Diskuse » Železnice » Historické osobní a nákladní vozy » Archiv diskuse Historické osobní a nákladní vozy do 19. 2. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historické osobní a nákladní vozy do 19. 2. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27315 Registrován: 5-2002 |
Ano, to je ono. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 1-2018 |
toto už je hodně dávno v oběhu |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2517 Registrován: 2-2006 |
Je vidět že UIC čísla dostaly jen asi administrativně, ale přímo na vozy se nedostaly, ten 052 měl být 066 6017.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4918 Registrován: 7-2017 |
Děkuji. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4920 Registrován: 7-2017 |
Co přesně znamená zkratka K.V.S.t.B. na této cisterně? (Zdroj: https://www.facebook.com/124751094216689/photos/a.199749326694245 3/3703546266337136/?type=3) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 864 Registrován: 7-2017 |
hank: Co přesně znamená zkratka K.V.S.t.B. na této cisterně? Vzhledem k tomu, že místo nápisu "Depotstation" je tam "Deportation", tak V. ve zkratce bude zřejmě "Vtip". Předpokládám, že to je výsledek práce někoho, kdo nemá čitelnou fotku, nemá ponětí o historických vozech a navíc neumí ani německy. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4921 Registrován: 7-2017 |
drake: "hank: Co přesně znamená zkratka K.V.S.t.B. na této cisterně? Vzhledem k tomu, že místo nápisu "Depotstation" je tam "Deportation", tak V. ve zkratce bude zřejmě "Vtip". Předpokládám, že to je výsledek práce někoho, kdo nemá čitelnou fotku, nemá ponětí o historických vozech a navíc neumí ani německy." No, jestli jsem to správně pochopil, tak to stojí před fabrikou Rába v Györu jako pomník, takže to asi tak nějak bude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 12-2009 |
Mám otázku na znalé. Od kdy se vyráběly vozy Vtd? Ve variantě jako je zpracovávána na tomto modelu (vis odkaz níže). https://1185589887.s1.eshop-rychle.cz/es-pecky/eshop/1-1-Es-Pecky /9-1-Es-TT-stavebnice-vozu/5/5983-18077-Stavebnice-vozu-CSD-Vtd |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7277 Registrován: 6-2004 |
Grofinder: neřeším číslo, to jsem tuším ES Pečky napovídal sám na požadavek, aby to byl aspoň podobný vůz a zároveň doložitelný fotkou. Těžko ale říct, co to má vlastně být za verzi. Zavřu oči nad nárazníky a ložisky. Bočnice už 1 metr vysoké, tlaková brzda (v modelu je ztvárněn Božič), absence ruční brzdy na plošině a zároveň model znázorňuje (po přeměření a přepočtu) verzi s rozvorem 6,5 metru. Nejspíš má jít o variantu ještě objednanou (1936?) ČSD, ale vyrobenou už za okupace (pokud se nepletu, kolega drake mě jistě vyvede z omylu). Vozy objednané pro ČSD, vyrobené v ČSR do roku 1938 a ještě dodané 1938 k ČSD byly (pokud já vím) pouze s ruční brzdou na plošině. Ty neodebrané skončily u SŽ a BMB-ČMD? Byly opravdu už bez ruční brzdy a s rozvorem 6,5 a brzdou Božič, tedy jako vzápětí pro DR vyráběné Oml Wien? Podobné to je určitě zmíněnému Oml Wien (tedy kromě brzdy - musel by mít Hik-G namísto Božiče a dalších detailů, v tomto modelu ale neviditelných). Ty se našem okupovaném území vyráběly 1939-1942. Po válce 1945-46 pak proběhl ještě doběh výroby pro ČSD (akorát teď z hlavy nevím, zda se šlo jen opředválečnou verzi Vtd s brzd. plošinou). Souběžně začala výroba konstrukčně upravených Vdr (na první pohled se dají rozeznat dle plechové středové klapky, posléze byly přeznačeny na Vtdr) a následně už celokovových Vtdr. Zmiňuju to záměrně, anžto jejich stavebnice v ESP vznikly taky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 865 Registrován: 7-2017 |
Grofinder: Pokud přimhouřímě obě oči a budeme to považovat za model vozu Vtd s trubkovými názníky, bez ruční, ale s tlakovou brzdou (jakoukoliv), a zcela budeme ignorovat další rozdíly a detaily, tak od roku 1939 pro DR a od roku 1943 pro SŽ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 12-2009 |
Pánové, velmi děkuji za vyčerpávající odpovědi. Ještě jednou děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 12-2012 |
Dobry den Panove, zdravim vas s polske muzealni vytopne Skierniewice i mam otazku. Nas spolek ma cisternu ceskeho puvodu, ktera byla dodana pro firmu František Xaver Brosche a syn a.s. Zname cislo kkStB 507 590 i pravdpodobne ONWB 113 557. Na CSD byl to pravdopodobne vuz cislo 552 178 - v Polsku tem cislem byl obsazen vuz pro naftu jedne z nasich rafinerii, tak domnimivame, ze vuz o ktery ptam se do Polska dorazil uz po 1945 r. Otakzou pro me je kdy i ktera vagonka tento vuz dodala. Domnimivam, ze Ringhofferka, ale chcim mit 100% jistoty |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 7-2017 |
Ls40: Uvedená čísla moc nesedí. Pokud by to byl původně vůz ČSD R 552178, tak tento vůz nesl před rokem 1918 označení kkStB R 508-191, který vyrobil Ringhoffer v roce 1913 pro firmu Brosche. Ačkoli je formálně u ČSD veden jako vůz 140. vozové skupiny, tj. původně ÖNWB, tak žádné číso ÖNWB nikdy nenesl, ani u ní nebyl zařazen. U kkStB patřilo číslo 507590 jinému vozu firmy Brosche, který měl tři nápravy, takže to nemůže být vůz na fotce. Číslo 113 557 je nesmyslné z pohledu všech drah - ÖNWB, kkStB i ČSD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 12-2012 |
Drake: Nas vuz ma stopy po treti, stedni naprave. Mame takove archivalni cisla vozu: R 552 178 0552 178 (PKP) KKStEb: 507590 136 557 Tak otazkou je, kdy 507 590 nasel se v Polsku, jake ma tovarni cislo, rok dodavky a dodavce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 867 Registrován: 7-2017 |
Mame takove archivalni cisla vozu A která z těch čísel jsou vyražená na rámu vozu? Bylo by možné čísla z rámu vyfotit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 12-2012 |
Jak dobre pamatuju to vsechni, ale jak staci me casu to vyfotim v sobote. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 12-2012 |
Jeste muze by tak, ze cislo 136 557 bylo nemecke s doby druhe svetove valky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 868 Registrován: 7-2017 |
Jeste muze by tak, ze cislo 136 557 bylo nemecke s doby druhe svetove valky? Německé určitě ne. 0d roku 1895 platily v německém prostoru mezinárodní předpisy, které soukromým kotlovým vozů přidělovaly čísla v intervalu od 502 000 dále. Byly z toho výjimky, ale 136 557 na nic nesedí. A ještě jeden dotaz. Jaká je délka rámu, tj. bez nárazníků? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 12-2012 |
Bohuzel mam jen delku s naraznikami - 9.25 m. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 7-2017 |
Ls40: Pokud je to původně třínápravový vůz, pak je otázka, zda jsou krajní nápravy v původní poloze. Jsou? Existovaly dvě různé série, obě od Ringhoffera, které měly celkový rozvor 4 m a se lišily provedením rámu. Tak by se dala rozpoznat alespoň série. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 12-2012 |
Muze takovy pohled da odpoved? Ja ne, to dodam podrobnosti. (Příspěvek byl editován uživatelem Ls40.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 7-2017 |
Ls40: Pokusil jsem se to dohledat do detailu, ale bohužel se v historii ztratila spousta dat. Následující text se týká pouze vlastních vozů firmy, další desítky měla v přůběhu času zapůjčené od různých půjčoven. Firma F.X. Brosche objednala třínápravové kotlové vozy s objemem cca 135 hl a s rozvorem 4,0 m ve dvou desetikusových sériích. První z roku 1899 měla ložiska a další výměnné díly podle normálií ÖNWB a měla být zařazena do XL. vozové skupiny. Druhá byla vyrobena v roce 1906, ta už měla výměnné díly vozové skupiny Ib a proto měla být zařazena do vozové skupiny Ib(XL). Všechny byly určeny pro pražský závod s domovskou stanicí Libeň. V roce 1909 byla ÖNWB zestátněna a pravděpodobně se firma rozhodla přesunout část vozů z Libně do Rájce-Jestřebí, kde byl druhý závod firmy. V roce 1910 byla podepsána nová zařazovací smlouva, kterou dostaly vozy nová čísla kkStB. Většina soukromých vozů zůstala v období od zestátnění do přečíslování v roce 1913 s původními čísly, nové smlouvy a přečíslování jsou výjimečné. A tady se ztratila část informace o přečíslování, a také o vozových skupinách, protože pouze 6 vozů je po roce 1910 vykazováno ve skupině Ib(XL). Jedním z vozů, který se přesunul do Rájce byl vůz kkStB R 507590, jehož původní číslo ÖNWB není známé, má vozovou skupinu XL, ale to nutně nemusí být pravda. Po roce 1913 dostal označení kkStB R 509-519, a toto číslo nesl až do roku 1921 (tehdy už ovšem jako ČSD R 509-590). U ČSD dostal číslo 552178, přímé přečíslování ovšem není k dispozici, vyplývá pouze ze zařazovací smlouvy. Smlouvou s BMB-ČMD byl zařazen ješte za války, ale další údaje k vozům zcela chybí. Obě série se v detailech lišily. Záležitosti výměných dílů jsou dnes pasé, protože jak je vidět na muzejním voze, tak byly všechny vyměněny a nejsou původní. Jediný rozdíl, který je možno ověřit, je délka rámu a s tím související vzdálenosti os od čelníků. Rozdíly jsou v desítkách mm, takže to nelze odhadnout. Číslo 136 557 by mohlo být špatně vyražené nebo špatně čitelné původní číslo ÖNWB, jenomže to je nutné prohlédnout a zjistit, co by tam mohlo být. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 7-2012 |
Jenom učiním divnou otázku: Ta cisterna na tom pojezdu je původní (rozměry, objem) a pojezd je z jiného vozu? A nebo obrácená otázka - ten pojezd je původní a cisterna může být vyměněná? Rok 1894, výroba Královopolská / Lederer-Porges: Společnost ÖEVA si zadávala výrobu kotlových vozů. Královopolská vyhotovila výkresovou dokumentaci, ale ke schválení nových typů vozů na ministerstvo obchodu je předkládala společnost ÖEVA. Kupříkladu si ÖEVA nechala ministerstvem schválit 9. 5. 1893 (typový výkres č. 14.405/1893) konstrukční typ pro 31 kotlových vozů, přičemž 4 vozy měly být zařazeny do parku KkStB, 2 vozy do KFNB a 5 vozů SNDVB. Následně si ÖEVA nechala ministerstvem obchodu schválit konstrukci 28 cisternových vozů a to podle původního typového výkresu č. 9217/91 (schválený 18. 4. 1891), tedy s rozvorem náprav 4100 mm, délky přes nárazníky 9400 mm, cisterna objemu 130 hl., ložná hmotnost 18,0 tun při vlastní hmotnosti cca 10,80 tun. Přičemž 15 vozů mělo být zařazeno u KFNB a 13 vozů u ÖNWB, což bylo ministerstvem schváleno dne 3. 6. 1893 (č.j. 27.007). Na to navázala výroba schválených třínápravových kotlových vozů pro ÖEVA (ev.č. 578 – 580) s ruční brzdou v budce, která je pronajala lihovarnické společnosti Brosche a syn, Praha. Zde opět prvně proběhlo ministerské schválení konstrukce a zařazení kotlových vozů ke správě ÖNWB. Použit však byl již schválený typový výkres č. 38334/1893 pro třínápravový vůz rozvoru krajních náprav 4100 mm ložné hmotnosti 15,0 tun. Byly to tři kotlové vozy na líh nebo melasu, s objemem cisterny 131,70 hl., pod označením R 102315 – 102317 (továr.č. 344 – 346), zařazené u společnosti ÖNWB, s domovskou stanicí Praha – Libeň dolní n. Předávány byly z Královopolské továrny dne 18. 2. 1894. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 871 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: K tomu je potřeba a připočíst zakázku 4536 na zbylých 10 vozů stejných rozměrů (ÖNWB R 102318 až 102327). Vozy byly v letech 1900 až 1910 postupně ÖEVA vráceny, jich se zařazení u kkStB jako u ostatních vozů firmy Brosche netýkalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 12-2012 |
Dnesni foto čisla 507 590 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 872 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Snažil jsem rozkódovat tvoje čísla k výrobě vozů pro Brosche/ÖEVA a je v tom hokej. Číslo 9217/1891 není číslo typového výkresu, tak daleko se Královopolská s výkresy za pár let neodstala, ale je to schvalovací číslo EM (GI to schválila pod číslem 4201/1891). Vozy si v tomto případě nedávala schvalovat ÖEVA, ale přímo Královopolská. Všech 13 vozů ÖEVA z roku 1895 zařazených zpočátku u ÖNWB pro firmu Brosche bylo vyrobeno podle výkresu z roku 1891. Rovněž další čísla výkresů, která uvádíš, podle mne nebudou čísla výkresů, ale schvalovací čísla GI nebo EM. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 12-2012 |
Drake: - diky moc za velmi hodne zajimavych informaci. Vcera jesem vyfotil cislo 507 590. Muzu jeste dobavit, ze cisterna mela stitek: C. Domrandt 68136 - muze to pomuze dat odpved zda 1899 nebo 1906 r.? (Příspěvek byl editován uživatelem Ls40.) |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 7-2012 |
Ad. Drake ano patří tam schválení typového výkresu, tedy je to číslo jednací HM. Toto číslo schválení typu vozu se občas objeví v expediční knize v řádku poznámky u daného vozu za sloupcem datumu expedice. Výřez z Věstníku pro železnici a plavbu, roku 1895. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 5-2002 |
V katalogu Saxonia Modellbau se objevila fotka vlaku ve stanici Feilitzsch, tedy výjezd z Hofu DB k hranici s DR, přišemž za mašinou je řazená ČSD meziválečná pošta, úplně nový západoněmecký -m vůz a předválečný hytlák z Gruppe -32. Pošta má už sundanou budku, ale nástřešek se světlíky tam ještě je, hytlák už má pryč vyvýšené stanoviště vlakvedoucího na střeše, tzv Dachkanzel. Tyhlety historické fotky mě vždycky fascinujou, co se na nich dá všecko objevit. https://www.elriwa.de/media/2c/80/c3/1704439972/saxonia_050124_nl .png
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Filípek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 647 Registrován: 12-2013 |
dobrý den, jen ze zvedavosti se zeptám - jak skončil calm 70 54 20 01 013 ? fotil jsem ho v r cca 2007 v kolíně v dílnách |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 563 Registrován: 11-2007 |
Zdar ve spolek, chtěl jsem se zeptat, stavím model vozu St 10.sk. a chtěl bych jej mít ve stavu jako na fotografii níže, tedy ještě se starým 6-ti místným číslem a ve vlastnictví ČSD v období první pol. 60. let. Otázkou je jaký by měl být nátěr skříně vozu, abych to měl správně... Zda-li červenohnědý s černým rámem a nebo šedý s černým rámem. Vzhledem k platným předpisům o nátěrech nákladních vozů se spíše přikláním k té šedé. Úplně si též nejsem ani jistý celým číslem vozu St 7-94217, byť je poměrně dobře čitelné. Mohla být druhá číslice 9 nebo je to spíše 5 ? děkuji za odpovědi |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 876 Registrován: 7-2017 |
T6791225: Nebo také khaki, část vozů řady St byla z výroby v Brezne dodána s touto barvou. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1248 Registrován: 5-2012 |
T6791225: po shlédnutí ve fotoeditoru mi to přijde jako číslice 3... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 7-2017 |
T6791225: Ještě doplňuji - vozy St byly řazeny jako 7-84xxx, tade jde o 7-84217. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2519 Registrován: 2-2006 |
k St jen doplnění - číslo je jak psal Radek, a barva ... no dle podkladů Smíchova (protože tam vyroben) šedozelená - khaki, vnitřek samozřejmě bez nátěru + minimálně "dno" skluzů , boky skluzů zevnitř nejdou poznat - u tovární fotky, khaki je i zábradlí u budky, samozřejmě celá budka, podlaha u budky černá oboustranně, u černé uveden i mechanizmus - ale čo si predstavujete pod takym pojmom ....
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 564 Registrován: 11-2007 |
Díky všem za poznatky. S tou barvou khaki jste mě trochu zaskočili... Sice jak je vidět na barevné fotce na webu Ostramo z NHKG asi z přelomu 50. a 60. let u vozů Sa, tak to asi nebyla úplná výjimka. Počítám, že byl myšlen tento odstín a St takto z výroby mohli vypadat také... Teď je ještě otázkou jak to bude na modelech vypadat v praxi, úplně dobrý pocit z té khaki nemám. Při pátrání v archivu jsem našel barevnou fotku z roku 1969, kde sice není vůz St primárním fotografovaným objektem, ale je z něj evidentní, že vůz je červeno-hnědý a má nejspíš i černý rám. Fotogalerie je pořízena v obvodu žst. Ostrava báňské takže patrně šlo asi o vozy OKR. Dalo by se říci, že pokud předmětný vůz St byl dodán k ČSD v khaki nátěru, byl tento nátěr po prvních dílnách změněn na červenohnědý nebo je reálně možné, že se ty khaki nátěry obnovovaly? |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7306 Registrován: 6-2004 |
Dodnes dochovaný vůz St patřící ZMŽ a dodaný OKRD má zbytky onoho "khaki" nátěru (podobá se to zhruba RAL 7002). Ano, podélníky a čelníky černé. Pamětníci z OKRD si vybavují jen červenohnědou, ale jejich paměť sahá nejdál do 80. let. PS: na továrním nátěrovém výkresu St typu 210 z počátku 60. let je pro skříň uvedena šedá. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5069 Registrován: 7-2017 |
Pamatuju vozy St cca od poloviny 70. let, kdy jezdily jako pronajaté s označením "Silnice n. p. Brno, závod Znojmo" a v žst. Znojmo měly i domovskou stanici, takže jich tam několik pořád postávalo. Jejich nátěr byl na 100% červenohnědý. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7307 Registrován: 6-2004 |
K Silnicím existuje i jedna barevná fotka z konce 60. let, kde je standardně červenohnědý, ale to byly vozy ČSD, pouze pronajaté. Dotaz byl ale na vozy OKRD, tedy na vozy ve vlastnictví podniku. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2520 Registrován: 2-2006 |
Je nutno k vozům St dodat, že vozy ČSD tvořily naprosto zanedbatelnou množinu, pár deítek vozů. proti tomu "P" vozů bylo okolo tisícovky. Jen OKR jich začátkem 70. let eviduje více jak 700 vozů. Další byly na Ostravsku u OKE, Bytostavu, na Kladensku u KND - ty byly dodány taky khaki, otázkou je zda někdy byly zařazeny na celostátní dráhu, pak třeba Stalinovy závody.... Ta známá fotka St 7-84217 má taky na sobě nečitelnou tabuli - buď pronájem nebo pendl. Kdy ztratily nátěr khaki, no... pokud budu vycházet z fotky v NHKG, tak to rozhodně je v době kdy vozy Sa již měly okolo desítky let odkrouceno... tak si vyberte (Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7308 Registrován: 6-2004 |
Já když jsem zkoumal loupačku nátěrů na mnou zmíněném St, tak první odspodu se zdá býti ta olivově šedá "khaki", pak je červenohnědá, pak je šedá a pak zase (už jen) červenohnědá. Mezitím je ještě potřeba uvážit, že někdy přešel od OKRD k SHD. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1249 Registrován: 5-2012 |
Malá dedukce, na tom červenohnědém Sa vlevo na obrázku z NHKG v popisu v černém poli je dole možná uvedeno KOJETÍN. Znamenalo by to, že by mohlo jít o vůz např. cukrovaru, který mimo cukrovarskou sezónu sloužil pro vozbu vápence do hutí? Byla taková praxe za ČSD? |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2521 Registrován: 2-2006 |
Co by Sa vozil do cukrovaru ?? řepu určitě ne a myslím, že Kojetín tam není.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5533 Registrován: 11-2006 |
Takovými cedulemi se označovaly vozy pronajaté. V prvním řádku bych si dovolil tvrdit, že je přímo napsáno velkými písmeny "pronajatý vůz" a nemusel to být nutně cukrovarský vůz. Možná je tam napsáno v dalších řádcích Štěrkopísky n.p., dom.stanice, Kojetín. (v podstatě by se jednalo o vůz skašovské štěrkovny)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7309 Registrován: 6-2004 |
Skašov mě napadl hned. A to se Sa o mnoho let později, navic jinde, používaly spolu s plachtou i na přepravu cukru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 7-2017 |
Sypáky v cukrovarech skutečně vozily cukr. Existuje několik záznamů, že si je cukrovary půjčovaly nebo kupovaly starší vozy od jinud. V roce 1951 koupily od ČSD dva kořistní do Kostelce na Labem, ale po kampani odešly pryč jako nevhodné. V SŽ 80 popsaná historie dvounápravových sypáků z období před rokem 1945 popisuje prodej několika startších St/Us ex kkStB, které v Mělníce sloužily také k přepravě cukru. |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 10-2010 |
Mcx: Ještě ze základní školy si pamatuju, že vápenec vysoké jakosti se užívá při výrobě cukru. Tak proto vápenec + cukrovar |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5534 Registrován: 11-2006 |
Mletý vápenec se v podstatě používá v procesu výroby cukru jako filtrační prostředek cukerné šťávy. Každou sezónu sleduji tento proces přes plot cukrovaru v Trenčianské Teplé. Mlýn neboli vápenku však má většinou každý cukrovar vlastní a proto mohly sypáky sloužit i při přepravě vápence v podobě frakce 32-64 směrem do cukrovaru.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5070 Registrován: 7-2017 |
E499001: "Mletý vápenec se v podstatě používá v procesu výroby cukru jako filtrační prostředek cukerné šťávy." To snad ne...? Při čištění cukerné šťávy (prováděném ve dvou operacích, čeření a saturaci) se používá vápenné mléko, které si cukrovar vyrábí rozkladem vápence na vápno a oxid uhličitý ve vlastní vápence, ty se pak postupně přidávají k surové šťávě, z níž se vysráží uhličitan vápenatý, do kterého přejde většina nežádoucích příměsí. V další fázi se sraženina uhličitanu vápenatého odděluje od cukerné šťávy na filtru - většinou kalolisu. Získaná tekutina, tzv. lehká šťáva, má obsah cukru 15 - 20%. Sraženina uhličitanu vápenatého s "necukry", která se oddělila a zahustila, je vedlejším produktem (tzv. šáma), používaným jako hnojivo. Po vyčištění prochází lehká šťáva několika stupni odpařování, které probíhá za podtlaku v odparce, přičemž se ze šťávy odstraní většina vody a zvýší se koncentrace cukru. Nádoby jsou v odparce uspořádány v sérii, přičemž v každé následující je vyšší podtlak než v předchozí. Voda odpařená z jednotlivých těles odparky se používá k dalšímu ohřevu. Výsledkem odpařování je tzv. těžká šťáva s obsahem cukru cca 60 - 65%. Přítomní páni inženýři snad lépe než slovnímu popisu porozumí obrázku: Zjednodušené rovnice chemických procesů probíhajících při čištění cukerné šťávy: pálení vápna: CaCO3 → CaO + CO2 reakce vápna s vodou - vznik vápenného mléka: CaO + H2O → Ca(OH)2 čeření a saturace - vznik kalu: - Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O - CaCO3 + CO2 + H2O ⇆ Ca(HCO3)2 Takže vápenec = uhličitan vápenatý CaCO3 se v cukrovaru vyskytuje: - jako surovina pro výrobu páleného vápna, ze kterého se následně získává vápenné mléko používané při čištění cukerné šťávy; - jako surovina pro výrobu oxidu uhličitého, který se používá při saturaci cukerné šťávy; - ve směsi s dalšími látkami jako součást kalu odfiltrovaného z cukerné šťávy; užitečný vedlejší produkt (nechce se mi psát odpad). (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7310 Registrován: 6-2004 |
Takže E499001 ve skutečnosti jen velmi zkráceně popsal to samé, co jste tu sáhodlouze popsal Vy svým sice zajímavým, ale poněkud mimotématickým elaborátem. Aneb jak se z tématu dotazu na nátěr modelu "estéčka" z Ostravy dostat k chemickým pochodům při zpracování vápence. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5072 Registrován: 7-2017 |
Statistik: "Takže E499001 ve skutečnosti jen velmi zkráceně popsal to samé..." No to ani náhodou. E499001: "Mletý vápenec se v podstatě používá v procesu výroby cukru jako filtrační prostředek cukerné šťávy." Ten vápenec není mletý. V Khernových vápenkách se používá frakce 8 - 12 (výjimečně až 20) cm. A ani se vápenec nepoužívá jako filtrační prostředek. Vápenec slouží k výrobě látek, které se nepoužívají k filtraci, ale k čištění cukerné šťávy; při filtraci se z ní CaCO3 naopak odděluje. Můj elaborát je možná poněkud mimotématický, ale tvrzení E499001 obsahuje v jediné větě hned dvě mylná tvrzení. Jako držitel diplomu inženýra chemie přece takové zásadní misinformace nemůžu nechat bez povšimnutí... Kdybych tady psal podobné nesmysly z branže kteréhokoli jiného diskutujícího, nepochybuju, že by je taky uvedl na pravou míru, OT - neOT. Statistik: "Aneb jak se z tématu dotazu na nátěr modelu "estéčka" z Ostravy dostat k chemickým pochodům při zpracování vápence." Já jsem s tím přece nezačal... |
Kpy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 1-2019 |
Před cca 15ti lety byly v nějakém vlákně staré fotky od Tomáše ze Zlonic, ukazujíc kampaň v cukrovaru, myslím Klobuky za sociku. Bardotka posunovala a za ní nějaké zaplachtované sypáky s cukrem. Tomáš ŽMZ jsem už asi nechodí, aby mohl upřesnit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5539 Registrován: 11-2006 |
dědek_hank: Omlouvám se, že jsem nechtěně svým velmi laickým pohledem vyvolal bouřlivou reakci. Chemik nejsem a jistě máte v tomto směru daleko větší rozhled. Já mám raději tu strojařinu na kolejích. Přesto děkuji za osvětu a rozšíření obzorů.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5077 Registrován: 7-2017 |
E499001 5539: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9166 Registrován: 3-2006 |
Kpy: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3007957 "Před cca 15ti lety byly v nějakém vlákně staré fotky od Tomáše ze Zlonic, ukazujíc kampaň v cukrovaru, myslím Klobuky za sociku. Bardotka posunovala a za ní nějaké zaplachtované sypáky s cukrem. Tomáš ŽMZ jsem už asi nechodí, aby mohl upřesnit." https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1921363
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 2-2006 |
To byly speciální sypáky Sa s vnitřním nátěrem pro potravinářské účely ?? Odkud se vzaly?? Ví někdo ?? Kdo je tryskal a opatřil nátěrem ? Kolik jich bylo ?
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 7-2017 |
Mcx: Otázka je, co za cukr se v tom vozilo. Potřeboval skutečně každý cukr nějaký vnitřní nátěr pro potravinářské účely? Podle mého se jednalo o přepravy cukru v nějaké fázi zpracování, který šel do jiných závodů, aby byl dále zpracován. Asi se nejednalo o cukr, který vezli na pytlíkování do obchodů. Ale detaily jsem nikde neviděl, třeba bude někdo vědět víc. Všechny vozy co znám, byly odprodány nebo zapůjčeny jako starší. Nikde není zmínka o nějakých úpravách pro přepravy v cukrovarech, ale úpravy nelze vyloučit. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5090 Registrován: 7-2017 |
Volně ložený se mohl/může přepravovat cukr surový i bílý. V tom druhém případě se samozřejmě vyžadují prostředky vyhovující přepravě potravin. I když se to dnes může zdát zvláštní, tak do r. 1989 tady ještě některé cukrovary vyráběly i/jenom surový cukr, který se pak vozil k čištění jinam. Na těch obrázcích bych si tipl, že šlo o takový případ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1612 Registrován: 5-2002 |
To stejně musel být hardcore: ložit po sobě například vápenec, manganovou rudu, štěrk, písek a cukr.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5092 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchánek: "To stejně musel být hardcore: ložit po sobě například vápenec, manganovou rudu, štěrk, písek a cukr." Ten surový cukr prochází při čištění tolika dalšími operacemi, že to je vcelku jedno. |