ale prostě je to tak, i kostelní či radniční hodiny hlasitě bily, zvonilo se klekání atd. právě kvůli té většině, co ty hodinky neměla) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
J.M.	Sobota, 30. července 2022 - 10:39:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1335 Registrován: 12-2020	Nic jiného jsem nepsal, jen to že to psali v té brožuře, kde to bylo opsané z té kroniky. Rozhodně to nebyl můj názor, jak se mi tady snažíte stále vnutit. Dal jsem sem všechny dostupné info které k tomu mám. Co jste sem dal vy? Jen domněnky. Evidentně vám nejde o to, zjistit skutečnost, ale jen kecat a vždy si potvrzovat, že máte vždy pravdu. Pročež s diskuzí na toto téma s vámi a Bramem končím. Pokud někdo dodá nějaké relevantní informace z opravdových zdrojů (archiv, kronika apod), pak budu rád.
Mladějov	Sobota, 30. července 2022 - 11:02:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18218 Registrován: 3-2007	Proč se tak durdíte? Prostě se o tom bavíme (i s Bramem a dalšími), a uvažujeme, jak to asi mohlo být doopravdy, co bylo reálně možné a došli jsme k závěru, že kronikář nejspíš kecá . Mne to připadlo jako docela zajímavé téma k diskusi. "relevantní informace z opravdových zdrojů" se musí stejně brát kriticky, což vy evidentně neděláte. Tím spíš, že (nejen) v žel. historii opisuje jeden autor od druhého a ten prapůvodní to má z jednoho zdroje a přesně tak vznikají fámy (šířené i renomovanými historiky) - nakonec třeba to za fámy de facto zplodil starý pan Bek (jehož práce si ale vážím!), vám je snad známo. Jestli to "rozhodně nebyl váš názor", tak jste to měl dát hned v počátku nějak výrazně najevo, kdežto vy jste se toho kronikáře naopak opakovaně zastával, přečtěte si to po sobě. Neprožívejte to tak, když vám někdo nedá za pravdu, zařadíte se tak po bok csiků a podobných a to by byla myslím škoda. Dyť jen diskutujeme. Kdybych na to měl čas, tak se objednám do archivů a budu to hledat, ale napřed se zeptám na názor lidí, kteří se tou historií zabývají. Bohužel na to nemám čas a ten budu mít asi až v důchodu, ono je to dost časově náročná věc, každopádně se klidně nechám přesvědčit, že se mýlím. Ale spíš si myslím (na základě logické úvahy) - a nejsem sám -, že "vlak každých deset minut" je prostě mýtus, co se traduje právě na základě jednoho zápisu železničního laika do kroniky.
Bram	Pondělí, 01. srpna 2022 - 10:04:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14134 Registrován: 4-2003	Pár dní jsem tu nebyl přítomen a vida, co se tu neděje . Tak jsem se na některé věci koukal a přemýšlel, jak to s provozem na moldavské trati za éry lokomotiv řad 414.0 mohlo být. Předně je třeba nezapomínat, že v Dubí byla točna o průměru 14,65 metrů, na kterou by se řada 414.0 vejít měla, neb má rozvor cca 11 675 mm. Pro jízdu do stoupání (zejména do 40 promile) je také víc než vhodné, aby lokomotiva jela komínem vpřed. Tady na těchto stránkách https://de8.cz/D8/turistika/dubi-cd.htm lze najít různé fotky, je tam i ta, která je v knize Železnice v Sudetech, která je datována rokem 1903 s popiskem, že jde o vlak do Moldavy. Jsou na ní v dvě 414.0 s nákladním vlakem v Dubí. Takže aby nebyl v Hrobu nějaký brutální posun, kdy se musela souprava, co přijela od Mostu dělila na tři části a dvě části z ní by musely být přestaveny na jiné dvě koleje, aby na ně mohl najet postrk, tak předpokládám, že tu (i dle zmíněné fotky https://de8.cz/D8/mistopis/dubi/dubi-cd-30.jpg ) spíš byla přípřež lokomotiv 414.0. Tyto lokomotivy dovezly z Hrobu vlak do Dubí, byly odpojeny, každá samostatně otočena na místní točně, pak objely vlak, po spojení s vlakem a po zkoušce brzdy jely dále nahoru na Moldavu. Cestou zpět byly patrně otočeny v Dubí na točně, aby z Hrobu mohly jet opět komínem vpřed s další částí vlaku. Mladějov:Prostě se o tom bavíme (i s Bramem a dalšími), a uvažujeme, jak to asi mohlo být doopravdy, co bylo reálně možné a došli jsme k závěru, že kronikář nejspíš kecá [lol]. Mne to připadlo jako docela zajímavé téma k diskusi. Přesně tak. Vždyť jde o diskusi, tak nechápu, co se pan J.M. tak vzteká . J.M.: Pokud někdo dodá nějaké relevantní informace z opravdových zdrojů (archiv, kronika apod), pak budu rád. Obecní kroniky bohužel nejsou vždy bezchybné zdroje. Třeba už jen proto, že je povětšinou psal člověk provozu na dráze absolutně neznalý. Proto je tam uvedený nesmysl interval mezi vlaky 10 minut. Pokud to kronikář vzal i s posunem a objížděním lokomotiv v Dubí, tak to vychází naprosto dokonale, jak už napsal Mladějov .
Zundapp	Pondělí, 01. srpna 2022 - 19:40:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1159 Registrován: 5-2020	https://teplice.majestat.cz/obsah-stranek-2/7-dalsi-mista/dubi/mo ldavska-horska-draha - nahoře na stránce je pěkný obrázek tenkrát ještě plného nádraží v Dubí
Z_F_J	Pátek, 12. srpna 2022 - 15:06:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 7-2017	Rychlík, pytlík, šnytlík, jak se to rýmuje ? https://zdopravy.cz/do-vejprt-pojede-z-prahy-rychlik-122685/ Do Vejprt pojede z Prahy rychlík Krušnohorská trať mezi Chomutovem a Vejprty zažije v sobotu malou slávu. K výročí 150 let od první jízdy sem společnost Die Länderbahn CZ ve spolupráci se sdružením Posázavský Pacifik a Ústeckým krajem vyšle rychlík. Nezvyklý vlak pojede z Prahy do Vejprt a zpět.
Mladějov	Sobota, 13. srpna 2022 - 09:53:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18295 Registrován: 3-2007	Zamráča se třema Balmama je rychlík jako stehno
Chomutovák	Sobota, 13. srpna 2022 - 12:21:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1591 Registrován: 5-2002	Ad Mladějov: Délka vlaku odpovídá tradicím. Když jsem studoval na přelomu tisíciletí, tak po Buštěhradce jezdily klasiky v sestavách 749 + 3 x Bh (nebo B) celkem běžně, na rychlících Chomutov-Most-Louny-Praha po 110 jezdily někdy i jen dva vagóny. Pak je postupně vystřídaly 843. Jeden z posledních klasik (ne-li úplně poslední) byl večerní rychlík Marktredwitz-Cheb-KV-Březno (mimo Chomutov)-Žatec-Kladno-Praha, který vozil jeden čas přímý lůžkový vůz z KV do Moskvy, ten měl někdy až 5 vozů. Jednou jsem takhle šel vyprovázet svou tehdy předmanželku na rychlík do Děčína s tím, že mi za chvíli jede také rychlík směr Chomutov. Z dvouvozového rychlíku byla hrozně vysmátá, nic podobného před tím neviděla.
Zundapp	Sobota, 13. srpna 2022 - 16:50:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 5-2020	Tak kdo dá fotku se "Zamračenou" v čele rychlíku do Vejprt? Kolem Krupé a různě po trati bylo dost lidí, většinou v protisvětle. Počasí velelo udělat pěknou fotku jen v oblasti Měcholup, nebo Chomutova, tak já zkusil "stanicovku" v Měcholupech. Posádka vlaku nadšení z fotografů neměla...
Zundapp	Sobota, 13. srpna 2022 - 17:01:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 5-2020	Mladějov: "Zamráča se třema Balmama je rychlík jako stehno " Ono to ale fakt nějak po "Buštěhradce" takhle jezdilo, aspoň teda už v době, když jsem se tady přistěhoval. Přesně jak píše "Chomutovák", tak to pamatuju i já ve Slaném. Nejdřív 749 + 3 vozy, potom 843 + 2 vozy (např. Emanuel Rádl)
Old_shane	Sobota, 13. srpna 2022 - 17:32:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 5-2010	Posádka vlaku nadšení z fotografů neměla... Tak ses jim pomstil černým flekem místo xichtu Já tuhle prapodivnou anonymizaci fakt nechápu, to by se z toho Fanta a Petr pos*** ? Kde blb, tam nebezpečno. (Jan Werich)
Zundapp	Sobota, 13. srpna 2022 - 18:16:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 5-2020	Old_shane: "Posádka vlaku nadšení z fotografů neměla... Tak ses jim pomstil černým flekem místo xichtu Já tuhle prapodivnou anonymizaci fakt nechápu, to by se z toho Fanta a Petr pos*** ?" Tentokrát to fakt nebyl pěkný pohled na lidi do kabiny
1510015	Sobota, 13. srpna 2022 - 19:29:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5087 Registrován: 1-2010	Docela zvláštní, když se nechá vypravit vyloženě šoto vlak, u kterého je jasné, že bude focen podstatně víc než běžný provoz, a posádka je pak z focení podél trati zprotivena. "Áčka, Béčka & interiéry" - přehledy interiérů vybraných řad vozů ČD
Zundapp	Sobota, 13. srpna 2022 - 20:47:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 5-2020	1510015: "Docela zvláštní, když se nechá vypravit vyloženě šoto vlak, u kterého je jasné, že bude focen podstatně víc než běžný provoz, a posádka je pak z focení podél trati zprotivena." Přesně tohle jsme si s kolegou co stál vedle mě říkali taky a nebylo to prvně, taky to nechápu. Jedině snad u Jhmd vládne vždycky přátelská atmosféra a fírům nevadí, že si je lidi fotí
Tajemný_em	Sobota, 13. srpna 2022 - 21:24:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4417 Registrován: 5-2002	Svým způsobem rozmrzelé obličeje chápu - kdo stojí u trati/na perónu, ten většinou neplatí. A když pak je kolem trati víc fotografů, než v samotném vlaku... "Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
Zundapp	Sobota, 13. srpna 2022 - 21:40:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 5-2020	Tajemný_em: dnes to nebyl ten případ, vlak byl dost plný. Spíš mě napadlo, že jsou naštvaný, protože neví co s tou fotkou dotyčný udělá. V kabině jsou 3 lidi, to je asi taky ne zrovna podle předpisů, nevíš komu hrábne v palici a fotku někam pošle. I proto jsem ty obličeje rozmazal, proč někomu dělat zbytečný problémy