Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 13. 1. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 13. 1. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 10-2012 |
6 od Vltavské na Výstaviště s 12 (Příspěvek byl editován uživatelem JardaČerný.) |
Mr_nobody
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 10-2007 |
https://zdopravy.cz/praha-nahle-zastavila-tramvajovy-provoz-na-li benskem-moste-je-v-havarijnim-stavu-190557/ |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2627 Registrován: 5-2002 |
Umístění 52T do Hloubětína je hotová věc? Ptám se proto, že se tím pádem nejspíš nedostanou na linky, kde jsou maximálně kapacitní vozy potřeba, což je trochu škoda (určitě 9, 10, 22). Z logiky svého umístění HL vypravuje spíše slabší linky vedoucí nad metrem (+ úvraťové). Takové SA by byly něco jiného, ale tam tipuju vzhledem k blízkosti Pankráce i Jarova spíš přesun KT8 z HL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2021 |
No nejak jsem si delal nadeji, ze by ty neotocne podovzky mohli byt jako u X54. Bylo by teoreticky mozne tyto podvozky zabudovat do 52T? |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
samozřejmě, že je možné je dát kamkoli, jenom se ale nedostane dotační pobídka na úpravu HL pro nové tramvaje a to za ty dvě miliardy stojí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7866 Registrován: 7-2011 |
Pokoutník Jo, je mi jasný, že ty pevný podvozky jsou kompromis. Jenže to je právě to. Hlavně že se už před lety, kdy se zkoušely Anitry, přišlo na to, že pevný podvozek do Prahy ne. Pak se to zjištění "z politických důvodů" ignorovalo u 14T, což se samozřejmě vymstilo a ejhle, opět se z těch samých důvodů ignoruje realita. U 15T se to ještě dá, protože tam jsou ty nepřiznaný "članky" tvořeny jenom podvozkem, tudíž jsou krátký. Jenže u týhle potvory až moc připomínají 14T. A jakou paseku dělají dynamický síly působící na oblouk u takovýhleho provedení, kde jsou poměrně velký převislý hmoty a ještě zavěšen další článek , víme všichni. Takže co se ušetří na vozech, to se projebe v údržbě a je otázka, zda to nebude víc. Ale jak už jsem psal, že to bude průšvih, jsem čekal už od chvíle, kdy jsem viděl zadávací parametry. Jediná otázka je, jak velký. Ostatně jinak to ani dopadnout nemohlo. To je tak, když o tom rozhodují teoretici, co se snaží utvářet svět podle svých představ, jak by měl dle nich ideálně vypadat a zcela při tom ignorují realitu. Nikdy to nefungovalo a to tu byli větší kabrňáci, co poroučeli větru, dešti.... |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ono to dokonca vychádza aj na metrový rozchod so 100% nízkopodlažnosťou, ale za cenu uličky na začiatku a konci úzkej iba 450 mm. To by až tak nevadilo. Nad vnútornými podvozkami ostáva 580 mm uliča. Sedačky za búdou vodiča majú miesto na nohy rovnako ako sedačky pri kĺbe. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4358 Registrován: 3-2004 |
Bobiku, co bys tedy navrhoval? |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik: Príď sa povoziť do Bratislavy a uvidíš že to nie je také zlé ako 14T (13T v Šalingrade). Ak teda kritizuješ, ok. Pýtam sa: Čo navrhuješ? Aké riešenie? |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik, fakt? Prusvih realny, nebo jenom teoreticky predvidany. Nebo to vrkali vrabci nekde na strese? |
Pawel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2628 Registrován: 5-2002 |
Bobik nenavrhuje nic. Tvrdí sice, že zná realitu - na rozdíl "od teoretiků a idealistů, kteří si 52T vymysleli od stolu" - ale žádné řešení mu není dost dobré. Jediné alternativy jsou: - 15T, jejíž nevýhody jsou ovšem zřejmé (cena a údržba, hlučnost, kapacita), - T3 aneb wany forever, a tudy doopravdy ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7867 Registrován: 7-2011 |
Ústečák: To, co vždycky. Dělat věci pořádně. Buď se na chiméru 100% nízkopodlažnosti vyprdnout, coby složitej, náročnej a drahej špás - anebo na ní teda trvat, ovšem v tom případě zajistit nejen dostatek peněz, ale hlavně podmínky, aby to mělo co možná nejmenší vliv na provoz. "Bobiku, co bys tedy navrhoval?" Pokud je totiž taky cílem snížit podíl aut a dostat z nich lidi do MHD, pak to nemůže být nepohodlný dobytčák, co navíc každou chvíli jede jinudy, protože věčně je někde nějaká výluka. Navíc se rádo zapomíná, že všechno taknějak souvisí se vším a že věc, která je ignorována "tady", neboť se jeví coby malá, ve skutečností způsobí, že se jako velký problém vybleje "támhle". Pro představu malý příklad za všechny - všichni víme, že když ráno prší, tak bude stát doprava za pendrek, protože každej druhej vytáhne "plechovej deštník". No a zabýval se tím někdy někdo nějak vážně? Zabýval se někdy někdo tím, co reálně a skutečně vede k tomu, že lidi, kteří jinak (s největší pravděpodobností) jedou MHD, najednou za deště raději jedou autem? A co je potřeba dělat pro to, any k tomu nedocházelo. No nezabýval. Všichni jenom nadávají, jak je to s těmi auty hrozný, předhánějí se v návrzích na "zklidňování dopravy" a nechápavě kroutí hlavou, jak je toto možné, když přece máme tu nejlepší MHD v galaxii. Tak jo, tak se budem plácat po ramenou, jak jsme skvělí, jak máme dyzajnový boudy (do kterejch prší a fouká), jak máme nízkopodlažní tramvaje (který žerou koleje a kde se lidi nepohodlně mačkají)....a blbý a nevděčný lidi, co tu naší skvělou snahu nedokáží ocenit a raději jedou autem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7868 Registrován: 7-2011 |
jentak: Asi tak teoretický, jako ti svářeči, co jsou prakticky každou noc rozložený všude možně a věčně někde něco lepí."Bobik, fakt? Prusvih realny, nebo jenom teoreticky predvidany. Nebo to vrkali vrabci nekde na strese?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7869 Registrován: 7-2011 |
Pawel: 1) proč jediné alternativy? Myslím, že alternativ je dost, jenom to chce netrvat dogmaticky na kvadratuře kruhu. "Jediné alternativy jsou: - 15T, jejíž nevýhody jsou ovšem zřejmé (cena a údržba, hlučnost, kapacita), - T3 aneb wany forever, a tudy doopravdy ne." 2) co přesně je špatně na Wanách? Myslím po stránce praktické, nikoli estetické ("morální zastaralost" a tak). Estetika je moc abstraktní a navíc věcí vkusu, který máme každý jiný, takže co někomu přijde vkusné, je pro jiného kýčem. Proto nelze estetiku brát moc vážně. Navíc její vliv na provoz je minimální. |
52T
|
|
Neregistrovaný host |
dopravovat: Díky za info k tomu úhlu natočení pevných podvozků |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 854 Registrován: 8-2019 |
Bobik: Hele, fakt toto uspořádání bude žrát koleje? Mne by zajímaly zkušenosti z Blavy, co se po jejich uvedení do provozu začalo dít. Protože pro ty síly na náběžmé straně dvojkolí je opravdu nejdůležitější první podvozek. Jinak lidi se mačkají - v Praze by se IMHO mělo jít cestou delších tramvají s cílem co nejvíce lidí usadit (tzn. úzké uličky u podvozků by byly lidem jedno, protože by si sedli). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4359 Registrován: 3-2004 |
Takže nic. To jsem si myslel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 7-2010 |
Ty články u 52T budou patrně kratší než u 14T, takže je šance, že vše bude ok a bude z toho opravdu ideální vozidlo. Těším se na provoz! |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Skúsenosti z Bratilsavy. Kolometrický nábeh Škodoviek do reprofilácie je približne dvojnásobný ako pri starých vozňoch z produkcie ČKD Tatra. Teraz pozor, na vine môže byť aj nie celkom vydarený metrový podvozok ČKD Tatra, ktorý nemá bohvie akú akosť chodu. Čo sa tratí týka, tak som nespozoroval, že by škodovky nejako začali vyžierať oblúky alebo jazyky na výhybkách. To práve staré ČKD Tatra vozy spôsobovali "zubaté vyžieranie" oblúkov, ktoré ide na vrub zlému vedeniu dvojkolia metrového podvozku. Škodovky sú v tomto ohľade šetrnejšie. Navyše oproti starým vysokopodlažným vozom menej "plávajú" do strán. Žiaľ, máme ešte stále niektoré "kockaté" oblúky, kde je pri styku dvoch zaoblených koľajníc značný "lom", ktorý je vidno pohľadom na oblúk. Staré vozne (samozrejme s otočnými podvozkami) cez to "preplávajú" (vozová skriňa trhne sebou do jednej strany, potom jemne späť do opačnej a zasa ešte jemnejšie znovu do strany v smere oblúku), nové vozy proste trhnú do strany raz a tým to končí. A je úplne jedno, či sedíte nad pevným podvozkom, alebo vzadu nad otočným v 29T. Trhne to rovnako do strany, bez toho, aby to malo ešte nejaké oscilácie. Konkrétne odpozorované v tiahlom pravotočivom oblúku pod mostom Lanfranconi v smere do Karlovej Vsi. Ďalšie miesto, kde škodvoky výraznejšie "trhali", bolo na krížení z Jesenského na Nám. SNP, kde križovali jendokoľajnú odbočku zo Štúrovej na Jesenského. Na tej koľaji sa aj tak nejazdí, ak nerátam vianočnú električku a pod. akcie. Navyše to bolo ešte predtým, než sa začala stavať 1. etapa električky do Petržalky. Trať je dávno opravená a Štúrova dvojkoľajná, opisovaná odbočka má lepšiu geometriu, všetky výhybky a kríženia sú vymenené. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 10-2012 |
Linkové vedení tram aktualizováno na stránkách dpp. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7870 Registrován: 7-2011 |
Ústečák: Chápu, "prostě nesouhlasíš", ale došly argumenty a nemáš nic, čím bys oponoval tomu, co jsem napsal. To se stává. 😁"Takže nic. To jsem si myslel." |
Neregistrovaný host |
Nějak je poslední dobou mít vše pěti: Pětičlánek.. pětidemolice.. To nebude dobrý model. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 9-2021 |
DOPRAVOPAT: To vyzieranie oblukov bolo patrne aj v KE. Len po modernizacii tratí sa zrejme este nestihli vyraznejsie prejavit. Ale koncepcia 29T/30T/52T je neprijateľná. Lebo otocny podvozok je miestnymi povazovany za vrchol dokonalosti. Lebo neotocny podvozok žerie oblúky a hotovo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4360 Registrován: 3-2004 |
Bobik: No já nevím, mně se zdá, že jsi to spíš ty, kdo tu jen na všechno nadává, ale na dotaz, co bychom tedy měli brát za tramvaje, jsi sice předložil sáhodlouhý traktát dalšího skuhrání, ale na otázku, co bys tedy místo 52T navrhoval, jsi neodpověděl. Já osobně doufal, že se přihlásí alespoň Stadler s TINA, ale zdá se, že nabídli něco na půli cesty. Každopádně: výběrové řízení reagovalo na zkušenosti s 15T snahou o stroje, jež budou technicky o něco jednodušší a budou mít nižší nároky na údržbu. To je relevantní, a byť bych raději evoluci 15T, rozumím, proč k tomu DPP přistoupil. Kdyby snaha o to, abychom neopakovali největší problémy 15T, neproběhla, řvalo by se tu ještě mnohem víc. Vzhledem k tomu, co po tramvajích chceme, je koncepce 29/30T přetvořená do pražských podmínek v podobě 52T logická, očekávatelná a díky některým bystrým čtenářům fóra jsme tu předem měli velmi pregnantně naznačeno, na co se můžeme připravit. Dalo se čekat, že Škoda po zkušenostech nebude experimentovat a nabídne něco, s čím jsou slušné zkušenosti a je možné to naroubovat do pražských specifik. Opravdu to o moc jinak dopadnout nemohlo. Překvapit nás tak nemůže koncepce, ale spíše její drobnější projevy. Osobně velmi oceňuju, že se podařilo vymyslet bezhydraulické řešení zajišťovací brzdy, to by mohlo být opravdu výrazné zjednodušení a zefektivnění provozního celku, který nás na 15T zlobil. Nečekal jsem to, samozřejmě jsem zvědav na reálné zkušenosti, ale je vidět, že se nad tím někdo zamyslel. Jako řidič jsem pak obecně rád, že u této koncepce nejsou zkosená čela a bude dobře vidět podél obou bočnic. Super. No a relativně překvapený jsem i z řešení prostoru nad 2. a 3. podvozkem, je prostě vidět, že vývoj zase o kus popošel a pod relativně nízkou podlahu se nacpou už i nápravy. Slušné. Samozřejmě mě některé věci i mrzí. Část jich vyplývá z koncepce, oproti 15T jdeme o krok zpět stran počtu dveří, výrazně méně se mi líbí vizualizace kabiny (ovládací pult na 15T hodně oceňuju), černá huba budiž, čela se mi docela líbí, ale u designového zpracování interiéru jsem čekal - zejména u tak prestižní zakázky - mnohem víc. Z hlediska uspořádání se nic moc jiného vymyslet nedá, ale designově je to naprostý základ, chybí mi tam jakýkoliv detail, jež by tramvaj činil specifickou. Sice to na to nejezdí, ale interiér kvůli tomu působí naprosto bezcharakterně a konfekčně. Škoda. Ve zbytku si budeme muset počkat na reálné dojmy, ale směr, kterým jsme se vydali, je zřejmý, očekávatelný a z mého pohledu pochopitelný. A právě proto mi vadí, když někdo vykřikuje, že je všechno na hovno, ale není schopen konkrétně říct, co tedy mělo být jinak a jak se to mělo řešit. To pak totiž není kritika, jež je sama o sobě přínosná, je-li konstruktivní, ale hejt. A ten je k ničemu vždycky. |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 2-2007 |
Když už se tu diskutuje o pojezdech, přidám jednu poznámku. Před lety se Bombardier chlubil tramvajemi pro Budapešť. Ty mají taky samostatná kola, ale pohon je řešený tak, že motor je vně podvozku a pohání obě kola na jedné straně. Kola jsou tak přes hřídel motoru mechanicky svázaná. Psali, že z hlediska opotřebení je to zcela optimální řešení. Uvažoval tu o tom někdo? Nebo by Škodovka musela koupit patent od firmy, se kterou měla tak dobré vztahy? (Příspěvek byl editován uživatelem Regpetrs.) |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik: Iba pľuješ síru, ale nenapísal si akú tramvaj by Praha mala kupovať. V prípade kritiky "dážď, autá, etc." to už prestáva byť primárne o tramvaji, ale o tom, že cestujúci je aj chodec. A keď som ako chodec nútený ísť cez mláky, stáť na zastávkovom ostrovčeku, pričom okoloidúce autá na mňa špliechajú vodu, tak sa na MHD vyprdnem bez ohľadu na to, či mi príde 14T, 15T, 52T, Wana, stará T3 alebo čokoľvek iné, lebo môj negatívny zážitok už vznikol ešte než som nastúpil do vozidla. Regpetrs: To bol Siemens. Niekde som videl prezentáciu, ako zabezpečuje, podobne ako dvojkolie, sinusový beh v priamej trati (s kuželovými kolami). Uvedený pohon pozdĺžne umiestneného trakčáku z vonkajšej strany podvozku, poháňajúceho obe kolesá na "svojej" strane, sa dodnes používa, aktuálne v Siemens Avenio. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4524 Registrován: 4-2007 |
Já už se hlavně těším na to, jak v tomhle bastardovi zase budou všichni stát u dveří, jako ve 14T. Protože pustit se někam "hlouběji" do vozu už znamená nevystoupit, tam kde jsem chtěl. Já myslel, že jsme se poučili, že tohle fakt ne a ano je to tu znovu. A asi by tedy chtělo zkrátit někde i intervaly linek, protože tyhle nízké tramvaje ať už 14T, 15T, teď tohle a uspořádání 2+1 reálně snižuje obsazenost proti dvojici T3, což je jistě "pokrok". Ta nekonečná snaha neudělat 1+1, aby to nebylo moc těžké je krajně nepraktická. Z těhlech tramvají se vylejzá jak z tanku, popravdě řečeno nepochopil jsem proč třeba v 15T není v tom kamrlíku vzadu zvednutá podlaha, jako u řidiče a schody, aby tam nebyla ta zkurvená ulička mezi podvozky, která obsluhuje 5 míst! Tahle umělá 100% nízkopodlažnost (aby to vypadalo), jen proto, že se to jakože dá projít celé (stejně nedá ulička v měchu je tak malá, že i když je tramvaj z poloviny obsazená, je neprůchozí) je kontraproduktivní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 12-2021 |
Ústečák: "výrazně méně se mi líbí vizualizace kabiny (ovládací pult na 15T hodně oceňuju)," Porovnávat kabiny 15T a 52T nejde, protože 52T má kabinu zhruba o 20% menší. Vlastně kdyby jste kabinu patnáctky uříznul tam kde jsou dveře pro řidiče, tak zhruba tak velká bude nová kabina 52T. Na druhou stranu bude v 52T o něco více prostoru než ve 40T, která má sešikmený čumák. Velké pulty ala 15T škodovka pomalu opouští a přesunuje ovládání zejména na centrální display a menší postranní panely, které zabírají méně místa. Jestli je to krok správným směrem neumím posoudit (s vozidlem nejezdím jako řidič). |
vasekj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 9-2017 |
Jaký mají vlastně 29T/30T průměr kol? Nikde jsem to nenašel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4361 Registrován: 3-2004 |
Lišák: Jasné, myslím typově, vztáhnout to můžeme klidně k 29T, byť je mi jasné, že v jejím případě zase absentují dveře do kabiny, které taky něco ukousnou. Ale ten ucelený pult mi sedí mnohem víc, stejně jako více ovladačů sólo a ne na centrální obrazovce, jelikož na ně mi ruka dospěje automatičtěji. Dj: Jasně. Nechci tohle, nechci támhleto, všechno je špatně, všichni jsou blbci. Ale že tu máme nějaké technologické limity, z nichž je třeba vyjít... 100% nízkopodlažní T3 prostě udělat nejde. (Ale i kdyby šla, tak by to bylo určitě zase špatně. ) Máme nějaký konkrétní tip, co jiného by tedy bylo v pořádku a bylo schopné se to vlastní silou uspokojivě pohybovat po Praze? |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
vasekj: 29T/30T má primer nových obručí 660 mm. |
Pokoutník
|
|
Neregistrovaný host |
Ústečák: Máme nějaký konkrétní tip, co jiného by tedy bylo v pořádku a bylo schopné se to vlastní silou uspokojivě pohybovat po Praze? Pokud umíme v životě připustit kompromisy, tak nemáme. Koncepce 29T, když byla před již mnoha lety dodána do Bratislavy, byla právě Prahou posuzována jako velmi vhodná alternativa k 15T. A vše je potřeba položit na misky vah, zda 6 dveří stojí za velmi komplikované řešení pohonů a podvozků a nebo zda nejít cestou Bratislavy a získat koncepčně velmi jednoduché vozidlo s větší kapacitou, byť se dvěma články navíc a připravit se o jedny dveře. Praha si vybrala cestu Bratislavy a já se domnívám, že je to krok správným směrem, byť nás naši potomci mohou označit za zpátečníky. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Mantra 100% nízkopodlažnosti ale ostáva v platnosti aj pri 52T. Osobne považujem vysokú podlahu nad krajnými podvozkami za lepšiu ako interiér 2+2, v prípde 52T ešte so štyrmi sedačkami otočenými priamo do "plnej" steny búdy vodiča. Pripomína mi to interiér vozňov typu T viedenskej linky U6, kde sú tiež takto nacpaté sedačky, otočené priamo do "bielej steny" nepresklanej steny. Vpredu to mohli byť sedačky otočení proti sebe (aj keď to viacerým diskutujúcim zjavne prekáža), vzadu na plošine by mohol byť normálny interiér, kde sa dá nielen sedieť, ale aj stáť. A kľudne mohli byť vzadu všetky sitzle otočené smerom dopredu. Pre porovnanite fotky dvoch vyhotovení 29T (aj interiéru): 29T z roku 2015: https://imhd.sk/ba/galeria/2824/%C5%A0koda-29T-ForCity-Plus?ghp=& ghv=10094&ghe=%C5%A0koda+29T+ForCity+Plus+%237401&ghl=&gha=&ghdo= 2015-04-29&ghdd=2015-04-29&ghg=true&gsd=0 29T3 z roku 2023: https://imhd.sk/ba/galeria/2824/%C5%A0koda-29T-ForCity-Plus-vyh%C 4%BEad%C3%A1vanie?ghp=&ghv=13613&ghe=%C5%A0koda+29T+ForCity+Plus+ %237432&ghl=&gha=&ghdo=2023-08-16&ghdd=2023-09-09&ghg=true&gsd=0 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4525 Registrován: 4-2007 |
Ústečák: Ty jsi asi nepochopil, že já jako cestující, uživatel, plátce daní, obyvatel Prahy a tím pádem i "sponzor DPP" můžu ofrflat cokoliv bez návrhu na nějaké řešení? (Mimochodem jsem navrhoval, aby dveře ve středním článku byly výrazněji širší a na středu. Na tomhle je vidět, že ten kdo posvětí nákup takové tramvaje do Prahy ji reálně nikdy nevyužívá. A jinak trochu bokem, ty se v tom projektu nějak angažuješ, že se toho nového bastarda tak zastáváš? Všechno co jsem napsal, je reálná zkušenost a pravda! Já i chápu, že švícko si hoví v předimenzované kabině sám, ale pro cestující jsou ty tramvaje velmi nepřívětivé. V 15T ten zadek je tragédie, ve 14T jsou to články bez dveří. Tenhle zmetek bude kombinovat patrně oboje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 4-2022 |
Také si myslím, že by ty prostřední dveře měly být širší. O dost. Aspoň o půlku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4362 Registrován: 3-2004 |
Můj poměr času, jež trávím v 15T zcela vpředu a vzadu, je tak 5:95. Ještě před pár měsíci převážně s kočárkem. 15T jezdím zdaleka nejradši. Mmch prostor za posledními dveřmi v 15T je naše suverénně nejoblíbenější část. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4526 Registrován: 4-2007 |
Ústečák: To že je pro tebe nejoblíbenější neznamená, že je nejpraktičtější. Syn tam také rád sedává, za předpokladu, že tam je sám. Ale pro 5 cizích lidí jedoucí z práce (a těch je víc, než fotrů s dětma) je to neskutečné peklo. Stát se v uličce nedá, v tom prostoru pro sezení také ne. Řešení by bývalo jednoduché, měla se tam udělat plošina stejná jako nese šefcovnu. Strop je tam vysoký až až. Jenže to by už nebyla 100% nízkopodlažní a hlavně by u toho někdo musel přemýšlet hlavou, což se bohužel nestalo. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ja by som dal do stredného článku dve jednokrídlové dvere ku kĺbom, podobne ako to má Татра-Юг К1Т306: https://alltransua.com/gallery/photo/103870 https://alltransua.com/gallery/photo/63310 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 12-2021 |
dopravopat: Zajímavý nápad dát do středního článku dvě jednokřídla. Bohužel pak by ale článek nevyšel na hmostnost a klesl by počet sedadel. Navíc je tohle řešení o hodně dražší (druhé dveře s mechanismem, další sloupek, složitější podlaha,...). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 855 Registrován: 8-2019 |
Takže v čelních vozech schod, ok, ale myslím si, že tam úplně to zúžení u sedaček nevadí. Ale někteří tady nadávají na stísněný prostor u středních podvozků a já se ptám, jak by si představovali řešení - 2 schody, abychom se dostali nad nad kola a dostali rovnou podlahu, nebo jak? Já si myslím, že by se spíš mělo cílit na to, aby nemuselo tolik lidí stát... |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
30T má v strednom článku dve dvojkrídlové dvere a problém s hmotnosťou nemá. Akruát má tie dvere v obocho bočniciach, nie v jednej. Takže argument hmotnosti tak celkom neberiem. Súhlasím, že by to bolo drahšie a zbytočne kompliukované. Úprava podlahy až taký problém nie je. A o dve sedačky menej? Jedna by sa dala nacpať aj k tomu okienku (kľudne pozdĺžne), keď ju tak moc chceme. Druhá by sa pridala buď do 1. alebo 5. článku. |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Ještě před pár měsíci převážně s kočárkem A zkušenosti? Abych pravdu řekl, strašně mi vadily rázy. Zejména to zrychlení. Ne že bych se bál o převrácení kočárku, ale popojíždět tam uměl pěkně. Takže držet se,držet kočárek a samozřejmě ještě bavit dítě, aby neřvalo na celý vůz. Dozadu v 15T je to pro silné povahy. Možná jsem měl smůlu, byl jsem tam tak 3x, ale rozpatlané čmáranice acetonem a hlavně smrad z bezdomovce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5171 Registrován: 12-2007 |
Když je v 15 T volno, tak si tam vždy rád sednu. Bezdomovce jsem tam nikdy neviděl, spíše mladé lidi. Obecně jako cestující v tramvajích si myslím, že by nové tramvaje měly být asi z poloviny nízkopodlažní. Wany a kačeny mají pouze pár sedadel nízkopodlažních, a ta jsou často obsazené důchodci, invalidy a rodiči s kočárky. Dále si myslím, že v denním provozu v Praze by měly jezdit jenom dlouhé tramvaje a ne krátké. A nové tramvaje by pro denní provoz měly být dlouhé a ne spřažené ze dvou krátkých tramvají. V podobné železniční dopravě, např. u ešusů jsou sice v pracovní dny spřaženy dvě elektrické jednotky, ale o víkendu jezdí jenom jedna. Neznám přesně jak je tomu u jednotlivých linek, ale snad pouze u linky č. 17 jsou v pracovní dny dlouhé tramvaje a o víkendu krátké. Jinak je otázka, do jaké míry mají význam linky č. 13 a 21. A pokud se týká linky č. 23, tak ta by měla být provozována jako linka s historickými tramvajemi se speciálním jízdným. A v případě linky č. 2 jsem jednoznačně pro jejich provoz dlouhými tramvajemi. V úterý jsem kolem 20. hodiny s ní jel od Národní třídy do Hradčanské, a linka byla plná, a ani ve vyšší zadní části nebylo jediné místo k sezení. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21362 Registrován: 3-2007 |
>pokud se týká linky č. 23, tak ta by měla být provozována jako linka s historickými tramvajemi se speciálním jízdným A proč? |
krutak
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 1-2012 |
Wagon: Sólo vozy ("krátké" tramvaje) jezdí pouze na linkách 2 a 13 (celotýdenně, plus ve špičkách pracovních dnů ještě na lince 21). Žádná jiná linka, kde by o víkendu jezdily krátké tramvaje, už nějakých 5 let není. Jezdívaly takto (pokud si správně pamatuji) 3, 6, 7 a 11 (a ještě možná nějaká mi vypadla), ale to se zrušilo ještě dlouho před koronou kvůli nedostatku řidičů, protože ty linky měly nejen poloviční kapacitu, ale i poloviční interval = dvojnásobek řidičů. Jediný případ, kdy se dnes krátká tramvaj vyskytne na lince dlouhých tramvají, jsou večerní výjezdy sólo vozů na noční linky. Ty obvykle začínají pár spoji na denní lince a poté přes noc jezdí noční linku. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21363 Registrován: 3-2007 |
> jsem jednoznačně pro jejich provoz dlouhými tramvajemi. Linka byla plná, a ani ve vyšší zadní části nebylo jediné místo k sezení. Naprostá klasika: linka by se měla posílit, když nejsou volná místa k sezení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4527 Registrován: 4-2007 |
Mladějov: A kolikrát jsi viděl tu 2 v centru? Ta teda skutečně v centru "dorostla" pro soupravy, stejně jako dříve 15. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21366 Registrován: 3-2007 |
Ale já nemám nic proti tomu, pokud "dorostla" pro soupravy, ji tam ten druhý vůz přidat. Jen mi připadají argumenty typu "je třeba přidat vagon, od ND na Hradčanskou nebyla volná místa k sezení" jako mimózní. Ale třeba se jen pan Wagon nešikovně vyjádřil. A souhlasím s tím, že i z důvodů úspor řidičů a propustnosti by po centru a opotřebení TT tamtéž neměly být vlakodromy poloprázdných tramvají "ani ne na sedačky" a jsem názoru, že některá ramena a linky jsou po většinu dne totálně předimenzované - třeba Palačák-Braník-Modřany a další. Taky by bylo fajn kopírovat poptávku, tedy i její pokles v okrajových ramenech večer po 18 hodině (třeba ukončováním některých linek/spojů na Kotlářce, Braníku, vlakodrom mezi starými Strašnicemi a Hostivaří a to jsou směry, kam jezdím a nevěřím, že je tomu na jiných ramenech (snad kromě Barrandova?) výrazně jinak. Přes centrum se naplní skoro každá linka, ale dál pak veze vzduch. Mluvili jsme o tom tady mnohokrát i třeba s Orkym - sledovat obsazenost a podle ní nastavovat přepravní kapacitu a intervaly je potřeba víc. Mimochodem používám pravidelně např. bus 136, a takové prázdnoty, co tramvaje obvykle, nedosahuje od Spořilova po Prosek prakticky nikdy kromě pár posledních a prvních spojů. Zjevně se to posuzuje u obou trakcí jinak. A vzpomenu si na diskuse zde, jak někteří zuby nehty hájili tramvajodrom sól o víkendech právě na té 11. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2280 Registrován: 8-2020 |
Nemívala i linka 15 ještě nějakou dobu sóla (od předposledního velkého překopání v roce 2016) ? Pokud není špička, cestující by měli mít právo sedět (samo zřejmě dost lidí stojí protože nechce někoho přelézat na krátkou cestu), to si myslím že je dobře u nových tramvaji - ale na sólech jezdí T3, tam asi se to sezení zajistit nedá. A linka 23 se předpokládám do oficiální nabídky počítá, když se nějak řeší vytíženost úseku (zejména na Hrad) - zdražení by tu tramvaj neuklidilo z vytížené Ječné/Karmelitské , jenom by ji využilo min cestujících. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Lišák: Jednokrídlové dvere (ForCity FCB) sú fakt až taký drahý atyp? Neviem aké sú široké, zrejme nie až toľko, koľko som nakreslil. Takže by sa tam zmestili dva sitzle pozdĺžne, podobne ako to má 29T3 v zadnom článku (čo moc dobre nechápem prečo, kvôli hasiacemu prístroju?): https://imhd.sk/ba/galeria-media/2824/%C5%A0koda-29T-ForCity-Plus -vyh%C4%BEad%C3%A1vanie/301816/V-zadnom-%C4%8Dl%C3%A1nku-namiesto -jedn%C3%A9ho-sedadla-medzi-dverami-pribudli-dve-sedadl%C3%A1-oto %C4%8Den%C3%A9-do-uli%C4%8Dky V smere jazdy by ostalo 42 sedadiel, proti smeru jazdy 26 sedadiel a pozdĺžne 2 sedadlá. To je rovných 60% v smere jazdy, 37% proti smeru jazdy a 3% pozdĺžne. Stále by tak boli splnené Standardy kvality PID, požadujúce 60% sedadiel v smere jazdy. Chápem, že Škodovka musela ísť s cenou dolu, tak na podobné srandičky nie je finančný priestor. Zaujímalo by ma však, koľko by uvedená úprava stredného článku vyšla. Byť objednávateľom, tak by som to preferoval. A kľudne by som medzi tými dvoma jednokrídlovými dverami nechal miesto na státie s opierkou pri okne. Potom by bolo celkovo 68 sedadiel, z toho 62% v smere jazdy a 38% proti smeru jazdy. |
Garfield
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13694 Registrován: 10-2004 |
Ústečák: Mám to stejně, taky si tam sedávám rád a to klidně i se 4 cizími lidmi. Na stání ten prostor moc není, ta ulička se sice jeví jako vhodná, ale když se rozhodně někdo z kupéčka vystoupit, musí stojící v té uličce v plné tramvaji zpravidla vylézt ven taky."Mmch prostor za posledními dveřmi v 15T je naše suverénně nejoblíbenější část." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 560 Registrován: 4-2022 |
Ty dvoje jednokřídlové (trochu širší) dveře jsou jistě zajímavý nápad a ne úplně špatný, ale pořád bych dal přednost jedněm pořádným vratům dvojkřídlým. |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1851 Registrován: 12-2007 |
29T/30T má primer nových obručí 660 mm Má průměr 620 mm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7871 Registrován: 7-2011 |
Ústečák Já se spíš obávám, že jsi nepochopil, že mě nejde o nějaký konkrétní typ, ale že to, co kritizuju, je právě ta celková koncepce, na základě který se určují podmínky, ze kterých ta tramvaj potom vznikne. Už tady, na samém počátku, ta koncepce je totiž nesmyslná, protože obsahuje věci, které prostě nejdou dohromady. Zkrátka snažíme se o kvadraturu kruhu. To je podobné, jako když chceš stavět vysokej barák, taky musíš mít festovní základy, aby ti nespadnul. Když je neuděláš a přesto budeš chtít hnát vejš, budeš je muset pomocí všelijakýho bastlení dodatečně zesilovat a stejně to nikdy nebude ono a barák bude vachrlatej. A to je právě to, co kritizuju, tohleto věčný bastlení všude a ve všem. Zrovna něco z podobného soudku bylo včera - Libeňák v háji jediná objízdná trasa přes Karlín a z dispečinku furt jelo hlášení, ať se tam jezdí opatrně, že to je jediná objížďka. Nodoprdelepráce co mě je do toho? Já jezdím slušně, zákony dodržuju a že jiní ne, to mojí starostí není, od toho jsou jiný instituce. Proč já mám někomu zachraňovat zadel kvůli tomu, že on neodvedl svojí práci pořádně? Taky se to nakonec podělalo a stejně v tom Karlíně k nehodě došlo. Což se ostatně v současný situaci, kdy fůra lidí jezdí jak dobytek a je schopná to narvat i do stojící tramvaje, dalo čekat. Ale veškerý opatření spočívalo akorát v pruzení řidičů tram, že by tam tedy město nahnalo policajty, aby to tam hlídalo, když je to jediná objízdná trasa a navíc když je v zájmu města, aby MHD fungovala, to ne. Navíc tam ty policajty ani nahnat nemůže, protože je prostě nemá. Nemá je proto, protože za současných podmínek, který město stanovilo, tu práci nikdo nechce dělat. A není se co divit, když dneska kdejakej hejhula, sotva se na něj policajt byť jenom ošklivě podívá, začne ječet cosi o policejním násilí a politici, místo aby se toho policajta zastali, se začnou akorát předhánět v tom, kdo ho svlíkne z uniformy, tak za těhle podmínek tu práci nikdo dělat nebude. A jsme zase u toho. Už základ je špatnej a z toho se odvíjí, že to nikdy pořádně fungovat nebude, protože ani nemůže a aby se to udrželo funkční, bude se muset bastlit. Takže se obloukem vracíme k té tramvaji, na které je právě vidět, jak to hapruje, protože už vstupní podmínky jsou špatné a tudíž z toho nemůže vylézt nic jiného, než nějaký paskvil. Což je vidět už na tom požadavku otočné podvozky společně se 100% nízkopodlažností. Tohle prostě dohromady nejde. Sice si můžu na základě nějaké ideologie stanovit spoustu přání, ale fyzika vždycky vyhraje. Takže, aby to fungovalo alespoň nějak, musí se z něčeho slevit. Tak se slevilo z otočnosti podvozků. Jenže zase, fyzika, takže něco za něco a to slevení se projeví jinde, konkrétně na opotřebování kolejí. Jasně, úplně každé drážní vozidlo žere koleje (vím, že ty to víš, ale čtou to i jiní, proto to píšu), ovšem otázka je, jak moc. A odpověď je, že zálež na koncepci podvozků (zase ta fyzika). Tohle je prostě cena za nějaký kompromis. No a otázka za deset bludišťáků zní, zdali si ti, co ty podmínky stanovují, taky do důsledků uvědomují, co to všechno obnáší, jakou cenu bude nutno zaplatit a zdali jsou ochotní ji platit. Bohužel dosavadní zkušenosti mě vedou k tomu, že neuvědomují a nejsou. A že se to zase bude zachraňovat nějakým bastlením, protože se zodpovědní opět budou snažit o vitězství krásných vizí a ideologie nad přírodními zákony. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 11-2012 |
ad Bobik: Naprosto přesně, moje řeč! Bohužel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 858 Registrován: 8-2019 |
Ale plně otočné podvozky při 100% nízkopodlaýnosti jdou, vždyť to ten Stadler umí. Problém je ale prostě v obrysu vozidla při požadované délce vozidla, kdy například 40T z Plzně s upravenými podvozky použít nejde, protože by pražskou sítí neprojelo a navíc má dveře ve zkosené části skříně (stejně tak ostravské Tango). Vrabci na střeše špitají, že Stadler šel koncepcí se všemi otočnými podvozky, vešel se do obrysu, ale z hlediska skříně pak nedodržel něco jiného Takže je otázka, jestli fakt jediná možnost pro plně otočné podvozky (otázka je, jestli se dá Jacobs nazvat u 15T otočným podvozkem, z mého pohledu ne), nehledě na nízkopodlažnost, je koncepce K2, tzn. plně otočný podvozek pod kloubem (asi by musely být 2 schody), protože jakmile se vyhodí mimo, tak ta skříň při nájezdu do oblouku dělá bordel (jeďte se podívat do Ostravy, kde všude je zákaz míjení s 39T, přitom s KT8, což je vozidlo sloužící pro referenční obrys, se tam mine bez problémů) (Příspěvek byl editován uživatelem Poskok.) |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Raquac: Veru! Zle som si to pamätal, cez okolok je to 660 mm, ale po okolku sa nejazdí (s výnimkou plytkých sdrcoviek). Priemer kola to 620 mm nové a 540 mm ojazdené, posledná reprofilácia pri 550 mm. Priviedlo ma to na úvahu, koľko materiálu sa dá z novej obruče ubrať než bude úplne ojazdená. Hrúbka/priemer nového/primer ojazdeného (v mm): 86/650/620: 2,57 litra (pôvodné T3) 86/700/635: 5,86 litra (neskoršie T3) 95/620/540: 6,92 litra (29T/30T) Celkom slušný objem materiálu je k dispozícii s tými novými obručmi Bochumer. Už sa nečudujem že s nimi vozy spravia pol milióna km a ešte im materiál ostáva. Poskok: Stadler mohol ponúknuť upravenú Tango NF3 vo vyhotovení pre Sarajevo. Šírka 2,5 metra, krajné dvere po vzore KT8, aby boli rovnobežne s hranou zatávky (aj keď asi nie úplne, aj KT8D5 ich má trošku skosené). Lenže ten voz by potenciálne trpel tým istým, čím trpí 39T v Ostrave. V podstate by to bola 45T s obludnejším čelom. Mimochodom, už neviem kto tu v diskusii písal, že v Brne si tie úzke dvere na 45T užijú. Ak porovnám s KT8D5, tak úzke dvere má aj tá, takže je to jedno. Súhlasím, že 52T kombinuje požiadavku na dvere v rovine + prejazdový profil. Lepšie ako na ForCity Plus sa tomu vyhovieť nedá, ak chceme mať krajné podvozky otočné. Skôr by som upustil od požiadavky na 100% nízkopodlažnosť, ale predpokladám že to bolo politicky nepriechodné. |
Pokoutnik
|
|
Neregistrovaný host |
100% nizke podlahy nebylo pozadovano. Netahejte do to prosim politiku. Politika se vyjimecne ve vyberu teto tramvaje vyhla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 8-2019 |
dopravopat: Jenže žádné dveře nesměly být úzké a rovněž nesměly být ve zkosené části bočnice, takže přímo Sarajevo ne. Takže první dveře až za prvním podvozkem, přičemž v případě všech plně otočných podvozků to znamená, že jsou dost daleko, viz https://www.railway-technology.com/projects/stadler-tina-tram-tra in-switzerland/?cf-view No a pak už to nechám na fantazii všech, jak se to tam povedlo nacpat. Prostě při nějakém rozumném uspořádání interiéru, dveří atd. vychází nejlépe 15T a pak to 52T (Příspěvek byl editován uživatelem Poskok.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 10-2010 |
Co se týče 45T, tak do podmínek Brna je to dle mého adekvátní řešení s dobrým poměrem mezi obsaditelností, jízdními vlastnostmi a "konstrukční složitostí". Užší krajní dveře jsou víceméně opravdu ekvivalentní ke KT8. Širší průjezdný profil ničemu nevadí, neboť na trase linky 8 žádné kolizní místo není. Je samozřejmě jasné, že Praha je členitostí kolejové sítě a zvyklostí na uspořádání dveří 15T v poněkud jiné situaci. |