Diskuse » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 08. 3. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 08. 3. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3029 Registrován: 10-2004 |
Metrostav Praha-Horní Počernice (kolejiště u ŽST - fotky z ul. U Tabulky z areálu jsem sem dával již dříve).
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9904 Registrován: 9-2004 |
Z košťálovské vlečky do lomu... Má někdo povědomí, jak často se pro ten šutr jezdí? Mám dojem, že tu vlak vidím semtam nárazově... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4781 Registrován: 6-2019 |
Vagonet: potřeboval bych dovysvětlit vlečku Markéta. Nejsem zcela jistý původní trasou na území dnešní obce Vintířov v prostoru mezi rozvodnou a dětským hřištěm a za druhé křížením důlních drah za kaolinkou Markéta. Podle mého úsudku je výrazný násep vedle plochy po Markétě zůstatkem po skrývkové dráze k Vintířovskému potoku a dále k navážce před dolem František 2 u Chodova (tam jsem byl velmi úspěšný, zachované jsou obě opěry mostu přes potok a jižní hlavní kolej pod vrchem Na skalce v celé délce) - jen to nějak bohužel směrově moc neodpovídá dobovým mapám. A stará vlečka na Markétu by vedla pod tím náspem menším poloměrem. Nadjížděla ji taky stavební dráha při výstavbě Vřesové, ale tam je to totálně přeorané.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 972 Registrován: 7-2017 |
U Markéty to asi bude tak, jak píšeš, důlní dráha ve směru "Na skalce". Ve Vintířově v terénu se jevilo, že vlečka vedla blíž k silnici, jak jsou ty stromy, ale trasa je o několik metrů severněji k dětskému hřišti, asi takhle https://mapy.cz/s/dabutamofa |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4277 Registrován: 9-2013 |
Vlečka sila Brassica Lovosice (mestské silo) 27.12.2023 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3053 Registrován: 9-2009 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Vlečka Markéta Překreslil jsem fotografickou mapu z roku 1965 a vložil do současné fotografické mapy. Z vlečky do plavírny "Markéta" odbočovala kolej do areálu rozvodny "R2 Jiří", kde zřejmě před dokončením měnírny stály pojízdné kolejové měnírny. Tato odbočka vyšla přesně do míst, kde je dnes panelová cesta. Je zde také vidět bývalá vlečka dolu "Lipnice", kde byla třídírna. Třídírně se rovněž říkalo "Markéta", právě podle nedalekého plaviště kaolinu "Markéta". Z lomu "Lipnice" sem vedla úzkorozchodná dráha o rozchodu 900 mm. Do května 1967 zde jezdily ještě parní lokomotivy typu 900 BS 200. Podle statistiky poslední dvě parní lokomotivy, které sem zajížděly s vytěženým uhlím v květnu 1967, byly lokomotivy č. 242 a 285. Později sem zajížděly s vytěženým uhlím už pouze lokomotivy řady T 29.0 a typu 900 BN 150. Dráha z lomu "Lipnice" byla zajímavá tím, že úzkorozchodná dráha využívala společně s automobily dodnes existující silniční most kousek od rozvodny. Později areál třídírny patřil podniku "SR-Báňské stavby, n.p., Sokolov". Dnes je zde autodoprava společnosti "SUAS Transportation Service, s.r.o.". Dle vyprávění pamětníka byl bývalý přejezd vlečky do plavírny kaolinu "Markéta" dlouho poznatelný dle mírného propadu vozovky (Dnes jsem zde jel, byl poznat ten propad, ale nejsem si jistý, zda je to přesně v těchto místech? Zítra to ověřím.) (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 7-2017 |
Žďár nad Sázavou, vlečka Agropodniku do sila |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4803 Registrován: 6-2019 |
Kuřil_P: Děkuji (opožděně) za komplexní popis lokality. Je radost číst, že zdejší kraj ještě někoho zajímá, protože znalců bude kvapem ubývat, kraj se vylidňuje a studium na dálku je vždycky složitější a bůhví zda někdy něco někdo bude publikovat (Tyller sice ještě žije, ale věkem už je mimo, Mirčev je sice aktivní, ale v úplně jiných oblastech) Ten izolovaný provoz prvních (?) devítistovek na Lipnici jsem si hezky dohledal jak na mapách, tak na leteckých snímcích, inu jak píšete ... škoda, že se o toho zachovalo tak málo.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3745 Registrován: 7-2005 |
ad A-Š-M - ano, Ruda Tyller sice řeší jiné problémy, ale mimo ještě není. Když ho o něco slušně požádám, tak jako vždy velmi aktivně a rychle reaguje..... |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 986 Registrován: 7-2017 |
Klatovy a vlečky, většinou bývalé. (pokračování) |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 987 Registrován: 7-2017 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17214 Registrován: 11-2002 |
Zaujala ta "pohozená" kloubová "céčková" Karosa na jedné z posledních fotek. Těch moc nezůstalo... |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13992 Registrován: 4-2003 |
Jena: Ta je Štáhlichova "Zaujala ta "pohozená" kloubová "céčková" Karosa" Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4721 Registrován: 6-2007 |
Z provozu na vlečkách na Ostravsku v roce 2023 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17217 Registrován: 11-2002 |
Co dodat ... 1*** |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2383 Registrován: 11-2005 |
Jak jde všechno do kelu, tak už teď to má cenu zlata...úžasná dokumentace
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 6-2017 |
Mohl by mi někdo poskytnout info, jak často se jezdí po vlečce Čertovy Schody, které dny a případně časy? Než to zase zaroste zelení, tak bych rád zdokumentoval místní provoz. Předem díky . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 841 Registrován: 10-2009 |
Vlečka ve Vrbně pod P. ožila? |
Kpy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 1-2019 |
vlečka do podniku AERO Vodochody, dlouhá léta zarostlá, je nově celá vyčištěna a vypadá to i na výměnu pražců ve spodní části. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2023 |
Bývalé stavědlo a následně uvažovaná stanice Libušín (vlečka Důl Jan1). Přednost ovšem dostala dnešní stanice Kamenné Žehrovice pojmenovaná kdysi jako Libušín |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3328 Registrován: 12-2020 |
Petrotvovice: Bývalé stavědlo a následně uvažovaná stanice Libušín (vlečka Důl Jan1). Přednost ovšem dostala dnešní stanice Kamenné Žehrovice pojmenovaná kdysi jako Libušín Že by na úvrati vlečky bylo nějaké stavědlo, o tom dosti pochybuji. A stanice Libušín na vlečce Jan nemohla dostat přednost, když žst. Kamenné Žehrovice byla zřízena mnohem dříve než vlečka na důl Jan. To jste si asi nějak popletl. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 7-2017 |
Sudetsko-ústecko-vlečkovo-industriálně-podzimní dráhaření, hlavně ulice Teslova. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 7-2017 |
konec |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5924 Registrován: 5-2002 |
Páteční obsluha kovošrotu v Ostravě na Místecké ulici: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3758 Registrován: 7-2005 |
Asi by to spíš patřilo do historie, ale tématem jsou vlečky... V Tulákovi po drahách č.109 z 29.12.2023 nás Jarda Přibyl provedl po vlečkách v obvodu stanice Slatiňany. K vydanému textu si dovolím přidat pár drobností. První vlečkou v obvodu stanice byla ta do chemické továrny (na superfosfát). Pokud bych použil tabulku železniční společnosti ÖNWB z roku 1881, tak šlo 15.postavenou vlečku v jejich síti. Stavba proběhla již v roce 1877. Věstník min.obchodu konstatuje, že koncese pro stavbu vlečky byla vydána 8.5.1877. A časem také přinesl informaci, že uvedená vlečka je od 31.7.1877 v provozu. Stavba to nebyla náročná, protože šlo jen o kolej z odbočné výhybky a celková kolejová délka dosáhla 252 m. Jinak o vlečce se jistě jednalo již v roce 1876, čemuž odpovídá spisové číslo projednávané vlečkové smlouvy podepsané již 26.4.1877. Na schématu z této smlouvy můžeme vidět rozsah vlečky, ale i kolejiště stanice s ještě připojenou kolejí do výtopny. První větší změna nastala v roce 1906 v rámci rozšíření továrny, kdy výhybku v areálu nahradila točna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3759 Registrován: 7-2005 |
A zde navážu na vlečku cukrovaru Slatiňany. V roce 1889 (přesně 6.12.1889) sice byla podepsána vlečková smlouva mezi vlečkařem a ÖNWB, ale její stavba proběhla až v roce 1890. Projekt vypracovala ÖNWB v říjnu 1889, ale projednán byl až při politické pochůzce 14.3.1890. Následovalo stavební povolení a stavba. Až 13.10.1890 proběhla technická revize vlečky, kdy se především revidoval dřevěný most přes řeku Chrudimku o třech objektech, kdy každý měl světlost 10,8 m. Provoz byl sice v počátku animální, ale most bylo asi nejslabší místo a v roce 1896 už ho nahradily železné příhrady. Původní rozvětvení nebylo nijak složité. První lokomotiva, byť staršího data výroby, se na vlečce objevila v roce 1909. Dlouho se zde neohřála a od roku 1912 zde víme o parní tramvaji zakoupené z Brna. Při dodání lokomotivy v roce 1909 byla centrální točna vyměněna za větší, s vyšší nosností. Je zajímavé, že až na plánku z léta 1916 (po požáru) se objevuje v rámci kolejiště objekt výtopny. Do té doby lokomotiva mimo kampaň byla pod širým nebem (jako v Mohelnici) nebo strčena ve skladišti, kam vedly koleje (jako v Libáni). S cukrovarem Slatiňany souvisí i muzejní lokomotiva 310.006, která byla zakoupena v roce 1934 od ČSD a nahradila onu brněnskou parní tramvaj. Důvodem proč tento stařičký "kafemlejnek" z roku 1879 tak dlouho vydržel je ten, že v roce 1912 dostal nový kotel. A to se to pak "vaří"..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 9-2010 |
Věděl by někdo prosím, zdali je stále využívána vlečka OFZ v Medzibrodí n. Oravou? Nedávno jsem četl cosi o omezení výroby. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4901 Registrován: 6-2019 |
Odklizová dráha z lomu Jednota k bývalému dolu František u Chodova, podél Vintířovského potoka. Pozůstatky kupodivu existují dodnes, i když jen po hlavní koleji. Lokomotiva projíždí přibližně v místě, kde důlní dráha pomyslně křížila budoucí fabriku, dráha - vlečka do Vřesové ještě neexistovala.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3430 Registrován: 12-2020 |
Teď ve zprávách proběhla informace o rekonstrukci vlečky za 21 milionů na dole Mayrau u Kladna. Zachytil jsem jen konec zprávy, ví někdo více? |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 7-2017 |
Po stopách vlečky (zkušební tratě) Studénka - Bartošovice, na závěr něco ze Studénky. |
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3064 Registrován: 10-2004 |
Bývalá vlečka bývalých Výzkumných ústavů Praha-Běchovice, včera:
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 2-2007 |
J.M.3430 - info k té reko vlečky jde snadno vygooglit. Vypadá to dle popisu slibně. https://kladenskelisty.cz/248449/hornicky-skanzen-mayrau-ve-vinar icich-ceka-velka-pozitivni-zmena/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3764 Registrován: 7-2005 |
ad kejvačka - duben 1951 a ze škodovky se po vlečce do výzkumáku veze součást soustrojí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3456 Registrován: 12-2020 |
Pražec: Děkuji. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5073 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3764: Ta lok. je 334.5? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 1-2004 |
Dobrý den, měl bych jeden dotaz: Co bylo, prosím, za areál v Praze na Malém háji severně od Kardausovy, kam vedla vlečka přes Kutnohorskou s úvratí? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 4-2018 |
Sklady průmyslového zboží Štěrboholy, areál - dnes by se řeklo logistické centrum, měl sloužit ke zásobování prodejen mimo potraviny ve východní části Prahy. Demolice byla dokončena někdy v letech 2006 - 2007. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15891 Registrován: 4-2003 |
Canfranc:Co bylo, prosím, za areál v Praze na Malém háji severně od Kardausovy, kam vedla vlečka přes Kutnohorskou s úvratí? Děkuji. Jen na obrazové doplnění již zodpovězeného: Klikni si sem https://app.iprpraha.cz/apl/app/prahavcera/ a hlavně na rok 1996, kde je areál i s nedostavěnou vlečkou nejlépe zobrazen . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 1-2004 |
Díky oběma. Bram: Ta vlečka je vidět i na historii leteckých snímků na mapy.cz, kam jsem původně umisťoval ten bod. Ale v odkazu se načetla jen nejnovějí mapa... Nicméně díky za link, použiju i v jiných případech :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2058 Registrován: 3-2007 |
Kejvačka..kam resp.do které stanice a kudy byla vlečka běchovických výzkumných ústavů zaústěna ? Díky
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15893 Registrován: 4-2003 |
230.100:.kam resp.do které stanice a kudy byla vlečka běchovických výzkumných ústavů zaústěna ? Díky Otveři si ten odkaz, který jsem dal Canfrancovi ve svém příspěvku 15891 a rozklikni si rok 1996. Uvidíš tam vlečku výzkumáků celou, byla tehdy plně provozní, měli tam i vlastní lokomotivu řady 700 či 701. Vlečka vycházela z Běchovic z ranžíru, vedla společně s kolejí na Blatov Suezem (podjezd pod tratí Praha - Kolín), pak měla vlastní dvoukolejné předávací kolejiště, odtud úvratí směr výzkumáky, ještě z ní odbočovala vlečka blatovské měnírny. To je i můj osobní zážitek z té doby, neb jsme s elektroprůmkou šli tehdy (cca rok 1996 či 1997) na exkurzi do zkratovny, kam jedna z větví této vlečky vedla. Dokonce tam na začátku devadesátých let zkoušeli elektrickou lokomotivu Eurosprinter od Siemense, byla to jedna z těch, které byly dodány do Španělska. (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2059 Registrován: 3-2007 |
Bram..Vidím a díky😊
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3767 Registrován: 7-2005 |
Na uvedeném webové odkazu je zajímavé si na levé části otevřít letecký snímek z roku 1953 a na pravé z roku 1966. Je tam krásně vidět, jak stavba 0.koleje a vlastně reko "koridoru" v oblasti Běchovic zamávalo s napojením dané vlečky. Vypadá to, že původně, asi kvůli stavbě areálu, byla napojena jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3769 Registrován: 7-2005 |
ad d_h - ano, bude to jedna z několika loko 334.5, které v té době byly na Masaryčce ještě asi v osmi kusech a sloužily jednak jako dispečerská záloha, posun v Českém Brodě, když bylo potřeba objevila se některá na vlečce tamního cukrovaru, předtápěla soupravy, byla půjčena v Pečkách na lokálku, ale hlavně vozily pracovní vlaky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1853 Registrován: 5-2004 |
ŽST Čejč, vlečka č. 5063 - FIRON, spol. s r.o. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 8-2011 |
I po 20 letech od sneseni je stale videt kde byla vlecka IPS z nadrazi Reporyje. Svetlejsi pruh v zoranem poli je krasne videt ted na prelomu zimy/jara. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 4-2018 |
Trasa vlečky je krásně viditelná i na satelitních snímkách mapy.cz, až se divím že po tolika letech je to na obhospodařované půdě takto vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 2-2009 |
Byla obnažena vlečková kolej k vykládací stanici lanovky z lomu Petzold. Kolej byla pravděpodobně zaházena při elektrizaci trati. Tento stav nebude mít dlouhého trvání. Jak začnou kopat díry na patky, půjde to vniveč. Takže s dokumentací neváhejte.
www.solvayovylomy.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3580 Registrován: 12-2020 |
Díky za info. Víme kdy byly vlečka a nákladní lanovka zrušeny? A stanice LD přijde zbourat nebo zůstane, je to pěkný artefakt, to by se mohlo nechat jako technická památka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14557 Registrován: 4-2003 |
Trasa vlečky je krásně viditelná i na satelitních snímkách mapy.cz, až se divím že po tolika letech je to na obhospodařované půdě takto vidět. Hádám,že tohle bude vidět i za 200 let. Na satelitních mapách se dá najít spusty takových zajímavostí at už přírodních vlivů nebo dopadů munice za války atd |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2213 Registrován: 3-2007 |
Abdul. 3 obrázek. Lampa z parní lokomotivy. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5130 Registrován: 7-2017 |
Jnd: "Hádám,že tohle bude vidět i za 200 let." A na lidarových/laserových snímcích ještě mnohem déle. Takhle se mapují stezky staré i tisíce let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16653 Registrován: 5-2004 |
podobne je v poli videt kudy asi vedla z lesa k zahornici dymokurevna reparka |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3581 Registrován: 12-2020 |
No na Dymokurce je hlavně pěkný ten dochovaný most a traťová tělesa v lesích |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16654 Registrován: 5-2004 |
od toho kraje lesa vede na paseku kde byl Hajc pekna lesni cesta |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 2-2009 |
Bdlm: asi jo, jsem si říkal, co je to za zmuchlanec.
www.solvayovylomy.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3790 Registrován: 7-2005 |
ad J.M. - vlečka Petzold byla zrušena v lednu 1965 viz zprávy o činnosti závodu Radotínských cementáren za rok 1965 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3600 Registrován: 12-2020 |
Díky, zajímavé. Takže dráha úmyslně vyhodila zákazníka. Kvůli elektrizaci a rušení vleček odbočujících z trati? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2024 |
ad Zdepa: No prosím. Krásný příklad bolševického rušení vleček a soukromých malých podniků. Určitě to není jediný případ jak soudruzi zasáhli proti ekologické dopravě a podpořili rozvoj automobilismu, a tím i zisky SSSR z ropy. Bohužel v lidech to zůstává dodnes a pro spousty lidí je nová vlečka skoro sprosté slovo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 6-2023 |
Budou betonové patky na všech místech po obou stranách? Nevím jak je budou stavět u staré rampy? |