| Diskuse » Železnice » Železnice bývalého SSSR » Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 02. 10. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 02. 10. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Vlarsky
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 2-2023 |
Na záčátku války byl vyhozen do povětří hraniční most. Informace o zastavení provozu tohoto vlaku je na webu zmíněna. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 972 Registrován: 1-2004 
|
Ukrajina za mostem nechce riskovat další možné předpolí ruSSkých "zelených mužiků" přesunutých z Krymu a chránících moldavské a ukrajinské separatisty... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2164 Registrován: 11-2005 
|
...ale v úseku Kišiněv - Tiraspol možná jezdil/jezdí.
Zurückbleiben, bitte!
|
|
|
Issi
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 12-2007 |
Chlapi, všem moc děkuji za odpovědi. "Vnitro" asi vlak nejezdí, protože vnitrostátní vlaky mají Moldavské železnice na svých internetových stránkách, a že jich tam je opravdu málo, celé dva denně, plus jednou Bukurešť. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4382 Registrován: 6-2019 
|
Libcha: jen do Bendery 3.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Vlarsky
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 2-2023 |
 Issi:"Chlapi, všem moc děkuji za odpovědi. "Vnitro" asi vlak nejezdí, protože vnitrostátní vlaky mají Moldavské železnice na svých internetových stránkách, a že jich tam je opravdu málo, celé dva denně, plus jednou Bukurešť." Jezdí toho více. Nějaké info jsem Vám zaslal soukromou zprávou. |
|
|
Issi
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 12-2007 |
Vlarsky: Děkuji. Velmi zajímavé počtení o obou cestách. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4384 Registrován: 6-2019
|
Také děkujeme za zajímavé nepočtení:-))) Teď si nejsem jistý, zda je účelem diskuze informace nešířit, případně mi něco uniklo? (já jen, že to funguje i obráceně)
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 973 Registrován: 1-2004
|
Také bych si rád přečetl, pokud je možné... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4385 Registrován: 6-2019
|
Abych jen nežvanil, tak pár obrázků z železnice na ostrov Piralaši. Kdysi a dnes.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Vlarsky
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 2-2023 |
Pane Šáhu, já se vás snažil již dvakrát kontaktovat mailem, ale nikdy jsem se nedočkal odpovědi. Máte aktuální adresu? Posílal jsem novinky již několikrát. Pánovi Canfranc jsem již také psal. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4390 Registrován: 6-2019
|
Aha. To je zvláštní, prošel jsem poslední desítky mejlu, spam i hromadné a nic nepřišlo. Jen od uživatelů Modré Patro, Alex a Vyprxy, chodí i běžné mejly, či upozornění na reporty od jednoho zde neprávem zablokovaného uživatele, ale jinak nic.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Vlarsky
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 2-2023 |
Tak netuším, kde je problém. Omlouvám se ostatním za zbytečný spam. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 974 Registrován: 1-2004
|
Vlarsky: Také nic nedošlo, adresu mám aktální a funkční, ve spamu nic není... Takže jsem na tom stejně jako Ahmad. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2661 Registrován: 12-2020 |
Jo to se stává. Kamarád mi taky nemůže poslat mail už několik let, nikdy to nepřijde a ani opačně. Jemu ale jinak všechny maily přicházejí a mě taky, takže problém je jen to konkrétní spojení. Asi soudruzi někde udělali chybu![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1567 Registrován: 9-2015 |
Počínání některých subjektů při přenosu mailové komunikace mi totiž přijde přímo kriminální. Nedávno jsem to zrovna s kolegou řešil. Doménou mailu byl nějaký pokusný server. Doménou příjemce jedna univerzita. Mail nepřicházel, nebyl nikde ve spamu. Ve hře byla zprostředkující služba, kterou používají tisíce uživatelů (tedy např. provozovatelů serverů, nikoli koncových uživatelů) a která má samozřejmě extrémně přísná pravidla pro ty uživatele, aby přes ni nespamovali. Protože to se samozřejmě někdy historicky rozjelo a samozřejmě i když taková služba přiděluje uživateli kapacitu pomalu a za přísné kontroly (že jeho maily nejsou vnímány jako spam), může se to někdy stát i dnes, protože nějaký jouda se o spamování třeba pokusí. Tahle služba mail reportovala jako úspěšně doporučený. Ve stejný čas se pak našlo v logu mailového serveru té univerzity, že ho mailový server bez výstrahy a bez jakékoli informace komukoli zahodil, a odesílateli odpověděl, že jej úspěšně přijal. Takže tady jsou špatně hned dvě věci. Jednak odesílající služba nedostane zprávu, že se s ní přijímající server bavit nebude, a je obelhána. Jednak nějaká pochybná pseudoaurorita může na blacklist zařadit kohokoli, ty blacklisty se pak šíří mezi provozovateli infrastruktury (což možná kromě cílového serveru mohou být dokonce i přenosové na cestě), maily se zahazují, a nikdo nic neví: kde, kdy a proč. Koncový uživatel se tedy musí nějak dovědět, že mail měl přijít, a pak ještě vyvinout kdovíjaké úsilí a mít štěstí, že provozovatel jeho mailového serveru bude ochotný se s ním vůbec bavit. Pak se to najde a ta jedna doména se vyškrtne z blacklistu. Ale jen na tom jednom serveru, u příjemce. Tak takhle to fungovat fakt nemůže a je to jen křehká rovnováha, kdyby se to víc přehnalo, proklezou nakonec jen maily s odesílatelem @google.com. Člověk absolutně nechápe, proč se v mailové komunikaci dodneška nešlo cestou ověřené identity odesílatele, tedy aby anonymně nebo částečně anonymně vlastněné adresy mohly být že hry vyloučeny, neboli aby banována mohla být osoba (fyzická/právnická) a ne jen adresa. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1568 Registrován: 9-2015 |
Vlastně se děje totéž, jako kdyby na poště v Jindřišské posadili k třídícímu pásu brigádníka a řekli, hele, které dopisy se Ti nelíbí, a o kterých ty usoudíš, že je příjemce nechce dostat, ty házel do koše. Nikde to nezaznamenávej, nikomu nic nebudeme říkat, jen to, že my doručili všechno. |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1932 Registrován: 6-2006 |
MZv: tak ještě pochopit, že e-mail je negarantovaná služba, stejně jako obyčejné psaní nebo třeba pohlednice. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2668 Registrován: 12-2020 |
Tady přece nejde o to jestli je to garantované, občas se omylem může něco ztratit i na poště, ale o to, aby to někdo neztopil úmyslně a aby to nebylo bez kontroly. | |
|
Adam_r
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1630 Registrován: 10-2003 
|
Ono poslat papirovou postou 100000 nevyzadanych dopisu je docela draha sranda, a proto to temer nikdo nedela. Diky tomu neni treba papirovou postu nejak extra "tridit" na spam. Naproti tomu u emailu je poslani 100000 dopisu vpodstate zadarmo. Takze je nutne emaily nejak tridit na spatne/dobre a tridici postupu prubezne upravovat. Nikdy se to nepovede na 100%, coz bohuzel vede k tomu, ze se casto zahazuji i "dobra" psani a obcas se nekdo omylem dostane na blacklist. A pokud by se netridilo, tak bude email pro mnozstvi spamu nepouzitelny. Koncem 90 (asi) Microsoft navrhoval, ze by se mohl email zpoplatnit (treba 0,01$). Pripadalo me to tehdy ujete, ale s odstupem casu ten napad nebyl uplne marny. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 8-2017 |
Mirek_Zv. Protože protokol kterým se mail posílá nezajímá jakákoliv identita. To byste musel nechat projít celým schvalovacím procesem, musela by se udělat nové norma, pak by se to muselo implementovat atd. Ten systém musí pracovat za jakýchkoliv podmínek a jakýmkoliv odesílatelem. To snad radši udělat globálně použitelnou datovku která splňuje ověření identity. A dokonce je tam i nějaký poplatek za zprávu. Jenom se tedy musí nějak dořešit aby byly použitelné. No minimálně by z toho mohl být evropský systém a mohlo by to být dost zajímavé. Ano, toto lhaní je problém, nicméně to chování které popisujete je obyčejný antihackerský postup, na API po vás zase budou házet 200, nebo se pošle jeden kód chyby, ať je jakákoliv a byť existují Některé e-mailové knihovny si pak třeba kontrolují DNS záznamy a pokud má adresa nevalidní část za @, tak takový e-mail ani neodešla a pravděpodobně ani nepřijme. Což může být třeba problém zde pokud ta test doména bylo něco jako supertest.loc, tak to samozřejmě letí do koše protože to není validní adresa. Adam_r 1630: Mě to ujeté přijde, ale pokud si zavede zpoplatnění odeslání mailu od sebe, tak je to asi jeho věc. Ale nejspíš mu z toho msn (nebo jak se to jmenuje teď) lidi utečou jinam. Nicméně existují podniky které poskytují placené e-mailové schránky a ty možná mají VIP zacházení ze strany jiných serverů. |
|
|
242.205-3
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 518 Registrován: 5-2012 
|
Něco málo z Taškentu. Stroje z našich lokomotivek ČKD a Škoda asi netřeba více představovat. Lokomotivy v muzeu jsou spíš jako ozdobné květináče, bez vnitřností a většina má zaplechovaná okna a světla. Nicméně v době návštěvy byl vidět pokrok a snaha stroje navenek zkompletovat, část strojů tak už vypadala o poznání na pohled reprezentativněji.
242.205-3
Jihozápadní dráha, LD Plzeň ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4393 Registrován: 6-2019
|
JM/MG/MZ/Canfranc: Ono to s tím e-mailem bylo ještě úplně jinak - případné nejasnosti můžeme snadno dovysvětlit na nejbližším srazu zdejších diskutérů, který je již svolán na pondělí 4. 9. do Prahy. Případní zájemci o bližší infos se mi mohou ozvat na e-mail uvedený pod mým profilem (tentokrát budu odpovídat všem).
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 12-2017 |
242.205 Ze Škodovky tam nic není. Škodovácké stroje snad ani ve Stánech nikdy nebyly. Každopádně je to jen atrapovitá výstava plechů a jediná provozní věc je úzkokolejka vedoucí středem areálu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4408 Registrován: 6-2019
|
Že života na kolejích:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 6-2016 
|
Gruzie (1/2) Na konci ledna jsem si udělal předčasnou oslavu narozenin a prvně v životě zavítal na jižní Kavkaz – konkrétně do Gruzie. V pátek 27. ledna jsem odletěl WizzAirem z Prahy do Kutaisi, jako první mě v Gruzii přivítalo to nejpříjemnější letiště, jaké jsem kdy zažil – třeba na pasové kontrole nebyly žádné fyzické bariéry. Pasovák si můj pas vůbec neprohlížel a rovnou mi dal razítko (na občanku jsem cestovat nechtěl), takže ho nezajímala ani dvě ruská víza, co jsem měl v pase. V Kutaisi jsem druhý den ráno zašel na nádraží Kutaisi-1, kde v liduprázdné nádražní hale zakoupil jízdenky na dva dálkové vlaky. Na oba byla volná místa (mimo letní sezónu stačí kupovat jízdenky den předem, jak jsem se dočetl na ruských webech). Jízdenky jsou pouze v gruzínštině, vázané na jméno (totožnost ale průvodčí nekontrolují) a rozdělené na dvě části, druhou část si po odtržení nechává průvodčí u sebe. Po nákupu jízdenek jsem si prošel centrum Kutaisi včetně místního lunaparku, od nádraží mě většinu cesty doprovázel černý kastrovaný toulavý pes, dokud si nenašel nové "kamarády" z Polska. Odpoledne jsem odjel taxíkem navštívit jeskyni Prometheus nedaleko upadajícího lázeňského města Ckaltubo. V jeskyni měli dvojí ceny pro cizince (platil jsem 23 lari), exkurze byla v angličtině a v ruštině. V neděli 29. ledna ráno jsem potřeboval na nádraží Rioni na vlak do Kutaisi. Podle Yandex map měla jet na Rioni každou půlhodinu maršrutka č. 3. Ta ale v neděli jezdila jen jednou za hodinu s odjezdem v celou z centra, takže jsem na nádraží musel za 15 lari taxíkem. Z Rioni jsem v 9:13 odjel čínskou jednotkou na návštěvu města Gori, rodiště Stalina. Překvapilo mě, jak pestrá byla po cestě krajina. V Kutaisi subtropy (rostou tu palmy!), v Ckaltubo podhorská krajina, mezi Zestafoni a Chašuri zasněžené hory a kolem Gori zase polopoušť. Nejhezčí úsek cesty byl Zestafoni–Chašuri, před Chašuri jsem zahlédl nedávno postavený, ale dosud nezprovozněný železniční tunel, který nahradí stávající trať. V 11:40 jsem přijel do Gori, v zamčené čekárně jsem zdálky uviděl zlatou sochu Stalina (druhou, ještě větší, v Stalinově muzeu). Před nádražím jsem se nechal ukecat taxikářem a odjel s ním neplánovaně navštívit město vytesané do skály Uplitsiche. Poté se vrátil do Gori, kde navštívil muzeum J. V. Stalina a tamní pevnost. Není pravdou, že v muzeu chybí kritika Stalina, jak uvádí česká Wikipedie, byla tu i zmínka o gruzínských obětech bolševického a stalinského teroru. Vstupné do Uplitsiche stálo 15 lari pro cizince, ve Stalinově muzeu jsem platil 10 lari jako student (na rozdíl od jiných atrakcí platili cizinci stejně). Před odjezdem z Gori projel přes nádraží ruský smíšený nákladní vlak, přes Rioni zase ráno projížděl ázerský nákladní vlak s cisternami. V 17:33 jsem odjel osobním vlakem 617 do Tbilisi, jízdné stálo pouhé 1 lari. Tento spoj byl spolu se dvěma páry Tbilisi–Gardabani zaveden teprve loni v prosinci, v době mé cesty byl v provozu měsíc a půl (dnes jezdí o půlhodiny později již z Boržomi). Jízdní řád byl nastaven tak, že umožňoval denní dojížďku do Gori (příjezd v 8:10, odjezd v 17:30), využíván je i k týdenní dojížďce do Tbilisi. Jela na něm stará sovětská električka, kupodivu díky velmi prostorným sedadlům moc pohodlná, akorát záchod byl strašný. Po zkušenosti z Uzbekistánu, kdy jsem nemohl na internetu dohledat jízdní řády osobáků, jsem cestou zapisoval časy odjezdu z každé zastávky, stejně tak na každém nádraží fotil vývěsky a odjezdové tabule. V Gruzii jsou u regionálních vlaků veřejné pouze časy z výchozí a konečné stanice (podobně to tak mají ještě v Tádžikistánu). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 6-2016
|
Gruzie (2/2) V neděli 29. ledna jsem přijel do Tbilisi večerním osobákem z Chašuri, spontánně vystoupil na zastávce Didube, kde přestoupil na metro (druhou možností bylo jít na hotel pěšky z hlavního nádraží). Před vstupem do metra jsem zakoupil čipovou kartu za 2 lari + kredit 4 lari na 4 jízdy metrem. Didube je jedna ze dvou stanic metra v Tbilisi, která leží na povrchu (druhá – Gociridze byla krátce po mé návštěvě otevřena po rekonstrukci). Stanice metra jsou stavěné na 5 vozů, ale soupravy jezdí jen čtyřvozové, i když ve špičce jsou vlaky tak plné, že by se pět vozů hodilo. Trochu mě zklamalo, že ve stanicích metra není tolik uměleckých děl jako v Moskvě nebo v Taškentu. V pondělí 30. ledna jsem si zpočátku prohlédl centrum Tbilisi a odpoledne odjel metrem na již zmíněné Didube, kde se nachází autobusové nádraží. I když na autobusáku vládl typicky sovětský chaos, najít maršrutku do Mcchety byla díky mapě v mobilu hračka. Jízdné stálo 2 lari a kupovalo se na pokladně před dodávkou. V Mcchetě, což je bývalé hlavní město Gruzie (dnes je jen předměstím Tbilisi), jsem si prohlédl všechny tři památky: katedrálu Scveti-Cchoveli, klášter Samtavro a zříceninu pevnosti Bebritsiche, exkurzi mi za úplatu dělal místní obyvatel, který se mnou seděl v maršrutce. Večer jsem odjel osobním vlakem zpět do Tbilisi. Nádraží v Mcchetě bylo stejně jako většina nádraží v Gruzii zchátralé a zdevastované, nástupiště zase děravé. Působilo na mě velmi depresivním dojmem, podobně jako chorvatské Ploče. V pondělí byl Os 617 dle očekávání prázdnější než v neděli, dvojice průvodčích byla ta samá jako o den dříve, jízdenku jsem tentokrát zakoupil v automatu ve vlaku. Úterý 31. ledna byl posledním dnem pobytu v Gruzii. Počasí bylo na rozdíl od předchozích dnů deštivé, takže jsem odpískal návštěvu kopců nad městem, ale pouze se prošel ke katedrále Nejsvětější Trojice otevřené v roce 2004 a dolů do centra Tbilisi. V 17 hodin jsem odjel na letiště do Kutaisi expresem do Batumi vedeném moderní jednotkou Stadler-KISS. Tyto jednotky si původně od běloruského Stadleru objednal moskevský Aeroexpress (proto mají sedadla s motivem letadel), ale poté, co Aeroexpress kvůli devalvaci rublu nemohl zaplatit za 9 jednotek, byly prodány 4 jednotky do Gruzie a 5 jednotek do Ázerbájdžánu. Místenku jsem měl prodanou na sedadlo pro rodinu s dětmi, se mnou cestovala na letiště rusky hovořící rodina, zřejmě z Ukrajiny. Před odjezdem jsem ještě stihl vyfotit z nadchodu hlavního nádraží soupravu arménského rychlíku Tbilisi–Jerevan v barvách RŽD, který stál na 3. nástupišti. Po 3,5 hodinách cesty jsem vystoupil ve stanici Kopitnari, jednom z mála pěkných nádraží v Gruzii a jediném pěkném, přes které jsem prošel. Z nádraží byl gruzínskými drahami zajištěn bezplatný odvoz dodávkou na letiště, který využilo asi 8 lidí z mého vlaku. Ale nevím, jestli ta dodávka jezdí jen ke Stadlerům nebo i k běžným rychlíkům. Tipuji, že jezdí jen k dálkovým vlakům, k osobákům asi ne (kromě Os 683, který je v Kopitnari ve stejném čase jako Ex 802). V Kutaisi na vlak perfektně navazoval let WizzAiru do Krakova. Před odletem z Kutaisi se mě příjemná pasovačka zeptala, jestli se mi líbilo v Gruzii, něco podobného jsem zažil i v Kyrgyzstánu. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") V 22:40 jsem odletěl WizzAirem do Krakova, posádka letadla byla polská (naopak na letu z Prahy byla posádka gruzínská). Na letišti v Krakově jsem prošel kontrolou podobně jako v Praze přes automat, ostatní cizinci (Gruzíni, Ukrajinci) museli stát v dlouhé frontě. O půlnoci jsem nasedl na noční autobus linky 902 na nádraží, druhou možností byl osobní vlak v 0:25. Měl jsem velké štěstí, díky 70 minutám zpoždění jsem stihl přestoupit na RegioJet z Ukrajiny. Čas zpoždění si ověřil na portalpasazera.pl a jízdenku zakoupil v mobilu ještě na letišti (e-shop RJ neumí prodávat jízdenky na zpožděný vlak po čase odjezdu). V 1:10 jsem odjel RegioJetem do Česka, jel jsem velkoprostorovým vozem. Dle rezervačního systému byla dvě volná místa, reálně volných míst bylo víc. Většina cestujících byly kvůli válce nepřekvapivě ženy. V 6:45 jsem vystoupil v Pardubicích, kde v 8 ráno přestoupil na spěšňák domů do Havl. Brodu. Shrnutí Gruzie se mi moc líbila, místní lidé na mě byli milí, navzdory politické situaci nikomu nevadilo, že jsem etnický Rus, i když v Tbilisi jsem teda viděl čmáranici s legendárním vzkazem ruZké válečné lodi. Znalost ruštiny byla podobná jako v Uzbekistánu – tedy 95 % starší generace a 30 % mladší generace. Nezažil jsem tu ale kulturní šok,* společnost byla modernější než ve střední Asii a prostředí bylo podobné jako na Balkáně nebo v ruské části Kavkazu. Nicméně i tak jsem si pochutnal na gruzínské kuchyni (chačapuri, chinkali) a na oranžovém vínu. Města jsou docela hezká, na Gruzii skoro není poznat, že dřív byla součástí Sovětského svazu. Nejvíc sovětských pozůstatků jsem viděl asi na dráze, lokomotivy a električky byly původem sovětské, stejně tak metro v Tbilisi. Gruzie stejně jako jiné chudé země umí udělat dobrý dojem na turisty, což je dobře vidět v Tbilisi, kde bývá v centru jedna ulice revitalizovaná a cítíte se v ní jako někde v Evropě, zatímco sousední ulice je zanedbaná a půlka domů zchátralá. Na druhou stranu mě příjemně překvapilo, že na mnoha zastávkách v Tbilisi, Gori i Kutaisi byly digitální tabule s časy odjezdů maršrutek, třeba Praha digitální tabule nemá skoro nikde. A v Tbilisi je na řadě veřejných míst v centru a ve stanicích metra veřejná Wi-Fi (místní SIM-ku jsem si nepořizoval). Také mě moc potěšilo, že jsem v Gruzii jako v jedné z mála postsovětských zemí nezažil žádné bezpečnostní prohlídky, jediný rentgen, kterým jsem prošel, byl před odletem na letišti Kutaisi. * P. S. Jeden kulturní šok jsem v Gruzii přeci jen zažil. I když ne od místních Gruzínů, ale od zženštilých (bez urážky) filipínských turistů (co pracují v zemích Perského zálivu a do Gruzie jezdí na výlety), kteří se se mnou rádi seznamovali, když jsem je žádal, aby mě někde vyfotili. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 650 Registrován: 2-2018 |
ČSFT 29/1980 BAM | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 5-2002 
|
Díky za link. Část BAMu - z Vychorevky u Bratska do Tyndy - jsem si projel před jedenadvaceti lety. Neskutečné dílo.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 6-2016
|
Navážu na diskusi smazanou po včerejším výpadku serveru, v níž Ahmad hovořil o stavu gruzínské ekonomiky, místní pohostinnosti, o české transkripci nebo o stavu nádraží v Mcchetě před 25 lety. I když jsou Gruzíni díky zvyšování životní úrovně asi méně pohostinní nežli dřív, tak mně to tak nepřišlo, ke mně byli místňáci vstřícní celkem dost, ani se mě nikdo nesnažil podvést. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Je ale fakt, že Gruzie je typickou turistickou destinací jak pro Evropu, tak pro post-sovět, takže místní jsou na "bílé" turisty zvyklí. K té transkripci, u Gruzie jsem měl s přepisováním názvů celkem problém, řada míst totiž má dvě varianty výslovnosti (Cchaltubo/Ckaltubo, Zestafoni/Zestaponi, Boržomi/Bordžomi, Uplisciche/Uplitsiche), takže jsem rád, že jsem aspoň některé názvy přepsal správně. Poslední bod viz fotogalerie níže. Nádraží Mccheta, Gruzie, 30. 1. 2023 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4421 Registrován: 6-2019
|
Ona hodně pomůže ruština. Hned pak lidi 45+ zpozorní, protože dobře ví, že na nějakém hejlovy z EU se dá slušně nakapsovat, zatímco rusky mluvící turista má přehled o řády větší. My měli potíže asi jen v Kutaisi, které je úplně zavalené turisty a turismem, jinak se dalo všude domluvit.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2708 Registrován: 12-2020 |
Ještě jezdí ta úzká Boržomi - Bakuriani? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 6-2016
|
Ahmad_Šáh_Masúd: "Ona hodně pomůže ruština. Hned pak lidi 45+ zpozorní, protože dobře ví, že na nějakém hejlovy z EU se dá slušně nakapsovat, zatímco rusky mluvící turista má přehled o řády větší." J. M. Zdá se, že úzká Boržomi–Bakuriani bohužel nejezdí. ----------------------------------------- Přidám ještě pár novinek z Arménie. Od září Jihokavkazské (arménské) železnice mírně rozšířily rozsah provozu a ve zkušebním režimu zavedly tři nové vlakové spoje. Od 1. září jezdí denně kromě středy zbrusu nový pár osobních vlaků 6540 Gjumri 7:30 – Vanadzor 8:59 a 6541 Vanadzor 17:15 – Gjumri 18:47. Po 13 letech tak byly obnoveny regionální vlaky mezi druhým a třetím největším městem Arménie obsluhující i nácestné stanice včetně města Spitak. Dále od 4. září byl ranní spoj 7011 Araks–Jerevan mírně prodloužen do trasy Aragac 6:30 – Armavir 7:23 – Jerevan 8:27, rovněž ve zkušebním režimu. Opačný směr zůstává stejný a do žst. Aragac se jezdí soupravově. Přikládám vylepšenou a aktualizovanou tabulku vlakových JŘ v Arménii.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4434 Registrován: 6-2019
|
Děkuji za fotky, ty díry si ukládám k rodinným archiváliím :-) V Arménii by se měl pomalu uvolňovat Lačinský koridor a i další místa blokády Karabachu, nicméně můj skromný názor je, že nakonec celý Náhorní Karabach ovládne Ázerbájdžán, protože Moskva už tam prostě svůj vliv neudrží. Pár dobových záběrů: Příměstský vlak Baku - Sabunçu, 1927: a opodál stanice Mərdəkan v roce 1949: Rád bych přispěl i z jiných oblastí Jižního Kavkazu, ale zdá se, že zatím vydatně dojí své archivy jen Ázeři.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 12-2006 
|
Ahoj, navštívil někdo z místních diskutujících v poslední době Litvu? Zajímalo by mě, jestli se dá v okolí Vilniusu a Kaunasu (případně z PL přes Suwalki) chytit nějaký dieselový provoz s něčím jiným než Eurorunnery. Kdysi byl docela silný provoz s běloruskými Fantomasy přes Šalčininkai, ale to už je dlouho. A abych tu jen nežebral o informace, přidávám nějaké záběry z tamního provozu roku 2012: https://trainweb.cz/foto/lokomotiva-2te-10u-0067-parudaminys-tere siskes-litva-23878 https://trainweb.cz/foto/lokomotiva-2te10uk-0060-jasiunai-teresis kes-litva-22456 https://trainweb.cz/foto/lokomotiva-2m62m-0675-kirtimai-litva-226 80 https://trainweb.cz/foto/lokomotiva-2m62u-0385-pakene-kena-litva- 24675 https://trainweb.cz/foto/lokomotiva-60-0153-vilnius-litva-25810
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4441 Registrován: 6-2019
|
V souvislosti s aktuálním postupem války v Karabachu (arménská Svatba v horách právě končí) připomínám novodobé železniční dějiny. Sověti museli do Náhorního Karabachu přivést kapacitní dopravní cestu - a tou v té době byla jen železnice. Dva snímky zachycují výstavbu stanice Stěpanakert/Xankəndi v roce 1979 a slavnostní zahájení provozu: Bylo to v posledních letech relativního klidu. Od poloviny osmdesátých let uz přestávala Moskva situaci v celém Zakavkazsku zvládat (až tam poslala tanky). (Příspěvek byl editován uživatelem Ahmad_šáh_masúd.)
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4449 Registrován: 6-2019
|
Letiště Stěpanakert právě dnes. Komentáře asi není třeba.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Saul_Goodman
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 969 Registrován: 11-2019 
|
Karabach končí. Teď půjde jen o to, jak co nejrychleji utéct na arménské území. Arménie se dala do dohromady s rusákama a teď se diví, takhle to dopadne vždycky… Azerové mají ropu, Turecko a Rusko jede čistě podle schématu, že silnější 🐶 mr*á 🍆 2 roky zpátky jsem jel do Agaraku a už se nejelo po silnici Goris - Kapan. Ještě asi 4 roky zpátky se podle mapy (a signálu telefonu) jelo přes AZ. Protože to je dost složitá problematika, nikdy jsem k tomu moc podrobně nic nehledal. Teď koukám, že tam Azerové postavili blokposty a proto se jezdí přes resort Tatev. Ty těžké kamiony na silnici na úrovni rozmlácené české dvojky a vedoucí přes průsmyky až ve 2500 m působí fakt bizár. Ta země to nemá lehké a ne nadarmo Arméni žijí po celém světě. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4454 Registrován: 6-2019
|
No a nebo začíná. Měli čtvrt století na nějaký smysluplný rozvoj, standardizaci vztahů - a místo toho přišli o zdroje vody. Baku tam naleje miliardy, vrátí uprchlíky, dějiny se zase jednou otočí, nicméně kvalita života tam v horách bude přece jen o něco lepší, vždyť jak Karabach, tak Arménie, to je pořád dost šílená chudoba. A následovat bude panturkický jižní koridor.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Quex
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9144 Registrován: 5-2002 
|
Letiště Stěpanakert právě dnes. Komentáře asi není třeba. To letiště je prý od 90. let zavřené, resp. žádné linky tam nelétají, aspoň to tvrdila ČT. Ti lidi tedy chtějí letět kam?
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2168 Registrován: 11-2005
|
Cici: inspirovat se můžeš ve fotogalerii mého článku nebo Intelpetrovým článkem Stručně řečeno, podél trasy Białystok - Kaunas je to samý Sergej, TEM2, jejich rekonstrukce (TEM TMH) a tak podobně. A to v různých barvách. Ale té vozby v součtu nebude mnoho, to spíš pochytáš někde ve šturcech. V ose (Bělo)rusko - Baltské moře to asi budou spíš ty Eurorunnery, a i této vozby vlivem války pochopitelně ubylo, což zřejmě vytlačilo ostatní techniku (včetně TEP70 z osobky).
Zurückbleiben, bitte!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4455 Registrován: 6-2019
|
Ti lidi tedy chtějí letět kam? Zkuste se jich zeptat, až se dostanou někam do bezpečí. Právě teď probíhají v Jevlachu (maloměsto na řece Kuře, významný železniční uzel, odbočuje v něm např. dráha do Berde a dále do Karabachu) rozhovory o příměří.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4458 Registrován: 6-2019
|
Naváži zvolna na příspěvky pana Alex7, který mě inspiroval, a postupně vložím několik reportů z výletů na Kavkaz (tedy hlavně pod něj), již několik let řádně uleželých na disku. Původně jsem to ani neměl v úmyslu vytahovat, ale po velmi hezkých repotech Alexe mi přijde škoda, si to nechat v šuplíku. Ty opravdu dávné cesty a snímky skenovat nebudu, všechno je už u digitální doby. Před šesti lety měly Sakhartvelos Rkiginza (Gruzínské železnice) velmi solidní rozsah osobní dopravy, jezdily i nákladní lanovky v Čiatuře, i usoudili jsme, že je nejvyšší čas vyrazit na doprojetí. Vzali jsme to přes přes Londýn dnes už zkrachovalou společností FlyBe na Southend, za rovných 500,- Kč, kde jsme strávili hezký víkend projížděním různých neveřejných vleček, dep a spojek v příměstské dopravě. V neděli večer jsme se přesunuli na Luton, odkud nás vzal pan Varádi s jeho společností rovnou do Kutaisi (za nějakých 600 - 700 Kč to bylo výrazně nejlevnější spojení vůbec). V letadle bylo asi tak 40 cestujících, takže část noci se dala efektivně prospat. Ráno výměna peněz a autobus do probouzející se metropole Imeretie. Z jízdní řádů jsme měli vyčucháno, že návoz náležitostí na pendly mezi Kutaisi a lázněmi Cchaltubo je realizovaný prvním ranním spojem - a právě tím jediným se dala projet trať mezi odbočkou Brotseula a příměstským nádražím Kutaisi II. Poslední večerní spoj pak zase zatahoval až do depa v Kutaisi I - jenže za tmy. My se svezli prvním raním a hned na nádraží Kutaisi II jsem si mohl po 21 letech zopakovat fotku staniční zálohy - jen obstarožní Vl22 nahradil tuctový čmelák. A cestou se začalo rozednívat, pod Kavkazem začalo nádherný podzimní ráno. V Cchaltubu už byla opravená výpravní budova, dlouho však nesloužila, osobní vlaky tam hezký pár let nejezdí vůbec. Lokomotiva si objela jediný vagonek a vrátili jsme se do Kutaisi na "dvojku". Od ní kdysi dokonce jezdily trolejbusy, stejně jako všechny ostatní trolejbusové provozy v zemi však nepřežily hromadné rušení počátkem tisíciletí.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4459 Registrován: 6-2019
|
Kutaisi zde už trochu představil Alex. Dnes je to moderní město, úplně jiné, než když jsme ho před čtvrt stoletím navštívili poprvé. Díky blízkému mezinárodnímu letišti je o metropoli Imeretie plný internet. My se zaměřili na visutou lanovku ještě sovětského provedení - a s velmi omezenou provozní dobou. Ubytovali se a odpoledne vyrazili projet uhelnou dráhu do Tkibuli. Kutaisi I: Přísun soupravy osobního vlaku směr Tkibuli, z depa k nástupištím: Připravený Os do Tkibuli:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Vlarsky
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 2-2023 |
Cici: K přehledu o provozu v Litvě postačí zveřejněné odkazy. Pár 2M62 ještě v provozu zbývá, ale doprava poklesla, takže přednost mají ER20. Z Běloruska jezdí VL80 do Keny, na neelikrizované trati směrem na Lidu se přepřahá na hranicích. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4460 Registrován: 6-2019
|
Gruzie, den druhý, Kolchida a Adžárie dopravní Cílem bylo projet odbočné tratě z hlavního Transkavkazského koridoru. Do Zugdidi jsem už kdysi jel, zbýval přístav Poti a maloměsto Ozurgeti v Gurii (dříve Macharadze, podle místního komunisty). Ráno nás uvítalo výhledem z "hotelu" na katedrálu Bagrata nad městem (kterou Gruzíni opravili tak důkladně, až ji muselo UNESCO vyškrtnout ze svého seznamu světového dědictví...) a po snídani jsme se odebrali taxíkem na nádraží Rioni, na vlak do Samtredie (žádný vlakový ani MHDový přípoj se nekonal). Samtredie je významnou žel. křižovatkou, s velkým ranžírem a samozřejmě rozpadlou infrastrukturou. Dálkový spoj z Tbilisi nás popostrčil k moři do Poti: odkud jsme popojeli dalším taxíkem do přímořského letoviska Ureki. Cestou měl kolega konečně příležitost okusit kvalitu a provoz na rozpadlých cestách, zjednodušeně kličkování mezi krávami, dírami a ostatními účastníky provozu. Čekání v Ureki na další rychlík do Ozurgeti jsme si krátili popíjením místních produktů a požíváním pochybných ryb z místních toků (oboje nic moc pro evropské žaludky). Nanatebi, objetí soupravy: Nanatebi - Ozurgeti: Ozurgeti. I tohle městčko mělo mělo mezi lety 1980 - 2006 trolejbusovou dopravu. Bohužel jsme přijeli o 11 let později... Odpoledne jsme odjeli autobusem do adžárské metropole Batumi. V Adžárii to taky pěkně vřelo, snahy o separaci uklidnil až později neoblíbený prezident Saakashvili a přímořská metropole se postupně stala cílem zahraničních investic a rájem všelijakých aktivit. Železnici ve městě museli kvůli rozvoji zkrátit na předměstí, na kopec nad město naopak přibyla fungl nová lanovka. Pokud vás však nezajímají nemovitosti, hazard či kurvy, můžete Batumi klidně vynechat. To už raději do hor, např. na lanovku Chulo. A ano, i v Batumi jezdily trolejbusy.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4461 Registrován: 6-2019
|
Gruzie, den třetí, Transkavkazskou magistrálou na východ Další den byl odpočinkový. Projeli jsme si za světla trať z Batumi do Chašuri a zpátky do Zestafoni, kde jsme měli nocleh. Nic moc na celý den, ale další "manganová" odbočka do Sačchere moc jiných možností nedávala. A měli jsme dobrý důvod proč do notoricky známé Čiatury přijet ráno. Ranní Batumi s R do Kutaisi a odstavenou soupravou jerevanského rychlíku: Samtredia s rychlíky Ozurgeti - Tbilisi a Tbilisi - Zugdidi: Stavba přeložek a tunelů v úseku Šorapani - Chašuri: Zestafoni:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4463 Registrován: 6-2019
|
Gruzínsko - ázerské hranice zůstanou zavřené minimálně do 2. ledna 2024. Oficiální důvod jsou uváděny karanténní opatření ke Covidu. Žádost etnických Ázerů žijících v Gruzii byla zamítnuta.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4465 Registrován: 6-2019
|
Gruzie, den čtvrtý, za manganem! Jednou z nejkrásnějších horských železnic v zemi je přestavená úzkokolejka (z 912 mm) do Sačchere. Vystavěná byla v letech 1894 - 1904 údolím Kvirily, Sověti ji pak elektrizovali a přestavěli v r. 1956-1957. Vládne na ní celkem ustálený provoz nákladních vlaků a dvou párů osobáků. Ranním Os jsme dojeli do Sačchere za první lanovkou, dnes už zrušenou: a pěkně na pankáče první maršrutkou hned zpátky po proudy řeky k okraji hornické Čiatury. Tam, jak asi většina čtenářů ví, bývala asi nejzajímavější lanovkářská lokalita v Evropě. Začali jsme u stanice Sačcherskoje Šoše - Itchvisi (býv. důl 32): Po hřebeni náhorní planiny popošli k další stanici, která nás vrátila na pravý břeh, k dolu Darkveti: Výhledy bývaly impozantní a technický stav drah také...
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4466 Registrován: 6-2019
|
Popošli jsme k systému drah lanových a kolejových dolu Itchvisi/ex. Pataridze, tedy z COF I + COF II k dolu Pataridze a přes ulici Pataridze druhou horizontální visutou opět na Sačcherskoje šoše. Druhá zmíněná ještě navíc kříží čistě nákladní lanovku k Šukruti ... a to vše ve stavu těsně před kolapsem, unikální zážitek i pro ostřílené dráhaře drsného typu:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4467 Registrován: 6-2019
|
Nejméně využívanou byly v době naší návštěvy lanovky z údolní stanice Čikarua do horních stanic Mgvimevi a Sapara. Čikarua - Mgvimevi: vyčerpán limit, pokračování příště.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2797 Registrován: 12-2020 |
A některé ty lanovky ještě fungují nebo už taky všude konec těžby jako v Evropě? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4468 Registrován: 6-2019
|
V Evropě rozhodně není "všude konec těžby" a i tady se těží dál. Lanovky skončily z důvodu jejich havarijního stavu, taky jich hezkých pár spadlo i s lidmi. Jezdit denně do práce byste s tím asi taky nechtěl...
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2801 Registrován: 12-2020 |
Tak jasně, že zatím ne všude. Ale Slovensko, Maďarsko, Rumunsko za pár let, u nás 2025, Rakušáci ani nevím. Těžilo se na Graz - Köflach bahn, to ještě trvá? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2802 Registrován: 12-2020 |
Jinak ty lanovky v Gruzii to už bylo takové muzeum v přírodě. Kdoví zda jízda nimi nebyla víc nebezpečná, než práce v dole. Dík za pohled to téhle části světa. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4472 Registrován: 6-2019
|
Čiatura, pokračování... Sapara: Romantická procházka hornickým městem: k další lanovce. Lanovka z centrální stanice k bývalé nemocnici byla mimo provoz, nyní už je nejspíš zmodernizovaná: Až přicházíme do ulice Ninošvili, kde bývala další údolní stanice pro lanovky k dolu Cereteli a k dolu Stalina. k dolu Cereteli: a na východ, k dolu Stalina. Ta byla jediná, kterou využívali i nedůlní lidé, protože nahoře je cosi jako malé sídliště: A to bylo z provozovaných a nám známých lanovek vše. Lanovky provozované městem byly v rekonstrukci (dnes už v provozu) a o posledních dvou jsem se dozvěděl až po pár letech z německých zdrojů (jsou zcela mimo Kvirilu). Došli jsme na "autobusák" a cestou viděli torzo další městské, na západní straně města: a sedli na maršrutku a odjeli do Gori, vstříc dalším dobrodružstvím. Poučení z tohoto dne je: nikdy nic neodkládejte - jak něco proserete, tak už je to v bezodtoké jímce... Večerní Gori:
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4473 Registrován: 6-2019
|
Zbytek týdenní cesty se odehrál převážně v turistickém duchu. Projeli jsme se do lázní Boržomi, navštívili úzkou a okolní hory (TR zde pár let zpět) a poslední den strávili v Tbilisi. O gruzínské metropoli je toho hromada na netu, létá tam kde kdo. Projeli jsme parkovou postsovětskou úzkokolejku, lanovky a metro. Odpoledne pak i novostavbu trati na letiště, kam dodnes zajíždějí jen dva spoje denně.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2169 Registrován: 11-2005
|
AŠM: to je tedy rok 2017: Já tam byl 2019 a v Čiatuře tedy vše vypadalo úplně stejně (i jsem to ve skoro stejném pořadí projížděl), tedy až na to, že několik dní po mé návštěvě prý zavřeli nejstarší městskou lanovku (mnou označená jako č. 11). Jinak ty ostatní městské lanovky nebyly v rekonstrukci, ale ve výstavbě -- staré zrušeny, nové budovány v mírně odlišných trasách. Vlastně by mě zajímalo, jak to tam vypadá teď.
Zurückbleiben, bitte!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4481 Registrován: 6-2019
|
Za naší návštěvy žádné městské nejezdily, jen ty provozované důlním podnikem. Některé byly již demontované, jinde ještě visely kabiny. Ano, de facto jde o zrušení a novostavby. Které říkáš č. 11?
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 12-2017 |
Má cenu tam teď vůbec jezdit, jezdí něco krom moderního? | |
jizdni rad vlaku v Armenii
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze