Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 09. 10. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 09. 10. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4021 Registrován: 5-2003 |
To metro je (možná pro někoho paradoxně) hnusné v tom návrhu proto,že ty pruhy respektují dveře,takže to vypadá jak ponožka. Obecně je ale asi pravda,že to vypadá líp na busech než na ostatních vozidlech. 14T..určitě pořád to vypadá líp,než to,co s tím vyprasil Kotas,ale to vypadá i vykolejený vrak v Charkově.. Každopádně černá by se tam neměla matlat nikdy,pokud tam není přímo z výroby. Ty pruhy jsou svisle schválně (it's a feature, not a bug) a ta vodorovná černá to celé rozm*dá..
Určitě to bude ňákej bandita, jenže moje paměť se stále ještě nechytá, film o sedmi statečných běží mou hlavou,
odkud já jenom znám ten jeho výraz, Calvera, no ne, buenos dias, odkdypak jezdíš městskou dopravou? P. Dobeš: Calvera |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2664 Registrován: 8-2017 |
218: Důvod to měnit byl ten,že doteď žádný vzhled nebyl Byl, přinejmenším u busů, jen se moc nevymáhal. Jinak hlavním smyslem jednotného vzhledu je odlišit integrovanou dopravu od neintegrované. Což dává smysl u busů, méně už u vlaků (v systému vždy budou i linky jiných objednatelů s jiným barevným schématem, nemluvě o linkách objednávaných více subjekty), ještě méně u tramvají (kromě očividně historických jízd je integrováno vše) a už vůbec to že zjevných důvodů nedává smysl u metra. Ty pruhy jsou svisle schválně Ano, stejně jako třeba kulatá okna na hašišbednách JHMD. Což neznamená, že to není blbě. EDIT: překlepy (Příspěvek byl editován uživatelem M250.0.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1324 Registrován: 8-2020 |
Třeba až DPP začne dělat čistě komerčně (proč ne, pokud se přestane dotovat i autodoprava), možná to u těch tramvají bude dávat smysl |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 4-2022 |
Jsem se zase prošel z Modřan do Libuše. Výjezd ze smyčky zůstává ve stejném rozsahu, možná to od minula trochu dodláždili. Silnice do sběrného dvora je stále na místě. Potrubí hned za silnicí bylo zjevně vyřešeno. Je tam cosi vykolíkované a rozhrábnuté do stran, možná se už začíná řešit přeložka té překážející silničky. Hned za tou silnicí začíná srovnaná pláň, která vede souvisle až ke kolejím. Většinou tu už jsou patky pro sloupy, zbylé se dodělávají. Tam co minule začínala kolej nyní začínají obě dvě. Novinkou je, že je zasypávají štěrkem, takže potom už čekají na podbíječku. Štěrk je navezen od modřanského konce kus do kopce a pak ještě kolem vrcholu trati (k Libuši je to pak zase drobet z kopce). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 985 Registrován: 4-2006 |
Jinak hlavním smyslem jednotného vzhledu je odlišit integrovanou dopravu od neintegrované. Já těch smyslů vidím víc: • Dát celému systému VHD jednotnou vizuální identitu, což má dnes každá průměrná firma. (Ještě by to chtělo ve stejném stylu všechny materiály, web, atd.) • Spoluutvářet tvář města (podobně jako třeba design městského mobiliáře) a design prostředků vhodně zasadit do jeho architektury. (Takže to chce něco použitelného na tramvaje i na busy, naopak metro bych klidně vynechal. Pravda, že stranou zůstanou 15T, na které se to fakt nehodí, ale když to bude výhledově na všem ostatním, tak za mě OK.) • Podtrhovat jednotnost a propojenost IDS, takže třeba podvědomá připomínka, že po městě se dá jezdit i vlakem, nebo u okrajových částí Prahy nedělat opticky větší periferii z těch, kam jezdí soukromí dopravci. V regionu pak přestup mezi vlaky a busy ve stejném vizuálním stylu zkrátka vypadá hezky, a potlačuje pochyby, kde platí jaká jízdenka. (Což právě tam dává smysl, protože v regionu je většina lidí zvyklá jezdit autem, a spoustě pojem IDS nic neříká.) • V odlehlejších částech regionu posilování dojmu civilizace, "až sem jezdí systém z Prahy". "Nerespektování přirozených linií" je hezká teorie, ale v praxi mému laickému oku přijdou ty široké svislé pruhy celkem elegantní, a vlastně mě neuráží asi žádné vozidlo, na kterém jsem to viděl (ani 14T ani ten slon). Divně by to vypadalo v tom metru, a obecně u vozidel, kde pruhy "označují" dveře, což nedává smysl ani na jednom boku (na pravém pak z červené moc nezbyde, a na levém jsou pak pruhy divně rozmístěné). Ale jinak souhlasím s Martinem z podcastu, že hodnocení správně/špatně bych spíš nechal kvalifikovanějším.
I am the passenger, and I ride and I ride...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 4-2022 |
Novější (severní) kolej (směr do Modřan) je zatím o něco kratší, ale to se asi brzy srovná. Dále se chystá těleso v místech kde byla dočasná silniční objížďka, ale ještě to není docela hotové. U školy budou muset řešit jeden přejezd. V křižovatce se šťourají, ale žádný podstatný pokrok tu není vidět. Dál po Novodvorské se nic zajímavého neděje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9468 Registrován: 2-2006 |
Daarzyn67: Až to DPP začne dělat čistě komerčně, nebude žádná reklama na PID a pak to teda začne opravdu dávat smysl... "Třeba až DPP začne dělat čistě komerčně (proč ne, pokud se přestane dotovat i autodoprava), možná to u těch tramvají bude dávat smysl " Pořád doufam, že to do té doby někdo rozumnej zastaví, dokud to lze napravit celkem bezbolestně.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 8-2004 |
Wagon: Nicméně pokud se nejedná jenom o velmi krátké úseky, tak je dost problém dodržovat křižování tramvají na jednokolejné trati, To byl problem jen na te trati v Ostrave, kde nebyla zadna signalizace a krizovani bylo jen podle jizdniho radu. V normalni situaci to nebyl problem ani tam. Problem nastal, kdyz ridic zapomnel na krizovani. V Praze byla mnoho let v provozu jednokolejna neprehledna trat Laurova-Radlice vedena (tehdy) uzouckou Radlickou ulici, vybavena svetelnou signalizaci pro tramvaje. Pro druhou kolej tam nebylo misto. Pokud do useku nevjel kamion v protismeru, tak to fungovalo. Osobni auta se dokazala vyhnout. V jednokolejnem useku mohla byt jen jedna tramvaj/souprava, bylo tam i cervene svetlo pro tramvaje jedouci ve stejnem smeru (cocky tam nebyly). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4951 Registrován: 12-2007 |
J p: V každém případě jednokolejná trať zpravidla limituje počet nových linek. Pokud je příliš dlouhá, tak i když je ošetřena světly, tak zase limituje intervaly tramvají. Obecně se domnívám, že zejména v Praze nemá smysl stavět dlouhé jednokolejné tratě, protože dopravní obslužnost v tom úseku bohatě zajistí autobusy. A v zásadě ani nevím, kdy se v městském provozu v Česku naposledy postavila zcela nová jednokolejná tramvajová trať. Úsek Laurová - Radlice byl také postaven kdoví kdy. |
D laik
|
|
Neregistrovaný host |
Dvě poznámky - máte někdo odhad, o co vyjde levněji (stavba, zabrané pozemky, údržba) jednokolejná tram trať proti klasické, dvojkolejné? A druhá poznámka - když jsem v roce 1976 začal jezdit do Prahy na VŠ, čekával jsem v Počernické ulici (byla tam taková parodie na autobusové nádraží pro asi deset linek) na autobus. A zajímal jsem se, proč je v této ulici tak široký prostřední pás. Dozvěděl jsem se, že se tam bude stavět tramvajová trať, jen co se dořeší problém s jakýmsi potrubím. Uplynulo skoro padesát let, ze studenta je důchodce, ale tramvajová trať se stále odkládá. Prý pro problémy s jakýmsi potrubím......... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1327 Registrován: 8-2020 |
Je to prostě dopravní minimalismus, stejně jako u parciálních trolejbusů. Myslím si, že tratě dělané na 5+ let by povinně měly být dvoukolejné a umožnovat provoz jednosměrných tramvají - přes to nepojede vlak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9787 Registrován: 5-2002 |
D laik: v ulici Zeyerova alej je tramvajový pás už bezmála 100 let. Ve starých plánech je tam i vozovna. No a co? Tramvajky si jezdí dávno jinudy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4952 Registrován: 12-2007 |
Borovička: Bohužel ve zmíněné ulici je vedení vysokého napětí. Pokud se nedostane pod zem, tak se tam tramvajová trať těžko někdy povede. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 1-2015 |
Kam by ta trať vedla? Dle mapy je to u smyčky Petřiny. Jaksi mi ta trať nedává smysl.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk Nejdebilnější výrok v historii: "Nevěřte všemu, co je na internetu, to už říkal Masaryk". Jakub Michálek (Piráti) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9788 Registrován: 5-2002 |
Však ta ulice byla postavena před cca 100 lety a to tam to vvn nebylo. A smysl to dává, ulice Zeyrova alej začínala u dnešní tramvajové zastávky Břevnovský klášter. Rozpadlá asfaltka tam stále tou bezdomovecku krajinou vede. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2544 Registrován: 9-2005 |
No a co kdyby ta trať byla sice jednokolejná ale i jednosměrná? Druhý konec by byl třeba na Depu Hostivař. To by pak nebyly žádné limity počtu linek ani intervalů, limitem by byl jen její smysl...
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1331 Registrován: 8-2020 |
To by možná šlo u trati Motol-Vypich. Jenom výjezdy a zátahy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4953 Registrován: 12-2007 |
Daarzyn67: Trať by z Petřin mohla vést Zeyerovou alejí např. do Bílé Hory. Protože ze stanic metra A na Bílou Horu by bylo možné jet tramvají buď od Nemocnice Motol nebo z Petřin. Anebo by na Petřinách končila tramvajová linka z Košíř, která by byla vedena Kukulovou ulicí. Houmr: Jednosměrná tramvaj by podle mne neměla žádný smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14367 Registrován: 4-2003 |
Borovička:Však ta ulice byla postavena před cca 100 lety a to tam to vvn nebylo. A smysl to dává, ulice Zeyrova alej začínala u dnešní tramvajové zastávky Břevnovský klášter. Rozpadlá asfaltka tam stále tou bezdomovecku krajinou vede. Něco takového snad možná bylo uvažováno, smysl by to i dávalo. Ovšem když si člověk prokliká staré fotomapy, tak zjistí, že zůstalo jen u úvah. A to ty úvahy byly asi jen na úplném počátku budování ulice Zeyerova alej. Takových míst, kde se v Praze o tramvajové trati asi uvažovalo, přičemž mnohdy ulice pro ní vznikla jen v zárodku, nebo v ne zcela plné délce či šířce, je více. Jinak dle fotomap je vidět, že vedení VVN 110 kV v ulici Zeyerova alej vede už v roce 1966. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9789 Registrován: 5-2002 |
Zajímavý je zelený pás v Patočkově ulici, který z obou stran navazuje na tramvaj. Možná tam kdysi takový záměr byl. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 5-2002 |
Kde všude je ještě pás připravený, ale nevyužitý pro tramvaj, a víme to téměř jistě? Horňátecká, měla tam být přeložka z Klapkovy. Viděl jsem fotku modelu, starší zástavba Kobylis měla být zcela přestavěna na sídliště. Lodžská, ale to je otázka, zda to byl záměr. Kdyby bylo bohnické sídliště navrženo pro obsluhu tramvají, vedla by středem. To možná bylo v raných fázích plánování, ale než se začalo stavět, byl záměr na tramvaje zrušen. Navíc je ten pás jen v části Lodžské. Na Žertvách, v prodloužení pod mosty. Čekalo se a stále čeká na dostavbu okruhu a dořešení situace. Ocelkova, než došlo na rozhodnutí o metru. Počernická, věčně čekající na odsun vodovodu. Chilská, než došlo na rozhodnutí o metru. Nyní se tam opět plánuje, ale překáží kolektor, který je tam umístěn. |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2484 Registrován: 5-2002 |
V Olšinách, Na Padesátém, Bazovského... možná i středové pásy v okolí Novodvorské? Průmyslová? Jinak Patočkova je záhadou - otec, který tam prožil dětství ve 40./50. letech, vždycky tvrdil, že po středovém pásu měly jezdit trolejbusy (ulice se stavěla v době jejich největší slávy), ale moc se mi to nezdá. Na druhou stranu je fakt, že o plánu na tramvaj nic známo není. Zajímavá je také široká Parléřova, která vede prakticky v ose Patočkovy a působí dojmem, že tudy měl vést nějaký průtah z Malé Strany přes Hradčany do Břevnova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14369 Registrován: 4-2003 |
Pawel:Jinak Patočkova je záhadou - otec, který tam prožil dětství ve 40./50. letech, vždycky tvrdil, že po středovém pásu měly jezdit trolejbusy (ulice se stavěla v době jejich největší slávy), ale moc se mi to nezdá. Na druhou stranu je fakt, že o plánu na tramvaj nic známo není. Zárodek Patočkovy ulice je vidět už na fotomapě z roku 1938. A když klikáme dále, tak v roce 1953 je Patočkova rozestavěna celá a v roce 1966 je již dostavěna. A středový pás nedává smysl pro trolejbusy, pro ty je naopak nejlepší, aby jezdily při kraje ulice. Také silně pochybuji, že ve třicátých letech, kdy už náznaky vzniku Patočkovy ulice existují, by někdo uvažoval o trolejbusu. To nedává v kontextu tehdejší doby smysl, navíc trolejbus byla snaha zavádět hlavně tam, kam by bylo tramvaj velice problematické zavést hlavně kvůli sklonovým poměrům. A po válce se nějakou dobu jelo akorát v tom, co bylo rozděláno v době předválečné. Bylo to tak jednodušší . Jinak je škoda, že se tramvaj v Patočkově ulici nepodařilo zavést během šedesátých let. To již ulice byla kompletně dokončena a jediné, co tomu nejspíš zabránilo, byly nakonec peníze a pak také reálie socialismu, kdy to bylo také třeba šoupnout do nějakého toho slavného pětiletého plánu . Pak přišla výstavba metra a byl všemu nejspíš konec . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2545 Registrován: 9-2005 |
Podle těchto teorií byla tedy plánována tramvaj i v Roztokách a sice taková okružní linka z Tyršova náměstí, ulicí Jana Placha, V Solníkách a zpět Masarykovou. Čáslavského a Bernáškva by zřemě alternovaly podle konkrétní linky. Podobně byla územní rezerva i v ulici Palackého v Mladé Boleslavi, pro případnou tramvajovou trať k fotbalovému stadionu... (Příspěvek byl editován uživatelem houmr.)
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 638 Registrován: 6-2009 |
Měl bych prosbu o informaci k vozům č. 8235, 8377 a 8431, zda jsou v provozu či nikoliv (dlouho nezaznamenány v mapové aplikaci ani nepotkány) popř. pokud jsou jako 2. vozy v soupravě, tak za jakými vozy, děkuji |
krutak
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 1-2012 |
Bar: 8235 je v ÚDDP na PÚ, zbylé dva jezdí jako zadní, viz https://tram.mobilnitabla.cz/vuz/8431 (Příspěvek byl editován uživatelem krutak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 639 Registrován: 6-2009 |
Moc dík, hledal přes mapu.pid ale tam už zadní vozy nejsou |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1905 Registrován: 5-2002 |
Pawel:Novodvorská - tam měla být napojena tram od Krčské nemocnice, místo tam stále je. V Olšinách - prý trať pro budoucí sídliště Skalka Průmyslová - někde jsem četl o trati obsluhující průmyslovou oblast Prahy z Černokostelecké doleva, až kus za Perlit(směr Hloubětín). Na druhou stranu napojení na nám Jána Marata. Ono v době budování průmyslového polookruhu tam bylo továren kvanta, to co zbylo dnes je hodně málo. Další tratě byly naplánovány (a tuším že i vyprojektovány) na sídliště Pankrác, realizace neproběhla prý by to rušilo televizi, místo tam stále je. Ostatně tohle je ideální trasa pro obslužnost sídliště Pankrác, bez vlivu na úbytek parkovacích míst. Bram: ohledně trolejbusů a plánů na jejich tratě bych se nedivil ničemu. V zelené knize o pražských trolejbusech se píše o jakési odlehčovací trati přes Nuselský most a v jedné historické publikaci(předmetrové) se psalo o trati v tubusu Nuselského mostu. Čili jedna z variant patrně byla prodloužení TT z Karlova po mostě na Pankrác a trolejbus v tubusu (netuším, a asi ani autor, kde měl zajíždět a vyjíždět). Pak se začala řešit podpovrchová tramvaj a posléze metro. A domnívám se že takových pomníčků bude, nejen v Praze, daleko víc. Jinak pokud se Nuselský most stavěl stylem stačí když to unese trolejbus, vlastně tramvaj, vlastně vlak, vlastně nevíme, docela se divím že stojí dodnes. (Příspěvek byl editován uživatelem George.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5812 Registrován: 12-2007 |
Bar: Zkus mobilní tabla, milý Lojzo, mobilní tabla zkus. "Moc dík, hledal přes mapu.pid ale tam už zadní vozy nejsou" George: Nuselák byl poměrně mocně vyztužen roštem a velmi rychle byly ingoty nahrazeny soupravami M1. (Příspěvek byl editován uživatelem gabuliatko.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15015 Registrován: 5-2004 |
to ze nuselak stoji ba funguje dodnes bude nejspis dusledek toho, ze jedinym kriteriem tehdy nebyla nabidkova cena. Komanci si umely stavby typu "predvadecka uspechu" docela ohlidat. Mimochodem na nejedne silnici je po 33 a vice letech povrch z dob sociku, a pokud neni videt tak proto, ze bych mnohokrat "opraven" nastrikanim hrbolu do der... A najdou se cesty kde je v lepsim stavu nez o kus dal 5-10 let starej. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4038 Registrován: 3-2004 |
Že Nuselák dodnes funguje vzdor mizernému původnímu plánování stran jeho použití, je důsledek toho, že se do toho následně nasypalo obrovské dodatečné množství prostředků a pravidelně se to flikuje. Vy už si nepamatujete třeba trhliny v roznášecím roštu? Nebo že to pár let po dostavbě musel opravovat prohnilý kapitalistický Strabag? To jste si fakt nevybral dobrý příklad. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5813 Registrován: 12-2007 |
Prosím dřív bylo líp fakt ne. Pamatuji ty doby a zrovna tramvajový svršek a vozy T3 byl velkým příkladem jak to vypadalo. |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1906 Registrován: 5-2002 |
Ustecak:neříkám že bylo vše ok, jen říkám že vzhledem k tomu že nikdo přesně nevěděl co po a v něm bude jezdit a v jaké frekvenci, je docela kvalitně postaven. Jinak otevřen 1973, první velká oprava, podle dobového tisku, v roce 2013. Mě to vychází že po 40 letech, ne po pár letech. 😁 (Příspěvek byl editován uživatelem George.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7341 Registrován: 7-2011 |
George: První velká oprava, resp. generálka, mostu jako takového to jo. Jenže už na začátku devadesátek byly výluky metra kvůli opravám roznášecího roštu, resp. kvůli jeho výměně (jestli byly nějaký opravy dřív, to nevím, Rudý právo o podobných věcech pochopitelně nepsalo, to zmiňovalo jen zářné úspěchy socialismu). Původně byl most dimenzován a projektován na lehký český metro, ne na ruský těžký bedny, kvůli kterým se tam ten roznášecí rošt musel dodatečně instalovat. Že horní mostovka byla v pohodě a schopná, to je věc jiná, ta na to, aby unesla tanky, byla projektovaná od začátku." první velká oprava, podle dobového tisku, v roce 2013. " |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Nejtěžší soupravu 81-71 a nejlehčí R1 dělí necelých 30 tun, ale R1 má o dva podvozky na soupravu více, takže se ještě lépe roznese (5 vozů ku 3 dvojicím), tedy 8,25 t/náprava ku 5,75 t/náprava George: ty si nepamatuješ Ikarus na víkendových výlukách X-C v devadesátkách? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4039 Registrován: 3-2004 |
Ten Strabag to tam flikoval už osm let po otevření po setrvalých problémech s kvalitou práce domácích dodavatelů. |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1907 Registrován: 5-2002 |
Emil Švec: v devadesátkách, na konci, si Ikarusy vybavuji, leč ne opravy mostu. Tam se řešilo opravení roštu a kolejí. Ústečák: je někde možnost to ověřit? Ani Strabag o tom nic neví. A definuji most:pilíře, mostovka, tubus, a další zařízení: roznášecí rošt, vozovky, koleje metra, osvětlení. Jinak tvrdím že MOST jako takový vydržel bez větších rekonstrukcí cca 40 let a je používán poněkud jinak než byl projektován, výrazně větší namáhání, zatěžování atd. |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Opravoval se rošt,ale protože se most používal jinak, než byl návrh. Jinak by se z toho stal padací most Klementa Gottwalda. A rošt asi byl špatně dimenzován, proto nevydržel dynamické namáhání |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Je ale pravda, že na začátku tam jezdily tři vozy v soupravě a Ečs jsou o něco lehčí než 81-71 |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1908 Registrován: 5-2002 |
Emil Švec : přesně o tom celou dobu píši 🙂 Bobik: no původně byl patrně projektování pro tramvaje. 😁 (Příspěvek byl editován uživatelem George.) |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Nebyl most poškozen tou slavnou zkouškou s tanky (a raketovými motory?)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7342 Registrován: 7-2011 |
To rozhodně ne. Nezapomeň, že tenkrát do ledasčeho "kecala" i armáda a lecjaká dopravní stavba se počítala s přihlédnutím k využití i pro vojenskou techniku. Takže Nuselák si s nějakou těžkou vojenskou kolonou musel umět poradit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1333 Registrován: 8-2020 |
A teďka by trolejbuse po Nuseláku jezdit nemohly? |
Orky
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16680 Registrován: 10-2004 |
Daarzyn67: A proč by měly? Tento směr zajišťuje a má zajišťovat metro a není důvod ho dublovat povrchovou dopravou. |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2485 Registrován: 5-2002 |
Při existence trati na Patočkově by sem mohla být odkloněna 25, na Bělohorské by zbyla 22 a v Myslbekově linka Strahov-Dejvice. Spojení na Letnou ze "staré" Bělohorské by nebylo nic moc - leda že by se zastávky Brusnice a Vozovna Střešovice přesunuly tak, aby se mezi nimi dalo pohodlně přestoupit, tj. na západ blíž k Octárně/k parčíku. Ale těch pár kroků dolů na Patočkovu by se taky dalo zvládnout. Když jsme u těch nejstarších vozů T3RP: včera jsem viděl 8222 (zadní vůz, linka 9) a vzhledem k tomu, jak zadní čelo ujíždí směrem dolů, bych se radši na zadní plošinu nestavěl :D |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik: zaslechl jsem něco o váhou zatlačených pilířích či poškozené mostovce. Ale jestli to byl seriózní zdroj či JPP, to už nevím. Pokud někdy tedy proběhla oprava Strabagem, třeba by to souviselo s tím. Armáda mohla kecat do čeho chtěla, ale pokud se dělníci rozhodli vedle mostu stavět i plot na chatě, tak jí to bylo prd platný. Kolega teď boural kůlnu po tátovi, která měla ve věnci neuvěřitelně tlusté roxory. Aby ne, když se vedle stavěl v 80. letech most... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9147 Registrován: 6-2004 |
Upřímně nevím, čemu se tu hlavně Ústečák, směje.... Ono soudruzi a dnešní soudruzi si kvalitě staveb nemají moc co vyčítat.... A hlavně oběma soudruhům je naprosto ukradená údržba čehokoli..... Takže asi tak.... Jinak vytíženější železniční most asi v ČR nenajdeme.... Takže se musel v 90.letech opravovat mi úplně mimo nepřijde... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5816 Registrován: 12-2007 |
Stavba se snad dělá podle nějakých postupů které jiná firma navrhne a jiná zas kontroluje. Že se na kontrolní firmě šetří (viz trapně opakovaná kauza IDS) nebo že je kontrolní firma kamarád se stavební firmou a obě jsou kamarádi s investorem, to je bohužel věc velmi častá. Dál je naplánovaná nějaká preventivní údržba a ta je s velkou radostí škrtána bo peníze či jiné zájmy. Ohledně Nuseláku situji ze stránky jamrtal.com Několik povrchových úprav Nuselského mostu se věnovalo veřejnému osvětlení. Na svou dobu moderní liniové zářivky v zábradlí nahradilo v roce 1981 osvětlení stožárové. Novější model lamp sliboval odlehčení mostovky, ale zvyšující se dopravní zátěž a provoz povrchové dopravy nikdo nezpomalí. Poslední odlehčující výměna lamp se konala v roce 2013 a pro Prahu osobitá oranžová barva veřejného osvětlení byla nahrazena LED diodovou bílou. Rekonstrukce se v roce 1998 dočkal i roznášecí rošt v tubusu mostu. Důvodem byly únavové trhliny, které postupně vznikaly provozem metra. Největší problémy přitom Nuselskému mostu nedělá vnitřní provoz metra ani ten automobilový na jeho povrchu, ale obyčejná dešťová voda. Už po osmi letech provozu byly provedeny nové izolace vozovky. Práce, které prováděla západoněmecká firma Strabag, si vyžádaly úplnou uzavírku provozu na mostovce. Poslední úpravy, spojené s vodním živlem, probíhaly v roce 2010 a dotkly se rekonstrukce dilatačních spár. Výhledově je naplánována generální rekonstrukce mostu, která ovšem vyžaduje přerušení linky metra. Předpokladem k překlenutí městské hromadné dopravy je ale dispozice trasy metra D, která by měla protínat trasu C ve stanici Pankrác a dále mířit k jihu metropole. Podle představ náměstka primátora by mohl být připravený projekt k započetí stavebních prací nejdříve v roce 2015. Prioritou je však dokončení tunelu Blanka a prodloužení trasy metra A. (*) |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Proč to musela dělat firma z NSR, když to muselo stát těžké prachy? 9001: s tou kvalitou a údržbou jsme na tom rozhodně lépe. Neříkám že není co zlepšovat, ale taková šílenost vyjma kotasovych výrobků to není. Za ten most přes obratiště Černý Most by si měl jít někdo sednout, to ano, ale to jsou ojedinělé případy. Tam po dvaceti letech ho prakticky strhli a postavili nový. Dále je zajímavé že při "opravách" Černého mostu postupují tak,jak postupují. Pokud to sleduješ, tak se ti teda nedivím, že si to myslíš. Nicméně v ostatních částech ČR už je ten posun znát |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7343 Registrován: 7-2011 |
Emil Švec: Jistě, projekt je jedna věc, ošizená stavba a díky tomu snížená životnost díla zase věc druhá. Jenže jak moc je to ošizený nemáš šanci zjistit, dokud se to někde nějak nezačne rozpadat. "...ale pokud se dělníci rozhodli vedle mostu stavět i plot na chatě..." Emil Švec: Protože socialistický plánovaný hospodářství značně zaostávalo a mnohých věcí nebylo schopno. To je to samý, jako proč se třeba na zubačky kupovaly mašiny z Rakouska, byť to taky bylo šíleně drahý, navíc v nedostatkovejch valutách. Protože soudruzi to nedokázali zvládnout sami, takže buď by to nebylo vůbec, nebo kdoví kdy, v kdovíjaký kvalitě a stálo by to celkově mnohem víc."Proč to musela dělat firma z NSR, když to muselo stát těžké prachy?" |
poznámka
|
|
Neregistrovaný host |
Bobiku, a ono by se někomu vyplatilo konstruovat čtyři, slovy čtyři, kusy potřebné pro provoz s nejistou perspektivou? Nechcete si připustit, že ti "soudruzi" nebyli o nic blbější nebo chytřejší než dnešní úředníci? V podmínkách, které měli nastavené...Mimochodem, s Rakouskem běžel vzájemný obchod poměrně čile, na rozdíl od Německa. Takže barter. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15019 Registrován: 5-2004 |
No a po plysaku se vyplatilo zkonstruovat celejch 20 ks rady 380.... A nejak si nevzpominam ze by za sociku padaly rekonstruovane mosty natoz na trat nerkuli se smrtakama. Ono totiz tehdy by za to nekdo moh jit tehdy na par let sedet, tezko by se 9 nebo kolik mrtvejch zametlo tehdy pod kovral model studenka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1807 Registrován: 10-2010 |
Emil Švec: To srovnání hmotností není úplně korektní, protože prototypy R1 nevyhovovaly požadavkům na protipožární ochranu. Pro sériovou výrobu jednotek použitelných v metru by muselo dojít k náhradě laminátových částí karoserie kovem, což by mělo za následek navýšení hmotnosti. "Nejtěžší soupravu 81-71 a nejlehčí R1 dělí necelých 30 tun, ale R1 má o dva podvozky na soupravu více, takže se ještě lépe roznese (5 vozů ku 3 dvojicím), tedy 8,25 t/náprava ku 5,75 t/náprava George: ty si nepamatuješ Ikarus na víkendových výlukách X-C v devadesátkách?" (Příspěvek byl editován uživatelem Kondra89.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7344 Registrován: 7-2011 |
poznámka: Nemůžeš k tomu přistupovat čistě ekonomicky, nýbrž musíš počítat taky/hlavně s "politickou stránkou" věci. Samozřejmě, vymýšlet a konstruovat 4 kusy je ekonomicky nesmysl, jenže, právě ta politika - kapitalistické Rakousko, nedostatkové valuty, defakto přiznání neschopnosti vlastního průmyslu..." a ono by se někomu vyplatilo konstruovat čtyři, slovy čtyři, kusy potřebné pro provoz s nejistou perspektivou?" |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Proto se divím. Tak asi nestačilo navařit IPU na mostovku,ale prostě mě udivuje, že se za nedostatkové valuty dělala taková "banalita", když zaizolovat metro musí být náročnější Petr Vlček: dovoluji si rozporovat tvá tvrzení. Za R-U se stavělo úplně jinak a za socíku ty stavby nedospěly do havarijního stavu. Už kolikrát mě napadlo,jak přebujelá je naše infrastruktura a kdo jednou zaplatí všechny ty opravy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4954 Registrován: 12-2007 |
Bobik: Nicméně ani komanči nebyli tak pitomí, aby vyvíjeli jen pár vozů pro zubačku. Konečně také pro tatranskou zubačku Štrba - Štrbské pleso byly zakoupeny stroje ze Západu. Pro komanče bylo důležité vyrábět masově běžné produkty pro veřejnou dopravu - tramvaje, trolejbusy, autobusy, železniční elektrické jednotky nebo motorové vlaky pro regionální dopravu. Dále také elektrické a dieselové lokomotivy. Pouze vagony do rychlíků všeho druhu - obyčejné, jídelní, lehátkové a lůžkové se snad kupovaly z Dederonska. A v tzv. východním bloku si nejvíce oblíbili tramvaj T 3. |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13641 Registrován: 4-2003 |
Problém s lokomotivama pro zubačky spočíval spíš v tom, že ani jedna československá lokomotivka neměla licenci k ozubnicovému hnacímu ústrojí podle tehdy-ještě-platného Abtova patentu. Wagon - a s tou oblibou tétrojek bych byl taky opatrnější, KTM-5 se vyrobilo víc Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 972 Registrován: 11-2021 |
Wag: problém byl v tom, že než by čsl. průmysl ty zubačky dodal, bylo by po mistrovství i po nákladní dopravě na kořenovské zubačce. Vývoji MHD singrovky ani 10kusové série elektroniků se soudruzi nijak nevzpěčovali, furt to bylo snazší než kupovat podnikům nákladní auta, autobusy, v zimě solit a v létě asfaltovat. Vyrábět elektrické jednotky ani regionální diesely pro komanče nijak důležité nebylo, kdyby bylo, tak žáby a kredence nepřesluhujou do 21. století. Že se vyrobilo hafo šukafónů, to nebylo oblibou, to bylo tím, že výroba ničeho lepšího nebyla připravená. Pk: ta zubatá už tam byla přes padesát let, to byly Abtovy patenty vypršelý, nicméně říct nemáme licenci je elegantní způsob jak se vyhnout přiznání my to neumíme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7345 Registrován: 7-2011 |
Emil Švec: Zase politika. Představ si ten průšvih, kdyby u takovéhleho "hrdinského" a ostře sledovaného projektu, jedné z "výkladních skříní socialismu" bylo nutno přiznat šlendrián a neschopnost, kteréžto navíc jsou systémové a nejde to hodit na nějaké jednotlivce, kteří se "odrodili socialistickému zřízení". Takže jestli máš na výběr, zdali utratit nedostatkový valuty, nebo přiznat, že matka strana se plete a že socialismus nevypadá jako ta jediná správná cesta, co asi tak zvolíš? "ale prostě mě udivuje, že se za nedostatkové valuty dělala taková "banalita"..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3149 Registrován: 4-2005 |
To člověk jen zírá, kam se zdejší debata odkloní. Přijeďte, přátelé, uděláme prohlídku obou kočiček:-) Parní i motorové jsou z jedné fabriky. Ty parní jezdily 60 let, takže asi nebyly úplně špatný a ty motorové jsou také dobré. Soudruh do nich lil české oleje, zcela atypická lokomotiva, ale dobře postavená s dobrým motorem. Má normu nahoru 180 tun, mnohokrát i v muzejním provozu bylo zásadně překročeno při dopravě různého harampádí na kopec. Naše návštěva na Slovensku s trojkou v roce 2016 je známa. Jsou to dobré lokomotivy.
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|