Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci... » Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 09. 4. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 09. 4. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7464 Registrován: 6-2005 |
Některé řidiče patří zabít. Tohle musel vidět, že se celá křižovatka houpe jako prase a nedokáže říci: "Sletěl sjem tam a tam, nevím proč, ale nebylo to hezké, dojeďte se na to podívat, jestli tam něco není náhodou."
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 10-2005 |
P_v: V Ostravě je to jednoduché. Trolejbusy mají klasické šipky a tramvaj má jiná atypická návěstidla pro tramvaj, která jsou k šipkám velmi daleko.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7466 Registrován: 6-2005 |
Ross: to jsou výhybky, ale co děliče, omezení rychlosti, zákazy, atd.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 9-2005 |
9_tr: "Některé řidiče patří zabít. Tohle musel vidět, že se celá křižovatka houpe jako prase a nedokáže říci: "Sletěl sjem tam a tam, nevím proč, ale nebylo to hezké, dojeďte se na to podívat, jestli tam něco není náhodou."" No zase upřímně, jestli vyletěl jen jednou, taky bych to asi moc neřešil. Onehdá vyletěla exkolegyně u nás pod nádražím, myslela, že na křížení, ale na to zastavila moc v křižovatce, takže nejspíše už někde dříve. Divila se tomu, ale bylo to prvně, tak to neřešila, jen zkontrolovala, jestli tam někde něco nevisí. Jen by mě zajímalo, jak se tohle povedlo, to snad nejde, ani kdybys chtěl. Jinak to je na křížení na SKN-Vrchlického? Napsal bych číslo, ale vy je tam nemáte |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7469 Registrován: 6-2005 |
Storm: Ano, je to SKN x Vrchlického. Musel zachytit lanem. Ale jak se mu podařilo ohlout ten kousek troleje, to by mě zajímalo taky... Hele, tohle se muselo houpat jako prase, že i slepý to musel vidět. Že si ničeho nevšiml bych i chápal, ale pak bych taky poslouchal, jestli při dalším prjezdu to nějak nemlátí a případně nahlásil, že to tam mlátí, když už se neřizná. Ne že jiný řidič nahlásí, že se mu zdá, že to tam nějak už 14 dní bouchá, tak ať to zkontrolujeme... Navíc nad takovým neurčitým sdělením se někdy mávne rukou, když si nikdo jiný nestěžuje, že teď jsou větší problémy a tohle se podívá až někdy bude čas. A pak přijedeš a zjistíš, že včera bylo pozdě... Navíc realita je taková, že 14 dní zpět na kruháči řidič vypadl, přerval převěs, utrhl botku, která skončila někde v křoví (doteď tam je) a protože měl baterkáč, tak stáhl klacky a odjel. Až za 2 zastávky dál zjistil, že mu něco schází, protože se neměl jak ve stříškách natrolejit... Poškození sítě vem čert, to byla ve výsledku kravina, ale to, že odjel a nezkontroloval, tak to je na pěst.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 9-2005 |
9_tr Když táhneš za ten růžek, tak ti to pak dole ohne tu trolej, ale kdybys to chtěl 100x udělat, tak se ti to nepovede Bývalá kolegyně vyletěla na křižovatce pod nádražím, hezky se to houpalo, ale také nevolala. Vypadla tam poprvé a já jsem jí říkal, že mi to ani nepřijde, že to bylo v křížení, ale spíše někde před tím. Takže jen obhlídka, jestli někde něco nevisí a jelo se dál a pokud tam neletíš další kolo, tak to ani neřešíš. Ty baterky jsou na tohle děs, chápu, že třeba na tom kruháku nechceš brzdit provoz, ale když urval botku, tak to asi muselo letět slušně. Jinak botka tam je? Mně by se hodila na výhybku, kdyby nějaká někdy byla Jinak ty to víš, ale pro některé novinky z Chomutovské sítě. V Teplicích se pak plánuje dát do tahu poslední podvěsná křižovatka Masarykova-Jankovcova. Rozkresleno už je prakticky 2 měsíce. Nejspíše se asi čeká až dorazí nové autobusy na zajištění provozu při výluce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7472 Registrován: 6-2005 |
Když táhneš za růžek, ohneš svorku v uchycení. Trolej uvnitř děliče nemáš jak. Tohle muselo být hodně zajímavé.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 961 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: Ty křižovatky Masarykova-Nádražní nám. a Masarykova-Školní už jsou hotové? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 382 Registrován: 9-2005 |
9_tr Snažil jsem se kouknout, ale od země to jde blbě vidět. Nicméně, ten růžek není přivařený ke kotvě (svorce), ale je to na "plechu" na vrchu děliče. Navíc předpokládám, že ta nerez pruží a tak po zmizení tahu, se to trochu vrátilo do původní polohy. Na té fotce vidíš, že je ten růžek někde v půlce, níže, než má být normálně a výše, než je ohlý segment troleje. No jak jsme psal, kdybys to 100x zkoušel, při velkém štěstí by se ti to povedlo jednou Phd Nevím kdy se to má dělat, jen se to už nějakou dobu plánuje, ale zatím jsou obě křižovatky ve starém provedení. Už jim pomalu končí životnost, cca 35 let, co se to tahalo a měněné výhybky a křížení cca 20-25 let, ty nejmladší snad 15 let, u divadla byla poslední podvěsná měněná přesně před 4 lety v roce 2019. Jinak ta Masarykova-Jankovcova se projektovala u vás? |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 962 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: Ono to vyznělo, jako že je už všechno hotové. Jinak všechny tři jsem dělal já. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 383 Registrován: 9-2005 |
Phd Není, jedná se ještě o podvěs, ty další dvě se předělávaly do tahu mezi prvníma kolem roku 2000. Tady je docela problém, že tudy projíždí většina linek, tak že bude potřeba NAD v kombinaci s parciálama. Jaké bylo zadání, kopírovat současný stav? Stejně jako když se dělala křižovatka U Soudu, by se hodilo posunout některé stopy více do silnice, ať to není někde u krajů popř. u stromů. Když už se na to dělá projekt a nekopíruje se jen původní stav, tak ať se zohlední aktuální situace. (Příspěvek byl editován uživatelem storm_ice.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9886 Registrován: 9-2004 |
Kluci, mám takovej trošku laickej dotaz, byvše trolejbusový řidič. Ale zajímala by mě problematika tahů na trolejovém vedení trolejbusů, kde je užíváno výměných polí, napínání závažím, kotev. Respektive, proč se tento systém užívá, že je potřeba tahu? Jak to pracuje? Kvůli průvěsům vedení? Tu v Brně je to často užívaný systém, ale zase jak kde... |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 963 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: "Phd Není, jedná se ještě o podvěs, ty další dvě se předělávaly do tahu mezi prvníma kolem roku 2000. Tady je docela problém, že tudy projíždí většina linek, tak že bude potřeba NAD v kombinaci s parciálama. Jaké bylo zadání, kopírovat současný stav? Stejně jako když se dělala křižovatka U Soudu, by se hodilo posunout některé stopy více do silnice, ať to není někde u krajů popř. u stromů. Když už se na to dělá projekt a nekopíruje se jen původní stav, tak ať se zohlední aktuální situace." To vím, že je to ještě v podvěsném provedení, byl jsem se na to několikrát podívat. Ale tak, jak jsi to předtím napsal, to vyznělo, že už je všechno v novém. Zadání bylo vyměnit armatury a přizpůsobit polohu trolejových stop aktuálnímu vodorovnému dopravnímu značení a trajektorii trolejbusů. Probírali jsme i polohy výhybek a dopadlo to tak, jak je uvedeno v projektové dokumentaci. Ne všude to ale šlo, zvlášť u té Školní, tam jsem byl nucen vyloženě okopírovat aktuální stav, protože kotevních bodů je na domech málo a navíc jsou i nízko. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 2-2007 |
Janatak: "Kluci, mám takovej trošku laickej dotaz, byvše trolejbusový řidič. Ale zajímala by mě problematika tahů na trolejovém vedení trolejbusů, kde je užíváno výměných polí, napínání závažím, kotev. Respektive, proč se tento systém užívá, že je potřeba tahu? Jak to pracuje? Kvůli průvěsům vedení? Tu v Brně je to často užívaný systém, ale zase jak kde..." Já mám na to svůj názor, vidím v tom nezanedbatelné přínosy, byť se mnou 9 Tr nebude souhlasit. Systém se užívá podle mě kvůli tomu, aby bylo trolejové vedení napnuté za každých okolností a nevznikaly průhyby. Výhoda spočívá v tom, že je možné projektovat delší pole (úspora stožárů) a pod napnutějšími dráty se dá jezdit rychleji. Výhodou taky je, že při přetržení se ti nezřítí celý úsek, ale drží to zbytek od závaží po pevný bod. Ještě někde jsou k vidění, ale mnoho jich zmizelo. Zachovávají si je snad jen v Chomutově-Jirkově, v Brně a v Českých Budějovicích a nově taky v Praze. Hodí se na přímé dlouhé úseky, ale v Brně je používají i tam, kde nemají smysl. Samozřejmě to má i své nevýhody, je třeba kontrolovat více zařízení a taky je to množství armatur dražší. Určitou náhradu mohou poskytovat delta závěsy, které délku pole mohou prodloužit. Věší se tak, že průhyby za vysokých teplot jsou minimální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9887 Registrován: 9-2004 |
Phd - dobře, díky, ale opět se zeptám nejspíš blbě... Jak daleko ta výměnná pole působí proti průvěsu drátů, ještě když navíc sousední a každý další převěs drží drát napevno svorkou. Přece by to dle logiky muselo táhnout drát, resp. celou sestavu po směru působení síly závaží. A vlastně jak dlouhá bývá sestava výměnné pole/závaží - kotva? Navíc, co jsem koukal, v Brně ty kotvy jsou připevněny/ukotveny k nejvhodnějšímu sloupu dost nedbale, tj. s dost prověšeným drátem, že pochybuju, že v případě havárie tv v daném úseku by to ta kotva udržela. (Příspěvek byl editován uživatelem janatak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 10-2005 |
K čemu slouží tohle zařízení. Je to v Praze na Palmovce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 9-2005 |
V_l: "K čemu slouží tohle zařízení. Je to v Praze na Palmovce." Na řetězovce je svodič přepětí (bleskojistka), a pod tím snímač signálu, ale na co? EV tam snad není, tak na nějakou signalizaci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 8-2019 |
Je to nějaké udělátko, které dává automatický pokyn k stažení/nasazení sběračů (do budoucna, teď to ještě nefunguje) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 9-2005 |
Phd No myšleno to bylo z podvěsu do tahu, to byl ten první úkol. Teď přijdou na řadu rekonstrukce těch nejstarších křižovatek. Tak na křižovatce Masarykova-Školní bych vytáhnul více do křižovatky stopu od Trnovan na Benešák a ve směru od divadla se tam naopak zase podjíždí. Hlavně by se mi na S323 líbilo mít kříž s proměnlivou polaritou Tak hlavně ta křižovatka vypadala jinak a bylo to dělané na podvěs. Na tohle jsme s tehdejším šéfem dráťáků také vedli diskuzi, největší strach měl z toho, že by někdo vyrval kotvu z domu naproti Školní ulici. Tam musí být slušné tahy. Mimochodem, jak je to s obnovením kotevního bodu na domech, když tam byl a pak se to sundalo, tak už to tam bez povolení asi není možné dát? SV ve Školní mi přijde v pohodě, nějaké drobné úpravy v křižovatce a trochu ty dvě stopy posunout. Šlo mi ale hlavně o tu, co se bude dělat teď, že to je prakticky nad odstavným pruhem a kousek od stromů viz foto. Tam by se to posunout mohlo, když už se to kreslí nově. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 965 Registrován: 2-2007 |
Janatak: "Phd - dobře, díky, ale opět se zeptám nejspíš blbě... Jak daleko ta výměnná pole působí proti průvěsu drátů, ještě když navíc sousední a každý další převěs drží drát napevno svorkou. Přece by to dle logiky muselo táhnout drát, resp. celou sestavu po směru působení síly závaží. A vlastně jak dlouhá bývá sestava výměnné pole/závaží - kotva? Navíc, co jsem koukal, v Brně ty kotvy jsou připevněny/ukotveny k nejvhodnějšímu sloupu dost nedbale, tj. s dost prověšeným drátem, že pochybuju, že v případě havárie tv v daném úseku by to ta kotva udržela." Však to nejsou blbé otázky, když o tom člověk nic neví a chce se něco dozvědět. Na kotevní úsek má vliv řada faktorů, jako jsou poměr kotvení (velikost a počet koleček v běžném nebo západkovém kladkostroji), hmotnost a velikost závaží, prostor, ve kterém se závaží pohybuje. To jsou všechno volitelné parametry. Ty nevolitelné jsou především teplotní roztažnost materiálu troleje a rozsah teplot, který může nastat. Docent Peleňský, který se trolejovým vedením před cca 70 lety zabýval, sice zkoumal délku kotevního úseku pro řetězovkové trolejové vedení, ale princip se dá aplikovat i na závěsy pro prosté trolejové vedení. Zjednodušeně řečeno délka pole závisí i na tom, aby se poslední závěs v úseku nevyhnul do nesjízdné a nebezpečné polohy. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 966 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: "Phd No myšleno to bylo z podvěsu do tahu, to byl ten první úkol. Teď přijdou na řadu rekonstrukce těch nejstarších křižovatek. Tak na křižovatce Masarykova-Školní bych vytáhnul více do křižovatky stopu od Trnovan na Benešák a ve směru od divadla se tam naopak zase podjíždí. Hlavně by se mi na S323 líbilo mít kříž s proměnlivou polaritou Tak hlavně ta křižovatka vypadala jinak a bylo to dělané na podvěs. Na tohle jsme s tehdejším šéfem dráťáků také vedli diskuzi, největší strach měl z toho, že by někdo vyrval kotvu z domu naproti Školní ulici. Tam musí být slušné tahy. Mimochodem, jak je to s obnovením kotevního bodu na domech, když tam byl a pak se to sundalo, tak už to tam bez povolení asi není možné dát? SV ve Školní mi přijde v pohodě, nějaké drobné úpravy v křižovatce a trochu ty dvě stopy posunout. Šlo mi ale hlavně o tu, co se bude dělat teď, že to je prakticky nad odstavným pruhem a kousek od stromů viz foto. Tam by se to posunout mohlo, když už se to kreslí nově." S takovými nápady jsi měl přijít dřív. Město i dopravce mi všechno odsouhlasili, tak jsem to i s rozpočtem asi před rokem vydal. Co se týká tahu v kotevních bodech na domech, ty jsem neřešil. Z úřednického hlediska je nový kotevní bod téměř nemožný. Obnovení možné je, pokud je kotevní bod neobsazený. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 386 Registrován: 9-2005 |
Phd Nikdo se mě neptal Imho, co ta vozovna? Zrovna nedávno mi jeden řidič říkal, že se plánuje, což jsem mu potvrdil, že už také dlouho Tak viz. fotka - kotevní bod byl, ale už není (červené) a neosazený bod je myšleno v modrém? Tenhle převěs by odlehčil těm dalším ve žlutém, které jsou dost namáhány nejen vahou TTV, ale i tahem z oblouků. Jinak co je lepší dám tam odtah, nebo případně to lano protáhnout až do kroužku v zeleném? |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 967 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: "Phd Nikdo se mě neptal Imho, co ta vozovna? Zrovna nedávno mi jeden řidič říkal, že se plánuje, což jsem mu potvrdil, že už také dlouho Tak viz. fotka - kotevní bod byl, ale už není (červené) a neosazený bod je myšleno v modrém? Tenhle převěs by odlehčil těm dalším ve žlutém, které jsou dost namáhány nejen vahou TTV, ale i tahem z oblouků. Jinak co je lepší dám tam odtah, nebo případně to lano protáhnout až do kroužku v zeleném?" Radil jsem se hlavně s odborem dopravy a s provozovatelem, který mi předal poznámky řidičů. Ano, v modrém kolečku je neobsazený kotevní bod, který je možné využít. Nepamatuju si, jestli jsem tak udělal, ale použil jsem hlavně ty, které jsem dostal v zaměření. Zelený kroužek je taky kotevní bod? Jestli ano, pak je v jiném směru, než potřebuju. Musel bych najít ještě něco na protější straně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 387 Registrován: 9-2005 |
Phd: "Zelený kroužek je taky kotevní bod? Jestli ano, pak je v jiném směru, než potřebuju. Musel bych najít ještě něco na protější straně." Ne kotevní bod, ale spojka převěsů, u vás většinou kroužky viz foto (zeleně). A barevně je zakreslené, jak jsem myslel převěs, jestli kotevní bod-kroužek, nebo je lepší to dát odtahem, jako je to nyní. A na tom předchozím obrázku ten zrušený (červený) kotevní bod už tedy obnovit nelze? (Příspěvek byl editován uživatelem storm_ice.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7476 Registrován: 6-2005 |
Ano, budu nesouhlasit. Chci vidět ve městě, kde to má význam. Ať se dívám, kde se dívám, tak stožáry jsou do 35m do sebe, což se zvládá bez kompenzace. Vyšší rychlost v čem? Jsme ve městě. Standardní závěs je do cca 65km/h, samozřejmě nad 55km/h dochází k většímu úbytku materiálu. Pak si pomůžeme třeba tou kompenzací, aby drát byl napnutý. Ale pokud se podívám třeba na Brno, tak tam, vyjma několika úseků, nemá kompenzace smysl. Rekonstrukce Šlapanic ve stejném duchu, jako původní trať, tj. stožáry cca 30m od sebe a Vmax 65km/h. Jo, kdyby se daly stožáry dál od sebe, tak OK. Na mnoha secích to je spíše akustická signalizace průjezdu trolejbusu, než efektivní zařízení. Aby se úsek nezhroutil, tak to řeší i pevný bod bez kompenzace a mezi náma i bez pevného bodu se úsek zhroutí tak 300m a zhroucení je volná trolej, dle stavu zavěšení pak oprava může být jen napnutí troleje a několik málo nejbližších míst u přetržení. Pevný bod je i výhybka, prudký oblouk... Napínaný úsek je cca 1km Že je drát opticky volný neznamená, že nemá patřičný tah, záleží na délce.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 968 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: "Phd: "Zelený kroužek je taky kotevní bod? Jestli ano, pak je v jiném směru, než potřebuju. Musel bych najít ještě něco na protější straně." Ne kotevní bod, ale spojka převěsů, u vás většinou kroužky viz foto (zeleně). A barevně je zakreslené, jak jsem myslel převěs, jestli kotevní bod-kroužek, nebo je lepší to dát odtahem, jako je to nyní. A na tom předchozím obrázku ten zrušený (červený) kotevní bod už tedy obnovit nelze? " Aha, tak to je něco jiného. Jelikož lano na vnitřní straně oblouku stoupá ve větším poměru, pak asi nebude možné se do toho "kroužku" trefit tak, aby se celá lanová sestava a kotevní bod nepřetěžovaly. V takovém případě bych tam nechal odtah. Ale on tam ničemu nevadí, tak dlouhé pole to zase není a úhel je dostatečně velký na to, aby to za vysokých teplot nepadalo. 9_tr: "Ano, budu nesouhlasit. Chci vidět ve městě, kde to má význam. Ať se dívám, kde se dívám, tak stožáry jsou do 35m do sebe, což se zvládá bez kompenzace. Vyšší rychlost v čem? Jsme ve městě. Standardní závěs je do cca 65km/h, samozřejmě nad 55km/h dochází k většímu úbytku materiálu. Pak si pomůžeme třeba tou kompenzací, aby drát byl napnutý. Ale pokud se podívám třeba na Brno, tak tam, vyjma několika úseků, nemá kompenzace smysl. Rekonstrukce Šlapanic ve stejném duchu, jako původní trať, tj. stožáry cca 30m od sebe a Vmax 65km/h. Jo, kdyby se daly stožáry dál od sebe, tak OK. Na mnoha secích to je spíše akustická signalizace průjezdu trolejbusu, než efektivní zařízení. Aby se úsek nezhroutil, tak to řeší i pevný bod bez kompenzace a mezi náma i bez pevného bodu se úsek zhroutí tak 300m a zhroucení je volná trolej, dle stavu zavěšení pak oprava může být jen napnutí troleje a několik málo nejbližších míst u přetržení. Pevný bod je i výhybka, prudký oblouk... Napínaný úsek je cca 1km Že je drát opticky volný neznamená, že nemá patřičný tah, záleží na délce." Nesouhlasit samozřejmě můžeš. To, co jsem psal, platí taky pro novostavby, kde se s kompenzací už počítá. Tupolevova ulice v Praze je dost přímá a dlouhá na to, aby tam ta kompenzace byla. Co se týká vyšších rychlostí, tak zpravidla jsou trolejbusy v místech, kde je maximální rychlost 50 km/h, to je pravda. Ale taky je pravda, že trať je na místní komunikaci i s vyšší rychlostí. Třeba v Brně na Novolíšeňské ulici jsem projektoval trať na 70 km/h. Trať do Šlapanic by si zasloužila kompenzaci. A možná i řetězovku. Ta kolonáda se mi moc nelíbí. Drát se prověřuje i vlastní vahou, to máš pravdu, ale v létě je ten tah opravdu minimální. A v zimě naopak dosahuje maximálních hodnot. Hookův zákon snad znáš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 388 Registrován: 9-2005 |
Phd Jak myslíš ve větším poměru? Přijde mi to normálně prověšené, bývalo to napnutější, ale jak se do toho jednou sáhne, už to pak není jako to bývalo a tam se to předělávalo několikrát (posuny stop, pak z podvěsu na tah a posuny některých převěsů na stožár). Z posledního obrázku vidíš, že ten převěs tam byl normálně ukončen, ale pak se už myslím za podvěsu udělal jen odtahem. Jinak jsem teda pochopil správně, že ten kotevní bod co už tam není obnovit nelze, ale na ten protější neobsazený by to pověsit šlo. No šlo mi o to, jestli na ten bod působí větší tah s normálním převěsem nebo s odtahem. (Příspěvek byl editován uživatelem storm_ice.) |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 969 Registrován: 2-2007 |
Storm_ice: "Phd Jak myslíš ve větším poměru? Přijde mi to normálně prověšené, bývalo to napnutější, ale jak se do toho jednou sáhne, už to pak není jako to bývalo a tam se to předělávalo několikrát (posuny stop, pak z podvěsu na tah a posuny některých převěsů na stožár). Z posledního obrázku vidíš, že ten převěs tam byl normálně ukončen, ale pak se už myslím za podvěsu udělal jen odtahem. Jinak jsem teda pochopil správně, že ten kotevní bod co už tam není obnovit nelze, ale na ten protější neobsazený by to pověsit šlo. No šlo mi o to, jestli na ten bod působí větší tah s normálním převěsem nebo s odtahem." Tím poměrem myslím 1:10, tedy že lano stoupá na 10 metrech o 1 metr. Takový je poměr stoupání na vnitřní straně oblouku. Na vnější straně oblouku je to podle velikosti dostředivé síly, maximálně však 1:40. A čím je to číslo vyšší tím je lano plošší a dostředivá síla větší. Takže pokud by k tomu odtahu byla doplněna vnitřní část právě v tomto poměru, byl by tam výškový rozdíl asi 0,5 m. Pokud by lano vedlo do toho kroužku, mělo by lano plošší průběh, tedy větší sílu. Kroužek by to vydržel, ale kotevní body by nemusely. Pokud by to lano bylo do kroužku nenapnuté, tak by tam nemuselo být vůbec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7477 Registrován: 6-2005 |
Tupolevova ano, ale je i blízko obytné zástavby a nevím, jestli přejezdové svorky jsou to pravé ořechové. Jako na tohle je dokonalá ukázka trať do sídliště Slatina. Jedeš pomalu, samá zatáčka, stožáry blízko u sebe, ale je plně kompenzovaná, takže jediný efekt je, že všichni ví naprosto přesně, kdy jede trolejbus... Ano, do Šlapanic by to význam mělo, kdyby to nebyla rekonstrukce havarijního stavu, tzn. ponechání stávající situace- stožáry blízko sebe. Ale zkus si to načrtnout, kolik by stál současný stav a kolik řetězovka a následný přínos ve vztahu Vmax 65 km/h, eventuálně 75km/h. Shrunuto, pro běžnou komunikační síť vnitřního města (tj. 1+1 pruh, Vmax 50km/h) nemá kompenzce význam. Už jen první položka- VO mně celý smysl a výhodu kompenzace bortí. Vzpoň si na Jihlavu, kde tam by měla na nové trati význam? Možná tak akorát koncový úsek, který měl sotva 600m. Oprava, nemyslel jsem drát troleje, ale lano, třeba kotva výhybky. Ono, když má třeba 50 a více m, tak se prověsí dost a průvěs i s jeho předepnutím mu dávají dost velkou sílu.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7500 Registrován: 6-2005 |
Aktuální produkce oblukových izolátorů. Ten bílý má nejnověji navíc sukénku i na šikmém rameni. Pouze ten v pravo dole je pohyblivý. Otázkou je, jak se toho v provozu využije. Ale zase půjde dobře měnit v místě, což je případ obou spodních. A diodový dělič. Praktická konstrukce od ESKO.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 9-2005 |
Nějaké novinky z Teplic A jedna trakční nehoda na sjízdné výhybce S323 pod Benešovo náměstím z 31.1.2024 9tr musí se úsek vypnout mechanicky v odpojovačích, nebo si to jen posichrovali a stačilo by dálkově v měnírně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7518 Registrován: 6-2005 |
Je to havárie, zazkratovat a uzemnit. Takže se většinou skončí u toho prvního. Odpojovače jen kdyby tam lezl někdo, kdo není "odborně vzdělán". Ale fakticky tohle jde udělat i bez vypnutí. A co se tam stalo? Byl styk s jiným vozidlem, že asistuje PČR? Co je ale hezké, že dali trolej vcelku mezi dělič a těleso.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 9-2005 |
9_tr No asi jde, ale vypnuli si to, proto mi šlo o to, jestli to stačí jen dálkově v měnírně, nebo i mechanicky odpojovače. Tak nejdříve jsem si říkal, že to asi dají do spojky, ale 1) by z ní museli dostat ten přetrhlý drát, 2) tam nasunout a upevnit nový. Teď si vem, co je montážně nejjednodušší? Udělali to, jak bych to udělal já - ukotvit ve výhybce, přidělat lištu a natáhnout celé do děliče. Oni si to chytli mezi křížem a děličem (měli vypnuto, tak si to mohli dovolit), jinak bys to asi vzal lankem přes dělič, ale nesmělo by se ti zbývající drát dotknout části za děličem, takže si to usnadnili. Tak viselo to dolů do silnice, větší auto nebo bus, by to trefilo, tak asi proto. Jinak ale netuším, co se stalo, já jel náhodou kolem na nákup, ještě jsme tam jakou dobu čekali, pak jsem to viděl na semaforu, vystoupil na další zastávce a cestou už mě předjížděli dráťáci. Musel jsem běžet, abych alespoň rychle cvaknul stav před opravou, i proto je to focené nic moc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7519 Registrován: 6-2005 |
Jednodušší je to, co se podaří povolit Jak? Máme přece i izolovaná lana apod. A proč by se dotknul, je krátký. A přesnou délku jsi schopen zjistit už před opravou. Ale nepopírám, při vypnutí je to výrazně lepší.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 394 Registrován: 9-2005 |
Tak určitě je, ale spíše to bude kotvě, než té spojce, do které navíc ten drát musíš nasunout. To nevím, co vše máte, ale klasicky hupcukem bys to propojil. Jsi, ale jak, vlezeš nahoru, budeš to měřit a pak řezat? Ne tohle je nejjednodušší, vezmeš kus drátu, napneš a uřízneš, jak potřebuješ. Máš klid, že tě nic neklepne. Ale mně šlo o to, když máme dálkové ovládání měnírny, tak si ten úsek můžeš vypnout, proč teda i odpojovače. Takže to není povinnost, ale sichr. Ostatně podvěsy se často opravovaly pod napětím a tam bys snáz mohl vzít tou trubkou oba dráty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7526 Registrován: 6-2005 |
A ty myslíš, že do té spojky je problém nasunout drát? Pokud si ho srovnáš, tak tam mnohdy zajede jak po másle. Tyhle spojky jsou ideální na práci v jednom. U dělených spojek je problém, že musí být oba dráty stejně, což ne vždy se ti daří. Líbí si mně K-M, který má jednu stranu z dělených příložek. Dáš na jeden drát a pak na druhý. ALe mírně se tím snižuje pevnost spojky. My máme 2 celé kusy. Ano, propojil a i taková oprava děliče znamená, že můžeš tahat přes hupcuk proud, což není žádoucí, hupcuk na to není stavěn. Tudíž i na stejné polaritě se někdy používá lano z nevodivého materiálu, dále je použitelné pro transport věcí ze země, aby nešlo k uzemění plošiny aj. Ano, jnak píšeš, tohle je případ, kdy si to změřím, připravím potřebnou délku a pak jen instaluji, je to pohodlnější. Na měření se používá dřevěný metr, nikoliv svinovací. Napnutý je jen hupcuk, co drží výhybku, instalovaný drát dám bez napnutí. Protože znám délku, tak se o napnutí postará postará vrácení výhybky do tahu. Případná chyba v řádech nižších jednotek cm není okem viditelná.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 9-2005 |
Tak asi jak do které, když to dávali kdysi do děliče, tak to tam rvali snad pul hodiny :D Těžko říct, v tomto ohledu nemám praxi, ale přijde mi to skoro podobný, když tu spojku EL neutáhneš, tak tam tu trolej můžeš také posouvat a utáhneš si jí pak jak budeš potřebovat, ale nevím, jak moc by to drželo neutažené. Já to bral hlavně bez toho proudu. Tak klasické lano na vytahování lan převěsů a popř. drátu, já myslel to lanko s oky, co si v půlce ohneš např. přes dělič a do ok zavěsíš hupcuk a na druhé straně klasicky ukotvíš na drát/lano. Proto tebe asi ano, já bych volil tu naši variantu, přijde mi rychlejší a méně náchylná na tu nepřesnou délku. Nevím, jak máš ty nižší jednotky cm, ale tipuji, že od 4-5 cm, to poznat docela jde. Ale každý máme svůj postup montáže a děláme co nám vyhovuje (byť já jen teoreticky ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7528 Registrován: 6-2005 |
Protože nemuseli mít rovnou trolej (i její ohyb z bubnu už je problém), nemuseli mít čistou drážku. Jo, kolikrát zuříš a nevíš co a jindy sis ní jezdíš v drážce... Právěže ten posun moc nejde, má zuby a stačí málo aby se kously. Hlavně to nasunuješ už na starou, která má drážku s bordelem, který nikdy nevyčistíš... Takové lano používáme málo a i tak ho máme "plastové". Chybu děláš také, protože trolej vložíš volnou, bez napnutí. S napnutím by ses tam zbytečně jebal. Ty 4-5cm jsou ještě řešitelné bez viditelných následků.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 9-2005 |
No je to divný, bo před tím v tom byla normálně trolej, ale překvapilo mě to, bo v devadesátkách když se to takhle měnilo (především u SV) tak si nepamatuji, takové problémy. Možná jsem to blbě viděl a mají to tak i oni, těžko říct. Nevložím, psal jsem, nainstaluješ do tělesa výhybky, ukotvíš, hupcukem si to stáhneš k děliči (trochu to přepneš) a ten kousek si tam dopojíš, povolíš a máš to akorát. Chce to i trochu praxe, ale odhadnout se to dá v pohodě. A ještě dotaz, pokud by se měnila trolej, je lepší vyměnit i svorky, nebo tam lze namontovat celý původní závěs. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7531 Registrován: 6-2005 |
Stane se i, že spojka má ostrou hranu a začneš tlačit šponu z drátu a to je na vytažení, zabrousit, zkusit srovnat drát a znovu. I 3x jsme to takto museli dělat a teď potřebuješ rychle vypadnout, protože blokuješ provoz... Jak to nepotřebuješ, tak se to se... Jako máme i kovové lano, ale nepoužíváme ho moc, většina činností je pod napětím. Ale vložíš, vždyť to všechno jsou klasické svorky. A další hupcuk je akorát ke zlosti, když chvátáš, takže stahuješ jedním, aby se to nerozjelo, nebo bylo jak potřebuješ, trochu více, vloží se +- kus nové troleje a tradá pryč, povolením se napne a když to není viditelně blbě, tak jedeš pryč. Idkyž máš pravdu v tom, že i Tvůj postup by šel užít. Stejně se to rozjelo do sebe, takže tou trolejí si to pak budu stahovat k sobě, ač si nejsem 100% jist komfortností s ohledem na omezený prostor. Nám se něco podobného ještě, naštěstí, nestalo. Přetržená trolej byla jen od bagru, více jak 1km od nejbližší výhybky. My zatím dělali vždy jen opravu, takže napřed se stahují tělesa k sobě, aby držela tvar a pak si měním vše bez tahu.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 400 Registrován: 9-2005 |
Tak to je klasika, dokonce tam je i jistá pravděpodobnost, že se něco pos... No jak jsem psal, oni dělají běžně bez, takže asi to kovové. Já myslel, že ta trolej nebude volná, bo jí napnu k tomu děliči, jen ten kousek u něj bude volný a to si předepneš. Tak u té vnitřní troleje ti to držel ten druhý drát, to tak velký problém není, větší problém by to bylo za tou výhybkou, to pokud nejsou pořádně utažené rozpěrky mezi tělesy, tak se to pak rozjede, ale to i při montáži, popř. pokud pak napínáš více jednu kotvu, tak se ti to celé pokřiví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7552 Registrován: 6-2005 |
Před pl rokem byly fotky mechanické výhybky, nyní si dáme detaily opravy odlitkové. a jiná z jiného pohledu. A pro Storma, vložit trolej do spojky u horní výhybky byla otázka vteřin a jedné ruky. Když je to, jak má být, tak to jde samo.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 9-2005 |
9_tr: "A pro Storma, vložit trolej do spojky u horní výhybky byla otázka vteřin a jedné ruky. Když je to, jak má být, tak to jde samo." Ale když to jde, když ne tak .... každý bychom něco zvolili. Není ten odlitek u té první SV níže? Nebo je to jen optický klam, že je to širší jak drát? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7561 Registrován: 6-2005 |
Optický klam. Ty odlitky jsou totiž originálně podvěs, proto ta šířka. Ale je tam možná +- 1mm, takový rozdíl ani nemá moc smysl řešit, protože nový a sjetý uhlík se chová jinak, ideální je, aby nájezd byl mírně níž. Jinak zabrousit nájezdy, aby to nekopalo a o zbytek se musí postarat uhlíky, aby si to zajely.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7568 Registrován: 6-2005 |
Zase nějaké obrázky.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1947 Registrován: 8-2006 |
9Tr - u toho kříže se nemusí obrušovat náběhy, to si to uhlíky ohladí? Nevím, ptám se.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7569 Registrován: 6-2005 |
Motoráček- tak od tebe bych jiný, než vážný dotaz ani nečekal. Nevím co myslíš. Jestli srdíčko, nebo ty kousky troleje, ale ani jedno se nezabrušuje, pokud to je dáváno jako nové. Nový uhlík má dost širokou drážku, aby si poradil, dokonce po novém kříži jede nový uhlík že se ani nehne a pak lze na rovině dosáhnout prakticky neomezený průjezd. Ale pokud jsou uhlíky zajeté, zvláště v provozu, kde není podvěsný systém, aby se o něco omlátila drážka, tak je úzká a to už omezuje rychlost tak do 30 km/h, protože si uhlík poskočí. Ale jinak si to ojezdí, zvláště v tom směru, co lze jet pod proudem. Pokud by třeba srdíčko bylo jen mírně sjeté a trolej už dost, tak se to ještě dá vyřešit ne obroušením, ale přiložit kladivo na kraj troleje a druhým bouchnout. Trochu se to ohne, nemám ubraný materiál a hlavně je to rychlejší a ve výsledku efektivnější, než se snažit dostat bruskou a nebrousit i to, co není potřeba. Neboj, trolejbusák do toho botkou je schopen prasknout výrazně větší silou. Ale třeba na trolejové spojce to zabrušovat nutné je a na třeba 5 i více cm, aby byl náběh trochu plynulý a nejel si za půl roku měnit spojku i s dalším kusem troleje. A ještě jedna fotka, jak vyřešit svorku, co se naklání... Odkud, nechť si každý uhádne.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1948 Registrován: 8-2006 |
Ono to bude asi optický klam. Přišlo mi to srdíčko prostě širší nežli trolejový drát. Proto jsem se ptal. Zajímavé byly ty staré úsekové děliče s pertinaxem, či co to bylo. Ten, co máme v muzeu, je skoro nový. Kdysi jsem v Blavě dostal jeden ojetý a překvapilo mne, co takové smýkadlo ve spojení s jízdou pod proudem dokáže. Ale to zůstalo kdesi v žilinské VŠDS... Je mi jasné, že sběrač v rychlosti dokáže udeřit pořádnou energií. A je zajímavé, jak u té srdcovky výhybky na předchozím obrázku je vidět rozdílná "nivelita" troleje od tělesa srdcovky. Předpokládám, že to udělá pouhé působení přítlaku sběrače k troleji.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7572 Registrován: 6-2005 |
Tak fakticky je širší. Stačí se podívat, jak udělal uhlík čáry, ale tím, jak je do obloučku se to srovná. Hlavně většina uhlíků má novou drážku širší a tak to jede v klidu, když je nový.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7574 Registrován: 6-2005 |
Takto vypadá přestavník výhybky/kříže. Vpravo nejstarší pohon- cívky, pak motorek ze stěračů a lieární motor na modernizační sadě, dkyž se chce zrušit stěračový motorek.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7579 Registrován: 6-2005 |
Aneb, když se slunci nedaří... Doporučuji u 3. obrázku se podívat na lapmu v pozadí...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 9-2005 |
9_tr Co tam kdo vyváděl? Koukám na lampu, ale nějak netuším, co mám vidět (u té trakční), pokud ale myslíš pouliční, tak to má nějakou souvislost s fotkami? Ten oblouk myslíš město, nebo místo? On je takový dost brněnský, ale čert ví, cos tam pochytil a implementoval k vám do sítě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7585 Registrován: 6-2005 |
Coby, trolejbus jel někam sběrače jinam. Dost častý jev na tomto místě. Řidič zde má možnost kontroly, kam mu jedou sběrače, sice času nemá moc, ale zase jede pomalu a je čas na reakci, která předejde utržené botce, vedení, lampě, aj. U některých smyčkových izolátorů se už jedná o hloubkovou sondu, z čeho je vyroben, kolikrát dostal zásah. Vzhledem k blížící se rekonstrukci to odmítám už řešit a pokud bude nutnost, ze šrotu lze stále něco použitelného na dočasný stav vytáhnout. Ano, trochu pokulhává jednotka dočasnosti, zde je ale naštěstí přesně určena. Souvislost. Těžko říct, ten den bylo extrémně větrno. Ale znalí máme skoro 100% jistotu, co to způsobilo. Ale nejsou důkazy. Oblouk stačí město. A kraviny si fakt nehodlám tahat domů. Už teď se jedné snažíme s kolegou zabránit, resp. eliminovat dopady. Jinak by to bylo dokonale "jak Brno". Netvrdím, že všechny nápady jsou odtud a priori špatně. Bohužel dnes se většina věcí dělá stylem kopírování dřívějšího, čímž se vytratilo poznání proč se co dělá a tento způsob vede akorát do .
Makrelu neumeješ.
|
Martyk
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 581 Registrován: 9-2012 |
Va jste na tu konzoli pro svítidlo pověsili ptačí budku? 🤣 Ta fotka není dost kvalitní, abych si tím mohl být jist. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7586 Registrován: 6-2005 |
Martyk: ta "ptačí budka" není mé přechodné bydliště, ale ono svítidlo vybavené LED diodami...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 9-2005 |
9_tr Tak je to z Brna nebo ne? No to ale musel jet asi rychle, resp. to vypadá, že vyletěl už před tím, bo kabeláž je uvolněná už před výhybkou. A nevím kde si výhybku hází, ale další lampu máte i na stožáru za ní, tak to mohou dlouho kontrolovat. Rekonstrukce čeho, toho nového kruháče? Kdy, jak, proč? A co to teda způsobilo? Tady se člověk nic nedozví, zase tajemnej jak hrad v Karpatech |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1447 Registrován: 8-2006 |
Storm_ice: No vzhledem k tomu, že na první fotce je psáno o Albertu na R. Havelky, tak bych to viděl na Jihlavu. "9_tr Tak je to z Brna nebo ne? " Pokud je debata o fotkách rozjetého vexlu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7589 Registrován: 6-2005 |
Jo, Brno. Nemusím nemusím ani vytahovat tachograf a bylo to mezi 15-20. S kolegou tomu říkáme "paradox LP". Čím pomaleji jedeš, tím větší je šance, že toho více zkurvíš. Ne, sletěl na ní. Tohle vše dokáže udělat otřes. Klidně mohl za kabel i vzít sběračem. Na lampu už pak nevidíš, ale vidíš sběrače v zrcátku. Bude se dělat 4. výjezd z OK a opravdu to nikdo před 5 lety nevěděl. Resp. bylo potřeba dělat úpravu a nikdo nebyl schopen závazně stanovit, kdy se to bude stavět. A sotva se postavilo, tak se politici vzbudili...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 9-2005 |
9_tr Jak že to je, Brno není město, Brno je styl? Tak někdy se to povede sundat dobře, ono když jedeš pomalu, tak to má tendenci vyletět výše. Mimochodem, nemáte automatické stahování sběračů? Lampu máš ale před výhybkou, tak že ten kabel nevzal, jedině že by popraskaly stahovací pásky, při otřesech? Pak ne, ale to už bys měl mít dávno přehozené, bo hlídat kam jedeš a provoz, to už není sranda. Jako na tomto kruháči další výjezd? A kam? Jediné kam mě napadá, by bylo k nádraží, ale tam je svah. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7596 Registrován: 6-2005 |
Záleží, kdy zareaguje stahovák. Při pomalé jízdě se to má ale větší šanci o něco zachytit. Při vyšší zase něco přeřazit. Pásky byly nové, takže spíš chytil. A lampa 2 je vedena z 1,tudíž hezky spojené kabelem... Není to sranda, ale jak to, že já to zde zvládám? Minimálně víš, kde se bude signalizovat ztráta napětí a když se nic neděje, tak čumím. V zrcátku to vidět je. Svah tam je, k tomu máme bagr. Vizualizace
Makrelu neumeješ.
|