Diskuse » Železnice » Tratě kolem Pardubic a Hradce Králové » Archiv diskuse Tratě kolem Pardubic a Hradce Kr... do 28. 11. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě kolem Pardubic a Hradce Kr... do 28. 11. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1714 Registrován: 1-2006 |
Kriz: Nadjezd uz zacal, schodiste neobsahuje. Prechazeni bude redukovano zprovoznenim prvni koleje - jak jsem psal, vetsinove prechazeji ti od Hradce + roli hraje i bludiste na puvodni ceste z nastupiste k prejezdu. Finalne jich nebude tolik. Hajnej: Beton se pretre, predelavat co uvizne ve sparach a nejaka chemickomechanicka prace s obkladem mi prijde casove narocnejsi = drazsi = mene caste. SS: Onotaky bylo neco rano u Prevysova. Petka z Prahy to brala pres Pardubice (cca 7:15 prujezd Rosicemi)... |
Telini
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 10-2006 |
Projekt nadjezdu nad tratí v Semtíně je k dispozici zde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1715 Registrován: 1-2006 |
Pardubice-Rosice nad Labem 26.10.2022 (1/2): ... dokud je pěkně a stavba spěje k dalšímu lomu (16.11.2022)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 1-2006 |
Pardubice-Rosice nad Labem 26.10.2022 (2/2): ... s jednorázovou klouzačkou nad řeku... ... a že tu o tom byla řeč, tak i kousky rosického podchodu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 1-2006 |
Pardubice 26.10.2022: ... před nedělním ranním mezníkem s nájezdem koridoru na nový most nad ulicí Jana Palacha a obdobím masakru s výhybnou Pardubice v místě čtvrtého nástupiště s pokračováním jediné koleje na Kostěnice. Provizorium s lavorem v dané části končí, vrací se jednosvětlová návěst do přímého s malým bonusem do křiva na kostěnickém zhlaví... ... a pár kousků od sousedů... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2145 Registrován: 1-2009 |
Česká Třebová v roce 1906. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2146 Registrován: 1-2009 |
Na trati 016. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2147 Registrován: 1-2009 |
Výroční pohlednice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1859 Registrován: 10-2011 |
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ministerstvo-dopravy-chce -lokalni-trate-odstavit-40414550#dop_ab_variant=0&dop_source_zone _name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medi um=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz Nevím, kam to přesně dát, týká se to celé ČR... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 1-2006 |
vlasak: Nic víc než relevantní otázka, zda má být trať, kde se na kilometr ročně nevybere určitá částka (v řádu desetitisíců?), a není nikdo, kdo by jí byl ochoten platit (obce/kraj), z omezeného balíčku veřejných peněz na dráhu udržována ve stavu sjízdném kdykoliv si někdo jednorázově vzpomene? Trať, kde nejezdí alespoň jeden pár Os denně a jeden Mn měsíčně (nebo jeho ekvivalent z hlediska platby za dopravní cestu)? A současně, pokud bude do tratě směrována investice na obnovení provozu, má být závazek toho, kdo to požaduje, že na trati objedná dopravu minimálně v rozsahu, který investici dá návratnost? Otázky pro zvolené politiky, nejde-li o něco využitelného pro odklony (např. konzervovat Holice - Borohrádek smysl nedává). Bude-li to uplatněno, místní se zamyslí, zda by se tam jeden pár denně neuživil, a třeba to u některých z tratí bude znamenat znovuzrození pravidelné dopravy. Nezatracoval bych to... Za mne je důležitější zatím absentující směr otázek ke slabším tratím, a to jestli, pokud se investuje, by neměl existovat závazek kraje/obcí, že se bude, v rozsahu přiměřeném výši investice, objednávat použití dopravní cesty. Pokud ne, neinvestovat nebo výše investice jen v úměrném rozsahu. I za cenu konzervace pro nesjízdnost, pokud to dožije. Ten případný závazek může přinést efektivitu směřování prostředků do dráhy a koncepci do požadavků krajů. Odpovědnost za to, zda území bude nebo nebude mít dráhu v nějakém stavu, by měla být na místních. Pokud jí nechtějí a evidentně není využívána, nemá smysl jí dotovat víc než občasnou kontrolou kompletnosti + rozkradené nemá smysl obnovovat dokud dráhu někdo (kraj/obce) k něčemu relevantnímu nevyužije. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1587 Registrován: 12-2020 |
Jákykoliv dlouhodobý závazek do budoucna je blbost. Podívejte jaká je doba. Představte si, že by se před 3 lety obce nebo kraje zavázaly k tomu, že na nějaké trati pojede x vlaků. Pak přijde Covid, válka na Ukrajině nebo prudké zvýšení nákladů na vše. Jak chcete garantovat, že ty obce nebo kraje na to budou mít? To přece nejde. Tohle by mohlo fungovat pouze v cenově stabilní společnosti, kde je minimální inflace. Momentálně tu žádná stabilita není, proto všichni vymýšlí co zavřít a kde šetřit. Odpovědnost za to, zda území bude nebo nebude mít dráhu v nějakém stavu, by měla být na místních. Pokud jí nechtějí a evidentně není využívána, nemá smysl jí dotovat víc než občasnou kontrolou kompletnosti + rozkradené nemá smysl obnovovat dokud dráhu někdo (kraj/obce) k něčemu relevantnímu nevyužije Jenže místní většinou tu dráhu chtějí, ale nemají žádné zdroje na to ji financovat, když jim kraj zaplatí busy místo vlaků. A kdy ž nemají na objednávku vlaků, těžko budou mít na údržbu tratě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2705 Registrován: 8-2017 |
Vhd_sl: Za mne je důležitější zatím absentující směr otázek ke slabším tratím, a to jestli, pokud se investuje, by neměl existovat závazek kraje/obcí, že se bude, v rozsahu přiměřeném výši investice, objednávat použití dopravní cesty. Pokud ne, neinvestovat nebo výše investice jen v úměrném rozsahu. I za cenu konzervace pro nesjízdnost, pokud to dožije. Ten případný závazek může přinést efektivitu směřování prostředků do dráhy a koncepci do požadavků krajů. Souhlas, ale mělo by to být i naopak - trať byť slabě využívaná, pokud je v dobrém stavu, je nesmysl konzervovat. JM: A když nemají na objednávku vlaků, těžko budou mít na údržbu tratě. No jo, holt kdo chce opici, musí mít na banány. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 7-2009 |
Zajímavé jsou tratě Chronice - Velké Opatovice a Dolní Lipka - Opatovice Co má ten pisálek pořád s Opatovicema |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1720 Registrován: 1-2006 |
J.M.: Však ano. Proč se má stát zavazovat k držení provozuschopnosti nebo k investicím u něčeho, kde není (a dlouhodobě je velmi nejistá) návratnost na úkor tratí, kde je návratnost jednoznačná? Proč stát ano a kraj/obec ne? Nejde o objednávku objemu dopravy, jde o úhradu poplatků za dopravní cestu ve výši potřebné pro návratnost investice. Zaplatí-li místní poplatky bez toho, že by vlak jel, je z čeho platit existenci dráhy a všichni jsou happy. Problém je, že nikdo platit nechce s tím, že je to povinnost státu. Má to být povinnost státu? Politika, nic pro pěšáky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2148 Registrován: 1-2009 |
Kolín v roce 1905. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27677 Registrován: 5-2002 |
To raději nechci vědět, jak tehdy bylo ohnutý pražský zhlaví, když koleje u baráku byly jak podle pravítka...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1588 Registrován: 12-2020 |
VHD Sl: Nejde o objednávku objemu dopravy, jde o úhradu poplatků za dopravní cestu ve výši potřebné pro návratnost investice. A vy myslíte, že vybrané poplatky za použití dopr. cesty zaplatí investice do jakékoli tratě? O tom bych silně pochyboval. Navíc nejde o investice, ale většinou o velmi prostou údržbu. Pokud bychom takhle přemýšleli, tak kolik by musel stát poplatek za dopravní cestu na VRT? Kdyby tam jelo 20 párů vlaků denně a stavba stojí desítky miliard? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16356 Registrován: 12-2007 |
Představte si, že by se před 3 lety obce nebo kraje zavázaly k tomu, že na nějaké trati pojede x vlaků. Pak přijde Covid, válka na Ukrajině nebo prudké zvýšení nákladů na vše. Připomenu, že standardem je sjednávání 10letých smluv, v nemalém počtu případů s (logickým) rozdělením nákladů (resp. požadavkům na jejich proplacení ze strany objednatele) na fixní (neměnnou eventuálním snížením rozsahu objednávky) a variabilní (měnící se při eventuálním snížení či zvýšení rozsahu objednávky). zda má být trať, kde se na kilometr ročně nevybere určitá částka (v řádu desetitisíců?) Odkazovaný materiál uvádí coby "konzervační hranici" jen počet spojů za rok. Ne částku vybranou z poplatků za dopravní cestu (stejně tak ani nebere v potaz výši nákladů na údržbu, ba ani na řízení provozu). z omezeného balíčku veřejných peněz na dráhu udržována ve stavu sjízdném kdykoliv si někdo jednorázově vzpomene? Uvedený limit by z pohledu osobní dopravy nepřekročila např. trať z Bruntálu do Malé Morávky, kde se jezdí jinak než stylem "kdykoliv si někdo jednorázově vzpomene" (nicméně možná by ji splnil úsek po Světlou Horu, jede-li po něm 11+ nákladních vlaků za rok, což by paradoxně mohlo dopadnout konzervací úseku Světlá Hora - Malá Morávka, ne však úseku Bruntál - Světlá Hora). pokud bude do tratě směrována investice na obnovení provozu, má být závazek toho, kdo to požaduje, že na trati objedná dopravu minimálně v rozsahu, který investici dá návratnost? O to víc by objednatelé mohli být motivováni tam ten "konzervačně těsně nadlimitní" rozsah spojů objednat, aby ta trať zakonzervována nebyla (protože pak by bylo velmi drahé její eventuální odkonzervování). Mimochodem (když zastáváte takovou myšlenku) proč by měli objednatelé platit jen odkonzervování tratě? Proč ne i větší investici do tratě kontinuálně sjízdné? A odkonzervování tratě za účelem nákladní dopravy by měl platit podle vás kdo? Bude-li to uplatněno, místní se zamyslí, zda by se tam jeden pár denně neuživil, a třeba to u některých z tratí bude znamenat znovuzrození pravidelné dopravy. Na umělé objednávce jednoho (!) páru spojů za účelem "aby se to vešlo nad konzervační limit" není nic moc k chlubení. (A "uživení" jednoho páru spojů může být docela oxymorón.) P. S. Odklony "odkud - kam" by podle vás měly využít neelektrizovanou a "détrojkovou" trať Holice - Borohrádek? (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 4-2013 |
Dnešní Semtín..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 1-2006 |
J.M.: Domnívám se, že pokud stát vkládá prostředky do jakékoliv tratě, neměl by tak činit "jen tak", bez ohledu na to, zda je zájem na minimálním provozování dané dráhy ze strany krajů/obcí/nákladních dopravců. Nemělo by to být jeho povinností v případě, že trať nevygeneruje (nebo kraj/obce neuhradí) platby za dopravní cestu v určité základní výši za období. Domnívám se, že, ač o tom odkazovaný materiál nehovoří, zájem by mělo být možné projevit dlouhodobějším závazkem objednat na dané trati nějaký počet tras a uhradit poplatek za dopravní cestu, přičemž tento by měl být úměrný investovaným prostředkům. Domnívám se, že pokud bude existovat dlouhodobý závazek kraje něco platit, změní se přístup, prezentovaný jako péče řádného hospodáře, založený na tom, že zrušením objednávky dopravy po dráze kraj šetří. Jde o to, aby se neopakovaly případy, kdy je trať uvedena do provozovatelného/lepšího stavu a kraj obratem neobjedná dopravu na trati, protože prostě nemusí... Aby kraj nešetřil na úkor státu - vše platí stejný daňový poplatník a tyto politické hrátky by měly být eliminovány ve prospěch odpovědného rozhodování krajů o tratích na svém území v rovině zachování nebo dokonce investic do nich. Nechť konzervaci tratí vysvětlují svým ovečkám jimi volení zástupci, ke kterým mají nejblíž. David: Omlouvám se, ale vytrhal jste věci od několika autorů a vkládáte myšlenky a vývody, které zde nebyly řešeny. Nemám potřebu přistoupit na Váš způsob diskuse. To zásadní k tématu je, že jde o politické rozhodnutí volených zástupců, o kterém nemá smysl diskutovat. Nějak to bude. ad. odklony Holice - Borohrádek... V souvislosti s výlukovou činností v Rosicích byla tato trať využívána pro návoz náležitostí ČD z/do HK a Chrudimi. Ve čtvrtém kvartále 2023 se výluková činnost bude opakovat. Do budoucna jsou tam další stavby, kdy může trať vypomoci k obsluze vleček v Borohrádku - zejména při výlukách stavby Týniště - Choceň - nebo odlehčit tento úsek v době, kdy ještě nebude modernizovaný (např. při stavbách mezi HK a Týništěm) o menší stroje, které přes Choceň nemusí. Na konzervaci má čas do dokončení VOChoc. (Příspěvek byl editován uživatelem Vhd_sl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15197 Registrován: 8-2004 |
J.M.: Poplatky za použití dopravní cesty (ve stávající výši) nezaplatí žádnou investici ani údržbu. "A vy myslíte, že vybrané poplatky za použití dopr. cesty zaplatí investice do jakékoli tratě? O tom bych silně pochyboval. Navíc nejde o investice, ale většinou o velmi prostou údržbu. Pokud bychom takhle přemýšleli, tak kolik by musel stát poplatek za dopravní cestu na VRT? Kdyby tam jelo 20 párů vlaků denně a stavba stojí desítky miliard?" Souhlasím i s Vaším postojem z příspěvku 1587, že dlouhodobý závazek není to pravé ořechové. Ev. nové zastupitelstvo kraje/obce má mít možnost revidovat rozhodnutí minulých zastupitelstev a nepokračovat ve financování něčeho, co považují za zbytné. Zvlášť pokud se okolní podmínky změnily. Jsem ale přesvědčen, že stejnou možnost má mít i stát při změně vedení, potažmo při změně okolních podmínek. Tj. má mít možnost redukovat rozsah vynakládaných finančních prostředků, potažmo tedy redukovat udržovaných tratí.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1321 Registrován: 9-2015 |
@David Pak přijde Covid, válka ... Tak to bývají standardní výjimky z plnění, označované třeba jako "vyšší moc". Jen je potřeba zmínit to ve smlouvě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16358 Registrován: 12-2007 |
To zásadní k tématu je, že jde o politické rozhodnutí volených zástupců, o kterém nemá smysl diskutovat. Naopak - vy jste uvedl názor mimo rámec navrhovaného politického rozhodnutí. Proto jsem považoval za vhodné, uvést k němu několik poznámek a otázek. Vám byly samozřejmě určeny jen ty, které reagují na vaše vyjádření. Odklony Sv ČD, a.s., z Pardubic do HK mohou jet i úvratí přes Choceň. A z Pardubic do Chrudimi jezdily přes Hrochův Týnec. Pak přijde Covid, válka ... Tak to bývají standardní výjimky z plnění, označované třeba jako "vyšší moc". Žádná taková "válečná/covidová vyšší moc" z plnění obvykle 10letých smluv (účinných obvykle od 12/2019) uvedena není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2149 Registrován: 1-2009 |
Choceň v roce 1910. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 11-2020 |
Má pak smysl VRT stavět, když musí být stejně dotovány? Jaká je to pak investice? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 1-2006 |
hjguzf: V Pardubickém a Královéhradeckém kraji? Samozřejmě že nemá. Nemá to smysl ani kolem Prahy, Brna, Ostravy ap., ale je zde nějaká společenská poptávka (vč. dostupných evropských peněz), kterou je potřeba využít na uvolnění tratí pro nákladní dopravu a příměsto. Kapacitu dráhy v rozměru toho, čemu říkáme VRT, bez toho, že to bude VRT a půjde se na to přes PR, v demokratickém režimu našich aktuálních parametrů nepostavíte (vyvlastňování) a ani na ní již neseženete peníze. VRT ano. Zda je to ekonomicky úpis ďáblovi již ty generace, které o tom rozhodují, nezjistí + zajistí jim to prostor pro tahání peněz z Evropy a pro zaměstnání méně kvalifikovaných povzbuzující ekonomiku. Ta generace, která teď tleská vidině PR iluzi, to, oč jde ekonomicky (nejen investicí) zjistí až potom. Takže jasně, smysl to má. A zásadní. Krom potřebné kapacity zejména politický a PR směrem k voličům, kteří díky blahobytu nechápou, že každá sranda něco stojí. Má to smysl i v tom, že se ostatní síť vyčistí, protože nebudou peníze na generální opravy odkládané posledních 35 - 50 let, a ty tratě prostě dojedou. Ale tak to má být. Stejně na nich nikdo nic rozumného nechce objednat, protože s výjimkou okolí velkých měst a koridorů v zásadě nemá koho vozit. Bude-li VRT, většina voličů po regionálkách ani nevzdechne. V Královéhradeckém kraji je VRT o snaze o rychlé spojení do Broumovského výběžku. Slibem neurazíte. Až budou první účty a efekty, uvidí se co dál. |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2188 Registrován: 10-2012 |
David: "O to víc by objednatelé mohli být motivováni tam ten "konzervačně těsně nadlimitní" rozsah spojů objednat, aby ta trať zakonzervována nebyla (protože pak by bylo velmi drahé její eventuální odkonzervování). " Už jsem to psal v jiném vlákně. Možnost opětovného zprovoznění sice bude, ale pouze jako teoretická. Zakonzervovaná trať bohužel téměř jistě skončí. |
Adam_r
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1565 Registrován: 10-2003 |
Už jsem to psal v jiném vlákně. Možnost opětovného zprovoznění sice bude, ale pouze jako teoretická. Zakonzervovaná trať bohužel téměř jistě skončí. S moznym zprovoznenim to bude podobne jako u Horniho Slavkova, Kralovic, Hostivice - Stredokluky, Zidlochovic, Kyselky nebo treba Telnice - Oldrichov, kde neco jako konzervace probehlo "nadivoko". Zprovozneny z toho byly Hostivice - Stredokluky, Zidlochovice, Kyselka a Krasny Jez - Horni Slavkov, zbyle useky jsou prozatim mrtve. On asi nikdo moc nebude chtit aktivne trate konzervovat, dokud je bude mozne "nizkonakladove" udrzet v provozu i za cenu omezene rychlosti/prechodnosti/.... Ale o konzervaci (casti trate) se bude uvazovat ve chvili, kdy prijde na radu nejaka velka investice jako vymena vyznamne casti rozpadlych prazcu, nebo treba most (https://mapy.cz/s/podevanece). Pak opravdu dava smysl mit prostredek, jak predmetny usek legalne zavrit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16363 Registrován: 12-2007 |
I na odkazovaném úseku Bříza obec - Libochovice letos jelo zřejmě 272 vlaků (68 provozních dnů krát dva páry spojů). Tzn. jen těsně pod "konzervačním" limitem. V nejhorším by to Ústecký kraj vyřešil doobjednáním třetího páru spojů jedoucího např. jen v letním období. A hle - "konzervační" hranice by byla překročena. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 3-2009 |
V Královéhradeckém kraji je VRT o snaze o rychlé spojení do Broumovského výběžku. Slibem neurazíte. Diskutovat s vámi zde už nehodlám, nicméně toto opravdu není pravdivé tvrzení a nevím, z čeho jste ho vydedukoval. Nečekám reakci od vás, ale píšu to sem proto, aby to ostatní nezačali považovat za pravdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1723 Registrován: 1-2006 |
Je zajímavé, že si někdo dává práci s tím, aby upozornil koho všeho by se opatření dotkla, pokud by byla aplikována extrémním způsobem = plošně. Otázkou je, kde je jádro problému, resp. co je problém, který je řešen. Kontext bych hledal v Ústeckém kraji (Kozí dráha + Chotiměř - Radejčín), kde stát stojí v patové pozici. Dát desítky až stovky milionů na znovuzprovoznění nemůže - obdobné akce se nesetkaly z pochopením médií (Mělník - Mšeno, Vraňany - Lužec, ...) a z hlediska PR nepůsobí na daňové poplatníky v této době úplně optimisticky -, ale současně má povinnost, která byla potvrzena pokutou. Je jen otázkou času, kdy přijde nějaký soud (zřejmě kraj proti ministerstvu, což daňové poplatníky také jistě potěší...), který státu nařídí ty peníze dát. Současně je evidentní, že tím, jak jsou naše regionálky zadlužené na údržbě, přijde doba, kdy bude stejná volba = dát peníze neúměrné objednávce dopravy na dané trati nebo trať zavřít? Řvou "zachránci" a "fandové", kterým případná úprava vezme možnost donutit stát, aby ty peníze daňový poplatník dát musel. Je tu spousta otázek, které vnucují představu, že se takto směruje k hromadnému rušení konkrétních méně využívaných tratí. Což je populární téma pro média - na tom se dá vyřádit, zájem o to je. Kontext ale nenapovídá tomu, že by to mělo být o tom, že se budou tratě zavírat jen proto, aby se ušetřilo pár korun za údržbu, a nenechají se dožít. I když s názory některých ministerských specialistů (každá firma má nějakého toho "specialistu", někteří v oboru jsou i putovní - prostě není kdo by to dělal...), kteří jsou schopni diskutovat o tom, zda by se, když se do zákona dostala možnost rušení přejezdů s objízdnou trasou do 5 km, nedalo ušetřit tím, že se, přes nesouhlas samosprávy, přejezdy v rámci investice prostě zruší, s oporou v kodexu, který byl na něco úplně jiného, si člověk nemůže být jistý ničím... :-/ Takže ano, riziko, že v rámci úspor bude zakonzervovaná trať při investiční akci odpojena od sítě (nebo od nástupišť), reálně existuje, nebude-li ošetřeno. Otázkou ale je, proč by měl stát řešit víc než ochranu daňových poplatníků před "zachráncem", který k vydání zásadních prostředků společnost donutí soudně. Líbilo by se mi to, co tu naznačovali diskutující + cca tak nějak i snahu o úpravu legislativy chápu. Mít možnost zakonzervovat trať, aby byl stát (čti daňový poplatník) ochráněn před extrémy dotování něčí zábavy/atrakce. Mít ošetřeno, že to nějaký specialista neaplikuje plošně jen tak, resp. že blbým rozhodnutím o úspoře nezablokuje možnost odkonzervování (stát by se měl chránit sám před sebou...). Mít podmínky odkonzervování v podobě závazku kraje/obce/obce k adekvátní objednávce dopravní cesty (nad diskutovaný limit, dlouhodoběji), s tím, že k tomu dojde podle dostupných zdrojů. Otázkou je, po jak dlouhé době zakonzervovanou trať zrušit s tím, že šance byla... Hrochovo naznačování, že by zastupitelstvo samosprávy mělo mít možnost couvnout ze závazků minulého zastupitelstva, chápu, ale nesouhlasím s tím. Je-li možný jediný nájemce, pro kterého jsou do stavby investovány zásadní prostředky, musí to být se závazkem. Jak při požadavcích samosprávy na zajištění kapacity na provozovaném, tak při stejném požadavku v rámci investic. Stát samosprávu s požadavky odmítnout úplně nemůže - zablokovala by záměr -, fér je protiplnění závazkem. Spíše bych to viděl tak, že by závazek mohl být za určitých podmínek dočasně kompenzován dotací ze strany státu, čímž je možnost samosprávy nějak couvnout řešitelná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 1-2006 |
Rosťav: Hele, divil bych se, kdybyste několik týdnů před novým jízdním řádem měl sílu a čas na jakoukoliv diskusi. Máte pravdu v tom, že my dva si již nic nového patrně neřekneme - vnímáme to příliš odlišně a minimálně jeden z nás je v tom zainteresován příliš. K vyhlídkám VRT Podkrkonoší snad jen jeden odkaz, který důvěrně znáte + pár náhodně generovaných úvah... https://www.dopravakhk.cz/filedownloads-2127-e8673e478384 , strana 212 (plus pro zájemce o kontrast strana 224 jako cílový stav, bude-li infrastruktura - vnímejte jako co všechno by koho mohlo napadnout, tedy všechny, vč. vzájemně vylučujících se, kombinace v jednom -, ne jako reálně připravované stavby a reálně objednávaný rozsah...) Kraj může, pokud se to sejde a budou peníze, počítat s VOChoc s omezenou kapacitou na osobku - provezení nákladky je a bude s vyšší prioritou. I VRT Východní Čechy (koukám, že horizont realizace z webu Správy zmizel...) je velkou otázkou. Už z toho pohledu, že vyústí do VOChoc, stavěné kvůli nákladnímu tranzitu, a vlaky vedené mimo HK do Polska nedávají smysl - ten by možná mohla mít pro Trutnov a Náchod a přilehlé, kdyby tam byli dojíždějící ve větším počtu; viz to, co jsem psal. Každopádně nečekám její řešení dříve než bude dokončena realizace RS1 a RS2, zřejmě i RS4. Nebudou-li výsledky těhle RS dobré (politicky využitelné), není RS5 podle mého názoru pravděpodobná ani kdyby prostředky byly. Jako že lze předpokládat, že pokud to s elektromobilitou dopadne tak, jak se to dnes vidí (dost lidí bude odkázáno na VHD), bude v té době spousta podstatně potřebnějších staveb. Zadaří-li se hodně moc, možná se jednou dokončí dvoukolejka na Pardubice. Na sever je a bude vše blokováno tím, že kraj chce všechno. Pochopitelně, má-li udržet lidi, je to podmínkou. Současně ale těch lidí nemá dost a z Polska krajem tranzitují spíš skupiny lidí, které mají zájem jen na velmi levném cestování - dojížďka za prací na západ. Pokud to dopadne hodně dobře, ne z pohledu kraje, protože je to bez Náchoda na přestupy ve Starkoči nebo něco s bateriemi, protáhne se drát na Trutnov. Naději bych ještě dal zdvoukolejnění do Jaroměře, ač mne vliv na Smiřice, Holohlavy a Černožice k jinému než VRT řešení (za dálnicí) naplňuje odporem a vliv na úrovňové severní zhlaví HK zoufalstvím... Hradec bohužel má jiný charakter než obdobná krajská města. Převis nabídky zaměstnavatelů bych zde nečekal. Ten co existuje (pět let nemůžeme sehnat schopného člověka s adekvátním vzděláním...) je brzděn tím, že v Hradci je drahé bydlení a v okolí víceméně nejsou dostupné pozemky za rozumnou cenu. Je otázkou, jestli se na tom do budoucna může něco změnit. Spíš dojde k masivnějšímu vylidňování kraje, nebude-li dostupné dojíždění IAD pro mlaďochy. Výše uvedené ne pro diskusi, jen pro shrnutí stavu pro představu o pramenech mých dedukcí. |
D.S.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 12-2017 |
Dvoukolejka do Jaroměře je naprostý základ, nechápu že není naplánována souběžně s přestavbou hlavního nádraží v Hradci. Ideální by bylo 2 koleje protáhnout až do Náchodu, což by bylo trochu náročnější (Vysokovský tunel), ale potenciál na zvýšení využívání železnice by byl obrovský. Ostatně taková je dlouhodobá vize KHK v plánu dopravní obslužnosti. V plánu je ještě pak spojka z Č. Skalice směr Trutnov mimo Starkoč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1725 Registrován: 1-2006 |
D.S.: Pro opožděné, jako jsem já, prosím o vysvětlení Vašeho vidění obsahu věty "potenciál na zvýšení využívání železnice by byl obrovský". Máte na mysli nárůst cestujících v procentech, kde z toho mála, co dnes jede, asi opravdu vypadne slušné číslo? Jaký má pro srovnání podle Vašeho názoru potenciál dnešní trať mezi Pardubicemi a Hradcem, kde toho mimo špiček (studenti) přes kvalitní nabídku moc nejezdí? Vize KHK má několik základních problémů. Tím nejpalčivějším je, že nerespektuje vizi státu, kvůli které se vůbec má stavět VOChoc - na které stojí ekonomika těch staveb. Prostě vychází z toho, že má při objednávce přednost, čímž nákladní dopravu po dobu své špičky zastaví. Obávám se, že z toho bude na severním hradeckém zhlaví pořádná srážka vizí. Buď nebude proveditelná jedna nebo druhá. Nebo kvůli kompromisu obě a postavené nebude funkční. Ono už ústupek jít mezi HK a Týništěm na 160 km/h byl ze strany státu omyl, protože pokud si nakreslíte to, co se po tom chce v osobní dopravě, a snažíte se mezi to pustit pomalejší vlak (typicky náklad), dvoukolejka nestačí - vyšší rychlost to vyžírá kapacitně. Resp. stačit by mohla (izolovaně), ale díky uzlům v Hradci polohy, kdy byste byl schopen provézt náklad, prakticky nedosáhnete. Zvlášť pokud náklad kvůli absenci sudé skupiny a kvůli délce kolejí v Hradci na hlavním nezastavíte. Vize je zřejmě bez řešení finančního krytí objednávky ze strany kraje. Je to daleko. Pokud nebudou prostředky nebo efekty, kraj prostě neobjedná. I to je důvod, proč jsem přesvědčen o tom, že by měl při realizaci staveb existovat dlouhodobý závazek kraje na objednávku toho, co se pro něj postavilo. Stavět tak vůbec stavby VOChoc, jsou-li již na papíře přetížené a neschopné plnit účel, na kterém stojí jejich ekonomika? K tomu severu - stavět jde to, co je v územním plánu a na co jsou prostředky. Proč zatěžovat vratkou ekonomiku VOChoc nesouvisejícím úsekem HK - Jaroměř? Svým způsobem se do něj bude muset jít, kvůli střídavině, otázkou je ale jak, aby to bylo projednatelné... Je super, že byl na KHK vyčleněn člověk s odpovědností za železniční dopravu, a že koncepce, snad již fixní, existuje. Neměly by se tak stávat minely jako nerealizace dělení úseků Předměřice - Smiřice a Smiřice - Jaroměř na dva prostorové oddíly místo jednoho proto, že si kraj trval na tom, že víc objednávat nebude, a nepožadoval... Koncept není špatný - je vidět odvedená práce -, něco tomu zatím ale chybí (resp. přebývá). Nechtěl bych být v tomto stavu autorem a jít s tím po realizaci (i zlomku) s kůží na trh, nevěřím tomu. Dvoukolejka na Jaroměř? V současném provozním konceptu jsou skrze Smiřice a Černožice prováženy tři páry (plus okrajově jeden vlak v jednom směru navíc). Doba uzavření přejezdů uvažujme pro zjednodušení kolem tří minut na vlak, tedy jsme nejhůř na 21 minutách z hodiny. V horizontu 1 (bez dvoukolejky na sever) vidím čtyři páry, což je nárůst o vymodlený vlak na Polsko doplňovaný Hronovem. Nejsem si jist, že se stávajícím zařízením to jednokolejka dá, ale budiž. Jsme s přejezdy na 24 minutách za hodinu. V horizontu 2 (s dvoukolejkou na sever) vidím šest párů. Přejezdy zavřené 36 minut za hodinu. Vyšší rychlost znamená delší přibližováky na přejezdech. Spadne-li do toho např. uvažovaná zastávka Holohlavy, nebo v Černožicích dokonce místo zastavení ve Smiřicích a naopak, nebude to u zastavujících vlaků o třech minutách, ale o nárůstu o dvě zastavení. Můžeme být na 45 minutách za hodinu. Výřezy ze studie CEDOPu mají místní ulité zde - http://www.smirice.eu/okoli/koridor.htm . Sice autor píše o podjezdu na místě dnešního severního přejezdu, ale ze situace je zřejmé, že ne - na tak krátkém kousku silnice III/3089 ten výškový rozdíl nedá a ani přístup pro pěší nemá prostor na podchod, výhybka je u toho... Přejezd. V roce 2021 jsou na trati s uvažovanou rychlostí 140 km/h (klopidla) uvažovány úrovňové přejezdy? Cože? Kraj hodlá kvůli objednávce vlaků paralyzovat svou silniční dopravu? Je potřeba uvažovat komplexně. VOChoc bude to samé... Je to ale logické. Pokud by to měl být podjezd, musel by respektovat nebo jinak řešit přilehlé křižovatky, a tedy o moc dolů proti dnešnímu stavu se nedá. To by ale znamenalo, že na průjezdu Holohlavy bude potřeba jít tak o tři čtyři metry výše než dnes a kdo ví jak by to sklonově pasovalo do Černožic. Přimyslete si protihlukovku (je to uprostřed obce), sečtěte a máte důvody, proč by jakékoliv řešení průchodu Smiřicemi, Holohlavy a Černožicemi, nemělo být projednatelné ač je v územním plánu (do 120 km/h). Mimochodem, jakou reakci má kraj v zásobě, až taková stavba doplní do Jaroměře ETCS a vyřadí tak aktivity muzejníků? Další problém... Obávám se, že realizace dvoukolejky na sever bude jeden velkej průšvih už jen mezi HK a Jaroměří. Nechtěl bych s tím mít něco společného - spíš by mne to tlačilo do role aktivisty proti stavbě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15201 Registrován: 8-2004 |
Vhd_sl: A není-li jediný (jak Vy říkáte nájemce), tak najednou závazek být nemusí? U nákladní dopravy závazek být nemusí? Já si tedy ani neumím moc představit, jak byste takový závazek mohl dostat. Měl-li by dopravce dát závazek na využití v desítkách let, pak by musel tedy zřejmě jít za svými zákazníky a chtít závazek po nich. Vy poskytujete závazek např. nějaké čerpací stanici, kde tankujete do svého gumokolu, nebo třeba obchodu s potravinami, že u nich budete nakupovat třeba deset let? "Je-li možný jediný nájemce, pro kterého jsou do stavby investovány zásadní prostředky, musí to být se závazkem. ... I to je důvod, proč jsem přesvědčen o tom, že by měl při realizaci staveb existovat dlouhodobý závazek kraje na objednávku toho, co se pro něj postavilo." U těch municipalit (nejen kraje nebo obce ale i u MD jako objednatele dálkové dopravy) by takové závazky jen zvyšovaly rozsah mandatorních výdajů, což v konečném důsledku vede až k nemožnosti řídit výdajovou stranu rozpočtu. Jak jsem psal už ve středečním příspěvku, nepovažuji vůbec za žádoucí nemít možnost řešit výdaje - ať už státu, tak krajů a obcí - v případě krizí. Myslím, že tento rok je názorným příkladem, proč tomu tak má být. Vhd_sl: V podstatě platí obdoba toho, co píšu výše. Fixní výhled je marná snaha zafixovat nějaký bod historie lidstva bez možnosti dalšího vývoje. "koncepce, snad již fixní, existuje" Stačí se podívat, jak se změnila situace za poslední 3 roky u projednávání staveb (ať je to něco Vám blízkého). Kdo by ještě před třemi lety řekl, jak masově se bude za 2 roky používat projednávání na dálku? Já nechci nikomu upírat jeho vizionářství, ale vývoj lidstva je tak plný neočekávaného a stále nás něco překvapuje. Vhd_sl: Pokud by ekonomika staveb fungovala jak má, tak byste nepotřeboval nějaké závazky. Buď má nějaká investice smysl - bez ohledu na aktuální třeba finanční situaci - nebo nemá. (Pochopitelně nezbavíte se nějakých ojedinělých renonců.) " VOChoc - na které stojí ekonomika těch staveb neschopné plnit účel, na kterém stojí jejich ekonomika?" Potíž je, že na ekonomiku se (zejména v poslední době) zhusta nehledí, ohýbá se podle přání různých skupin a za této situace pak nevidím smysl, držet se jí u jedné dvou staveb, když dvacet dalších za násobně více peněz si s ní hlavu vůbec nedělá. Tím jen vznikají pro širší obecenstvo těžko pochopitelné paskvily. Pokud se tlačí VRTky nebo konverze, bezhlavě se dolepují nové a nové věci do jednou schválených (a posouzených) staveb ekonomika neekonomika (resp. se tam ta ekonomika vylhává na úrovni černé magie), nedává mi smysl lpět na ekonomice VoChocu. Bohužel ekonomické posuzování staveb se zcela zdiskreditovalo.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3914 Registrován: 7-2017 |
K průjezdům nákladů přes HK: není součástí VOChoc jakýsi nákladní obchvat jihem HK? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1726 Registrován: 1-2006 |
mot: Ne. Pokud máte na mysli mimoúrovňový průplet na Březhradě, není to v době lpění vlivné(?) zájmové skupiny na nickolejce Pohřebačka - Hradec stávající trasou to, co by bylo možné byť zmínit. Trojkolejka skrz Kaštanku...? I město má v té lokalitě podle územního plánu nějaké své záměry, kterými tam moc nebude kudy. Navíc by Březhrad pomohl jen za předpokladu koleje bez hrany v sudé, která je již o vymístění nákladní dopravy z Hradce, s tím, že to do budoucna bude jen osobní nádraží ne s novým čtvrtým, ale s novými čtvrtým a pátým ostrovním nástupištěm. Vymístit nákladku první stavbou bez náhrady? Nelze... Pokud prostor pro nákladní obchvat (je to to, co společnost opravdu chce?), tak snad někde kolem uvažované severní tangenty I/11, nezastaví-li se to tam obratem. Jinou reálnou prostorovou možnost nevidím. I to samostatné nádraží pro VRT mělo něco do sebe... Hroch: Čoveče, na svérázné poznámky, kterým v kontextu nerozumím, jsem od Vás za ta léta zvyklej (trvalo mi to). Na štiplavost i vůči svým také (dodneška s ní mám problém). Ale na takovouhle depku se zájmovými skupinami, zdiskreditovanou ekonomikou a spol, ještě ne. Zárodky vyhoření? Nebylo by rozumné zvážit změnu? Přeci jen, jste mladší než já... Vnímám to tak, že je to celé politická záležitost, kde odbornost a smysl nemají prostor. Přesto vidím prostor, jak dělat svojí práci technika, v rámci definovaném jinými, tak, abych se za ní nemusel stydět. U VRT jsem došel k názoru, že se mne netýkají a již týkat nebudou. Je spousta zajímavější práce. Ostatně, jak říká kolega - "Proč já se neučil líp. Mohl jsem dělat popeláře. Práce na čistým vzduchu, pravidelné posilování, osm hodin denně a čistá hlava...". Zrovna předevčírem řešil inzerát na popelnici s nabídkou padesáti hrubýho za práci popeláře, tak nevim, jestli ještě zejtra přijde, resp. jestli do toho nepůjdu s ním. Pouze si myslím, že není dobré, pokud jeden státní úředník se svou vizí druhému státnímu, nositeli vize státu, bez jakékoliv odpovědnosti nařídí zajištění kapacity, která se následně ukáže jako nezaplnitelná. Prostředky daňových poplatníků jsou pak využity na něco, co není potřeba, jen proto, že někdo měl pocit, že by to bylo fajn? Víte, připomíná mi to diskuse typu "Není potřeba prokazovat poptávku po nové zastávce v místě s hraniční kapacitou - v daném místě existuje zastávka tří metrolinek, čímž je přeci vše jasné a není potřeba řešit víc.". Nějaké meze by to mít mělo. Není-li respektována fyzika, musí být pro vynucení soudnosti k daňovému poplatníkovi argumentem ekonomika - připomínka péče řádného hospodáře o svěřený majetek. Btw. která investice má smysl, neví-li se, jestli k něčemu bude? Distanční forma projednávání není výhrou. Je fajn v tom, že ten, koho to nezajímá, si při tom může dělat své. Průšvih je, když to tak mají všichni a je ticho. Je evidentní, že formu prezentace ze strany organizátora to neposouvá (chybějící zpětná vazba brání vývoji) a mnohé věci je lépe říkat z oka do oka - nejen k věci, ale i mezi účastníky k jiným věcem, třeba i společnou cestou na jednání. Ani osobní vztahy, často nutné pro hledání kompromisu, to nepodporuje. A to neřeším (je mi to jedno, udělám si své i v prázdné zasedačce...) kdo poslouchá a co směrem k jednotlivcům případně může udělat případný záznam, na který stačí puštěný diktafon. Akceptuji to kvůli vytížení jednotlivců, za dobrý trend to nepovažuji. Je to za příliš velkou cenu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4861 Registrován: 11-2008 |
Včera 19.11.2022 R 1062 ARRIVA odjezd z Pardubic v 7:03 hod, prý stál dlouho někde před Hradcem Králové. Jela tím moje známá ( do Železného Brodu, tam příjezd +53 minut )a prý že průvodčí říkal něco v tom smyslu, že se "někdo v Praze uklikl" a že prý je někde bomba. Jelikož ale prý v tom vlaku byla za chvíli pěkná zima, tak mě to nějak nesedí. Má někdo informace, co se dělo ? Já jsem na dovolené a v práci budu až příští týden, abych něco zjistil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1727 Registrován: 1-2006 |
Výpravčíxy: Problém byl v Hradci. Průvodčí vyprávèl o zamrzlé výhybce, hodinu se stálo (aspoň my v Předměřicích). Zamrznutí bych připisoval lidové tvořivosti, napovídal víc věcí, které tak být nemohly - někdy líp mlčet pokud nevím - ale hodit asi reálně nešla... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4862 Registrován: 11-2008 |
Vhd_sl: Já si to také myslím, že problém byl asi v tomto. Ono pokaždé, když dojde k větší změně teploty, tak bývají problémy s výhybkama. "Výpravčíxy: Problém byl v Hradci. Průvodčí vyprávèl o zamrzlé výhybce, hodinu se stálo (aspoň my v Předměřicích). Zamrznutí bych připisoval lidové tvořivosti, napovídal víc věcí, které tak být nemohly - někdy líp mlčet pokud nevím - ale hodit asi reálně nešla..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15205 Registrován: 8-2004 |
Vhd_sl: To jsme v zásadě dva. "U VRT jsem došel k názoru, že se mne netýkají a již týkat nebudou. Je spousta zajímavější práce." Vhd_sl: Tak odfiltrovat pocity od reálných čísel by měla ta ekonomika. Kdyby fungovala... (Ale na to jste mi napsal, že ukazují zárodky vyhoření.) " jen proto, že někdo měl pocit, že by to bylo fajn? " Vhd_sl: Souhlasím (byť tu a tam se to hodí). Ale to nic nemění na to, že to je trend a změna, kterou asi nikdo moc nečekal (alespoň ne tak rychle) a názory Vás nebo mě jsou v tom nepodstatné."Distanční forma projednávání není výhrou."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 12-2007 |
Vhd_sl: Věřím, že v předminulém století byste byl jeden z těch sedláků, kvůli kterým šla trať mimo Hradec Králové a přes Pardubice. A kde jsou dnes kolejově Pardubice a kde Hradec víme všichni. Koukat se na železnici jen očima přímé mikroekonomiky je neuvěřitelně krátkozraké a divím se takovým názorům od docela vzdělaného člověka. (Příspěvek byl editován uživatelem R 1463Úpa.)
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1728 Registrován: 1-2006 |
R_1463Úpa (Hroch): Mne by pouze zajímalo, na základě čeho je v Královéhradeckém kraji ve směru s konkurencí dálnice očekávána na základě nabídky zásadní investicí do železniční infrastruktury tak zásadní a rychlá změna trendu. Určitě, proběhne tu asi nějaká restruktralizace území, která může být dopravní dostupností nasměrována tak, jak se tomu stalo v okolí Prahy, Brna, Plzně, ... . Ale je tu pro ni prostředí? Kolem těch jmenovaných měst to bylo v době, kdy byly dostupné za celkem rozumnou cenu nemovitosti v okolí vícekolejných tratí, na kterých integrované dopravní systémy rozjely taktovou dopravu. V těch centrech byla/je významná poptávka po pracovní síle, která je vyvážená výší mzdy, čímž se dojíždění ze svého domečku zejména specializovanějším profesím vyplatilo. Je takový i Hradec a je tu nějaký důvod, aby nemovitosti v okolí případné investice ve větším množství měnily majitele? Můj pocit je, že realitní trh v sídlech ve směru té investice není nic extra. Hradec jsou spíše investiční byty - je tu poptávka po pronájmech vysokoškoláky. Občanská vybavenost těch měst je taková, že kvůli školství, kultuře a dalším se už dojíždí (to veřejnou dopravu v kraji táhne), zdravotnictví ap. to čeká... Pracovní trh v Hradci mi přijde o tom, že většinu vysokoškoláků stáhnou velká města, ze kterých se jim už zpátky nechce kvůli menší míře anonymity, vyššímu příjmu, větším kulturním možnostem ap.. Když koukám na horizont 2 krajské vize, pak obce na osobáku HK - Jaroměř jsou pravděpodobně beze změny (možná lehké posílení Smiřic), protože není poptávka. Jaroměř sice intervalově zásadně roste, ale současně nemá zásadní kapacity na parkování (ani na jejich zřízení) a krom několika bytových domů v okolí (kde to vyvolá navíc problémy s dopravou v klidu) to pro člověka s autem zas taková výhra, aby na vlak přešel, není. Dvůr Králové s nádražím v takové vzdálenosti od města? Totéž... Česká Skalice? Může být zajímavá, pokud budou dostatečné parkovací kapacity. Kostelec a vejš se nemění četnost spojů. Náchod ano, ale není na denní dojíždění už moc daleko (finanční náročnost, ne čas)? Jsou/budou tak velké rozdíly ve mzdách nebo v nabídce specializovaných pracovních příležitostí (pokud lze, dost často mají homeoffice několik dní v týdnu), aby se vyplatilo do Hradce/Pardubic dojíždět? Tedy, je Královéhradecký kraj tím, kde stačí postavit infrastrukturu a už to vygeneruje zajímavé počty cestujících? Nebo se chová jinak? Nevím, jsem jen technik. Proto mne zajímají názory tímto směrem. Co se mikroekonomie týče, obávám se, že na ní je postavena vize kraje - ve smyslu nabídka potáhne poptávku. Bez dalšího řešení co vlastně máme před sebou. Nejsou v republice záměry s vyšší efektivitou, které by měly být upřednostněny s tím, že sever od HK má dálnici, které těžko konkurovat, mají-li uživatelé v cílové lokalitě kde parkovat a nemají-li problém z hlediska budoucího vývoje vlastnictví auta? Kolik toho dojíždí služebními auty? PS: I v předminulém století bych byl jen pěšákem bez vlivu na cokoliv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1729 Registrován: 1-2006 |
Kousek aktuálního Hradce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 3-2018 |
Vhd_sl: Věřím, že v předminulém století byste byl jeden z těch sedláků, kvůli kterým šla trať mimo Hradec Králové a přes Pardubice. Stále omílané povídačky, stejně jako např. v Kroměříži. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15208 Registrován: 8-2004 |
Vhd_sl: Sice jsem se nějakým hnutím osudu ocitl v záhlaví tohoto souboru otázek (byť tedy v závorce), netuším ale proč, když směřují úplně jiným směrem než kam směřovaly mé předešlé příspěvky. Tudíž se omlouvám, ale nemám na dotazy odpověď."... Tedy, je Královéhradecký kraj tím, kde stačí postavit infrastrukturu a už to vygeneruje zajímavé počty cestujících? Nebo se chová jinak? Nevím, jsem jen technik. Proto mne zajímají názory tímto směrem. ... Nejsou v republice záměry s vyšší efektivitou, které by měly být upřednostněny s tím, že sever od HK má dálnici, které těžko konkurovat, mají-li uživatelé v cílové lokalitě kde parkovat a nemají-li problém z hlediska budoucího vývoje vlastnictví auta? Kolik toho dojíždí služebními auty?"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Kříž
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 11-2005 |
Tady to je jako na pohřbu profesní etapy života! Když koukám na horizont 2 krajské vize.. Já myslím, vzhledem k tomu co se děje, je čas takovéto vize hodit do krbovek a začít tvořit jiné. Např. pomalu přihlížet k zatím opatrným předpovědím; v relativně blízké budoucnosti si auto nebude moci dovolit každý používat v takovém množství jako je tomu nyní. A i kdyby ne, tak. Dále je pomalu nutné se odpoutat od čecháčkovské potřeby neustálé improvizace a potřeby žít v iluzi, že takto dokážeme dělat velké věci i s málem. Tedy s horní tratí 031 to je vzhledem k současnému dopravnímu provozu již značně přes čáru a jakékoliv drobounké pokusy o cokoliv jsou a budou jen zoufalostí nejvyšší. Dostupným řešením je dvoukolejka na 120 km/h a hlavním motivem bude celková spolehlivost systému. A z toho plyne další. Tím bude vyšší produktivita práce náležitostí dopravců. To, že nám tady dnes jezdí mašinky "co ČD mohly momentálně nabídnout" je věc jedna, že v relativně krátkém časovém horizontu snad dorazí nové motory (s vymožeností jako velké nádrže na palivo, delšími lhůtami provozního ošetření, ale též s neduhem v podobě velké spotřeby na pomocných pohonech) je věcí další. Čili o nějakém neproduktivním postáváním a pobrbláváním motoru v depu nemůže být řeč. O nějakou rychlotrať se jednat nemusí. 120 km/h je pro motory na takto krátkém úseku reálný strop, elektrické příměsto využije 120 km/h tak v úseku HK-Smiřice. Již nyní je Panter schopen na "zelenou ulici" zvládnout cestu z Jaroměře do HK za 10 min. Vyšší rychlost znamená vyšší hlukovou zátěž, výrazně vyšší spotřebu energií, atd. Kvůli minutě sem tam? Na to serepes. V případě realizace VOChocu bude HK hl.n. samozřejmě pro tuto část tratě šturc s nákladkou vysídlenou na nějaké přednádraží. Sice autor píše o podjezdu na místě dnešního severního přejezdu, ale ze situace je zřejmé, že ne... Další důvod proč takovéto vize hodit do krbovek. Protože viz dále. Kraj hodlá kvůli objednávce vlaků paralyzovat svou silniční dopravu? Kraj by si měl začít pomalu plánovat rozšíření silniční sítě o obchvat Smiřic (jehož součástí by byl nadjezd přes ŽST Smiřice). Kdysi byl v plánech severní, nyní by se jednalo o jižní. S otevřením D11 průtah Smiřicemi obohatily mmj. i kamionové soupravy v ne zrovna malém množství. Je potřeba uvažovat komplexně. No právě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 3-2018 |
V Broumově vyrostl perón propojený s autobusovým terminálem 👍 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1730 Registrován: 1-2006 |
Hroch: Závorka byla dána v souvislosti dotazem na změnu trendu = nic na co by bylo potřeba reagovat. Napsal jste tak, že v původním směrování není o čem. Kříž: Může to být o pohřbu profesní etapy života. Proč ne. V posledních letech došlo ke změně, kdy je výrazně důležitější jak věci vypadají z hlediska PR než jak slouží. Dost lidí nový směr otráví, podstata je jinde. Mimo obor je to sice o něčem jiném, ale o něčem jiném je také ochota trávit pro naplnění cílů víc než je rozumné. Stav je takový, že horní 031 čeká v silně rizikovém stavu (úroveň zabezpečení versus kapacitní přetížení) na rozhodnutí co dál. Čeká, protože jakákoliv investice by brala přínosy investic, které jsou sledovány, natolik, že by nemusely vyjít. Chce-li kraj svou vizí supertrať, a nemá-li na to v kraji lidi, je to pat a budou se dělat jen věci vynucené tím, že něco doslouží. Pokud se např. prostě jen nesestříhá trolej v rámci střídaviny pro Hradec - možná je to nejlepší varianta z možných... Pat dále komplikovaný politickým prosazováním zaplnění každé škvíry na horní 031 proto, že jsou ambice. Nevím, zda už prosté a nejjednodušší zdvoukolejnění Hradec - Smiřice (mimo) a doplnění výhradního provozu ETCS s benefity (vyřeší i vozový park) i mezi Smiřice a Jaroměř, aby se tam toho vešlo do traťového úseku víc najednou a na těch 120 na rovných úsecích šlo, není příliš velké sousto. Smiřice (mimo) kvůli retenční kapacitě nahoru, protože jakékoliv řešení perónu 550 nad TK vezme jednu kolej. Co je sledováno uveřejnila Správa železnic na https://www.spravazeleznic.cz/-/hradec-kralo-1 - v textu odkaz na prezentaci. Z hlediska Hradce to je tristní, protože parkování v okolí cílové stanice VRT není řešeno (a na stávajícím nádraží řešitelné) + pokulhává nám fyzika s tím, co dvoukolejný VOChoc dá. Btw. součástí VOChoc není nákladní přednádraží (viz EIA) - nemůže být, nic takového není v územních plánech a bude problematicky projednatelné stejně jako mimoúrovňové řešení křížení tratí v Hradci. Ono je i otázka jak by se k tomu stavěla nákladka - do HK lidi dostane, někam na periférii hodně blbě. Ke Smiřicím... Severní obchvat Smiřic (plánek na stránce http://www.smirice.eu/ulice/jordan/jordan.htm ) lízal sídliště a byl to zoufalý záměr už tehdy. Zástavbou RD v Holohlavech a aktuálně prosazovaným developerským projektem na pomezí Smiřic a Holohlav ( http://www.smirice.eu/ulice/jordan/stavba_1.htm ) je mimo. Na jihu Smiřic je jediný prostor, kam se může město rozšiřovat. Dá se predikovat, že na dohled města může v budoucnu vyrůst maximálně nadjezd u jižního přejezdu, který ale nemůže převzít zátěž, protože na III/3089 v obci prochází zklidňovaným územím (rozrůstající se část s bytovými domy). Cokoliv dál na jih nemá vazbu na sjezd z dálnice 104 a nejspíš bude neprosaditelné. Obávám se, že obchvat Smiřic se jmenuje I/11 severní tangenta Hradec Králové (horizont zprovoznění 2031+). Problematiku zavřených přejezdů ve Smiřicích neřeší - tranzit k II/308 na Libřice je zatím naštěstí minimální (řepnou kampaň nepočítaje) - jsou to místní a přespolní k dálnici nebo na státovku. Těch kamionů moc nenarostlo. Měřil jsem to v ranní špičce před i po a nějaký nárůst tam je, ale většinou jsou to vozy firem z okolí. Asi nějak takhle, pokud počítám všechno - https://smirice.vhd.cz/data/pruzkumy22_1.pdf . Nárůst zprovozněním dálnice je až překvapivě nízký. Víc s tím jednou zacvičí Norma u Holohlav a sklad Lídlu na Zderaze. K vývoji IAD... Služební auta pro soukromé využití budou i nadále - vzroste význam benefitu. Otázkou je jaký je jejich podíl, tedy kolik případně bude muset na hromadnou dopravu. A kolik z nich kvůli tomu kraj opustí. Je otázkou jak moc se to může projevit v budoucnu tady v kraji. Podstatně méně, než lze na první pohled čekat? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15214 Registrován: 8-2004 |
Kříž: "Tedy s horní tratí 031 to je vzhledem k současnému dopravnímu provozu již značně přes čáru a jakékoliv drobounké pokusy o cokoliv jsou a budou jen zoufalostí nejvyšší. Dostupným řešením je dvoukolejka na 120 km/h a hlavním motivem bude celková spolehlivost systému." (Za mne - i částečná dvoukolejka - vhodně situovaná - by tomu dost pomohla.) (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1731 Registrován: 1-2006 |
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/vysokorychlostni-trat-vlak -polsko-hradec-kralove-vrt.A221125_151734_eko-doprava_ven |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3638 Registrován: 6-2019 |
Ono už nestačí ulhávat vstupy, aby to nevyšlo? To ale naštve! Nicméně ta víra ve snížení VVP na 3 % je milá.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2156 Registrován: 1-2009 |
Včerejší foto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3435 Registrován: 7-2017 |
Dálnice D11 Udělal jsem letos několik pokusů při služební jízdě, kdy jsem odjel z Rosic souběžně s R 14A směr Liberec osobním autem (bez zastavení) s využitím komunikací 37, D35 a D11 ke sjezdu Hořenice (cca 46 km), při dodržování předepsaných rychlostí (dle navigace, tachometr ukazoval více), ale i opačným směrem. Při porovnávacích jízdách měl R 14A rychlostní omezení Rosice-Stéblová, což zpravidla dohnal krácením pobytů (ujetá vzdálenost cca 39 km). Zkuste si tipnout kdo byl převážně rychlejší a o kolik minut. Případně můžete uskutečnit sami obdobný testovací pokus. Nyní již nejsou rychlostní omezení na D11 a D 35 (jízdy v jednom pruhu, oprava nové vozovky), jak tomu bylo při některých mých jízdách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1732 Registrován: 1-2006 |
mirek55: Podobná srovnání jsou sice hezká, ale... Kolik z případných uživatelů vlaku pojede z/do místa v docházkové vzdálenosti (bez potřeby času na přestup na další dopravní prostředek? Kolik z nich nepojede služebním autem, nepoveze náklad, pojede přesně v poloze vlaku (bez čekání na něj), nepoveze tolik cestujících, aby to dávalo smysl ekonomicky, nebude mít řízení auta jako způsob relaxace, nebude mít nějaký psychický blok v hromadné dopravě a další. Tedy kolik lidí je (a i s green deal do budoucna bude) na vážkách, zda pro ně daná trasa bude zajímavá i v případě, že by vlak byl rychlejší? Jednotky? Každý má své důvody proč využít ten nebo jiný druh dopravy. Vypovídající hodnota srovnání je nula. Dopátrání se čísel, "kolik by mohlo do vlaku reálně přibýt, kdyby..." je zajímavější. Obávám se ale, že by to byl argument jiným směrem než by drážní fanoušky (úsměvné, jak se z drážního fanouška stane jedním písmenkem fakoušek) potěšilo a vzalo jim důvod se tím vůbec zabývat. Ahmad_Šáh_Masúd: Vždycky je zajímavá informace, zda do toho jiný kraj bude ochoten nastrkat méně nebo zda je aktuální ochoten od některých nápadů - viz ta prezentace Správy železnic, kde je jasné, co do toho kdo chce procpat - ze svých vizí ustoupit. Srovnal bych jak by vyšlo oprášení/zkapacitnění ÚnO - Polsko nebo výhledově novostavba Zámrsk (?) - Polsko (a jaký by byl zájem Poláků tudy), protože Pardubice - ÚnO je záměry vylepšováno k 200 km/h (ne všude, ale je...) a těch vlaků na Wroclaw tolik nebude, stejně jako z Pardubic ubyde vlaků s VRT Praha - Brno. Pak by v Královéhradeckém kraji stačil jen sjezd na Hradec, patrně do VOChoc (budiž, řekněme se ztrojkolejněním od sjezdu po Plačice), a přínosy by nebyly vyžírány stavbami na přání aktuálně pro minority (v poměru s úseky po Hradec a Pardubice). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27759 Registrován: 5-2002 |
M55: kdy jsem odjel z Rosic souběžně s R 14A směr Liberec osobním autem Jasně, běžný uživatel bude čekat v autě v Rosicích třeba i jednu či dvě hodiny a čekat, až pojede R14A. Zkuste si tipnout kdo byl převážně rychlejší a o kolik minut. Silně mi to připomíná "odborné" pokusy po otevření V.A v Praze, zda bylo lepší jezdit postaru 119 z Dejvické nebo ponovu metrem na Veleslavín a 119 odtamtud. Dotyčný zahajoval cestu ausgerechnet na Kulaťáku těsně před odjezdem 119, ale tak "šikovně", aby mu ujelo Áčko a stíhal až příští 119. Pro mě, který tím Áčkem jede už z Míráku, má takovej test nulovou vypovídací hodnotu - a "kupodivu" dopadl přesně naopak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1826 Registrován: 7-2009 |
Hajnej Krásně podáno |
Kříž
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 11-2005 |
Smiřice (mimo) kvůli retenční kapacitě nahoru, protože jakékoliv řešení perónu 550 nad TK vezme jednu kolej. A ono je v ŽST Smiřice po již snesených/přeložených kolejí málo místa? Btw. součástí VOChoc není nákladní přednádraží (viz EIA).. To je mi jasné. Současně se však nemohu zbavit dojmu, že průjezd Hradcem v rámci VOChocu byl řešen tak, že vlastně řešen nebyl vůbec. Abychom pak za hodně peněz neměli skoro žádnou muziku, anebo muziku, o kterou však vůbec nestojíme (Budou pro dlouhou nákladku vůbec dlouhé koleje? Nestane se z HK hl.n. celkově dost "úzké hrdlo systému"? Bude vůbec prostor alespoň pro současný rozsah osobky-budou vůbec možné jízdy souprav do/z depa?). Asi jako tatíček TGM dumal o založení Československa. Soužití s Němci řešil tak, že ho neřešil, že se to časem vyřeší samo. No, nevyřešilo se. Jak tom dopadlo? Víme jak. K IAD jsem měl na mysli také toto: Kromě výše pořizovací ceny nového vozu jsou tu další otázky. Např jak dlouho bude možné staré vozy nadále udržovat v provozu? Budou opravy nadále relativně levné? Budou vůbec náhradní díly na auta stará 15+? Momentální autopark v ČR se může v současnosti jevit jako "bezedná žumpa", ale za 15 let může být vše jinak. Další problémovou záležitost, kterou bude nutné intenzivně řešit je linková (městská) autobusová doprava. Systém autobusové dopravy (jeho finanční výhodnost) reálně založený na jeho podfinancování (zaměstnanci jsou "bráni na hůl") už v ČR leckde "padá na držku"! Řešení z říše totálního zoufalství jako je zde;https://hradecky.denik.cz/zpravy-z-ceska/rizeni-autobusu-od-18-le t-20231122.html (pokud se tedy nejedná jen o lobbing autoškol) je k |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1733 Registrován: 1-2006 |
Kříž: Smiřice - řešení stanice navržené CEDOPem (které jsem odkazoval), by na to, co se jezdí, při jednokolejném úseku na Jaroměř nemuselo být dostatečné. Respektive, bylo by přesně na to, co se jezdí, bez rezerv. A mně ta poloha Smiřic vůči dálnici a vůči VOChoc nepřipadá tak špatná, aby se po dostavbě nemohl objevit někdo, kdo si na bývalé zastávce udělá menší kontejnerový terminál (nebo jen základnu s ošetřením souprav, pokud vysoutěží příště nějaký neČD dopravce?). Prostor tam je a s ohledem na charakter zástavby v té lokalitě by ani nemusel být odpor. Pak by se ta kolej, která je dnes obsazována na dlouhodobější odstavení čehokoliv, mohla hodit i za stavu s jedním manipulákem, co se nákladky týče. K IAD jen Váš výčet doplním o dostupnost a cenu PHM v okamžiku, kdy klesne počet uživatelů. Čekal bych nějaký bod zlomu, po kterém se starých vozů začne dost lidí zbavovat z praktických důvodů. Co se řidičů (a strojvedoucích) týče, naznačil jste řešení. Pokud má popelář 50 tisíc hrubého již dnes, bude řidič/fíra v případě nedostupnosti dostatečného počtu o zásadně jiném ohodnocení a zásadně jiném rozsahu pracovní doby, aby to byl vůbec ochoten jít někdo dělat. Papíry na autobus teď považuju za zajímavou investici... Objednatele to prostě bude stát výrazně víc, a měl by řešit, kde na to vezme. Hradec... Co bude nebo nebude v Hradci se dozvíme až v okamžiku, kdy se začne soutěžit stavba. Do té doby je to o nějakém řešení, které může být o(vy)kleštěno na něco úplně jiného, podstatně zoufalejšího, a nemá smysl o tom mluvit. Z toho, jak dlouho trvá řešení projektu (smlouva tuším 2019), je zřejmé, že se na něco narazilo. Když si to propojíte s odkazovanou vizí kraje, dá se odvodit co to tak asi mohlo být... Za takového stavu je řešení průjezdu Hradcem ze studie pouze cárem papíru. Dá se předpokládat, že investor s týmem hledá nějaký kompromis, ve kterém ta nákladka, kvůli které se VOChoc dělá (dává tomu ekonomiku), bude jezditelná. Když se na Hradec kouknete prostorově, vidíte limity v podjezdu Gočárova na jihu a v nadjezdu Koutníkova na severu + v hnusným oblouku na Slezské i na Všestary (řešení musí být v mezích územního plánu, aby šlo...). Čtvrté nástupiště může být o dvou kolejích dolů pro perón, zvlášť pokud Hradec nebude za Pardubicemi a bude mít eskalátory, a dvou kolejích pro osobku. Takže pro nákladku asi v lepším případě 13 a výše, v horším o kolej méně? Na to nemusíte vidět do projektu... Myšlenka na délku kolejí není to, co by mělo trápit. Jaký dispečer/výpravčí bude ochoten nechat ve špičce dojíždět dlouhý náklad zhlavím na předjízdnou podobné délky, pokud náklad pojede pod brzdnými křivkami ETCS? Pokud, udělá to ve špičce jednou, protože ten dojezd bude o několika více minutách, kdy zablokuje příslušné zhlaví - zejména dojezd/rozjezd velmi dlouhého vlaku od/do Týniště toho evidentně musí zablokovat v úrovňovém zhlaví tolik, že to je dost mimo. Tedy, řešení HK hl.n. by asi mělo být v základu takové, aby se dal nákladem prosvištět tak rychle, aby se náklad stihl na následující stanici uklidit předtím, než ho předjede osobka se 160 km/h na Týniště i na Chlumec. Pokud možno ho nezpomalit. Takže dlouhé koleje, pokud vůbec, pak na střídání na ose mimo špičku, které bude dostupné osobní dopravou pro rychlý nástup čet. Když máte 13/15 a vejš, je otázkou kolik z toho pustí místní práce karga. I dlouhé koleje mohou být na prd, pokud budou využívány jako směrové pro řazení. Určitě, přednádraží, kam by se vymístila tahle práce, by tomu citelně pomáhalo. Minimálně počtem kolejí, na které se dá uhnout. Možná i nástupištěm navíc... Osobně věřím, že se tam dají najít kompromisy, aby to bylo funkční s nějakými omezeními danými fyzikou úrovňového zhlaví a možností všech zúčastněných. Cochcárna ze strany osobních dopravců mimo závazek to být nemůže. Dost tomu může v budoucnu pomoci automatické vedení vlaku s komunikací s automatickým stavěním cest - mít vlak v přesném bodě v přesný čas, kdy ho jsem schopen protáhnout. Přesto to prostě bude mít limity. Víc asi nemá smysl rozvíjet. Je zřejmé, o co se tam hraje a jak asi může nový stav vypadat. Další věcí je, že VOChoc musí být na rozsáhlejší využití nákladku celý a bez staveb na pravobřežce. Teprve pak ta zátěž přijde naplno. Deset patnáct let po stavbě, budeme-li optimisti? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3661 Registrován: 6-2019 |
Vždycky je zajímavá informace, zda do toho jiný kraj bude ochoten nastrkat Kraj nebude v pozici investora, proto tu "zajímavost" informace hodnotím jako nulovou.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |