Diskuse » Tramvaje a metro » Metro a spol. » Archiv diskuse Metro a spol. do 24. 1. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Metro a spol. do 24. 1. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 5-2002 |
Prý jsou nástupiště projektovaná na vlak R1, který měl podlahu ve výšce 1050-1150 mm. Sovětské vozy mají podlahu 1280 mm vysoko. U M1 se vrátili k 1150 mm. Šířka mezery je daná tím, že soudruzi v Mytišči ani v ČKD neudělali ve dveřích výsuvný práh. A ani škodovka ve Varšavě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1042 Registrován: 11-2021 |
Lib: pro vozíčkáře je tam taková gumová rampička, která tu mezeru zmenšuje a zvládne i vagón natlačenej k perónu. Občas se to podaří na Hlavním nádraží, když se v jedný půlce vagónu sejdou ti, co vědí kam vystupovat a v druhý ty, co by vystoupili do pilířů. Jinak teda co se kočárku týče, je jízda pražským metrem o mnoho lepší než bývala libereckým, tam je ta mezírka vinou tříkolejnicové splítky ještě větší. No a na vejšku to vůbec nevychytáš, protože sjetí kolejnic, sjetí obručí a zatížení vozu se můžou sejít naprosto libovolně. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2915 Registrován: 5-2002 |
Vozy M1 mají pneumatickou regulaci výšky, tam by zátěž kaštanstvem neměla mít vliv. Možná ani sjetí obručí, pokud to má čidla průměru kola, nebo pokud to v depu občas změří a zanesou do palubního počítače. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9076 Registrován: 1-2007 |
nebo pokud to v depu občas změří a zanesou do palubního počítače. Samozřejmě, že se to měří. Mj. kvůli přesnému měření rychlosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 11-2021 |
A ta pneumatická regulace umí kompenzovat ojeté obruče i zkrácení primárních pružin? Mouka: já bych za samozřejmé považoval, že přesná rychlost leze z tý žehličky, když už je žehlicí prkno po celý trase. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10576 Registrován: 9-2002 |
P_v: "pokud to má čidla průměru kola" No tak to určitě nemá. Jak psali předchozí přispěvatelé - na každý "EM revizi" (dejme tomu co 10000 - 20000 km) se to změří a zapíše do RCU toho konkrétního vlaku i do jeho papírů. původní.gp: "A ta pneumatická regulace umí kompenzovat ojeté obruče i zkrácení primárních pružin? Mouka: já bych za samozřejmé považoval, že přesná rychlost leze z tý žehličky, když už je žehlicí prkno po celý trase." Kdo tě krmí takovejma blbostma ? (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2919 Registrován: 5-2002 |
Agent: Tady bych požádal o vysvětlení, co je na takové funkci konceptuálně nesprávné (lidově řečeno blbost)" původní.gp: "A ta pneumatická regulace umí kompenzovat ojeté obruče i zkrácení primárních pružin? Kdo tě krmí takovejma blbostma ? " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10580 Registrován: 9-2002 |
Zejména u těch pružin - mašina to nijak neměří - nemá čim. Sjetý kola možná - na základě toho, co má mašina zapsaný v RCU, ale pochybuju, že někdo bude řešit ty max. dva - tři centimetry. No a měřit rychlost pomocí Matry je blbost na n-tou. Je to zbytečně složitý, málo přesný a dost možná i nemožný z podstaty věci. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9079 Registrován: 1-2007 |
Od soboty bude metro jen projíždět stanicí Jiřího z Poděbrad, deset měsíců se budou měnit eskalátory |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 11-2021 |
Ag: píšu někde, že to tam je, nebo že by to tam mělo bejt? Ne, ptám se, jestli to tam je, protože si myslím, že je pitomost, aby to tam bylo. Obávám se, že právě z podstaty věci matra tu rychlost ví správně a přesně. Z ryze technického pohledu je úplně jedno, jestli počítáš pulzy z žehličky nebo z inkrementálního čidla, stejně to musíš přepočítat, za výhodu bych považoval, že programme verte se žádným soustružením nepřekroutí. Blbost na n-tou by byla chtít podle tý Marty řídit protiskluz, ale o tom tu dosud řeč nebyla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10584 Registrován: 9-2002 |
Oni si VZ a AVV neberou údaje o rychlosti z rychloměru ? Matra si nebere údaje o poloze vlaku podle obsazení/uvolnění kolejovejch obvodů ? Krom toho - k čemu je dobrý posílat rychlost vlaku ven ? Mašina potřebuje vědět, kam až smí a jak rychle smí jet - to se dozví od stacionární časti VZ. Posílat to přes nějaký nepřímý měření ven a zase přežvejkaný nazpátek je zbytečná komplikace. Ostatně tady je to celkem podrobně rozepsaný: https://www.metroweb.cz/metro/matra.htm
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 11-2021 |
Ag: já bych teda radši kalibroval ty sjetý kola podle Marty, než voblejzal mašinu se šuplérou, zvlášť když sama rychloměr s jeho nepřesnostma raději obchází. Čili mi vůbec nepřijde tak samozřejmý, že se kola kvůli rychloměru měří, jak psal Mouka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10586 Registrován: 9-2002 |
Kam na to chodíš - kalibrovat kola za jízdy... To se žadnym rozumnym způsobem (čti: dostatečně přesně) dělat fakt nedá. Když sjedu metrový kolo o jeden milimetr (to trvá celkem dlouho,) tak mám na jednu otáčku rozdíl necelý 3 mm proti novýmu, tj. necelý 3 metry na kilometr... To je zhruba jedna otáčka - což je fakt málo. A taky do toho kecá ztráta adheze (skluz/smyk.) Jeden by fakt nevěřil, jak je tahle urban legend zakořněná... viz zde - a dále: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4334525 Krom toho - z popisu funkce toho systému mi vychází, že Matra kontroluje minimální čas průjezdu mezi dvěma definovanými body. Pokud seš časově nad (jedeš moc rychle,) tak ti to VZ prásknutim ventilu bleskově vysvětlí. Bez AVV to nic lepšího neumí. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 11-2021 |
Ag: ale pak to platí na obě strany: když nemůžu kalibrovat kolo podle přesně známé dráhy, tak taky nemůžu přesně měřit dráhu ani rychlost podle otáček kol. Krom toho - taky by Ti z toho popisu mělo vyjít,že jednou za devět metrů je uvnitř tý jedoucí Marty velmi přesně známo, jak se zrovna jede rychle, ale bohužel v dosti nepoužitelném tvaru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10587 Registrován: 9-2002 |
Jenže těch 9 metrů může bejt klidně +/- 0,5 cm a na tom nakalibruješ kulový. Aby to k něcemu bylo, tak bys musel zjišťovat průměr kol na aspoň tisíciny mm a na to se ti všichni zvysoka kvůli penězům. A stejně to máš nepřesně - Matra akorát ví, že posledních 9 metrů (ne)byla rychlost překročena, přesněji to bude asi tak, že od posledního resetu počítadla toto napočítalo max. hodnotu a vynulovalo se před minutím dalšího bodu. Pokud Matra načte bod před vynulováním počítadla, tak si práskne ventilem. Matra možná může dopočítávat rychlost zpětně z napočítané hodnoty před novým nulováním v okamžiku minutí dalšího bodu. Je to celkem primitivní, ale funkční. Reálně to ale rychlost fakt neměří. Při 80 to načte dva referenční body a ujede to asi půl cesty k dalšímu každou sekundu. Na tuhle metodu průměry kola skutečně znát nepotřebuju. Krom toho, zejména digitální RCU trakce stejně potřebujou znát rychlost na každý hnací nápravě v reálnym čase, aby si dokázaly vyhodnotit skluz nebo smyk. Obvykle se to realizuje přes tachodynama a sledovanou veličinou jsou volty na nich. Dokud posílají všechny +/- stejnou hodnotu, nedojde k přiškrcení výkonu, bo neni skluz/smyk. Na závěr něco, co s metrem přímo nesouvisí, ale od známýho z RENFE mám informaci, že kola na jejich lok. ř 252 (Siemens Eurosprinter) o průměru 1250 mm vydrží 800 000 - 850 000 km, než se sjedou na minimální průměr a to se mezitim nejmíň dvakrát podrobí obnovení profilu na soustruhu. Takže než řešit pakárnu s kalibrací kol v reálnym čase pomocí drahejch, citlivejch a vysoce přesnejch aparátů, je fakt jednodušší to na EM přeměřit a aktualizovat příslušný RCU, rychloměry i papíry. Miochodem, tohle se dělalo už za časů páry na registračních rychloměrech Hassler i jejich předchůdcích.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10589 Registrován: 9-2002 |
Eště mi napadla jiná verze toho hlídacího algorytmu - pokud počítadlo napočítá na ref. bodu druhym v pořadí hodnotu X nebo nižší, tak to zasáhne. V opačnym případě se to vynuluje a počítá zas až k dalšímu bodu. Hodnotu vyšší než X lze použít jako rychlost, ale je to málo přesný - stejně jako v tom předchozim případě. Limitující hodnota X odpovídá dovolený Vmax. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1047 Registrován: 11-2021 |
Agdst.1: kalibrujeme průměr kola podle ujeté dráhy, žádný mikrometry tam nejsou. Odst.2: taky nepíšu, že se tam něco počítá. Odst.3: spíš než tachodynama tam bejvaj inkrementální čidla, pro protiskluz je zajímavý spíš časový průběh než přesná rychlost. Odst.4: když už tu točenku držíš v ruce,tak jo. Odst.6: chyba šest promile na rychlosti, která se běžně udává s přesností na procento je v pořádku,ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10591 Registrován: 9-2002 |
původní.gp: "dst.1: kalibrujeme průměr kola podle ujeté dráhy, žádný mikrometry tam nejsou. " To bys ale nesměl nikde ani trochu proklouznout/smykovat a to neni ani trochu reálný. No a jak jinak zjistíš, že seš mimo meze při popsanym způsobu architektury koberce ? Ty procesy, co dělá VZ, jsem rámcově odvodil podle toho, jak bych to asi dělal já - v assembleru. To už dneska ani pořadně nikdo neví, co to znamená. původní.gp: "Odst.3: spíš než tachodynama tam bejvaj inkrementální čidla, pro protiskluz je zajímavý spíš časový průběh než přesná rychlost. " Skluzovku nezajímá časovej průběh, ale rozdílná rychlost náprav. Pokud je ten rozdíl nulový, tak skluzovka sedí na balkóně u piva a kouří cigáro. Přesnej způsob detekce skluzu neni relevantní, ale nějak si to s tema tvejma čidlama nedokážu představit. Tim nechci říct, že to nejde. Jen mi přijde popsaná technologie málo citlivá a příliš komplikovaná pro detekci skluzu vzhledem k tomu, jak rychle a náhle se dá skluz vyrobit. Tyhle čidla se spíš hodí na aplikace se stálou rychlostí. Jinak na starších el. lok. Škoda se skluz detekoval přes diferecialní relé - každá cívka byla připojená paralelně k jednomu trakčáku. U asynchronů si ale tohle už ale představit neumim. původní.gp: "Odst.4: když už tu točenku držíš v ruce,tak jo." Zas tak často se to měřit nemusí, ty kolečka se nesjíždí nijak závratně rychle. původní.gp: "Odst.6: chyba šest promile na rychlosti, která se běžně udává s přesností na procento je v pořádku,ne?" Jenže těch nepřesností ti tam do toho leze tolik, že těch 0,6% to rozhodně neni. ______________________ A to jsme se eště nepustili do AVV, který s tou reálnou rychlostí i odometrií musí pracovat. Matra odometrii neumí o moc přesněji, než tachodynamo nebo to tvoje čidlo. Hajnýho AVV používá rychlost i odometrii dodanou rychloměrem a kupodivu se to trefuje do peronů i k návěstidlům velmi přesně. Na magnetech se to zorientuje na mapě a zároveň eliminuje odometrickou odchylku vůči rychloměru. Nakonec i Matra v režimu AVV bere veličiny z rychloměru nebo jinym obdobnym způsobem - třeba má vlastní senzory. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Go_go
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 5-2002 |
K Odst3: protiskluzová / protismyková ochrana moderního pojetí naopak časový průběh rychlosti resp. jejích vyšších časových derivací potřebuje. Jinak nezachytíte synchronní skluzy / smyky. A zejména u pohonů s asynchronními motory s tím musíte počítat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 11-2021 |
Ag: odst. 1: při výběhu je naprosto reálný nesmýkat ani neklouzat, bo se nebrzdí ani netáhne. Odst. 2:v matře žádnej assembler není, přinejmenším v tý části, která vézetuje a která je úmyslně nezávislá na čidlech na nápravách a odometrie ji vůbec nezajímá,ta se orientuje podle toho,co má zadrátováno (doslova) v žehlícím prkně. Odst. 3: tak to si doplň promile, aby sis dokázal představit, že inkrementální čidla se na nápravách kolejových vozidel používají. Dneska běžná praxe. Já jsem ale nenapsal, že by se protiskluz nebo protismyk mohly řídit čímkoliv jiným, než čidlem otáčení. A rozhodně se protiskluzy inkrementálními čidly řídí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10592 Registrován: 9-2002 |
1 - to sice ano, ale jen za těchto podmínek. A stejně by mě zajímalo, jak, z čeho a za jakejch podmínek bys ten průměr kol odvozoval. Obzvlášť při nekonstatní rychlosti... 2 - v něčem ten SW udělat museli, pokud to neni realizovaný na TTL. Krom toho jsem psal, že pro způsob ten konkrétní způsob orientace VZ znát průměr kol NEPOTŘEBUJE. 3 - já jsem nepsal, že to nejde, jen že si to neumim představit. To neznamená, že někdo ano a dokonce to aplikuje. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2927 Registrován: 5-2002 |
Podle mě by ta Matra klidně mohla fungovat i analogově. V pásu jsou různě hustá křížení. Výsledkem snímání je nějaká frekvence, závisející na rychlosti a hustotě křížení. Pokud je frekvence vyšší než konstanta fmax, brzdí se. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 11-2021 |
Pv: je to tak, viz bod 3 níž. A bod 4 taky, máme po covidu málo fantazie. Ag1: mám dva páry časovač a čítač, který střídám v počítání času a pulzů z IRC podle fáze signálu z žehličky. Když ten se změní, zkontroluju, jestli jsem napočítal rozumnou hodnotu (délka i čas) a když jó, tak ji přičtu do hlavního registru a pomocný registr zvýším o 1. Čítač časovač vynuluju. Při přetečení oba R vynuluju. No a HR/PR je obvod kola v pulzech IRC na délku 6,66 m (to je těch blbě opsanejch devět metrů). Přepočet na průměr pomocí pí a pulzů IRC na otáčku si proveď sám. Rychlost na to nemá vliv a neadhezní podmínky taky ne, protože protiskluz nedovolí naklouzat tolik,aby to vypadalo regulérně. 2. Je to mnohem horší: jenom diskrétní součástky, ta VZ část. Ano, napsals, že na tuhle metodu průměr kola nepotřebuješ. Ano, nepotřebuješ. 3. Tak to Tě na toho frťana zvu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10593 Registrován: 9-2002 |
Pořád jsi mi nedostačně vysvětlil, jak bys kalibroval ten průměr kola, jinak se zatim aspoň v něčem celkem shodujem... Kdysi za mnou dorazila legenda, že Matra PA-135 nebyla věc nijak zánovní v době svýho příchodu do Prahy (to byla ta moje narážka na TTL.) (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10594 Registrován: 9-2002 |
Eště k tomu měření... tak, jak to popisuješ, tak máš k dispozici asi tak dvě otáčky kola mezi dvěma referenčními body a to je dost málo vzhledem k fyzický hodnotě, kterou chceš detekovat. No a pokud chceš brát za přesnou referenci koberec, tak ten se použít nedá, protože neni přesně těch X metrů každý křížení toho nosnýho signálu. V tom nejlepšim případě to bude tak +/- 5 mm. Nakonec - to už jsem taky psal. Sice na tom málo přesně můžes naměřit rychlost na jakýsi D(konst.,) ale ne dost přesně na to, abys z toho spočítal reálnej průměr kola.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Drak
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1793 Registrován: 10-2002 |
gp:6,66 m (to je těch blbě opsanejch devět metrů) Tato vzdálenost je pro 80km/h, to by musel vědět že zrovna tolik jede. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1050 Registrován: 11-2021 |
Ag: proto si do HR sulcuju hodně obvodů kola na hodně úsecích. Když je jeden úsek +5, tak sousední musí bejt -5. To nebyla žádná legenda, na železnici už bylo LZB a chystalo se ETCS, nad tradičním pojetím bezpečnosti s prvky s nesymetrickým projevem poruchy už se začalo smrákat. (I když povodně nás přesvědčily, že doba relé neskončila. A nejen nás!) Drak: proto je tam časovač, aby se ty kratší úseky projížděné nižší rychlostí nepočítaly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10597 Registrován: 9-2002 |
původní.gp: ... abys do toho nasekal eště větší chybu. Takhle to fakt nejde."Ag: proto si do HR sulcuju hodně obvodů kola na hodně úsecích. Když je jeden úsek +5, tak sousední musí bejt -5. "
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 3-2009 |
Neměl byste, prosím, někdo fotky vstupů do stanice metra Hlavní nádraží v době, kdy ještě nebyla hotova odbavovací hala ČSD? Děkuji
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 11-2021 |
Ag: Fakt by to nešlo, kdyby ty chyby neměly normální rozdělení. A nic nenaznačuje, že by ho mít neměly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10599 Registrován: 9-2002 |
Ale naznačuje - ta vzdálenost mezi refenčními body je s přesností na centimetry. Takže by to fakt něslo. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 11-2021 |
Ag: vono je to stejně jedno. I kdyby se to křížení posunulo, tak oč se jeden úsek prodlouží, oť se následující musí zkrátit a naopak. Průměrně to dává jmenovitou hodnotu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10600 Registrován: 9-2002 |
To sice jo, ale pořád je tam příliš velká tolerance na to, abys na tom mohl kalibrovat kolo. Jinými slovy 6,557 je pro RCU 6,660 a 6,664 taky. A na tomhle ty kola nezkalibruješ.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
jarda jarda
|
|
Neregistrovaný host |
Už ty kecy a podivné úvahy nemůžu ani číst....takže něco reality: Matra v režimu AVV nepotřebuje měřit rychlost. Měří se doba přejezdu křížení v pásu. Pokud je vlak v trakci či ve výběhu, je tato doba 300 ms. Pokud je vlak v režimu Brzda, může klesnout až na 250 ms. Pokud jede vlak rychleji než je dovoleno, je doba přejezdu křížení <300 ms. Pokud jede pomaleji, je doba přejezdu >300 ms. Tak vzniká regulační odchylka.... Matra má rovněž měření rychlosti, ale to se používá pouze v degradovaném jízdním režimu, kdy je VZ mimo funkci (např. vypnut zavedením právě takového režimu). V takovém režimu je rychlostní limit 30 km/hod a bdělost strojvedoucího je kontrolována stlačením dvojice tlačítek na pultě. Snímače otáček (jsou 2) Matra ještě používá k detekci couvání. Pro ukazatel rychlosti jízdy vlaku se používá tachograf, do kterého se zadává průměr kola. Čidlo otáček tachografu je umístěno na 1. nápravě čelního vozu. Průměr kolaje znám z montáže nových kola a po soustružení generuje průměr kol přímo soustruh. Zadání aktuálního průměru kol 1. náprvy se do tachografu provádí ručně přes klávesnici a displej tachografu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10601 Registrován: 9-2002 |
jarda jarda: "Už ty kecy a podivné úvahy nemůžu ani číst....takže něco reality: Matra v režimu AVV nepotřebuje měřit rychlost. Měří se doba přejezdu křížení v pásu. Pokud je vlak v trakci či ve výběhu, je tato doba 300 ms. Pokud je vlak v režimu Brzda, může klesnout až na 250 ms. Pokud jede vlak rychleji než je dovoleno, je doba přejezdu křížení <300 ms. Pokud jede pomaleji, je doba přejezdu >300 ms. Tak vzniká regulační odchylka.... Matra má rovněž měření rychlosti, ale to se používá pouze v degradovaném jízdním režimu, kdy je VZ mimo funkci (např. vypnut zavedením právě takového režimu). V takovém režimu je rychlostní limit 30 km/hod a bdělost strojvedoucího je kontrolována stlačením dvojice tlačítek na pultě. Snímače otáček (jsou 2) Matra ještě používá k detekci couvání. Pro ukazatel rychlosti jízdy vlaku se používá tachograf, do kterého se zadává průměr kola. Čidlo otáček tachografu je umístěno na 1. nápravě čelního vozu. Průměr kolaje znám z montáže nových kola a po soustružení generuje průměr kol přímo soustruh. Zadání aktuálního průměru kol 1. náprvy se do tachografu provádí ručně přes klávesnici a displej tachografu." To původní.gp se snaží vymejšlet blbosti a já mu to nezvládám shodit...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2571 Registrován: 9-2005 |
Takže když to celé shrnu, za nelícování dveří s peronem může Matra, protože neměří rychlost soupravy.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 11-2021 |
Ag: tak jinak - mé výchozí předpoklady jsou, že těch použitelných úseků je několik tisíc a odchylky od přesné referenční délky jsou náhodné a vzájemně se, když se jich hodně sečte, pobijou, bývá to takhle skoro vždycky. Hr: vynikající chybný závěr! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10602 Registrován: 9-2002 |
A proto to je nepoužitelný a to hned z několika důvodů, který tady už zazněly. To jsou ty statistický metody - přesný výpočty z nepřesnejch čísel.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 11-2021 |
Jo, jsou to ty statistický metody. Svět je v pořádku, dokud průměr toho kola nezměříš třikrát po sobě. Když víš, JAK nepřesný ty vstupní čísla jsou, tak se těch přesnejch výsledků můžeš dobrat. Zaznělo (#10594), že nemůžu přesně kalibrovat z jedný referenční dýlky, souhlasím, jenže já počítám z hodně (PR) kalibračních dýlek. Zaznělo (#10600), že jednou naměřím 6657 (tam byl předpokládám překlep, seknout se o deset centimetrů už by bylo moc)a jednou 6664, ale ty odchylky se při sečtení navzájem ruší. Sečet jsem dvě "nepřesný" čísla a najednou mám chybu jenom 0,5. Taky ta polovina předpokladu, že ten koberec je utkanej jakž takž přesně, nemusí bejt pravdivá, ale pořád platí předpoklad, že se koberec nemění v čase a pak ta průměrná referenční délka existuje a stačí jí jednou změřit a započítat do tý konstanty, kterou se podíl HR/PR přepočítává na průměr kola. edit: oprava #čísel příspěvků. (Příspěvek byl editován uživatelem původní.gp.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10603 Registrován: 9-2002 |
I tak to tou šuplerou změříš nejmíň 100x přesněji, ne - li 1000x. To se tady celou dobu snažim říct. Dokud nepošleš mašinu na seříznutí profilu, tak ty kola ubejvaji hodně pomalu - pokud s tim nejezdí hovada, ale na soustruhu to odrbou třeba o 2 - 3 milimetry. Takže fakt nevidim důvod to řešit tebou popsanym zbytečně složitym a nepřesnym způsobem. Jinak v tý jedný vzdálenosti jsem opravdu jebnul překlep. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1055 Registrován: 11-2021 |
Obávám se, že máš stran přesností klamný dojem. Řekněme, že chyba tý referenční délky je půl nejdelší vlny, to už si změny fáze fakt musí všimnout i ten nejhloupější detektor, to je 11 mm, řekněme, že chyba toho IRC je půl zubu, to je pro 128zubový IRC asi centimetr na obvodu kola. Ještě se nic nezprůměrovalo (čímž se výsledná chyba bude snižovat) a už mám chybu průměru nejhůř 6 mm. OK, to se šuplérou 100x přesnějc změříš, ale (to je ten klamnej dojem) plus minus šest mikronů už šuplérou nezměříš. Hele, a týpek s šíbrem je přiměřeně jednoduchý způsob, když toto (věc, která se dneska vejde do osminohýho švába) je "zbytečně složité"? A když má týpek šupléru na baterky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10605 Registrován: 9-2002 |
Já už na to fakt nemám. Nemůžeš kalibrovat něco v tisícinách mm na něčem, co má přesnost na cm. Ale jakožto správnej ajťák mi budeš donekonečna přesvědčovat o opaku. Sjetí kola o jeden pitomej milimetr neni na tejden ani na měsíc. Trvá to eště dýl a obzvlášť v metru - nezažil jsem v metru něco dupat, že by to bylo obutý, což je nejčastější příčinou obnovování profilu na soustruhu. V metru bych čekal spíš ostrý kola, ale ani to se neděje nijak závratně často, bo moc neprokluzujou. By mě zajímalo, jak moc často to přeměřujou. Těch mejch 10 - 20 tis. km je střelený hodně dolu. Krom toho, aby ti ta tvoje šílenost zvracela aspoň trochu použitelný čísla, tak potřebuješ vzorek nejmíň z několika tisíc km a pořád bude s relativně velkou chybou. Takže je to furt víc na hovno, než maník se šuplerou. A nakonec - AVV se stačí trefovat s přesností na jeden až dva metry. Takže mi pořád uniká smysl tvejch záměrů. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1056 Registrován: 11-2021 |
No nemůžeš šuplérou změřit, jak tlustá je jedna stránka v knížce. Na to je ta stránka moc tenká a šupléra má moc hrubý dělení. Ale když těch listů vezmeš víc a změříš navíckrát různý počty listů, tak už se dobereš velmi rozumných čísel. No počkej, z několika tisíc km? když si trasu projedu tam a zpátky, budu mít asi tak dva tisíce vzorků, takže tu nejhorší chybu 6 mm dělím odmocninou ze dvou tisíc, což dá třináct setin. Přinejhorším. To je hluboko pod rozlišením rychloměru, kvůli kterýmu se ten průměr kola měří. Můj záměr je přesvědčit Tě, abys s těma číslama zacházel trochu slušně, zatím to vypadá, že tisíc u Tebe znamená "hodně" - šuplérou bys měřil na mikrony a na co mně stačí jeden obrat z Letňan na jižňák, Ty bys chtěl tisíc kilometrů. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2930 Registrován: 5-2002 |
Jenže kola jsou kuželová, nejedou vždy po stejném průměru, občas proklouznou, a tahle kumulativní chyba do té přesnosti hází vidle. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1057 Registrován: 11-2021 |
Jenže levý kolo je užší doleva a pravý zase doprava, takže průměrně tvoří válec. ;--) Proklouznutí, jsou-li příliš velká, zahazuju. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10608 Registrován: 9-2002 |
Jemu to nevysvětlíš, že kumulace rozměru v nějaky toleranci se tatáž tolerance aproximací nevynuluje. A zrovna tak nepochopí, že sjet kolo o jeden milimetr trvá aspoň 80 - 100 000 km - to teda platí pro velkou lokomotivu. V metru v Praze jsou skoro laboratorní podmínky - takže asi eště dýl, a zejména tehdy, když se s tim jezdí slušně. Z čistě provozního hlediska mi stačí znát průměr kol max. na desetiny mm. A to neni žádnej problém ani pro tu šupleru. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1058 Registrován: 11-2021 |
Ag: Ále houby, tam se žádná tolerance aproximací nenuluje, ani tam není žádná aproximace. Tam se nulujou odchylky od aritmetického průměru a o žádnejch tolerancích se tam ani nešpekuluje. Aby bylo jasno: tolerance je to ± na výkresech, do kterýho se ta skutečná věc musí vejít. Mně je jedno, jakou má referenční délka toleranci, podstatné je, že nějaká průměrná dýlka existuje a že to má rozumný rozdělení. Co se navzájem nuluje, jsou odchylky, které při počítání pulzů IRC mezi změnami fáze od žehličky vzniknou. O tom, jak se kola sjíždějí nebo spíš nesjíždějí za provozu, nebyla ani zmínka. Z čistě provozního hlediska to taky nijak lepší ani horší výsledky nedává, akorát to nepotřebuje maníka s šuplérou. |
Drak
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1794 Registrován: 10-2002 |
Já mám delší vedení, tak se zeptám znova. Jak poznáš že ty křížení jsou po 6,66m? Tam budou pro měření nějaké podmínky, třeba jízda v RAV, chod1, vyhodnocení max. otáček dosahovaných za nějaké poslední období, tedy se dá předpokládat že při daném průměru to jede nejrychleji a tedy to jede po části programu s 6,66m kříženími? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10610 Registrován: 9-2002 |
On ani nevi, že aproximovat znamená realizovat matematickej průměr !!! A fakt nevim, kde ty odchylky budou mizet, když budou třeba pětkrát po sobě do plusu, pak dvakrát střídavě plus a mínus, pak třeba třikrát do mínusu atd. atd. Prostě to spočítá s takovou chybou, jakou má ten koberec. Takže se zase dostanem zase na prakticky nepoužitelný hodnoty - s příliš velkou tolerancí. Vzdej to... (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
statistika
|
|
Neregistrovaný host |
Centrální limitní věta nic? Pokud ta chyba není kumulativního charakteru (což v tomto případě není, protože ty odchylky jsou někdy do plusu a někdy do mínusu, odpovídají normálnímu rozdělení), tak při dostatečně velkém vzorku (a nemusí to být statisíce kilometrů, jedno kolo bohatě stačí) dá aritmetický průměr hodnotu velmi blízkou přesnému změření. Tak není důvod si tam tu chybu měření v argumentaci tak úzkostlivě hýčkat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10612 Registrován: 9-2002 |
Je. Protože nenaměříš vzhledem k rychlosti opotřebení těch kol vůbec nic.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 4-2019 |
Rekonstrukce bezbariérového zařízení ve vestibulu NH sever (dnes plošina, v budoucnu výtah): https://pid.cz/vyluky/nadrazi-holesovice-docasne-uzavreni-vestibu lu-sever/ |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2932 Registrován: 5-2002 |
původní.gp: "Jenže levý kolo je užší doleva a pravý zase doprava, takže průměrně tvoří válec. ;--) Proklouznutí, jsou-li příliš velká, zahazuju." V obloucích se rozchod rozšiřuje. A občas se mění i jinde, podle sjetí kolejí. Takže ten válec má proměnlivý průměr i v průměru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1059 Registrován: 11-2021 |
Drak: nepoznám. Ale počítám jenom s těma, který jsou podle otáčení kol dlouhý zhruba 6,66, ty ostatní zahazuju. A taky si měřím čas průjezdu, ty, kde čas nedpovídá 80 km/h, zahazuju. Ag: aproximovat neznamená nutně počítat průměr. Aproximace je doslova přiblížení. Jó, jestli ten koberec nemá dýlky přesně 6,66, ale je to třeba 6,65, tak si výsledek opravíš vynásobením 665/666. Já jsem sice v #1042 napsal že sjetí obručí se může sejít libovolně, a v #1043 jsem se ironicky ptal, jestli pneumatický vypružení umí vyrovnávat sjetý obruče, (předpokládám, že ne), ale vůbec neuvažuju, že by se kola v provozu nějak znatelně sjížděla. Cílem vůbec nebylo poznat, že se kola sjely, cílem bylo představit si, jak technicky eliminovat týpka se šuplérou a klopkáním průměrů do klávesnice. P_v: V obloucích je rozšířený rozchod, dvojkolí se valí po vnějších malých průměrech a proto jezdí vlaky po klikatých tratích tak pomalu, tohle chceš říct? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10613 Registrován: 9-2002 |
původní.gp: "Já jsem sice v #1042 napsal že sjetí obručí se může sejít libovolně, a v #1043 jsem se ironicky ptal, jestli pneumatický vypružení umí vyrovnávat sjetý obruče, (předpokládám, že ne), ale vůbec neuvažuju, že by se kola v provozu nějak znatelně sjížděla. Cílem vůbec nebylo poznat, že se kola sjely, cílem bylo představit si, jak technicky eliminovat týpka se šuplérou a klopkáním průměrů do klávesnice." Takže se v tý blbosti přestanem šťourat a na závěr doplnim, že když se přeměřujou kola, tak se neměří jen průměr, ale i profil. A nedělá se to šuplerou, je na to extra Vorstellung. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3343 Registrován: 12-2009 |
Vážení, o fungování metra vím úplně kulové, ale některé provozní věci by mě zajimaly, jak jsou či nejsou. Jestli by byla dobrá duše prosím a trochu mi to ozřejmila.... 1) Co se děje s metrem když kolem půlnocí skončí jeho provoz? Vrací se všechny soupravy do depa? Nebo zůstávají na konečných? 2) Čím to je, že narozdíl od klasických vlakových souprav netrpí na poruchy dveří? Nikdy jsem totiž neviděl soupravu metra s nefunkčními dveřmi. To je opravdu jen povětrnostními vlivy? 3) Jak jsou nebo nejsou využívány neveřejné spojky mezi trasama? A jak jsou ovládany příslušné výhybky? Ty v koncových stanicích předpokládám, že budou obdobné jako samovratné na železnici? Díky moc (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2098 Registrován: 11-2005 |
Já teda nejsem taky žádný insider, ale něco bych vědět mohl: 1) přes noc některé soupravy na konečných snad zůstávají, ale celkově těch odstavných kolejí není moc, takže valná většina se uklidí do depa 2) asi to bude fakt tím, že v metru jsou dost konstantní podmínky jak klimaticky, tak stran celkové "periodicity" provozu, takže asi s větší pravděpodobností reálný stav dveří odpovídá jejich papírové životnosti. A taky je snad přes noc v depu dost příležitostí na kvalifikovanou údržbu. 3) jsou asi jen když se přestavují soupravy z jednoho depa do jiného na nějakou větší údržbu. Samovraty v metru pokud vím nikde nejsou. Stavění výměn řeší výpravčí a dispečeři přes nějaké obslužné pracoviště zabzař.
Mansion house station is closed due to staff shortage! Customers should alight at stations either side and continue their journey at street level.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10616 Registrován: 9-2002 |
Tak já to eště upřesnim: Po spojkách se jezdí zejména do Hostíku do OZM na vyšší stupně oprav. Pokud jde o vyhybky, tak jsou všechny podzemní bez vyjímky s el. přestavníkem a pokud se neděje nic zláštního, tak obraty jedou automatizovaně. Dispečeři (všichni sedí na centrále Na Bojišti) do toho zasahujou např. při stažení soupravy z oběhu apod. Jinak já jsem nefukční dveře v metru viděl, ale nebylo to víc než dvakrát, takže se to opravdu děje jen velmi vyjímečně. No a nějaký vlaky se přes noc na trase nechávají... Na Motol nebo na Čerňák se snad vejdou 4, na Háje 6 nebo dokonce 8... A samo se můžou nechávat i jinde, třeba na Kulaťáku můžou stát 2, na Smíchově nebo na N. Butovicích to bude podobný atd. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 4-2019 |
Agent: Leccos si může zájemce vydedukovat z ranních začátků linkových jř jednotlivých linek, pokud jde o odstavy jinde než na konci trasy."No a nějaký vlaky se přes noc na trase nechávají... Na Motol nebo na Čerňák se snad vejdou 4, na Háje 6 nebo dokonce 8... A samo se můžou nechávat i jinde, třeba na Kulaťáku můžou stát 2, na Smíchově nebo na N. Butovicích to bude podobný atd." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 151 Registrován: 5-2016 |
Selhání dveřního pohonu je nejčastější důvod ke stažení soupravy do depa a děje se tak často. Co se týče spojek, tak A-C spojka se teď používá hojně, kdy soupravy M1 jezdí do Hostivaře na myčku. To by mělo brzy skončit s kolaudací nové myčky na Kačerově. |